{"id":11107,"date":"2010-07-28T15:00:00","date_gmt":"2010-07-28T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11080"},"modified":"2010-07-28T15:00:00","modified_gmt":"2010-07-28T14:00:00","slug":"laska-68","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/07\/28\/laska-68\/","title":{"rendered":"L\u00e1ska 68."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"418\"<\/div>\n
<\/div>\n
L\u00e1ska\u2026<\/div>\n
Pouh\u00fdch p\u011bt p\u00edsmenek spojuj\u00edc\u00edch se do jednoho slova. Slova, kter\u00e9 v\u00e1s nut\u00ed zamyslet se nad podstatou, je\u017e je v n\u011bm ukryta. L\u00e1sku nem\u016f\u017eete pochopit, proto\u017ee n\u011bco tak n\u00e1dhern\u00e9ho se pochopit ned\u00e1. Na sv\u011bt\u011b jsou miliony vzorc\u016f nebo r\u016fzn\u00fdch pou\u010dek, p\u0159esto neexistuje jedna jedin\u00e1, kter\u00e1 by vysv\u011btlila prav\u00fd smysl tohoto slova.<\/div>\n
Mal\u00e9 d\u011bti si to v\u0161e vysv\u011btluj\u00ed po sv\u00e9m. Na pap\u00edr nakresl\u00ed velik\u00e9 srd\u00ed\u010dko a dlouze se na n\u011bj d\u00edvaj\u00ed. Tak jednoduch\u00fd obr\u00e1zek jim dok\u00e1\u017ee \u0159\u00edct mnohem v\u00edce ne\u017e tis\u00edce slov dosp\u011bl\u00fdch.<\/div>\n
Bill to jako mal\u00fd kluk d\u011blal skoro po\u0159\u00e1d. Moc dob\u0159e si pamatoval, jak povytahoval ze \u0161upl\u00edk\u016f r\u016fzn\u011b zbarven\u00e9 pastelky, pob\u00edhal po pokoji a hledal ten nejhez\u010d\u00ed pap\u00edr. Mohlo mu b\u00fdt tak p\u011bt let, byl je\u0161t\u011b mal\u00fd kluk, a p\u0159esto se mu barevn\u00e9 srd\u00ed\u010dko moc l\u00edbilo. Simone mu vysv\u011btlila, co takov\u00e9 srd\u00ed\u010dko pro lidi znamen\u00e1, a on j\u00ed je kreslil skoro ka\u017ed\u00fd den. V duchu si p\u0159itom neust\u00e1le opakoval jej\u00ed slova: „Srd\u00ed\u010dko d\u00e1\u0161 pouze \u010dlov\u011bku, kter\u00e9ho m\u00e1\u0161 moc r\u00e1d…“  <\/div>\n
<\/div>\n
Te\u010f v\u0161ak l\u00e1sku ch\u00e1pal zcela jinak. Sta\u010dilo jenom pohl\u00e9dnout do Tomovy tv\u00e1\u0159e a na jazyku jej p\u00e1lily stovky odpov\u011bd\u00ed. Kdy\u017e jste s \u010dlov\u011bkem, kter\u00e9ho skute\u010dn\u011b milujete, nedok\u00e1\u017eete vn\u00edmat nic jin\u00e9ho ne\u017e jeho bl\u00edzkost. V u\u0161\u00edch v\u00e1m hu\u010d\u00ed p\u0159es zb\u011bsil\u00fd tlukot vlastn\u00edho srdce, nedok\u00e1\u017eete z\u0159eteln\u011b naslouchat slov\u016fm, je\u017e jsou v\u00e1m v\u011bnov\u00e1na. Nem\u016f\u017eete d\u00fdchat, pot\u00ed se v\u00e1m ruce a va\u0161e my\u0161lenky bloud\u00ed jedin\u00fdm sm\u011brem. C\u00edt\u00edte, jako by se s v\u00e1mi to\u010dil cel\u00fd sv\u011bt. Tou\u017e\u00edte po n\u011bm, pot\u0159ebujete ho a nedok\u00e1\u017eete d\u00e9le potla\u010dovat to, jak moc v\u00e1m na n\u011bm z\u00e1le\u017e\u00ed. Jak moc jsou pro v\u00e1s d\u016fle\u017eit\u00e9 ty kr\u00e1sn\u00e9 drobnosti jako jemn\u00e9 pohlazen\u00ed, ka\u017ed\u00fd drobn\u00fd dotek, nebo pouze pohled, ztr\u00e1cej\u00edc\u00ed se v hloubce jeho o\u010d\u00ed\u2026 <\/div>\n
\n
<\/div>\n
Bill se u\u017e nedok\u00e1zal d\u00e9le ovl\u00e1dnout. To, zdali se na n\u011b Simone d\u00edvala nebo ne, u\u017e pro n\u011bj nebylo d\u016fle\u017eit\u00e9. Najednou nevn\u00edmal ani to, jak bylo to k\u0159es\u00edlko mal\u00e9 a jejich pozice nepohodln\u00e9. Jedin\u00e9, co v tu chv\u00edli skute\u010dn\u011b pot\u0159eboval, bylo l\u00edbat jej. Ukr\u00fdt se v jeho h\u0159ejiv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed a zapomenout na v\u0161echno to tr\u00e1pen\u00ed, kter\u00fdm si museli proj\u00edt. Zapomenout na v\u0161echno kolem, a p\u0159esto myslet na jednu jedinou v\u011bc. Pouze na toho druh\u00e9ho…<\/div>\n
„Tome,“ je\u0161t\u011b v\u00edce se k n\u011bmu p\u0159itulil, svou unavenou tv\u00e1\u0159 op\u0159el o jeho rameno a nosem jej hladil po odhalen\u00e9 k\u016f\u017ei. Tom, do t\u00e9 doby sna\u017e\u00edc\u00ed se poslouchat to, o \u010dem Simone pov\u00eddala, svou snahu vzdal. Kone\u010dn\u011b se na Billa odv\u00e1\u017eil pohl\u00e9dnout, n\u011b\u017en\u011b se na n\u011bj usm\u00e1l a kone\u010dky prst\u016f jej pohladil po bled\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
<\/div>\n
„Copak?“ s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i sledoval, jak Bill om\u00e1men\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka, op\u0159el se do jeho doteku a uvoln\u011bn\u011b vydechl. Hlava mu klesla je\u0161t\u011b n\u00ed\u017e, nosem se p\u0159\u00edmo zabo\u0159il do Tomova tri\u010dka a zhluboka se nadechl jeho v\u016fn\u011b. Byl si jist\u00fd, \u017ee mus\u00ed vypadat jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b, p\u0159esto mu to p\u0159i\u0161lo \u00fapln\u011b p\u0159irozen\u00e9. Tulil se k Tomovi jako ran\u011bn\u00e9 zv\u00ed\u0159\u00e1tko, hledaj\u00edc\u00ed pomoc. A tu pomoc tak\u00e9 na\u0161lo. Tom\u016fv tich\u00fd hlas, jeho kouzeln\u00e1 v\u016fn\u011b a n\u011bha, s jakou se jej dot\u00fdkal\u2026 to v\u0161echno mu dod\u00e1valo pocit bezpe\u010d\u00ed.  <\/div>\n
„Kdybys ode m\u011b n\u011bkdy ode\u0161el, moc by m\u011b to bolelo.“ Simone se s nevinn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i rad\u011bji ti\u0161e vytratila, a \u0161la se pod\u00edvat na sv\u00e9 dva vnou\u010dky.<\/div>\n
Tom vzal Billovu jemnou tv\u00e1\u0159 do sv\u00fdch dlan\u00ed, opatrn\u011b jej hladil po \u010delisti a o\u010dima se p\u0159itom ut\u00e1p\u011bl v t\u011bch jeho.<\/div>\n
„Opravdu si mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych od tebe n\u011bkdy dok\u00e1zal odej\u00edt?“ p\u0159i pohledu do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed, mu bylo p\u0159\u00edmo do pl\u00e1\u010de. Do pl\u00e1\u010de mu bylo t\u00e9m\u011b\u0159 poka\u017ed\u00e9, co k n\u011bmu vzhl\u00ed\u017eely smutn\u00e9, nejist\u00e9 a unaven\u00e9. P\u0159esn\u011b jako te\u010f.<\/div>\n
<\/div>\n
„J-j\u00e1\u2026 m\u00e1m moc velik\u00fd strach, \u017ee se jednou probud\u00edm a ty vedle m\u011b nebude\u0161. \u017de u m\u011b nebude ani n\u00e1\u0161 drobe\u010dek a j\u00e1 se budu muset sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee jsi byl jenom m\u00fdm n\u00e1dhern\u00fdm snem.“ Tomovi bylo z jeho slov smutno, p\u0159esto jim a\u017e moc dob\u0159e rozum\u011bl. Na jeho m\u00edst\u011b by sv\u00e9mu vrtkav\u00e9mu \u0161t\u011bst\u00ed tak\u00e9 nev\u011b\u0159il. Pro kluka, kter\u00fd tak dlouhou dobu trp\u011bl a podd\u00e1val se sv\u00e9 bolesti, bylo ur\u010dit\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, zvyknout si na to, \u017ee se n\u011bco zm\u011bnilo. Zvyknout si na to, \u017ee v\u0161echna ta bolest, jako by utekla. Utekla ze strachu p\u0159ed l\u00e1skou, kter\u00e1 zaplavila cel\u00e9 jeho nitro. P\u0159ed l\u00e1skou, kter\u00e1 byla mnohem siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho.<\/div>\n
„N\u00e1dhern\u00fdm snem,“ Tom ti\u0161e zopakoval jeho slova.<\/div>\n
„Ano,“ Bill se nesm\u011ble naklonil a vzal Tomovy rty mezi sv\u00e9.<\/div>\n
„T\u00edm nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm,“ vydechl, jak oba rty zoufale pootev\u0159eli a jejich jazyky se t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b potkaly. Bill zaklonil hlavu, zav\u0159el o\u010di a jedin\u00e9, co vn\u00edmal, bylo to, jak v\u00e1\u0161niv\u011b a z\u00e1rove\u0148 opatrn\u011b, byly jeho rty l\u00edb\u00e1ny. Tom se k n\u011bmu poka\u017ed\u00e9 choval tak hezky. Nikdy na n\u011bj netla\u010dil, nebyl prudk\u00fd ani divok\u00fd. Poka\u017ed\u00e9 jej dr\u017eel v n\u00e1ru\u010d\u00ed jako tu nejcenn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc na sv\u011bt\u011b. A tou tak\u00e9 pro Toma byl.  <\/div>\n
<\/div>\n
„\u0158eknu ti jedno tajemstv\u00ed, chce\u0161?“ nemluvil, jeho slova byla sm\u011bs\u00ed \u0161epotu a tichounk\u00e9ho st\u00e9n\u00e1n\u00ed. Bill jej sledoval oddan\u00fdm pohledem, tv\u00e1\u0159\u00ed mu prol\u00e9tl m\u011bkk\u00fd \u00fasm\u011bv, jak rychle zak\u00fdval hlavou a d\u00e1l visel na Tomov\u00fdch rtech.<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00ed\u0161, \u017ee existuj\u00ed and\u011bl\u00e9?“ dolehla k n\u011bmu tich\u00e1, p\u0159esto jasn\u00e1 ot\u00e1zka. Kr\u00e1tce zap\u0159em\u00fd\u0161lel, neust\u00e1le se sna\u017eil naj\u00edt smysl v tom, na co se jej Tom zeptal. Byl j\u00edm v\u0161ak natolik okouzlen, \u017ee na nic rozumn\u00e9ho nedok\u00e1zal p\u0159ij\u00edt, a proto jenom op\u011bt p\u0159ik\u00fdvl a d\u00e1l z\u016fst\u00e1val potichu. C\u00edtil, jak Tomovy prsty l\u00e1skypln\u011b bloudily jeho tv\u00e1\u0159\u00ed, a d\u00edky tomu, se c\u00edtil mnohem kr\u00e1sn\u011bji, ne\u017e p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. N\u00e1hle mu p\u0159i\u0161la jeho ot\u00e1zka hloup\u00e1 a \u00fapln\u011b zbyte\u010dn\u00e1.<\/div>\n
„Chci ti v\u011b\u0159it, chci v\u011b\u0159it v to, \u017ee z\u016fstaneme u\u017e jenom spolu, ale boj\u00edm se t\u00e9 bolesti, kter\u00e1 by p\u0159i\u0161la, kdybych o tebe n\u00e1hodou p\u0159i\u0161el,“ svou nevy\u0159\u010denou odpov\u011b\u010f se sna\u017eil Tomovi uk\u00e1zat sv\u00fdma o\u010dima. Necht\u011bl mluvit. Schopnost otev\u00edrat \u00fasta a vyslovovat slova, mu p\u0159i\u0161la n\u00e1hle tak t\u011b\u017ek\u00e1. A krom toho cht\u011bl naslouchat jenom Tomovu hlasu. Miloval, kdy\u017e k n\u011bmu p\u0159imlouval ti\u0161e, na hranici mezi \u0161epotem a ml\u010den\u00edm.  <\/div>\n
<\/div>\n
„A v\u011b\u0159\u00ed\u0161 tak\u00e9 v to, \u017ee se lid\u00e9 a and\u011bl\u00e9 m\u016f\u017eou setkat?“ Bill p\u0159ekvapen\u011b pootev\u0159el rty. Po\u0159\u00e1d tomu v\u0161emu nerozum\u011bl, ale Tomovy d\u011btsky nevinn\u00e9 o\u010di mu to necht\u011bly prozradit. I kdy\u017e je nesly\u0161n\u011b prosil a promlouval k nim t\u011bma sv\u00fdma, nic mu ne\u0159\u00edkaly, jenom se na n\u011bj d\u00edvaly.<\/div>\n
„To je nemo\u017en\u00e9,“ vydechl, op\u0159el se o Tom\u016fv hrudn\u00edk a je\u0161t\u011b jednou zap\u0159em\u00fd\u0161lel nad tou ot\u00e1zkou.<\/div>\n
„J\u00e1 si to nemysl\u00edm. M\u00fdm tajemstv\u00edm toti\u017e je, \u017ee jsem se s and\u011blem ji\u017e potkal,“ Tom m\u00e1lem zapomn\u011bl d\u00fdchat, kdy\u017e se na n\u011bj Bill udiven\u011b zad\u00edval, a p\u0159itom se p\u0159ekvapen\u011b usm\u00edval. P\u0159i\u0161el mu n\u00e1dhern\u00fd. Dokonce v\u00edc ne\u017e to. N\u00e1dhern\u011b n\u00e1dhern\u00fd. I kdy\u017e to mo\u017en\u00e1 zn\u011blo pon\u011bkud oby\u010dejn\u011b, v souvislosti s Billem nic nemohlo b\u00fdt oby\u010dejn\u00e9 a v\u0161edn\u00ed. On s\u00e1m byl neoby\u010dejn\u00fd a nev\u0161edn\u00ed kluk, a d\u00edky tomu se do n\u011bj Tom zamilov\u00e1val ka\u017ed\u00fdm dnem po\u0159\u00e1d v\u00edc.<\/div>\n
„A jak\u00fd byl?“ Bill byl jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b. Dok\u00e1zal se v\u017e\u00edt do sv\u011bta fantazie a nehr\u00e1l si na to, \u017ee je dosp\u011bl\u00fd, a \u017ee by na takov\u00e9 hlouposti nem\u011bl myslet. Um\u011bl b\u00fdt dosp\u011bl\u00fdm, ale te\u010f takov\u00fdm b\u00fdt necht\u011bl. Cht\u011bl se nechat un\u00e1\u0161et p\u0159edstavou and\u011bla, o kter\u00e9m mu Tom vypr\u00e1v\u011bl.  <\/div>\n
„Byl moc kr\u00e1sn\u00fd, ale neuv\u011b\u0159iteln\u011b plach\u00fd. B\u00e1l se p\u0159ibl\u00ed\u017eit lidem, b\u00e1l se toho, \u017ee nen\u00ed dost siln\u00fd na to, aby \u017eil \u017eivot jako v\u0161ichni ostatn\u00ed. A p\u0159itom zapomn\u011bl na jednu jedinou v\u011bc. On nemohl b\u00fdt jako v\u0161ichni ostatn\u00ed, proto\u017ee byl jin\u00fd.“ Bill se se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima pousm\u00e1l.<\/div>\n
„M\u011bl velik\u00e1, kr\u00e1sn\u00e1 k\u0159\u00eddla?“ Vydechl a \u010dekal na dal\u0161\u00ed Tomova slova. M\u00edsto toho v\u0161ak uc\u00edtil je\u0161t\u011b pevn\u011bj\u0161\u00ed objet\u00ed a n\u011bkolik polibk\u016f, je\u017e mu bylo vtisknuto do dlouh\u00fdch vlas\u016f.<\/div>\n
„Nem\u011bl k\u0159\u00eddla\u2026 nepot\u0159eboval je.“ Bill nakr\u010dil \u010delo a p\u0159em\u00fd\u0161lel, zdali n\u011bkdy sly\u0161el o tom, \u017ee by and\u011bl\u016fm chyb\u011bla k\u0159\u00eddla.<\/div>\n
„V\u0161ech kolem sebe se b\u00e1l, a p\u0159esto mi dovolil, abych se na n\u011bj dlouze zad\u00edval. Dovolil mi, dotknout se jej. Kdy\u017e jsem jej sev\u0159el v n\u00e1ru\u010d\u00ed, siln\u011b se ke mn\u011b tiskl a j\u00e1 bojoval s touhou un\u00e9st jej n\u011bkam hodn\u011b daleko a u\u017e nikdy, nikdy jej nepustit.“ Bill k n\u011bmu zvedl svou tv\u00e1\u0159, kr\u00e1tce jej pol\u00edbil a z\u016fst\u00e1val p\u0159itisknut sv\u00fdmi rty k t\u011bm Tomov\u00fdm.<\/div>\n
„P\u0159\u00e1l bych si b\u00fdt and\u011blem, o kter\u00e9m mluv\u00ed\u0161,“ p\u0159i ka\u017ed\u00e9m slovu, se nev\u011bdomky vp\u00edjel mezi ty m\u011bkk\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159e, ot\u00edral se o n\u011b, zlehka ochutn\u00e1val jejich sladkost a ho\u0159kost, kter\u00e1 z nich s\u00e1lala.<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 si nic p\u0159\u00e1t, Bille. T\u00edm and\u011blem bez k\u0159\u00eddel, do kter\u00e9ho jsem se bezhlav\u011b zamiloval, jsi toti\u017e ty.“ Billovo srdce nevynechalo pouze jeden, ale hned n\u011bkolik \u00fader\u016f. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hled\u011bl do o\u010d\u00ed sv\u00e9 l\u00e1sky a c\u00edtil, jak mu po tv\u00e1\u0159i pomalounku st\u00e9kaj\u00ed st\u0159\u00edb\u0159it\u00e9 slzy.  <\/div>\n
„A co bylo pak?“ zeptal se t\u00e9m\u011b\u0159 bez dechu. Jejich pohledy se zoufale propl\u00e9taly.<\/div>\n
„Co bylo pak? P\u0159estal se b\u00e1t, proto\u017ee pochopil, \u017ee jsem se do n\u011bj skute\u010dn\u011b zamiloval. A kdy\u017e jsme se poprv\u00e9 milovali, z\u00edskali jsme oba mnohem v\u00edce ne\u017e jenom n\u00e1dhern\u00ed uvoln\u011bn\u00ed. Zplodili jsme d\u00edt\u011b. Miloval jsem se s and\u011blem, a on porodil n\u00e1dhern\u00e9ho chlape\u010dka. Na\u0161eho syna.“ Bill se nedok\u00e1zal v\u00edce udr\u017eet. To, co mu Tom \u0159\u00edkal, bylo p\u0159\u00edmo neuv\u011b\u0159iteln\u00e9. Nazval jej and\u011blem. Mluvil o n\u011bm, jako o nadpozemsk\u00e9 bytosti, jako o n\u011b\u010dem neskute\u010dn\u011b kr\u00e1sn\u00e9m a kouzeln\u00e9m. Bill s\u00e1m se tak nikdy nec\u00edtil. D\u00edky Chantelle si p\u0159ipadal o\u0161kliv\u00fd a m\u00e9n\u011bcenn\u00fd.<\/div>\n
„Pros\u00edm t\u011b jenom o jedin\u00e9.“<\/div>\n
Tom vzal jeho uplakanou tv\u00e1\u0159 do sv\u00fdch dlan\u00ed a nal\u00e9hav\u00fdmi polibky st\u00edral v\u0161echny ty slan\u00e9 kapi\u010dky.<\/div>\n
„Cokoliv, l\u00e1sko. Cokoliv na sv\u011bt\u011b.“<\/div>\n
Bill se zhluboka nadechl a op\u0159el se svou vlhkou tv\u00e1\u0159\u00ed o Tomovy l\u00edce.<\/div>\n
„Neopou\u0161t\u011bj m\u011b. Nikdy, pros\u00edm,“ zast\u00e9nal, nechal se Tomem pevn\u011b obejmout a naplno se rozvzlykal.<\/div>\n
„Nikdy, rozum\u00ed\u0161? Nikdy, l\u00e1sko moje“\u2026  <\/div>\n
<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay L\u00e1ska\u2026 Pouh\u00fdch p\u011bt p\u00edsmenek spojuj\u00edc\u00edch se do jednoho slova. Slova, kter\u00e9 v\u00e1s nut\u00ed zamyslet se nad podstatou, je\u017e je v n\u011bm ukryta. L\u00e1sku nem\u016f\u017eete pochopit, proto\u017ee n\u011bco tak n\u00e1dhern\u00e9ho se pochopit ned\u00e1. Na sv\u011bt\u011b jsou miliony vzorc\u016f nebo r\u016fzn\u00fdch pou\u010dek,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[313],"tags":[],"class_list":["post-11107","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-laska-b-kay"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11107","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11107"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11107\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11107"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11107"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11107"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}