{"id":11093,"date":"2010-07-30T15:00:00","date_gmt":"2010-07-30T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11066"},"modified":"2010-07-30T15:00:00","modified_gmt":"2010-07-30T14:00:00","slug":"laska-69","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/07\/30\/laska-69\/","title":{"rendered":"L\u00e1ska 69."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"418\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Pros\u00edm, neplakej. Necht\u011bl jsem t\u011b rozplakat, cht\u011bl jsem ti jenom \u0159\u00edct, jak moc pro m\u011b znamen\u00e1\u0161,“ Bill proti Tomovu hrudn\u00edku nesly\u0161n\u011b zavzlykal, a je\u0161t\u011b pevn\u011bji se p\u0159itiskl na jeho t\u011blo. Pot\u0159eboval jej c\u00edtit. Pot\u0159eboval sly\u0161et jeho hlas, vn\u00edmat ty kr\u00e1sn\u00e9 doteky a u\u017e\u00edvat si chv\u00edle, kterou tr\u00e1vili spole\u010dn\u011b. P\u0159esto v\u0161echno v\u0161ak nedok\u00e1zal p\u0159estat plakat. Slzy, je\u017e mu st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159i, v\u0161ak nebyly znakem bolesti nebo \u00fazkosti. Nevyjad\u0159ovaly ani tr\u00e1pen\u00ed nebo strach. Byly to slzy \u0161t\u011bst\u00ed. Ta chv\u00edle pro n\u011bj byla nesm\u00edrn\u011b siln\u00e1. V hrudi mu mocn\u011b bilo srdce, t\u0159\u00e1sl se v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b a v mysli si neust\u00e1le p\u0159ehr\u00e1val slova, je\u017e byla ned\u00e1vno vy\u0159\u010dena.<\/div>\n
„Pokud j\u00e1 jsem and\u011bl, co bys m\u011bl b\u00fdt ty? Nezaslou\u017e\u00edm si, abys o mn\u011b tak hezky mluvil. To ty bys m\u011bl b\u00fdt t\u00edm and\u011blem, Tome. To tys m\u011b zachr\u00e1nil, ne j\u00e1 tebe,“ Bill k n\u011bmu zvedl sv\u00e9 d\u011btsky nevinn\u00e9 o\u010di a zad\u00edval se na n\u011bj pohledem, kter\u00fdm mu d\u00e1val jasn\u011b najevo, \u017ee se mo\u017en\u00e1 spletl v tom, co \u0159ekl.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Ne\u017e jsem t\u011b poznal, nedok\u00e1zal jsem se pro nic nadchnout. Nic pro m\u011b nebylo kouzeln\u00e9, nic nebylo natolik n\u00e1dhern\u00e9 a d\u016fle\u017eit\u00e9, abych o to bojoval. Brouzdal jsem v temnot\u00e1ch sv\u011bta m\u00e9ho otce a Chantelle, a s\u00e1m sebe jsem se ptal, pro\u010d se c\u00edt\u00edm po\u0159\u00e1d tak pr\u00e1zdn\u00fd? Nedok\u00e1zal jsem b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd a pomalu jsem p\u0159est\u00e1val v\u011b\u0159it, \u017ee by se to n\u011bkdy mohlo zm\u011bnit. A pak ses v m\u00e9m \u017eivot\u011b zjevil ty,“ za\u0161eptal, zlehka vzal Billovy rty mezi sv\u00e9, vz\u00e1p\u011bt\u00ed je v\u0161ak opustil a zhluboka se nadechl. O\u010dima prol\u00e9tl jeho kr\u00e1snou tv\u00e1\u0159, plnou o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed a n\u011bhy. Rty se mu samovoln\u011b m\u011bnily v zamilovan\u00fd \u00fasm\u011bv, i v\u00e1\u017enost, s jakou p\u0159ed chvilkou mluvil, se z jeho hlasu n\u00e1hle vytratila.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„A j\u00e1 jsem se kone\u010dn\u011b pro n\u011bco nadchl. Pochopil jsem, co to znamen\u00e1, kdy\u017e \u010dlov\u011bk pova\u017euje druh\u00e9ho \u010dlov\u011bka za kouzeln\u00e9ho a d\u016fle\u017eit\u00e9ho. V\u0161echny mraky m\u00e9 temnoty se n\u00e1hle rozplynuly, proto\u017ee jsi do m\u00e9ho \u017eivota vnesl slunce. Pokud tohle nen\u00ed z\u00e1chrana, Bille, pak u\u017e nev\u00edm.“  <\/div>\n
Bill se na n\u011bj d\u00edval p\u0159\u00edmo dojat\u00fdm pohledem. V\u0161echna slova, kter\u00e1 mu m\u011bl, nebo sp\u00ed\u0161 cht\u011bl pov\u011bd\u011bt, se n\u00e1hle rozplynula, a on z\u016fst\u00e1val tichounce, top\u00edc\u00ed se v pohledu kluka, bez kter\u00e9ho by nemohl \u017e\u00edt. Opatrn\u011b se naklonil k jeho rt\u016fm, jazykem zlehka ochutnal jejich m\u011bkk\u00fd povrch, aby se do nich vz\u00e1p\u011bt\u00ed mohl naplno pono\u0159it. Tohle byly ty chvilky, pro kter\u00e9 by oba dok\u00e1zali i zem\u0159\u00edt. Chvilky, kdy se l\u00edbali, pevn\u011b se obj\u00edmali a okoln\u00ed sv\u011bt, pro n\u011b p\u0159est\u00e1val existovat, proto\u017ee vstupovali do sv\u00e9ho sv\u011bta…<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 co?“ Tom se na Billa vesele usm\u00e1l, rychle se p\u0159itiskl k jeho rt\u016fm a objal jej kolem bok\u016f.<\/div>\n
„P\u016fjdeme nahoru za mali\u010dk\u00fdm, hmm? A samoz\u0159ejm\u011b si vezmeme tvoje gum\u00eddky,“ Bill p\u0159ekvapen\u011b zamrkal.  <\/div>\n
„Moje gum\u00eddky?“ zeptal se tich\u00fdm hl\u00e1skem, to u\u017e se ale ocitl v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed, pomalounku un\u00e1\u0161en do jejich spole\u010dn\u00e9ho pokoje. Tom jej n\u011b\u017en\u011b pol\u00edbil do vlas\u016f a p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Vyhr\u00e1l jsem je p\u0159eci pro tebe. Kdybys jen v\u011bd\u011bl, jak t\u011b\u017ek\u00e9 to bylo,“ Bill se musel zasm\u00e1t. Ur\u010dit\u011b bylo nesm\u00edrn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 porazit p\u011btilet\u00e9 d\u00edt\u011b v pexesu. Ale tak Sami byl na druhou stranu hodn\u011b \u0161ikovn\u00fd, tak\u017ee se rad\u011bji p\u0159estal sm\u00e1t a uznale p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„A stejn\u011b, j\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 medv\u00eddky nepot\u0159ebuju. Toho nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho m\u00e1m p\u0159eci v n\u00e1ru\u010d\u00ed.“ Bill d\u011bkoval Bohu za tmu, je\u017e je obklopovala, jinak by jist\u011b prozradil sv\u00e9 rozpaky \u010derven\u00fdm n\u00e1dechem sv\u00e9 tv\u00e1\u0159e\u2026  <\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee bude spinkat,“ Bill se naklonil p\u0159es z\u00e1bradl\u00ed post\u00fdlky a m\u011bkce pohladil miminko po tv\u00e1\u0159i. Mal\u00fd Tom hrav\u011b zadupal no\u017ei\u010dkama a sv\u00fdma zv\u011bdav\u00fdma o\u010dima dal ob\u011bma jasn\u011b najevo, \u017ee mohl b\u00fdt jak\u00fdkoliv, ale unaven\u00fd ur\u010dit\u011b ne.<\/div>\n
„Z\u0159ejm\u011b mu bylo smutno, vi\u010f, drobe\u010dku,“ Tom k n\u011bmu promluvil tich\u00fdm hlasem, kter\u00fd Billa poka\u017ed\u00e9 dost\u00e1val. M\u011bl tak n\u00e1dhern\u011b zbarven\u00fd hlas, \u017ee mu poka\u017ed\u00e9 vystoupila hus\u00ed k\u016f\u017ee, sta\u010dilo sly\u0161et jedno jedin\u00e9 slovo.<\/div>\n
<\/div>\n
„Chce\u0161 j\u00edt k tat\u00ednkovi?“ Bill se musel pousm\u00e1t. Op\u011bt ten n\u00e1dhern\u00fd t\u00f3n hlasu. Kdy\u017e se tak d\u00edval, jak Tom opatrn\u011b bere do rukou jejich mal\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed\u010dko, a l\u00e1skypln\u011b jej l\u00edb\u00e1 na hlavi\u010dku, bylo mu op\u011bt do pl\u00e1\u010de. Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee jim to v\u0161echno tak kr\u00e1sn\u011b vy\u0161lo. Byli spolu, nach\u00e1zeli se v tom nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm kousku r\u00e1je, jak\u00fd kdy Bill vid\u011bl, a jedin\u00e9, co tomu v\u0161emu chyb\u011blo, byl mil\u00fd \u00fasm\u011bv a v\u0159el\u00e1 slova Tomova d\u011bde\u010dka.<\/div>\n
Na kr\u00e1tkou chvilku se mu hrdlo st\u00e1hlo \u00fazkost\u00ed, p\u0159esto se to sna\u017eil potla\u010dit. Necht\u011bl Tomovi jeho d\u011bde\u010dka p\u0159ipom\u00ednat. Beztak v\u011bd\u011bl, \u017ee na n\u011bj myslel skoro po\u0159\u00e1d. Kdykoliv se zad\u00edval na rozlehlou louku, nebo na to n\u00e1dhern\u00e9 jez\u00edrko, byly jeho o\u010di smutn\u00e9 a bezmocn\u00e9.  <\/div>\n
„Jedin\u00e9, co m\u011b tr\u00e1p\u00ed je to, \u017ee je po\u0159\u00e1d hodn\u011b huben\u00fd a mali\u010dk\u00fd. Doktor \u0159\u00edkal, \u017ee n\u011bkdy se st\u00e1v\u00e1, \u017ee takov\u00e1 miminka za\u010dnou v pr\u016fb\u011bhu n\u011bkolika t\u00fddn\u016f p\u0159ib\u00edrat, ale on je po\u0159\u00e1d tak k\u0159ehounk\u00fd. A tak\u00e9 nechce p\u00edt, v\u017edycky vypije jenom tro\u0161i\u010dku,“ Bill se opatrn\u011b posadil na postel vedle sp\u00edc\u00edho Samyho, pe\u010dliv\u011b jej p\u0159ikryl a zlehka pol\u00edbil na tv\u00e1\u0159. Kdy\u017e se op\u011bt pod\u00edval na Toma, byly jeho o\u010di sp\u00ed\u0161e utr\u00e1pen\u00e9. V dlan\u00edch \u017emoulal bal\u00ed\u010dek gumov\u00fdch medv\u00eddk\u016f a s\u017e\u00edral se pocitem, \u017ee by snad n\u011bkde ud\u011blal chybu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, je p\u0159eci hodn\u011b malink\u00fd. Narodil se p\u0159ed\u010dasn\u011b, a proto nem\u016f\u017eeme o\u010dek\u00e1vat, \u017ee vypije tolik ml\u00e9ka jako ostatn\u00ed miminka. Na\u0161e miminko p\u0159eci nikdy nebude jako ostatn\u00ed.“ Tom mali\u010dk\u00fdm v n\u00e1ru\u010d\u00ed zlehka houpal, kone\u010dky prst\u016f se dot\u00fdkal jeho mal\u00fdch p\u011bsti\u010dek a poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se na n\u011bj miminko spokojen\u011b zad\u00edvalo, se \u0161\u0165astn\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. Nem\u011bl bych b\u00fdt takov\u00fd, ale m\u00e1m hrozn\u00fd strach. Cel\u00e9 t\u011bhotenstv\u00ed jsem se sna\u017eil sm\u00ed\u0159it s my\u0161lenkou, \u017ee o n\u011bj m\u016f\u017eu i p\u0159ij\u00edt. Sna\u017eil jsem se s t\u00edm sm\u00ed\u0159it, proto\u017ee jsem si skute\u010dn\u011b nev\u011b\u0159il, \u017ee bych jej mohl donosit. Ale te\u010f, kdy\u017e je tady s n\u00e1mi\u2026 nev\u00edm, co bych ud\u011blal, kdyby se mu n\u011bco stalo.“  <\/div>\n
<\/div>\n
Tom pomalu popo\u0161el k Billovi, posadil se vedle n\u011bj a vlo\u017eil mu mali\u010dk\u00e9ho do n\u00e1ru\u010de. Tv\u00e1\u0159\u00ed se op\u0159el o Billovo rameno a s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem sledoval, jak se Tomi zv\u011bdav\u011b natahoval po Billov\u011b tv\u00e1\u0159i a nev\u011bdomky upustil dudl\u00edk poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e mu jej Bill dal zp\u00e1tky do pusinky. V b\u00edl\u00fdch dupa\u010dk\u00e1ch Tomovi p\u0159ipom\u00ednal n\u011bjakou malou z\u00e1\u0159ivou hv\u011bzdi\u010dku. Kdy\u017e se na n\u011bj pozorn\u011bji zad\u00edval, uv\u011bdomil si, \u017ee m\u011bli Bill se Simone pravdu. Byl mu dost podobn\u00fd, ale z velik\u00e9 \u010d\u00e1sti se tak\u00e9 podobal i Billovi.<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b c\u00edt\u00ed, \u017ee ho oba moc milujeme a d\u011bl\u00e1me pro n\u011bj v\u0161echno, co je v na\u0161ich sil\u00e1ch. \u010casem jist\u011b p\u0159ibere, ale jeliko\u017e je po sv\u00e9 mamince, bude k\u0159ehounk\u00fd cel\u00fd \u017eivot,“ Tom se na Billa hrav\u011b usm\u00e1l. Nesm\u00edrn\u011b r\u00e1d pou\u017e\u00edval to osloven\u00ed „maminka“ a miloval v\u00fdraz Billovy tv\u00e1\u0159e poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jej usly\u0161el. O\u010di se mu m\u00edrn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159ily, tv\u00e1\u0159e se jist\u011b polily roztomile \u010dervenou a on se stydliv\u011b pousm\u00e1l.<\/div>\n
<\/div>\n
„Moc se t\u011b\u0161\u00edm na to, a\u017e bude d\u011blat sv\u00e9 prvn\u00ed kr\u016f\u010dky, nebo na chv\u00edli, kdy \u0159ekne svoje prvn\u00ed sl\u016fvko. Po\u0159\u00e1d mi to p\u0159ijde jako n\u00e1dhern\u00fd sen. M\u00e1m d\u00edt\u011b. D\u00edt\u011b, kter\u00e9 jsme zplodili v den, kdy jsem se ti poprv\u00e9 odevzdal,“ nato\u010dil tv\u00e1\u0159 tak, aby mohl pohl\u00e9dnout Tomovi do o\u010d\u00ed a ti\u0161e zast\u00e9nal, jakmile spat\u0159il, \u017ee je m\u011bl om\u00e1men\u011b p\u0159iv\u0159en\u00e9.<\/div>\n
„Byl to ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed den m\u00e9ho \u017eivota,“ Tom se k Billovi p\u0159isunul o n\u011bco bl\u00ed\u017e, a zat\u00edmco jednou dlan\u00ed hladil miminko po b\u0159\u00ed\u0161ku, tu druhou pomalu p\u0159esouval na Bill\u016fv pas.<\/div>\n
„Byl si tak kr\u00e1sn\u011b \u010dist\u00fd a nevinn\u00fd.“ Bill tak\u00e9 p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a zaklonil hlavu. Nechal se un\u00e1\u0161et pouze Tomov\u00fdm tich\u00fdm hlasem a jeho v\u016fn\u00ed.  <\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d takov\u00fd jsem. Milov\u00e1n\u00ed s tebou m\u011b p\u0159eci nemohlo po\u0161pinit. N\u011bco tak n\u00e1dhern\u00e9ho, jako chv\u00edle, kdy jsem ti poprv\u00e9 pat\u0159il, by m\u011b nemohlo po\u0161pinit. M\u00edsto toho m\u011b po\u0161pinil n\u011bkdo \u00fapln\u011b jin\u00fd a s t\u00edm ty nem\u00e1\u0161 nic spole\u010dn\u00e9ho, Tome,“ Bill si smutn\u011b skousl rty a pomalu popo\u0161el k d\u011btsk\u00e9 post\u00fdlce, do kter\u00e9 opatrn\u011b polo\u017eil drobounk\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko toho mal\u00e9ho tvore\u010dka… Do pusinky mu vlo\u017eil dudl\u00edk, p\u0159ikryl jej dekou a naposled jej pohladil po l\u00ed\u010dku. Pot\u00e9 se se sklon\u011bnou tv\u00e1\u0159\u00ed oto\u010dil k Tomovi.<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, co bych si moc p\u0159\u00e1l?“ Tom se zatajen\u00fdm dechem sledoval, jak se Billova tv\u00e1\u0159 pomalu zvedala do \u00farovn\u011b t\u00e9 jeho, a on tak mohl spat\u0159it jeho dech berouc\u00ed \u00fasm\u011bv. Nikdy nic podobn\u00e9ho nevid\u011bl. Je\u0161t\u011b nikdy nepotkal osobu, kter\u00e1 by v n\u011bm dok\u00e1zala vyvolat tolik pocit\u016f, jako pr\u00e1v\u011b Bill. Netu\u0161il, co by m\u011bl d\u011blat d\u0159\u00edv. Zdali se sm\u00e1t nebo plakat. Poka\u017ed\u00e9, co se na n\u011bj d\u00edval, nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee tak kr\u00e1sn\u00e9 stvo\u0159en\u00ed k n\u011bmu zaho\u0159elo v\u00e1\u0161nivou l\u00e1skou.<\/div>\n
„Co by sis p\u0159\u00e1l?“ nev\u011bdomky op\u011btoval jeho \u00fasm\u011bv a vstal.<\/div>\n
„Je to hloupost, ale moc mi chyb\u00ed na\u0161e fouk\u00e1n\u00ed bublinek,“ pla\u0161e sklopil pohled a nevinn\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Nen\u00ed to hloupost,“ p\u0159ekvapen\u011b vydechl, jakmile uc\u00edtil Tomovy dlan\u011b, plaz\u00edc\u00ed se p\u0159es jeho boky, a n\u011bkolik vlhk\u00fdch polibk\u016f, je\u017e v\u011bnoval k\u016f\u017ei, obep\u00ednaj\u00edc\u00ed jeho kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti\u2026  <\/div>\n
Sta\u010dilo n\u011bkolik krati\u010dk\u00fdch minut a Billovo p\u0159\u00e1n\u00ed bylo spln\u011bno. Tom by pro n\u011bj dok\u00e1zal ud\u011blat i mnohem v\u00edc ne\u017e takovou drobnost. Pr\u00e1v\u011b v takov\u00fdchhle chv\u00edl\u00edch si uv\u011bdomoval, \u017ee Billova n\u00e1dhern\u00e1 skromnost nem\u011bla mez\u00ed. Dok\u00e1zal se t\u011b\u0161it i z fouk\u00e1n\u00ed do bublifuku. Sta\u010dilo tak malinko, aby se usm\u00edval. A p\u0159itom, kdy\u017e takhle spolu foukali do bublifuk\u016f poprv\u00e9, nebylo mu do sm\u00edchu.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Bublifuk?“ zad\u00edval se sm\u011brem, kam Tom ukazoval a pla\u0161e se pousm\u00e1l.<\/div>\n
Najednou mu do pl\u00e1\u010de nebylo.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu to taky zkusit?“ Bill nejd\u0159\u00edve p\u0159ekvapen\u011b pootev\u0159el rty, pot\u00e9 v\u0161ak vzal do rukou svou d\u011btskou rad\u016fstku a podal ji Tomovi. Na zlomek vte\u0159inky se jejich dlan\u011b dotkly. Op\u011bt na sebe pohl\u00e9dli.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi plakal?“ Tom si v\u0161iml mokr\u00fdch cesti\u010dek na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i. „To je jedno,“ Bill se trpce d\u00edval na bublinky, kter\u00e9 vytv\u00e1\u0159el Tom, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na Sama, kter\u00fd byl u\u017e jist\u011b vykoupan\u00fd.<\/div>\n
„U\u017e budu muset j\u00edt,“ \u0159ekl, rychle vstal a bez ohl\u00ed\u017een\u00ed se rozb\u011bhl pry\u010d ze zahrady. Tom se za n\u00edm je\u0161t\u011b chvilku smutn\u011b d\u00edval, ne\u017e to vzdal. Odlo\u017eil bublifuk stranou, smutn\u011b stiskl v\u00ed\u010dka a tv\u00e1\u0159 slo\u017eil do dlan\u00ed. Nedovedl si vysv\u011btlit Billovo chov\u00e1n\u00ed…  <\/div>\n
N\u00e1hle to v\u0161ak bylo tolik jin\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
Spole\u010dn\u011b rozfoukali po cel\u00e9m pokoji des\u00edtky mal\u00fdch bublinek, a pak se v t\u00e9 z\u00e1plav\u011b drobn\u00fdch a nanejv\u00fd\u0161 k\u0159ehounk\u00fdch \u00fatvar\u016f, l\u00e1skypln\u011b obj\u00edmali…<\/div>\n
And\u011bl\u00e9 bez k\u0159\u00eddel neexistuj\u00ed… stejn\u011b tak, jako nemohou existovat lid\u00e9 bez l\u00e1sky. Pokud m\u011bl b\u00fdt Bill and\u011blem, pak si byl jist\u00fd, \u017ee sv\u00e1 k\u0159\u00eddla kone\u010dn\u011b na\u0161el. Objevila se p\u0159esn\u011b v tu noc, co poprv\u00e9 spat\u0159il Tomovu tv\u00e1\u0159. To on se stal jeho k\u0159\u00eddly. K\u0159\u00eddly, kter\u00e1 dok\u00e1zala un\u00e9st sv\u00e9ho zraniteln\u00e9ho majitele do bezpe\u010d\u00ed a uk\u00e1zat mu v\u0161echnu kr\u00e1su sv\u011bta. Teprve s n\u00edm tvo\u0159il jeden celek.<\/div>\n
Teprve s n\u00edm pochopil, jak n\u00e1dhern\u00e9 m\u016f\u017ee b\u00fdt, vzn\u00e1\u0161et se samou l\u00e1skou v oblac\u00edch…  <\/div>\n
<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay „Pros\u00edm, neplakej. Necht\u011bl jsem t\u011b rozplakat, cht\u011bl jsem ti jenom \u0159\u00edct, jak moc pro m\u011b znamen\u00e1\u0161,“ Bill proti Tomovu hrudn\u00edku nesly\u0161n\u011b zavzlykal, a je\u0161t\u011b pevn\u011bji se p\u0159itiskl na jeho t\u011blo. Pot\u0159eboval jej c\u00edtit. Pot\u0159eboval sly\u0161et jeho hlas, vn\u00edmat ty kr\u00e1sn\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[313],"tags":[],"class_list":["post-11093","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-laska-b-kay"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11093","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11093"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11093\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11093"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11093"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11093"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}