{"id":11091,"date":"2010-07-30T16:00:00","date_gmt":"2010-07-30T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11064"},"modified":"2010-07-30T16:00:00","modified_gmt":"2010-07-30T15:00:00","slug":"najdu-tve-srdce-42","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/07\/30\/najdu-tve-srdce-42\/","title":{"rendered":"Najdu tv\u00e9 srdce 42."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Ahoj mil\u00e9 d\u011bti :-D,<\/em><\/div>\n
dal\u0161\u00ed d\u00edl je na sv\u011bt\u011b a j\u00e1 ani nem\u00e1m na srdci nic, co bych v\u00e1m k n\u011bmu cht\u011bla \u0159\u00edct, ne\u017e se do n\u011bj pust\u00edte. Snad jen, \u017ee jsem ho cht\u011bla ud\u011blat o n\u011bco del\u0161\u00ed, nakonec jsem ten n\u00e1pad ale zavrhla a vzniklo z toho tohle;-) Rozhodla jsem se, \u017ee nech\u00e1m Billa je\u0161t\u011b tro\u0161ku potr\u00e1pit a nebudu sp\u011bchat, za odm\u011bnu mu v\u011bnuju cel\u00fd dal\u0161\u00ed d\u00edl, ve kter\u00e9m tro\u0161ku nast\u00edn\u00edm, co se bude odehr\u00e1vat v t\u011bch dal\u0161\u00edch:-)<\/em><\/div>\n
D\u011bkuju v\u00e1m moc za va\u0161e koment\u00e1\u0159e a p\u0159eju p\u0159\u00edjemn\u00e9 po\u010dten\u00ed tohoto i dal\u0161\u00edch d\u00edl\u016f;-)<\/em><\/div>\n
Va\u0161e R. xD<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Billovy o\u010di se rozhl\u00e9dly po luxusn\u00ed, modern\u011b vybaven\u00e9 kancel\u00e1\u0159i a nato znova, u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9, sklopily sv\u016fj pohled n\u011bkam dol\u016f. Billovy rty opustil tich\u00fd v\u00fddech a Bill nerv\u00f3zn\u011b ot\u0159el dlan\u011b o sebe, aby alespo\u0148 trochu zm\u00edrnil jejich t\u0159as, kter\u00fd te\u010f pomalu za\u010d\u00ednal prostupovat cel\u00fdm jeho t\u011blem.<\/div>\n
<\/div>\n
Na okam\u017eik pozvedl sv\u016fj sklopen\u00fd pohled a spo\u010dinul j\u00edm na velk\u00fdch hodin\u00e1ch, tikaj\u00edc\u00edch na st\u011bn\u011b. Sed\u011bl v Tomov\u011b kancel\u00e1\u0159i u\u017e asi p\u016fl hodiny, p\u0159esto mu to p\u0159ipadalo jako cel\u00e1 v\u011b\u010dnost. Jeho ruce se potily, jeho kolena se t\u0159\u00e1sla nervozitou a strachem, kter\u00fd v jeho nitru nar\u016fstal s ka\u017edou dal\u0161\u00ed minutou, a v jeho zmaten\u00e9 mysli se m\u00edhala jedna my\u0161lenka za druhou, poka\u017ed\u00e9 hor\u0161\u00ed ne\u017e ta p\u0159edchoz\u00ed. V\u0161echny do jedn\u00e9 v\u0161ak m\u011bly n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho – byla v nich Hailie…<\/div>\n
<\/div>\n
Mr\u00e1z p\u0159elet\u011bl po jeho z\u00e1dech a Bill se p\u0159\u00edmo ot\u0159\u00e1sl nad jednou z my\u0161lenek, kterou se pr\u00e1v\u011b nechal un\u00e9st. Jeho mysl pracovala na pln\u00e9 obr\u00e1tky, \u010d\u00edm v\u00edce v\u0161ak p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, kde by mohla Hailie b\u00fdt a co se s n\u00ed pr\u00e1v\u011b d\u011bje, t\u00edm v\u00edc se do sv\u00fdch my\u0161lenek zamot\u00e1val. U\u017e ani nev\u011bd\u011bl, co je skute\u010dnost a co ne. Byl vystra\u0161en\u00fd, zmaten\u00fd a zoufal\u00fd a jeho d\u011bsiv\u00e9 vize, prom\u00edtaj\u00edc\u00ed se v jeho mysli jako \u017eiv\u00fd obraz, mu jeho tr\u00e1pen\u00ed nijak neuleh\u010dovaly.<\/div>\n
Zamrkal, aby zahnal slzy ve sv\u00fdch o\u010d\u00edch a pozvedl svou ztr\u00e1penou tv\u00e1\u0159 k modr\u00e9mu nebi za oknem. Nikdy se nemodlil a ani nev\u011bd\u011bl, jak se to d\u011bl\u00e1, te\u010f by v\u0161ak dal Bohu cokoli za to, aby byla mal\u00e1 Hailie v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Ti\u0161e vydechl a p\u0159iv\u0159el unaven\u00e1 v\u00ed\u010dka k sob\u011b… jeho my\u0161lenky a t\u00ed\u017eiv\u00e9 ticho v kancel\u00e1\u0159i v\u0161ak protrhl zn\u00e1m\u00fd hlas, op\u011bt, u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 mluv\u00edc\u00ed do telefonu. Billovo t\u011blo sebou m\u00edrn\u011b trhlo a pozvedl sv\u016fj pohled, pln\u00fd slz, k Tomovi p\u0159ed sebou, naslouchaj\u00edc jeho hlasu a tomu ze sluch\u00e1tka.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, jestli v\u00e1s vyru\u0161uji a vol\u00e1m v nevhodnou dobu, ale cht\u011bl jsem se zeptat, jestli u v\u00e1s nen\u00ed Hailie,“ Tomova slova p\u0159eru\u0161ila ticho v kancel\u00e1\u0159i a unaven\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka. Zkou\u0161el volat u\u017e alespo\u0148 deseti rodi\u010d\u016fm, nikdo v\u0161ak o Hailii nic nev\u011bd\u011bl. Tohle byl posledn\u00ed kontakt, kter\u00fd Tom m\u011bl, posledn\u00ed mo\u017enost, kter\u00e1 je oba je\u0161t\u011b mohla zachr\u00e1nit a do kter\u00e9 Tom vkl\u00e1dal posledn\u00ed \u0161petku nad\u011bje, kter\u00e1 mu je\u0161t\u011b zbyla. Byl odhodlan\u00fd j\u00edt na policii je\u0161t\u011b dnes, pokud by se Hailie nena\u0161la, st\u00e1le je\u0161t\u011b v\u0161ak cht\u011bl zachovat klid.<\/div>\n
<\/div>\n
Pozorn\u011b naslouchal \u017eensk\u00e9mu hlasu v telefonu… a hned po prvn\u00ed v\u011bt\u011b poc\u00edtil, jak z n\u011bj za\u010d\u00edn\u00e1 jeho strach opad\u00e1vat. Jeho v\u00e1\u017enou, a\u017e dote\u010f strnulou tv\u00e1\u0159 rozjasnil mal\u00fd, \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd se v\u0161ak s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm slovem ze sluch\u00e1tka zv\u011bt\u0161oval v\u00edc a v\u00edc. Netrvalo dlouho a Tom pod\u011bkoval a hovor ukon\u010dil.<\/div>\n
\u00dalevn\u011b si vydechl a se z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem se oto\u010dil k Billovi, kter\u00fd si st\u00e1le p\u0159es v\u0161echen sv\u016fj strach nedovedl vysv\u011btlit jeho \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv a radost, vepsanou v jeho tv\u00e1\u0159i. Dozv\u011bd\u011bl se snad Tom n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho?<\/div>\n
„Hailie se na\u0161la. Je u Nicka, kter\u00fd s n\u00ed chod\u00ed do t\u0159\u00eddy, te\u010f mi to \u0159ekla jeho matka,“ Tomova slova se dolinula k Billov\u00fdm u\u0161\u00edm a donutila tak \u010dernovl\u00e1ska pozvednout sv\u016fj pohled, pln\u00fd slz k \u0161\u0165astn\u00e9mu, rozz\u00e1\u0159en\u00e9mu mlad\u00edkovi p\u0159ed sebou. Jeho \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv potvrdil jeho slova a ujistil zmaten\u00e9ho, roz\u010darovan\u00e9ho Billa ve v\u0161em, \u010d\u00edm si pot\u0159eboval b\u00fdt jist\u00fd.<\/div>\n
„D\u00edky Bohu,“ vydechl ti\u0161e a prsty si set\u0159el cesti\u010dky slz a rozmazan\u00e1 l\u00ed\u010didla na tv\u00e1\u0159i, to bylo v\u0161ak to posledn\u00ed, co jej v tuto chv\u00edli zaj\u00edmalo. C\u00edtil, jako by mu spadl ze srdce ne k\u00e1men, ale rovnou cel\u00e1 sk\u00e1la. Nikdy by si neodpustil, kdyby se Hailii n\u011bco stalo.<\/div>\n
<\/div>\n
Pevn\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka k sob\u011b a nechal nov\u00e9 a nov\u00e9 slzy st\u00e9kat po jeho tv\u00e1\u0159i… nato v\u0161ak uc\u00edtil na sv\u00e9 dlani n\u011b\u017en\u00fd dotyk. Tom si k n\u011bmu p\u0159iklekl a jemn\u011b vzal jeho dlan\u011b do t\u011bch sv\u00fdch, hlad\u00edc je b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f. V\u011bd\u011bl a c\u00edtil, kolik Bill za\u017eil do t\u00e9to chv\u00edle strachu, mo\u017en\u00e1 i v\u00edc, ne\u017e on s\u00e1m.<\/div>\n
„Tak vid\u00ed\u0161, \u0159\u00edkal jsem, \u017ee to dob\u0159e dopadne,“ za\u0161eptal a vtiskl mal\u00fd, lehk\u00fd polibek na h\u0159bet Billovy ruky. Cht\u011bl mu vynahradit t\u011bch n\u011bkolik dlouh\u00fdch, nekone\u010dn\u00fdch des\u00edtek minut strachu, zoufalstv\u00ed a bezmoci, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b za\u017eil. A Tom moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl jak.<\/div>\n
„L\u00e1sko, napadlo m\u011b, \u017ee bychom spolu mohli zaj\u00edt n\u011bkam na ob\u011bd, kdybys cht\u011bl. Nebo m\u00e1me ob\u011bd doma?“ zeptal se a vzhl\u00e9dnul k Billov\u011b, st\u00e1le uplakan\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Bill pok\u00fdval hlavou.<\/div>\n
„Va\u0159il jsem dnes tv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 j\u00eddlo,“ za\u0161eptal odpov\u011b\u010f a znova sklopil sv\u016fj pohled. Tom se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e, j\u00e1 si tu te\u010f jen n\u011bco m\u00e1lo dod\u011bl\u00e1m a pojedeme dom\u016f, ano?“ navrhl a kdy\u017e mu bylo odpov\u011bd\u00ed Billovo tich\u00e9 pok\u00fdv\u00e1n\u00ed hlavou, n\u011b\u017en\u011b pol\u00edbil jeho ruce a nato se rychle vr\u00e1til ke sv\u00e9mu psac\u00edmu stolu a nedod\u011blan\u00e9 pr\u00e1ci.<\/div>\n
<\/div>\n
Bylo u\u017e pozd\u011b odpoledne, kdy\u017e oba dorazili dom\u016f a spole\u010dn\u011b poob\u011bdvali. Tom se uvelebil na gau\u010di v ob\u00fdv\u00e1ku a s notebookem na kl\u00edn\u011b pokra\u010doval v pr\u00e1ci, st\u00e1le v\u0161ak nahl\u00ed\u017eel do kuchyn\u011b a do chodby, jako by na n\u011bkoho \u010dekal. A on opravdu \u010dekal. Bylo u\u017e p\u011bt hodin odpoledne a Hailie se m\u011bla ka\u017edou chv\u00edli vr\u00e1tit.<\/div>\n
Napil se ze sklenice vychlazen\u00e9 limon\u00e1dy a oplatil \u00fasm\u011bv Billovi, kter\u00fd kolem n\u011bj pro\u0161el. Sledoval, jak se Bill uvelebil v k\u0159esle, op\u0159el se o mal\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159ek a unaven\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka, a podv\u011bdom\u011b se pousm\u00e1l. Byl moc r\u00e1d, \u017ee u\u017e je Billovi l\u00e9pe a \u010d\u00edm v\u00edc se bl\u00ed\u017eil Hailiin p\u0159\u00edchod, t\u00edm v\u00edc nerv\u00f3zn\u011bj\u0161\u00ed byl. Hn\u011bv a zloba v n\u011bm rostla p\u0159i ka\u017ed\u00e9m dal\u0161\u00edm pomy\u0161len\u00ed na to, co v\u0161echno se mohlo st\u00e1t a on v\u011bd\u011bl, \u017ee tentokr\u00e1t to Hailii jen tak neprojde. Tohle ne…<\/div>\n
<\/div>\n
Hlasit\u00e9 pr\u00e1sknut\u00ed domovn\u00edch dve\u0159\u00ed protrhlo ticho v cel\u00e9m dom\u011b a p\u0159inutilo tak oba mlad\u00edky odtrhnout se od sv\u00fdch my\u0161lenek a vr\u00e1tit se zp\u00e1tky do reality.<\/div>\n
Tomovy o\u010di se odtrhly od notebooku a vzhl\u00e9dl k chodb\u011b, ze kter\u00e9 sem dol\u00e9haly jen slab\u00e9 zvuky, zn\u00e1mka toho, \u017ee os\u016fbka, kv\u016fli kter\u00e9 dnes za\u017eil v\u00edc strachu, ne\u017e za cel\u00fd \u017eivot, se kone\u010dn\u011b vr\u00e1tila dom\u016f. Odlo\u017eil notebook stranou a poposedl si na gau\u010di, naslouchaj\u00edc zvuk\u016fm z chodby. Ti\u0161e vy\u010dk\u00e1val, jak se Hailie zachov\u00e1, kdy\u017e v\u0161ak m\u00edsto pozdravu nebo \u010dehokoli jin\u00e9ho zaslechl tich\u00e9 kroky na schodech, vedouc\u00edch do horn\u00edho patra, hlasit\u011b si odka\u0161lal.<\/div>\n
„Hailie?! Nemysl\u00ed\u0161, \u017ee je slu\u0161nost\u00ed pozdravit, kdy\u017e p\u0159ijde\u0161 dom\u016f?“ zavolal sm\u011brem k chodb\u011b a v tom tichu mohl z\u0159eteln\u011b rozpoznat, jak kroky na schodech utichly. Zastavily se… nato v\u0161ak zam\u00ed\u0159ily \u00fapln\u011b jin\u00fdm sm\u011brem.<\/div>\n
<\/div>\n
Tomovy o\u010di pozvedly sv\u016fj pohled a zad\u00edval se p\u0159ed sebe. Jeho pohled se okam\u017eit\u011b st\u0159etl s t\u00edm Hailiin\u00fdm, kter\u00fd se na n\u011bj up\u0159el zpoza rohu a Tom o\u010dima p\u0159ejel svou malou dcerku, kter\u00e1 te\u010f ti\u0161e vstoupila do ob\u00fdv\u00e1ku. O\u010dima vyhledala Toma, sed\u00edc\u00edho na gau\u010di, a ani\u017e by ze sebe vydala jedin\u00e9ho hl\u00e1sku, popo\u0161la o p\u00e1r kr\u016f\u010dk\u016f bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Posa\u010f se,“ vyzval ji v\u00e1\u017en\u00fdm hlasem a d\u00e1l sledoval jej\u00ed po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed. Jen neochotn\u011b p\u0159istoupila ke k\u0159eslu naproti gau\u010di a ml\u010dky se posadila na jeho okraj, s chladn\u00fdm v\u00fdrazem ve sv\u00e9, jindy rozz\u00e1\u0159en\u00e9 d\u011btsk\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Billovi, sed\u00edc\u00edmu kousek od n\u00ed, nev\u011bnovala jedin\u00fd, by\u0165 sebemen\u0161\u00ed pohled.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom\u016fv pohled se up\u0159el na malou v k\u0159esle a Tom si na gau\u010di nerv\u00f3zn\u011b poposedl. Lokty op\u0159el o sv\u00e1 kolena, dlan\u011b spojil k sob\u011b a v hlav\u011b si sum\u00edroval prvn\u00ed v\u011btu, kterou cht\u011bl za\u010d\u00edt. A netrvalo mu to ani moc dlouho.<\/div>\n
„Tak\u017ee… tohle bylo naposledy, naposledy, co jsi n\u011bkam \u0161la bez toho, ani\u017e bychom o tom j\u00e1 nebo Bill v\u011bd\u011bli, ano?“ za\u010dal t\u00edm nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm a o\u010dima se te\u010f vp\u00edjel do t\u011bch Hailiin\u00fdch, p\u0159id\u00e1vaj\u00edc ve sv\u00e9m hlase na d\u016frazu. Hailie svra\u0161tila \u010delo a nech\u00e1pav\u011b se na Toma zamra\u010dila.<\/div>\n
„To nesm\u00edm ani j\u00edt ke sv\u00e9mu kamar\u00e1dovi? To mi chce\u0161 taky zak\u00e1zat?“ odfrkla si a pohledem doslova propalovala Toma, kter\u00fd na jej\u00ed slova v\u0161ak nesouhlasn\u011b zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Ne, Hailie, j\u00e1 ti nechci nic zakazovat. Chci ti \u0159\u00edct, \u017ee a\u0165 u\u017e bude\u0161 cht\u00edt j\u00edt kdykoli ke komukoli, mus\u00ed\u0161 to \u0159\u00edct bu\u010f mn\u011b nebo Billovi. A\u0165 u\u017e p\u016fjde\u0161 k Sue, k Nikymu nebo ke komukoli jin\u00e9mu, jeden z n\u00e1s o tom mus\u00ed v\u011bd\u011bt. Dnes jsi to nikomu ne\u0159ekla a j\u00e1 i Bill jsme o tebe m\u011bli velkou starost. Kdybych nezavolal Nikov\u011b mamince, nev\u011bd\u011bli bychom o tob\u011b v\u016fbec nic. Kdyby se ti, nedej B\u016fh, n\u011bco stalo, ani on a ani j\u00e1 bysme nev\u011bd\u011bli, kde t\u011b m\u00e1me hledat. T\u00edmto t\u011b nechci nijak omezovat. Chci ti jen \u0159\u00edct, \u017ee tu jsou n\u011bjak\u00e1 pravidla, kter\u00e1 budeme dodr\u017eovat, ano?“ dokon\u010dil svou \u0159e\u010d a t\u00e1zav\u011b vzhl\u00e9dl k Hailiin\u011b tv\u00e1\u0159i, odpov\u011b\u010f, kter\u00e1 se k n\u011bmu vz\u00e1p\u011bt\u00ed donesla, v\u0161ak o\u010dek\u00e1val ze v\u0161eho nejm\u00ed\u0148.<\/div>\n
<\/div>\n
Hailiina tv\u00e1\u0159 se b\u011bhem okam\u017eiku zm\u011bnila v je\u0161t\u011b lhostejn\u011bj\u0161\u00ed a Hailie c\u00edtila, jak se v n\u00ed za\u010d\u00ednal probouzet vztek. Sta\u010dila jen jedin\u00e1 zm\u00ednka o n\u011bm<\/em>… a jej\u00ed zloba rostla st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bla, kdo jej\u00edho tat\u00ednka p\u0159ivedl k takov\u00e9mu n\u00e1zoru, k takov\u00e9 my\u0161lence. V jej\u00edch modr\u00fdch o\u010d\u00edch se hn\u011bviv\u011b bl\u00fdsklo a ona se na Toma zad\u00edvala pohledem pln\u00fdm opovr\u017een\u00ed.<\/div>\n
„K tomu t\u011b navedl on, co?“ odv\u011btila p\u0159esv\u011bd\u010den\u011b a ani\u017e by se nam\u00e1hala Tomovi up\u0159esnit, koho t\u00edm mysl\u00ed, st\u00e1le up\u00edrala sv\u016fj rozzloben\u00fd pohled do jeho tv\u00e1\u0159e. U\u017e nikdy to o\u0161kliv\u00e9 jm\u00e9no necht\u011bla vyslovit. Tom v\u0161ak moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, koho t\u00edm mysl\u00ed a na co svou jedovatou pozn\u00e1mkou nar\u00e1\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Ten on m\u00e1 n\u011bjak\u00e9 jm\u00e9no, Hailie. A m\u00fdl\u00ed\u0161 se, Bill m\u011b k ni\u010demu nenavedl. K tomuto rozhodnut\u00ed jsem dosp\u011bl j\u00e1 s\u00e1m,“ odpov\u011bd\u011bl popravd\u011b a vid\u011bl, jak se v\u00fdraz v Hailiin\u011b tv\u00e1\u0159i na okam\u017eik pozm\u011bnil. Tohle neo\u010dek\u00e1vala ani v nejmen\u0161\u00edm… ani to ji v\u0161ak nedonutilo odtrhnout se od my\u0161lenky a rozhodnut\u00ed, kter\u00e9 u\u010dinila dnes r\u00e1no.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nechci, aby m\u011b vodil do \u0161koly on! Pro\u010d m\u011b nem\u016f\u017ee\u0161 vodit ty?“ zeptala se ot\u00e1zku, kter\u00e1 j\u00ed v hlav\u011b vrtala u\u017e dlouho a ani\u017e by si uv\u011bdomila, co sv\u00fdmi slovy zp\u016fsobila, zad\u00edvala se na Toma pevn\u00fdm, rozhodn\u00fdm pohledem. Tom v\u0161ak ne\u0161el pro odpov\u011b\u010f daleko.<\/div>\n
„Proto\u017ee m\u00e1m moc pr\u00e1ce. Nem\u016f\u017eu pracovat a najednou odej\u00edt pro tebe do \u0161koly, jak a kdy se mi zl\u00edb\u00ed, pochop to!“ odpov\u011bd\u011bl a nal\u00e9hav\u011b se zad\u00edval na Hailii, kter\u00e1 si te\u010f protestn\u011b zalo\u017eila ruce na prsou.<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b budu chodit do \u0161koly sama!“ rozhodla pevn\u011b, Tomova n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed slova v\u0161ak jej\u00ed iluze vyvr\u00e1tila jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku. Nikdy by ani ve snu nev\u011b\u0159il, \u017ee si jeho mal\u00e1 princezna dovede takhle vym\u00fd\u0161let.<\/div>\n
„Tak na to hezky rychle zapome\u0148, Hailie. Samotnou t\u011b nepust\u00edm ani na krok, a u\u017e v\u016fbec ne tady v Berl\u00edn\u011b. Za t\u0159i nebo \u010dty\u0159i roky se o tom m\u016f\u017eeme bavit,“ r\u00e1zn\u011b zatrhl Hailiin n\u00e1pad a vys\u00edlen\u011b se napil ze sv\u00e9 sklenice. Tenhle rozhovor jej za\u010d\u00ednal zm\u00e1hat a jeho slova jen nev\u011bdomky vydr\u00e1\u017edila toho mal\u00e9ho \u010derv\u00edka zloby a vzteku, kter\u00fd v Hailii d\u0159\u00edmal a \u010dekal na svou p\u0159\u00edle\u017eitost. A t\u00e9 se mu pr\u00e1v\u011b dostalo.<\/div>\n
<\/div>\n
„Maminka by mi to dovolila! V\u016fbec by nebyla takov\u00e1 jako ty!“ Hailiin k\u0159ik se roznesl cel\u00fdm domem a Hailie rychle vysko\u010dila z k\u0159esla jako \u010dert\u00edk z krabi\u010dky. Jej\u00ed zloba neznala mez\u00ed a takovou nen\u00e1vist, jako te\u010f v\u016f\u010di Tomovi, snad je\u0161t\u011b nikdy nec\u00edtila.<\/div>\n
Tom\u016fv pohled se st\u0159etl s t\u00edm Hailiin\u00fdm a Tom se zhluboka nadechl.<\/div>\n
„Tv\u00e1 matka by si p\u0159\u00e1la, abys byla v bezpe\u010d\u00ed a nic se ti nestalo – stejn\u011b, jako si to p\u0159eju i j\u00e1. A o t\u00e9hle v\u011bci se s tebou v\u016fbec nehodl\u00e1m bavit! Bill t\u011b bude d\u00e1l vodit do \u0161koly a bude t\u011b z n\u00ed i vyzved\u00e1vat, konec diskuze!“ rozhodl pevn\u00fdm hlasem a prsty si ot\u0159el kr\u016fp\u011bje potu, kter\u00e9 mu vyvstaly na \u010dele. Ka\u017ed\u00e1 zm\u00ednka o Ann jej dr\u00e1\u017edila v\u00edc a v\u00edc… to nejhor\u0161\u00ed v\u0161ak m\u011blo teprve p\u0159ij\u00edt.<\/div>\n
„Nechci, aby m\u011b vodil do \u0161koly n\u011bkdo, kdo mi sebral m\u00e9ho tat\u00ednka! Nechci, aby tu s n\u00e1mi bydlel! M\u011bla tady bydlet maminka… a ne on!“ vyk\u0159ikla a odhodlan\u011b hled\u011bla do Tomovy tv\u00e1\u0159e, ani\u017e by v\u011bnovala \u010dernovlas\u00e9mu chlapci jen \u0161petku pozornosti. Cht\u011bla, aby to sly\u0161el, p\u0159\u00e1la si, aby v\u011bd\u011bl, co si o n\u011bm mysl\u00ed. A nejv\u00edc ze v\u0161eho si p\u0159\u00e1la, aby byl z jejich domu co nejd\u0159\u00edv pry\u010d.<\/div>\n
Tomova tv\u00e1\u0159 se rozohnila a c\u00edtil, jak se cel\u00e9 jeho t\u011blo rozp\u00e1lilo. Prudce chytil Hailii za loket a siln\u011b si ji p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b.<\/div>\n
„Hailie, ovl\u00e1dej se! J\u00e1 a ani Bill jsme ti nic neud\u011blali, nem\u00e1\u0161 nejmen\u0161\u00ed d\u016fvod se takhle chovat! Tv\u00e1 matka tu nen\u00ed, v\u00edm, \u017ee se ti to nel\u00edb\u00ed, ale bude\u0161 se s t\u00edm muset sm\u00ed\u0159it! Pochop to pros\u00edm,“ odv\u011btil, ne\u017e v\u0161ak sta\u010dil cokoli jin\u00e9ho \u0159\u00edct, Hailiina pa\u017ee se mu siln\u011b vy\u0161kubla. Vytrhla se z jeho sev\u0159en\u00ed a na\u0161tvan\u011b ut\u00edkala po schodech nahoru, ura\u017een\u011b dupaj\u00edc…<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Clarrkys<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Ahoj mil\u00e9 d\u011bti :-D, dal\u0161\u00ed d\u00edl je na sv\u011bt\u011b a j\u00e1 ani nem\u00e1m na srdci nic, co bych v\u00e1m k n\u011bmu cht\u011bla \u0159\u00edct, ne\u017e se do n\u011bj pust\u00edte. Snad jen, \u017ee jsem ho cht\u011bla ud\u011blat o n\u011bco del\u0161\u00ed, nakonec jsem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[312],"tags":[],"class_list":["post-11091","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-najdu-tve-srdce"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11091","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11091"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11091\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11091"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11091"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11091"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}