{"id":11042,"date":"2010-08-05T16:00:00","date_gmt":"2010-08-05T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11015"},"modified":"2010-08-05T16:00:00","modified_gmt":"2010-08-05T15:00:00","slug":"najdu-tve-srdce-44","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/08\/05\/najdu-tve-srdce-44\/","title":{"rendered":"Najdu tv\u00e9 srdce 44."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/span><\/strong><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Odpoledn\u00ed slunce jasn\u011b z\u00e1\u0159ilo na v\u0161echny strany a zlatav\u011b se t\u0159pytilo na blankytn\u011b modr\u00e9 obloze. Op\u011bt, u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9, se zably\u0161tilo duhov\u00fdmi odlesky a vyslalo n\u00e1ru\u010d sv\u00fdch h\u0159ejiv\u00fdch paprsk\u016f k \u010dernovlas\u00e9mu mlad\u00edkovi.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Billovy o\u010di pozvedly sv\u016fj pohled k oknu a na okam\u017eik se nechal pohladit p\u0159\u00edjemn\u00fdm letn\u00edm v\u011bt\u0159\u00edkem, jeho\u017e chv\u011bjiv\u00e9 doteky te\u010f uc\u00edtil na tv\u00e1\u0159i. Zhluboka se nadechl a nato se op\u011bt vr\u00e1til k \u010derstv\u00e9 zelenin\u011b a k sal\u00e1tu, kter\u00fd si p\u0159ipravoval.<\/span><\/div>\n
Ti\u0161e se pustil do sv\u00e9 pr\u00e1ce a neodva\u017eoval se promluvit ani sl\u016fvko. Zvuk jeho no\u017ee, dopadaj\u00edc\u00edho na d\u0159ev\u011bn\u00e9 prk\u00e9nko bylo to jedin\u00e9, co naru\u0161ovalo a\u017e t\u00ed\u017eiv\u00e9 ticho v kuchyni. A nejen v kuchyni. Cel\u00fd d\u016fm byl podivn\u011b klidn\u00fd a tich\u00fd u\u017e r\u00e1no u sn\u00eddan\u011b\u2026 a za t\u011bch n\u011bkolik hodin se na tom nic nezm\u011bnilo. Atmosf\u00e9ra uvnit\u0159 byla podivn\u00e1 a dusn\u00e1, stejn\u011b jako t\u011b\u017ek\u00fd letn\u00ed vzduch p\u0159ed bou\u0159\u00ed. Jakoby to p\u0159irovn\u00e1n\u00ed Billovi cht\u011blo n\u011bco nazna\u010dit\u2026<\/span><\/div>\n
Pomalu vzhl\u00e9dnul od sv\u00e9 pr\u00e1ce a pohled jeho o\u010d\u00ed se sto\u010dil k ob\u00fdv\u00e1ku. Tom p\u0159i\u0161el z pr\u00e1ce teprve p\u0159ed chv\u00edl\u00ed, poob\u011bdval a s novinami se uvelebil na gau\u010di p\u0159ed plazmovou televiz\u00ed. Hailie ur\u010dit\u011b zmizela ve sv\u00e9m pokoji hned, co tal\u00ed\u0159 s ob\u011bdem pl\u00e1cla Billovi div ne do obli\u010deje, a te\u010f po n\u00ed nebylo ani dechu ani slechu.<\/span><\/div>\n
Billovy o\u010di sklopily sv\u016fj pohled a s lehk\u00fdm zavrt\u011bn\u00edm hlavou se vr\u00e1til k \u010derstv\u00e9 zelenin\u011b. I p\u0159es tu atmosf\u00e9ru, kter\u00e1 mezi nimi panovala, bylo v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku\u2026 tak pro\u010d mu u\u017e od r\u00e1na sv\u00edral jeho nitro ten divn\u00fd pocit a ticho, panuj\u00edc\u00ed v dom\u011b, jej p\u0159\u00edmo ni\u010dilo? V\u011bd\u011bl, \u017ee tohle nen\u00ed oby\u010dejn\u00e9 ticho. Tohle bylo ticho p\u0159ed bou\u0159\u00ed\u2026<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
\n
D\u011btsk\u00e9 nebesky modr\u00e9 o\u010di pozvedly sv\u016fj pohled a Hailie ud\u011blala pastelkou posledn\u00ed tah na pap\u00ed\u0159e, kter\u00fd j\u00ed te\u010f slou\u017eil jako v\u00fdkres. Zamra\u010dila se, znud\u011bn\u011b odhodila pastelku mezi ostatn\u00ed a pohodila svou zlatou h\u0159\u00edvou. Vstala ze sv\u00e9 \u017eidle a rychle odcupitala k velk\u00e9mu oknu, u\u017e asi po st\u00e9 b\u011bhem posledn\u00edch n\u011bkolika minut.<\/span><\/div>\n
Zv\u011bdav\u011b nakoukla skrze sklo ven, kdy\u017e se v\u0161ak jej\u00edmu pohledu naskytla jen pr\u00e1zdn\u00e1 ulice, zklaman\u011b sklopila o\u010di a na prst si namotala jednu z tis\u00edce sv\u00fdch zlat\u00fdch lok\u00fdnek. To \u010dek\u00e1n\u00ed j\u00ed p\u0159i\u0161lo a\u017e nesnesiteln\u00e9.<\/span><\/div>\n
Zavrt\u011bla hlavou a oto\u010dila se z\u00e1dy k oknu, m\u00ed\u0159\u00edc ke stolu\u2026 jej\u00ed kroky v\u0161ak p\u0159eru\u0161ilo n\u011bco jin\u00e9ho. N\u011bco, na co u\u017e od poledne \u010dekala. Oto\u010dila se a rychle p\u0159ib\u011bhla k velk\u00e9mu oknu. Jej\u00ed srdce se rozbu\u0161ilo o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm a nar\u016fstaj\u00edc\u00edm vzru\u0161en\u00edm, kdy\u017e na polopr\u00e1zdn\u00e9 cest\u011b spat\u0159ila zn\u00e1m\u00e9 nabl\u00fdskan\u00e9 auto\u2026<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Hlasit\u00e9 zazvon\u011bn\u00ed protrhlo ticho v cel\u00e9m dom\u011b a rychle se doneslo k ob\u011bma mlad\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed r\u00e1zem jakoby procitli ze sv\u00fdch my\u0161lenek. Bill odlo\u017eil n\u016f\u017e a vzhl\u00e9dnul k Tomovi, kter\u00fd v\u0161ak zavrt\u011bl hlavou.<\/span><\/div>\n
„To je dobr\u00fd, j\u00e1 tam jdu,“ nab\u00eddl se a rychle vysko\u010dil z gau\u010de, opl\u00e1cej\u00edc Bill\u016fv \u00fasm\u011bv. Odlo\u017eil noviny na sklen\u011bn\u00fd st\u016fl a zam\u00ed\u0159il do p\u0159eds\u00edn\u011b. Byl velmi zv\u011bdav\u00fd, kdo k nim bez ohl\u00e1\u0161en\u00ed p\u0159ich\u00e1z\u00ed takhle odpoledne\u2026 odpov\u011bdi se mu v\u0161ak dostalo hned v prvn\u00edm okam\u017eiku, kdy otev\u0159el domovn\u00ed dve\u0159e.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Dobr\u00fd den, pane Kaulitzi,“ vysok\u00e1 \u0161t\u00edhl\u00e1 blond\u00fdna zamrkala dlouh\u00fdmi \u0159asami a z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u00e1la na Toma, kter\u00fd na ni up\u0159el sv\u016fj p\u0159ekvapen\u00fd pohled. Byla to Nickova matka.<\/span><\/div>\n
„Dobr\u00fd den, pot\u0159ebujete n\u011bco?“ optal se pon\u011bkud stroze a pohledem si m\u011b\u0159il Marilyn, kter\u00e1 se na n\u011bj st\u00e1le usm\u00edvala. V t\u00e9to chv\u00edli jej nenapadalo nic, co by mohlo b\u00fdt d\u016fvodem jej\u00ed neohl\u00e1\u0161en\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy. Nikdy si ne\u0159ekli v\u00edc ne\u017e pozdrav, a to jen proto, \u017ee spolu jejich d\u011bti chodily do jedn\u00e9 t\u0159\u00eddy. Marilyn v\u0161ak jen lehce pokr\u010dila rameny.<\/span><\/div>\n
„Ne\u0159ekla bych, \u017ee j\u00e1, ale sp\u00ed\u0161 Hailie. V\u010dera, kdy\u017e u n\u00e1s byla, \u0159\u00edkala, \u017ee si pot\u0159ebuje p\u016fj\u010dit od Nickyho se\u0161ity na dops\u00e1n\u00ed, proto\u017ee pr\u00fd byla nemocn\u00e1. \u0158\u00edkala, \u017ee j\u00ed je m\u00e1me s Nickym p\u0159iv\u00e9zt\u2026 ale to vy ur\u010dit\u011b u\u017e v\u00edte, \u017ee ano?“ koketn\u011b se usm\u00e1la a v duchu se t\u011b\u0161ila pohledem na Tomovu tv\u00e1\u0159, ve kter\u00e9 se te\u010f zra\u010dil \u00fadiv, a\u017e neskute\u010dn\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed. Netu\u0161il, jestli mu n\u011bco uniklo nebo ne, ani v nejmen\u0161\u00edm v\u0161ak nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, o \u010dem tady byla \u0159e\u010d.<\/span><\/div>\n
„A-ale, j\u00e1\u2026“ ne\u017e v\u0161ak sta\u010dil n\u011bco nam\u00edtnout, p\u0159eru\u0161ila jej Marilynina slova.<\/span><\/div>\n
„Ale, tady ji m\u00e1me,“ usm\u00e1la se a pod\u00edvala se n\u011bkam za Toma ke schod\u016fm, ze kter\u00fdch se \u0159\u00edtila Hailie se z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i. Prosvi\u0161t\u011bla kolem Toma, a ani\u017e by mu v\u011bnovala jedin\u00fd pohled, z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u00e1la na maminku sv\u00e9ho kamar\u00e1da.<\/span><\/div>\n
„Bezva, d\u00edky moc,“ pod\u011bkovala a s hromadou se\u0161it\u016f, kter\u00e9 j\u00ed Marilyn dala, proklouzla mezi ob\u011bma dosp\u011bl\u00fdmi zp\u011bt ke schod\u016fm, je\u0161t\u011b v\u0161ak sta\u010dila v\u011bnovat sv\u016fj nanejv\u00fd\u0161e spokojen\u00fd pohled Nickovi, kter\u00fd na ni z auta na cest\u011b spiklenecky zamrkal.<\/span><\/div>\n
Bleskem vyb\u011bhla schody nahoru, se\u0161ity bezmy\u0161lenkovit\u011b hodila na postel a po \u0161pi\u010dk\u00e1ch se p\u0159ikradla zp\u011bt k z\u00e1bradl\u00ed, s nastra\u017een\u00fdma u\u0161ima p\u0159ipravena naslouchat v\u0161emu, co si ti dva budou pov\u00eddat.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Marilyn se op\u011bt usm\u00e1la a pohledem vyhledala mlad\u00edka p\u0159ed sebou. Kone\u010dn\u011b tu byli \u00fapln\u011b sami, te\u010f u\u017e j\u00ed nic nebr\u00e1nilo v jej\u00edm pl\u00e1nu. Mlad\u00fd pohledn\u00fd Kaulitz se j\u00ed l\u00edbil u\u017e d\u00e1vno, on byl jedin\u00fdm d\u016fvodem, pro\u010d chodila sv\u00e9mu synovi na t\u0159\u00eddn\u00ed sch\u016fzky. V\u017edycky se mu poda\u0159ilo se j\u00ed vyhnout, ale te\u010f\u2026 Te\u010f u\u017e nem\u011bl kam ut\u00e9ci.<\/span><\/div>\n
Sv\u016fdn\u011b se rukou op\u0159ela o r\u00e1m dve\u0159\u00ed, popo\u0161la k n\u011bmu bl\u00ed\u017e a prsty lehce spo\u010dinula na jeho rameni\u2026 ani\u017e by jen koutkem oka zaznamenala pohled dvou \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00fd se na ni a na Toma up\u00edral.<\/span><\/div>\n
„Ehm\u2026 pane Kaulitzi, kdybyste m\u011bl n\u011bkdy \u010das\u2026“ za\u0161eptala sv\u016fdn\u00fdm hlasem a prsty p\u0159ejela po l\u00edme\u010dku na Tomov\u011b ko\u0161ili, dot\u00fdkaj\u00edc se tak jeho k\u016f\u017ee na krku. Ani jeden z nich nezaznamenal p\u0159\u00edtomnost \u010dernovlas\u00e9ho mlad\u00edka, kter\u00fd je pozoroval zpoza rohu.<\/span><\/div>\n
Billovy o\u010di sklopily sv\u016fj pohled a nev\u011bdomky se p\u0159itulil k chladn\u00e9 zdi, za kterou se a\u017e doposud schov\u00e1val. Nem\u011bl u\u017e d\u00e1le s\u00edlu se na dvojici p\u0159ed sebou d\u00edvat a ani poslouchat flirtovac\u00ed \u0159e\u010di\u010dky, kter\u00fdmi ta kr\u00e1ska sv\u00e1d\u011bla Toma. Jeho Toma\u2026<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Pla\u0161e sklopil sv\u016fj pohled a rychle p\u0159eb\u011bhl do kuchyn\u011b\u2026 co u\u017e v\u0161ak nevid\u011bl, bylo Tomovo r\u00e1zn\u00e9 zavrt\u011bn\u00ed hlavou a lhostejn\u00fd pohled, kter\u00fd Marilyn v\u011bnoval.<\/span><\/div>\n
„Ne, j\u00e1 opravdu nem\u00e1m \u010das,“ odv\u011btil chladn\u011b a cht\u011bl dve\u0159e zabouchnout, Marilyn v\u0161ak byla rychlej\u0161\u00ed ne\u017e on. Prudce dve\u0159e odstr\u010dila, zabra\u0148uj\u00edc tak Tomovi v \u00faniku a znova se usm\u00e1la. Prsty zajela do sv\u00e9ho hlubok\u00e9ho v\u00fdst\u0159ihu a z krajkov\u00e9 podprsenky vyt\u00e1hla l\u00edstek s adresou a sv\u00fdm telefonn\u00edm \u010d\u00edslem.<\/span><\/div>\n
„Ale no tak. M\u016f\u017eete mi zavolat kdykoli, nebo i s\u00e1m p\u0159ij\u00edt\u2026 r\u00e1da v\u00e1m ob\u011btuju noc\u2026“ za\u0161eptala sv\u00e1div\u011b v a\u017e nebezpe\u010dn\u00e9 bl\u00edzkosti u Tomova ucha a zat\u00edmco dlouh\u00fdmi, rud\u011b \u010derven\u00fdmi nehty zanechala na Tomov\u011b krku p\u00e1r jemn\u00fdch \u0161kr\u00e1banc\u016f, druhou rukou mu vtiskla do dlan\u011b mal\u00fd pap\u00edrek.<\/span><\/div>\n
To u\u017e v\u0161ak bylo i na Toma dost. Rychle se od n\u00ed odt\u00e1hl a popo\u0161el o p\u00e1r krok\u016f dozadu do p\u0159eds\u00edn\u011b.<\/span><\/div>\n
„D\u011bkuji, ale nem\u00e1m z\u00e1jem. Nashledanou,“ odv\u011btil stru\u010dn\u011b a hlasit\u011b pr\u00e1sknul domovn\u00edmi dve\u0159mi, aby si alespo\u0148 tro\u0161ku ulevil.<\/span><\/div>\n
Vztek a zloba v n\u011bm za\u010d\u00ednaly nar\u016fstat, v\u0161echno v n\u011bm za\u010d\u00ednalo v\u0159\u00edt a on v\u011bd\u011bl u\u017e te\u010f, \u017ee cel\u00e9 tohle divad\u00fdlko, do kter\u00e9ho byl nev\u011bdomky zat\u00e1hnut i on, bude m\u00edt je\u0161t\u011b dohru. Hn\u011bv a v\u0161echny ty okolnosti a probl\u00e9my posledn\u00edch dn\u00ed, kter\u00e9 v sob\u011b sna\u017eil dr\u017eet a tutlat, si rychle na\u0161ly cestu ven a Tom u\u017e se nedok\u00e1zal d\u00e9le ovl\u00e1dat. A ani necht\u011bl. Zloba a neskute\u010dn\u00fd vztek jej pln\u011b ovl\u00e1dly a b\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in a on se zatnut\u00fdmi p\u011bstmi a l\u00edstkem v ruce zam\u00ed\u0159il do ob\u00fdv\u00e1ku.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Hailie?! Hailie, poj\u010f sem,“ zavolal, st\u00e1le je\u0161t\u011b klidn\u00fdm hlasem ke schod\u016fm, ze kter\u00fdch se mu okam\u017eit\u011b dostalo odezvy.<\/span><\/div>\n
„Pro\u010d zase, co jsem\u2026“<\/span><\/div>\n
„Poj\u010f sem, pov\u00edd\u00e1m!“ neovl\u00e1dl se a zak\u0159i\u010del\u2026 a b\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in opravdu uvid\u011bl malou postavu, kr\u00e1\u010dej\u00edc\u00ed po schodech dol\u016f. Hailie sesko\u010dila z toho posledn\u00edho, zam\u00ed\u0159ila do ob\u00fdv\u00e1ku a postavila se p\u0159\u00edmo p\u0159ed Toma.<\/span><\/div>\n
„Tak\u017ee,“ za\u010dal prvn\u00edm slovem, zat\u00edmco si v hlav\u011b rychle ujas\u0148oval my\u0161lenky. Hailie pokr\u010dila rameny a bojovn\u011b si zalo\u017eila ruce na prsou.<\/span><\/div>\n
„Tak\u017ee?“ vyb\u00eddla Toma k \u0159e\u010di a ani na okam\u017eik se nepokusila o jin\u00fd v\u00fdraz, ne\u017e ten lhostejn\u00fd, se kter\u00fdm te\u010f k Tomovi vzhl\u00ed\u017eela. Tom si odka\u0161lal a zalo\u017eil ruce v bok.<\/span><\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 M\u016f\u017ee\u0161 mi vysv\u011btlit, pro\u010d si p\u016fj\u010duje\u0161 od Nicka se\u0161ity na dops\u00e1n\u00ed a tvrd\u00ed\u0161, \u017ee jsi byla nemocn\u00e1?“ za\u010dal prvn\u00ed ot\u00e1zkou, kter\u00e1 mu padla na jazyk, a nerv\u00f3zn\u011b za\u010dal p\u0159ech\u00e1zet po ob\u00fdv\u00e1ku. Billa, kter\u00fd jen ti\u0161e naslouchal jejich rozhovoru z kuchyn\u011b, si ani nev\u0161iml.<\/span><\/div>\n
„Pokud v\u00edm, naposledy jsi byla nemocn\u00e1 v lednu, v\u0161echny se\u0161ity sis dopisovala a j\u00e1 na to osobn\u011b dohl\u00ed\u017eel, abys dohnala v\u0161echno u\u010divo. Od t\u00e9 doby chod\u00ed\u0161 do \u0161koly ka\u017ed\u00fd den, proto nech\u00e1pu, pro\u010d si p\u016fj\u010duje\u0161 se\u0161ity na dops\u00e1n\u00ed. A pro\u010d to zd\u016fvod\u0148uje\u0161 t\u00edm, \u017ee jsi byla nemocn\u00e1. Kdo t\u011b nau\u010dil lh\u00e1t, Hailie?“ zeptal se dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku a st\u00e1le klidn\u011b p\u0159ech\u00e1zel po ob\u00fdv\u00e1ku, jeho o\u010di te\u010f v\u0161ak sto\u010dily pohled na malou d\u00edvenku, kter\u00e1 jen tich\u00fdm ml\u010den\u00edm ignorovala jeho ot\u00e1zky, ani\u017e by k n\u011bmu pozvedla pohled. Nic. Ani jedno jedin\u00e9 sl\u016fvko vysv\u011btlen\u00ed.<\/span><\/div>\n
„To je v\u0161echno, co mi k tomu \u0159ekne\u0161?“ Tom klidn\u011b vyslovil svou posledn\u00ed ot\u00e1zku, kdy\u017e se mu v\u0161ak ani do t\u0159etice nedostalo odpov\u011bdi, jen voln\u011b pokr\u010dil rameny. V\u011bd\u011bl, \u017ee se jejich rozhovor bude ub\u00edrat t\u00edmto sm\u011brem, pokud si ale Hailie myslela, \u017ee j\u00ed tohle jen tak projde, krut\u011b se zm\u00fdlila. To nejhor\u0161\u00ed m\u011blo teprve p\u0159ij\u00edt.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Jeho kroky se zastavily p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00ed a Tom si zalo\u017eil ruce na hrudi. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee sv\u00fdmi slovy te\u010f nejsp\u00ed\u0161 vyvol\u00e1 u Hailie p\u0159ekvapen\u00ed\u2026 rozhodn\u011b v\u0161ak od nich necht\u011bl upustit. Tohle bylo toti\u017e i na n\u011bj moc.<\/span><\/div>\n
„Tak, a te\u010f m\u011b dob\u0159e poslouchej, ko\u010di\u010dko. Tohle bylo naposled, naposled, co jsi n\u011bco takov\u00e9ho ud\u011blala a pro\u0161lo ti to jenom tak. Varuju t\u011b, proto\u017ee p\u0159\u00ed\u0161t\u011b to bude mnohem hor\u0161\u00ed. Pokud jsem tv\u016fj otec, tak ty to bude\u0161 respektovat a \u0159\u00eddit se podle toho, co \u0159eknu a ud\u011bl\u00e1m. A jestli si mysl\u00ed\u0161, \u017ee ze m\u011b takhle bude\u0161 d\u011blat blbce, tak se m\u00fdl\u00ed\u0161! Mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem nepoznal, pro\u010d sem p\u0159ijeli?“ zeptal se, t\u00e9m\u011b\u0159 bez dechu a svou ot\u00e1zkou Hailii na okam\u017eik vyrazil dech. To bylo v\u0161ak to posledn\u00ed, co jej v t\u00e9to chv\u00edli zaj\u00edmalo. Zloba jej ovl\u00e1dla natolik, \u017ee u\u017e nebyl schopen se d\u00e9le ovl\u00e1dat. Ne te\u010f, kdy\u017e u\u017e moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee za tou nevinnou z\u00e1st\u011brkou v podob\u011b se\u0161it\u016f je n\u011bco v\u00edc.<\/span><\/div>\n
„To, \u017ee ti Nick doveze n\u011bjak\u00e9 pitom\u00e9 se\u0161ity je ok, ale \u017ee se mnou bude koketovat jeho matka, to by m\u011b ani ve snu nenapadlo!“ odv\u011btil rozhorlen\u011b, odpov\u011b\u010f, kter\u00e9 se mu vz\u00e1p\u011bt\u00ed dostalo v\u0161ak ani v nejmen\u0161\u00edm neo\u010dek\u00e1val. Hailie p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bla, jak sto\u010dit rozhovor sm\u011brem, kter\u00fdm cht\u011bla ona.<\/span><\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d lep\u0161\u00ed, aby s tebou koketovala ona ne\u017e on!!!“ vyk\u0159ikla a v\u011bdom\u011b tak uhodila h\u0159eb\u00edk na hlavi\u010dku. V\u011bd\u011bla, \u010d\u00edm Toma nejv\u00edc vydr\u00e1\u017edit\u2026 a moc dob\u0159e v\u011bd\u011bla, \u017ee on<\/em> je Tomovo slab\u00e9 m\u00edsto.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Tomova tv\u00e1\u0159 zrudla nar\u016fstaj\u00edc\u00edm vztekem a kloubky jeho prst\u016f zb\u011blely, jak je z posledn\u00edch sil tiskl k sob\u011b, aby nerozml\u00e1til to prvn\u00ed, co mu p\u0159ijde pod ruku.<\/span><\/div>\n
„P\u0159esta\u0148, Hailie! U\u017e m\u00e1m t\u011bch tv\u00fdch bl\u00e1znivin akor\u00e1t tak pln\u00e9 zuby!“ rozk\u0159ikl se a znova za\u010dal p\u0159ech\u00e1zet sem a tam.<\/span><\/div>\n
„Tohle \u0159e\u0161\u00edme ka\u017ed\u00fd den, po\u0159\u00e1d dokola! Nech\u00e1pu, co sis od toho slibovala! \u010ceho sis myslela, \u017ee doc\u00edl\u00ed\u0161 t\u00edm, kdy\u017e sem pozve\u0161 Nickovu matku, aby m\u011b mezi dve\u0159mi sv\u00e1d\u011bla a d\u011blala n\u011bjak\u00e9 n\u00e1vrhy?!“ vyjekl a zalapal po dechu. Horkost se nahrnula do jeho tv\u00e1\u0159\u00ed a Tom se, vzteky cel\u00fd bez sebe, zad\u00edval na Hailii, kter\u00e1 ze sebe za celou tu dobu nevydala ani hl\u00e1sku. Po\u0159\u00e1d nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee tohle cel\u00e9 ud\u011blala jeho mal\u00e1 princezna a cel\u00fd sv\u016fj z\u00e1m\u011br op\u0159edla takovou l\u017e\u00ed. Nikdy ji neu\u010dil podv\u00e1d\u011bt a ani lh\u00e1t\u2026 v\u00fdsledek sv\u00e9 v\u00fdchovy m\u011bl v\u0161ak te\u010f p\u0159\u00edmo p\u0159ed o\u010dima. A\u017e te\u010f mu za\u010d\u00ednalo doch\u00e1zet, jak moc svou milovanou dceru\u0161ku h\u00fd\u010dkal a rozmazloval.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Hailiiny o\u010di v\u0161ak ne\u010dekan\u011b vzhl\u00e9dly k t\u011bm jeho a Hailie se na Toma nevinn\u011b pod\u00edvala.<\/span><\/div>\n
„Mn\u011b se Nickova m\u00e1ma l\u00edb\u00ed, podob\u00e1 se moj\u00ed\u2026“ nedo\u0159ekla, jej\u00ed slova p\u0159eru\u0161ila ta Tomova. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, kam t\u00edm sm\u011b\u0159uje.<\/span><\/div>\n
„K \u010dertu s tvou matkou! P\u0159esta\u0148 o n\u00ed po\u0159\u00e1d mluvit, jakoby tu byla! Je mrtv\u00e1 a nikdy u\u017e se nevr\u00e1t\u00ed!“ odv\u011btil hlasit\u011b a zachrapt\u011bl, jak ho z k\u0159iku zabolelo v krku. Nemohl si ale pomoct. Tato h\u00e1dka byla hor\u0161\u00ed, mnohem hor\u0161\u00ed, ne\u017e ty p\u0159ed n\u00ed, a vysilovala jej st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc. Nesn\u00e1\u0161el, jak Hailie v\u017edycky dok\u00e1zala sto\u010dit rozhovor k jej\u00ed matce. Nikdy se p\u0159\u00edli\u0161 nezam\u00fd\u0161lela nad sv\u00fdmi slovy a jejich v\u00fdznamem\u2026 a ani tentokr\u00e1t to nebylo v\u00fdjimkou.<\/span><\/div>\n
„Tak pro\u010d nem\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt s Nickovou matkou?“ pl\u00e1cla ot\u00e1zku, nad kterou p\u0159em\u00fd\u0161lela u\u017e od v\u010derej\u0161ka a s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm se zad\u00edvala na Toma, kter\u00fd r\u00e1zn\u011b zavrt\u011bl hlavou.<\/span><\/div>\n
„Proto\u017ee nem\u016f\u017eu! Tohle je sv\u011bt dosp\u011bl\u00fdch, kter\u00e9mu vy d\u011bti nerozum\u00edte. Nel\u00edb\u00ed se mi a j\u00e1 nechci ani ji, ani kohokoli jin\u00e9ho. M\u00e1m Billa\u2026“ za\u0161eptal o n\u011bco ti\u0161\u0161\u00edm hlasem\u2026 a ani\u017e by si to uv\u011bdomil, sv\u00fdmi posledn\u00edmi slovy vykouzlil na rtech \u010dernovlas\u00e9ho mlad\u00edka jemn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/span><\/div>\n
Billovy ruce se zastavily v p\u016fli pohybu a jen pomalu si uv\u011bdomoval v\u00fdznam Tomov\u00fdch slov, kter\u00e1 jej zbavila v\u0161ech jeho pochybnost\u00ed.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Tom se zhluboka nadechl a ignoruj\u00edc zhnusen\u00fd v\u00fdraz Hailiiny tv\u00e1\u0159e v okam\u017eiku, kdy vyslovil Billovo jm\u00e9no, pokra\u010doval.<\/span><\/div>\n
„Bill je moc mil\u00fd a hodn\u00fd kluk\u2026 a j\u00e1 ho m\u00e1m r\u00e1d, tak u\u017e se s t\u00edm kone\u010dn\u011b smi\u0159!“ dodal zoufale\u2026 to, co m\u011blo p\u0159ij\u00edt, v\u0161ak ani v nejmen\u0161\u00edm neo\u010dek\u00e1val. Hailie prudce zavrt\u011bla hlavou a zad\u00edvala se na Toma pohledem, pln\u00fdm hn\u011bvu a nen\u00e1visti.<\/span><\/div>\n
„Nikdy se nesm\u00ed\u0159\u00edm s t\u00edm, \u017ee mi sebral t\u00e1tu takov\u00fd parchant, kter\u00fd\u2026“ nedo\u0159ekla, Tomova ruka byla rychlej\u0161\u00ed ne\u017e jej\u00ed slova pln\u00e1 zloby. Byl to jen okam\u017eik, zlomek vte\u0159iny, kdy na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i uc\u00edtila hrubost Tomovy dlan\u011b. Jej\u00ed slova byla a\u017e p\u0159\u00edli\u0161, p\u0159es\u00e1hla tu hranici, p\u0159es kterou nikdy ne\u0161la, stejn\u011b, jako pr\u00e1v\u011b p\u0159etekl poh\u00e1r Tomovy trp\u011blivosti.<\/span><\/div>\n
„Tak dost!!! Je\u0161t\u011b jednou n\u011bco takov\u00e9ho vypust\u00ed\u0161 z \u00fast a nezn\u00e1m se!“ zak\u0159i\u010del a znova nap\u0159ahoval ruku\u2026 nato v\u0161ak uc\u00edtil, jak jej\u00ed \u010dinnost zastavila ta Billova.<\/span><\/div>\n
„Tome!“ vyk\u0159ikl strachy cel\u00fd bez sebe a prudce chytnul Tomovu pa\u017ei, \u010d\u00edm\u017e dal Hailii nev\u011bdomky mo\u017enost k \u00fat\u011bku. Stalo se v\u0161ak to, co by ani v nejmen\u0161\u00edm neo\u010dek\u00e1val.<\/span><\/div>\n
Tom se mu prudce vy\u0161kubl a v obli\u010deji p\u0159\u00edmo zezelenal vzteky.<\/span><\/div>\n
„Jednou je to ksakru moje dcera, a dokud j\u00e1 jsem jej\u00ed otec, tak se takhle chovat a mluvit nebude!“ rozhodl r\u00e1zn\u011b a a\u017e te\u010f se kone\u010dn\u011b nadechl, aby nabral ztracen\u00fd dech.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Zad\u00edval se k horn\u00edmu patru, kde Hailie zmizela a vys\u00edlen\u011b se svezl na gau\u010d. Op\u0159el lokty o sv\u00e1 kolena a zoufale slo\u017eil hlavu do dlan\u00ed. Je\u0161t\u011b nikdy si nep\u0159ipadal tak zoufal\u00fd a bezmocn\u00fd jako pr\u00e1v\u011b te\u010f. Hlavou mu v\u00ed\u0159ily tis\u00edce a tis\u00edce my\u0161lenek, ot\u00e1zky, na kter\u00e9 neznal odpov\u011b\u010f. Pro\u010d to muselo dopadnout takhle? Pro\u010d byla Hailie takov\u00e1? A\u017e te\u010f, te\u010f kdy\u017e jej vztek opou\u0161t\u011bl, si uv\u011bdomoval, co v n\u00e1valu zloby a afektu ud\u011blal. Uhodil vlastn\u00ed d\u00edt\u011b, k\u0159i\u010del na Billa\u2026 tak daleko cel\u00fd jejich spor za\u0161el.<\/span><\/div>\n
Jeho v\u00ed\u010dka se p\u0159iv\u0159ela a prvn\u00ed slza si na\u0161la cestu zpod jeho hust\u00fdch \u0159as. Lehce ji set\u0159el b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f a vzhl\u00e9dnul k \u010dernovlas\u00e9mu mlad\u00edkovi, kter\u00fd u n\u011bj post\u00e1val. C\u00edtil, \u017ee je tady. Byl tu po\u0159\u00e1d, v\u017edycky st\u00e1l po jeho boku i p\u0159es to v\u0161echno, co se stalo b\u011bhem n\u011bkolika dn\u00ed\u2026 a on? Odvd\u011b\u010dil se mu jen k\u0159ikem, kter\u00fd si Bill v\u016fbec nezaslou\u017eil.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Pon\u00ed\u017een\u011b sklopil sv\u016fj pohled p\u0159ed t\u00edm jeho a vzal jeho dla\u0148 do t\u011bch sv\u00fdch.<\/span><\/div>\n
„Bille, omlouv\u00e1m se, j-j\u00e1\u2026 Necht\u011bl jsem b\u00fdt takov\u00fd, necht\u011bl jsem nad\u00e1vat, ani na tebe k\u0159i\u010det. Odpus\u0165, l\u00e1sko, pros\u00edm odpus\u0165 mi to,“ za\u0161eptal zlomen\u011b a \u010delem se zoufale op\u0159el o h\u0159bet Billovy ruky\u2026 jemn\u00fd h\u0159ejiv\u00fd dotek na jeho tv\u00e1\u0159i mu v\u0161ak vyrazil dech a zbavil jej v\u0161ech jeho slov a omluv, kter\u00e1 te\u010f byla podle Billa \u00fapln\u011b zbyte\u010dn\u00e1.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Pla\u0161e vzhl\u00e9dnul k jeho o\u010d\u00edm, nena\u0161el v nich v\u0161ak hn\u011bv a ani zlobu. Bill se d\u00edval do jeho tv\u00e1\u0159e pohledem, kter\u00fd Tomovi nikdy nedok\u00e1zal prozradit, na co pr\u00e1v\u011b mysl\u00ed. Pomalu zavrt\u011bl hlavou.<\/span><\/div>\n
„Pot\u0159ebuje t\u011b, Tome. Moc t\u011b te\u010f pot\u0159ebuje,“ za\u0161eptal a setkal se s pohledem Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/span><\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161?“ nam\u00edtl nejist\u011b, jedin\u00fd pohled do o\u010d\u00ed jeho l\u00e1sky v\u0161ak vyvr\u00e1til v\u0161echny jeho pochybnosti, kter\u00e9 a\u017e dosud m\u011bl. Bill vytrhl svou dla\u0148 z jeho sev\u0159en\u00ed a jen nesm\u011ble p\u0159ik\u00fdvl hlavou.<\/span><\/div>\n
„B\u011b\u017e, Tome. B\u011b\u017e za n\u00ed,“ za\u0161eptal\u2026 a za okam\u017eik se d\u00edval pohledem, pln\u00fdm slz za vzdaluj\u00edc\u00edm se Tomem, kter\u00fd pomalu zam\u00ed\u0159il ke schod\u016fm.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
autor: Rachel<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: Clarrkys<\/span><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Odpoledn\u00ed slunce jasn\u011b z\u00e1\u0159ilo na v\u0161echny strany a zlatav\u011b se t\u0159pytilo na blankytn\u011b modr\u00e9 obloze. Op\u011bt, u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9, se zably\u0161tilo duhov\u00fdmi odlesky a vyslalo n\u00e1ru\u010d sv\u00fdch h\u0159ejiv\u00fdch paprsk\u016f k \u010dernovlas\u00e9mu mlad\u00edkovi. Billovy o\u010di pozvedly sv\u016fj pohled k oknu a na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[312],"tags":[],"class_list":["post-11042","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-najdu-tve-srdce"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11042","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11042"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11042\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11042"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11042"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11042"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}