{"id":11059,"date":"2010-08-03T15:00:00","date_gmt":"2010-08-03T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11032"},"modified":"2010-08-03T15:00:00","modified_gmt":"2010-08-03T14:00:00","slug":"laska-71-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/08\/03\/laska-71-konec\/","title":{"rendered":"L\u00e1ska 71. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"418\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Pros\u00edm, u\u017e neplakej. Najdeme tat\u00ednka, ano? Za chvilku budeme zase v\u0161ichni spolu, Tomi,“ Bill tich\u00fdm hlasem promlouval k nespokojen\u00e9mu miminku, kter\u00e9 jako by c\u00edtilo, \u017ee n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku. Soustavn\u011b plakalo, odm\u00edtalo nab\u00edzen\u00fd dudl\u00edk a Bill jej snad poprv\u00e9 nedok\u00e1zal uklidnit ani l\u00edb\u00e1n\u00edm ru\u010di\u010dky. Pomalu kr\u00e1\u010del okol\u00edm chaloupky, zlehka na\u0161lapoval vlhkou tr\u00e1vou, a i kdy\u017e se c\u00edtil opravdu skl\u00ed\u010den\u011b, byl r\u00e1d, \u017ee sm\u011bl m\u00edt u sebe alespo\u0148 toho drobe\u010dka. Jeho tich\u00fd pl\u00e1\u010d mu v\u016fbec nevadil. Bojoval o to miminko ze v\u0161ech sil, a te\u010f, kdy\u017e jej sm\u011bl dr\u017eet v n\u00e1ru\u010d\u00ed, v\u011bd\u011bl, \u017ee nic kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho nikdy p\u0159edt\u00edm nec\u00edtil. Pocit, \u017ee je to Tomovo d\u00edt\u011b, v n\u011bm poka\u017ed\u00e9 vzbudil nesm\u00edrnou radost, stejn\u011b jako uv\u011bdomen\u00ed si skute\u010dnosti, \u017ee jej zplodili spolu.<\/div>\n
Smutn\u00fdma o\u010dima bloudil okol\u00edm. Byl si v\u00edce ne\u017e jist\u00fd, \u017ee nem\u00e1 \u0161anci naj\u00edt jej, a proto se pomalu, ale jist\u011b vzd\u00e1val.  <\/div>\n
„Kdybys jen v\u011bd\u011bl, jak jsem hloup\u00fd. Tv\u016fj tat\u00ednek chce b\u00fdt u\u017e jenom s n\u00e1mi, a j\u00e1 se po\u0159\u00e1d n\u011b\u010deho boj\u00edm,“ jeho nejist\u00e9 kroky sm\u011b\u0159ovaly k pr\u016fzra\u010dn\u011b \u010dist\u00e9mu jez\u00edrku s d\u0159ev\u011bn\u00fdm m\u016fstkem, na kter\u00fd se posadil a p\u0159itulil si k sob\u011b mal\u00fd uzl\u00ed\u010dek je\u0161t\u011b pevn\u011bji. Zoufale se zad\u00edval na t\u0159pytiv\u00fd jas vodn\u00ed hladiny, a tak\u00e9 na z\u00e1\u0159iv\u00fd odraz m\u011bs\u00edce, d\u00edky kter\u00e9mu z\u00edskalo to m\u00edsto zvl\u00e1\u0161tn\u00ed tajuplnost.<\/div>\n
\n
„Pro\u010d se po\u0159\u00e1d boj\u00edm, hmm? Pro\u010d nedok\u00e1\u017eu b\u00fdt stejn\u011b siln\u00fd jako Chantelle? Pro\u010d nedok\u00e1\u017eu b\u00fdt v\u016fbec siln\u00fd?“ zast\u00e9nal, skl\u00e1n\u011bj\u00edc se k miminku a no\u0159\u00edc se do jeho mal\u00fdch o\u010di\u010dek. Teprve v t\u00e9 chv\u00edli si uv\u011bdomil, \u017ee chlape\u010dek v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed p\u0159estal plakat a zv\u011bdav\u011b pozoroval sv\u011bt kolem sebe.<\/div>\n
„P\u0159eju si, abys nebyl jako j\u00e1. J\u00e1 jsem hodn\u011b trp\u011bl a nikdy bych si neodpustil, kdybys kv\u016fli n\u00ed trp\u011bl stejn\u011b jako j\u00e1,“ zlehka chytil mali\u010dk\u00e9ho za ruku a n\u011b\u017en\u00fdm pohledem sledoval, jak byly jeho dlan\u011b, v porovn\u00e1n\u00ed s t\u011bmi jeho, velik\u00e9.  <\/div>\n
„Tom\u00ed m\u00e1 malink\u00e9 prst\u00ed\u010dky?“ jeho tv\u00e1\u0159\u00ed prol\u00e9tl kr\u00e1sn\u00fd \u00fasm\u011bv, jakmile se miminko na jejich spojen\u00e9 dlan\u011b zv\u011bdav\u011b zad\u00edvalo a vz\u00e1p\u011bt\u00ed pohl\u00e9dlo do Billovy tv\u00e1\u0159e. Spokojen\u011b si zadupkal no\u017ei\u010dkama, a pot\u00e9 kone\u010dn\u011b p\u0159ijal nab\u00edzen\u00fd dudl\u00edk.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ty jsi vlastn\u011b malink\u00fd \u00fapln\u011b cel\u00fd, vi\u010f?“ Tom, kter\u00fd je z povzd\u00e1l\u00ed sledoval smutn\u00fdma o\u010dima, se vesele pousm\u00e1l a naslouchal ka\u017ed\u00e9mu sl\u016fvku, je\u017e vy\u0161lo z Billov\u00fdch rt\u016f. S miminkem v n\u00e1ru\u010d\u00ed mu p\u0159i\u0161el je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed. Je\u0161t\u011b k\u0159eh\u010d\u00ed, a je\u0161t\u011b v\u00edce zraniteln\u00fd. U\u017e d\u00e1vno litoval, \u017ee na n\u011bj zv\u00fd\u0161il hlas. Nepot\u0159eboval se dokonce ani omlouvat a skr\u00fdvat za svou bezmoc nebo zoufalstv\u00ed, je\u017e dr\u00e1saly jeho nitro. C\u00edtil se hloup\u011b a byl si v\u011bdom toho, \u017ee to prost\u011b p\u0159ehnal.<\/div>\n
Cht\u011bl jej chr\u00e1nit p\u0159ed dal\u0161\u00edm utrpen\u00edm, a s\u00e1m mu ubl\u00ed\u017eil. Necht\u011bl se d\u00edvat na to, jak jejich chlape\u010dek roste v rodin\u011b, kde jej n\u011bkdo nebude m\u00edt r\u00e1d a bude se mu neust\u00e1le mst\u00edt, ale za jakou cenu? Jedin\u00e9, \u010deho dos\u00e1hl, bylo to, \u017ee Billa vyd\u011bsil. Nyn\u00ed u\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby m\u011bl je\u0161t\u011b jednu \u0161anci a mohl \u010das vr\u00e1tit zp\u011bt, zareagoval by ur\u010dit\u011b jinak. Ne hloup\u011b a ne tak zbab\u011ble, jako tentokr\u00e1t.<\/div>\n
Co bylo vlastn\u011b jejich h\u0159\u00edchem?<\/div>\n
Je snad l\u00e1ska n\u011bco \u0161patn\u00e9ho a nekal\u00e9ho?<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
On si p\u0159eci nevybral, do koho se zamiluje. Nikdy ani nesnil o tom, \u017ee jednou potk\u00e1 chlapce se sladk\u00fdm jm\u00e9nem a neskute\u010dn\u011b skromnou povahou. Nikdy si nep\u0159edstavoval, jak n\u00e1dhern\u00e9 bude, a\u017e bude moct nach\u00e1zet v jeho o\u010d\u00edch l\u00e1sku, potk\u00e1vat se s n\u00ed v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed a zaho\u0159et j\u00ed poka\u017ed\u00e9, co na v\u00e1s pohl\u00e9dne. Zvykl si na v\u0161echny tyhle mali\u010dkosti, kter\u00e9 celi\u010dk\u00fd \u017eivot postr\u00e1dal.<\/div>\n
Miloval, kdy\u017e Billovi zr\u016f\u017eov\u011bla l\u00ed\u010dka, miloval, kdy\u017e skl\u00e1n\u011bl tv\u00e1\u0159 s nesm\u011bl\u00fdm \u00fasm\u011bvem, nebo to, jak se na n\u011bj poka\u017ed\u00e9 d\u00edval. Sledoval jej o\u010dima, kter\u00e9 mu ka\u017edou vte\u0159inou v\u00edc a v\u00edc p\u0159ipom\u00ednaly mal\u00e9, nevinn\u00e9 d\u00edt\u011b\u2026<\/div>\n
„Pod\u00edvej, Tomi, kolik je na obloze mr\u00e1\u010dk\u016f. Z\u0159ejm\u011b bude pr\u0161et,“ Bill se na mal\u00e9ho chlape\u010dka smutn\u011b pousm\u00e1l, vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u0161ak zvedl sv\u016fj utr\u00e1pen\u00fd pohled k no\u010dn\u00ed obloze a zhluboka se nadechl \u010derstv\u00e9ho vzduchu. Nev\u011bdomky se sto\u010dil do klub\u00ed\u010dka, tv\u00e1\u0159\u00ed se op\u0159el o hlavi\u010dku miminka a ti\u0161e vzlykl. Po tv\u00e1\u0159i mu n\u00e1hle st\u00e9kaly drobn\u00e9, t\u0159pytiv\u00e9 krystaly a on se jejich s\u00edle necht\u011bn\u011b podd\u00e1val.<\/div>\n
Jakmile na z\u00e1dech uc\u00edtil m\u011bkk\u00e9 pohlazen\u00ed, zoufale zavzdychal a zvedl sv\u00e9 uplakan\u00e9 o\u010di k JEHO tv\u00e1\u0159i.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Tat\u00ednek n\u00e1s na\u0161el, Tomi,“ za\u0161eptal rozt\u0159esen\u00fdm hlasem miminku, kter\u00e9 chr\u00e1nil p\u0159ed slab\u0161\u00edm v\u011btrem sv\u00fdm objet\u00edm, a op\u011bt vzhl\u00e9dl ke sv\u00e9 l\u00e1sce. Jejich pohledy se propl\u00e9taly hodn\u011b dlouho, jako by si vz\u00e1jemn\u00fdm o\u010dn\u00edm kontaktem cht\u011bli \u0159\u00edct tis\u00edce omluv, a p\u0159esto nevyslovili jednu jedinou. Nepot\u0159ebovali mluvit. N\u00e1hle jako by byla v\u0161echna slova \u00fapln\u011b zbyte\u010dn\u00e1. Ani netu\u0161ili, jak snadn\u00e9 m\u016f\u017ee b\u00fdt, porozum\u011bt tomu druh\u00e9mu, i naslouchat nevy\u0159\u010den\u00fdm slov\u016fm, ukryt\u00fdch v hloubce jejich o\u010d\u00ed.<\/div>\n
Tomova tv\u00e1\u0159 se zd\u00e1la b\u00fdt nep\u0159irozen\u011b pr\u00e1zdn\u00e1 a smutn\u00e1, av\u0161ak pohled, kter\u00fd Billovi v\u011bnoval, mluvil za v\u0161echno. Nev\u011bdomky se sesunul na kolena, vedle kle\u010d\u00edc\u00edho Billa, a smutn\u00fdm pohledem prol\u00e9tl tv\u00e1\u0159 jejich chlape\u010dka.<\/div>\n
<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se,“ m\u011bkk\u00fd v\u00fddech, se prodral Billov\u00fdmi rty ve chv\u00edli, kdy vzal Tom do dlan\u00ed jeho bledou tv\u00e1\u0159 a vroucn\u011b pol\u00edbil semknut\u00e9 rty. No\u0159il se mezi n\u011b, i kdy\u017e jeho polibky nebyly op\u011btov\u00e1ny. Bill byl celou situac\u00ed natolik paralyzov\u00e1n, \u017ee se nedok\u00e1zal ani pohnout. Jenom tichounce p\u0159ij\u00edmal to, co mu bylo nab\u00edzeno.  <\/div>\n
„Ty se omlouv\u00e1\u0161 mn\u011b?! Je to p\u0159eci moje vina. Tohle se nikdy nem\u011blo st\u00e1t. Bezd\u016fvodn\u011b jsem na tebe zv\u00fd\u0161il hlas a hloup\u011b jsem t\u011b vyd\u011bsil. Odpust\u00ed\u0161 mi to?“ drobn\u00fdmi polibky pokr\u00fdval Billovy hork\u00e9 dlan\u011b.<\/div>\n
„Tome, opravdu si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsi m\u011b vyd\u011bsil? Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee jsem se b\u00e1l tebe? Jak bych se mohl b\u00e1t \u010dlov\u011bka, kter\u00fd m\u011b chce chr\u00e1nit a miluje m\u011b i na\u0161e d\u00edt\u011b?“ Tom sklopil pohled k miminku a vzal Tomovu mali\u010dkou ru\u010di\u010dku, do sv\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ve tv\u00fdch o\u010d\u00edch se ukr\u00fdval strach. Kdy\u017e jsi se na m\u011b d\u00edval, vypadal jsi vyd\u011b\u0161en\u00fd,“ jeho tich\u00e1 slova zp\u016fsobovala Billovi hus\u00ed k\u016f\u017ei snad po cel\u00e9m t\u011ble. Ka\u017ed\u00fdm dnem si po\u0159\u00e1d v\u00edc a v\u00edc uv\u011bdomoval, jak moc toho kluka miloval. Tomova tv\u00e1\u0159 byla v\u00edce ne\u017e kr\u00e1sn\u00e1. A kdy\u017e byla smutn\u00e1, p\u0159epadala jej nezkrotn\u00e1 touha ud\u011blat cokoliv, cokoliv na sv\u011bt\u011b, jenom aby se op\u011bt usm\u00edval, proto\u017ee jeho \u00fasm\u011bv byl pro Billa t\u00edm nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm l\u00e9kem na v\u0161echny r\u00e1ny, kter\u00e9 mu Chantelle u\u0161t\u011bd\u0159ila.<\/div>\n
„B\u00e1l jsem se, \u017ee o tebe p\u0159ijdu. Ale ne tebe. J\u00e1 t\u011b miluju, Tome. Cel\u00fdm sv\u00fdm srdcem, a nyn\u00ed v\u00edm, \u017ee jsi m\u011bl pravdu ve v\u0161em, co jsi \u0159ekl,“ nesm\u011ble se pousm\u00e1l, jakmile uc\u00edtil, \u017ee je jeho t\u011blo pomalounku stahov\u00e1no do Tomovy n\u00e1ru\u010de. Opatrn\u011b dosedl na jeho kl\u00edn a podal mu mali\u010dk\u00e9ho, kter\u00fd po n\u011bm natahoval ru\u010di\u010dky.  <\/div>\n
<\/div>\n
„U\u017e to nen\u00ed jenom o mn\u011b. M\u00e1m rodinu, a ta je mnohem siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e moje sestra. Krom toho nen\u00ed vylou\u010den\u00e9, \u017ee budeme m\u00edt je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 miminko, a j\u00e1 nechci, aby na\u0161e d\u011bti rostly v takov\u00e9m prost\u0159ed\u00ed jako Sami. To nen\u00ed d\u011btstv\u00ed,“ Bill se pohodln\u011b op\u0159el o Tom\u016fv hrudn\u00edk a na kr\u00e1tkou chv\u00edli zav\u0159el o\u010di. Op\u011bt mu bylo tak kr\u00e1sn\u011b. I kdy\u017e byla jejich budoucnost nejist\u00e1, c\u00edtil se op\u011bt \u0161\u0165astn\u00fd. Zlehka vdechoval v\u016fni Tomova t\u011bla a nev\u011bdomky zvedal svou tv\u00e1\u0159 k t\u00e9 jeho. Jakmile na sv\u00fdch rtech uc\u00edtil hork\u00e9 v\u00fddechy, o\u010di om\u00e1men\u011b otev\u0159el, p\u0159it\u00e1hl si Toma za t\u00fdl a hladov\u011b se zmocnil jeho \u00fast. Vp\u00edjel se do nich, jako by to d\u011blal \u00fapln\u011b poprv\u00e9…  <\/div>\n
N\u011bkdy si \u010dlov\u011bk nedok\u00e1\u017ee uv\u011bdomit, jak rychle plyne \u010das, pokud jej tr\u00e1v\u00edte s n\u011bk\u00fdm, na kom v\u00e1m skute\u010dn\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed. Dny pomalounku spl\u00fdvaj\u00ed a tvo\u0159\u00ed t\u00fddny, t\u00fddny nakonec vytvo\u0159\u00ed m\u011bs\u00edce a ty se spojuj\u00ed a vytv\u00e1\u0159\u00ed l\u00e9ta. Bill\u016fv \u017eivot plul pomalounku, s\u00e1m jej cht\u011bl ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t urychlit, ale od chv\u00edle, co poznal svou pravou l\u00e1sku, si p\u0159ipadal, jako by plul nekone\u010dnou ml\u00e9\u010dnou dr\u00e1hou, ze kter\u00e9 je\u017e necht\u011bl vystoupit.  <\/div>\n
<\/div>\n
Sed\u011bl na gau\u010di a s n\u011b\u017en\u00fdm \u00fasm\u011bvem se d\u00edval na to, jak se jejich mal\u00fd chlape\u010dek pevn\u011b dr\u017eel sv\u00e9ho tat\u00ednka a pomalounku d\u011blal jeden nejist\u00fd kr\u016f\u010dek za druh\u00fdm. Byly to jeho prvn\u00ed kr\u016f\u010dky.<\/div>\n
Sami sed\u011bl vedle Billa, pevn\u011b se tulil k jeho b\u0159\u00ed\u0161ku, a tak\u00e9 je s vesel\u00fdm \u00fasm\u011bvem sledoval.<\/div>\n
Byl z n\u011bj velice \u0161ikovn\u00fd a roztomil\u00fd prv\u0148\u00e1\u010dek, kter\u00e9ho \u017eivot se od z\u00e1klad\u016f zm\u011bnil ve chv\u00edli, kdy si v\u0161ichni koupili mal\u00fd domek a ode\u0161li od Chantelle.<\/div>\n
Tom vzal mali\u010dk\u00e9ho do n\u00e1ru\u010de, rychle p\u0159ib\u011bhl k Billovi a pomohl mu vst\u00e1t.<\/div>\n
„Miminko m\u00e1 hlad?“ zeptal se jej m\u011bkk\u00fdm hlasem a ve chv\u00edli, kdy spat\u0159il Bill\u016fv nesm\u011bl\u00fd \u00fasm\u011bv, se musel usm\u00e1t tak\u00e9. L\u00e1skypln\u011b jej pohladil po kulat\u00e9m b\u0159\u00ed\u0161ku a pevn\u011b jej chytil za ruku.<\/div>\n
„Nyn\u00ed jsem si u\u017e jist\u00fd, \u017ee to bude hol\u010di\u010dka,“ vydechl py\u0161n\u011b, Bill v\u0161ak roztomile zavrt\u011bl hlavou, naklonil se a dovolil, aby se jejich rty spojily ve sladk\u00e9m polibku\u2026  <\/div>\n
<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
KONEC<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay „Pros\u00edm, u\u017e neplakej. Najdeme tat\u00ednka, ano? Za chvilku budeme zase v\u0161ichni spolu, Tomi,“ Bill tich\u00fdm hlasem promlouval k nespokojen\u00e9mu miminku, kter\u00e9 jako by c\u00edtilo, \u017ee n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku. Soustavn\u011b plakalo, odm\u00edtalo nab\u00edzen\u00fd dudl\u00edk a Bill jej snad poprv\u00e9 nedok\u00e1zal<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[313],"tags":[],"class_list":["post-11059","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-laska-b-kay"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11059","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11059"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11059\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11059"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11059"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11059"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}