{"id":1114,"date":"2017-07-31T15:00:00","date_gmt":"2017-07-31T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1107"},"modified":"2017-07-31T15:00:00","modified_gmt":"2017-07-31T14:00:00","slug":"tattoo-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/07\/31\/tattoo-21\/","title":{"rendered":"Tattoo 21."},"content":{"rendered":"
autor: Luki<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome? Co…?“ Koukal jsem na tmavovlas\u00e9ho mu\u017ee, kter\u00fd sed\u011bl v k\u0159es\u00edlku, lokty se op\u00edral o kolena a hlavu m\u011bl sv\u011b\u0161enou mezi rameny. Rychle jsem si k n\u011bmu p\u0159ikleknul. V prvn\u00edm okam\u017eiku, kdy\u017e nereagoval na m\u00e9 osloven\u00ed, jsem se opravdu b\u00e1l, \u017ee se mu n\u011bco stalo. Tom v\u0161ak ke mn\u011b zvedl zmu\u010den\u011b pohled a prudce si m\u011b vt\u00e1hl do n\u00e1ru\u010d\u00ed. Schoulil jsem se k n\u011bmu, pod tv\u00e1\u0159\u00ed jsem c\u00edtil jeho zb\u011bsile tlukouc\u00ed srdce.<\/div>\n
„Bille, ani nev\u00ed\u0161, jak jsem r\u00e1d, \u017ee jsi tu.“ Sv\u00e1 slova za\u0161eptal ti\u0161e, s obli\u010dejem schovan\u00fdm v m\u00fdch vlasech. Sakra, co se stalo, \u017ee ho to tak rozhodilo?<\/div>\n
„Jo, zm\u011bna pl\u00e1n\u016f. Tak jsem tu. Co se d\u011bje? Jsou v\u0161ichni v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
Tom nejd\u0159\u00edv souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl, ale ne\u017e jsem si mohl oddechnout, zarazil se.<\/div>\n
„Vlastn\u011b ne, v\u0161ichni ne.“ Je\u0161t\u011b v\u00edc si m\u011b k sob\u011b p\u0159it\u00e1hl. „Byl tady za mnou David… hajzl.“ Najednou jsem se b\u00e1l toho, jak bude Tom pokra\u010dovat. Samo sebou jsem p\u0159edpokl\u00e1dal ten nej\u010dern\u011bj\u0161\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159 pro n\u00e1\u0161 vztah. „No a… zkou\u0161el to na m\u011b, tak jsem mu trochu upravil ksicht.“ Povzdechl si. „Mysl\u00edm, \u017ee jsem mu zlomil nos.“ Tohle jsem teda ne\u010dekal. Byl jsem r\u00e1d, \u017ee m\u011b nepodvedl, nebo se rovnou k Davidovi nevr\u00e1til, ale p\u011bstn\u00ed souboj? A Tom pokra\u010doval. „Nech\u00e1pu, co to do m\u011b vjelo. M\u011bl jsem ho hned vyhodit a ne se s n\u00edm rv\u00e1t.“ Nech\u00e1pav\u011b jsem se mu vykroutil z n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
\n

„Kdyby to bylo na mn\u011b, j\u00e1 bych mu nenaml\u00e1til jenom dr\u017eku, ale i pt\u00e1ka, a\u0165 si p\u0159\u00ed\u0161t\u011b rozmysl\u00ed, kam ho chce strkat.“ Bojovn\u011b jsem vystr\u010dil bradu. Tom si m\u011b chv\u00edli nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b prohl\u00ed\u017eel a pak se rozesm\u00e1l. „Hej, co je tu k sm\u00edchu?“<\/p><\/div>\n

„Miluju t\u011b. Bo\u017ee, ty ani nev\u00ed\u0161, jak moc.“ P\u0159ekvapen\u011b jsem zalapal po dechu, ale Tomovu \u00fatoku na m\u00e9 rty jsem nehodlal odporovat. U\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u011bsti, \u017e\u00e1dn\u00e9 kopance. Jenom tich\u00e9 vzdechy a \u00faleva val\u00edc\u00ed se m\u00fdm t\u011blem. Miluje m\u011b, m\u011b Billa. Po chvilce se Tom odt\u00e1hl a j\u00e1 dosedl na paty. „Teda j\u00e1 si nechci st\u011b\u017eovat, ale jak to, \u017ee jsi tady? Nem\u011bl jsi b\u00fdt u babi\u010dky?“<\/div>\n
„P\u0159ipome\u0148 mi, \u017ee budeme muset koupit n\u011bjak\u00fd fajnov\u00fd d\u00e1rek m\u00e9mu ta\u0165kovi. Mysl\u00edm, \u017ee zapracoval na mamce, tak\u017ee ona odjela sama. Ta\u0165ka doma sepisuje n\u011bco do pr\u00e1ce a j\u00e1 se mohl zdejchnout na cel\u00fd den, pod podm\u00ednkou, \u017ee mu odpoledne zavol\u00e1m co a jak a nejpozd\u011bji v sedm m\u00e1m b\u00fdt doma. Tak jsem se sebral a m\u00e1\u0161 m\u011b tu.“ \u0160\u0165astn\u011b jsem se zasm\u00e1l, proto\u017ee i Tom vypadal mnohem l\u00edp, ne\u017e kdy\u017e jsem p\u0159i\u0161el. „Tome? M\u016f\u017eu se na n\u011bco zeptat?“ Chv\u00edli jsem sledoval, jak si mnul zarudl\u00e9 kloubky na prav\u00e9 ruce. Vypadalo to, \u017ee to byla po\u0159\u00e1dn\u00e1 r\u00e1na. „Pro\u010d t\u011b to tak rozhodilo, \u017ee jsi dal Davidovi p\u011bst\u00ed?“ Tohle jsem na tom v\u0161em nech\u00e1pal. Nav\u00edc Tom nebyl a\u017e tak na\u0161tvan\u00fd, sp\u00ed\u0161 mi p\u0159i\u0161el smutn\u00fd nebo zklaman\u00fd. Zt\u011b\u017eka si povzdechl.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„No, byli jsme spolu docela dlouho. Pak mi trvalo n\u011bjak\u00fd \u010das, ne\u017e jsem se z toho v\u0161eho svintsva kolem Davida vyhrabal. A najednou se tu objev\u00ed a zase to zkou\u0161\u00ed, vt\u00e1hnout m\u011b do toho v\u0161eho zp\u00e1tky. Tak jsem mu dal p\u011bst\u00ed, ale Bille… j\u00e1 nejsem takov\u00fd rv\u00e1\u010d, v\u011b\u0159 mi. Nejsem jako ten parchant, kter\u00fd zavinil smrt tv\u00e9ho str\u00fdce.“ S obavami si m\u011b prohl\u00ed\u017eel, jako by \u010dekal, \u017ee si budu myslet, jak nebezpe\u010dn\u00fd je, a vyka\u0161lu se na n\u011bho. „Nev\u00edm, mo\u017en\u00e1 jsem doufal, \u017ee se mi ulev\u00ed, nebo budu c\u00edtit aspo\u0148 zadostiu\u010din\u011bn\u00ed… ale je mi z toho jenom nanic… kurva, mluv\u00edm jak po\u0161ahan\u00fd dement. V\u00ed\u0161 co? Nech\u00e1me toho. M\u00e1me pro sebe cel\u00e9 odpoledne a j\u00e1 m\u00e1m sakra hlad. Co kdybychom se stavili ke mn\u011b do bytu, vyzvedli Gea a n\u011bco spole\u010dn\u011b podnikli?“<\/div>\n
No, nejsp\u00ed\u0161 jsem m\u011bl o dne\u0161n\u00edm odpoledni trochu jin\u00e9 p\u0159edstavy, ale nemysl\u00edm si, \u017ee sex bylo zrovna to, na co m\u011bl te\u010f Tom my\u0161lenky. Nav\u00edc j\u00eddlo je v\u017edycky dobr\u00fd n\u00e1pad, tak\u017ee jsem jenom souhlasil, po\u010dkal, a\u017e Tom zajist\u00ed cel\u00e9 studio tak, abychom mohli zamknout a vyrazit k n\u011bmu dom\u016f.<\/div>\n
\n

Tomova ztuhlost b\u011bhem \u0159\u00edzen\u00ed mi dala v\u011bd\u011bt, \u017ee nad sebou a t\u00edm, co se ve studiu stalo, po\u0159\u00e1d p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed. Tak jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel s n\u00edm. Pro\u010d ho tak sebralo, \u017ee dal p\u011bst\u00ed sv\u00e9mu ex? A co ta zm\u00ednka o Bushidovi? Bylo to t\u00edm, \u017ee m\u011bl Tom strach, \u017ee by takhle mohl d\u00e1t n\u011bkdy v budoucnu r\u00e1nu i mn\u011b? \u010c\u00edm v\u00edc jsem to zva\u017eoval, doch\u00e1zelo mi, \u017ee pr\u00e1v\u011b v tomhle je k\u00e1men \u00farazu. To nebylo jenom o tom, \u017ee m\u011bl obavy, \u017ee j\u00e1 bych m\u011bl strach z n\u011bj, ale on m\u00e1 strach s\u00e1m ze sebe. Jenom\u017ee j\u00e1 jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee on by mi nikdy neubl\u00ed\u017eil. Prost\u011b jsem mu v\u011b\u0159il. Jenom co jsme zastavili na parkovi\u0161ti p\u0159ed Tomov\u00fdm bytem, okam\u017eit\u011b jsem si odepnul p\u00e1s a oto\u010dil se k n\u011bmu d\u0159\u00edv, ne\u017e mohl vystoupit z auta.<\/p><\/div>\n

„Tomi… ty nejsi jako on, rozum\u00ed\u0161? V\u011b\u0159\u00edm ti. Neubl\u00ed\u017eil bys mi, ty takov\u00fd nejsi, dob\u0159e?“ Nesna\u017eil se ut\u00e9ct mi pohledem, ale hluboko v jeho tmav\u00fdch o\u010d\u00edch jsem vid\u011bl pochyby. Zhluboka jsem se nadechl. Nat\u00e1hl jsem se pro jeho tv\u00e1\u0159, pod dlan\u011bmi jsem c\u00edtil jeho vousy, bez kter\u00fdch u\u017e bych si ho nedovedl p\u0159edstavit. „Miluju t\u011b.“ D\u0159\u00edv, ne\u017e jsem dal Tomovi mo\u017enost n\u011bjak zareagovat, naklonil jsem se k n\u011bmu a spojil na\u0161e rty. Polibek byl sp\u00ed\u0161e opatrn\u00fd, postupn\u011b se prohlubuj\u00edc\u00ed n\u011bhou, se kterou mi Tom za\u010dal vracet m\u00e9 doteky. Ve chv\u00edli, kdy se \u0161pi\u010dka Tomova jazyka dotkla m\u00e9ho spodn\u00edho rtu v mazliv\u00e9m pohybu, \u017eadon\u00edc\u00ed o vstup, jsem jej vpustil k sob\u011b. Spojen\u00e9 rty utlumily pot\u011b\u0161en\u00e9 zast\u00e9n\u00e1n\u00ed, t\u011b\u017eko \u0159\u00edct, kter\u00e9ho z n\u00e1s dvou bylo. Sta\u010dilo p\u00e1r hrav\u00fdch st\u0159et\u016f jazyk\u016f o dominaci a po n\u011b\u017en\u00e9m polibku bylo veta. Za\u010dalo n\u00e1s ovl\u00e1dat vzru\u0161en\u00ed, podpo\u0159en\u00e9 v Tomovi nahromad\u011bn\u00fdmi emocemi a m\u00fdm naprost\u00fdm nad\u0161en\u00edm pro spolupr\u00e1ci. Tom si m\u011b p\u00e1r pohyby p\u0159et\u00e1hl do sv\u00e9ho kl\u00edna, co\u017e bylo docela nepohodln\u00e9, s volantem vm\u00e1\u010dknut\u00fdm do zad. Ale jenom d\u00edky tomu jsem si za\u010dal uv\u011bdomovat, \u017ee d\u011blat tohle za b\u00edl\u00e9ho dne venku, v m\u00edst\u011b, kde po\u0159\u00e1d n\u011bkdo proch\u00e1zel kolem po chodn\u00edku, je docela pitomost.<\/div>\n
\n

A Tom si to nejsp\u00ed\u0161 uv\u011bdomil taky, proto\u017ee se ode m\u011b odtrhnul a op\u0159el si sv\u00e9 \u010delo o m\u00e9. Oba jsme pot\u0159ebovali chvili\u010dku na to d\u00e1t se dokupy.<\/p><\/div>\n

„Miluju t\u011b, Bille.“ Jistota, se kterou to Tom \u0159ekl, m\u011b p\u0159inutila se usm\u00e1t. Lehce jsem zaklonil hlavu, abych tak mohl studovat ka\u017ed\u00fd nepatrn\u00fd rys v tom nejv\u00edc sexy obli\u010deji, jak\u00fd jsem kdy vid\u011bl.<\/div>\n
„Taky t\u011b miluju, ty pitom\u010de.“ Hrav\u011b jsem na n\u011bj vypl\u00e1zl jazyk. Kone\u010dn\u011b se mi povedlo zahnat pochmurnou n\u00e1ladu z Tomova obli\u010deje, proto\u017ee ten se za\u010dal pobaven\u011b usm\u00edvat.<\/div>\n
„Budeme se muset p\u0159esunout nahoru, proto\u017ee za\u010d\u00edn\u00e1me budit pohor\u0161en\u00ed.“ K\u00fdvl hlavou n\u011bkam dop\u0159edu a ve chv\u00edli, kdy jsem se s mal\u00fdmi obt\u00ed\u017eemi p\u0159esunul na m\u00edsto spolujezdce, kolem auta pro\u0161ly dv\u011b postar\u0161\u00ed d\u00e1my s nevra\u017eivost\u00ed a znechucen\u00edm vepsan\u00fdmi v obli\u010dej\u00edch. Tom vypadal, \u017ee si z toho a\u017e tak moc ned\u011bl\u00e1 a v poklidu vyt\u00e1hl kl\u00ed\u010dky ze zapalov\u00e1n\u00ed a le\u017e\u00e9rn\u011b vystoupil z auta. Mn\u011b ten jejich pohled ale zt\u011b\u017ekl v \u017ealudku. Pro\u010d jsem m\u011bl najednou pocit, \u017ee bych se m\u011bl styd\u011bt za to, koho miluju? Kruci. Vystoupil jsem a bouchnul dve\u0159mi auta s trochu v\u011bt\u0161\u00ed silou, ne\u017e bylo nutn\u00e9.<\/div>\n
„Zlato, vyka\u0161li se na n\u011b. Jenom ti z\u00e1vid\u00ed.“ Hrav\u011b p\u00e1rkr\u00e1t pozvedl obo\u010d\u00ed, rty zdobil \u0161irok\u00fd, spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Trocha je\u0161itnosti nikdy neu\u0161kod\u00ed, co?“ Dloubnul jsem jej do boku a tak tak uhnul p\u0159ed Tomov\u00fdm loktem, kdy\u017e mi to cht\u011bl vr\u00e1tit.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee tohle se ti na mn\u011b pr\u00e1v\u011b nejv\u00edc l\u00edb\u00ed.“ Cvrknul m\u011b do nosu a za\u010dal se chechtat, kdy\u017e jsem nespokojenost\u00ed na\u0161pulil rty. Tohle jsem nesn\u00e1\u0161el, nebyl jsem mal\u00e9 d\u00edt\u011b. Tom zamknul auto a vydal se ke vchodu.<\/div>\n
\n

„Poj\u010f, jsem si jist\u00fd, \u017ee Geo u\u017e si doma okousal nehty a\u017e k lokt\u016fm.“ Povzdechl si. Tak\u017ee Geo tam je\u0161t\u011b byl, kdy\u017e dorazil David? To, \u017ee nev\u011bd\u011bl, jak to v\u0161echno dopadlo, nazna\u010dovalo, \u017ee ho museli poslat pry\u010d, aby si mohli promluvit o samot\u011b. \u017daludek se mi zkroutil nep\u0159\u00edjemn\u00fdmi pocity, kter\u00e9 n\u00e1padn\u011b p\u0159ipom\u00ednaly \u017e\u00e1rlivost. J\u00e1 sice v\u00edm, jak to v\u0161echno dopadlo a jak to vn\u00edmal Tom, ale stejn\u011b se mi nel\u00edbilo, \u017ee m\u016fj p\u0159\u00edtel z\u016fstal o samot\u011b v mal\u00e9, intimitu podporuj\u00edc\u00ed m\u00edstnosti, se sv\u00fdm b\u00fdval\u00fdm.<\/p><\/div>\n

Pozd\u011bji, kdy\u017e Tom v\u0161echno p\u0159evypr\u00e1v\u011bl sv\u00e9mu spolubydl\u00edc\u00edmu, posedali jsme si kolem kuchy\u0148sk\u00e9ho stolu a p\u0159em\u00fd\u0161leli, co se zbytkem dne. Tom si p\u0159isunul \u017eidli bl\u00ed\u017ee ke mn\u011b, aby m\u011b mohl volnou rukou obejmout kolem ramen. Ve druh\u00e9 m\u011bl u\u017e n\u011bkolik\u00e1tou cigaretu, ze kter\u00e9 potahoval v celkem kr\u00e1tk\u00fdch intervalech. Mysl\u00edm, \u017ee t\u00edm, jak to znovu v\u0161echno s Geem prob\u00edrali, se mu vracelo hodn\u011b vzpom\u00ednek, na kter\u00e9 nebyl asi a\u017e tak p\u0159ipraven\u00fd.<\/div>\n
Geo ale nenechal Toma nimrat se ve sv\u00fdch star\u00fdch pocitech moc dlouho a p\u0159i\u0161el s n\u00e1padem, \u017ee by zavolal sv\u00e9 ko\u010dce, se kterou tento t\u00fdden rand\u00ed, a \u017ee bychom za\u0161li do kina na dvojit\u00e9 rande. Toma moc nenadchla my\u0161lenka n\u011bjak\u00e9ho st\u0159elen\u00e9ho anim\u00e1\u010de, ale vzhledem k tomu, \u017ee v sedm jsem m\u011bl b\u00fdt doma a odpoledne oby\u010dejn\u011b nic jin\u00e9ho ned\u00e1vaj\u00ed, nechal se ukecat. J\u00e1 je\u0161t\u011b zavolal dom\u016f, \u017ee jsem v po\u0159\u00e1dku a chyst\u00e1me se do kina a mohli jsme vyrazit.<\/div>\n
\n

Nakonec to nebyl a\u017e takov\u00fd propad\u00e1k. Vlastn\u011b u\u017e jenom z recese to byla v\u00e1\u017en\u011b psina. Cp\u00e1t se popcornem, srkat br\u010dkem lim\u010du a p\u0159ij\u00edmat n\u011b\u017en\u00e9 doteky od sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele v p\u0159\u00edtm\u00ed kinos\u00e1lu, samo sebou ve v\u0161\u00ed slu\u0161nosti, vzhledem k pln\u00e9mu kinu mal\u00fdch d\u011bti\u010dek. Bylo to par\u00e1dn\u00ed odpoledne.<\/p><\/div>\n

P\u0159ed kinem jsme se rozlou\u010dili s Geem a drobnou tmavovl\u00e1skou, kter\u00e1 se p\u0159edstavila jako Kristi. Geo vypadal, \u017ee m\u00e1 v pl\u00e1nu n\u011bco rozhodn\u011b \u017ehav\u011bj\u0161\u00edho ne\u017e kino s batolatama a j\u00e1 mu mohl jenom z\u00e1vid\u011bt. I kdy\u017e jsem si byl jist\u00fd, \u017ee i Tom vn\u00edmal to jisk\u0159en\u00ed mezi n\u00e1mi, kter\u00e9 postupem odpoledne gradovalo, stejn\u011b nepodnikl nic, \u010d\u00edm bychom se mohli aspo\u0148 trochu uvolnit.<\/div>\n
Z kina jsme jeli rovnou ke mn\u011b dom\u016f, proto\u017ee u\u017e i tak budu m\u00edt p\u00e1r minut zpo\u017ed\u011bn\u00ed. Tom zastavil p\u0159ed na\u0161\u00edm vchodem a ne\u017e jsem si sta\u010dil s\u00e1m otev\u0159\u00edt, u\u017e byl venku a p\u0159eb\u011bhl na mou stranu. S\u00e1m mi galantn\u011b otev\u0159el dve\u0159e a zad\u00edval se na m\u011b.<\/div>\n
Uculil jsem se na n\u011bj a opatrn\u011b vyndal z auta nejd\u0159\u00edv jednu a pak i druhou nohu tak, abych moc neodkryl kl\u00edn. Pak jsem k n\u011bmu nat\u00e1hl dla\u0148 a \u010dekal, a\u017e m\u016fj pohyb pochopil. Sev\u0159el sv\u00fdmi prsty mou ruku a pomohl mi vst\u00e1t. S ladnost\u00ed modelky jsem se postavil p\u0159ed n\u011bj a pov\u00fd\u0161en\u011b za\u0161eptal d\u011bkuji<\/em>. Tom se sna\u017eil hr\u00e1t tu hru se mnou, ale ve chv\u00edli, kdy na sebe na\u0161e pohledy narazily, jsme se bou\u0159liv\u011b rozesm\u00e1li. Padnul jsem mu do n\u00e1ru\u010d\u00ed a nechal se j\u00edm okam\u017eit\u011b zabalit do h\u0159ejiv\u00e9ho objet\u00ed. Vdechoval jsem jeho bo\u017eskou v\u016fni, u kter\u00e9 jsem si nebyl jist\u00fd, na kolik je pro m\u011b omamn\u00fd parf\u00e9m, kter\u00fd pou\u017e\u00edv\u00e1, a na kolik to byla Tomova p\u0159irozen\u00e1 v\u016fn\u011b.<\/div>\n
\n

„Bude\u0161 moct ven i z\u00edtra?“ C\u00edtil jsem jeho rty ve vlasech.<\/p><\/div>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee v tom nebude probl\u00e9m, jenom budu muset b\u00fdt doma, a\u017e doraz\u00ed mamka. V\u00ed\u0161 jak, v pond\u011bl\u00ed je zase \u0161kola a m\u011b \u010dek\u00e1 docela dost zkou\u0161ek. To v\u00ed\u0161, konec \u0161koln\u00edho roku se bl\u00ed\u017e\u00ed.“ I mn\u011b samotn\u00e9mu to zn\u011blo dost otr\u00e1ven\u011b.<\/div>\n
„Tak se stav klidn\u011b hned r\u00e1no. Slibuju, \u017ee vymysl\u00edm n\u011bjak\u00fd p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed program ne\u017e dneska. Co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ Hrav\u00e9 jisk\u0159i\u010dky v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch byly v\u00edce ne\u017e v\u00fdmluvn\u00e9 a zp\u016fsobily t\u0159epot\u00e1n\u00ed mot\u00fdl\u016f v podb\u0159i\u0161ku a nad\u0161en\u00e9 \u0161kubnut\u00ed v intimn\u00edch parti\u00edch.<\/div>\n
Uloupil jsem si posledn\u00ed polibek, kter\u00fd Tom rychle prohloubil, aby m\u011b pak hodn\u011b neochotn\u011b pustil.<\/div>\n
„Ozvu se ti, hned jak vstanu, jo? Dobrou, Tomi.“ Vykroutil jsem se mu z n\u00e1ru\u010de a ut\u00edkal dom\u016f. Necht\u011bl jsem, aby mi ta\u0165ka p\u0159estal v\u011b\u0159it, \u017ee budu p\u0159\u00ed\u0161t\u011b doma ve stanoven\u00fd \u010das.<\/div>\n
\n

Ve chv\u00edli, kdy jsem si v chodb\u011b skopnul boty a letmo zkontroloval \u010das, ta\u0165ka vykouknul z kuchyn\u011b.<\/p><\/div>\n

„Ahoj. Ve\u010de\u0159e?“ Pokynul mi hlavou. Vlastn\u011b jsem ani hlad nem\u011bl. Pl\u00e1noval jsem zapadnout do pokoje a zkusit zavolat Gustimu a probrat s n\u00edm v\u0161echno okolo Davida, ale zarazil m\u011b Gordon\u016fv pohled, kter\u00fdm si m\u011b m\u011b\u0159il. Nezlobil se na m\u011b, \u017ee jsem dorazil o \u010dtvrt hodinky pozd\u011bji, sp\u00ed\u0161 vypadal zaduman\u011b. Vypadal, \u017ee si chce pov\u00eddat. Ach jo.<\/div>\n
„Nalo\u017e\u00edm ti, tak si sedni.“ Usm\u00e1l se na m\u011b od linky, a tak jsem si poslu\u0161n\u011b sednul na sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 m\u00edsto u stolu z\u00e1dy k oknu. „Douf\u00e1m, \u017ee nevad\u00ed, \u017ee m\u00e1me jenom \u0161pagety s velkou horou s\u00fdra a ke\u010dupu. Oba v\u00edme, \u017ee kdybych se pokusil uva\u0159it n\u011bco n\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00edho, mamka by musela vyhodit polovinu n\u00e1dob\u00ed.“ Zak\u0159enil se na m\u011b a mn\u011b v tu chv\u00edli do\u0161lo, jak b\u00e1je\u010dn\u00e9ho ta\u0165ku m\u00e1m.<\/div>\n
Postavil p\u0159ede m\u011b misku s lahodn\u011b von\u00edc\u00edm obsahem a s\u00e1m se posadil s podobn\u011b plnou miskou naproti mn\u011b. \u0160\u0165astn\u011b jsem se na n\u011bj usm\u00e1l.<\/div>\n
„Dobrou chu\u0165.“ I kdy\u017e jsem nem\u011bl hlad, \u0161paget\u00e1m jsem nikdy neodolal, tak\u017ee jsem se nad\u0161en\u011b pustil do j\u00eddla.<\/div>\n
P\u00e1r soust jsme sn\u011bdli v p\u0159\u00edjemn\u00e9m tichu. Pak jsem ale vyc\u00edtil ta\u0165k\u016fv pohled a bylo mi jasn\u00e9, \u017ee pov\u00eddac\u00ed \u010d\u00e1st ve\u010de\u0159e za\u010d\u00edn\u00e1.<\/div>\n
\n

„Jsi \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee?“ Gordon si nato\u010dil na vidli\u010dku dal\u0161\u00ed porci \u0161paget a vlo\u017eil si je do pusy. B\u011bhem zpracov\u00e1v\u00e1n\u00ed sousta m\u011b sledoval a \u010dekal na mou odpov\u011b\u010f.<\/p><\/div>\n

„Jsem a moc.“ Sna\u017eil jsem se zabr\u00e1nit \u0161irok\u00e1nsk\u00e9mu \u00fasm\u011bvu, kter\u00fd se mi kradl na tv\u00e1\u0159, ale moc se mi to neda\u0159ilo. Byl jsem v\u00edc ne\u017e \u0161\u0165astn\u00fd, byl jsem milovan\u00fd.<\/div>\n
„Vid\u011bl jsem v\u00e1s se p\u0159ed chv\u00edl\u00ed lou\u010dit.“ Gordon po mn\u011b blesknul pobaven\u00fdm pohledem. „Oba jste vypadali roztomile. Abys v\u011bd\u011bl, m\u00e1m z v\u00e1s radost.“ Chv\u00edli jsme na sebe koukali a pak jsme se oba zase v\u011bnovali sv\u00e9 porci ve\u010de\u0159e. Nebyli jsme zvykl\u00ed spolu prob\u00edrat emoce. Vlastn\u011b to byla asi typick\u00e1 vlastnost v\u0161ech chlap\u016f. Atmosf\u00e9ra v kuchyni m\u011b nutila zamyslet se, co se to vlastn\u011b d\u011bje. A nedalo mi to.<\/div>\n
„Tati? M\u016f\u017eu se t\u011b na n\u011bco zeptat?“ Gordon jenom p\u0159ik\u00fdvl a \u010dekal. „Neber to tak, \u017ee bych si cht\u011bl st\u011b\u017eovat, jsem z toho nad\u0161en\u00fd, ale stejn\u011b… jak to, \u017ee jsi s t\u00edm tak v pohod\u011b, \u017ee jsem na kluky? V\u011bt\u0161ina otc\u016f by byla naprosto v pytli, kdyby to m\u011bli jako ty. Nav\u00edc, kdy\u017e jsem jedin\u00e9 d\u00edt\u011b.“ Nechal jsem vidli\u010dku klesnout do stydnouc\u00ed ve\u010de\u0159e a nejist\u011b \u010dekal na odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
Ta\u0165ka si m\u011b chv\u00edli m\u011b\u0159il a pak se unaven\u011b pousm\u00e1l.<\/div>\n
\n

„V\u00ed\u0161, je docela smutn\u00e9, \u017ee se m\u011b na to mus\u00ed\u0161 pt\u00e1t. Ov\u0161em je to nejsp\u00ed\u0161 i moje chyba. Mysl\u00edm, \u017ee v projevech l\u00e1sky m\u00e1me v\u0161ichni je\u0161t\u011b dost co doh\u00e1n\u011bt.“ Pousm\u00e1l se. „Je to jednoduch\u00e9, Bille. Jsi moje d\u00edt\u011b. Moje jedin\u00e9 d\u00edt\u011b a j\u00e1 t\u011b v\u017edycky budu milovat takov\u00e9ho, jak\u00fd jsi.“ Lehk\u00fd \u00fasm\u011bv poznamenal smutek, jak si Gordon na n\u011bco vzpomn\u011bl. „Mysl\u00edm, \u017ee to nev\u00ed\u0161, ale s maminkou jsme se docela dlouho sna\u017eili o dal\u0161\u00ed d\u00edt\u011b… no, nepovedlo se. Mo\u017en\u00e1 i proto jsem odhodlan\u011bj\u0161\u00ed v tom milovat t\u011b se v\u0161\u00edm v\u0161udy. Ono p\u0159ece nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jestli si dovede\u0161 dom\u016f holku nebo kluka. V\u017edycky jsem cht\u011bl jenom jedin\u00e9, abys byl spokojen\u00fd a \u0161\u0165astn\u00fd. O ni\u010dem jin\u00e9m to nen\u00ed, nemysl\u00ed\u0161?“<\/p><\/div>\n

To, \u017ee na\u0161i cht\u011bli m\u00edt dal\u0161\u00ed d\u00edt\u011b, jsem netu\u0161il. V\u017edycky jsem si myslel, \u017ee jim jedno d\u00edt\u011b sta\u010dilo, ale pak jsem si p\u0159ehr\u00e1l zbytek ta\u0165kova projevu a neudr\u017eel jsem se. V o\u010d\u00edch jsem c\u00edtil slzy. Gordona to nejsp\u00ed\u0161 zasko\u010dilo, ale ve chv\u00edli, kdy jsem mu sko\u010dil kolem krku, se jenom \u0161\u0165astn\u011b rozesm\u00e1l.<\/div>\n
„M\u00e1m t\u011b moc r\u00e1d, tati. Mysl\u00edm, \u017ee jsem ten nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed kluk na sv\u011bt\u011b.“ C\u00edtil jsem na z\u00e1dech ta\u0165kovo trochu neohraban\u00e9, chlapsk\u00e9 popl\u00e1c\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Tak na to hlavn\u011b nezapome\u0148, a\u017e se bude\u0161 u\u010dit na zkou\u0161ky. Nerad bych mamce vysv\u011btloval tv\u016fj zhor\u0161en\u00fd prosp\u011bch.“ Odt\u00e1hl jsem se od Gordona. Ani nar\u00e1\u017eka na \u0161kolu nemohla zkalit mou radost. Dneska byl prost\u011b den pln\u00fd bou\u0159liv\u00fdch emoc\u00ed.<\/div>\n
Ve sp\u011bchu jsem do sebe nah\u00e1zel zbytek ve\u010de\u0159e a s vesel\u00fdm prozp\u011bvov\u00e1n\u00edm jsem zam\u00ed\u0159il do sv\u00e9ho pokoje. Je\u0161t\u011b jsem musel zavolat Gustimu a pak d\u00e1t dobrou noc sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli. Dokonal\u00e1 sobota.<\/p>\n

autor: Luki<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Luki „Tome? Co…?“ Koukal jsem na tmavovlas\u00e9ho mu\u017ee, kter\u00fd sed\u011bl v k\u0159es\u00edlku, lokty se op\u00edral o kolena a hlavu m\u011bl sv\u011b\u0161enou mezi rameny. Rychle jsem si k n\u011bmu p\u0159ikleknul. V prvn\u00edm okam\u017eiku, kdy\u017e nereagoval na m\u00e9 osloven\u00ed, jsem se opravdu b\u00e1l,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[667],"tags":[],"class_list":["post-1114","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-tattoo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1114","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1114"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1114\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1114"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1114"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1114"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}