{"id":11078,"date":"2010-07-31T18:30:00","date_gmt":"2010-07-31T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11051"},"modified":"2010-07-31T18:30:00","modified_gmt":"2010-07-31T17:30:00","slug":"lace-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/07\/31\/lace-6\/","title":{"rendered":"Lace 6."},"content":{"rendered":"
autor: Cinematics<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"414\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom se probudil do \u0161ed\u00e9ho r\u00e1na, slunce st\u00e1le je\u0161t\u011b nevy\u0161lo. Vid\u011bl, jak se Bill kouk\u00e1 na stromy a kv\u011btiny, kter\u00e9 se chv\u011bly za oknem v rann\u00edm v\u011bt\u0159\u00edku, v\u00fdkv\u011bty pr\u00e1ce Simone.<\/div>\n
\u010c\u00edm v\u00edc se pohledem soust\u0159edil, t\u00edm l\u00e9pe Tom vid\u011bl, co Bill d\u011bl\u00e1. Naklonil hlavu na stranu, a sledoval, jak se Bill \u0161t\u00edp\u00e1 do k\u016f\u017ee na b\u0159\u00ed\u0161ku. Tomovi se cht\u011blo sm\u00e1t, nebyl si jist\u00fd, o \u010dem jeho br\u00e1\u0161ka p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, ale myslel, \u017ee se Bill prost\u011b jen dot\u00fdk\u00e1 sv\u00e9 nov\u00e9 k\u016f\u017ee. Mu\u017esk\u00e9 k\u016f\u017ee.<\/p>\n<\/div>\n
„Tys nespal?“ zeptal se Tom, hlas unaven\u00fd a zadrhl\u00fd, Bill lehce nadsko\u010dil a oto\u010dil se k n\u011bmu obli\u010dejem; jednu ruku m\u011bl na hrudn\u00edku a druhou si rychle stahoval tri\u010dko p\u0159es b\u0159\u00ed\u0161ko.<\/div>\n
„Och,“ vydechl; hlas se mu zachyt\u00e1val v krku. „Ne. Ne nespal jsem. P\u00e1rkr\u00e1t jsem jen pod\u0159imoval, ale\u2026“<\/div>\n
„Co t\u011b dr\u017eelo vzh\u016fru celou noc?“ posunul se Tom na posteli, op\u0159el se z\u00e1dy o ze\u010f.<\/div>\n
„Spousta my\u0161lenek. Nikdy v \u017eivot\u011b jsem nebyl tak ztracen\u00fd,“ oto\u010dil se Bill od okna a sedl si vedle Toma, slo\u017eil si ruce do kl\u00edna a pod\u00edval se na sv\u00e1 bos\u00e1 chodidla. „Co bys d\u011blal, kdybys byl mnou?“<\/div>\n
„Na tohle ti nem\u016f\u017eu odpov\u011bd\u011bt, ale mysl\u00edm, \u017ee to, cos ud\u011blal ty, bylo dobr\u00e9. P\u0159i\u0161el jsi dom\u016f.“ Drcnul Tom ramenem do Billova. Bill se za\u010dervenal a pod\u00edval se rozpa\u010dit\u011b z okna.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Boj\u00edm se toho, co se stane, jestli m\u011b otec najde. D\u011bs\u00ed m\u011b to.“<\/div>\n
„Na to te\u010f nemysli. Jsi tady, jsi v bezpe\u010d\u00ed a jsi se mnou. Nemus\u00ed\u0161 se te\u010f ni\u010deho b\u00e1t.“<\/div>\n
„Ano, ale-„<\/div>\n
„Nen\u00ed se \u010deho b\u00e1t.“ P\u0159eru\u0161il ho Tom a jemn\u011b vzal Billovu ruku do t\u00e9 svoj\u00ed a pohladil ho palcem po obvazech, kter\u00e9 pot\u0159ebovaly vym\u011bnit.<\/div>\n
Bill se na Toma pod\u00edval p\u0159es sv\u00e9 dlouh\u00e9 tmav\u00e9 \u0159asy, \u010dern\u00e9 o\u010di potkaly \u010dern\u00e9 o\u010di a obrann\u00fd \u00fasm\u011bv potkal ten stydliv\u00fd. Tom si dal Billovy ruce do kl\u00edna a jemn\u011b mu sundal obvazy. Jizvy byly \u010dern\u00e9 od karm\u00ednov\u00fdch krevn\u00edch desti\u010dek, kter\u00e9 zaplavovaly rozbitou k\u016f\u017ei, na bled\u00e9 k\u016f\u017ei se r\u00fdsovaly tmav\u011b fialov\u00e9 mod\u0159iny.<\/div>\n
Jak moc Tom v\u011b\u0159il v to, \u017ee uhl\u00edd\u00e1 Billa v bezpe\u010d\u00ed, to, \u017ee vid\u011bl v\u00fdsledek toho, jak jeho br\u00e1\u0161ka poprv\u00e9 utekl, mu d\u011blalo srdce t\u011b\u017ek\u00fdm, kdy\u017e jen pomyslel na to, co by se mohlo st\u00e1t, kdyby mu ho zase vzali. P\u0159ipadal si rozzloben\u00fd a obran\u00e1\u0159sk\u00fd, zoufale cht\u011bl uv\u011b\u0159it v to, \u017ee m\u016f\u017ee to, co je jeho, ochra\u0148ovat a\u017e do konce \u017eivota.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak si d\u011bl\u00e1\u0161 tohle s vlasy?“ zeptal se Bill ti\u0161e, zat\u00edmco se Tom koukal na r\u00e1ny na jeho rukou. „Sna\u017eil jsem se to ud\u011blat ve van\u011b, ale nefungovalo to.“<\/div>\n
„No, tak n\u011bjak se to stalo kv\u016fli tomu, \u017ee jsem si ne\u010desal vlasy.“ Zasm\u00e1l se Tom. „Nestar\u00e1m se moc o vzhled, jak sis asi v\u0161imnul. Jsem kluk z farmy, nepot\u0159ebuju b\u00fdt upraven\u00fd.“<\/div>\n
„Ugh,“ za\u00fap\u011bl Bill ti\u0161e, my\u0161lenka na to, \u017ee by se ne\u010desal, mu p\u0159evr\u00e1tila \u017ealudek. Ka\u017ed\u00fd den ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b byl opatrn\u011b upravovan\u00fd, u\u010desan\u00fd, napudrovan\u00fd a umyt\u00fd, tak\u017ee z my\u0161lenky na to, \u017ee to jeho bratr ned\u011bl\u00e1, ho rozbolelo b\u0159\u00ed\u0161ko.<\/div>\n
„V\u00edtej do \u017eivota pracuj\u00edc\u00ed t\u0159\u00eddy.“ Zasm\u00e1l se Tom. „Nem\u00e1m ve dne dostatek \u010dasu na to, abych ze sebe d\u011blal tak kr\u00e1sn\u00e9ho, jako jsi ty. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee jsem zpola pro\u017eran\u00fd \u0161p\u00ednou.“<\/div>\n
Bill se nad Tomov\u00fdmi slovy za\u010dervenal, srdce se mu rozbu\u0161ilo, kdy\u017e mu mu\u017e \u0159ekl, \u017ee je kr\u00e1sn\u00fd. Ho\u0159el mu obli\u010dej, ale p\u0159itom mu p\u0159ipadal chladn\u00fd, tv\u00e1\u0159e mu sv\u00edtily rum\u011bncem. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli si Tom uv\u011bdomoval, co \u0159ekl, nebo jestli si v\u0161iml toho, jak\u00fd to na n\u011bj m\u011blo efekt.<\/div>\n
„Tak\u017ee m\u00e1\u0161 ve vlasech brouky?“ zeptal se Bill ti\u0161e a Tom se zachichotal, pohladil Billa po koleni.<\/div>\n
„Ne, Bille. Ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee se nikdy nemyju! Jen si ne\u010de\u0161u vlasy, abych je m\u011bl takov\u00e9, o nic nejde. Stejn\u011b by se mi zase zacuchaly, kdy\u017e pracuju.“<\/div>\n
„Och,“<\/p>\n<\/div>\n
Bill st\u00e1le nech\u00e1pal, jak jeho vlastn\u00ed bratr mohl nedbat o sv\u016fj zevn\u011bj\u0161ek. Bill byl a\u017e moc pro pe\u010dov\u00e1n\u00ed o sebe a byl nau\u010den, \u017ee je to jedin\u011b dob\u0159e. Tom \u017eil od n\u011bj tak opa\u010dn\u00fd \u017eivot, \u017ee to bylo a\u017e d\u011bsiv\u00e9.<\/div>\n
„Tak\u017ee bych m\u011bl tvoje vlasy, kdybych si je ne\u010desal?“<\/div>\n
„Pro\u010d bys m\u011bl cht\u00edt moje vlasy, Bille? M\u00e1\u0161 p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 vlasy.“<\/div>\n
A bylo to tu zase, Tom Billovi skl\u00e1dal komplimenty tak otev\u0159en\u011b a bez b\u00e1zn\u011b. Mlad\u0161\u00ed z dvoj\u010dat se muselo \u010dervenat a polo\u017eilo si hlavu na Tomovo rameno, zv\u011bdav\u011b na bratra pokukovalo.<\/div>\n
„Opravdu?“<\/div>\n
„Ano, opravdu m\u00e1\u0161. Jsou velmi dlouh\u00e9 a zlat\u00e9,“ nat\u00e1hl k nim Tom ruku a pohladil je na stran\u011b Billovy hlavy, obmot\u00e1val si na prsty kudrlinky. „A jemn\u00e9.“<\/div>\n
„Tak\u017ee nechce\u0161, abych m\u011bl vlasy jako ty?“ Bill\u016fv hl\u00e1sek byl slab\u00fd a tich\u00fd, kdy\u017e na Toma zamrkal, rozpl\u00fdval se pod bratrov\u00fdm jemn\u00fdm dotykem.<\/div>\n
„Ne pokud opravdu nechce\u0161 m\u00edt vlasy jako j\u00e1, ale l\u00edb\u00ed se mi tak jak je m\u00e1\u0161. Je to moc hezk\u00e9.“ P\u0159ik\u00fdvl Tom a Bill tak\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Tom si Billa st\u00e1hl do kl\u00edna a zajel dlouh\u00fdm \u00fazk\u00fdm kart\u00e1\u010dem do jeho vlas\u016f, zat\u00edmco se koukali na vych\u00e1zej\u00edc\u00ed slunce. Bill c\u00edtil, jak se mu zav\u00edraj\u00ed o\u010di, kdy\u017e si Tom hr\u00e1l s jeho vlasy, hlava mu padala.<\/div>\n
„Bille, pro\u010d m\u011b nenech\u00e1\u0161 t\u011b uspat.“<\/div>\n
„Ne, mamka \u0159\u00edkala, \u017ee si mus\u00edme popov\u00eddat. Jen, kdy\u017e si hraje\u0161 s m\u00fdmi vlasy, tak jsem unaven\u00fd,“ p\u0159iznal Bill, znovu si op\u0159el hlavu o Tomovo rameno. P\u0159ipadal si extr\u00e9mn\u011b v bezpe\u010d\u00ed a v teple, takhle schoulen\u00fd v Tomov\u011b kl\u00edn\u011b.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b. Mamka bude brzo vzh\u016fru, slunce ji v\u017edycky vzbud\u00ed, a venku u\u017e je skoro sv\u011btlo.“<\/div>\n
Ti dva tam sed\u011bli a pozorovali vych\u00e1zet slunce, sledovali, jak zal\u00e9valo Simoninu zahr\u00e1dku a voz\u00edk, co le\u017eel na zemi, do sv\u011btla. St\u00e9bla tr\u00e1vy byly sp\u00e1len\u00e9 od slunce a chv\u011bly se, sv\u011btle zelen\u00e1, kter\u00e1 vypadala v rann\u00edm sv\u011btle tak jasn\u011b. Bill si pomyslel, \u017ee pot\u0159eba \u00fadr\u017eby na Tomov\u011b pozemku byla tak nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b matouc\u00ed, p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak mohli nechat sv\u016fj pozemek b\u00fdt tak nedote\u010den\u00fdm  <\/p>\n

<\/div>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ \u0159ekla Simone a nakoukla k Tomovi do pokoje. „R\u00e1da vid\u00edm, \u017ee jste oba vzh\u016fru. V kuchyni pro v\u00e1s m\u00e1m \u010daj a chleba s m\u00e1slem, jestli m\u00e1te hlad.“<\/div>\n
„Um\u00edr\u00e1m hlady.“ Poznamenal Tom a Bill se zvedl z jeho kl\u00edna, p\u0159ipadal si trapn\u011b, \u017ee sed\u011bl tak bl\u00edzko. „M\u00e1\u0161 hlad, Bille?“<\/div>\n
„Ano,“ za\u0161eptal Bill, p\u0159ipadal si jako \u0161patn\u00fd \u010dlov\u011bk, \u017ee byl u Toma tak bl\u00edzko. V\u017edy\u0165 ho sotva znal.<\/div>\n
„Tak poj\u010fte, nebylo by dobr\u00e9 nechat \u010daj vychladnout,“ usm\u00e1la se Simone a odcupitala do mal\u00e9 kuchy\u0148ky.<\/div>\n
Bill \u0161el opatrn\u011b za Tomem, hr\u00e1l si s prsty. Posadil se ke stolu a skromn\u011b u\u017ediboval chleba, mezi sousty si v\u017edy mali\u010dko usrknul \u010daje. Tom jedl sn\u00eddani tak rychle a tak nepo\u0159\u00e1dn\u011b, hltal \u010daj a m\u00e1lem se zadusil chlebem, ta rychlost byla a\u017e nemo\u017en\u00e1. Billovi to p\u0159i\u0161lo podivn\u00e9.<\/div>\n
„Pan\u00ed Tru-, mami?“  \u0159ekl Bill vychovan\u011b, slo\u017eil ruce na stole.<\/div>\n
„Ano, l\u00e1sko?“<\/div>\n
„Jestli se mohu zeptat, pro\u010d jste nechala na\u0161eho otce, aby si m\u011b vzal? Pro\u010d jste n\u00e1s neschovala?“<\/div>\n
„Och,“ pod\u00edvala se Simone na sv\u016fj tal\u00ed\u0159 a pomalu zamrkala, p\u0159em\u00fd\u0161lela. „Je to trochu komplikovan\u00e9 a trochu osobn\u00ed.“ <\/div>\n
„Ch\u00e1pu, jestli mi to nechcete \u0159\u00edct, ale Tom \u0159\u00edkal, \u017ee by bylo lep\u0161\u00ed se zeptat v\u00e1s, a j\u00e1 jsem zv\u011bdav\u00fd.“  <\/div>\n
„No, kdy\u017e jste byli mal\u00ed, jak v\u00ed\u0161, v\u00e1\u0161 otec cht\u011bl dceru. Vybral si tebe, proto\u017ee jsi byl men\u0161\u00ed ne\u017e Tom, drobn\u011bj\u0161\u00ed a ne tak siln\u00fd jako Tom byl jako novorozen\u011b. V\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e si vezme toho slab\u0161\u00edho z v\u00e1s, \u017ee to bude pro n\u011bj jednodu\u0161\u0161\u00ed ud\u011blat z n\u011bj \u017eenu, tak si vzal tebe. Cht\u011bla jsem ut\u00e9ct s v\u00e1mi ob\u011bma, hned, jak mi \u0159ekl svoje nechutn\u00e9 pl\u00e1ny, ale, l\u00e1sko moje, nebylo to mo\u017en\u00e9.“ Simone se chv\u011bla a Tom si povzdychl, nesn\u00e1\u0161el, jak jeho matce bylo, kdy\u017e mluvila o tom, jak Billa ztratila.<\/div>\n
„\u0158ekl mi, \u017ee jestli nebudu souhlasit, aby si t\u011b vzal, tak \u017ee Toma zabije p\u0159\u00edmo p\u0159ed m\u00fdma o\u010dima. Nemohl jsem ut\u00e9ci, proto\u017ee m\u011b vyk\u00e1zal ven ten den, co se rozhodl, \u017ee si vezme tebe; nebyl \u010das cokoliv ud\u011blat. Tak\u017ee, nam\u00edsto toho, abych nechala tv\u00e9ho bratra zab\u00edt, jsem ho nechala, aby si t\u011b vzal. V\u011bd\u011bla jsem, \u017ee t\u011b budou krmit a daj\u00ed ti st\u0159echu nad hlavou a \u017ee se o tebe budou starat, ale st\u00e1le m\u011b to zab\u00edjelo.“  <\/p>\n

<\/div>\n

„J\u00e1 bych ud\u011blal to sam\u00e9,“  \u0159ekl Bill ti\u0161e, o\u010dima p\u0159ejel k Tomovi. „Nikdy bych jim nedovolil Toma zab\u00edt.“<\/div>\n
„Niky nebude\u0161 ch\u00e1pat tu vinu, kterou jsem jako matka c\u00edtila, \u017ee jsem jim dovolila si t\u011b vz\u00edt, ale mus\u00ed\u0161 v\u011bd\u011bt, \u017ee jsem nemohla jinak. Jsi zdrav\u00fd a vyrostl jsi v domov\u011b, kde ti mohli v\u0161echno d\u00e1t, a j\u00e1 v\u011bd\u011bla, \u017ee t\u011b otec bude dr\u017eet v bezpe\u010d\u00ed. Jen si p\u0159eji, abych i j\u00e1 mohla.“<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku, mami.“ Odpov\u011bd\u011bl Tom, nat\u00e1hl se p\u0159es st\u016fl a jemn\u011b ji pohladil po ruce. „Nezlob\u00edm se za to.“<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d m\u011b to bol\u00ed, kdy\u017e na ten den vzpom\u00edn\u00e1m, Bille. Mus\u00ed\u0161 rozum\u011bt. Vzdala jsem se \u010d\u00e1sti sebe.“ <\/div>\n
„Pros\u00edm, nebu\u010fte u\u017e smutn\u00e1.“ \u0158eklo mlad\u0161\u00ed dvoj\u010de, mra\u010dilo se.<\/div>\n
„Nikdy se p\u0159es to nep\u0159enesu, ale nejsem smutn\u00e1. Te\u010f u\u017e t\u011b m\u00e1m, l\u00e1sko.“ Usm\u00e1la se Simone \u0161\u0165astn\u011b na Billa a dopila \u010daj, postavila se a urovnala si \u0161aty. „Mus\u00edm j\u00edt do obchodu. V\u010dera n\u00e1m n\u011bco ukradli, tak\u017ee tam je spousta pr\u00e1ce.“<\/div>\n
Simone rychle ode\u0161la z domu, pol\u00edbila oba chlapce na hlavu, ne\u017e ode\u0161la. Tom dojedl sn\u00eddani u\u017e d\u00e1vno, ale Bill st\u00e1le vychovan\u011b doj\u00eddal.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 roztomil\u00e9 chov\u00e1n\u00ed,“ okomentoval Tom. „Ale nau\u010d\u00ed\u0161 se, \u017ee tady je nepot\u0159ebuje\u0161.“ Zasm\u00e1l se, kdy\u017e na n\u011bj Bill zamrkal.<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Zamumlal a dal si posledn\u00ed kousek j\u00eddla do pusy. „Chce\u0161, abych n\u011bco ud\u011blal, zat\u00edmco bude\u0161 v pr\u00e1ci?“<\/div>\n
„V\u016fbec nic. Vyspi se, jestli pot\u0159ebuje\u0161 a o nic se nestarej. Jestli se ti bude cht\u00edt ukl\u00edzet, tak neukl\u00edzej. Nen\u00ed to tv\u016fj probl\u00e9m ukl\u00edzet tu ten nepo\u0159\u00e1dek.“ Mrknul na n\u011bj Tom a vzal tal\u00ed\u0159e a hrnky ze stolu, opatrn\u011b je dal do kamenn\u00e9ho umyvadla.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu p\u0159in\u00e9st n\u011bjakou vodu a um\u00fdt n\u00e1dob\u00ed,“ nab\u00eddl se Bill, ale Tom zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„O nic se nestarej. Vypad\u00e1\u0161 unaven\u011b, nech m\u011b odv\u00e9st t\u011b do postele; ano?“ nat\u00e1hl k n\u011bmu Tom ruku a Bill ji pla\u0161e chytl, nechal Toma odv\u00e9st ho z kuchyn\u011b do lo\u017enice.<\/div>\n
„Cht\u011bl bys otev\u0159\u00edt okno?“ zeptal se Tom a Bill p\u0159ik\u00fdvl jako ano, t\u0159\u00e1sl se, kdy\u017e se Tom nat\u00e1hl p\u0159es jeho t\u011blo, aby otev\u0159el.<\/div>\n
„Oto\u010dil by ses, abych se mohl svl\u00e9knout a zal\u00e9zt pod pe\u0159inu? Je mi tu horko a tohle oble\u010den\u00ed je moc tepl\u00e9.“ Hr\u00e1l si Bill s krajem tri\u010dka, zahanben\u011b za n\u011bj tahal.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom. „Vezmi si tyhle.“ Nat\u00e1hl se Tom k prout\u011bn\u00e9mu ko\u0161i, vyt\u00e1hl tenkou bavln\u011bnou l\u00e1tku a oto\u010dil se pry\u010d, nechal sv\u00e9ho bratra, aby se stydliv\u011b svl\u00e9kl a vlezl si pod \u010distou b\u00edlou plachtu.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ \u0159ekl Bill vychovan\u011b, p\u0159it\u00e1hl si l\u00e1tku a\u017e ke krku a zachumlal se.<\/div>\n
„Pro tebe kdykoliv.“ Mrknul na n\u011bj Tom a zazubil se, kdy\u017e se Bill sna\u017eil schovat svou r\u016f\u017e na tv\u00e1\u0159\u00edch pod pe\u0159inu. „Mus\u00edm j\u00edt. Vyspi se hezky a neopou\u0161t\u011bj d\u016fm, dokud nep\u0159ijdeme na to, co d\u011blat. Sladk\u00e9 sny.“ Pohladil Tom Billa po tv\u00e1\u0159i a ode\u0161el, nechal Billa sp\u00e1t.  <\/div>\n
Slunce pra\u017eilo bez jak\u00e9koliv milosti na Tomovu hlavu, hork\u00e9 rann\u00ed paprsky ho op\u00e9kaly skrz jeho slab\u00e9 oble\u010den\u00ed, a olizovaly jeho odhalenou k\u016f\u017ei. Plaho\u010dil se ru\u0161n\u00fdmi ulicemi, uh\u00fdbal poskakuj\u00edc\u00edm obchodn\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed se sna\u017eili prodat, co mohli.<\/div>\n
Zam\u011bstnal se t\u00edm, \u017ee  \u010distil ka\u017edi\u010dk\u00fd box do perfektnosti, cht\u011bl ud\u011blat na pana Schmidta dojem, jak jen to \u0161lo, jeliko\u017e mu dnes ve\u010der bude d\u00e1vat v\u00fdplatu za jeho pr\u00e1ci. Ob\u010das, kdy\u017e m\u011bl Tom dostat v\u00fdplatu, a ud\u011blal n\u011bjakou pr\u00e1ci nav\u00edc, dala mu pan\u00ed Schmidtov\u00e1 n\u011bjak\u00e9 sladkosti a pen\u00edze na t\u00fdden, a jeho matce to v\u017edycky ud\u011blalo radost, kdy\u017e se s n\u00ed o to Tom pod\u011blil. Doufal, \u017ee se dnes bude moct pod\u011blit i s Billem.<\/div>\n
Boxy byly skoro cel\u00e9 vy\u010di\u0161t\u011bn\u00e9, kapky potu se Tomovi kut\u00e1lely po krku a sp\u00e1nc\u00edch, kdy\u017e vymetal posledn\u00ed kousek. Pan Schmidt vy\u0161el zpoza rohu, za n\u00edm se vlekla mlad\u00e1 \u017eena.<\/p>\n<\/div>\n
„Tomasi, n\u011bkdo si s tebou p\u0159i\u0161el promluvit.“<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, jmenuji se Clara.“<\/div>\n
„Och, um,“ prohl\u00eddnul si Tom \u017eenu podez\u0159\u00edvav\u011b, vzal ji za ruku a jemn\u011b ji pol\u00edbil na jej\u00ed h\u0159bet. „T\u011b\u0161\u00ed m\u011b.“<\/div>\n
„Pane Schmidte, mohu poprosit, abych si s panem Trumperem mohla promluvit v soukrom\u00ed? Tahle v\u011bc by se m\u011bla \u0159e\u0161it o samot\u011b.“ \u0158ekla Clara sladce a pan Schmidt zvedl svou velkou opracovanou ruku.<\/div>\n
„U\u017e nic ne\u0159\u00edkejte. Soukrom\u00ed je va\u0161e.“ Mrknul na Toma a rychle ode\u0161el ze st\u00e1je.<\/div>\n
„Ch\u00e1pu, \u017ee je to ne\u010dekan\u00e9 setk\u00e1n\u00ed, a je \u0161patn\u00fd \u010das, ale v\u00edm spoustu v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 by v\u00e1m a Lady Vilhelmin\u011b mohly pomoci pry\u010d.“<\/div>\n
„Omluvte m\u011b, jak v\u00edte-„<\/div>\n
„Jsem jedna z Vilhelmin\u00fdch slu\u017eek, a tak v\u00edm i p\u0159\u00edb\u011bh o v\u00e1s a va\u0161em otci, kter\u00fd lady Vilhelminu vychoval jako \u017eenu. Byla jsem to j\u00e1, kdo p\u0159edal dopis a byla jsem to i j\u00e1, kdo dal dopis Lucie, ale mus\u00edte ch\u00e1pat, \u017ee jsem j\u00ed ho nedala, aby na v\u00e1s p\u0159i\u0161la. Byla to jen taktika, jak p\u0159inutit Vilhelminu ut\u00e9ci.“<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, sle\u010dno, ale opravdu nerozum\u00edm tomu, o \u010dem tu mluv\u00edte.“ Hr\u00e1l si Tom nerv\u00f3zn\u011b s hadrem v ruce.<\/div>\n
„Tome, \u010dasto v\u00e1s v\u00edd\u00e1m na trhu, a jenom slepec by nedok\u00e1zal vid\u011bt, jak jste si vy a Vilhelmina podobn\u00ed. P\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f v\u00e1s u\u017e sleduji. \u010casto jsme p\u0159em\u00fd\u0161lela, jestli o sv\u00e9m bratrovi v\u00edte a je opravdu z\u0159ejm\u00e9, \u017ee ano. Chci v\u00e1m i Vilhelmin\u011b pomoci ut\u00e9ct.“  <\/p>\n

<\/div>\n

„Billovi.“ Odpov\u011bd\u011bl Tom. „Jmenuje se Bill.“<\/div>\n
„Ano, Billovi.“ Skousla si Clara ret a rychle se rozhl\u00e9dla. „V\u00e1\u0161 otec nev\u00ed, \u017ee je Bill s v\u00e1mi. Nev\u00ed, kam ode\u0161el, ale uji\u0161\u0165uji v\u00e1s, \u017ee nem\u00e1 radost. D\u011bl\u00e1 pl\u00e1ny, \u017ee prohled\u00e1 skrz naskrz vesnici, ka\u017ed\u00fd d\u016fm, a dokonce i ty, kter\u00e9 v n\u00ed nejsou. Pokud to nev\u00edte, Bill je jeho stroj na pen\u00edze.“<\/div>\n
„Jsem si toho v\u011bdom.“  \u0158ekl Tom su\u0161e. „Ale jak dok\u00e1\u017eu bratra ochr\u00e1nit p\u0159ed t\u00edm, aby mi ho zase nevzali, a jak m\u016f\u017eu v\u011bd\u011bt, \u017ee v\u00e1m m\u016f\u017eu v\u011b\u0159it? Jak m\u016f\u017eu v\u011bd\u011bt, \u017ee v\u00e1s n\u00e1\u0161 otec nepoprosil, abyste m\u011b na\u0161la a dozv\u011bd\u011bla se tak, kam Billa vezmu?“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eete v\u011bd\u011bt stoprocentn\u011b jist\u011b, jestli to tak je nebo ne, ale mus\u00edte vz\u00edt moje slovo, \u017ee nel\u017eu. Nebudu se v\u00e1s pt\u00e1t, kam ho chcete vz\u00edt, jen chci, abyste v\u011bd\u011bl, \u017ee v\u00e1\u0161 otec bude m\u00edt mu\u017ee, kte\u0159\u00ed prohledaj\u00ed vesnici odshora dol\u016f, a jestli se rychle nevyd\u00e1te pry\u010d, tak \u017ee v\u00e1s najdou. P\u0159evle\u010dte se, poproste n\u011bkoho, a\u0165 v\u00e1s schov\u00e1 k sob\u011b do vozu, d\u011blejte, co mus\u00edte, ale pros\u00edm, nez\u016fst\u00e1vejte tu u\u017e o nic d\u00e9le. Ve m\u011bst\u011b te\u010f nen\u00ed bezpe\u010dno. V\u00e1\u0161 otec je nep\u0159\u00ed\u010detn\u00fd a nic ho nezastav\u00ed. Pros\u00edm, pros\u00edm v\u00e1s, postarejte se o Billa a dosta\u0148te ho odsud.“<\/p>\n<\/div>\n
„Sle\u010dno, to nen\u00ed tak lehk\u00e9. Nemysl\u00edte si, \u017ee kdybych mohl, tak \u017ee jsem to u\u017e d\u00e1vno ud\u011blal? Miluju sv\u00e9ho bratra a v\u017edycky budu a ud\u011bl\u00e1m v\u0161echno, abych ho mohl ochr\u00e1nit, ale nen\u00ed mo\u017en\u00e9 jen tak odej\u00edt.“ <\/div>\n
„Tak a\u0165 to mo\u017en\u00e9 je.“<\/div>\n
Clara si s\u00e1hla do kapsy od sv\u00fdch \u0161at\u016f a vyt\u00e1hla ko\u017een\u00fd m\u011b\u0161ec. Vzala Tomovy ruce a vysypala do nich v\u0161echny pen\u00edze, co v tom byly. Tom se na ni nejist\u011b pod\u00edval a otev\u0159el pusu, aby n\u011bco \u0159ekl, ale byl p\u0159eru\u0161en.<\/div>\n
„Ne.“ \u0158ekla Clara, pevn\u011b zav\u0159ela Tomovy dlan\u011b. „Ochra\u0148ujte tu chudinku, vezm\u011bte si tyhle pen\u00edze a ochra\u0148te ho. Nem\u016f\u017eu z\u016fstat dlouho, ale chcete se na n\u011bco zeptat? R\u00e1da bych vysv\u011btlila cokoliv, co budete cht\u00edt, pot\u0159ebuji v\u00e1m pomoci.“<\/div>\n
„Nechte m\u011b se jen ujistit. N\u00e1\u0161 otec pos\u00edl\u00e1 mu\u017ee, aby prohledali v\u0161echny domy ve vesnici a m\u011bsta kolem. Co se stane, kdy\u017e m\u011b ani Billa nikde nenajde?“<\/div>\n
„Pojede do tolika m\u011bst, do kolika to jen p\u016fjde.“ \u0158ekla Clara s ustra\u0161en\u00fdm pohledem. „Prohled\u00e1 ur\u010dit\u011b v\u0161echno, co mu pat\u0159\u00ed. Proto pot\u0159ebuji, abyste si vzali tyhle pen\u00edze. Dosta\u0148te se, co nejd\u00e1l to p\u016fjde. Nedok\u00e1\u017eu si ani p\u0159edstavit, jak hrozn\u011b by byl Bill zbit, kdyby ho na\u0161el, a je\u0161t\u011b v\u00edc se boj\u00edm, co by ud\u011blal v\u00e1m.“<\/div>\n
„J\u00e1, j\u00e1 nem\u016f\u017eu p\u0159ijmout tyhle pen\u00edze, Claro.“ \u0158ekl Tom slab\u011b, nat\u00e1hnul ruku k mlad\u00e9 \u017een\u011b p\u0159ed sebou.<\/div>\n
„P\u0159ijm\u011bte je. Je to jedin\u00fd zp\u016fsob, jak Billovi pomoci. Nezn\u00e1m ho tak dlouho jako n\u011bjak\u00e9 ostatn\u00ed slu\u017eky, ale zn\u00e1m ho l\u00e9pe ne\u017e ony a m\u00e1m ho r\u00e1da jako sv\u00e9ho vlastn\u00edho syna nebo bratra. Jsme si jist\u00e1, \u017ee v\u00e1m \u0159\u00edkal opak, proto\u017ee jsem se k n\u011bmu v\u017edycky nechovala nejl\u00edp, ale pros\u00edm. Vezm\u011bte to k n\u011bmu jako symbol moj\u00ed p\u00e9\u010de a pou\u017eijte je na to, abyste s n\u00edm zmizel.“ S t\u00edmto se Clara oto\u010dila a rychle ode\u0161la ze st\u00e1je.<\/p>\n<\/div>\n
Tom za n\u00ed vyb\u011bhl, sledoval, jak ut\u00edk\u00e1 po Schmidtov\u011b cest\u011b pry\u010d to ru\u0161n\u00e9  ulice. Dal si mince do kapes a p\u0159em\u00edtal si v hlav\u011b to, co mu bylo \u0159e\u010deno. Clara \u0159ekla, \u017ee v\u00ed, \u017ee je Tom Billovo dvoj\u010de, proto\u017ee dok\u00e1zala vid\u011bt tu podobu, tak kolik dal\u0161\u00edch lid\u00ed o Tomovi v\u011bd\u011blo, a v\u011bd\u011blo, kde pracuje? Kolik dal\u0161\u00edch lid\u00ed ho sledovalo a nejsp\u00ed\u0161 sledovalo i Billa, kdy\u017e ho bral k sob\u011b dom\u016f? Jak si tom mohl b\u00fdt jist\u00fd, \u017ee je te\u010f Bill u n\u011bj doma v bezpe\u010d\u00ed, kdy\u017e pr\u00e1v\u011b zjistil, \u017ee o n\u011bm n\u011bkdo v\u0161echno v\u00ed? Bylo to d\u011bsiv\u00e9.<\/div>\n
Rychle dokon\u010dil v\u0161echnu svou pr\u00e1ci a nave\u010der dostal od pana Schmidta v\u00fdplatu, \u0161\u0165astn\u011b p\u0159ijal i mal\u00fd proud\u011bn\u00fd ko\u0161\u00edk chleba s hrozinkami a kol\u00e1\u010dky. Rychle ut\u00edkal dom\u016f, sna\u017eil se, aby byl co nejv\u00edc neviditeln\u00fd, prod\u00edral se davy a pou\u017e\u00edval zadn\u00ed uli\u010dky nam\u00edsto cest, kter\u00fdmi norm\u00e1ln\u011b chodil. Kdy\u017e ho dok\u00e1zal sledovat jeden \u010dlov\u011bk, tak mohl kdokoliv dal\u0161\u00ed. Obzvl\u00e1\u0161t\u011b ti, kte\u0159\u00ed byli najati jejich otcem.  <\/p>\n

<\/div>\n

„Bille?“ zavolal Tom, polo\u017eil ko\u0161\u00edk na kuchy\u0148sk\u00fd st\u016fl a za\u010dal k\u0159i\u010det po cel\u00e9m dom\u011b.<\/div>\n
Toma p\u0159iv\u00edtalo ticho, jeho srdce se okam\u017eit\u011b rozbu\u0161ilo jako o z\u00e1vod, hlava mu za\u010dala t\u0159e\u0161tit \u0161patn\u00fdmi my\u0161lenkami. D\u016fm byl klidn\u00fd, tak tich\u00fd a klidn\u00fd. V\u0161echno bylo uklizen\u00e9 a \u010dist\u00e9, v\u0161echno n\u00e1dob\u00ed umyt\u00e9, a podlahy zameten\u00e9. Prost\u0159ed\u00ed v\u016fbec Tomovy nervy neuklid\u0148ovalo. Jestli n\u011bco, tak to uklizen\u00ed domu mu p\u0159iv\u00e1d\u011blo je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed pocit pr\u00e1zdnoty a opu\u0161t\u011bn\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Tom prob\u011bhl cel\u00fd d\u016fm, koukal se do ka\u017ed\u00e9ho rohu. \u017daludek se mu sv\u00edral strachem, \u017ee p\u0159i\u0161el moc pozd\u011b, strachem z toho, \u017ee to, co Clara \u0159\u00edkala, se stalo pravdou. Jedin\u00e9, co vid\u011bl p\u0159ed o\u010dima, byl jeho mal\u00fd br\u00e1\u0161ka v ruk\u00e1ch n\u011bjak\u00e9ho voj\u00e1ka, kter\u00fd ho vle\u010de zp\u00e1tky do pekla, kter\u00e9mu \u0159\u00edkal domov, a jak ho ml\u00e1t\u00ed a\u017e do bezv\u011bdom\u00ed. Kroutily se mu t\u00edm vnit\u0159nosti a krev se va\u0159ila.  <\/div>\n
„Ahoj.“ \u0158ekl za n\u00edm unaven\u00fd hlas, a zav\u0159ely se zadn\u00ed dve\u0159e.<\/div>\n
„Kde jsi ksakru byl?“ vyjekl Tom, vzal Billa za ruce a roz\u010dilen\u011b se na n\u011bj koukal. „Myslel jsem, \u017ee t\u011b vzali!“ pevn\u011b si Billa p\u0159it\u00e1hl do n\u00e1ru\u010de, dr\u017eel si bratrovu hlavu u srdce. Bill sly\u0161el to bubnov\u00e1n\u00ed v Tomov\u011b hrudn\u00edku a c\u00edtil, \u017ee se tam schov\u00e1vala l\u00e1ska. „Kde jsi sakra byl?“<\/div>\n
„Zal\u00e9val jsem mam\u010dinu zahr\u00e1dku,“ zamumlal Bill do Tomova hrudn\u00edku. „Omlouv\u00e1m se.“<\/div>\n
„Ty jsi, uch,“ odt\u00e1hl si Tom Billa n\u011b\u017en\u011b za ramena, koukal do bratrov\u00fdch omluvn\u00fdch o\u010d\u00ed. „Vystra\u0161il jsi m\u011b.“ Op\u0159el se \u010delem o Billovo a vydechl. „M\u011bl jsem dneska ve st\u00e1j\u00edch n\u00e1v\u0161t\u011bvu a to m\u011b vyd\u011bsilo.“<\/div>\n
„Co se stalo?“ zeptal se Bill slab\u011b. „Kdo t\u011b nav\u0161t\u00edvil?“ <\/div>\n
„Clara.“ Za\u0161eptal Tom a Bill zalapal po dechu, dal si ruku p\u0159ed pusu a odt\u00e1hl se od Toma, zacouval do kuchyn\u011b.<\/div>\n
„Ne. Ne. Co cht\u011bla? Jak t\u011b na\u0161la? Jak ona\u2026“ chodil Bill sem a tam, rychle, hr\u00e1l si s rukama a mru\u010del si pod nos. „Ona jim \u0159ekne, aby si m\u011b vzali?“ za\u0161eptal, pod\u00edval se na Toma skrz \u010dern\u00e9 \u0159asy. Star\u0161\u00ed z dvoj\u010dat c\u00edtilo strach v bratrov\u00fdch o\u010d\u00edch.  <\/p>\n

<\/div>\n

„Ne, varovala m\u011b. Dokonce mi i dala pen\u00edze.“ Zahrabal Tom v kapse a vyt\u00e1hl pen\u00edze na desku stolu. „Chce, abych t\u011b dostal z m\u011bsta a schoval t\u011b. N\u00e1\u0161 otec bude m\u00edt jezdce.“<\/div>\n
„Jezdce?“ zachv\u011bl se Bill, skousl si tv\u00e1\u0159 a ustra\u0161en\u011b koukal do zem\u011b. „Jak to mysl\u00ed\u0161, jezdce?“<\/div>\n
„Poj\u010f sem,“ vzal Tom Billa za ruku a odvedl ho k sob\u011b to pokoje. P\u0159ipadal si v\u00edce v bezpe\u010d\u00ed, kdy\u017e za nimi zavel dve\u0159e a ne jen jedny dve\u0159e, nest\u00e1li u\u017e toti\u017e v mrtv\u00e9m prost\u0159edku kuchyn\u011b.<\/div>\n
Tom Billa posadil na kraj postele a klekl si mezi jeho kolena, koukal na n\u011bj. Polo\u017eil si ruce do Billova kl\u00edna a vydechl. Bill na Toma nerv\u00f3zn\u011b koukal, p\u0159ipadal si moc riskantn\u011b a tak stydliv\u011b, \u017ee m\u011bl rozta\u017een\u00e9 nohy a mezi nimi mu sed\u011bl mu\u017e.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak\u017ee cel\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh. Nev\u00edm, jestli Cla\u0159e v\u011b\u0159it nebo ne, ale tady je to, co \u0159ekla. Dob\u0159e?“ vydechl Tom a Bill stydliv\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „Dob\u0159e. P\u0159i\u0161la do st\u00e1j\u00ed a \u0159\u00edkala, \u017ee v\u00ed, kdo jsem, proto\u017ee v\u00ed, \u017ee m\u00e1\u0161 dvoj\u010de a \u017ee vypad\u00e1me identicky, tak\u017ee nem\u011bla probl\u00e9m s t\u00edm, aby j\u00ed do\u0161lo, \u017ee jsem Tomas. \u0158ekla, \u017ee proto\u017ee to bylo tak lehk\u00e9 pro ni v\u011bd\u011bt, \u017ee jsem to j\u00e1, tak \u017ee by to pro ostatn\u00ed mohlo b\u00fdt taky tak lehk\u00e9.“<\/div>\n
„A co je s t\u011bmi jezdci?“ vykv\u00edknul Bill a Tom sv\u011bsil hlavu, op\u0159el se \u010delem o ruce a koukal do zem\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„\u0158ekla, \u017ee n\u00e1\u0161 otec si najme mu\u017ee, aby prohledali v\u0161echny domy ve m\u011bst\u011b a za m\u011bstem. Mysl\u00edm, \u017ee je\u0161t\u011b neza\u010dali, ale \u0159\u00edkala, a\u0165 odjedeme, co nejd\u0159\u00edv to p\u016fjde, a p\u0159inutila si m\u011b vz\u00edt si jej\u00ed pen\u00edze, abychom se mohli dostat pry\u010d do bezpe\u010d\u00ed. Nev\u00edm, co m\u00e1m d\u011blat, Bille.“ Zvedl Tom hlavu a pod\u00edval se na Billa, polo\u017eil ruce na strany Billov\u00fdch stehen.<\/div>\n
„Ale vy jste \u0159\u00edkali, \u017ee nem\u016f\u017eeme jen tak odjet\u2026“ zamumlal Bill. „Tak\u017ee m\u011b najdou, a pak co?“<\/div>\n
„Ne, ne.“ Odvr\u00e1til Tom pohled od Billa. „Mamka tu m\u016f\u017ee z\u016fstat a my m\u016f\u017eeme odjet. M\u016f\u017ee si nechat d\u016fm a nechat si svou pr\u00e1ci.“<\/div>\n
„A kdy\u017e jezdci zjist\u00ed, \u017ee je vyhnan\u00e1 \u017eena na\u0161eho otce, tak budou o\u010dek\u00e1vat, \u017ee tu bude\u0161 i ty. A a\u017e t\u011b tu neuvid\u00ed, tak budou podez\u0159\u00edvat, \u017ee jsem s tebou, \u017ee ano? Budou dr\u017eet \u017eivot na\u0161\u00ed maminky v na\u0161ich rukou, dokud t\u011b nenajdou, a tak najdou i m\u011b. Odm\u00edt\u00e1m tady mamku nechat. Mo\u017en\u00e1,“ zav\u0159el Bill o\u010di a t\u011b\u017ece vydechl. „Mo\u017en\u00e1 bych se m\u011bl prost\u011b vr\u00e1tit. U\u017e jsem ud\u011blal a\u017e moc pot\u00ed\u017e\u00ed.“<\/div>\n
„Takhle nemluv. U\u017e nikdy. Ned\u011bl\u00e1\u0161 pot\u00ed\u017ee, nejsi p\u0159\u00ed\u010dina tohohle v\u0161eho.“ Postavil se Tom na nohy a za\u010dal chodit po pokoji. „Ale m\u00e1\u0161 naprostou pravdu. Budou se m\u011b sna\u017eit naj\u00edt, za p\u0159edpokladu, \u017ee zjist\u00ed, kdo je mamka, ale kdo \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee to zjist\u00ed? Jednou \u017eila v bohatstv\u00ed, a te\u010f ne\u017eije. Vypad\u00e1 u\u017e naprosto jinak a chov\u00e1 se jinak, Bille.“<\/div>\n
„Ano, ale o tob\u011b v\u0161ichni v\u011bd\u00ed, a dokonce i Clara v\u011bd\u011bla, kdo jsi.“<\/div>\n
„Proto\u017ee nos\u00edm tv\u016fj obli\u010dej.“  \u0158ekl Tom ti\u0161e a oto\u010dil se obli\u010dejem k Billovi. „\u0158ekla n\u00e1m, a\u0165 se p\u0159estroj\u00edme. Mo\u017en\u00e1, \u017ee kdy tu mamku nech\u00e1me, tak m\u016f\u017eeme zm\u011bnit i jej\u00ed vzhled? Obarvit j\u00ed vlasy\u2026 nebo n\u011bco, cokoliv.“<\/p>\n<\/div>\n
„Je to riskantn\u00ed a v\u00ed\u0161 to. Jestli se n\u011bco, cokoliv j\u00ed stane, tak si to nikdy v \u017eivot\u011b neodpust\u00edm. Chci, aby \u0161la s n\u00e1mi. Chci, abychom byli rodina.“ Na\u0161pulil Bill rty, spodn\u00ed ret se mu chv\u011bl a o\u010di m\u011bl pln\u00e9 slz. Sna\u017eil se je zamrkat pry\u010d, schovat \u017ee pl\u00e1\u010de, aby si o n\u011bm Tom nemyslel, \u017ee je slab\u00fd, ale star\u0161\u00ed dvoj\u010de si sedlo vedle n\u011bj a p\u0159itulilo si ho k sob\u011b do n\u00e1ru\u010d\u00ed sv\u00fdma siln\u00fdma rukama pracuj\u00edc\u00edho mu\u017ee.<\/div>\n
„V\u017edycky jsme byli rodina.“  \u0158ekl Tom jednodu\u0161e, jemn\u011b s Billem kol\u00e9bal. „Jen jsme na chv\u00edli byli rozd\u011bleni.“<\/div>\n
„A te\u010f se mus\u00edme rozd\u011blit znovu. Co kdy\u017e mamka odm\u00edtne j\u00edt s n\u00e1mi? Co kdy\u017e bude cht\u00edt, abys tu taky z\u016fstal a j\u00e1 abych \u0161el s\u00e1m?“<\/div>\n
„To by nikdy neud\u011blala.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, ale nechce, abys ode\u0161el z domu. Co budeme d\u011blat?“<\/div>\n
„Promluv\u00edme si s n\u00ed hned, jak se vr\u00e1t\u00ed dom\u016f. V\u0161echno vymysl\u00edme, jak jen rychle to p\u016fjde. Tohle nen\u00ed nic, co m\u016f\u017eeme ty a j\u00e1 ud\u011blat sami, ne\u017e se ona vr\u00e1t\u00ed.“ \u0158ekl Tom, jeho t\u00f3n hlasu ukon\u010dil konverzaci. Cht\u011bl o tom mluvit, a\u017e kdy\u017e se jejich matka vr\u00e1t\u00ed dom\u016f, necht\u011bl \u0159e\u0161it v\u00edc v\u011bc\u00ed a nevy\u0159e\u0161it nic.<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ \u0158ekl Bill ti\u0161e.  <\/p>\n

<\/div>\n

„Jsi hork\u00fd.“ \u0158ekl Tom, ruku na Billov\u011b boku. I p\u0159es to tenk\u00e9 triko, kter\u00e9 odd\u011blovalo jejich k\u016f\u017ee, dok\u00e1zal Tom c\u00edtit, jakou m\u00e1 jeho bratr hore\u010dku.<\/div>\n
„Ano, to teplo m\u011b probudilo, a tak jsem se rozhodl uklidit, proto\u017ee jsem nemohl sp\u00e1t; ale t\u00edm mi bylo horko je\u0161t\u011b v\u00edc.“<\/div>\n
„Jestli chce\u0161, tak si vr\u0161ek m\u016f\u017ee\u0161 sundat a j\u00e1 ti d\u00e1m n\u011bco studen\u00e9ho.“ Nab\u00eddl Tom a Bill naprosto zrudnul, sv\u011bsil hlavu.<\/div>\n
„Jsem v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„Jsi a\u017e moc hork\u00fd.“ Kouknul Tom Billovi zbl\u00edzka do obli\u010deje. „Jsi naprosto \u010derven\u00fd a hork\u00fd na dotek. Nech m\u011b t\u011b ochladit.“ Billovi bylo jasn\u00e9, \u017ee nem\u016f\u017ee protestovat proti p\u0159\u00e1n\u00edm sv\u00e9ho star\u0161\u00edho bratra, tak jen spolkl svou hanbu a slab\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/p>\n<\/div>\n
Tom rychle ode\u0161el z pokoje a ze studny natahal n\u011bjakou chladnou vodu, nechal Billa se stydliv\u011b svl\u00e9knout z trika, kter\u00e9 m\u011bl na sob\u011b. V\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e1 prsa, v\u011bd\u011bl, \u017ee mu\u017ei mohli chodit bez trika – obzvl\u00e1\u0161t\u011b mu\u017ei z pracuj\u00edc\u00ed t\u0159\u00eddy – ale on si nemohl pomoct a c\u00edtil se po\u0161pin\u011bn a vystaven\u011b. Polo\u017eil se na b\u0159icho na Tomovu postel, dal si ruce vedle hlavy a hladil se po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
Bill c\u00edtil, jak se mu rozechv\u011blo t\u011blo, kdy\u017e Tom p\u0159ib\u011bhl zp\u00e1tky do pokoje, prohnula se matrace, kdy\u017e si na ni kleknul. Tom c\u00edtil Bill\u016fv lehk\u00fd stud, ale nehodlal p\u0159estat. Bill byl moc hork\u00fd; mohl by onemocn\u011bt, kdyby m\u011bl \u00fapal, Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee jeho pr\u00e1ce je se o to postarat. Bill zadr\u017eel dech, kdy\u017e chladn\u00e1 mokr\u00e1 l\u00e1tka dorazila na jeho hork\u00e1 z\u00e1da, Bill se zachv\u011bl, v\u011bd\u011bl, \u017ee to nen\u00ed nikdo jin\u00fd ne\u017e jen Tom, jeho star\u0161\u00ed bratr, ale jemu to stejn\u011b p\u0159ipadalo jako mnohem v\u00edc. A\u0165 byly okolnosti jak\u00e9koliv, \u017e\u00e1dn\u00fd mu\u017e by se nikdy nem\u011bl dot\u00fdkat \u017eeny tahle zbl\u00edzka. Dokud nebyli odd\u00e1ni; ale byl tu Tom, dot\u00fdkal se ho tak n\u011b\u017en\u011b, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl l\u00e1tkou p\u0159es jeho nah\u00e1 z\u00e1da. Bill nedok\u00e1zal dostat pravidla ze sv\u00e9 mysli, a cel\u00e9 jeho do\u017eivotn\u00ed vychov\u00e1n\u00ed bylo proti t\u00e9to situaci.  <\/p>\n

<\/div>\n

„Tome, tohle nen\u00ed\u2026 nem\u011bl bys\u2026“ mumlal Bill, nebyl si jist\u00fd, jak Tomovi \u0159\u00edct, \u017ee to, co d\u011bl\u00e1, je vskutku \u0161patn\u00e9.<\/div>\n
„Bille, jsem tv\u016fj star\u0161\u00ed bratr. Je naprosto v po\u0159\u00e1dku, \u017ee se o tebe star\u00e1m. Ty bys nenechal svoje slu\u017eky, aby t\u011b ochladily?“<\/div>\n
„Ano, ale-„<\/div>\n
„No, u\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 slu\u017eky nem\u00e1\u0161, te\u010f m\u00e1\u0161 m\u011b.“<\/div>\n
„Ale ty jsi mu\u017e.“ Zahu\u010del Bill, zabo\u0159il obli\u010dej do postele.<\/div>\n
„Ano, a ty tak\u00e9, a ne jen to, jsi m\u016fj bratr. Jsi m\u016fj. M\u016f\u017eu ti pomoct, kdy\u017e chci.“ Zasm\u00e1l se Tom a zavrt\u011bl hlavou nad Billovou ost\u00fdchavost\u00ed, ot\u00edral d\u00e1l jeho k\u016f\u017ei. Bill se zachv\u011bl a okam\u017eit\u011b si p\u0159ipadal chladn\u011bj\u0161\u00ed. „Studen\u00e9?“<\/div>\n
„Ano, moc.“ Zamumlal Bill, nechal sv\u00e9 t\u011blo odpo\u010d\u00edvat. Tom byl bezpe\u010dn\u00fd; Tom byl jemn\u00fd a opatrn\u00fd a d\u011blal mu dobr\u00fd pocit. „Ale je to opravdu v po\u0159\u00e1dku? V\u00edm, \u017ee jsem mu\u017e, to mi je jasn\u00e9, ale\u2026 Nep\u0159ipad\u00e1m si jako bych byl, nep\u0159ipad\u00e1m si, \u017ee bych m\u011bl n\u011bkomu dovolit dot\u00fdkat se m\u00e9ho t\u011bla.“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee je to v po\u0159\u00e1dku. Ty a j\u00e1 jsme spolu byli naz\u00ed v d\u011bloze, vyrostli jsme spolu a dr\u017eeli se a uklid\u0148ovali se, k\u016f\u017ee na k\u016f\u017ei, bez jak\u00fdchkoliv p\u0159eru\u0161en\u00ed, kdy\u017e jsme vyr\u016fstali. Je to opravdu v po\u0159\u00e1dku, kdy\u017e se dot\u00fdk\u00e1m tv\u00fdch zad. Jen zabra\u0148uji hore\u010dce.“<\/div>\n
„A, a je v po\u0159\u00e1dku, \u017ee jsme v tvoj\u00ed bl\u00edzkosti bez tri\u010dka?“ pod\u00edval se Bill p\u0159es rameno na Toma, kter\u00fd jednodu\u0161e p\u0159ik\u00fdvl.<\/p>\n<\/div>\n
„Chlapci.“ \u0158ekla Simone ode dve\u0159\u00ed, jej\u00ed synov\u00e9 nadsko\u010dili. „Kde se vzaly v\u0161echny ty pen\u00edze na stole?“<\/div>\n
Bill rychle p\u0159elezl p\u0159es kraj postele a nat\u00e1hl si na sebe tri\u010dko, objal si hrudn\u00edk a odm\u00edtal se pod\u00edvat na svou matku. P\u0159ipadal si opravdu zahanben\u011b, kdy\u017e ho jeho matka vid\u011bla bez trika v p\u0159\u00edtomnosti Toma. Zp\u00e1tky u jeho otce, kdy\u017e m\u011bl Bill svr\u0161ek dole a byl by v p\u0159\u00edtomnosti mu\u017ee, tak by ho se\u0161vihali p\u0159es z\u00e1da, \u017ee se s n\u00edm setk\u00e1v\u00e1 sexu\u00e1ln\u011b. Nikdy se to nestalo, nikdy se to ani st\u00e1t nemohlo, proto\u017ee Bill se moc b\u00e1l, tak\u017ee nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, co m\u00e1 od Simone o\u010dek\u00e1vat. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee Simone musela zn\u00e1t pravidlo, \u017ee \u017eena nesm\u00ed b\u00fdt nah\u00e1 v p\u0159\u00edtomnosti mu\u017ee, pokud to nen\u00ed jej\u00ed man\u017eel.<\/div>\n
„Bille, zlat\u00ed\u010dko, ty m\u00e1\u0161 hore\u010dku?“ zeptala se Simone, zv\u011bdav\u00e1, pro\u010d mu Tom nam\u00e1\u010del z\u00e1da. Bill byl \u0161okovan\u00fd, \u017ee na n\u011bj matka nen\u00ed rozzloben\u00e1, ne, ona si d\u011blala starosti! M\u011bl dojem, \u017ee to je ta nejpodivn\u011bj\u0161\u00ed reakce. M\u00e1lem sebou seknul na zem u\u017e jen z instinktu, myslel, \u017ee dostala r\u00e1nu p\u0159es z\u00e1da, tak\u017ee kdy\u017e \u017e\u00e1dn\u00e1 hrubost nep\u0159i\u0161la, c\u00edtil v cel\u00e9m t\u011ble zmaten\u00ed.<\/div>\n
„Ho\u0159el, tak jsem ho cht\u011bl ochladit,“ odpov\u011bd\u011bl za n\u011bj Tom. „Ale to je jedno. Ty pen\u00edze na stole\u2026 no, to je dlouh\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, kter\u00fd mus\u00edme probrat a rychle vy\u0159e\u0161it.“ \u0158ekl Tom, posadil se na postel, \u010delem k matce. Simone p\u0159ik\u00fdvla, pob\u00eddla ho, a\u0165 pokra\u010duje, zat\u00edmco se posadila na d\u0159ev\u011bn\u00e9 houpac\u00ed k\u0159eslo.<\/div>\n
Tom j\u00ed \u0159ekl o Cla\u0159in\u011b  n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b a zpr\u00e1v\u00e1ch, kter\u00e9 mu p\u0159inesla, vysv\u011btlil j\u00ed pen\u00edze, kter\u00e9 m\u011bly b\u00fdt pou\u017eity k tomu, aby se mohl Bill dostat, co nejd\u00e1l to p\u016fjde. Simone byla zticha po cel\u00e9 trv\u00e1n\u00ed Tomova p\u0159\u00edb\u011bhu, cht\u011bla dostat v\u0161echny informace, jak jen to \u0161lo rychle, aby mohla doj\u00edt k fin\u00e1ln\u00edmu rozhodnut\u00ed. V m\u00edstnosti bylo ticho, jak Simone p\u0159em\u00fd\u0161lela, sna\u017eila se p\u0159ij\u00edt s n\u011bjak\u00fdm pl\u00e1nem.  <\/div>\n
„Mami. Pros\u00edm, nic pro mne neriskujte. Vr\u00e1t\u00edm se zp\u00e1tky, ukon\u010d\u00edm to v\u0161echno d\u0159\u00edv, ne\u017e se to je\u0161t\u011b zhor\u0161\u00ed.“ Za\u0161eptal Bill, hlas se mu zasek\u00e1val v krku.<\/div>\n
„Nebu\u010f sm\u011b\u0161n\u00fd.“  \u0158ekla Simone ost\u0159e, pod\u00edvala se z Billa na Toma a pak zase zp\u00e1tky. „N\u011bco vymysl\u00edme. Nane\u0161t\u011bst\u00ed si nemysl\u00edm, \u017ee j\u00e1 m\u016f\u017eu jen tak odej\u00edt\u2026 nev\u00edm, jestli by to byl dobr\u00fd n\u00e1pad. Budu t\u011b\u017ek\u00e9 schovat u\u017e jen to, \u017ee jste dvoj\u010data, a ne jen dvoj\u010data, ale v\u00e9vodova dvoj\u010data, a p\u0159idat k tomu \u017eenu, kter\u00e1 byla zn\u00e1m\u00e1 jako v\u00e9vodkyn\u011b, to nijak neuleh\u010d\u00ed. Vid\u00ed\u0161, co mysl\u00edm?“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b to jsem \u0159\u00edkal,“  \u0159ekl Tom. „Ale nechceme t\u011b tu nechat, a jsou tu probl\u00e9my, \u017ee by t\u011b tu stejn\u011b mohli potkat.“ <\/div>\n
„Ano, v\u00edm, jak\u00e9 probl\u00e9my mysl\u00ed\u0161, ale m\u016f\u017eu se p\u0159evl\u00e9ct a schovat v\u0161echny stopy toho, \u017ee jste tu kdy byli. M\u016f\u017eu se p\u0159estrojit v zanedbanou a nez\u00e1vislou b\u00e1bu, st\u00e1t se n\u011b\u010d\u00edm stra\u0161liv\u00fdm, n\u011b\u010d\u00edm, do jeho\u017e bar\u00e1ku se ani neodv\u00e1\u017e\u00ed vstoupit. To m\u016f\u017eu ud\u011blat velmi lehce. To vy dva toho m\u00e1te spoustu na pr\u00e1ci. Jste oba \u00fapln\u011b stejn\u00ed, a jezdci va\u0161eho otce to ur\u010dit\u011b budou v\u011bd\u011bt.“  <\/p>\n

<\/div>\n

„Nechci v\u00e1s znovu opustit,“ zavzlykal Bill, chytl se Tomova ramene a zabo\u0159il si do n\u011bj sv\u016fj obli\u010dej.<\/div>\n
„Moji chlapci, a\u0165 se stane cokoliv, tak se znovu setk\u00e1me. Jestli je rozchod to, co v\u00e1s udr\u017e\u00ed v bezpe\u010d\u00ed, tak to mus\u00edte ud\u011blat. V\u00edm, \u017ee se znovu brzy setk\u00e1me, a\u017e se v\u011bci uklidn\u00ed.“<\/div>\n
„Ud\u011bl\u00e1m v\u0161echno, abych t\u011b mohl ochr\u00e1nit, Bille. Jestli mus\u00edme mamku opustit, tak se omlouv\u00e1m, ale budu t\u011b od n\u00ed muset vz\u00edt, abys byl v po\u0159\u00e1dku. Dnes v noci vyraz\u00edme. Ukradnu Panu Schmidtovi nejlep\u0161\u00edho kon\u011b a v\u016fz, a opust\u00edme m\u011bsto. Souhlas\u00ed\u0161, \u017ee se mnou pojede\u0161?“<\/div>\n
„Boj\u00edm se toho.“ Zamumlal Bill Tomovi do ramene, pot\u0159eboval c\u00edtit bratrovo ochranitelsk\u00e9 objet\u00ed.<\/div>\n
„Bille, ud\u011blej to pro m\u011b.“  \u0158ekla Simone, p\u0159e\u0161la po pokoji a sedla si na postel, objala Toma s Billem do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de. „Zmizte na chvilku a dejte mi ten d\u00e1rek, \u017ee budete v bezpe\u010d\u00ed. M\u016f\u017eu se postarat o sv\u016fj probl\u00e9m, vy se postarejte o sebe. Odejdete a d\u00e1te mi tu jistotu?“<\/div>\n
„Nebudu t\u011b nutit, Bille, ale odm\u00edt\u00e1m sledovat, jak mi t\u011b vezmou pry\u010d.“ \u0158ekl Tom p\u0159\u00edsn\u011b a Bill si skousl ret, p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli riskovat \u017eivot sv\u00e9 matky a bratra t\u00edm, \u017ee podstoup\u00ed tento pl\u00e1n, kdyby to nevy\u0161lo tak, jak si p\u0159ej\u00ed. Zhluboka se nadechl, pov\u011bsil se na svou matku a bratra a p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Dnes v noci odjedeme.“  <\/div>\n
<\/div>\n
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
original<\/u><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cinematics Tom se probudil do \u0161ed\u00e9ho r\u00e1na, slunce st\u00e1le je\u0161t\u011b nevy\u0161lo. Vid\u011bl, jak se Bill kouk\u00e1 na stromy a kv\u011btiny, kter\u00e9 se chv\u011bly za oknem v rann\u00edm v\u011bt\u0159\u00edku, v\u00fdkv\u011bty pr\u00e1ce Simone. \u010c\u00edm v\u00edc se pohledem soust\u0159edil, t\u00edm l\u00e9pe Tom vid\u011bl, co Bill d\u011bl\u00e1.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[335],"tags":[],"class_list":["post-11078","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lace"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11078","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11078"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11078\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11078"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11078"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11078"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}