{"id":11057,"date":"2010-08-03T16:00:00","date_gmt":"2010-08-03T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11030"},"modified":"2010-08-03T16:00:00","modified_gmt":"2010-08-03T15:00:00","slug":"homeless-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/08\/03\/homeless-4\/","title":{"rendered":"Homeless 4."},"content":{"rendered":"
autor: S & Doris<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Tom se cel\u00fd den vesele poflakoval po okol\u00ed berl\u00ednsk\u00e9ho s\u00eddli\u0161t\u011b. Dokonce si dodal odvahu a s dobrou n\u00e1ladou proch\u00e1zel uli\u010dky, v kter\u00fdch ze strachu ze vzpom\u00ednek nebyl cel\u00e9 dva roky. Hodil za hlavu v\u0161echny zhnusen\u00e9 pohledy kolemjdouc\u00edch, jeho fla\u0161ka mu v tom pom\u00e1hala. Billova darovan\u00e1 l\u00e1hev, kter\u00e1 nyn\u00ed byla pln\u00e1 \u010derstv\u00e9 a studen\u00e9 vody, nato\u010den\u00e9 v Kauflandu. A byla Tomova. Dr\u017eel si ji p\u0159itisknutou st\u00e1le k hrudi, jako kdy\u017e d\u00edt\u011b nos\u00ed svou panenku \u010di medv\u00eddka st\u00e1le u sebe. Tom si to neuv\u011bdomoval, \u017ee vypad\u00e1 pom\u011brn\u011b nenorm\u00e1ln\u011b, pon\u011bvad\u017e petce v\u011bnoval p\u0159\u00edli\u0161 l\u00e1sky a culil se.<\/p>\n<\/div>\n
Spousta lid\u00ed, kte\u0159\u00ed ho m\u00edjeli, nech\u00e1pav\u011b kr\u010dili \u010delo. Pro Toma ale bylo tohle jedn\u00e1n\u00ed v dan\u00fd moment naprosto automatick\u00e9. Ta lahev byla pro n\u011bj p\u0159ipom\u00ednkou n\u011b\u010deho p\u011bkn\u00e9ho. N\u011b\u010deho, co se mu nestalo ji\u017e dva roky. Usadil se do tr\u00e1vy v s\u00eddli\u0161tn\u00edm parku. Mezi stromy byl st\u00edn. Lahev si polo\u017eil mezi kolena v tureck\u00e9m sedu a jezdil po n\u00ed prstem nahoru a dol\u016f. P\u0159istihl se, jak se my\u0161lenkami vrac\u00ed k havran\u00edmu chlapci. Jak ho sledoval, kdy\u017e z n\u00ed pil, a uvnit\u0159 jeho t\u011bla se rozl\u00e9valo p\u0159\u00edjemn\u00e9 \u0161imraj\u00edc\u00ed teplo. V\u011bd\u011bl, \u017ee by ho cht\u011bl je\u0161t\u011b vid\u011bt. Ale byl realista. Ned\u00e1val si nad\u011bje, \u017ee by se za n\u00edm Bill je\u0161t\u011b vracel. K \u010demu vlastn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
I kdy\u017e byl k n\u011bmu Bill odm\u011b\u0159en\u00fd a jaksi chladn\u00fd, pro Toma to bylo v\u00edc ne\u017e p\u011bkn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed. Kone\u010dn\u011b si s n\u00edm n\u011bkdo pov\u00eddal.<\/div>\n
\n
Dred\u00e1\u010dek se zap\u0159el z\u00e1dy o kmen stromu a zav\u0159el o\u010di, dr\u017e\u00edc v dlan\u00edch fla\u0161ku. <\/div>\n
„Tome, ten Bill byl na tebe hodn\u00fd, co? Hlavn\u011b, \u017ee jsi na n\u011bj v\u010dera nad\u00e1val, jak\u00fd to je blbe\u010dek. Jen\u017ee jsi nemohl v\u011bd\u011bt, \u017ee u tebe dok\u00e1\u017ee jakou dobu sed\u011bt a vypr\u00e1v\u011bt si. A nav\u00edc ti dal sv\u00fd pit\u00ed. St\u00e1lo pen\u00edze, t\u00e1hle voda je jedna z nejdra\u017e\u0161\u00edch a on ti ji daroval,“ promlouval Tom k sob\u011b a n\u011b\u017en\u011b hladil fla\u0161ku.<\/div>\n
Usm\u00edval se. „A dokonce ti odpustil ty rozbit\u00e9 boty. A ty musely b\u00fdt hodn\u011b drah\u00e9. Ten Bill je v\u00e1\u017en\u011b hodn\u00fd. Mohl na tebe k\u0159i\u010det, ale on ne. On \u0159ekl, \u017ee to nevad\u00ed,“ promlouval d\u00e1l. \u0158asy se mu spokojen\u011b chv\u011bly. P\u0159it\u00e1hl si pokr\u010den\u00e1 kolena k t\u011blu a lahev tak pln\u011b schoval ve sv\u00e9 n\u00e1ru\u010di. M\u00edrn\u011b se pohupoval. P\u016fsobil dojmem vy\u0161inut\u00e9ho \u010dlov\u011bka. On sv\u00fdm zp\u016fsobem vlastn\u011b byl, ale kdyby na sebe v\u016fbec nemluvil, bylo by to je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, Tome… m\u011bl by ses n\u011bkde n\u011bjak um\u00fdt. Co kdy\u017e ho je\u0161t\u011b potk\u00e1\u0161. P\u0159ece nechce\u0161 vypadat takhle. Ur\u010dit\u011b m\u016f\u017ee\u0161 vypadat o n\u011bco l\u00edp,“ zam\u00fd\u0161lel se a kroutil p\u0159i tom pusou. Ur\u010dit\u011b by to m\u011bl n\u011bjak ud\u011blat. Cht\u011bl se alespo\u0148 mali\u010dko p\u0159ibl\u00ed\u017eit tomu havranovi. Alespo\u0148 mali\u010dko. Doufal v dal\u0161\u00ed setk\u00e1n\u00ed. I kdy\u017e t\u0159eba n\u00e1hodn\u00e9. A necht\u011bl ho odpuzovat tak jako poprv\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
„Yeah! Dobr\u00fd n\u00e1pad. Yes, hele… ve\u010der si zajdu na n\u00e1m\u011bst\u00ed, a\u017e tam nikdo nebude. Budu muset vydr\u017eet to, \u017ee bude chladno, ale tak aspo\u0148 se osv\u011b\u017e\u00edm, \u017ee?“ najednou mluvil prvn\u00ed osobou. Vypadalo to, jako by si pov\u00eddal s n\u011bk\u00fdm imagin\u00e1rn\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome… mus\u00ed\u0161 se sna\u017eit a tro\u0161ku se vzpamatovat. Ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee bys byl a\u017e tak divn\u00fd jako ostatn\u00ed bezdomovci, ale ten okovanec… no ok, nebudu mu tak \u0159\u00edkat, nel\u00edb\u00ed se ti to. Tak ten Bill… dal ti jakousi energii a chu\u0165 se je\u0161t\u011b v\u00edc sna\u017eit, a t\u0159eba si najde\u0161 pr\u00e1ci, a on uvid\u00ed, \u017ee se\u0161 slu\u0161n\u00fd \u010dlov\u011bk. To by mo\u017en\u00e1 \u0161lo. Alespo\u0148 nevypadat tak za\u0161mudlan\u011b,“ sahal si na obli\u010dej a culil se. M\u011bl ho skoro jak Popelka, \u010dern\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Bylo sice velice nepravd\u011bpodobn\u00e9, aby si Tom na\u0161el pr\u00e1ci. S t\u00edm jak vypadal, a co m\u011bl na sob\u011b velice t\u011b\u017eko. A jedno opl\u00e1chnut\u00ed studenou vodou z n\u011bj hned z\u00e1zrak neud\u011bl\u00e1. Ale jemu tohle dod\u00e1v\u00e1n\u00ed sebed\u016fv\u011bry siln\u011b pom\u00e1halo.<\/div>\n
„T\u0159eba bych mohl sb\u00edrat smet\u00ed,“ namot\u00e1val na prst jeden z dred\u016f, kdy\u017e p\u0159em\u00fd\u0161lel, s jakou prac\u00ed by mohl za\u010d\u00edt. „Nebo prod\u00e1vat takov\u00fd ty noviny,“ v celku tohle bylo zbyte\u010dn\u00e9. U\u017e jednou to zkou\u0161el, naj\u00edt aspo\u0148 pod\u0159adnou pr\u00e1ci, ale neusp\u011bl. Ale te\u010f by to mohl zkusit znovu.<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 kdyby Billa nepotkal, ani by takhle nep\u0159em\u00fd\u0161lel. Ten tajemn\u00fd kluk v n\u011bm ale probudil ji\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 mrtvou touhu b\u00fdt zase \u010dlov\u011bk. Slu\u0161n\u00fd \u010dlov\u011bk. T\u011b\u017eko \u0159\u00edct, jak dlouho pod stromem sed\u011bl, ne\u017e se zvedl a pomalu se vydal zp\u00e1tky ke sv\u00e9mu \u00fato\u010di\u0161ti. Musel tam ale sed\u011bt dlouho zaduman\u00fd do sebe, jeliko\u017e slunce se pomalu skl\u00e1n\u011blo k obzoru.<\/p>\n<\/div>\n
Nikam neposp\u00edchal a cestou sb\u00edral r\u016fzn\u00e9 kam\u00ednky a d\u00e1val si je do kapes. Nev\u011bd\u011bl pro\u010d, mo\u017en\u00e1 si je bude ve\u010der prohl\u00ed\u017eet a vst\u0159eb\u00e1vat jejich energii. Fla\u0161ku nezapomn\u011bl dr\u017eet t\u011bsn\u011b u sv\u00e9ho srdce. V\u017edy, kdy\u017e si ji p\u0159ilo\u017eil bl\u00ed\u017ee k sob\u011b, jako by uc\u00edtil z\u00e1van Billa. On se pro n\u011bj st\u00e1val jak\u00fdmsi tajemn\u00fdm z\u00e1zrakem. Kouzlem, je\u017e ho ne\u010dekan\u011b ob\u0161\u0165astnilo.
Do\u0161el na sv\u00e9 m\u00edsto a zkontroloval obsah petky.<\/p>\n<\/div>\n
„Hmm, Tome, u\u017e jsi ji skoro dopil. Dneska se mus\u00ed\u0161 pochv\u00e1lit, pije\u0161 o hodn\u011b v\u00edc ne\u017e kdy jindy, mohl bys znova. Zajdi si nato\u010dit novou,“ \u0159ekl si s l\u00edbezn\u00fdm pohledem. Jemn\u00fd \u00fasm\u011bv ov\u011bn\u010doval jeho rty.<\/div>\n
Ani nev\u011bd\u011bl, jestli se sm\u011bje sp\u00ed\u0161 na sebe nebo na ten kus plastu. Od\u0161rouboval v\u00ed\u010dko a dopil posledn\u00ed zbytky tekutiny. Cht\u011bl, aby jeho lahev byla po\u0159\u00e1d pln\u00e1, proto se moc dlouho nezdr\u017eoval a zam\u00ed\u0159il do Kauflandu. Jindy se mu d\u011bl\u00e1valo zle z horka, ale dneska ne. D\u00edky Billovi. Dalo by se \u0159\u00edct, \u017ee Bill zachr\u00e1nil jednu \u010d\u00e1st Tomova zdrav\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Dred\u00e1\u010dek ve\u0161el do obcho\u010f\u00e1ku a skoro a\u017e vb\u011bhl na p\u00e1nsk\u00e9 toalety. Nechal odt\u00e9ct dostate\u010dn\u00fd proud studen\u00e9 vody, ne\u017e napustil svou lahev. Skoro a\u017e se zamilovan\u00fdm pohledem ji postavil na okraj umyvadla, aby si mohl opl\u00e1chnout obli\u010dej a ruce. D\u011blal to v\u017edy, kdy\u017e tu byl. Alespo\u0148 chv\u00edli tak jeho ruce von\u011bly m\u00fddlem. I kdy\u017e ne zrovna n\u011bjak\u00fdm kvalitn\u00edm, a tak ani ona v\u016fn\u011b nebyla zrovna omamn\u00e1. Ov\u0161em v Tomov\u011b p\u0159\u00edpad\u011b bylo v\u0161echno omamn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e se zd\u00e1lo. Um\u011bl si v\u00e1\u017eit naprost\u00fdch mali\u010dkost\u00ed. S plnou lahv\u00ed p\u0159itisknutou na hrudi op\u011bt vy\u0161el ven.<\/div>\n
\n

„Pro\u010d vlastn\u011b lidi ty lahve vyhazuj\u00ed?“ broukal si pro sebe, kdy\u017e m\u00edjel odpadkov\u00fd ko\u0161 na plasty. Pr\u00e1v\u011b te\u010f mu to p\u0159ipadalo naprosto nepochopiteln\u00e9. Ona lahev se pro n\u011bj stala skoro nepostradatelnou v\u011bc\u00ed b\u011bhem n\u011bkolika hodin. V\u017edy\u0165 takov\u00e9 petky jsou u\u017eite\u010dn\u00e9. Kdyby je rozst\u0159\u00edhal, mohl by si kdejak\u00fd bezdomovec zateplit sv\u016fj… no sv\u00e9 m\u00edsto. Tom moc nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad ostatn\u00edma bezdomovcema, jejich pok\u0159iky na jeho osobu ignoroval. Nehodlal se s nima p\u0159\u00e1telit. V\u011bd\u011bl, \u017ee by jej nutili kr\u00e1st, kou\u0159it, p\u00edt, br\u00e1t drogy… Nesn\u00e1\u0161el to. Proto rad\u011bji tr\u00e1vil \u010das s\u00e1m se sebou a sv\u00fdm druh\u00fdm j\u00e1.<\/p><\/div>\n

\n

„Tak a tuhle vodi\u010dku hezky vypije\u0161 do r\u00e1na a p\u016fjde\u0161 se pak r\u00e1no rovnou um\u00fdt,“ sp\u0159\u00e1dal sv\u016fj pl\u00e1n na z\u00edt\u0159ek, kdy\u017e zrovna pusinkoval hrdlo fla\u0161ky. Hrani\u010dilo to s \u0161\u00edlenstv\u00edm. Tom si toho st\u00e1le nebyl v\u011bdom. M\u011bl ji r\u00e1d. Zbavovala ho bolesti hlavy a p\u0159ipom\u00ednala jeho. Pod\u00edval se na hodiny a zaregistroval skoro p\u016fl des\u00e1t\u00e9, u\u017e by m\u011bl j\u00edt na kut\u011b, ne\u017e se objev\u00ed chulig\u00e1ni a budou jej napadat.<\/p>\n<\/div>\n

Trochu zrychlil do kroku. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee pokud ke sv\u00e9mu m\u00edstu nedojde v\u010das, bude u\u017e zabran\u00e9 m\u00edstn\u00edmi pot\u00ed\u017eisty a nem\u011bl by \u0161anci si ho vydob\u00fdt zp\u011bt. I p\u0159es to, \u017ee se mu do mysli nahlod\u00e1valy tyhle chmurn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159edstavy, st\u00e1le se spokojen\u011b usm\u00edval. Mo\u017en\u00e1 kdyby vid\u011bl s\u00e1m sebe, \u0159ekl by si, \u017ee je v\u00e1\u017en\u011b \u0161\u00edlen\u00fd. <\/p>\n

***<\/p>\n<\/div>\n

Bill rozhodn\u011b sv\u016fj zbytek dne nezam\u011bstn\u00e1val mozek takovou malichernost\u00ed, jako byl Tom. Je\u0161t\u011b chv\u00edli mu le\u017eel v hlav\u011b, kdy\u017e od n\u011bj odch\u00e1zel, ale velice z\u00e1hy ho nahradil my\u0161lenkami zcela jin\u00fdmi. T\u0159eba t\u00edm, \u017ee by si do\u0161el koupit ty nov\u00e9 boty. K ve\u010deru ale jeho n\u00e1lada pon\u011bkud ochabla. Volal mu David kv\u016fli pr\u00e1ci. Bill nesn\u00e1\u0161el, kdy\u017e m\u011bl m\u00edt volno a n\u011bco se pod\u011blalo. Tak\u017ee jeho n\u00e1lada, kter\u00e1 byla p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b chladn\u00e1 a mrzut\u00e1 v jak\u00fdkoliv den, byla te\u010f je\u0161t\u011b mrzut\u011bj\u0161\u00ed. Uklid\u0148oval se alespo\u0148 faktem, \u017ee tak na jeho konto p\u0159ibyde n\u011bkolik \u010d\u00edsel nav\u00edc.<\/p>\n<\/div>\n
Nem\u011bl chu\u0165 j\u00edt pracovat. Ne takto. Docela se mu to k takov\u00e9muto po\u010das\u00ed hnusilo. Bude tak zpocen\u00fd a ulepen\u00fd v\u00edc ne\u017e v tomto horku je. Jestli jim nevybav\u00ed prostor klimatizac\u00ed, odm\u00edt\u00e1 n\u011bco d\u011blat. Vzal mobil a nacvakal kr\u00e1tkou a stru\u010dnou smsku sv\u00e9mu \u0161\u00e9fovi se sv\u00fdmi po\u017eadavky. Tohle by mu splnit mohli. <\/div>\n
Zapadl do obchodn\u00edho domu, do m\u00f3dn\u00ed zna\u010dky Dior, a okam\u017eit\u011b p\u0159estal p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u011b\u017ekostmi \u017eivota. Byl ve sv\u00e9m sv\u011bt\u011b. Okam\u017eit\u011b p\u0159isko\u010dil k reg\u00e1lu s n\u011bkolika enormn\u011b drah\u00fdmi kabelami a pen\u011b\u017eenkami.<\/div>\n
Dlouhos\u00e1hle p\u0159em\u00fd\u0161lel nad v\u00fdb\u011brem ze dvou kabelek v\u011bt\u0161\u00edch rozm\u011br\u016f. Jedna vybran\u00e1 se mu ji\u017e v\u00e1lela v n\u00e1kupn\u00edm ko\u0161\u00edku. Jeden by \u0159ekl, \u017ee tak dlouho p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed nad \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eitou v\u011bc\u00ed, jak zaujat\u011b kr\u010dil \u010delo a tv\u00e1\u0159il se nanejv\u00fd\u0161 v\u00e1\u017en\u011b. Nakonec svoje rozhodov\u00e1n\u00ed vzdal a vzal si je ob\u011b. Stejn\u011b tak d\u016fle\u017eit\u011b ale prohraboval reg\u00e1l s pen\u011b\u017eenkami. Bylo p\u0159eci nemysliteln\u00e9, aby v \u010dern\u00e9 kabelce m\u011bl b\u00edlou pen\u011b\u017eenku a opa\u010dn\u011b. S hr\u016fzou zjistil, \u017ee sv\u016fj n\u00e1kup bude muset zavr\u0161it je\u0161t\u011b n\u011bkolika laky na nehty, aby vskutku perfektn\u011b ladil.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u016f\u017eu v\u00e1m n\u011bjak pomoct?“ usm\u00e1la se na n\u011bj drobn\u00e1 blond\u00fdnka. Z\u0159ejm\u011b brig\u00e1dnice. Bill si ji zm\u011b\u0159il pohledem.<\/div>\n
„Ne,“ bylo jedin\u00e9, co z n\u011bj vypadlo, a prot\u00e1hl se kolem n\u00ed k reg\u00e1lu s botama. D\u00edv\u010dina vypadala pon\u011bkud zasko\u010den\u011b. Byla v obchod\u011b nov\u00e1 a nikdo ji je\u0161t\u011b nesta\u010dil upozornit, aby si tohohle z\u00e1kazn\u00edka nev\u0161\u00edmala.<\/p>\n<\/div>\n
Bill nech\u00e1pal, jak takov\u00e1 d\u00edvka m\u016f\u017ee v onom obchod\u011b radit z\u00e1kazn\u00edk\u016fm. V\u017edy\u0165 nedosahovala toho, \u010deho by m\u011bla. Nebyl na n\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd luxus a p\u0159epych.
\u010cernovl\u00e1sek si skousl mal\u00ed\u010dek a zadumal nad t\u00edm, \u017ee by pot\u0159eboval rovnou nov\u00e9 slune\u010dn\u00ed br\u00fdle. A hlavn\u011b jeho milovan\u00e9 boty! \u010cerven\u00e9! Ano, u\u017e d\u0159\u00edv tou\u017eil po \u010derven\u00fdch. Kdy\u017e se mu nedostavilo jeho p\u0159\u00e1n\u00ed, ztropil hysterickou sc\u00e9nu na cel\u00fd Dior.<\/div>\n
\n

*Flashback*<\/em><\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

<\/em><\/strong>„Jak, \u017ee nem\u00e1te \u010derven\u00e9?!“ rozk\u0159ikl se na prodava\u010dku v kost\u00fdmku. „V nab\u00eddce je jasn\u011b ps\u00e1no, zbo\u017e\u00ed v n\u011bkolika barv\u00e1ch, a vy tu m\u00e1te jen zasranou \u010dernou a hn\u011bdou!“<\/em><\/div>\n

Rozezlen\u011b m\u00e1val katalogem p\u0159ed obli\u010dejem mlad\u00e9 \u017eeny, kter\u00e1 z toho byla znateln\u011b v rozpac\u00edch. V\u011bd\u011bla, \u017ee Bill je n\u00e1ro\u010dn\u00fd z\u00e1kazn\u00edk, ale je\u0161t\u011b neza\u017eila, \u017ee by vylo\u017een\u011b ud\u011blal sc\u00e9nu.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„J\u00e1 se omlouv\u00e1m, ale jin\u00e9 v\u00e1\u017en\u011b na sklad\u011b nem\u00e1me. B\u00edl\u00e9 jsou ji\u017e vyprodan\u00e9 a \u010derven\u00e9 v\u016fbec nep\u0159i\u0161ly,“ sna\u017eila se ho uklidnit omluvn\u00fdm t\u00f3nem, ale Bill byl jako sope\u010dn\u00e1 erupce. <\/p>\n

„Tak to snad m\u00e1te m\u00edt v tom katalogu poznamenan\u00fd,“ roz\u010diloval se, a\u017e se lidi ot\u00e1\u010deli. <\/p>\n

„Zkuste si p\u0159ij\u00edt p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden. To p\u0159ijde nov\u00e9 zbo\u017e\u00ed. Budu nal\u00e9hat, aby je dovezli,“ nejist\u011b p\u0159e\u0161lapovala na m\u00edst\u011b prodava\u010dka a mermomoc\u00ed se sna\u017eila sv\u00e9ho z\u00e1kazn\u00edka udr\u017eet v r\u00e1mci p\u0159\u00ed\u010detnosti.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

„Vy si mysl\u00edte, \u017ee m\u00e1m \u010das sem b\u011bhat ka\u017edej tejden? Nehled\u011b na to, \u017ee za tejden u\u017e je t\u0159eba cht\u00edt nebudu,“ odseknul Bill a ura\u017een\u011b zalo\u017eil ruce na prsou. Te\u010f byl v\u00e1\u017en\u011b v depresi. To aby si koupil je\u0161t\u011b kalhoty, jinak se mu n\u00e1lada nezlep\u0161\u00ed.<\/em><\/p>\n<\/div>\n

*konec flashbacku*<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong>„M\u00e1te \u010derven\u00e9?“ Bill ne\u010dekan\u011b vy\u0161t\u011bkl a oto\u010dil se \u010delem k prodava\u010dce. „Tyto,“ t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ipl\u00e1cl katalog s nab\u00edzen\u00fdm zbo\u017e\u00edm p\u0159ed jej\u00ed o\u010di. „A upozor\u0148uju v\u00e1s, \u017ee u\u017e na n\u011b \u010dek\u00e1m dva m\u011bs\u00edce. Budu si st\u011b\u017eovat, pokud nejsou ani na sklad\u011b,“ zavr\u010del. Zn\u011blo to jako v\u00fdhru\u017eka. Mlad\u00e1 d\u00edvka o krok zacouvala a popla\u0161en\u011b vyjekla.<\/div>\n

\n

„Pod\u00edvejte se t\u00e1mhle dozadu,“ pok\u00fdvala hlavou, ale Bill ji zarazil.
„Nem\u00e1m chu\u0165 j\u00edt n\u011bco hledat, bu\u010f mi je uka\u017ete, nebo odch\u00e1z\u00edm se st\u00ed\u017enost\u00ed,“ zalo\u017eil ruku v bok a prohl\u00ed\u017eel si zd\u00e1lky laky na nehty. Svou polekanost\u00ed mu v jednom okam\u017eiku p\u0159ipomn\u011bla Toma.<\/div>\n

Sle\u010dna jen popla\u0161en\u011b zamrkala a urychlen\u011b do\u0161la k reg\u00e1lu s botami. V duchu se modlila, aby m\u011bli p\u0159esn\u011b ty, kter\u00e9 jej\u00ed z\u00e1kazn\u00edk vy\u017eaduje. Skute\u010dn\u011b necht\u011bla, aby si na ni n\u011bkdo st\u011b\u017eoval. I kdyby to nebyla jej\u00ed vina.<\/div>\n
\n

„Po\u010dkejte okam\u017eik. Pod\u00edv\u00e1m se do skladu. Jak\u00e9 \u010d\u00edslo pot\u0159ebujete?“ sna\u017eila se p\u016fsobit st\u00e1le mile. Bill jen proto\u010dil o\u010di. Nech\u00e1pal, jak m\u016f\u017ee b\u00fdt zdej\u0161\u00ed person\u00e1l tak neschopn\u00fd. <\/p>\n

„\u010cty\u0159icet,“ odv\u011btil prost\u011b a dosedl na polstrovanou seda\u010dku. Hodil si nohu p\u0159es nohu a pozoroval svoje nehty. Mlad\u00e1 prodava\u010dka s bu\u0161\u00edc\u00edm srdcem zmizela ve dve\u0159\u00edch s n\u00e1pisem „Nepovolan\u00fdm vstup zak\u00e1z\u00e1n“ a modlila se, aby na\u0161la, co hledala, jeliko\u017e v reg\u00e1lu v prodejn\u011b byly u\u017e pouze fialov\u00e9. Skoro zatleskala, kdy\u017e na\u0161la p\u0159\u00edslu\u0161nou krabici.<\/div>\n

\n

„Pros\u00edm, tady jsou,“ \u00falevn\u011b se usm\u00e1la na Billa, ale jeho tv\u00e1\u0159 rozhodn\u011b nevypadala, \u017ee by m\u011bla zm\u011bnit grimasu. Vyt\u00e1hl j\u00ed krabici z rukou, aby si mohl boty vyzkou\u0161et. Promen\u00e1doval se v nich mezi zrcadly a zkoumal se z ka\u017ed\u00e9ho \u00fahlu.<\/p><\/div>\n

„U\u017e se mi nel\u00edb\u00ed jako d\u0159\u00edv, ale beru si je. Plus \u010dern\u00e9,“ rozbily se mu, pot\u0159ebuje p\u0159ece n\u00e1hradn\u00ed. Posadil se zp\u00e1tky na \u017eidli\u010dku a rozepl ladn\u011b zip, vr\u00e1til spokojen\u00e9 d\u00edv\u010din\u011b boty, je\u017e dala zp\u011bt do krabice, a bohu\u017eel musela znovu do skladu pro \u010dern\u00e9. Rad\u011bji mu ne\u0159ekla, \u017ee si op\u011bt nen\u00ed jist\u00e1 t\u00edm, zda budou dostupn\u00e9.<\/div>\n
\n

Po p\u011bti minut\u00e1ch hled\u00e1n\u00ed se s \u00falevou vr\u00e1tila, dva p\u00e1ry bot v n\u00e1ru\u010d\u00ed a v\u0161e nesla k pokladn\u011b, kde j\u00ed p\u0159ibyly t\u0159i laky na nehty, dv\u011b pen\u011b\u017eenky, kabelky a extravagantn\u00ed slune\u010dn\u00ed br\u00fdle. Ano, Bill si um\u011bl u\u017e\u00edvat n\u00e1kupu. V\u0161e zaplatil kartou a s ta\u0161kami v rukou vypadl bez jedin\u00e9ho slova z obchodu.<\/p><\/div>\n

Slunce ho ude\u0159ilo ost\u0159e do o\u010d\u00ed a tak zalovil v jedn\u00e9 z n\u00e1kupn\u00edch ta\u0161ek a vylovil nov\u00e9 slune\u010dn\u00ed br\u00fdle. Pasovaly mu naprosto dokonale. P\u0159ipadal si zase o n\u011bco p\u0159ita\u017eliv\u011bj\u0161\u00ed. Nevrle vylovil z kabelky sv\u016fj mobiln\u00ed telefon, kdy\u017e mu ohla\u0161oval p\u0159\u00edchoz\u00ed sms zpr\u00e1vu. <\/p>\n

„No aspo\u0148 n\u011bco,“ ulevil si se zaklapnut\u00edm telefonu. Jeho mana\u017eer mu d\u00e1val v\u011bd\u011bt, \u017ee Billovy po\u017eadavky na klimatizaci a velkou m\u00edsu ovocn\u00e9ho sal\u00e1tu, byly p\u0159ijaty. Byl rozhodnut\u00fd si ty v\u011bci klidn\u011b vydupat, ale na\u0161t\u011bst\u00ed to \u0161lo lehce. V pon\u011bkud lep\u0161\u00ed n\u00e1lad\u011b a uspokojen\u00fd z n\u00e1kupu se vr\u00e1til dom\u016f. Pot\u0159eboval se je\u0161t\u011b hodit do cajku. Chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lel, \u017ee by jel sv\u00fdm nechutn\u011b drah\u00fdm autem, ale nakonec zvolil mo\u017enost proch\u00e1zky. Zas tak daleko to nem\u011bl, a kdy\u017e se bude ve\u010der vracet, ur\u010dit\u011b bude vd\u011b\u010dn\u00fd za \u010derstv\u00fd vzduch.<\/div>\n

Zat\u00edm si m\u016f\u017ee d\u00e1t relaxa\u010dn\u00ed koupel, aby uvolnil sv\u00e9 t\u011blo. \u010cek\u00e1 ho p\u0159eci jen nam\u00e1hav\u00e1 \u010dinnost. <\/p>\n

<\/div>\n

Tom se zdr\u017eel o p\u00e1r minut d\u00e9le, ne\u017e bylo z\u00e1hodno. U\u017e zd\u00e1lky vid\u011bl parti\u010dku m\u00edstn\u00edch zbohatlick\u00fdch kluk\u016f z romsk\u00fdch a arabsk\u00fdch rodin. Znal je u\u017e dlouho. Tom nebyl rasista, nevadilo mu to, \u017ee jejich ple\u0165 je jin\u00e1. D\u0159\u00edv se kamar\u00e1dil s takov\u00fdmi lidmi, ale Tom zast\u00e1val n\u00e1zor, \u017ee v\u0161ude se najde dobr\u00fd i \u0161patn\u00fd \u010dlov\u011bk. To platilo pr\u00e1v\u011b tady, tyto chlapce nem\u011bl v oblib\u011b, mysleli si o sob\u011b, \u017ee jim pat\u0159\u00ed m\u00edsto, kde se zrovna nach\u00e1zej\u00ed. Jejich ruce byly zdoben\u00e9 n\u011bkolika masivn\u00edmi zlat\u00fdmi prsteny a n\u00e1ramky, okolo krku tlust\u00e9 \u0159et\u011bzy. Jeden m\u011bl zlato, druh\u00fd st\u0159\u00edbro, jeden z nich, asi nejl\u00edp postaven\u00fd, se py\u0161nil platinou. Tomovi se zvedal \u017ealudek.<\/div>\n
\n

„To Bill je proti nim oby\u010dejn\u00fd kluk,“ \u0159ekl si pro sebe a pomalu se k nim p\u0159ibli\u017eoval. D\u00e1val si odvahu. Nebude se jich p\u0159ece b\u00e1t.<\/p><\/div>\n

I tak se jich ale sv\u00fdm zp\u016fsobem b\u00e1l. U\u017e jen proto, \u017ee jich bylo hodn\u011b. A tihle kluci nikdy nehr\u00e1vali f\u00e9r jeden na jednoho.<\/div>\n
\n

„No tak myslim, \u017ee se zase m\u016f\u017ee\u0161 oto\u010dit a naj\u00edt si jinou d\u00edru,“ zarazil Toma v dal\u0161\u00edch pohybech hlas jednoho z nich. Nejsp\u00ed\u0161e tak zvan\u00fd k\u00e1po t\u00fdhle sebranky. V\u0161ichni ostatn\u00ed se na n\u011bj jen oto\u010dili a pohrdav\u011b se u\u0161kl\u00edbali se snahou hodit co nejv\u00edc drsn\u00e9 pohledy. Tomovi se st\u00e1hl \u017ealudek. Nech\u00e1pal, pro\u010d si museli vybrat zrovna jeho m\u00edsto, kdy\u017e maj\u00ed na v\u00fdb\u011br cel\u00fd skate park. Co skate park… cel\u00e9 m\u011bsto. Tihle kluci si p\u0159ivlast\u0148ovali ka\u017edou dla\u017eebn\u00ed kostku, na kterou kdy \u0161l\u00e1pli.<\/p><\/div>\n

\n

„J\u00e1… jen jsem cht\u011bl…“ Zakoktal se Tom a prstem nejist\u011b ukazoval k ramp\u011b, pod kterou sp\u00e1val. <\/p>\n

„Tak dneska si jdi chr\u00e1pat jinam,“ trhnul hlavou onen Arab na znamen\u00ed, \u017ee se m\u00e1 Tom ztratit… ano, nejsp\u00ed\u0161e to byl Arab. Tvar o\u010d\u00ed a nosu tomu napov\u00eddal. „Nebo ti m\u00e1me pomoct?“ sesko\u010dil z rampy se sv\u00fdmi kump\u00e1ny v z\u00e1dech. Tom se oklepal. Necht\u011bl dostat nakl\u00e1da\u010dku. Pevn\u011bji stiskl svoji plastovou lahev a drobn\u00fdmi kroky ustupoval.<\/div>\n

„No vid\u00ed\u0161, jak ti to jde, u\u017e m\u00e1\u0161 vybran\u00e9 m\u00edsto? Kde se dneska vyhon\u00ed\u0161? \u0160uk\u00e1\u0161 v\u016fbec s n\u011bk\u00fdm? Asi ti \u017e\u00e1dn\u00e1 ned\u00e1, co?“ r\u00fdpal dal\u0161\u00ed z nich. Tom nech\u00e1pal, pro\u010d do toho m\u00edchaj\u00ed tyto v\u011bci. Nikdy se s nima nebavil, pro\u010d si z n\u011bj d\u011blaj\u00ed srandu?<\/div>\n
\n

„Kdybys byl jako my, m\u00e1\u0161 ka\u017edou noc hned n\u011bkolik \u010dubek.“ Tom to necht\u011bl poslouchat, proto se oto\u010dil a rozb\u011bhl se pry\u010d. Ut\u00edkal mimo park, zase jako by se mu p\u0159ed o\u010dima zjevil onen \u0161patn\u00fd den, kdy ztratil domov. Zato\u010dil za roh, fla\u0161ku p\u0159ilo\u017eenou k srdci a strach v o\u010d\u00edch. Jeho odvaha zmizela a vr\u00e1til se vystra\u0161en\u00fd Tom.
„Aaah!“ k\u0159ikl. Slep\u011b narazil do n\u011b\u010d\u00ed hrudi. Tvrd\u00e9 hrudi. Mu\u017esk\u00e9 hrudi. Zvedl pohled a jeho o\u010di se st\u0159etly s t\u011bmi, co vid\u011bl r\u00e1no. Zhoupl se mu vzru\u0161en\u00edm \u017ealudek. Bill. Z\u00edral kamenn\u011b na n\u011bj.
„P\u0159\u00edzraku?“ vypustil k\u0159ehce mezi rty Tom.<\/p>\n<\/div>\n

autor: S & Doris<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: S & Doris Tom se cel\u00fd den vesele poflakoval po okol\u00ed berl\u00ednsk\u00e9ho s\u00eddli\u0161t\u011b. Dokonce si dodal odvahu a s dobrou n\u00e1ladou proch\u00e1zel uli\u010dky, v kter\u00fdch ze strachu ze vzpom\u00ednek nebyl cel\u00e9 dva roky. Hodil za hlavu v\u0161echny zhnusen\u00e9 pohledy kolemjdouc\u00edch, jeho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[343],"tags":[],"class_list":["post-11057","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-homeless"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11057","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11057"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11057\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11057"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11057"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11057"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}