{"id":11135,"date":"2010-07-24T18:30:00","date_gmt":"2010-07-24T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11108"},"modified":"2010-07-24T18:30:00","modified_gmt":"2010-07-24T17:30:00","slug":"lace-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/07\/24\/lace-5\/","title":{"rendered":"Lace 5."},"content":{"rendered":"
autor: Cinematics<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"414\"<\/div>\n
<\/div>\n
Slunce za\u010dalo zapadat; v\u00e1\u0161niv\u00e1  a nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed \u017elutav\u011b-oran\u017eov\u00e1 z\u00e1\u0159e slunce si nach\u00e1zela cesti\u010dku okny dovnit\u0159 do Tomova domu, zalila d\u016fm do p\u0159\u00edjemn\u00e9ho zlata a prachu. Sv\u011btlo pronikalo skrz okno do Tomova pokoje, \u0161imralo sp\u00edc\u00edho chlapce na posteli sv\u00fdm tepl\u00fdm sv\u011btlem.<\/div>\n
Tom potichu \u0161el po rozpraskan\u00e9  podlaze, sundal si sv\u00e9 \u0161pinav\u00e9 pracovn\u00ed kalhoty a tuniku, a nandal si dom\u00e1c\u00ed oble\u010den\u00ed. St\u00e1hl si sv\u00e9 dredy do drdolu a sedl si na kraj postele, sledoval t\u011blo sv\u00e9ho sp\u00edc\u00edho bratra.<\/div>\n
Slunce osv\u011btlovalo Billovu porcel\u00e1novou k\u016f\u017ei, d\u011blalo jeho obli\u010dej je\u0161t\u011b jemn\u011bj\u0161\u00edm a je\u0161t\u011b v\u00edce \u017e\u00e1douc\u00edm po dotyku. Vlnit\u00e9 blon\u010fat\u00e9  vlasy se mu vlnily na krku i obli\u010deji, ud\u011blaly se mu v nich pram\u00ednky, jak uschl s mokrou hlavou.<\/div>\n
Tom sledoval, jak se Billovi pod v\u00ed\u010dky pohybovaly o\u010di, v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 z\u0159ejm\u011b divok\u00e9 sny. Jeho tmav\u00e9 \u0159asy delik\u00e1tn\u011b le\u017eely na jeho l\u00edcn\u00edch kostech, chv\u011bly se, jak snil. Tom ti\u0161e porovn\u00e1val jejich obli\u010deje, sledoval zak\u0159iven\u00ed Billova nosu i jeho rty, p\u0159es \u010delist a dlouh\u00fd krk. Udivovalo ho, jak si byli podobn\u00ed, a jak se to Bill ani nesna\u017eil pop\u00edrat. Ale Tomovi to d\u00e1valo smysl. Bill byl na vysok\u00e9m podstavci, byl v\u00e9vodovou dcerou<\/em>, a tak Tom nemohl ani spo\u010d\u00edtat v\u0161echny l\u017ei, kter\u00e9 mu byly vykl\u00e1d\u00e1ny.  <\/div>\n
Tom nat\u00e1hl ruku a h\u0159betem ruky pohladil Billa l\u00e1skypln\u011b po \u010delisti. V\u017edycky c\u00edtil siln\u00fd vztah ke sv\u00e9mu ztracen\u00e9mu bratrovi, sledoval ho, jak vyr\u016fst\u00e1 a v\u011bd\u011bl, kdo p\u0159esn\u011b je, a ochra\u0148ovat Billa bylo jako jeho \u017eivotn\u00ed mise. Byla to dobrovoln\u00e1 mise, ale Tom ji nikdy necht\u011bl opustit. Bill u\u017e byl jednou ukraden a on odm\u00edtal, aby se to je\u0161t\u011b jednou stalo. Mohl ho schov\u00e1vat nav\u017edy.<\/div>\n
\n
Billovo d\u00fdch\u00e1n\u00ed bylo tich\u00e9 a pravideln\u00e9, \u017e\u00e1dn\u00e9 znaky nepokojn\u00e9ho sp\u00e1nku a \u017e\u00e1dn\u00fd symbol nep\u0159\u00edjemn\u00fdch sn\u016f. Vlastn\u011b Tom vid\u011bl, jak se koutky Billov\u00fdch \u00fast malinko vytahuj\u00ed nahoru do lehk\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. Tom cht\u011bl nechat Billa sp\u00e1t, v\u011bd\u011bl, \u017ee jeho br\u00e1\u0161ka toho mus\u00ed m\u00edt hodn\u011b o \u010dem p\u0159em\u00fd\u0161let, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee to bude nejlep\u0161\u00ed, kdy\u017e si oba promluv\u00ed s jejich matkou, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed dom\u016f ze sv\u00e9ho obchodu.<\/div>\n
P\u0159ejel Billovi dlan\u00ed  po tv\u00e1\u0159i, a \u0159ekl ti\u0161e jeho jm\u00e9no. Bill nakr\u010dil nos, l\u00edn\u011b otev\u0159el o\u010di a malinko sebou cuknul; zapomn\u011bl, kde je. Hned, jak se Bill pod\u00edval Tomovi do o\u010d\u00ed, c\u00edtil se pohodln\u011bji a bezpe\u010dn\u011bji. Nikdy v \u017eivot\u011b se neprobudil jinde ne\u017e ve sv\u00e9 posteli se slu\u017ekami po boku, ale nebyl vystra\u0161en\u00fd, jak by si n\u011bkdo mohl myslet, ne, kdy\u017e vedle n\u011bj sed\u011bl Tom a usm\u00edval se na n\u011bj.<\/p>\n<\/div>\n
Pro Billa byl Tom spasitel. Samoz\u0159ejm\u011b, d\u011blal si starosti, jestli a\u017e se spolu sezn\u00e1m\u00ed v\u00edc, aby se neza\u010dali nen\u00e1vid\u011bt, ale proto\u017ee Tom Billovi \u0159ekl pravdu o jeho \u017eivot\u011b, Bill si u n\u011bj p\u0159ipadal v bezpe\u010d\u00ed. Nebylo to n\u011bco, co lidi sly\u0161\u00ed ka\u017ed\u00fd den, \u017ee jste pod va\u0161imi \u0161aty jin\u00e9 pohlav\u00ed, a ty l\u017ei, a \u017ee m\u00e1 n\u011bkoho, kdo ho cht\u011bl p\u0159iv\u00e9st k pravd\u011b, to p\u0159ineslo Billovi obrovsk\u00fd pocit bezpe\u010d\u00ed, a v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u016f\u017ee sv\u00e9mu bratrovi lehce ve v\u0161em v\u011b\u0159it. Samoz\u0159ejm\u011b, Tom mu mohl klidn\u011b lh\u00e1t, ale o tom Bill pochyboval. Pro\u010d by pl\u00fdtval \u010das t\u00edm, \u017ee by se sna\u017eil p\u0159esv\u011bd\u010dit svoje vlastn\u00ed dvoj\u010de o l\u017ei? Ne, Bill si byl Tomov\u00fdmi slovy jist\u00fd.<\/div>\n
Bill odstr\u010dil tro\u0161ku kousavou deku z bavln\u011bn\u00e9 p\u0159\u00edze ke sv\u00fdm kolen\u016fm a poposedl si; op\u0159el se z\u00e1dy o ze\u010f a zamrkal na z\u00e1pad slunce. Byl zpocen\u00fd a bylo mu horko z vlhkosti a neprody\u0161n\u00fdch pe\u0159in, co\u017e mu v hlav\u011b vytvo\u0159ilo ot\u00e1zku, pro\u010d se neprobudil a neotev\u0159el si okno.  <\/div>\n
„Odpo\u010dinul sis hezky?“ zeptal se Tom, naklonil se a otev\u0159el okno, aby na Billa pustil trochu chladn\u00e9ho ve\u010dern\u00edho vzduchu.<\/div>\n
„Bylo to velmi pot\u0159eba, ano.“ P\u0159ik\u00fdvl Bill, prot\u00e1hl si nohy a najednou si p\u0159ipadal divn\u011b, le\u017eel v posteli a m\u011bl kalhoty. Nikdy v \u017eivot\u011b na sob\u011b nem\u011bl n\u011bco takov\u00e9ho a byl to na jeho k\u016f\u017ei podivn\u00fd pocit.<\/div>\n
„To mi je jasn\u00fd, \u017ee to bylo pot\u0159eba. Mus\u00ed\u0161 b\u00fdt ve stresu. M\u016f\u017eu ti ud\u011blat n\u011bjak\u00fd  \u010daj? Mamka m\u00e1 obchod s bylinkami, a tak m\u00e1me opravdu velk\u00fd v\u00fdb\u011br.“<\/div>\n
„M\u00e1te he\u0159m\u00e1nek?“ zeptal se Bill, dal si obv\u00e1zanou ruku p\u0159ed pusu, jak slab\u011b z\u00edvnul.<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b ano. Zept\u00e1m se mamky, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed dom\u016f, ale vr\u00e1t\u00ed se brzy. Je u\u017e skoro tma.“ Pod\u00edval se Tom z okna na potem\u0148uj\u00edc\u00ed nebe, pokoj byl te\u010f u\u017e fialovo-\u010derven\u00fd.<\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee se na m\u011b nezlob\u00ed, \u017ee jsem se choval v\u010dera jako takov\u00e9 d\u00edt\u011b.“ Zamra\u010dil se Bill.<\/div>\n
„Je to pochopiteln\u00e9, \u017ee jsi n\u00e1m nev\u011b\u0159il. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee se to dalo o\u010dek\u00e1vat. Jsem st\u00e1le naprosto \u0161okovan\u00fd, \u017ee jsi mi v\u011b\u0159il a \u017ee jsi utekl z domova tak rychle, abys m\u011b na\u0161el. Ne, \u017ee by mi to vadilo\u2026“<\/div>\n
„Bylo to celkem impulzivn\u00ed, opravdu.“ Pokr\u010dil Bill rameny. Chci \u0159\u00edct, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jsem si to promyslel, ale ud\u011blat to a rozhodnout se, \u017ee to ud\u011bl\u00e1m dneska, byla naprost\u00e1 improvizace. Nev\u00ed\u0161, jak dlouho jsem \u010dekal na d\u016fvod odej\u00edt.“<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee j\u00e1 jsem ten d\u016fvod?“<\/div>\n
„Vypad\u00e1 to tak! Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee si nest\u011b\u017euji. R\u00e1d bych t\u011b poznal a pochopil v\u0161echno, co doopravdy jsem.“<\/div>\n
„Miler\u00e1d ti pom\u016f\u017eu a utvo\u0159\u00edm si s tebou spojen\u00ed.“ Zaradoval se Tom, p\u0159ipadal si tak opatrovnicky a bratrsky; jako by jedin\u00fd smysl jeho \u017eivota m\u011blo b\u00fdt st\u00e1t se velk\u00fdm bratrem a nic jin\u00e9ho. S t\u00edm mohl lehce \u017e\u00edt.<\/div>\n
„M\u00e1m spoustu ot\u00e1zek ohledn\u011b, um\u2026“ zrudnul Bill a zatahal si nerv\u00f3zn\u011b za vlasy. „O m\u00e9m t\u011ble a… a doufal jsem, \u017ee bys mi mohl pomoci. V\u010dera jsem hodn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel.“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee pom\u016f\u017eu, a v\u0161echno budeme d\u011blat podle tebe. V\u00edm, jak to mus\u00ed b\u00fdt t\u011b\u017ek\u00e9, mluvit se mnou o t\u011ble, kdy\u017e jsi vyrostl tak, jak jsi vyrostl.“<\/div>\n
„Ano, j\u00e1\u2026 Nikdy jsem o t\u011bchto v\u011bcech s mu\u017ei nemluvil a je to pro m\u011b opravdu nepohodln\u00e9, i kdy\u017e jsem tak\u00e9 mu\u017e\u2026 Ale pot\u0159ebuju tyhle v\u011bci zn\u00e1t, nebo ne?“<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161 ti to trochu uleh\u010d\u00ed \u017eivot, kdy\u017e o sob\u011b bude\u0161 v\u011bd\u011bt v\u00edc, ano.“ P\u0159ik\u00fdvl Tom a Bill se d\u00e1l \u010dervenal, jeho diskuze s bratrem mu p\u0159ivozovala riskantn\u00ed a nikdy nevysloven\u00e9 pocity. „Ch\u00e1pu, \u017ee \u017eeny<\/em> nejsou ch\u00e1p\u00e1ny tak, aby mluvily o t\u011bchto v\u011bcech, tak\u017ee v\u00edm, \u017ee to pro tebe mus\u00ed b\u00fdt t\u011b\u017ek\u00e9. P\u0159ij\u010f za mnou, a\u017e bude\u0161 m\u00edt pocit, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161. Slib mi, \u017ee se m\u011b bude\u0161 pt\u00e1t na ot\u00e1zky jen tehdy, kdy\u017e to nebude proti tvoj\u00ed v\u016fli.“<\/div>\n
„Slibuji.“ <\/p>\n<\/div>\n
Tom si poposedl tak, aby sed\u011bl na posteli v tureck\u00e9m sedu p\u0159\u00edmo naproti Billovi. Oba dva jen sed\u011bli a koukali se na sebe, vn\u00edmali v\u0161echny ty podobnosti a mal\u00e9 rozd\u00edly, kter\u00e9 m\u011bli. Bill zvedl ruku a byl r\u00e1d, \u017ee to Tom ud\u011blal tak\u00e9, jako zrcadlo.<\/div>\n
„Celou noc vzh\u016fru a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed,“ zamumlal Tom a m\u00e1vnul trochu rukou zrovna v\u010das, kdy to Bill ud\u011blal tak\u00e9.<\/div>\n
„Ano, o tom, co jsi mi \u0159ekl, a o tom, co mi \u0159\u00edkali, kdy\u017e jsem vyr\u016fstal.“ Pokr\u010dil Bill rameny a Tom ho napodobil, \u010d\u00edm\u017e si od Billa vyslou\u017eil proto\u010den\u00ed o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„A na cos p\u0159i\u0161el?“ pohnul Tom rukou nad svou hlavu a p\u0159itiskl se dlan\u00ed na Billovu dla\u0148, ti\u0161e p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli maj\u00ed i ty sam\u00e9 my\u0161lenky a jestli dok\u00e1\u017ee p\u0159edv\u00eddat pohyby sv\u00e9ho dvoj\u010dete.<\/div>\n
„Na moc v\u011bc\u00ed ne,“ p\u0159iznal Bill, za\u010dervenal se a sklopil hlavu. Je\u0161t\u011b v\u00edc se za\u010dervenal, kdy\u017e Tom taky sklonil hlavu, aby na n\u011bj l\u00e9pe vid\u011bl a Bill zamrkal zpoza sv\u00fdch dlouh\u00fdch \u0159as. Tom se u\u0161kl\u00edbnul, kdy\u017e si Bill skousl ret a odvr\u00e1til pohled, p\u0159ipadal si p\u0159ihlouple a horce.<\/div>\n
„No, pom\u016f\u017eu ti na to v\u0161echno p\u0159ij\u00edt. S \u010d\u00edmkoliv bude\u0161 pot\u0159ebovat pomoct, tak pom\u016f\u017eu. Kdykoliv bude\u0161 pot\u0159ebovat ode m\u011b pomoci, budu tu pro tebe. Mus\u00edme si vynahradit t\u011bch sedmn\u00e1ct let.“<\/div>\n
Bill nikdy nem\u011bl pocit, \u017ee se o n\u011bj n\u011bkdo takhle zaj\u00edm\u00e1, ne za cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot, a nikdy nem\u011bl u sebe tak bl\u00edzko \u010dlov\u011bka, kter\u00fd by k n\u011bmu byl tak n\u011b\u017en\u00fd, a byl to moc p\u0159\u00edjemn\u00fd nov\u00fd pocit. Kdy\u017e vyr\u016fstal, jejich otec k n\u011bmu byl p\u0159\u00edsn\u00fd a n\u00e1siln\u00fd, a tak v\u011b\u0159il, \u017ee takov\u00e1 je cel\u00e1 rodina. Nic jin\u00e9ho neznal. Tak\u017ee tahle bl\u00edzkost s jeho vlastn\u00edm dvoj\u010detem byla velmi zamy\u0161len\u00ed hodn\u00e1 a p\u0159ekr\u00e1sn\u00e1, Bill byl ohledn\u011b toho neuv\u011b\u0159iteln\u011b \u0161\u0165astn\u00fd; i kdy\u017e mo\u017en\u00e1 i tro\u0161ku zmaten\u00fd.<\/div>\n
Ti dva tam v tichosti sed\u011bli, koukali do tmy a pomalu si na ni zvykali. Jednodu\u0161e sed\u011bli, koukali se na sebe a d\u011blali pohyby toho druh\u00e9ho, skon\u010dili na nohou a pou\u017e\u00edvali sv\u00e1 cel\u00e1 t\u011bla, aby vid\u011bli, jak podobn\u011b pracuj\u00ed. P\u0159ekvapilo je, \u017ee po chv\u00edli dok\u00e1zali skoro odhadnout pohyby toho druh\u00e9ho a odpov\u011bd\u011bt na n\u011b skoro sou\u010dasn\u011b; ale nekomentovali to, prost\u011b se tak stalo.<\/p>\n<\/div>\n
Simone p\u0159i\u0161la dom\u016f  o tro\u0161ku pozd\u011bji, n\u011bco si pro sebe brumlala a nejsp\u00ed\u0161 m\u011bla v pr\u00e1ci \u0161patn\u00fd den. Tom ji zavolal do sv\u00e9ho pokoje, kde rozsv\u00edtil sv\u00ed\u010dky. Naklonil hlavu na stranu, sna\u017eil se schovat uculen\u00ed, jak Simone nadsko\u010dila \u0161okem, kdy\u017e vid\u011bla Billa na posteli. P\u0159ib\u011bhla k n\u011bmu a p\u0159it\u00e1hla si ho na hrudn\u00edk, hladila ho po jeho blon\u010fat\u00fdch rozcuchan\u00fdch vlasech a m\u00e1lem m\u011bla hysterick\u00fd z\u00e1chvat.<\/div>\n
„Ty jsi p\u0159i\u0161el?“ plakala a Bill p\u0159ik\u00fdvnul, pevn\u011b ji objal a uvolnil se do cel\u00e9 t\u00e9 l\u00e1sky, p\u0159ijet\u00ed a nostalgie, kterou ona c\u00edtila. „Nedr\u017eela jsem t\u011b v n\u00e1ru\u010d\u00ed od t\u00e9 doby, co ti bylo jen p\u00e1r t\u00fddn\u016f.“ Unikl Simone vzlyk, nat\u00e1hla ruku a p\u0159it\u00e1hla si i Toma, oba sv\u00e9 syny pevn\u011b obj\u00edmala.<\/div>\n
Bill c\u00edtil, jak ho Tom objal kolem pasu, a tro\u0161ku mu vyhrnul tri\u010dko, prsty ho hladil jemn\u011b a n\u011b\u017en\u011b po hol\u00e9 k\u016f\u017ei. Bill m\u00e1lem zalapal po dechu, pomy\u0161len\u00ed na mu\u017ee, jak se dot\u00fdk\u00e1 jeho k\u016f\u017ee tak n\u011b\u017en\u011b jako te\u010f, ho m\u00e1lem znovu p\u0159ivedlo do rozpak\u016f. Doufal, \u017ee je to t\u0159eba jen t\u00edm, jak podivn\u011b vyrostl, proto\u017ee si nebyl jist\u00fd, jestli kdy\u017e to takhle bude pokra\u010dovat d\u00e1l, jestli bude schopn\u00fd to d\u00e1l zvl\u00e1dnout.  <\/div>\n
„Jak, jak ses sem dostal? Tak brzo!“ zavzlykala Simone a Billovi se cht\u011blo plakat, p\u0159ipadal si tak milov\u00e1n a v bezpe\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Mami, co kdybys n\u00e1s pustila, a j\u00e1 s Billem ti to v\u0161echno pov\u00edme.“ Zasm\u00e1l se Tom, obli\u010dejem se ot\u0159el o Bill\u016fv, byli u sebe tak bl\u00edzko jen d\u00edky mat\u010dinu objet\u00ed. Simone je neochotn\u011b pustila a sna\u017eila se potla\u010dit touhu si je zase p\u0159im\u00e1\u010dknout do n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu, m\u00e1\u0161 pravdu. Jen jsem nem\u011bla \u0161anci obj\u00edmat oba sv\u00e9 syny od t\u00e9 doby, co v\u00e1m bylo jen p\u00e1r t\u00fddn\u016f.“<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku, mami, u\u017e je tady.“ \u0158ekl Tom, aby ji uklidnil a pohladil po kolenu. „Bille, \u0159ekni mamce o tv\u00e9m pl\u00e1nu.“<\/p>\n<\/div>\n
„Oh, dob\u0159e, ano.“ Uk\u00e1zal Bill svoje obv\u00e1zan\u00e9 ruce a Simone se okam\u017eit\u011b rozvzlykala, n\u011b\u017en\u011b je chytla do sv\u00fdch upracovan\u00fdch rukou. „No, kdy\u017e jsem se dostal dom\u016f, byl jsem v opravdu velk\u00e9m pr\u016f\u0161vihu, za to, \u017ee jsem utekl, a tak m\u011b se\u0161vihali.“<\/div>\n
„Oh, m\u016fj chlape\u010dek\u2026“ zavzlykala Simone, p\u0159itulila si jeho ruce k obli\u010deji.<\/div>\n
„A byl jsem na zbytek ve\u010dera posl\u00e1n k sob\u011b do pokoje, tak\u017ee jsem za\u010dal pracovat na pl\u00e1nu o \u00fat\u011bku, ale a\u017e dnes r\u00e1no jsem ho dokon\u010dil. Za\u010dalo to t\u00edm, \u017ee jsem si za\u0161pinil pe\u0159iny od krve, co\u017e bylo velice riskantn\u00ed, ale pomohlo mi to. Tak\u017ee dnes r\u00e1no jsem poprosil, jestli bych si mohl doj\u00edt pro nov\u00e9 povle\u010den\u00ed, abych jim vynahradil to, \u017ee jsem tolik zlobil. Kdy\u017e jsem byl v pr\u00e1deln\u011b, schoval jsem do pe\u0159in i oble\u010den\u00ed pro slu\u017eku a povedlo se mi to schovat pod oble\u010den\u00ed, je\u0161t\u011b ne\u017e m\u011b Lucia obl\u00e9kla.“<\/div>\n
„Tak chytr\u00e9, moje d\u011bti,“ zaradovala se Simone. „Vychytral\u00e9, ale hloup\u00e9.“<\/div>\n
„Mami,“ zasm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„Mohli na tebe tak lehce p\u0159ij\u00edt!“<\/div>\n
„Ano, ale nep\u0159i\u0161li na n\u011bj. Bille, pokra\u010duj.“ Zavrt\u011bl Tom hlavou a mali\u010dko ti\u0161e se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Tak\u017ee, poprosil jsem Luciu, aby m\u011b vzala do kostela, abych mohl poprosit Boha o odpu\u0161t\u011bn\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b, pou\u017e\u00edvat Boha jako \u010d\u00e1st sv\u00e9ho \u00fat\u011bku nen\u00ed n\u011bco, na co bych byl hrd\u00fd, ale B\u016fh bylo to jedin\u00e9, co by mi mohlo pomoct. Mo\u017en\u00e1. No nic, pak jsem poprosil, jestli bych se mohl modlit s\u00e1m, a kdy\u017e jsem byl v modlitebn\u011b, svl\u00e9kl jsem si \u0161aty a vylezl ven oknem a ut\u00edkal na Schmidtovu farmu.“  <\/div>\n
„A tam jsem ho na\u0161el, kdy\u017e jsem p\u0159ivedl zp\u00e1tky Gotze, s kter\u00fdm jsem byl b\u011bhat. Pak jsem ho p\u0159ivedl dom\u016f, a vr\u00e1til se do pr\u00e1ce.“ Dokon\u010dil p\u0159\u00edb\u011bh Tom a Simone jen v tichosti sed\u011bla, ne\u017e zatleskala a p\u0159itiskal si Billa zp\u00e1tky na hrudn\u00edk.<\/div>\n
„Nikdy jsem si nemyslela, \u017ee v\u00e1s budu m\u00edt oba.“ Zavzlykala a Tom si povzdychl.<\/div>\n
„Jen si pamatuj, \u017ee te\u010f budeme muset b\u00fdt hrozn\u011b opatrn\u00ed, mami. V\u00ed\u0161, \u017ee te\u010f n\u00e1\u0161 otec nejsp\u00ed\u0161 \u0161\u00edl\u00ed. Zrovna ztratil jednu z v\u011bc\u00ed, kter\u00e1 mu mohla p\u0159in\u00e9st spoustu pen\u011bz.“ Zm\u00ednil Tom a Bill se na n\u011bj okam\u017eit\u011b pod\u00edval, se strachem v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eeme ut\u00e9ci?“ za\u0161eptal Bill a Simone vydechla, pustila Billa, aby na n\u011bj mohla l\u00e9pe mluvit.<\/div>\n
„Je to kr\u00e1sn\u00fd n\u00e1pad, opustit m\u011bsto a za\u010d\u00edt znovu, ale nen\u00ed to mo\u017en\u00e9, brou\u010dku. M\u00e1me domov a pr\u00e1ci tady; nem\u016f\u017eeme to tady jen tak nechat a za\u010d\u00edt znovu bez domova a bez pr\u00e1ce.“<\/div>\n
„Co kdybych ho n\u011bkam vzal, mami? Schoval ho tam, dokud si nebudeme jisti, \u017ee u\u017e je po v\u0161em.“ Navrhl Tom a Simone zavrt\u011bla hlavou.<\/div>\n
„Nev\u00edm, jestli v\u00e1\u0161 otec n\u011bkdy p\u0159estane hledat, dokud Billa nenajde. Je chamtiv\u00fd, velmi chamtiv\u00fd.“<\/div>\n
„Stejn\u011b by bylo bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed na n\u011bjak\u00fd \u010das odjet z m\u011bsta.“ Protestoval Tom a Simone se slab\u011b usm\u00e1la.<\/div>\n
„R\u00e1no si o tom promluv\u00edme. M\u011bla jsem hrozn\u00fd den a Bill tu bude p\u0159es noc v bezpe\u010d\u00ed.“<\/div>\n
„Nev\u00ed otec, kde \u017eijete?“ za\u0161eptal Bill a Tom zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Nezaj\u00edm\u00e1 se o pracuj\u00edc\u00ed t\u0159\u00eddu, Bille. Necht\u011bl m\u00edt s mamkou a mnou co do \u010din\u011bn\u00ed. Podle n\u011bj m\u016f\u017eeme b\u00fdt t\u0159eba u\u017e i mrtv\u00ed. Tady jsi v bezpe\u010d\u00ed, to ti slibuju.“ Objal Tom Billova ramena a p\u0159itulil si ho bl\u00ed\u017e. „Na jak dlouho, to je ale ot\u00e1zka\u2026“ \u0159ekl ti\u0161e a Bill mu v n\u00e1ru\u010d\u00ed ztuhl, za\u010dal se do n\u011bj dost\u00e1vat strach.<\/div>\n
„Dob\u0159e, Tome, kdybys mohl Billovi p\u0159in\u00e9st n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo, jestli m\u00e1te hlad, tak by to bylo to nejlep\u0161\u00ed. M\u011bla jsem \u0161patn\u00fd den, pot\u0159ebuju si lehnout.“  <\/div>\n
Simone by r\u00e1da z\u016fstala se sv\u00fdmi chlapci, jen je obj\u00edmala a vypr\u00e1v\u011bla jim p\u0159\u00edb\u011bhy, ale m\u011bla dojem, \u017ee bude nejlep\u0161\u00ed, kdy\u017e nejd\u0159\u00edv oba nech\u00e1, aby mezi sebou znovu nav\u00e1zali spojen\u00ed. Vid\u011bla, jak se Tom zamiloval do n\u00e1padu, \u017ee tady Billa m\u00e1, ale v\u011bd\u011bla, \u017ee jej\u00ed mlad\u0161\u00ed syn bude m\u00edt probl\u00e9m si na to v\u0161echno zvyknout; asi bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e mu se zvyk\u00e1n\u00edm na v\u0161echno pom\u016f\u017ee n\u011bkdo, kdo je v jeho vlastn\u00edm v\u011bku.<\/div>\n
To a fakt, \u017ee Tom byl mu\u017e, stejn\u011b jako Bill, d\u011blalo jen zadob\u0159e tomu, \u017ee by mohl Billovi pomoct p\u0159ij\u00edt na spoustu v\u011bc\u00ed. Simone pak bude schopn\u00e1 d\u00e1t do skl\u00e1da\u010dky u\u017e jen ty nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed d\u00edly, ale pomoci Billovi p\u0159ij\u00edt na to, jak\u00e9 to je b\u00fdt mu\u017eem a ne \u017eenou, to bylo n\u011bco, co bude muset ud\u011blat Tom.<\/div>\n
„Och,“ \u0159ekl Bill smutn\u011b. „No, vysp\u011bte se hezky. Vzbud\u00edte m\u011b, a\u017e se proberete?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ano, Bille. Chci s v\u00e1mi str\u00e1vit co nejv\u00edc \u010dasu, ale opravdu si mus\u00edm j\u00edt lehnout. Tome, jsem si jist\u00e1, \u017ee se dok\u00e1\u017eete ke span\u00ed p\u0159ipravit sami. Slibuju, \u017ee v\u00e1s r\u00e1no vzbud\u00edm.“ Pol\u00edbila Simone oba chlapce na hlavu a p\u0159itulila si je. „Oba v\u00e1s tak moc miluju.“ A s t\u00edm rychle ode\u0161la z lo\u017enice, pevn\u011b za sebou zav\u0159ela dve\u0159e.  <\/div>\n
„Tak n\u011bjak jsem si p\u0159\u00e1l, aby si s n\u00e1mi z\u016fstala pov\u00eddat d\u00e9le.“ Zamumlal Bill a pod\u00edval se do kl\u00edna.<\/div>\n
„Mamka je prost\u011b takov\u00e1. Mysl\u00edm, \u017ee nejd\u0159\u00edv chce, abychom spole\u010dn\u011b p\u0159i\u0161li na r\u016fzn\u00e9 v\u011bci, ne\u017e se do tebe pust\u00ed.“ Zasm\u00e1l se Tom. „Nic t\u00edm nemysl\u00ed, v\u00edm, \u017ee se s tebou chce kamar\u00e1dit. Po\u0159\u00e1d o tob\u011b mluvila.“<\/div>\n
Bill si p\u0159ipadal neuv\u011b\u0159iteln\u011b  milov\u00e1n, kdy\u017e zjistil, \u017ee o n\u011bm jejich matka neust\u00e1le mluvila. D\u011btsky se za\u010dervenal.<\/div>\n
„Tome,“ zeptal se Bill ti\u0161e, schoulil se pod pe\u0159inu a koukal se z okna.<\/div>\n
„Jsi unaven\u00fd?“ zeptal se Tom a sfoukl sv\u00ed\u010dky.<\/div>\n
„Ano, ale m\u00e1m ot\u00e1zku.“<\/div>\n
„Copak?“<\/div>\n
„Pro\u010d ho maminka nechala, aby si m\u011b vzal? Pro\u010d n\u00e1s oba nevzala a neutekla pry\u010d, nebo n\u011bco? A pro\u010d j\u00e1? Ne \u017ee bych cht\u011bl, abys byl na m\u00e9m m\u00edst\u011b ty\u2026“<\/div>\n
Tom ti\u0161e p\u0159em\u00fd\u0161lel a vlezl si k Billovi pod pe\u0159inu, ke zdi, byl opatrn\u00fd, aby zabral co nejm\u00ed\u0148 m\u00edsta. V\u011bd\u011bl, jak se \u017eeny asi c\u00edtily, kdy\u017e le\u017eely v posteli s mu\u017eem, a necht\u011bl tak sv\u00e9ho bratra vystra\u0161it.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 by ti m\u011bla \u0159\u00edct mamka, pro\u010d si n\u00e1s nevzala oba, je to tak n\u011bjak t\u011b\u017ek\u00fd vysv\u011btlit, ale ten d\u016fvod, pro\u010d si otec vybral tebe, je, \u017ee jsi byl men\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1.“<\/div>\n
„Nech\u00e1pu to.“ Zamrkal Bill; sna\u017eil se, aby si jeho o\u010di zvykly na tmu a on se mohl p\u0159eto\u010dit a koukat se do toho uklid\u0148uj\u00edc\u00edho obli\u010deje, kter\u00fd byl vedle n\u011bj.<\/div>\n
„No, mamka \u0159\u00edkala, \u017ee kdy\u017e ses narodil, tak \u017ee jsi byl men\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1; jemn\u011bj\u0161\u00ed a v\u00edc k\u0159ehk\u00fd. Mysl\u00edm, \u017ee tak si otec vybral, kdo z n\u00e1s bude lep\u0161\u00ed d\u00edvka, a koho mu p\u016fjde l\u00e9pe p\u0159esv\u011bd\u010dit.“<\/div>\n
„Och.“ <\/p>\n<\/div>\n
Billovy o\u010di si kone\u010dn\u011b  zvykly na tu tmu kolem nich. P\u0159eto\u010dil se na bok a d\u00edval se na Toma, kter\u00fd le\u017eel jako prkno na z\u00e1dech, o\u010di zav\u0159en\u00e9 a rty tro\u0161ku od sebe. Bill si pomyslel, \u017ee je to roztomil\u00e9, \u017ee se sna\u017eil nele\u017eet moc bl\u00edzko u n\u011bj. Bill si myslel, \u017ee Tom toho o \u017een\u00e1ch v\u00ed spoustu, a \u017ee je to vlastn\u011b asi dob\u0159e. Mu\u017ei mu p\u0159ipadali, \u017ee jsou na vz\u00e1jemn\u00e9 doteky zvykl\u00ed. Voj\u00e1ci spali bl\u00edzko sebe, a mu\u017ei si v\u017edycky pot\u0159\u00e1sali rukama a obj\u00edmali se, ale \u017eeny takov\u00e9 v\u011bci s mu\u017ei ned\u011blaly. V\u011bt\u0161inou byly jen pol\u00edbeny na ruku a u\u017e i to bylo moc osobn\u00ed.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 si ud\u011blat pohodl\u00ed,“ zamru\u010del Bill. „Neboj\u00edm se.“<\/div>\n
„Nechci t\u011b n\u011bjak znepokojovat nebo n\u011bco,“ odpov\u011bd\u011bl Tom, otev\u0159el jedno oko a m\u00e1lem nevid\u011bl, jak na n\u011bj Bill z\u00edr\u00e1.<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku. Je to tvoje postel, spi, jak chce\u0161. Jestli m\u00e1m sp\u00e1t n\u011bkde jinde, tak budu.“<\/div>\n
„Bille\u2026“<\/div>\n
„Jen si ud\u011blej pohodl\u00ed, Tome. Opravdu, je to v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
Tom si povzdychl a p\u0159eto\u010dil se na bok, obli\u010dejem k Billovi. Oba dva tam jen tak le\u017eeli a koukali se, jak ten druh\u00fd mrk\u00e1 a d\u00fdch\u00e1, nebyli si jist\u00ed, co maj\u00ed d\u011blat nebo \u0159\u00edkat. Bill zadr\u017eoval dech a rychle se zeptal Toma na ot\u00e1zku, kter\u00e1 ho t\u00ed\u017eila u\u017e od v\u010derej\u0161\u00ed noci.<\/p>\n<\/div>\n
„Mohou se mu\u017ei sebe dot\u00fdkat?“ vykv\u00edknul rychle, za\u010dervenal se, jako by m\u011bl hore\u010dku, a okam\u017eit\u011b si p\u0159\u00e1l, aby byl zticha.<\/div>\n
„Och, oh,“ odka\u0161lal si Tom a sna\u017eil se nesm\u00e1t tomu, jak nahodil\u00e1 ta ot\u00e1zka byla, a jak rychle ji \u0159ekl. „Mysl\u00edm, \u017ee v\u0161ichni se sebe mohou navz\u00e1jem dot\u00fdkat. Nen\u00ed to \u0161patn\u00e1 v\u011bc. Pro\u010d?“<\/div>\n
„To je jedno,“ za\u0161eptal Bill a schoval si obli\u010dej do dlan\u00ed.<\/div>\n
„Jestli chce\u0161 odpov\u011bdi, mus\u00ed\u0161 to rozv\u00e9st, ty mizero.“ Zasm\u00e1l se Tom a Bill se za\u010dervenal. „Ale ne, nen\u00ed to \u0161patn\u00e1 v\u011bc.“<\/div>\n
„Ty\u2026Ty d\u011bl\u00e1\u0161\u2026“ za\u00fap\u011bl Bill a p\u0159itiskl si dlan\u011b k obli\u010deji je\u0161t\u011b v\u00edc, p\u0159ipadal si jako d\u00edt\u011b a p\u0159em\u00fd\u0161lel, pro\u010d s\u00e1m sebe nemohl od takov\u00fdch ot\u00e1zek zastavit.<\/div>\n
„Ano, d\u011bl\u00e1m to.“ Odpov\u011bd\u011bl Tom. „Mysl\u00edm si, \u017ee je to norm\u00e1ln\u00ed. Kdy\u017e jsem byl mal\u00fd, mamka m\u011b p\u0159istihla, jak to d\u011bl\u00e1m a vysv\u011btlila mi, \u017ee je to norm\u00e1ln\u00ed.“ Pokr\u010dil Tom rameny a zasm\u00e1l se, kdy\u017e Bill zahanben\u011b zavzlykal.<\/div>\n
„Tak\u017ee to ze m\u011b potom ned\u011bl\u00e1  \u010dlov\u011bka neschopn\u00e9ho m\u00edt d\u011bti\u2026“ \u0159eklo mlad\u0161\u00ed dvoj\u010de ti\u0161e, dalo si dlan\u011b z obli\u010deje. „Omlouv\u00e1m se, \u017ee se tak pt\u00e1m. Byla to velmi osobn\u00ed ot\u00e1zka. J\u00e1 jen\u2026 Pro\u010d se to d\u011bl\u00e1?“ vyp\u00edsknul Bill, znovu se zeptal na dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku, kterou necht\u011bl vyslovit nahlas.<\/div>\n
„Tys nikdy nec\u00edtil pot\u0159ebu to d\u011blat?“ zeptal se Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b a Bill zavrt\u011bl ve tm\u011b hlavou.<\/div>\n
„Bylo mi \u0159e\u010deno, \u017ee kdy\u017e to ud\u011bl\u00e1m, nikdy nebudu moct m\u00edt d\u011bti, tak\u017ee jsme to samoz\u0159ejm\u011b nikdy neud\u011blal\u2026“<\/div>\n
„No, te\u010f u\u017e stejn\u011b v\u00ed\u0161, \u017ee d\u011bti m\u00edt nem\u016f\u017ee\u0161,“ zadr\u017eel Tom sm\u00edch a pobaven\u011b vydechl. „Ale ne, neubl\u00ed\u017e\u00ed ti to. Vlastn\u011b je to moc p\u0159\u00edjemn\u00e9.“<\/div>\n
„Opravdu?“<\/div>\n
„Ano, opravdu. Jsem si jist\u00fd, \u017ee jsi ur\u010dit\u011b u\u017e n\u011bkdy cht\u011bl to ud\u011blat, nebo ne?“<\/div>\n
„O tom nem\u016f\u017eu mluvit! Nebo m\u016f\u017eu?“<\/div>\n
„Jestli chce\u0161,“ pokr\u010dil Tom rameny a zaz\u00edval, i p\u0159es to horko se zachumlal v\u00edc pod pe\u0159inu. C\u00edtil, jak se Billovy prsty ot\u0159ely o ty jeho a ospale se usm\u00e1l, p\u0159em\u00fd\u0161lel, pro\u010d to Bill d\u011bl\u00e1.<\/div>\n
„No, m\u011bl jsem pot\u0159ebu to d\u011blat. Ano. Lucia mi \u0159ekla, abych to ned\u011blal, tak jsem si myslel, \u017ee je to \u0161patn\u00e9.“<\/div>\n
„Je to dobr\u00e9,“ zaz\u00edval Tom a pohladil Billa prost\u0159edn\u00ed\u010dkem po ruce. Bill se za n\u011bj zah\u00e1kl prstem a vydechl unaven\u011b.<\/div>\n
„Sp\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b ne.“<\/div>\n
„T\u011b\u017ek\u00fd den v pr\u00e1ci?“<\/div>\n
„Tam je to t\u011b\u017ek\u00fd v\u017edycky.“ Tom c\u00edtil, jak se k n\u011bmu Bill p\u0159itiskl bl\u00ed\u017e a usm\u00e1l se, byl r\u00e1d, \u017ee se jeho bratr u n\u011bj c\u00edt\u00ed u\u017e uvoln\u011bn\u011bji.  <\/div>\n
Bill hledal spojen\u00ed, sna\u017eil se dr\u017eet n\u011b\u010deho, co je\u0161t\u011b nikdy nec\u00edtil, a Tom mu to prokazoval bez ot\u00e1zek. Mlad\u0161\u00ed z dvoj\u010dat bylo neuv\u011b\u0159iteln\u011b \u0161\u0165astn\u00e9, \u017ee Toma m\u00e1, a \u017ee ho tak dob\u0159e p\u0159ijal, \u017ee ho nech\u00e1v\u00e1 se ho dot\u00fdkat rukama i \u010delem. Bylo hezk\u00e9 le\u017eet vedle n\u011bkoho a jen si pov\u00eddat, i kdy\u017e mu z t\u00e9 konverzace bylo hrozn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u011b a trapn\u011b. Bylo to n\u011bco tak nov\u00e9ho a nezn\u00e1m\u00e9ho, Bill neznal b\u00fdt bl\u00edzko n\u011bkomu a u\u010dit se nov\u00fdm v\u011bcem.<\/div>\n
„Chce\u0161, abych t\u011b nechal sp\u00e1t?“<\/div>\n
„Ani ne,“ p\u0159iznal Tom. „Nechci t\u011b r\u00e1no opustit. Mus\u00edme toho spoustu dohnat a na tolik v\u011bc\u00ed p\u0159ij\u00edt. Pro\u010d, jsi unaven\u00fd?“<\/div>\n
„Ne, spal jsem cel\u00fd den.“ Zasm\u00e1l se mali\u010dko Bill a vydechl, propletl s Tomem prsty a zapomn\u011bl na v\u0161echnu bolest, kterou m\u011bl v kloubc\u00edch. „Kdy\u017e nechce\u0161 sp\u00e1t, mohl bys mi \u0159\u00edct, jak\u00e9 to je? Dot\u00fdk\u00e1n\u00ed se, chci \u0159\u00edct\u2026 jsem v\u00e1\u017en\u011b zv\u011bdav\u00fd.“ Za\u010dervenal se Bill a Tom se zasm\u00e1l, vydechl Billovi do obli\u010deje hork\u00fd vzduch.  <\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu to vysv\u011btlit. Je to prost\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9. Uvol\u0148uj\u00edc\u00ed,“ pokr\u010dil Tom rameny a m\u011bl dojem, \u017ee brzo usne, i kdy\u017e necht\u011bl. „Co jsi d\u011blal, kdy\u017e jsi na to m\u011bl chu\u0165?“<\/div>\n
„\u0158ekl jsem to Lucie nebo Cla\u0159e a sna\u017eil se na to nemyslet. St\u00e1valo se to \u010dasto, kdy\u017e p\u0159ijeli pohledn\u00ed n\u00e1padn\u00edci.“ Za\u010dervenal se Bill, a pak okam\u017eit\u011b litoval sv\u00fdch slov. Pr\u00e1v\u011b se sv\u00e9mu bratrovi p\u0159iznal, \u017ee ho sexu\u00e1ln\u011b p\u0159itahovali mu\u017ei, a on s\u00e1m p\u0159itom mu\u017eem byl. \u010c\u00e1st jeho se zoufale cht\u011bla od Toma odt\u00e1hnout a ut\u00e9ct pry\u010d, schovat se do d\u00edry a um\u0159\u00edt, ale Tom neud\u011blal \u017e\u00e1dn\u00fd znechucen\u00fd zvuk nebo se od n\u011bj ani neodt\u00e1hl.<\/div>\n
„No, to nen\u00ed moc z\u00e1bava.“ Zasm\u00e1l se Tom ospale a Bill se za\u010dervenal. „V\u00ed\u0161 v\u016fbec, jak\u2026 se s\u00e1m sebe dot\u00fdkat?“ Tomovi se cht\u011blo nad tou konverzac\u00ed sm\u00e1t, p\u0159ipadalo mu to sm\u011b\u0161n\u00e9, \u017ee d\u00e1val sexu\u00e1ln\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ku sv\u00e9mu sedmn\u00e1ctilet\u00e9mu dvoj\u010deti; ale byl \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee i p\u0159es tuhle konverzaci se mohl Billa dr\u017eet za ruku.<\/div>\n
„Uhh,“ skousl si Bill ret a ztuhnul. „N-Ne. Bylo mi \u0159e\u010deno, \u017ee je to ta nejhor\u0161\u00ed v\u011bc, kterou bych si mohl ud\u011blat. J\u00e1 nev\u00edm. P\u0159ipad\u00e1m si te\u010f hrozn\u011b divn\u011b, nem\u016f\u017eeme prost\u011b jen\u2026“<\/div>\n
„Jak divn\u011b?“ p\u0159itla\u010dil Tom a Bill za\u00fap\u011bl, pevn\u011b si p\u0159itiskl ruce k hrudn\u00edku.<\/div>\n
„Jen mluven\u00ed o tom, m\u00e1m pocit\u2026 Ugh.“<\/div>\n
Mluvit o sexu\u00e1ln\u00edch t\u00e9matech s mu\u017eem d\u011blalo v Billovi pocit vzru\u0161en\u00e9ho nad\u0161en\u00ed, i kdy\u017e to byl jen jeho bratr, s k\u00fdm o tom mluvil. I kdy\u017e Lucia vysv\u011btlovala Billovi sex, tak byl nad\u0161en\u00fd a vd\u011b\u010dn\u00fd pro sv\u00e9 velk\u00e9 \u0161aty, ale te\u010f m\u011bl jen slab\u00e9 bavln\u011bn\u00e9 kalhoty a le\u017eel vedle mu\u017ee. Bylo mu z toho horko po t\u011ble a byl tro\u0161ku vyd\u011b\u0161en\u00fd. P\u0159ipadal si ne\u0159estn\u011b, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee by nem\u011bl, a bylo mu z toho tak stydliv\u011b.<\/div>\n
„Ch\u00e1pu to.“ U\u0161kl\u00edbnul se Tom a Bill ho pl\u00e1cnul do ramene.<\/div>\n
„Nesm\u011bj se, nen\u00ed to vtipn\u00e9. Je to matouc\u00ed.“<\/div>\n
„To jsem si jist\u00fd. Promi\u0148. Jen m\u011b to tak n\u011bjak okouzluje.“<\/div>\n
„To proto, \u017ee jsi d\u011bsn\u00fd.“ Proto\u010dil Bill o\u010di, ale musel se usm\u00edvat. „M\u011bli bychom sp\u00e1t. Pot\u0159ebuje\u0161 to.“<\/div>\n
„Dob\u0159e. Tak\u017ee dnes v noci u\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 ot\u00e1zky?“<\/div>\n
„Te\u010f u\u017e ne,“ za\u010dervenal se Bill. „St\u00e1le m\u00e1m hodn\u011b ot\u00e1zek, ale\u2026 mo\u017en\u00e1 bys mi n\u011bkdy mohl uk\u00e1zat, jak se chovat, kdy\u017e mi je\u2026“<\/div>\n
„Vzru\u0161en\u011b?“ zeptal se Tom ti\u0161e a Bill vyp\u00edsknul.<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
„Kdykoliv bude\u0161 pot\u0159ebovat pomoct, pom\u016f\u017eu ti. To p\u0159eci v\u00ed\u0161. Dob\u0159e, te\u010f spi. Uvid\u00edme se r\u00e1no.“<\/p>\n<\/div>\n
Ti dva p\u0159estali s pov\u00edd\u00e1n\u00edm a nechali sp\u00e1nek, aby nad nimi p\u0159evzal svou moc, oba dva se k sob\u011b p\u0159ibli\u017eovali bl\u00ed\u017e a bl\u00ed\u017e; propletli se do sebe a nechali kletbu noci p\u016fsobit.  <\/div>\n
<\/div>\n
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
original<\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cinematics Slunce za\u010dalo zapadat; v\u00e1\u0161niv\u00e1  a nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed \u017elutav\u011b-oran\u017eov\u00e1 z\u00e1\u0159e slunce si nach\u00e1zela cesti\u010dku okny dovnit\u0159 do Tomova domu, zalila d\u016fm do p\u0159\u00edjemn\u00e9ho zlata a prachu. Sv\u011btlo pronikalo skrz okno do Tomova pokoje, \u0161imralo sp\u00edc\u00edho chlapce na posteli sv\u00fdm tepl\u00fdm sv\u011btlem. Tom potichu \u0161el po<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[335],"tags":[],"class_list":["post-11135","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lace"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11135","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11135"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11135\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11135"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11135"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11135"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}