{"id":11088,"date":"2010-07-30T18:00:00","date_gmt":"2010-07-30T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11061"},"modified":"2010-07-30T18:00:00","modified_gmt":"2010-07-30T17:00:00","slug":"das-ziel-nr-484-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/07\/30\/das-ziel-nr-484-2\/","title":{"rendered":"Das Ziel Nr. 484 2."},"content":{"rendered":"
autor: Bitter<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"423\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Bastard!“ Sykl Tom a mrskl roz\u010d\u00edlen\u011b novinama na st\u016fl. Z druh\u00e9 ruky odhodil i rohl\u00edk k sn\u00eddani. Naprosto ho p\u0159e\u0161la ve\u0161ker\u00e1 chu\u0165 na sn\u00eddani, kterou mu Bill s l\u00e1skou tak pe\u010dliv\u011b p\u0159ipravoval za to, \u017ee byl v noci u mal\u00e9ho a on se mohl vyspat.<\/div>\n
M\u00edsto rohl\u00edku vypil na ex cel\u00e9 kafe a Bill jen zavrt\u011bl hlavou, v\u00fdznamn\u011b mrkl na Tobiho v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed, kter\u00fd po sn\u00eddani spokojen\u011b us\u00ednal, a Tomovo nad\u00e1v\u00e1n\u00ed se mu nel\u00edbilo. Trochu se zakroutil, ale na\u0161t\u011bst\u00ed jeho o\u010dka z\u016fstala zav\u0159en\u00e1.<\/div>\n
„Chce\u0161 ho snad vzbudit?“ \u0160eptl a Tom se jen omluvn\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
„Promi\u0148… rozhodn\u011b ho nechci vzbudit… ten \u0159ev mi v\u010dera v noci sta\u010dil bohat\u011b.“<\/div>\n
„V\u010dera jsi byl ten nejlep\u0161\u00ed tat\u00ednek na sv\u011bt\u011b… Co t\u011b tak roz\u010d\u00edlilo…“ Zaj\u00edmal se hned Bill a natahoval se po novin\u00e1ch, d\u016fvodu Tomova vzteku, kter\u00fd sl\u00e1bl ka\u017edou vte\u0159inou pohledu na Billa a Tobiho. To bylo to nejlep\u0161\u00ed antidepresivum na sv\u011bt\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Ten bas – sen\u00e1tor… p\u0159ed tejdnem jsem ho odd\u011blal a tady na n\u011bj p\u011bjou takov\u00fd \u00f3dy, jak kdyby to byl b\u016fh, a p\u0159itom to byl takovej hajzl…“ vysv\u011btlil Billovi d\u0159\u00edv, ne\u017e to stihl p\u0159e\u010d\u00edst, a ten jen nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, aby si vzpomn\u011bl, kter\u00fdho to p\u0159esn\u011b mysl\u00ed. Minulej tejden byl tro\u0161ku v\u00edc pracovn\u00ed ne\u017e obvykle. \u0160tvalo ho to, ale rad\u0161i ml\u010del…<\/div>\n
\n
„To je ten, co zneu\u017e\u00edval tu malou?“ Informoval se a za\u010detl se do \u010dl\u00e1nku. Za\u010dalo ho to n\u011bjak zaj\u00edmat.<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1 se mi zle…“ Zakroutil hlavou a \u010detl d\u00e1l.<\/div>\n
„Bo\u017ee, Tome… p\u00ed\u0161ou, \u017ee na\u0161li n\u011bjak\u00fd otisky!“ Vyjekl a zd\u011b\u0161en\u011b zamrkal.<\/p>\n<\/div>\n
„L\u00e1sko, snad si nemysl\u00ed\u0161, \u017ee bych tam nechal otisky? Jsem snad amat\u00e9r?“ Zakroutil pro zm\u011bnu hlavou Tom a Bill se jen pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Promi\u0148… jen… v\u00ed\u0161, \u017ee m\u00e1m v\u017edycky strach a te\u010f… te\u010f je to jin\u00fd. M\u00e1me Tobiho… co bych d\u011blal, kdyby t\u011b zav\u0159eli, nebo by se ti p\u0159i akci n\u011bco stalo?“ Zakroutil Bill hlavou a t\u00e9m\u011b\u0159 zoufale se na Toma pod\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n
„L\u00e1sko…“ Za\u010dal Tom, vzal Billovi mal\u00e9ho, polo\u017eil ho do seda\u010dky na stole a objal Billa kolem pasu.<\/div>\n
„Nenech\u00e1m se chytit… v\u011b\u0159il jsi mi cel\u00fd ty roky, v\u011b\u0159 mi d\u00e1l, ano?“ Mrkl na n\u011bj a l\u00edbl ho na nos.<\/div>\n
„Ale nikdy p\u0159edt\u00edm jsme nem\u011bli d\u00edt\u011b…“ Nam\u00edtl tvrdo\u0161\u00edjn\u011b Bill a d\u00edval se stejn\u011b zoufale.<\/div>\n
„Bille, ty v\u00ed\u0161, \u017ee bych s t\u00edm nejrad\u0161i skon\u010dil, ale konkurence se po mn\u011b vrhne jak supi po zdechlin\u011b… u\u017e takhle mi d\u00e1v\u00e1 fu\u0161ku udr\u017eet v tajnosti, kdo jsi. Tv\u016fj p\u0159\u00edpad je\u0161t\u011b nen\u00ed uzav\u0159enej, a dokud to budou va\u0161i platit, tak se to bude d\u00e1l \u0161et\u0159it… jak bych n\u00e1s pak kryl, kdybych p\u0159i\u0161el o kontakty, hmmm? V\u017edy\u0165 u\u017e jsme o tom mluvili… po\u0159\u00e1d o tom mluv\u00edme…“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale stejn\u011b se budu b\u00e1t,“ \u0161eptl Bill a polo\u017eil si hlavu na jeho rameno. V\u011bd\u011bl, \u017ee Tom nem\u016f\u017ee p\u0159estat jen tak, jak chce. V\u011bd\u011bl, \u017ee je t\u00edm chr\u00e1n\u00ed a d\u011bl\u00e1 to pro n\u011b, ale i p\u0159es to v\u0161echno cht\u011bla jeho sobeck\u00e1 du\u0161i\u010dka Toma jen pro sebe a Tobiho. Z\u0159ejm\u011b to bylo a\u017e moc sobeck\u00e9, ale l\u00e1ska sobeck\u00e1 je, to nezm\u011bn\u00ed nikdo…<\/p>\n<\/div>\n
„To bych ti teda asi nem\u011bl \u0159\u00edkat, \u017ee poz\u00edt\u0159\u00ed odj\u00ed\u017ed\u00edm…“ \u0160eptl Tom a zes\u00edlil sv\u016fj stisk. Bill ml\u010del, tak pokra\u010doval.<\/div>\n
„Na dva t\u00fddny, do Eberzbachu, a bude za to tolik, \u017ee si pak m\u016f\u017ee\u0161 t\u011bch tvejch milovanejch Diorek koupit t\u0159eba dva tucty. A bude tady s tebou Sebastian, kdybys n\u011bco pot\u0159eboval, jo…“ Usm\u00e1l se, ale Bill se mu jen ti\u0161e vytrhl a vzal si mal\u00e9ho. Jeho pohled byl te\u010f tis\u00edckr\u00e1t zoufalej\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Tom byl pry\u010d skoro cel\u00fd minul\u00fd t\u00fdden a te\u010f, kdy\u017e je zase chvilku doma, m\u00e1 zase odej\u00edt?<\/p>\n<\/div>\n
„\u0158eknu ti, co bych pot\u0159eboval… te\u010f… abys tady s n\u00e1ma alespo\u0148 chvilku z\u016fstal… nejsi doma ani t\u00fdden v kuse, a to m\u00e1me b\u00fdt rodina… N\u011bco jsi sl\u00edbil, ne\u017e se Tobi narodil, ale jak tak kouk\u00e1m, asi bych cht\u011bl moc, abys to dodr\u017eel.“ \u0158ekl ti\u0161e a zad\u00edval se Tomovi do o\u010d\u00ed. Zoufale a prosebn\u011b.<\/div>\n
„Bille, copak jsi m\u011b neposlouchal?“ Nam\u00edtl Tom a rozhodil kolem sebe rukama. Tolik ho bolelo d\u00edvat se do t\u011bch zoufal\u00fdch o\u010d\u00ed…<\/div>\n
Tolik ho bolelo v\u011bdom\u00ed, \u017ee on je ten d\u016fvod k zoufalstv\u00ed, ale copak m\u011bl na v\u00fdb\u011br? Ne!<\/p>\n<\/div>\n
„Poslouchal, a nechci v\u00edc, ne\u017e jsi ty s\u00e1m navrhl… \u017ee to omez\u00ed\u0161… jak k\u0161efty se v\u0161\u00edm v\u0161udy, tak i vra\u017edy, ale d\u011bl\u00e1\u0161 opak, Tome. J\u00e1 ch\u00e1pu, \u017ee nem\u016f\u017ee\u0161 skon\u010dit jen tak zni\u010dehonic, ch\u00e1pu, \u017ee mus\u00ed\u0161 ob\u010das odjet, to v\u0161echno ch\u00e1pu, ale te\u010f t\u011b pot\u0159ebuju tady… v\u00edc ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm. Tohle bys zase mohl ch\u00e1pat ty a ob\u010das taky n\u011bco od\u0159\u00edct. J\u00e1 se kv\u016fli tob\u011b vzdal v\u0161eho, taky bys to mohl ob\u010das ud\u011blat.“<\/div>\n
„Tohle jsem nemohl odm\u00edtnout, sakra! Smi\u0159 se s t\u00edm, \u017ee j\u00e1 nebudu sk\u00e1kat, jak si ty p\u00edskne\u0161, hv\u011bzdo!“ Roz\u010d\u00edlil se Tom, t\u0159\u00edskl p\u011bst\u00ed do stolu a kuchy\u0148 r\u00e1zem zaplnil d\u011btsk\u00fd pl\u00e1\u010d.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsem ti, a\u0165 nek\u0159i\u010d\u00ed\u0161.“ Napomenul ho Bill ost\u0159e a ode\u0161el s mal\u00fdm pry\u010d. Tom jen ura\u017een\u011b zalo\u017eil ruce na prsou a m\u011bl chu\u0165 do n\u011b\u010deho kopnout…<\/p>\n<\/div>\n
O chvilku pozd\u011bji u\u017e  p\u0159e\u0161lapoval na prahu d\u011btsk\u00e9ho pokoje a pozoroval Billa, jak s mal\u00fdm na rameni p\u0159e\u0161lapuje a houp\u00e1 s n\u00edm. Sna\u017eil se ho uspat, proto\u017ee Tom\u016fv k\u0159ik a r\u00e1na ho vyd\u011bsil a dokonale probudil.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1 se nechci h\u00e1dat.“ Za\u010dal ti\u0161e a Bill se zastavil u okna. Na Tomovi bylo vid\u011bt, \u017ee ho to mrz\u00ed, i Billa mrzelo, co \u0159ekl, ale c\u00edtil to tak a neodvol\u00e1 to. Byl to jeho n\u00e1zor a on na n\u011bj m\u011bl svat\u00e9 pr\u00e1vo.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale my se neh\u00e1d\u00e1me… jen si vym\u011b\u0148ujem n\u00e1zory…“<\/div>\n
„Kdy\u017e jsme si d\u0159\u00edv vym\u011b\u0148ovali n\u00e1zory, nek\u0159i\u010deli jsme.“ Upozornil ho Tom a Bill jen zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Tys k\u0159i\u010del… ty se h\u00e1d\u00e1\u0161, j\u00e1 ti jen p\u0159ipomn\u011bl, co jsi sl\u00edbil.“<\/div>\n
„Bille, j\u00e1 ti…“ Za\u010dal rychle Tom, ale Bill ho znova p\u0159eru\u0161il.<\/div>\n
„Ne, mn\u011b… mn\u011b je to fuk… je\u010f si, kam chce\u0161… mn\u011b nic nedlu\u017e\u00ed\u0161, ale n\u011bco jsi sl\u00edbil mal\u00fdmu.“<\/div>\n
„Sakra, Bille, p\u0159esta\u0148 s t\u00edm u\u017e… tuhle akci zkr\u00e1tka odp\u00edskat nem\u016f\u017eu. Bylo to sjednan\u00fd d\u0159\u00edv, ne\u017e se malej narodil, jen jsem nev\u011bd\u011bl, kdy… V\u011bd\u011bl jsi o tom, \u0159\u00edkal jsem ti to, a ano, sl\u00edbil jsem, \u017ee budu v\u00edc doma, ale tohle nezm\u011bn\u00edm ani j\u00e1, ani ty, ani ty sliby.“<\/div>\n
„Tome, j\u00e1 se kv\u016fli tomuhle \u017eivotu zm\u011bnil… zm\u011bnil jsem se kv\u016fli tob\u011b… cos ud\u011blal ty? Jen sliby a ani ty sliby u\u017e nedr\u017e\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Bille! To u\u017e p\u0159eh\u00e1n\u00ed\u0161!“ k\u0159ikl, mal\u00fd se rozplakal znova a Tom s t\u0159\u00edsknut\u00edm dve\u0159\u00ed ode\u0161el.<\/p>\n<\/div>\n
Bill str\u00e1vil cel\u00fd zbytek dne u Tobiho v pokoji a t\u00e9m\u011b\u0159 nevych\u00e1zel, stejn\u011b jako Tom, kter\u00fd se opevnil ve sv\u00e9m pokoji.<\/div>\n
Srazili se a\u017e v kuchyni, kam je oba vyhnal hlad.<\/div>\n
Bill akor\u00e1t p\u0159ipravoval ve\u010de\u0159i, kdy\u017e p\u0159i\u0161el Tom, ale ani se na n\u011bj nepod\u00edval. D\u00e1l kr\u00e1jel cibuli, z\u00edral do linky a po tv\u00e1\u0159\u00edch mu tekly drobn\u00e9 slzi\u010dky… T\u011b\u017eko \u0159\u00edct, jestli byla d\u016fvod k t\u011bm drobn\u00fdm perl\u00e1m jen cibule…<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1m si toasty… chce\u0161 taky?“ \u0160pitl p\u0159i\u0161krcen\u011b a popot\u00e1hl. „Sakra…“<\/div>\n
„Ne, to je v pohod\u011b… j\u00e1 si pak n\u011bco ud\u011bl\u00e1m.“ Zavrt\u011bl hlavou Tom a sedl si ke stolu.<\/div>\n
Oba ml\u010deli, ticho naru\u0161ovalo jen to kr\u00e1jen\u00ed a Billovo ob\u010dasn\u00e9 popotahov\u00e1n\u00ed. Kdy\u017e  se ale pustil do raj\u010dat a i u t\u011bch se mu po tv\u00e1\u0159\u00edch koulely slzy, Tom u\u017e to nevydr\u017eel, vstal a oto\u010dil ho k sob\u011b.<\/div>\n
„Tohle jsem necht\u011bl…“<\/div>\n
„Ani j\u00e1 ne.“ \u0160pitl Bill a sklopil hlavu.<\/div>\n
„Bille, slibuju, ne, j\u00e1 p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee je to u\u017e naposled.“ Za\u0161eptal Tom a jeho obli\u010dej vzal n\u011b\u017en\u011b do dlan\u00ed.<\/div>\n
„Nechci b\u00fdt bez v\u00e1s, ale te\u010f to jinak nejde… pros\u00edm, pochop to…“ Nal\u00e9hal na n\u011bj, ale Bill se tv\u00e1\u0159il po\u0159\u00e1d zoufale a slzy to jen umoc\u0148ovaly. I Tom za\u010d\u00ednal b\u00fdt zoufal\u00fd.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 to nechci ch\u00e1pat… pot\u0159ebuju t\u011b tady…“ Vzlykl a prudce ho objal.<\/div>\n
„Nechci, abys n\u011bkam jezdil… nechci…“ \u0160pital proti k\u016f\u017ei na Tomov\u011b krku a ten ho jen konej\u0161iv\u011b hladil ve vlasech.<\/div>\n
„L\u00e1sko moje… j\u00e1 taky nechci… ale mus\u00edm… notak, neplakej… klidn\u011b na m\u011b k\u0159i\u010d, rozbij n\u011bco, ale neplakej… pros\u00edm…“ \u0160pital mu do vlas\u016f, a co chvilku mu na sp\u00e1nek zasadil drobnou pusu, dokud se Bill \u00fapln\u011b neuklidnil a nenastavil mu po chvilce svoje rty, kter\u00e9 Tom okam\u017eit\u011b uv\u011bznil v polibku.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Bille.“  \u0160eptl a odpov\u011bd\u00ed mu bylo Billovo pevn\u00e9 sev\u0159en\u00ed a n\u00e1sledn\u00e9 obmot\u00e1n\u00ed nohou kolem jeho bok\u016f.<\/div>\n
R\u00e1zem v\u0161echno kolem zmizelo. Te\u010f v tenhle den, v tuhle minutu, tuhle hodinu, v tento okam\u017eik bylo jedin\u00e9 d\u016fle\u017eit\u00e9 p\u0159\u00edmo p\u0159ed ka\u017ed\u00fdm z nich a ani jeden nehodlal to d\u016fle\u017eit\u00e9, nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed pustit.<\/p>\n<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee te\u010f u\u017e si ten toast d\u00e1m.“ Usm\u00e1l se po chvilce Tom a je\u0161t\u011b jednou l\u00edbl Billa na rty.<\/div>\n
„Dob\u0159e, jen p\u0159ikr\u00e1j\u00edm cibuli a raj\u010data.“ K\u00fdvl, ale Tom ho nepou\u0161t\u011bl, ani kdy\u017e ud\u011blal dva kroky k lince. Jen povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed a byl za ruku zase sta\u017een do Tomovy n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„Rozmyslel jsem si to. Ty jdi p\u0159ipravit koupel a j\u00e1 to dod\u011bl\u00e1m, jo? Pak p\u0159ijdu. U\u017e dlouho jsme nem\u011bli spole\u010dnou koupel a mysl\u00edm, \u017ee po tom, co jsi mal\u00fdmu p\u011btkr\u00e1t odzp\u00edval In your shadow… bude spinkat celou noc.“ Usm\u00e1l se a l\u00edbl ho na \u010delo.<\/div>\n
„Tys poslouchal?“  \u0160eptl Bill a jeho tv\u00e1\u0159e z\u010dervenaly.<\/div>\n
„Jo… po\u0159\u00e1d zp\u00edv\u00e1\u0161 n\u00e1dhern\u011b…“ Bill se za\u010dervenal je\u0161t\u011b v\u00edc a \u0161\u0165ouchl ho do ramene.<\/div>\n
„Nemysli si, \u017ee m\u011b oblbnete sladkejma \u0159e\u010di\u010dkama, mlad\u00fd mu\u017ei. J\u00e1 jsem u\u017e zadan\u00fd.“ Zaculil se a ode\u0161el p\u0159ipravit koupel, zat\u00edmco Tom si poplakal nad cibul\u00ed…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bitter<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bitter „Bastard!“ Sykl Tom a mrskl roz\u010d\u00edlen\u011b novinama na st\u016fl. Z druh\u00e9 ruky odhodil i rohl\u00edk k sn\u00eddani. Naprosto ho p\u0159e\u0161la ve\u0161ker\u00e1 chu\u0165 na sn\u00eddani, kterou mu Bill s l\u00e1skou tak pe\u010dliv\u011b p\u0159ipravoval za to, \u017ee byl v noci u mal\u00e9ho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[344],"tags":[],"class_list":["post-11088","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-das-ziel-nr-484"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11088","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11088"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11088\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11088"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11088"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11088"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}