{"id":11110,"date":"2010-07-27T18:00:00","date_gmt":"2010-07-27T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11083"},"modified":"2010-07-27T18:00:00","modified_gmt":"2010-07-27T17:00:00","slug":"homeless-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/07\/27\/homeless-2\/","title":{"rendered":"Homeless 2."},"content":{"rendered":"
autor: S & Doris<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
M\u00e1lem dostali infarkt oba dva. Bill z toho, jak byl zd\u011b\u0161en\u00fd svou znechucenost\u00ed. U\u017e na parkovi\u0161ti v n\u011bm vzr\u016fstala averze v\u016f\u010di tomuto stvo\u0159en\u00ed ne\u010distoty a pachu, nav\u00edc se b\u00e1l, \u017ee by mu takov\u00fd \u0161pinavec a podiv\u00edn mohl ubl\u00ed\u017eit a okr\u00e1st ho. Opovrhoval takov\u00fdmi lidmi. A Tom? M\u011bl strach z nov\u00fdch a nezn\u00e1m\u00fdch lid\u00ed, nikdy nebyl p\u0159\u00edli\u0161 otev\u0159en\u00fd a rozhodn\u011b ne sangvinik. Nav\u00edc m\u011bl \u0161patn\u00e9 zku\u0161enosti obzvl\u00e1\u0161\u0165 v noci. Kolikr\u00e1t mu bylo ubl\u00ed\u017eeno…<\/div>\n
\n

„J-j\u00e1… ne-necht\u011bl jsem,“ koktal Tom. Byl nerv\u00f3zn\u00ed a natahoval p\u0159ed sebe ruku. „Jen m\u011b zaj\u00edmalo, zda se v\u00e1m n\u011bco nestalo,“ pravil zasmu\u0161ile. Moc dob\u0159e poznal onoho havran\u00edho chlapce.<\/p><\/div>\n

Bill si pohrdav\u011b odfrkl. Na co si to ten pobuda hraje? Na pana starostliv\u00e9ho? Byl z toho je\u0161t\u011b v\u00edc nervn\u00ed, kdy\u017e jeho cigareta, kterou si hodlal vychutnat, z\u016fstala nedokou\u0159en\u00e1. Na\u0161tvan\u011b ji za\u0161l\u00e1pl a zalovil v kabelce po nov\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161i nestarej se. A dej tu tlapu n\u011bkam pry\u010d!“ O\u0161il se a zhnusen\u011b zkroutil obli\u010dej, stejn\u011b jako prsty na rukou, a n\u011bkolikr\u00e1t o sebe poklepal prsty. Jako kdy\u017e je m\u00e1te od n\u011b\u010deho ulepen\u00e9. Rozhodn\u011b necht\u011bl riskovat, \u017ee by se ho n\u011bkdo takov\u00fd, jako byl Tom, dotknul. U\u017e jen to, \u017ee na n\u011bj mluvil, pro n\u011bj bylo dostate\u010dn\u011b odpudiv\u00e9. Kotn\u00edk ho pobol\u00edval, a tak se dobelhal op\u011bt k lavi\u010dce, usadil se na ni, a zat\u00edmco kou\u0159il z nov\u00e9 ty\u010dinky, mnul si bolav\u00e9 m\u00edsto. Tom nejist\u011b post\u00e1val a sledoval ho. Mo\u017en\u00e1 kdyby se prost\u011b vypa\u0159il, ud\u011blal by nejl\u00edp, ale nem\u011bl tohle v povaze. I kdy\u017e nev\u011bd\u011bl, co by d\u011blal, kdyby tomu chlapci opravdu n\u011bco bylo. C\u00edtil se te\u010f nanejv\u00fd\u0161 pon\u00ed\u017een\u011b ze slov, kter\u00e1 mu \u010dernovl\u00e1sek v\u011bnoval. Sna\u017eil se je hluboko v mysli potla\u010dit.<\/div>\n
\n

„J\u00e1 necht\u011bl. Omlouv\u00e1m se. Necht\u011bl jsem v\u00e1s polekat,“ sna\u017eil se obh\u00e1jit Tom, i kdy\u017e s\u00e1m nech\u00e1pal, pro\u010d vlastn\u011b. Lidi jako tenhle kluk u\u017e znal. Nic jim nen\u00ed dobr\u00e9 a poka\u017ed\u00e9 si najdou n\u011bco, za co m\u016f\u017eou Toma zprznit.<\/p><\/div>\n

„Hele, dej mi pokoj a nemluv ani na m\u011b,“ zaprskal Bill a proto\u010dil o\u010di. Tenhle t\u00fdpek ho za\u010d\u00ednal siln\u011b sr\u00e1t. „Nezaj\u00edmaj\u00ed m\u011b tvoje omluvy, nech si je pro n\u011bkoho jin\u00fdho, jasn\u00fd?“ povyt\u00e1hl jedno obo\u010d\u00ed a pov\u00fd\u0161enecky s kroucen\u00edm hlavy odklepl z cigarety na zem. Tom sledoval \u017ehav\u00fd popel sn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed se dol\u016f.<\/div>\n
\n
„Tak pardon, nebudu v\u00e1s d\u00e1l zdr\u017eovat,“ omluvil se znova. M\u011bl ve zvyku se za v\u0161echno omlouvat, i kdyby nic neprovedl. Tom se choval ke v\u0161em slu\u0161n\u011b a s \u00factou, proto nedok\u00e1zal pochopit takov\u00e9to chov\u00e1n\u00ed, co mu p\u0159edv\u00e1d\u011bl ten nezn\u00e1m\u00fd kluk. S\u00e1m Tom, kdyby se octl na druh\u00e9 stran\u011b, tud\u00ed\u017e by \u017eil jako norm\u00e1ln\u011b spo\u0159\u00e1dan\u00fd \u010dlov\u011bk, neur\u00e1\u017eel by nikoho za jeho vzhled. Naopak by pomohl. Ne, \u017ee by d\u0159\u00edv litoval ka\u017ed\u00e9ho bezdomovce na ulici, n\u011bkdo si za svou blbost m\u016f\u017ee s\u00e1m, ale Tom nebyl a\u017e tak jedn\u00edm z nich.<\/div>\n
\n

„Tak sly\u0161\u00ed\u0161?!“ k\u0159ikl na n\u011bj havran. „Ne\u010dum tu, sakra, na mn\u011b a vypadni!“<\/p><\/div>\n

M\u011bl na jazyku je\u0161t\u011b spoustu ur\u00e1\u017eek a pozn\u00e1mek ohledn\u011b toho, jak se mu d\u011bl\u00e1 zle z dred\u00e1\u010dkovy p\u0159\u00edtomnosti, ale pro tentokr\u00e1t si je nechal pro sebe.
„Bo\u017ee, p\u0159\u00ed\u0161t\u011b rad\u011bji pojedu tax\u00edkem,“ \u017ebrblal si pro sebe. Tomovi se cht\u011blo za\u010d\u00edt k\u0159i\u010det. Nen\u00e1vid\u011bl arogantn\u00ed chov\u00e1n\u00ed. M\u00e1 vypadnout… ale kam asi? Na tomhle m\u00edst\u011b tr\u00e1vil ve\u0161ker\u00fd sv\u016fj \u010das a tenhle kluk nem\u011bl pr\u00e1vo ho odsud vyh\u00e1n\u011bt. Jen ustoupil p\u00e1r krok\u016f a oto\u010dil se k n\u011bmu z\u00e1dy.
„Lep\u0161\u00ed? \u017d\u00e1dnej svrab na v\u00e1s nesko\u010d\u00ed, nemus\u00edte m\u00edt obavy,“ ohradil se podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b. Ani nev\u011bd\u011bl, kde se to v n\u011bm bere. Nikdy se rad\u011bji s nik\u00fdm nedohadoval. Necht\u011bl si d\u011blat zbyte\u010dn\u00e9 probl\u00e9my, ale tohle chov\u00e1n\u00ed se ho siln\u011b dotklo. Nebyl p\u0159eci \u017e\u00e1dn\u00e1 vysoce naka\u017eliv\u00e1 choroba.
„Nemluv na m\u011b,“ odsekl Bill a p\u0159it\u00e1hl si svoji kabelku pevn\u011bji k sob\u011b. Co kdyby toho pobudu napadlo, mu ji prost\u011b ukr\u00e1st. M\u011bl v n\u00ed dost v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 se daly draze prodat. Rozhodn\u011b by z toho m\u011bl dost pen\u011bz na z\u00e1soby alkoholu. Tak jako v\u0161ichni ostatn\u00ed. Pro\u010d by zrovna tenhle m\u011bl b\u00fdt jin\u00fd? Bill se p\u0159edklonil a zkontroloval stabilitu podpatku. Sv\u00fdch bot si cenil snad v\u00edc ne\u017e vlastn\u00edho zdrav\u00ed. D\u011blalo se mu n\u011bjak zle a nebyl si tak \u00fapln\u011b jist\u00fd, zda to je alkoholem v jeho krvi, a nebo p\u0159\u00edtomnost\u00ed toho kluka.
„Nic jsem v\u00e1m neud\u011blal, tak to berte na v\u011bdom\u00ed,“ zalo\u017eil si Tom na\u0161tvan\u011b ruce k\u0159\u00ed\u017eem a p\u0159enesl v\u00e1hu na druhou nohu. <\/div>\n
\n

Cel\u00e1 sc\u00e9na venku vypadala pom\u011brn\u011b tragikomicky. Jako dv\u011b \u0161elmy v kleci z\u00e1dy k sob\u011b. Nikdo je nepozoroval, jen temnota noci byla jejich spole\u010dn\u00edkem.
Bill rad\u011bji zatnul zuby, oto\u010dil se na vratk\u00e9m podpatku a beze slova se vypa\u0159il z Tomovy p\u0159\u00edtomnosti. Doty\u010dn\u00fd z\u016fstal st\u00e1t popuzen\u011b se zalo\u017een\u00fdmi pa\u017eemi na prsou a mra\u010dil se p\u0159ed sebe. V\u016fbec se nech\u00e1pal. Netu\u0161il, pro\u010d se nenechal poni\u017eovat jako v\u017edy. Jindy by sv\u011bsil ramena a ode\u0161el pry\u010d. A nyn\u00ed? Zaujal bojovn\u00fd postoj a argumentoval za svou \u010dest.
„Blbe\u010dek,“ ulevil si a odflusl do tr\u00e1vy. „Fakt, takov\u00e9hle chov\u00e1n\u00ed miluju,“ remcal a nem\u011bl n\u00e1ladu n\u011bkam j\u00edt. Po\u0159\u00e1d st\u00e1l na m\u00edst\u011b jako soln\u00fd sloup. Te\u010f neusne. Nebude moct sp\u00e1t z nerv\u016f.<\/div>\n

Na\u0161tvan\u011b odkop\u00e1val kam\u00ednky p\u0159ed sebou. I kdyby se te\u010f sebev\u00edc sna\u017eil, tak tuhle ud\u00e1lost by nedok\u00e1zal hodit jen tak za hlavu. C\u00edtil se ubl\u00ed\u017een\u011b a na\u0161tvan\u011b z\u00e1rove\u0148. M\u011bl chu\u0165 n\u011bco rozb\u00edt, ale nic po ruce nem\u011bl.<\/div>\n
\n

Ostatn\u011b ani n\u00e1lada \u010dernovl\u00e1ska nebyla zrovna jin\u00e1. Celou cestu lamentoval a zasyp\u00e1val Toma nad\u00e1vkami.
„Idiot… au,“ prskal jak star\u00fd kocour. Jedin\u011b kv\u016fli Tomovi ho te\u010f bolel kotn\u00edk a o\u0161oupal si lak na nov\u00fdch bot\u00e1ch. Mo\u017en\u00e1, \u017ee v jin\u00fd den, by ani Bill nebyl a\u017e tolik naivn\u00ed, i kdy\u017e, kdo v\u00ed s jeho povahou, ale byl na\u0161tvan\u00fd cel\u00fd den a jeho skv\u011ble pl\u00e1novan\u00fd ve\u010der to dorazil. Na diskot\u00e9ce se neskute\u010dn\u011b nudil a kluk, kter\u00e9ho m\u011bl v pl\u00e1nu na dne\u0161n\u00ed noc ulovit, se tam klidn\u011b promen\u00e1doval s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm. Nezapomn\u011bl cestou vyfuckovat je\u0161t\u011b jednu partu, kter\u00e1 m\u011bla nem\u00edstn\u00e9 chl\u00edpn\u00e9 p\u0159ipom\u00ednky, ne\u017e do\u0161el k sob\u011b dom\u016f. Zamilovan\u011b si prohl\u00e9dl sv\u016fj luxus a jen se za\u0161klebil p\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee by tohle nem\u011bl. <\/p>\n

Tom si vylezl na jednu z ramp a nohy spustil dol\u016f. Houpal s nima a sledoval obrysy strom\u016f ve tm\u011b.
„V\u00ed\u0161 co, Tome… m\u011bl by ses trochu sebrat. Takov\u00fd idioti si na tebe nemaj co otv\u00edrat pusu,“ mluvil op\u011bt s\u00e1m k sob\u011b. „V\u0161ak kolik tomu spratkovi mohlo bejt? Tak jako mn\u011b? A m\u00e1m ze sebe nechat d\u011blat n\u011bjak\u00fdho pra\u0161iv\u00fdho psa?“ d\u00e1l \u017ebrblal a promlouval s\u00e1m sob\u011b do du\u0161e. No co… n\u011bkdo to ud\u011blat mus\u00ed.<\/div>\n

„A v\u00ed\u0161, co si m\u016f\u017ee\u0161, Tome, \u0159\u00edkat?“ odml\u010del se a mas\u00edroval se za krkem. „Takov\u00fdhle ubo\u017e\u00e1ci, co se zm\u016f\u017eou jen na poni\u017eov\u00e1n\u00ed, by nedok\u00e1zali sami p\u0159e\u017e\u00edt na ulici ani t\u00fdden. Co t\u00fdden, den… Jednu noc! Pamatuje\u0161, kdy\u017e jsi se bez st\u0159echy nad hlavou octnul prvn\u00ed noc? Zvl\u00e1dnul jsi ji bravurn\u011b, i kdy\u017e byla stra\u0161liv\u00e1. M\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt na sebe hrd\u00fd,“ dod\u00e1val si sv\u00e9 sebev\u011bdom\u00ed, kter\u00e9 bylo n\u00edzko pod bodem mrazu.<\/div>\n
\n

*flashback*<\/em><\/p>\n<\/div>\n

Tom si p\u0159it\u00e1hl mikinu t\u011bsn\u011bji k t\u011blu. Foukalo. Dne\u0161n\u00ed ve\u010der a\u017e n\u011bjak moc. V\u00edtr ho mrazil o to v\u00edc, \u017ee nar\u00e1\u017eel do jeho zvlhl\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed. U\u017e nebre\u010del, ale zaschl\u00e9 slan\u00e9 potoky stejn\u011b po\u0159\u00e1d p\u00e1lily. \u0160oupal podr\u00e1\u017eky po asfaltu, p\u0159esto\u017ee jindy tuhle ch\u016fzi nesn\u00e1\u0161el. P\u0159em\u00fd\u0161lel, kam p\u016fjde. Byl unaven\u00fd a bolel ho snad ka\u017ed\u00fd sval v t\u011ble. Je\u0161t\u011b nikdy toho nenachodil tolik jako te\u010f za jedin\u00fd den. Byl vystresovan\u00fd a snad poprv\u00e9 za \u017eivot se c\u00edtil velice nesv\u016fj ve tm\u011b. M\u011bl paranoidn\u00ed p\u0159edstavy.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Zm\u00edtal se mezi pofid\u00e9rn\u011b sv\u00edt\u00edc\u00edmi lampami a st\u00e1le se za sebe ot\u00e1\u010del. Sly\u0161el tich\u00e9 kroky, klap\u00e1n\u00ed ko\u0148sk\u00fdch podkov… \u0161\u00edlel z toho. Vystup\u0148ovalo se to a\u017e do st\u00e1dia, \u017ee jej hororov\u011b v\u0159\u00edskaj\u00edc\u00ed sk\u0159eky hnaly d\u00e1l a d\u00e1l. B\u011b\u017eel jako smysl\u016f zbaven\u00fd, dlan\u011b na u\u0161\u00edch, jen aby ho ona no\u010dn\u00ed m\u016fra, ji\u017e pro\u017eil, nepron\u00e1sledovala. Srdce mu bu\u0161ilo a\u017e v krku a hru\u010f se sv\u00edrala. B\u00e1l se, tak stra\u0161n\u011b se b\u00e1l, \u017ee mu bylo jedno, kam \u0161lape. St\u00e1le vid\u011bl ten obraz p\u0159ed sv\u00fdma o\u010dima a temn\u00e9 zvuky nemizely. Ml\u00e9\u010dn\u00e1 z\u00e1\u0159e M\u011bs\u00edce mu sn\u00e1\u0161ela jemn\u00fd paprsek pod nohy.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Zaj\u00edkl se, kdy\u017e usly\u0161el jin\u00e9 hlasy. Ty re\u00e1ln\u00e9. V prvn\u00ed moment se jich v\u00e1\u017en\u011b lekl, ale v ten druh\u00fd ho vlastn\u011b uklidnily. S p\u0159\u00edchodem re\u00e1ln\u00fdch hlas\u016f ode\u0161ly ty fiktivn\u00ed. Rozhl\u00e9dl se, aby vid\u011bl, kam dob\u011bhl. Byl u skate parku. Poznal to podle neonov\u011b \u010derven\u00e9ho n\u00e1pisu Kaufland jen kus od n\u011bj, a ony hlasy vych\u00e1zely z \u0161era p\u0159ed n\u00edm. Pomalu a co mo\u017en\u00e1 nejp\u0159irozen\u011bji ve\u0161el mezi rampy. Ty hlasy pat\u0159ily n\u011bkolika kluk\u016fm a dv\u011bma d\u00edvk\u00e1m. Z\u0159ejm\u011b posledn\u00ed dne\u0161n\u00ed pokusy o uloven\u00ed ro\u0161t\u011bnek na skate dovednost. Jedna z nich se po Tomovi ohl\u00eddla a mile se usm\u00e1la. Bylo to mo\u017en\u00e1 naposledy, co se na n\u011bj n\u011bkdo usm\u00e1l.<\/em><\/div>\n
Tom j\u00ed \u00fasm\u011bv smutn\u011b op\u011btoval. Tohle gesto pro n\u011bj bylo jako balz\u00e1m na du\u0161i. Zah\u0159\u00e1lo jej to. Tak dlouho se na n\u011bj nikdo neusm\u00e1l t\u00edmto zp\u016fsobem. Mil\u00fdm a n\u011b\u017en\u00fdm. Naposled ona.
D\u00fdchl si do dlan\u00ed a prot\u0159el je mezi sebou. Jeho prsty byly t\u00e9m\u011b\u0159 ledov\u00e9. T\u0159\u00e1sly se stejn\u011b jako on. Nec\u00edtil nohy. Kolena se podlamovala.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Hey ty, poj\u010f sem,“ ozval se jeden z kluk\u016f a op\u0159el se o sv\u00e9 kolo. Druh\u00fd c\u00e1pek zalo\u017eil skate pod rameno a p\u0159it\u00e1hl si majetnicky d\u00edvku, je\u017e se sm\u00e1la na Toma, k sob\u011b. Tom sebou cukl. To mluv\u00ed na n\u011bj? Pootev\u0159el rty. Slova na jeho jazyku splynula se studen\u00fdm vzduchem. Nepromluvil.
„Neum\u00ed\u0161 mluvit nebo co?“ p\u0159iost\u0159il chlapec.
„Co chce\u0161?“ optal se vystra\u0161en\u011b Tom.
„Grup\u00e1\u010d. Tenhle kret\u00e9n,“ pouk\u00e1zal na skej\u0165\u00e1ka. „…odm\u00edt\u00e1 j\u00edt do \u010dty\u0159ky, tak aspo\u0148 trojku.“<\/em><\/div>\n

Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zamrkal.
„D\u011bl\u00e1\u0161 si srandu?“ Bu\u010f se zbl\u00e1znil Tom a nebo ten kluk. Tom sjel pohledem skej\u0165\u00e1ka, obj\u00edmaj\u00edc\u00edho svoji p\u0159\u00edtelkyni. Tom se mu moc nedivil, \u017ee tenhle sexu\u00e1ln\u00ed n\u00e1vrh odm\u00edtl. Taky si neum\u011bl p\u0159edstavit, \u017ee by na svoji holku nechal sahat n\u011bkoho jin\u00e9ho.
„Vypad\u00e1m na to?“ zakroutil doty\u010dn\u00fd kluk hlavou a se sv\u00fdm kolem se trochu p\u0159ibl\u00ed\u017eil. „Nen\u00ed to moje holka, tak\u017ee ti hubu nerozbiju. Tak co?“ netrp\u011bliv\u011b \u010dekal na odpov\u011b\u010f. Tom byl zmaten\u00fd. Ta holka sice byla p\u011bkn\u00e1 a o\u010dividn\u011b bez z\u00e1bran, ale Tom si nebyl tak \u00fapln\u011b jist\u00fd, \u017ee tenhle druh sexu chce. Nav\u00edc, nedalo se \u0159\u00edct, \u017ee by v t\u00e9hle situaci m\u011bl n\u011bjakou chu\u0165 na sex. Kdyby k\u00fdvnul, tak snad jen kv\u016fli zim\u011b, kter\u00e1 ho u\u017e\u00edrala. Ale ne kv\u016fli cht\u00ed\u010di.
„Hele vole, ale nem\u00e1me na tebe celou noc. Tak se vym\u00e1\u010dkni,“ slo\u017eil lokty na \u0159\u00edd\u00edtka a \u0161t\u00edhl\u00e1 brunetka, o kterou se jednalo, se mu plaziv\u011b op\u0159ela o rameno. Sv\u016fdn\u00fdm pohledem Toma vyb\u00edzela k odpov\u011bdi.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
*konec flashbacku*<\/em><\/div>\n
\n

Hodiny na zdi ukazovaly p\u016fl t\u0159et\u00ed r\u00e1no, kdy\u017e Bill dorazil do sv\u00e9ho bytu. Cestou n\u011bkolikr\u00e1t zakopl a spadl d\u00edky rozbit\u00e9 bot\u011b. Klel nad\u00e1vky, tyto boty miloval a snad a\u017e prokl\u00ednal toho bezdomovce od skate parku. Ten kluk mu nezmizel z hlavy, m\u011bl na n\u011bj takovou zlost. Kv\u016fli n\u011bmu si zni\u010dil prvot\u0159\u00eddn\u00ed boty od Diora. Dobelhal se po tm\u011b do sv\u00e9 luxusn\u011b za\u0159\u00edzen\u00e9 lo\u017enice a zpam\u011bti na\u0161el cestu k posteli, kam padnul a zast\u00e9nal nad bolest\u00ed cel\u00e9ho t\u011bla.
„Moje hlava…“ zana\u0159\u00edkal a f\u0148uknul. Tak moc jej u\u017e\u00edrala bolest. Ale byla v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e ta du\u0161evn\u00ed ze \u00b4ztr\u00e1ty\u00b4sv\u00fdch l\u00e1sek na nohou? To v\u011bd\u011bl jen on s\u00e1m. Bill.
„Zkurven\u00fd bezd\u00edk, nesn\u00e1\u0161\u00edm bezdomovce, nen\u00e1vid\u00edm negramoty…“ nad\u00e1val s\u00e1m pro sebe. Mo\u017en\u00e1 ani nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad sv\u00fdmi zl\u00fdmi slovy, co unikaly mezi jeho rty.<\/p>\n<\/div>\n

Rozezlen\u011b se p\u0159evalil na bok a poslepu zalovil v kabelce, kterou hodil na druh\u00fd konec postele. Zkontroloval stav sv\u00e9ho mobiln\u00edho telefonu a stejn\u011b tak roz\u010dilen\u011b s n\u00edm pra\u0161til do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Promnul si bolav\u00e9 sp\u00e1nky.
„Nem\u011bl bych se roz\u010dilovat. M\u00e1m z toho migr\u00e9ny. Ale copak to jde, kdy\u017e potk\u00e1m takov\u00fdho… takov\u00fdho…“ dlouze p\u0159em\u00fd\u0161lel nad n\u011bjakou v\u00e1\u017en\u011b vulg\u00e1rn\u00ed nad\u00e1vkou, ale \u017e\u00e1dn\u00e1 mu nep\u0159ipadala dosta\u010duj\u00edc\u00ed. Byl l\u00edn\u00fd se i p\u0159evl\u00edkat nebo jakkoliv h\u00fdbat. Drtil v p\u011bstech rohy pe\u0159iny p\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee tak drt\u00ed hrdlo toho zoufalce.
„Chytnu osypky jen z t\u00fd zku\u0161enosti, \u017ee jsem ho v\u016fbec potkal.“ Zamru\u010del a sna\u017eil se zaspat. \u0160lo mu to ale velice t\u011b\u017eko, kdy\u017e se mu neust\u00e1le zjevoval obraz ubl\u00ed\u017een\u00e9ho Toma.<\/p>\n<\/div>\n
„Ani sp\u00e1t nem\u016f\u017eu!“ za\u00fap\u011bl asi po p\u016fl hodin\u011b p\u0159et\u00e1\u010den\u00ed se ze strany na stranu. Na b\u0159i\u0161e se mu le\u017eelo \u0161patn\u011b, tla\u010dilo jej prost\u011bradlo do kost\u00ed na hrudi, na boku ho oslepovala z\u00e1\u0159e proj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00edch aut, jeliko\u017e nezat\u00e1hl z\u00e1v\u011bsy, na druh\u00e9 by z\u00edral na zrcadlo vestav\u011bn\u00e9 ve sk\u0159\u00edni, a na z\u00e1dech m\u011bl pot\u0159ebu se drbat v\u0161ude mo\u017en\u011b. Snad chytil n\u011bjak\u00fd svrab \u010di co. Kdy\u017e si p\u0159edstavil, \u017ee by tr\u00e1vil den co den jak ten… kdosi… ne, neum\u011bl si to p\u0159edstavit. U\u0161kr\u00e1bal by se k smrti. Nav\u00edc kru\u010den\u00ed \u017ealudku na klidu nep\u0159idalo, ale v jeho podnapil\u00e9m stavu by nebyl schopn\u00fd snad ani noc str\u00e1vit a v\u0161echen obsah by skon\u010dil v odpadov\u00e9m potrub\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 se na to taky m\u016f\u017eu vysrat,“ zanad\u00e1val a vyhoupl se do sedu takovou rychlost\u00ed, a\u017e se mu zamotala hlava. Okam\u017eit\u011b rad\u011bji padnul hlavou zp\u00e1tky do pol\u0161t\u00e1\u0159e a sna\u017eil se ust\u00e1lit svoje zorn\u00e9 pole. Skopal pe\u0159inu a\u017e na konec postele a zaujal kone\u010dnou, ne zrovna pohodln\u011b vypadaj\u00edc\u00ed polohu na span\u00ed. Ani se neobt\u011b\u017eoval s odl\u00ed\u010den\u00edm. Kupodivu se mu i poda\u0159ilo usnout, p\u0159esto \u017ee ho su\u017eovaly no\u010dn\u00ed m\u016fry na t\u00e9ma, \u017ee by on byl taky takov\u00fd negramot.<\/div>\n
\n<\/div>\n
Probudilo ho a\u017e ostr\u00e9 rann\u00ed sv\u011btlo, kter\u00e9 mu sv\u00edtilo do o\u010d\u00ed. Zak\u0148oural a promnul rozespal\u00e9 o\u010di.
„Aaa, do h\u00e1je,“ zhrozil se. Za prv\u00e9 mu t\u0159e\u0161tila hlava, a za druh\u00e9 si sv\u016fj u\u017e tak rozmazan\u00fd make-up rozmazal je\u0161t\u011b v\u00edc. Pol\u0161t\u00e1\u0159 \u010dern\u00fd od o\u010dn\u00edch linek a \u0159asenky. Promnul si opuchl\u00fd obli\u010dej a \u010dernota mu pot\u0159\u00edsnila dlan\u011b. „Shit,“ prsknul, mr\u0161tn\u011b se vyhrabal na nohy a odkr\u00e1\u010del na\u0161tvan\u011b do koupelny, hned p\u0159istoupil k umyvadlu a z\u00edral na sebe do zrcadla. P\u0159esn\u011b jako Tom.
„Pulec. Vypad\u00e1m jak pulec,“ p\u0159ibl\u00ed\u017eil obli\u010dej k on\u00e9 v\u011bci vis\u00edc\u00ed na zdi a zkoumal sv\u00e9 o\u010di. Tahal dolu sv\u00e1 spodn\u00ed v\u00ed\u010dka a b\u011bdoval nad sebou.
„Se\u0161 chud\u00e1\u010dek, Billi.“<\/div>\n
Jeho dokonal\u00fd vzhled byl moment\u00e1ln\u011b naprosto katastrof\u00e1ln\u00ed.
„Bude mi trvat hodiny, ne\u017e se d\u00e1m do kupy,“ zab\u011bdoval a do dlan\u00ed nandal dostatek studen\u00e9 vody. Zabo\u0159il do n\u00ed obli\u010dej. Studenou vodu sice nem\u011bl r\u00e1d, ale na rann\u00ed oteklost byla nejlep\u0161\u00edm l\u00e9kem. Cel\u00fd krok provedl n\u011bkolikr\u00e1t. Vy\u010distil sv\u016fj b\u011blostn\u00fd chrup a nechutn\u011b drah\u00fdm ml\u00e9kem odl\u00ed\u010dil zbytky \u010dernoty kolem o\u010d\u00ed. Pochopiteln\u011b nezapomn\u011bl pou\u017e\u00edt i \u010dist\u00edc\u00ed ple\u0165ovou vodu.<\/div>\n
\n<\/div>\n
Relativn\u011b osv\u011b\u017een\u00fd se vypot\u00e1cel z koupelny, aby si v kuchyni ud\u011blal hrnek rann\u00ed k\u00e1vy. Ne\u017e konvice cvakla na znamen\u00ed ukon\u010den\u00ed varn\u00e9 \u010dinnosti, d\u00edval se z okna. U\u017e zase mu mysl nahlod\u00e1val ten kluk. Ten bezdomovec. Dobr\u00e1, mo\u017en\u00e1 ho tak trochu zaj\u00edmal, ale i tak mu z n\u011bj bylo zle. Sp\u00ed\u0161 mu p\u0159i\u0161lo divn\u00e9, \u017ee je tak mlad\u00fd. B\u00fdval zvykl\u00fd sp\u00ed\u0161e na star\u00e9 smradlav\u00e9 d\u011bdky. Dost \u010dasto v\u00eddal takov\u00e9to p\u00e1prdy s krabic\u00ed nejlevn\u011bj\u0161\u00edho v\u00edna posed\u00e1vat kolem Kauflandu, kde byl pr\u00e1v\u011b ji\u017e zmi\u0148ovan\u00fd park pro mladistv\u00e9 na prknech, hned vedle kryt\u00e9ho baz\u00e9nu. Ono hodn\u011b bezdomovc\u016f se potulovalo a posed\u00e1valo na tomto m\u00edst\u011b, nedivil se, \u017ee tenhle chlapec nebyl v\u00fdjimka. Bylo to tak… automatick\u00e9. Nemohl p\u0159ij\u00edt na d\u016fvod pro\u010d.<\/div>\n
\n

Konvice ozn\u00e1mila va\u0159\u00edc\u00ed vodu, Bill odlepil sv\u016fj zrak od ulice a \u0161el si zal\u00edt k\u00e1vu. Okam\u017eit\u011b p\u0159iv\u0159el spokojen\u011b o\u010di nad jej\u00edm aroma. Povzdychnul si. Mo\u017en\u00e1… mo\u017en\u00e1 byl moc hrub\u00fd a necht\u011bl se chovat tak zle. Vrtalo mu to v hlav\u011b a za\u010d\u00ednal snad i litovat, co ud\u011blal. Ne \u017ee by si n\u011bco vy\u010d\u00edtal, ale p\u0159ece jen byl dost mimo st\u0159\u00edzlivou dimenzi a p\u0159ehnal to. Proto\u010dil o\u010di, pop\u00edjej\u00edc opatrn\u011b tmav\u00fd napoj a vnuknut\u00ed toho, \u017ee by se mu omluvil, mu p\u0159i\u0161lo dost absurdn\u00ed.<\/p><\/div>\n

Nem\u011bl v povaze se omlouvat. Dokonce ani v situac\u00edch, kdy byla omluva na m\u00edst\u011b. Prost\u011b to ned\u011blal. Snad nikdy opravdu nelitoval ni\u010deho, co \u0159ekl. Ani te\u010f toho nelitoval, ale mo\u017en\u00e1… mo\u017en\u00e1 n\u011bco v hloubi ho t\u00ed\u017eilo, \u017ee p\u0159ep\u00edskl. <\/div>\n
T\u0159eba by se tam mohl vr\u00e1tit. Ne za n\u00edm. Sp\u00ed\u0161e ze zv\u011bdavosti. Pod\u00edvat se. Kdy\u017e uvid\u00ed, \u017ee je ten kluk zcela v pohod\u011b, co se psychiky t\u00fd\u010de… oto\u010d\u00ed se na podpatku a p\u016fjde pry\u010d. Nebo by mu mohl jen vysv\u011btlit, \u017ee byl p\u0159iopil\u00fd, a tak volil slova moc ost\u0159e, nicm\u00e9n\u011b to stejn\u011b jeho postoj nem\u011bn\u00ed. Bill se musel zak\u0159enit s\u00e1m nad sebou, kdy\u017e takhle uva\u017eoval a jeho k\u00e1va v n\u011bm postupn\u011b mizela, zat\u00edmco zkoumal svoje dlouh\u00e9 nehty. Dob\u0159e… vr\u00e1t\u00ed se tam. Jen tak, aby se ne\u0159eklo. Nic v\u00edc. Stejn\u011b by jinak tvrdnul doma a proch\u00e1zka na vzduchu ho t\u0159eba trochu probere z kocoviny.<\/p>\n<\/div>\n
„No, a m\u00e1m d\u016fvod j\u00edt ven,“ tlesknul si Bill a zapadnul bleskurychle do koupelny. Pro\u010d\u00edsl si vlasy, beztak si na n\u011b nasad\u00ed \u010depici, nem\u00e1 chu\u0165 se zab\u00fdvat \u00fa\u010desem. Pot\u0159el si rty jako v\u017edy leskem, schoval ho… neschoval. Bill nebyl je\u0161t\u011b oble\u010den\u00fd. \u00dapln\u011b by zapomn\u011bl. V lo\u017enici shodil \u0161pinav\u00e9 pr\u00e1dlo a navl\u00e9knul se do vo\u0148av\u00e9 ko\u0161ile a \u00fazk\u00fdch d\u017e\u00edns\u016f. \u010capku narazil na hlavu, br\u00fdle na nos, popadl kl\u00ed\u010de a kabelku, a v m\u017eiku st\u00e1l p\u0159ed sv\u00fdm panelov\u00fdm domem uprost\u0159ed klidn\u00e9ho s\u00eddli\u0161t\u011b.<\/div>\n
\n

Za\u010d\u00ednalo b\u00fdt parno a on dostal \u017e\u00edze\u0148. Super, pravideln\u011b na n\u011bco zapom\u00edn\u00e1. Te\u010f na sv\u016fj pitn\u00fd re\u017eim a to ho dodr\u017eoval poctiv\u011b. Zp\u00e1tky u\u017e se mu necht\u011blo, a tak se cestou stavil v men\u0161\u00edm kr\u00e1mu a koupil si velkou lahev vody. Ihned se z n\u00ed notn\u011b nalokal a svoj\u00ed typickou ch\u016fz\u00ed se vydal sm\u011br skate park. Zarazil si sluch\u00e1tka do u\u0161\u00ed, aby nemusel p\u0159em\u00fd\u0161let moc nad t\u00edm, \u017ee tam v\u016fbec jde, a co asi \u0159ekne. Rad\u011bji vn\u00edmal jen hudbu a nad\u0159azen\u011b \u0161pulil \u00fasta na ka\u017ed\u00e9ho, kdo se po n\u011bm pod\u00edval. Zastavil se na kraji parku a jen l\u00edtal pohledem po prostoru, zda ho n\u011bkde zahl\u00e9dne.
„Douf\u00e1m, \u017ee ho budu nah\u00e1n\u011bt po cel\u00fdm m\u011bst\u011b,“ zabrblal pro sebe a l\u00edn\u00fdm krokem ve\u0161el mezi betonov\u00e9 nebo plechov\u00e9 rampy. Neuv\u011bdomoval si, \u017ee \u0159ekl takovou v\u011bc, \u017ee by jej vlastn\u011b v\u011bdom\u011b vyhled\u00e1val. Bill by si to ani nep\u0159ipustil. A kdy\u017e u\u017e, tak na povrch by to nedal zn\u00e1t. Na to byl p\u0159\u00edli\u0161 hrd\u00fd.<\/div>\n

\n

Vyndal si z ucha jedno sluch\u00e1tko, kdyby kolem n\u011bj n\u00e1hodou prosvi\u0161t\u011bl n\u011bkdo na kole a nesmetl jej z cesty. M\u017eoural do \u017ehnouc\u00edho slun\u00ed\u010dka, pobrukoval si jakousi melodii, kter\u00e1 mu zn\u011bla dokole\u010dka v hlav\u011b, a rozhl\u00ed\u017eel se po okol\u00ed, dokud jej nezaujala rampa na konci parku. M\u011bla obloukovit\u00fd tvar a vypadalo to, \u017ee by tam mohl naj\u00edt alespo\u0148 n\u011bjak\u00e9 m\u00edsto ve st\u00ednu. Pot\u0159eboval si v klidu zakou\u0159it, a proto se rozhodl j\u00edt se usadit pr\u00e1v\u011b tam. Jak se pomalu p\u0159ibli\u017eoval, jeho kroky zpomalovaly a \u010delist klesala. Byl tam on. Ten mlad\u00fd bezdomovec. A le\u017eel schoulen\u011b v klub\u00ed\u010dku. Bill mrkal a mra\u010dil se, jak nejv\u00edc dovedl a nohy ho samy nesly bl\u00ed\u017e, dokud ned\u0159ep\u011bl p\u0159ed rampou, s rukou u ucha, sund\u00e1vaj\u00edc sluch\u00e1tko, a ned\u00edval se dovnit\u0159 \u00fakrytu. Tom spal. \u010cernovl\u00e1sek tvrd\u011b polkl sucho v \u00fastech. Poklepal kloubky prst\u016f o beton a bezbarv\u00fdm hlasem s ledov\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159\u00ed \u0159ekl: ,,Neru\u0161\u00edm?“<\/p>\n<\/div>\n

autor: S & Doris<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: S & Doris M\u00e1lem dostali infarkt oba dva. Bill z toho, jak byl zd\u011b\u0161en\u00fd svou znechucenost\u00ed. U\u017e na parkovi\u0161ti v n\u011bm vzr\u016fstala averze v\u016f\u010di tomuto stvo\u0159en\u00ed ne\u010distoty a pachu, nav\u00edc se b\u00e1l, \u017ee by mu takov\u00fd \u0161pinavec a podiv\u00edn mohl ubl\u00ed\u017eit<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[343],"tags":[],"class_list":["post-11110","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-homeless"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11110","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11110"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11110\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11110"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11110"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11110"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}