{"id":11065,"date":"2010-08-02T15:30:00","date_gmt":"2010-08-02T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11038"},"modified":"2010-08-02T15:30:00","modified_gmt":"2010-08-02T14:30:00","slug":"najdu-tve-srdce-43","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/08\/02\/najdu-tve-srdce-43\/","title":{"rendered":"Najdu tv\u00e9 srdce 43."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/span><\/strong><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Na blankytn\u011b modr\u00e9 obloze se objevily prvn\u00ed r\u016f\u017eov\u00e9 \u010derv\u00e1nky a projasnily cel\u00e9 nebe svou rudou z\u00e1\u0159\u00ed. Slunce u\u017e se bl\u00ed\u017eilo k obzoru a z posledn\u00edch sil z\u00e1\u0159ilo do ru\u0161n\u00fdch berl\u00ednsk\u00fdch ulic, jejich\u017e hluk neutichal ani s p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edm ve\u010derem. Posledn\u00ed zlatav\u00e1 z\u00e1\u0159 zalila Bill\u016fv proslun\u011bn\u00fd pokoj\u2026 a zhas\u00ednaj\u00edc\u00ed paprsky jen jemn\u011b pohladily bledou tv\u00e1\u0159 \u010dernovlas\u00e9ho chlapce, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b vstoupil dovnit\u0159.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Posmutn\u011ble se pousm\u00e1l nad t\u00edm p\u0159\u00edjemn\u00fdm h\u0159ejiv\u00fdm dotekem, kter\u00fd mu alespo\u0148 na okam\u017eik vykouzlil na jeho ztr\u00e1pen\u00e9 tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv. Ti\u0161e se oto\u010dil a zav\u0159el za sebou, netrvalo v\u0161ak dlouho a i p\u0159es zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e se k n\u011bmu donesly zvuky Tomova a Hailiina hlasu, kter\u00e9 spolu vedly ne zrovna p\u0159\u00edli\u0161 tich\u00fd dialog.<\/span><\/div>\n
M\u00edrn\u011b si skousl ret a jen nesm\u011ble sklopil sv\u016fj pohled k zemi. Nemusel p\u0159em\u00fd\u0161let a ani p\u0159\u00edli\u0161 dlouho poslouchat, aby v\u011bd\u011bl, co bylo p\u0159\u00ed\u010dinou jejich rozhovoru. Nebo sp\u00ed\u0161 kdo\u2026<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Tich\u00fdmi kr\u016f\u010dky vstoupil do koupelny a t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b za sebou zav\u0159el dve\u0159e. Necht\u011bl, aby jej te\u010f kdokoli vyru\u0161oval, proto pro jistotu je\u0161t\u011b oto\u010dil kl\u00ed\u010dkem v z\u00e1mku a kone\u010dn\u011b se za\u010dal svl\u00e9kat. Kompletn\u011b nah\u00fd zam\u00ed\u0159il do sprchy, pustil proud p\u0159\u00edjemn\u011b tepl\u00e9, tekouc\u00ed vody, uvoln\u011bn\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a nechal ve sv\u00e9 mysli v\u00ed\u0159it tis\u00edce a tis\u00edce my\u0161lenek\u2026<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Hailiin dne\u0161n\u00ed v\u00fdstup, doprov\u00e1zen\u00fd jej\u00ed h\u00e1dkou s Tomem, rozhodn\u011b nebyl bez n\u00e1sledk\u016f, Billovi v\u0161ak p\u0159ipadaly mnohem hor\u0161\u00ed, ne\u017e jak\u00e9 je mohl o\u010dek\u00e1vat. V\u016fbec ne\u010dekal, \u017ee by to mohlo b\u00fdt a\u017e tak zl\u00e9, opak v\u0161ak byl pravdou a on byl rychle vyveden z omylu. A sta\u010dilo k tomu jen p\u00e1r chvil v bl\u00edzkosti mal\u00e9 Hailie a rozzloben\u00e9ho Toma, a jedna spole\u010dn\u00e1 ve\u010de\u0159e.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
\n
Atmosf\u00e9ra v dom\u011b snad nikdy nebyla hor\u0161\u00ed ne\u017e te\u010f. T\u00ed\u017eiv\u00e9, a\u017e d\u011bsiv\u00e9 ticho, se rozprost\u00edralo a panovalo v cel\u00e9m dom\u011b, a jen ob\u010das bylo naru\u0161eno zl\u00fdmi slovy a nekone\u010dn\u00fdmi h\u00e1dkami Hailie a Toma, kter\u00e9 v\u0161ak byly st\u00e1le \u010dast\u011bj\u0161\u00ed a \u010d\u00edm d\u00e1l, t\u00edm v\u00edc hor\u0161\u00ed a hor\u0161\u00ed. Stejn\u011b jako pr\u00e1v\u011b te\u010f.<\/span><\/div>\n
Neb\u00fdt proudu tekouc\u00ed vody, sly\u0161el by Bill skrze pouhou st\u011bnu ka\u017ed\u00e9 jejich slovo\u2026 a to on necht\u011bl. Sta\u010dilo, \u017ee p\u0159ed chv\u00edl\u00ed utekl od ve\u010de\u0159e pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee op\u011bt za\u010d\u00ednala jedna z jejich obvykl\u00fdch h\u00e1dek, kter\u00fdch p\u0159es den vyslechl u\u017e bezpo\u010det. A jeho p\u0159eci v\u016fbec nikdo nepostr\u00e1dal. Ani Tom a ani Hailie, oba zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00ed sv\u00fdm rozhovorem, si nejsp\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b ani nev\u0161imli, \u017ee u\u017e d\u00e1vno vedle nich nesed\u00ed, ba pr\u00e1v\u011b naopak.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Zbab\u011ble ut\u00e9ct – to bylo to jedin\u00e9, co Billa napadlo. A te\u010f, kdy\u017e tu byl s\u00e1m, nelitoval toho, \u017ee od ve\u010de\u0159e ode\u0161el. Pot\u0159eboval tro\u0161ku samoty a klidu, alespo\u0148 na chv\u00edli si p\u0159\u00e1l b\u00fdt s\u00e1m a p\u0159em\u00fd\u0161let. Hailiina slova v n\u011bm zanechala n\u011bco, co do t\u00e9 doby je\u0161t\u011b nepoznal, n\u011bco, nad \u010d\u00edm te\u010f pot\u0159eboval v klidu pop\u0159em\u00fd\u0161let a vyrovnat se s t\u00edm. Nikdy by n\u011bco takov\u00e9ho od n\u00ed ne\u010dekal, o to v\u00edc jej jej\u00ed slova a chov\u00e1n\u00ed bolelo. Trvalo to u\u017e n\u011bkolik dn\u00ed, od chv\u00edle, kdy j\u00ed Tom \u0159ekl o jejich vztahu, a Bill si jen marn\u011b l\u00e1mal hlavu nad p\u0159\u00ed\u010dinou Hailiina odm\u011b\u0159en\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed k n\u011bmu. Sta\u010dila v\u0161ak jen jedna z Hailiin\u00fdch h\u00e1dek s Tomem a jemu pomalu za\u010d\u00ednal doch\u00e1zet Hailiin \u00famysl.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Jedn\u00edm pohybem zastavil proud tekouc\u00ed vody a nat\u00e1hl se pro velkou, teplou osu\u0161ku. Necht\u011bl Hailii Toma br\u00e1t\u2026 z jej\u00edch slov mu v\u0161ak pomalu za\u010d\u00ednalo doch\u00e1zet, \u017ee to tak pochopila. A v\u016fbec ji nezaj\u00edmala skute\u010dnost, \u017ee jejich vztah je vybudovan\u00fd na vz\u00e1jemn\u00e9 l\u00e1sce a d\u016fv\u011b\u0159e. Ona jej pova\u017eovala za vet\u0159elce, n\u011bkoho, kdo p\u0159i\u0161el ukr\u00e1st jej\u00edho tat\u00ednka a nejen j\u00ed, ale tak\u00e9 jej\u00ed matce.<\/span><\/div>\n
A to Billa tr\u00e1pilo ze v\u0161eho nejv\u00edc. Tom o Ann nikdy p\u0159\u00edli\u0161 nemluvil, p\u0159ed Billem se o n\u00ed zm\u00ednil jen p\u00e1rkr\u00e1t, i z n\u011bkolika jeho slov v\u0161ak Bill poznal, jak moc pro Hailii byla, a st\u00e1le je, d\u016fle\u017eit\u00e1. Hailie vlastn\u011b ani neznala skute\u010dnou pravdu o jej\u00ed smrti. Po Tomov\u011b vypr\u00e1v\u011bn\u00ed v\u011b\u0159ila jeho slov\u016fm, \u017ee si ji odnesli and\u011bl\u00e9 a tuto my\u0161lenku si necht\u011bla nechat nik\u00fdm vz\u00edt. Nau\u010dila se s n\u00ed \u017e\u00edt a odm\u00edtala se j\u00ed vzd\u00e1t, snad mo\u017en\u00e1 i proto, \u017ee se b\u00e1la. Nem\u011bla ani pon\u011bt\u00ed o tom, \u017ee Ann uho\u0159ela v aut\u011b do t\u00e9 doby, ne\u017e se Tom pro\u0159ekl a v afektu jedn\u00e9 h\u00e1dky j\u00ed \u0159ekl celou pravdu.<\/span><\/div>\n
Billovy ruce se zastavily v p\u016fli pohybu a v jeho mysli se vybavil obraz mal\u00e9, pla\u010d\u00edc\u00ed d\u00edvenky, kdy\u017e se dnes dozv\u011bd\u011bla celou pravdu, kterou p\u0159ed n\u00ed Tom tak dlouho tajil. Pot\u0159ebovala matku, v\u00edc, ne\u017e kter\u00e9koli jin\u00e9 d\u00edt\u011b na sv\u011bt\u011b. A Tomovou povinnost\u00ed bylo j\u00ed p\u0159iv\u00e9st novou maminku, kter\u00e1 by ji milovala tak, jako sv\u00e9 vlastn\u00ed d\u00edt\u011b.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Billovy ruce odlo\u017eily osu\u0161ku na okraj umyvadla a Bill si ve sv\u00e9 mysli vybavil obraz \u0161koln\u00ed zahrady, kter\u00fd dnes vid\u011bl je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e zjistil, \u017ee tu Hailie nen\u00ed. V\u0161echny ty maminky, mlad\u00e9 d\u00edvky a \u017eeny, kter\u00e9 potk\u00e1val na ulic\u00edch, rozhodn\u011b nebyly k zahozen\u00ed. A Tom byl p\u0159eci kr\u00e1sn\u00fd mlad\u00fd mu\u017e, mohl si vyb\u00edrat a na ka\u017ed\u00e9m prst\u011b m\u00edt deset takov\u00fdch kr\u00e1sek. Ka\u017ed\u00e1, na kterou by si uk\u00e1zal, by byla jeho. \u017d\u00e1dn\u00e1 by tak pohledn\u00e9mu mlad\u00edkovi ani na okam\u017eik neodolala, tis\u00edce a tis\u00edce d\u00edvek mu mohly le\u017eet u nohou\u2026<\/span><\/div>\n
A on si p\u0159esto vybral jeho. Kluka, kter\u00fd nebyl ni\u010d\u00edm zaj\u00edmav\u00fd, nesahal mu ani po kotn\u00edky a do jeho domu vstoupil \u00fapln\u011b ne\u010dekan\u011b, aby mu pomohl s v\u00fdchovou a hl\u00edd\u00e1n\u00edm jeho mal\u00e9 dcerky. Co mohl pr\u00e1v\u011b on Hailii nab\u00eddnout? A co mohl nab\u00eddnout Tomovi? V\u017edy\u0165 nebyl ani z poloviny kr\u00e1sn\u00fd tak jako on, a pr\u00e1ci v agentu\u0159e, kter\u00e1 jej Tomovi doporu\u010dila, z\u00edskal jen proto, \u017ee miloval mal\u00e9 d\u011bti. Tak pro\u010d si Tom vybral pr\u00e1v\u011b jeho? Opravdu si myslel, \u017ee m\u016f\u017ee Bill Ann nahradit?<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Pomalu popo\u0161el o p\u00e1r kr\u016f\u010dk\u016f k velk\u00e9mu zrcadlu a jen pla\u0161e vzhl\u00e9dnul k odrazu v n\u011bm. Vid\u011bl vysok\u00e9ho, vyhubl\u00e9ho kluka s bledou k\u016f\u017e\u00ed a pohasl\u00fdma o\u010dima, pln\u00fdma slz. Jak by se mohl rovnat n\u011bkomu tak dokonal\u00e9mu, jako byl Tom? V\u017edy\u0165 na n\u011bm nebylo nic, co by jej alespo\u0148 z poloviny d\u011blalo tak kr\u00e1sn\u00fdm, jako byl pr\u00e1v\u011b on. Kdyby jen v\u011bd\u011bl, jak moc se m\u00fdl\u00ed\u2026<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Vzt\u00e1hnul ruce ke sv\u00e9mu oble\u010den\u00ed na span\u00ed, a kone\u010dn\u011b odtrhl pohled od zrcadla, kter\u00e9 je\u0161t\u011b v\u00edce zra\u0148ovalo jeho srdce. Obl\u00e9knul si kr\u00e1tk\u00e9, tmav\u00e9 kra\u0165asy a \u0161ed\u00e9, voln\u00e9 t\u00edlko, ve kter\u00e9m mu bylo nejpohodln\u011bji. Odemknul z\u00e1mek a vy\u0161el z koupelny do sv\u00e9ho pokoje, kter\u00fd byl je\u0161t\u011b proz\u00e1\u0159en posledn\u00edmi, zapadaj\u00edc\u00edmi odlesky slunce.<\/span><\/div>\n
Pomalu p\u0159e\u0161el k mal\u00e9mu zrcadlu a stolku, na kter\u00e9m m\u011bl sv\u00e1 l\u00ed\u010didla a posadil se p\u0159ed n\u011bj na \u017eidli. Nep\u0159\u00e1l si nic v\u00edc, ne\u017e j\u00edt sp\u00e1t, zav\u0159\u00edt o\u010di a oddat sv\u00e9 t\u011blo i mysl klidn\u00e9mu a pokojn\u00e9mu sp\u00e1nku. Kone\u010dn\u011b se zbavit v\u0161ech t\u011bch my\u0161lenek, alespo\u0148 na chv\u00edli zapomenout na v\u0161echno to, co jej tolik tr\u00e1pilo. Alespo\u0148 na chv\u00edli zapomenout na Hailiina slova, kter\u00e1 se mu oz\u00fdvala v mysli jako ozv\u011bna\u2026<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat a ani v nejmen\u0161\u00edm netu\u0161il, jak by m\u011bl tuto situaci vy\u0159e\u0161it. Najednou si p\u0159ipadal tak moc mal\u00fd, tak zoufal\u00fd a bezmocn\u00fd, jako snad je\u0161t\u011b nikdy. Den ode dne to bylo hor\u0161\u00ed a hor\u0161\u00ed a skute\u010dnost, \u017ee s n\u00edm Hailie odm\u00edt\u00e1 jakkoli komunikovat mu tak\u00e9 zrovna nep\u0159idala. Mohl jen \u010dekat a b\u00e1t se, co ud\u011bl\u00e1 z\u00edtra, poz\u00edt\u0159\u00ed, popoz\u00edt\u0159\u00ed\u2026<\/span><\/div>\n
V\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed alespo\u0148 n\u011bkdo z nich n\u011bco ud\u011blat. A tak\u00e9 moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee ten rozhoduj\u00edc\u00ed krok mus\u00ed ud\u011blat on s\u00e1m. Takhle to p\u0159eci nemohlo pokra\u010dovat donekone\u010dna\u2026 takhle ne. Tady u\u017e p\u0159ece d\u00e1vno ne\u0161lo o jejich l\u00e1sku a vztah, \u0161lo tu o n\u011bco mnohem d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edho. Muselo se n\u011bco st\u00e1t\u2026 d\u0159\u00edv \u010di pozd\u011bji\u2026<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Odlo\u017eil posledn\u00ed vatov\u00fd tamp\u00f3nek a naposled zhl\u00e9dl svou tv\u00e1\u0159 v zrcadle, ne\u017e usoudil, \u017ee se na jeho pleti nenach\u00e1z\u00ed jedin\u00e1 stopa po make-upu a l\u00ed\u010didlech. Vstal, p\u0159e\u0161el ke sv\u00e9 posteli a polo\u017eil se do b\u00edl\u00fdch pe\u0159in, kter\u00e9 tu tolik miloval. P\u0159ehodil p\u0159es sv\u00e9 k\u0159ehk\u00e9 t\u011blo p\u0159ikr\u00fdvku a o\u010dima spo\u010dinul na inkoustov\u011b \u010dern\u00e9m nebi, kter\u00e9 st\u00e1le v\u00edce a v\u00edce zahalovala tma.<\/span><\/div>\n
Pamatoval si a p\u0159esn\u011b vzpom\u00ednal na den, kdy do tohoto domu vstoupil poprv\u00e9 a sezn\u00e1mil se s Tomem a jeho malou, rozko\u0161nou dcerkou. P\u0159esn\u011b si vybavoval, jak mu Hailie uk\u00e1zala cel\u00fd d\u016fm, zahradu\u2026 i jeho pokoj, do kter\u00e9ho se okam\u017eit\u011b zamiloval a ve kter\u00e9m o n\u011bkolik des\u00edtek minut pozd\u011bji poprv\u00e9 us\u00ednal. Us\u00ednal a na jeho rtech pohr\u00e1val bla\u017een\u00fd \u00fasm\u011bv\u2026 zat\u00edmco se ve sv\u00e9 mysli jen nesm\u011ble vracel k pohledn\u00e9mu, nezn\u00e1m\u00e9mu mlad\u00edkovi\u2026<\/span><\/div>\n
Odtrhl pohled od tmav\u00fdch obrys\u016f p\u0159ed sebou a vzhl\u00e9dl k no\u010dn\u00ed obloze, na kter\u00e9 zaz\u00e1\u0159ily prvn\u00ed odlesky hv\u011bzd. Dal by cokoli, cokoli za to, kdyby ty chv\u00edle mohl vr\u00e1tit zp\u011bt. Ti\u0161e vydechl a potla\u010dil slzu, kter\u00e1 se vedrala do jeho o\u010d\u00ed. Kdyby jen v\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat\u2026<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Tich\u00e9, t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u00e9 cvaknut\u00ed dve\u0159\u00ed protrhlo ni\u010d\u00edm neru\u0161en\u00e9 ticho v pokoji\u2026 a donutilo tak Billa nastra\u017eit u\u0161i. Jeho t\u011blo cel\u00e9 strnulo a on se neodv\u00e1\u017eil pod pe\u0159inou ani pohnout. Jeho zv\u011bdav\u00e9 u\u0161i je\u0161t\u011b zbyst\u0159ily, kdy\u017e za sebou zaslechl n\u011b\u010d\u00ed kr\u016f\u010dky, kter\u00e9 jen nesly\u0161n\u011b p\u0159e\u0161ly od dve\u0159\u00ed a zastavily se u jeho postele. Z\u0159eteln\u011b v tom tichu mohl sly\u0161et, jak ten n\u011bkdo d\u00fdch\u00e1 a jen z toho pocitu, \u017ee tu nen\u00ed s\u00e1m, mu naskakovala hus\u00ed k\u016f\u017ee. Necht\u011bl v\u011bd\u011bt, kdo za n\u00edm te\u010f ve\u010der p\u0159i\u0161el a ani necht\u011bl d\u00e1vat najevo, \u017ee o n\u011bm v\u00ed. Stiskl pootev\u0159en\u00e9 rty k sob\u011b, a ani\u017e by vydal hl\u00e1sku, pevn\u011b semknul v\u00ed\u010dka k sob\u011b, ani nedutaj\u00edc.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Tom\u016fv tich\u00fd v\u00fddech protrhl ve\u010dern\u00ed ticho v pokoji a Tom se jen velmi ti\u0161e nadechl. Popo\u0161el je\u0161t\u011b o mal\u00fd kr\u016f\u010dek bl\u00ed\u017e a pohledem spo\u010dinul na \u010dernovlas\u00e9m sp\u00edc\u00edm stvo\u0159en\u00ed na posteli. Myslel si, \u017ee jej tu najde.<\/span><\/div>\n
„Bille,“ za\u0161eptal ti\u0161e, kdy\u017e se v\u0161ak k jeho u\u0161\u00edm nedonesla \u017e\u00e1dn\u00e1 odezva, osm\u011blil se a popo\u0161el a\u017e k okraji postele.<\/span><\/div>\n
„Billi, sp\u00ed\u0161?“ ti\u0161e za\u0161eptal svou ot\u00e1zku, p\u0159esto\u017ee dob\u0159e znal odpov\u011b\u010f. Sta\u010dil jedin\u00fd pohled do Billovy klidn\u00e9 sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159e, kter\u00fd Tomovi napov\u011bd\u011bl, \u017ee kouzlo sp\u00e1nku bylo tentokr\u00e1t mnohem siln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e Bill.<\/span><\/div>\n
Zamrkal sv\u00fdma, u\u017e tak\u00e9 ospal\u00fdma, o\u010dima a pousm\u00e1l se nad tou kr\u00e1sou, sp\u00edc\u00ed jen kousek od n\u011bj, nad kterou se mu op\u011bt zatajil dech. Nedok\u00e1zal by j\u00ed odol\u00e1vat, ani kdyby tis\u00edckr\u00e1t cht\u011bl. A on necht\u011bl.<\/span><\/div>\n
Pomalu vzal do rukou lem b\u00edl\u00e9 pe\u0159iny a n\u011b\u017en\u011b j\u00ed p\u0159ikryl to n\u00e1dhern\u00e9, sp\u00edc\u00ed stvo\u0159en\u00ed. Opatrn\u011b se nad n\u00edm sklonil, odhrnul jeden neposedn\u00fd pram\u00ednek, kter\u00fd spadal do t\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 tv\u00e1\u0159e a vtiskl mal\u00fd, jemn\u00fd polibek do uhlov\u011b \u010dern\u00fdch, hebk\u00fdch vlas\u016f.<\/span><\/div>\n
„Dobrou noc, l\u00e1sko,“ za\u0161eptal n\u011b\u017en\u011b a s posledn\u00edm pohledem, pln\u00fdm l\u00e1sky a n\u011bhy, ti\u0161e jako my\u0161ka vyklouznul na chodbu.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Z\u00e1voj dlouh\u00fdch, hust\u00fdch \u0159as se m\u00edrn\u011b nadzvedl a Billova, a\u017e dote\u010f pevn\u011b semknut\u00e1 v\u00ed\u010dka, zamrkala do tmy p\u0159ed sebou. Pooto\u010dil se na posteli a rozhl\u00e9dnul se po ztmavl\u00e9m pokoji, ve kter\u00e9m op\u011bt zavl\u00e1dl klid a ticho. Op\u011bt tu byl s\u00e1m, tak s\u00e1m, jako p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. Jen jeho bu\u0161\u00edc\u00ed srdce v\u011bd\u011blo, \u017ee s\u00e1m nen\u00ed a nikdy doopravdy nebude. Jen ono bylo jedin\u00fdm d\u016fkazem, ono\u2026 a sladk\u00fd opar nezam\u011bniteln\u00e9 v\u016fn\u011b, kter\u00e1 te\u010f naplnila cel\u00fd Bill\u016fv pokoj. D\u016fkazem, \u017ee tu opravdu byl on<\/em>\u2026<\/span><\/div>\n
Ti\u0161e le\u017eel ve sv\u00fdch pe\u0159in\u00e1ch a vdechoval pln\u00fdmi dou\u0161ky tu n\u00e1dhernou v\u016fni, kterou tady jeho l\u00e1ska zanechala, to jedin\u00e9, co mu po jeho Tomovi z\u016fstalo. Tak r\u00e1d by jej poprosil, aby tu te\u010f z\u016fstal s n\u00edm\u2026 a p\u0159esto to neud\u011blal. V\u011bd\u011bl, \u017ee nesm\u00ed, nem\u016f\u017ee\u2026<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Jeho o\u010di pevn\u011b sev\u0159ely sv\u00e1 v\u00ed\u010dka a on ti\u0161e vydechl do ve\u010dern\u00edho ticha, do toho jedin\u00e9ho, co jej te\u010f obklopovalo. Nedok\u00e1zal u\u017e d\u00e9le br\u00e1nit slz\u00e1m\u2026 a pocitu samoty, kter\u00fd jej napl\u0148oval st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc. Stulil se do klub\u00ed\u010dka, pevn\u011b sev\u0159el sv\u00e1 v\u00ed\u010dka a ti\u0161e se rozplakal.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
autor: Rachel<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: Clarrkys<\/span><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Na blankytn\u011b modr\u00e9 obloze se objevily prvn\u00ed r\u016f\u017eov\u00e9 \u010derv\u00e1nky a projasnily cel\u00e9 nebe svou rudou z\u00e1\u0159\u00ed. Slunce u\u017e se bl\u00ed\u017eilo k obzoru a z posledn\u00edch sil z\u00e1\u0159ilo do ru\u0161n\u00fdch berl\u00ednsk\u00fdch ulic, jejich\u017e hluk neutichal ani s p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edm ve\u010derem. Posledn\u00ed zlatav\u00e1<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[312],"tags":[],"class_list":["post-11065","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-najdu-tve-srdce"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11065","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11065"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11065\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11065"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11065"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11065"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}