{"id":11061,"date":"2010-08-02T18:30:00","date_gmt":"2010-08-02T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11034"},"modified":"2010-08-02T18:30:00","modified_gmt":"2010-08-02T17:30:00","slug":"me-myself-and-romeo-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/08\/02\/me-myself-and-romeo-3\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 3."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"420\"<\/div>\n
Post\u00e1v\u00e1m p\u0159ed domem a v\u00e1h\u00e1m, zda stisknout zvonek nebo ne. Boj\u00edm se\u2026 Boj\u00edm se toho, co se odehraje v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch okam\u017eic\u00edch. M\u00e1m strach z reakce osoby, kter\u00e1 v dom\u011b bydl\u00ed. Jak zareaguje, kdy\u017e m\u011b po takov\u00e9 dob\u011b uvid\u00ed? Nen\u00e1vid\u00ed m\u011b a p\u0159ibouchne mi dve\u0159e p\u0159ed nosem za to, jakou \u0161kodu jsem sv\u00fdm nezodpov\u011bdn\u00fdm chov\u00e1n\u00edm zp\u016fsobil? Odpustil mi a i nad\u00e1le m\u011b po\u010d\u00edt\u00e1 mezi sv\u00e9 p\u0159\u00e1tele? Pod\u00e1 mi pomocnou ruku, i p\u0159es to, \u017ee jsem se k n\u011bmu zachoval tak sprost\u011b a zni\u010dil jeho sen? Nebo se mi vysm\u011bje a po\u0161le m\u011b k \u010dertu? Jedna ot\u00e1zka p\u0159eb\u00edj\u00ed druhou a obavy nar\u016fstaj\u00ed neuv\u011b\u0159itelnou rychlost\u00ed. P\u0159esto se nakonec odhodl\u00e1m a zazvon\u00edm.<\/div>\n
Drn\u010div\u00fd zvuk se rozezn\u00ed  obydl\u00edm toho, jeho\u017e jsem se rozhodl poct\u00edt svou n\u00e1v\u0161t\u011bvou a ke komu jsem p\u0159i\u0161el \u017eebrat. M\u011bl jsem \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee bydl\u00ed  po\u0159\u00e1d na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b a nikam se nep\u0159est\u011bhoval. To bych byl v loji, musel bych po n\u011bm p\u00e1trat, a nev\u00edm, koho bych se asi tak zeptal. Kdy\u017e sly\u0161\u00edm kroky bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se ke dve\u0159\u00edm, vzal bych nejrad\u011bji nohy na ramena a zdrhl jako ten nejposledn\u011bj\u0161\u00ed zbab\u011blec na sv\u011bt\u011b. Ale u\u017e je pozd\u011b, dve\u0159e se otv\u00edraj\u00ed a po chvilce se p\u0159ede mnou objev\u00ed zn\u00e1m\u00e1 tv\u00e1\u0159, kterou jsem u\u017e dlouh\u00e9 t\u00fddny nem\u011bl mo\u017enost vid\u011bt.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome?“ Jako by nev\u011b\u0159il tomu, co vid\u00ed. Jako bych byl n\u011bjak\u00fd p\u0159\u00edzrak, co se zjevil p\u0159ed jeho dve\u0159mi. Bo\u017ee, co te\u010f? Mluvit nebo rad\u011bji ml\u010det a vy\u010dkat, a\u017e se vzpamatuje ze \u0161oku, jen\u017e jsem mu svou n\u00e1v\u0161t\u011bvou o\u010dividn\u011b zp\u016fsobil. Nakonec se rozhodnu pro prvn\u00ed variantu. Lep\u0161\u00ed promluvit ne\u017e \u010dekat, a\u017e p\u0159ijde k v\u011bdom\u00ed a zabouchne dve\u0159e.<\/div>\n
„Ahoj, Georgu,“ pozdrav\u00edm star\u00e9ho kamar\u00e1da a usm\u011bji se na n\u011bj. Sna\u017e\u00edm se p\u016fsobit p\u0159\u00e1telsky a i trochu sebev\u011bdom\u011b jako za star\u00fdch \u010das\u016f. To druh\u00e9 mi moc nejde, proto\u017ee jsem dost nerv\u00f3zn\u00ed z toho, co m\u011b \u010dek\u00e1.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Ahoj, co\u2026 co tady\u2026 kde ses\u2026 jak jsi\u2026“ Georg je po\u0159\u00e1dn\u011b zasko\u010den\u00fd. Dokonce do t\u00e9 m\u00edry, \u017ee nen\u00ed schopen mi polo\u017eit jedinou ot\u00e1zku. Moc mi situaci neusnad\u0148uje, proto\u017ee s\u00e1m nev\u00edm, kde m\u00e1m za\u010d\u00edt.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 se?“ zkus\u00edm n\u011bjakou tu zdvo\u0159ilostn\u00ed fr\u00e1zi, aby \u0159e\u010d nest\u00e1la, a t\u0159eba se chytne.<\/div>\n
„Jo, jo, jde to. Co u tebe?“ Sl\u00e1va, reaguje a nevypad\u00e1, \u017ee by se v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch chv\u00edl\u00edch chystal skopnout m\u011b ze schod\u016f dol\u016f, dokonce se na m\u011b i malinko usm\u00e1l.<\/div>\n
„V r\u00e1mci mo\u017enost\u00ed,“ odpov\u00edm mu. V r\u00e1mci mo\u017enost\u00ed znamen\u00e1 v tomto p\u0159\u00edpad\u011b tot\u00e1ln\u011b na nic, teda slu\u0161n\u011b \u0159e\u010deno, proto\u017ee jsem skoro \u0161vorc, hladov\u00fd jako vlk a mo\u017en\u00e1 ze m\u011b bude za p\u00e1r dn\u00ed i bezdomovec. Skv\u011bl\u00e9 vyhl\u00eddky do budoucnosti, opravdu. Nebylo zbyt\u00ed, musel jsem se pon\u00ed\u017eit a j\u00edt se dopro\u0161ovat. Weidovi jsem se sna\u017eil vysv\u011btlit probl\u00e9m s kartou, ale on m\u011b odbyl slovy, \u017ee je mu to jedno, \u017ee by to mohl \u0159\u00edct ka\u017edej a kam on by p\u0159i\u0161el. Dal mi t\u00fdden na to, abych sehnal prachy, jinak m\u011b pr\u00fd vyst\u011bhuje. Pak si mumlal n\u011bco o celebrit\u00e1ch, a \u017ee je stra\u0161n\u011b divn\u00fd, \u017ee zrovna j\u00e1 pen\u00edze nem\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
„Nep\u016fjde\u0161 d\u00e1l?“ nab\u00eddne mi a mn\u011b spadne \u010delist. Tohle jsem opravdu ne\u010dekal! Na odpov\u011b\u010f se nezm\u016f\u017eu, proto jen p\u0159ik\u00fdvnu a vy\u010dk\u00e1m, a\u017e mi ud\u011bl\u00e1 prostor, abych kolem n\u011bj proklouznul dovnit\u0159. N\u00e1\u0161 bas\u00e1k za n\u00e1mi zav\u0159e a nazna\u010d\u00ed mi, abych jej n\u00e1sledoval.<\/div>\n
<\/div>\n
Naposledy jsem tu byl, kdy\u017e  Georg d\u016fm kupoval, a to tu byly jen hol\u00e9 st\u011bny. Te\u010f je v\u0161echno za\u0159\u00edzen\u00e9 a mus\u00edm uznat, \u017ee \u0161patn\u011b se rozhodn\u011b nem\u00e1. Celou dobu, co za n\u00edm kr\u00e1\u010d\u00edm, si prohl\u00ed\u017e\u00edm jeho nov\u00fd domov. S\u00e1m bych ho takhle sice neza\u0159\u00eddil, up\u0159ednost\u0148uji jednoduchost a prakti\u010dnost a i barvy bych jist\u011b zvolil jin\u00e9, ale v\u0161echno na m\u011b p\u016fsob\u00ed \u00fatuln\u011b a uspo\u0159\u00e1dan\u011b. Kdy\u017e se ocitneme v ob\u00fdvac\u00edm pokoji, nab\u00eddne mi, abych se posadil.<\/div>\n
„D\u00e1\u0161 si n\u011bco? Kafe? D\u017eus? Vodu?“ rozhodne se, \u017ee mi nab\u00eddne i n\u011bco k pit\u00ed, abych nesed\u011bl na suchu, a u\u017e podruh\u00e9 b\u011bhem p\u00e1r minut m\u011b p\u0159ekvap\u00ed.<\/div>\n
„Kdy\u017e tak d\u017eus, d\u00edky,“ vyberu si a p\u0159ipad\u00e1m si docela trapn\u011b, co docela\u2026 neuv\u011b\u0159iteln\u011b trapn\u011b. Za\u010d\u00edn\u00e1 se oz\u00fdvat moje sv\u011bdom\u00ed. Choval jsem se jako idiot a on se ke mn\u011b chov\u00e1 po\u0159\u00e1d stejn\u011b mile. Sice je to malinko strojen\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e d\u0159\u00edve, ale nem\u00e1m si na\u010d st\u011b\u017eovat. Kdybych se zjevil p\u0159ed Gustavem, nejsp\u00ed\u0161 bych se v\u00e1lel na chodn\u00edku p\u0159ed jeho bar\u00e1kem.  <\/div>\n
<\/div>\n
Georg zmiz\u00ed z m\u00edstnosti a moje o\u010di za\u010dnou rejdit po m\u00edstnosti. V\u0161echno si se z\u00e1jmem prohl\u00ed\u017e\u00edm. Co mi padne do oka okam\u017eit\u011b, je seda\u010dka a k\u0159esla. Barva je sice nepraktick\u00e1, b\u00edl\u00e1 k\u016f\u017ee se asi p\u011bkn\u011b blb\u011b udr\u017euje, ale vypad\u00e1 dost pohodln\u011b. Mn\u011b osobn\u011b se by se v\u00edc l\u00edbila v \u010dern\u00e9, ale to u\u017e je ot\u00e1zka vkusu. Konferen\u010dn\u00ed stolek je tmav\u00e9 barvy, mo\u017en\u00e1 \u010dern\u00e1. Nejsem si jist\u00fd, nezkoumal jsem ho a\u017e tak detailn\u011b. Odtrhnu pohled od stolku a m\u016fj pohled padne na krb, na n\u011bm\u017e je rozestaveno n\u011bkolik r\u00e1me\u010dk\u016f s fotografiemi. Jeden z nich vezmu do ruky a okam\u017eit\u011b pozn\u00e1m osobu na fotografii. Je na n\u00ed zachycena usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se S\u00e1ra, Georgova p\u0159\u00edtelkyn\u011b, s d\u00edt\u011btem v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Tak\u017ee Georg je ta\u0165ka\u2026<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Danny, m\u016fj syn,“ potvrd\u00ed mi moji my\u0161lenku pr\u00e1v\u011b se navr\u00e1tiv\u0161\u00ed Georg a postav\u00ed na stolek dv\u011b sklenice. „Pro\u010d stoj\u00ed\u0161?“ zept\u00e1 se m\u011b hned na to. Asi mu p\u0159ijde hodn\u011b divn\u00e9, \u017ee takov\u00fd drzoun jako j\u00e1 se je\u0161t\u011b nerozpl\u00e1cl na seda\u010dku a div nestoj\u00ed v pozoru.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 \u010cekal jsem na tebe.“ Naposledy se pod\u00edv\u00e1m na fotografii a vr\u00e1t\u00edm ji zp\u011bt na jej\u00ed p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto. Obejdu stolek a po vzoru Georga usednu do k\u0159esla.<\/div>\n
„Aha\u2026 Promi\u0148 mi tu p\u0159\u00edmost, ale ned\u00e1 mi to, abych se nezeptal. Pro\u010d jsi za mnou p\u0159i\u0161el?“  \u010cekal jsem, kdy se m\u011b na to zept\u00e1. Te\u010f mus\u00edm vymyslet, jak mu celou situaci vysv\u011btlit a jak od\u016fvodnit moje rozhodnut\u00ed, pro\u010d jsem ne\u0161el za Andreasem, kter\u00fd m\u011b taky napadl, ale za n\u00edm. S\u00e1m odpov\u011b\u010f zn\u00e1m. Andreas by hned, co bych ode\u0161el, volal Billovi a vyslepi\u010dil mu, \u017ee jsem u n\u011bj byl. Georg snad bude diskr\u00e9tn\u011bj\u0161\u00ed, a kdy\u017e ho popros\u00edm, aby ml\u010del, ne\u0159ekne ani slovo.<\/div>\n
<\/div>\n
„Je mi to trapn\u00fd, ani nev\u00ed\u0161 jak. Po tom v\u0161em, co jsem ud\u011blal, co jsem zni\u010dil, jsem v sob\u011b na\u0161el odvahu nebo sp\u00ed\u0161 drzost, nev\u00edm, p\u0159ij\u00edt za tebou a prosit t\u011b\u2026“<\/div>\n
„Prosit? Prosit o co?“ Georg se op\u0159e do k\u0159esla a sj\u00ed\u017ed\u00ed m\u011b pohledem. P\u0159ipad\u00e1m si jako student u zkou\u0161ky, pot\u00ed se mi ruce a v hlav\u011b mi to p\u011bkn\u011b \u0161rotuje. Mus\u00edm zva\u017eovat ka\u017ed\u00e9 slovo, co \u0159eknu, a taky mus\u00edm neust\u00e1le po\u010d\u00edtat s t\u00edm, \u017ee m\u011b po\u0161le do h\u00e1je.<\/p>\n<\/div>\n
„O pomoc\u2026“ ku\u0148knu a rad\u011bji up\u0159u pohled na plochu stolku. A te\u010f se d\u011bj v\u016fle bo\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Tak o pomoc\u2026“ zopakuje po mn\u011b. Div\u00edm se, \u017ee se neza\u010dal sm\u00e1t. J\u00e1 bych to na jeho m\u00edst\u011b ud\u011blal. „A jak ti m\u016f\u017eu j\u00e1 pomoct?“ <\/div>\n
„Nev\u00edm, jak ti to vysv\u011btlit,“ odv\u00e1\u017e\u00edm se kone\u010dn\u011b pod\u00edvat se mu do o\u010d\u00ed. Nesm\u011bje se ani se mi nepo\u0161klebuje. Tv\u00e1\u0159\u00ed se dokonce docela mile a mo\u017en\u00e1 mi i pom\u016f\u017ee. „Pamatuje\u0161 se, jak jsem si kupoval ten byt? Bylo to v dob\u011b, kdy jsem za\u010dal s\u2026 Ty v\u00ed\u0161 s \u010d\u00edm.“<\/div>\n
„Pokra\u010duj.“<\/div>\n
„No, tak te\u010f mi hroz\u00ed, \u017ee m\u011b vyraz\u00ed,“ vysouk\u00e1m ze sebe a p\u0159ipad\u00e1m si jako naprostej idiot. Vyl\u00e9\u010denej alkoholik na mizin\u011b tak\u0159ka bez st\u0159echy nad hlavou, to je, p\u011bkn\u011b pros\u00edm, slavn\u00fd Tom Kaulitz dnes.<\/div>\n
„Jak vyraz\u00ed?“<\/div>\n
„Mus\u00edm do t\u00fddne zaplatit n\u00e1jem za uplynul\u00fdch p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f, plus n\u011bjak\u00fd z\u00e1lohy. Weida, to je domovn\u00edk, pr\u00fd chce m\u00edt jistotu, \u017ee ho zase nevype\u010du.“<\/div>\n
„A probl\u00e9m je?“ polo\u017e\u00ed mi dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku.<\/div>\n
„Probl\u00e9m je, \u017ee ty prachy te\u010f prost\u011b nem\u00e1m\u2026 Tak m\u011b napadlo, \u017ee\u2026“  <\/div>\n
„Po\u010dkej, jak nem\u00e1\u0161? Tos v\u0161echny prachy utratil za chlast nebo co???“ vykul\u00ed na m\u011b o\u010di.<\/div>\n
„Ne, to Bill,“ vyvr\u00e1t\u00edm mu jeho domn\u011bnku, \u017ee jsem v\u0161echno, co jsem vyd\u011blal hran\u00edm, vrazil do alkoholu a prochlastal to.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bill utratil tvoje prachy?“ nech\u00e1pe m\u011b Georg. Je fakt, \u017ee jsem mu to moc nevysv\u011btlil. Tak\u017ee znovu a l\u00e9pe.<\/div>\n
„Ne, to ne. Neprochlastal jsem je, byl jsem na l\u00e9\u010den\u00ed a u\u017e jsem \u010distej,“ rozhodnu se ho nejprve informovat o tom, \u017ee za n\u00edm nep\u0159i\u0161el \u017eebrat n\u011bjakej ochlasta, ale jeho d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed kamar\u00e1d. „Bill mi zablokoval \u00fa\u010det. Teda ne mn\u011b\u2026 M\u00e1me spole\u010dnej, teda mysl\u00edm si, \u017ee je spole\u010dnej. Ch\u00e1pe\u0161, jako \u017ee jsme oba majitel\u00e9 \u00fa\u010dtu… Teda to jsem si myslel do doby, ne\u017e jsem vlezl do banky a oni mi \u0159ekli tohle. Jednali se mnou, jako by ten \u00fa\u010det byl jen pana Kaulitze mlad\u0161\u00edho a j\u00e1 mu ho cht\u011bl vytunelovat nebo co. No to je fuk. On prost\u011b dal jakejsi p\u0159\u00edkaz, abych z n\u011bj nemohl nic vybrat.“ Zkus\u00edm mu to vysv\u011btlit, aby m\u011b pochopil, ale \u0159ekl bych, \u017ee je ze m\u011b akor\u00e1t tak zmatenej.<\/p>\n<\/div>\n
„Bill \u017ee ud\u011blal tohle?“ Super, tak\u017ee mi nev\u011b\u0159\u00ed a nejsp\u00ed\u0161 m\u011b m\u00e1 za prachsprost\u00fdho lh\u00e1\u0159e, co z n\u011bj p\u0159i\u0161el tahat prachy.<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee to zn\u00ed naprosto \u0161\u00edlen\u011b, ale je to tak. Nev\u00edm, pro\u010d to ud\u011blal, co ho k tomu vedlo.“<\/div>\n
„Pro\u010d se ho prost\u011b nezept\u00e1\u0161? Zavolej mu a zjisti to.“ Navrhne mi to, co jsem rozhodn\u011b sly\u0161et necht\u011bl a ani nem\u00e1m v \u00famyslu ud\u011blat. Jen\u017ee jak mu m\u00e1m od\u016fvodnit, \u017ee nechci komunikovat s vlastn\u00edm bratrem? Pravdu \u0159\u00edct nem\u016f\u017eu. To m\u00e1m zase lh\u00e1t? Lh\u00e1t p\u0159\u00edteli? Nic jin\u00e9ho mi ale z\u0159ejm\u011b nezb\u00fdv\u00e1.<\/div>\n
„I kdybych mu zavolal, trvalo by, ne\u017e bych m\u011bl k pen\u011bz\u016fm p\u0159\u00edstup, a j\u00e1 je opravdu nutn\u011b pot\u0159ebuju,“ up\u0159u na n\u011bj prosebn\u00fd pohled a douf\u00e1m, \u017ee mu to jako odpov\u011b\u010f posta\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Bill by ti je p\u016fj\u010dil. M\u00e1 firmu, co mu vyd\u011bl\u00e1v\u00e1 slu\u0161n\u00fd prachy,“ zazub\u00ed se na m\u011b, „n\u00e1\u0161 mal\u00fd Billi toti\u017e prorazil jako n\u00e1vrh\u00e1\u0159, ale to jist\u011b v\u00ed\u0161 nebo ne?“ Zavrt\u00edm hlavou. Nev\u00edm nic o tom, co te\u010f Bill d\u011bl\u00e1 a ani jsem se o to nezaj\u00edmal. Cht\u011bl jsem se od n\u011bj distancovat, abych zabil l\u00e1sku v sob\u011b, a pokud na n\u011bj budu neust\u00e1le myslet a zaob\u00edrat se j\u00edm, nepovede se mi to. Jen\u017ee te\u010f je mi blb\u00fd \u0159\u00edct Georgovi, aby o n\u011bm ml\u010del.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jo, Bill navrhuje modely a uzn\u00e1vaj\u00ed ho i v zahrani\u010d\u00ed. V\u0161ude se o n\u011bm p\u00ed\u0161e\u2026 Po\u010dkej chvilku,“ vstane a za okam\u017eik p\u0159ede mnou p\u0159istane \u010dasopis, z jeho\u017e ob\u00e1lky se na m\u011b d\u00edv\u00e1 moje o deset minut mlad\u0161\u00ed dvoj\u010de. Nem\u011bl bych to d\u011blat, ale neubr\u00e1n\u00edm se. Uchop\u00edm \u010dasopis a nalistuji rozhovor s bratrem. Slu\u0161\u00ed mu to, neuv\u011b\u0159iteln\u011b mu to slu\u0161\u00ed. Fotky mi malinko p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed ty z shootingu od Lagerfelda. Aby taky ne\u2026 Je to znovu foceno j\u00edm. Jen nem\u00e1 Bill na hlav\u011b tu \u0161\u00edlenost s p\u00e9ry, ale m\u00e1 je na\u010desan\u00e9 dozadu. P\u016fsob\u00ed na m\u011b jinak ne\u017e kdysi. D\u0159\u00edve byl rebel t\u011blem i du\u0161\u00ed. Te\u010f z n\u011bj vyza\u0159uje elegance jemu vlastn\u00ed, divokost jako by zmizela. N\u00e1dhern\u00fd je ale po\u0159\u00e1d stejn\u011b, mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b zkr\u00e1sn\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
„Klidn\u011b si ho vezmi, je to dva m\u011bs\u00edce star\u00fd a S\u00e1ra ho jist\u011b postr\u00e1dat nebude.“ pronese Georg. „To je zm\u011bna, co?“<\/div>\n
„To je,“ p\u0159ik\u00fdvnu a nem\u016f\u017eu se odtrhnout od bratrov\u00fdch o\u010d\u00ed. Pr\u00e1v\u011b ony byly to, co jsem na n\u011bm miloval nejv\u00edce. Sv\u00fdm pohledem si dok\u00e1zal podmanit kohokoli. Sta\u010dilo, aby se na n\u011bkoho pod\u00edval a ka\u017ed\u00fd rozt\u00e1l a Bill tak dos\u00e1hnul sv\u00e9ho. V\u00edm, o \u010dem mluv\u00edm, i na m\u011b tuhle svou zbra\u0148 pou\u017e\u00edval, a to dost \u010dasto.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsi, \u017ee jsi byl na l\u00e9\u010den\u00ed?“ vr\u00e1t\u00ed se od Billa znovu k tomu, co jsem mu p\u0159ed chvilkou p\u0159iznal.<\/div>\n
„Jo a p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee si chlastu u\u017e ani nel\u00edznu, proto\u017ee tam m\u011b nedostanou ani p\u00e1rem kon\u00ed.“<\/div>\n
„Je to dob\u0159e,“ konstatuje, „jsem r\u00e1d, \u017ee je to za tebou.“<\/div>\n
„I j\u00e1,“ p\u0159izn\u00e1m, „d\u00edk tomu jsem v t\u011bch sra\u010dk\u00e1ch\u2026“<\/div>\n
„Co te\u010f? Zavol\u00e1\u0161 mu?“<\/div>\n
„Jako Billovi? Ani na n\u011bj nem\u00e1m \u010d\u00edslo a\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
„Nen\u00ed probl\u00e9m,“ Georg znovu vstane a za okam\u017eik se vrac\u00ed s kouskem pap\u00edru, na n\u011bm\u017e je jeho rukou naps\u00e1no nejen telefonn\u00ed \u010d\u00edslo na m\u00e9ho bratra, ale i dv\u011b adresy. „Na mobilu bys ho m\u011bl zastihnout kdykoli. Podle m\u011b s n\u00edm i sp\u00ed,“ zavtipkuje na \u00fa\u010det bratra. „Napsal jsem ti i \u010d\u00edslo do kanclu, ale volej rad\u0161i na mobil. Ta jeho asistentka je hor\u0161\u00ed ne\u017e n\u011bjak\u00e1 FBI\u2026 Tohle je adresa t\u00e9 jeho firmy,“ uk\u00e1\u017ee na pap\u00edr, „tady na t\u00e9 Bill bydl\u00ed. Nem\u016f\u017ee\u0161 to nenaj\u00edt. Takovej bar\u00e1k je v \u0161ir\u00fdm okol\u00ed jen jeden.“<\/div>\n
<\/div>\n
„D\u00edky, ale cht\u011bl jsem ti n\u011bco \u0159\u00edct,“ str\u010d\u00edm pap\u00edr do kapsy u bundy, „pot\u0159ebuju \u010das, ne\u017e za n\u00edm p\u016fjdu. V\u00ed\u0161, stalo se n\u011bco, co\u2026“<\/div>\n
„V\u00edm o tom.“ Tak\u017ee mu Bill o t\u00e9 facce \u0159ekl, no super. „Ale on se na tebe u\u017e nezlob\u00ed. Ur\u010dit\u011b na tebe \u010dek\u00e1, Tome. M\u011bl bys s n\u00edm promluvit\u2026“<\/div>\n
„Ud\u011bl\u00e1m to, ale ne te\u010f. Nec\u00edt\u00edm se na to. Proto jsem p\u0159i\u0161el za tebou a ne\u0161el jsem za n\u00edm\u2026“<\/div>\n
„Jak mysl\u00ed\u0161, je to tvoje rozhodnut\u00ed. Ale v\u011b\u0159 mi, \u017ee by t\u011b r\u00e1d vid\u011bl,“ poznamen\u00e1 znovu. „Kolik teda pot\u0159ebuje\u0161?“<\/div>\n
„Ty mi pom\u016f\u017ee\u0161?“ vyval\u00edm na n\u011bj o\u010di.<\/div>\n
„Sice ses choval jako idiot, ale p\u0159ece nenech\u00e1m k\u00e1mo\u0161e na holi\u010dk\u00e1ch. Kolik teda?“ do\u017eaduje se znovu odpov\u011bdi. Sd\u011bl\u00edm mu tedy, kolik po mn\u011b Weida chce a \u010dek\u00e1m na jeho reakci. „No, nen\u00ed to zrovna m\u00e1lo. Asi u sebe tolik nem\u00e1m\u2026 Sta\u010dilo by ti to z\u00edtra nebo poz\u00edt\u0159\u00ed? N\u011bkam bych ti to donesl.“<\/div>\n
\u0160okovan\u00fd t\u00edm, \u017ee se mnou m\u016fj p\u0159\u00edtel nevyrazil dve\u0159e, a dokonce je ochoten mi pomoci, mu nadiktuji telefonn\u00ed \u010d\u00edslo a domluv\u00edm se s n\u00edm, \u017ee mi d\u00e1 v\u011bd\u011bt, kde a kdy se sejdeme. Vytrhl mi trn z paty! P\u0159i odchodu ho je\u0161t\u011b uji\u0161\u0165uji, \u017ee mu je vr\u00e1t\u00edm, jakmile se dostanu k pen\u011bz\u016fm na \u00fa\u010dtu, co\u017e nev\u00edm, kdy bude, proto\u017ee se nem\u00e1m v \u00famyslu s Billem setkat.  <\/p>\n

<\/div>\n

Bill<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Sakra!“ Zma\u010dk\u00e1m dal\u0161\u00ed pap\u00edr a odhod\u00edm jej stranou. Na stole se mi za\u010d\u00edn\u00e1 vytv\u00e1\u0159et p\u011bkn\u00e1 hromada. Cel\u00e9 dopoledne se sna\u017e\u00edm n\u011bco kloudn\u00e9ho vytvo\u0159it, ale v\u0161echny moje pokusy kon\u010d\u00ed stejn\u011b. N\u00e1vrh si kriticky prohl\u00e9dnu, a proto\u017ee mi nevyhovuje, zma\u010dk\u00e1m jej a zahod\u00edm. Pokud to takhle p\u016fjde d\u00e1l, nebudu s kolekc\u00ed nikdy hotov. Z pr\u00e1ce m\u011b vyru\u0161\u00ed drn\u010d\u00edc\u00ed zvuk ohla\u0161uj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edchoz\u00ed hovor. S n\u00e1mahou se nat\u00e1hnu po mobilu a stisknu tla\u010d\u00edtko pro p\u0159ijet\u00ed hovoru.<\/div>\n
„Ahoj,“ pozdrav\u00edm volaj\u00edc\u00edho, „super, \u017ee vol\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„Neuv\u011b\u0159\u00ed\u0161, co se mi te\u010f stalo!“ vybal\u00ed na m\u011b okam\u017eit\u011b Georg. Jeho hlas je dost rozru\u0161en\u00fd. Zn\u00ed, jako by za\u017eil n\u011bco naprosto neskute\u010dn\u00e9ho a t\u00edm p\u0159irozen\u011b jen podn\u00edt\u00ed moji zv\u011bdavost.<\/div>\n
„Co?“ Douf\u00e1m, \u017ee se nebudu muset dopro\u0161ovat, aby se se mnou o tu senzaci pod\u011blil. To je p\u0159esn\u011b to, co nesn\u00e1\u0161\u00edm. Nejprve m\u011b n\u011bkdo nap\u00edn\u00e1, a pak to z n\u011bj mus\u00edm p\u00e1\u010dit. Nebylo by to nic neobvykl\u00e9ho, d\u011blali mi to v\u017edycky, proto\u017ee v\u011bd\u011bli, jak jsem zv\u011bdav\u00fd, a r\u00e1di m\u011b pokou\u0161eli.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 t\u0159ikr\u00e1t h\u00e1dat, kdo za mnou byl\u2026“<\/div>\n
„David,“ p\u0159istoup\u00edm na jeho hru a zkus\u00edm prvn\u00ed variantu, co m\u011b napadla, a\u010dkoli z na\u0161eho b\u00fdval\u00e9ho mana\u017eera by asi nebyl tak mimo. To bude n\u011bkdo jinej. N\u011bkdo, koho dlouho nevid\u011bl a koho by ani v nejmen\u0161\u00edm ne\u010dekal.<\/p>\n<\/div>\n
„V\u016fbec, jsi naprosto mimo. Ale nebudu t\u011b tr\u00e1pit a prozrad\u00edm ti to. Tom!“ Jakmile vyslov\u00ed to jm\u00e9no, vypadne mi tu\u017eka z ruky a jist\u011b se tv\u00e1\u0159\u00edm jako naprost\u00fd idiot. Je\u0161t\u011b\u017ee jsem tu s\u00e1m. Musel jsem se p\u0159eslechnout, to nen\u00ed mo\u017en\u00fd!!!<\/div>\n
„Tom? Jako m\u016fj Tom?“<\/div>\n
„Ano, tv\u00e9 dvoj\u010de asi p\u0159ed deseti minutama ode\u0161lo\u2026“ sm\u011bje se Georg.<\/div>\n
„Co cht\u011bl? Jak vypad\u00e1? A kde celou dobu byl?“ chrl\u00edm na n\u011bj svoje ot\u00e1zky.<\/div>\n
<\/div>\n
Ruce se mi klepou a v duchu Georga nab\u00e1d\u00e1m, aby odpov\u00eddal rychle. Chci v\u011bd\u011bt v\u0161echno. Jak se pozd\u011bji dozv\u00edm, p\u0159i\u0161el jej poprosit, zda by mu nep\u016fj\u010dil pen\u00edze, proto\u017ee m\u00e1 n\u011bjak\u00e9 probl\u00e9my ohledn\u011b bytu. Tak\u017ee ten chl\u00e1pek z banky mi nekecal, kdy\u017e jsem tam volal. Dorazilo mi toti\u017e upozorn\u011bn\u00ed, \u017ee se n\u011bkdo pokou\u0161el o v\u00fdb\u011br z \u00fa\u010dtu, a kdy\u017e jsem se cht\u011bl informovat, kdo \u017ee to byl, bylo mi sd\u011bleno, \u017ee m\u016fj bratr. \u010cekal jsem, \u017ee se tu Tom objev\u00ed a se\u0159ve m\u011b, \u017ee jsem mu znemo\u017enil disponovat s jeho financemi, ale br\u00e1\u0161ka m\u011b p\u0159evezl. Ne\u017e aby p\u0159i\u0161el za mnou, zazvonil u „ciz\u00edch“.  <\/div>\n
„Vzk\u00e1zal mi n\u011bco?“ zept\u00e1m se s nad\u011bj\u00ed v hlase. „Ne\u0159\u00edkal o mn\u011b nic?“ Jsem asi hodn\u011b naivn\u00ed, ale douf\u00e1m, \u017ee mi Georg \u0159ekne, \u017ee se na m\u011b Tom ptal a \u017ee m\u011b alespo\u0148 pozdravuje.<\/div>\n
„Bille, promi\u0148, ale nevzkazuje nic. Sna\u017eil jsem se, abych ho ukecal k tomu, aby za tebou \u0161el, ale on mi tvrdil, \u017ee se na to nec\u00edt\u00ed nebo co. Dal jsem mu na tebe adresu i telefon, ale nevypadal, \u017ee by se chystal ti v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dnech zavolat. Mrz\u00ed m\u011b to.“<\/div>\n
Mn\u011b taky a nikdo si nedovede p\u0159edstavit jak moc! Vlastn\u00ed bratr, dvoj\u010de\u2026 Krev moj\u00ed  krve se mi vyh\u00fdb\u00e1 a je mu absolutn\u011b jedno, co d\u011bl\u00e1m, jak se m\u00e1m. „Ani sl\u016fvko o mn\u011b ne\u0159ekl?“<\/div>\n
„Jo, \u017ee ses zm\u011bnil, jako vzhledov\u011b. Vypr\u00e1v\u011bl jsem mu o tob\u011b, ukazoval mu fotky, ale zn\u00e1\u0161 ho, je to s n\u00edm t\u011b\u017ek\u00fd. Je mi l\u00edto. R\u00e1d bych ti pomohl,“ povzdychne si. Mus\u00edm mu d\u00e1t za pravdu. S Tomem to nebylo jednoduch\u00fd nikdy. M\u011bl svoji hlavu a co necht\u011bl, nikdy ned\u011blal. Budu muset vy\u010dkat, zda ho n\u011bco neosv\u00edt\u00ed a jemu nedojde, \u017ee m\u011b chce vid\u011bt.<\/div>\n
„Georgu?“ oslov\u00edm kamar\u00e1da. „P\u0159ece jen mi s n\u011b\u010d\u00edm m\u016f\u017ee\u0161 pomoci\u2026<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay Post\u00e1v\u00e1m p\u0159ed domem a v\u00e1h\u00e1m, zda stisknout zvonek nebo ne. Boj\u00edm se\u2026 Boj\u00edm se toho, co se odehraje v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch okam\u017eic\u00edch. M\u00e1m strach z reakce osoby, kter\u00e1 v dom\u011b bydl\u00ed. Jak zareaguje, kdy\u017e m\u011b po takov\u00e9 dob\u011b uvid\u00ed? Nen\u00e1vid\u00ed m\u011b a p\u0159ibouchne mi dve\u0159e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-11061","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11061","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11061"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11061\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11061"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11061"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11061"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}