{"id":11153,"date":"2010-07-22T18:30:00","date_gmt":"2010-07-22T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11126"},"modified":"2010-07-22T18:30:00","modified_gmt":"2010-07-22T17:30:00","slug":"znovu-jsem-nasel-vychod-slunce-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/07\/22\/znovu-jsem-nasel-vychod-slunce-10\/","title":{"rendered":"Znovu jsem na\u0161el v\u00fdchod slunce 10."},"content":{"rendered":"
autor:<\/strong> Tomi & Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
S Amayou jsme si v jej\u00edm pokoji pov\u00eddali snad celou noc. Nemohl jsem uv\u011b\u0159it, \u017ee ten \u010das je tady. Odj\u00ed\u017ed\u00ed pry\u010d a j\u00e1 u\u017e ji tak nebudu moci v\u00eddat ka\u017ed\u00fd den, kdykoli se mi jenom zachce. Nebyla jenom moje star\u0161\u00ed sestra, byla pro m\u011b tak\u00e9 d\u016fv\u011brnic\u00ed, p\u0159\u00edtelkyn\u00ed, kter\u00e1 za mnou v\u017edy st\u00e1la a ochotn\u011b nab\u00eddla radu, kdykoli jsem t\u00e1pal. M\u011bla v sob\u011b moudrost, n\u011bhu a v\u017edy p\u0159ipravenou rozev\u0159enou n\u00e1ru\u010d, do kter\u00e9 jsem se mohl stulit, kdy\u017e jsem pot\u0159eboval. U\u017e jako d\u00edt\u011b jsem nesl t\u011b\u017ece, kdy\u017e moje matka opustila pal\u00e1c, a to v podstat\u011b neode\u0161la nijak daleko. Amaya mi pomohla tu ztr\u00e1tu p\u0159eklenout a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b vyplnila m\u00edsto, kter\u00e9 v m\u00e9m \u017eivot\u011b m\u011bla zast\u00e1vat na\u0161e matka, a te\u010f bude pry\u010d i ona.<\/em>  <\/div>\n
Cel\u00e9  to bylo jako \u0161patn\u00fd sen. T\u011bch posledn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed, kdy se p\u0159ipravoval jej\u00ed odjezd, jsem si p\u0159edstavu toho, \u017ee ji ztrat\u00edm, k sob\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 v\u016fbec nep\u0159ipou\u0161t\u011bl. Byl jsem s Tomem, kter\u00fd mi pom\u00e1hal na to nemyslet, ale te\u010f, kdy\u017e jsem st\u00e1l na n\u00e1dvo\u0159\u00ed, kde byl p\u0159ipraven\u00fd jej\u00ed ko\u010d\u00e1r s mal\u00fdm pr\u016fvodem slou\u017e\u00edc\u00edch a p\u00e1r samuraji, kte\u0159\u00ed ji m\u011bli doprov\u00e1zet, za\u00fato\u010dila na m\u011b ta d\u011bsupln\u00e1 skute\u010dnost v pln\u00e9 s\u00edle. Kdyby nebylo Toma a jeho podpory, nejsp\u00ed\u0161 bych kv\u016fli t\u00e9 svatb\u011b vyv\u00e1d\u011bl jako mal\u00e9 hysterick\u00e9 d\u00edt\u011b. V roli c\u00edsa\u0159e jsem nem\u011bl nikdy mnoho pravomoc\u00ed, pravda byla ale takov\u00e1, \u017ee jsem nevyu\u017e\u00edval ani t\u011bch, kter\u00fdch jsem mohl. Nikdy jsem o to ani nest\u00e1l, ov\u0161em te\u010f jsem m\u011bl chu\u0165 zru\u0161it ten s\u0148atek, a\u0165 u\u017e by to znamenalo jak\u00e9koli nep\u0159\u00edjemnosti.<\/em><\/div>\n
\n
Dokonce jsem se s t\u011bmi my\u0161lenkami sv\u011b\u0159il i j\u00ed a nebyla by to snad ani Amaya, kdyby m\u011b neuklidnila a cel\u00fd ten bl\u00e1zniv\u00fd n\u00e1pad mi nerozmluvila. Nyn\u00ed jsem byl tedy sm\u00ed\u0159en\u00fd s t\u00edm, \u017ee se to stane a j\u00e1 tomu nijak nezabr\u00e1n\u00edm, ov\u0161em ne tak \u00fapln\u011b jsem byl srovnan\u00fd s jej\u00ed ztr\u00e1tou. Mohla m\u011b st\u00e1le dokola ut\u011b\u0161ovat t\u00edm, \u017ee provincie Kanagawa je odsud jen necel\u00fd den cesty a \u010dast\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy by tak nem\u011bly b\u00fdt probl\u00e9mem. U\u017e tu ale pro m\u011b nebude ustavi\u010dn\u011b a j\u00e1 si nebyl jist\u00fd, jak to tu s\u00e1m bez n\u00ed v\u0161echno zvl\u00e1dnu.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Usm\u011bj se, brat\u0159\u00ed\u010dku,“ pohladila m\u011b po rameni a po pa\u017ei sjela k m\u00e9 ruce, kterou pevn\u011b stiskla. Tv\u00e1\u0159ila se state\u010dn\u011b a vyrovnan\u011b a usm\u00edvala se, p\u0159esto j\u00e1 v jej\u00edch o\u010d\u00edch vid\u011bl tak\u00e9 obavy a z\u00e1rmutek. „M\u00e1me na sebe posledn\u00edch p\u00e1r chvil a j\u00e1 chci odjet se vzpom\u00ednkou na tebe s tv\u00fdm z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem. V\u017edy jsi byl tolik bezstarostn\u00fd a bavil se, bu\u010f takov\u00fd i te\u010f. Nenech stesk, aby ti na tv\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 tv\u00e1\u0159i\u010dce vykreslil o\u0161kliv\u00e9 vr\u00e1sky, hmm.“ Koukla na m\u011b povzbudiv\u011b a pohladila m\u011b po l\u00edci. Podv\u011bdom\u011b jsem je\u0161t\u011b v\u00edce zm\u00e1\u010dkl jej\u00ed druhou ruku, kterou se m\u011b st\u00e1le dr\u017eela. M\u011bl jsem chu\u0165 ji nepustit a dr\u017eet ji, i kdyby ji ode m\u011b rvali n\u00e1sil\u00edm. Bl\u00e1hovost. Nebyl jsem bojovn\u00edk a nikdy jsem nic nezmohl, tak\u017ee ani te\u010f by to nebylo jin\u00e9.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Pokusil jsem se tedy o \u00fasm\u011bv, o kter\u00fd m\u011b \u017e\u00e1dala. Samotn\u00e9ho m\u011b  p\u0159ekvapilo, \u017ee jsem to dok\u00e1zal, i kdy\u017e  jsem musel vyvinout neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 \u00fasil\u00ed, aby se to poda\u0159ilo.<\/em><\/div>\n
„U\u017e te\u010f se mi st\u00fdsk\u00e1. Pi\u0161 mi hodn\u011b dopisy a p\u0159ije\u010f, jak jen to bude mo\u017en\u00e9.“<\/em><\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b p\u0159ijedu.“ Objala m\u011b a na p\u00e1r chvil jsme tak oba setrvali. Kdy\u017e se ode m\u011b odt\u00e1hla, tv\u00e1\u0159ila se neobvykle v\u00e1\u017en\u011b.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Mus\u00edm ti je\u0161t\u011b n\u011bco \u0159\u00edct,“ za\u010dala a j\u00e1 nastra\u017eil u\u0161i, aby mi neuniklo jedin\u00e9 slovo, proto\u017ee v\u00fdraz v jej\u00edm obli\u010deji napov\u00eddal, \u017ee se jedn\u00e1 o n\u011bco skute\u010dn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9ho. „Nezm\u00ednila jsem to dnes v noci, proto\u017ee jsem necht\u011bla kazit ten posledn\u00ed \u010das, kdy jsme mohli b\u00fdt spolu, n\u011b\u010d\u00edm, \u010d\u00edm bych t\u011b jen znepokojila, ale v\u011b\u0159, \u017ee je tu d\u016fvod ke znepokojenosti.“ Mluvila neur\u010dit\u011b a j\u00e1 se neuv\u011bdom\u011ble mra\u010dil, jak jsem se dop\u0159edu sna\u017eil odhadnout, \u010deho by se to mohlo t\u00fdkat. „V\u00ed\u0161, v\u0161imla jsem si, jak si te\u010f skv\u011ble rozum\u00edte s Tomem, tr\u00e1v\u00edte spolu spoustu \u010dasu a\u2026 je s tebou mnohem v\u00edc, ne\u017e b\u00fdval se mnou\u2026“ Sklopila hlavu a j\u00e1 v jej\u00edm hlase zaslechl n\u00e1znak zklam\u00e1n\u00ed. Bylo ode m\u011b naivn\u00ed domn\u00edvat se, \u017ee by si nikdo nemohl v\u0161imnout, s k\u00fdm jsem te\u010f b\u00fdval. Minim\u00e1ln\u011b ona byla \u010dlov\u011bk, kter\u00fd to musel vid\u011bt okam\u017eit\u011b, u\u017e jen d\u00edky tomu, \u017ee Tom se z jej\u00edho \u017eivota t\u00e9m\u011b\u0159 vytratil. Ne\u017e jsem k tomu ale sta\u010dil cokoli \u0159\u00edct, vzpamatovala se a znovu se mi zp\u0159\u00edma pod\u00edvala do o\u010d\u00ed. „V\u011b\u0159 mi, nevad\u00ed mi to. Vlastn\u011b z toho m\u00e1m radost. T\u011b\u0161\u00ed m\u011b vid\u011bt t\u011b \u0161\u0165astn\u00e9ho jen\u2026 nejsi moc opatrn\u00fd.“<\/em><\/div>\n
„N\u011bkdo si v\u0161imnul krom\u011b tebe?“ Vyhrknul jsem zd\u011b\u0161en\u011b.<\/em><\/div>\n
„Ne,“ ujistila m\u011b. „Mysl\u00edm, \u017ee nikdo nic netu\u0161\u00ed. Alespo\u0148 tedy z t\u011bch, kte\u0159\u00ed jsou moment\u00e1ln\u011b p\u0159\u00edtomni, ale jak mysl\u00ed\u0161, \u017ee z\u016fstanou dlouho v nev\u011bdomosti ti, co tu nyn\u00ed nejsou?“ Polo\u017eila ot\u00e1zku a j\u00e1 byl zmaten\u00fd. Netu\u0161il jsem, co nazna\u010dovala.<\/em><\/div>\n
„Nech\u00e1pu.“ P\u0159iznal jsem na rovinu.<\/em><\/div>\n
„Tv\u016fj \u0161og\u00fan, p\u0159eci. Torio. On bude ten, p\u0159ed k\u00fdm to utaj\u00edte jen velice st\u011b\u017e\u00ed. A\u017e se vr\u00e1t\u00ed, budete tak oba vystaven\u00ed jeho hn\u011bvu.“ <\/em><\/p>\n<\/div>\n
Vykulil jsem o\u010di a v sam\u00e9m \u0161oku se zapomn\u011bl i nadechnout. Tohle mi za celou dobu nedo\u0161lo. Od chv\u00edle, kdy jsem se sbl\u00ed\u017eil s Tomem, jsem po Toriov\u011b existenci ani nevzdechnul. Nebylo divu, kdy\u017e mi ani trochu nechyb\u011bl. „Klid, Benjiro,“ jemn\u011b zat\u0159\u00e1sla s m\u00fdm ramenem. „Zadr\u017euje\u0161 dech, uklidni se, nadechni se a poslouchej m\u011b.“ Hltav\u011b jsem zalapal po vzduchu a p\u00e1rkr\u00e1t rychle zam\u017eikal v\u00ed\u010dky, ne\u017e jsem byl znovu schopen koncentrovat se na ni. „Upozor\u0148uju t\u011b na to, proto\u017ee v\u00edm, co s tebou Torio d\u011bl\u00e1, co je mezi v\u00e1mi. V\u00edm to u\u017e n\u011bjakou dobu. Nijak jsem to ne\u0159e\u0161ila, proto\u017ee pokud jsi byl jeho mil\u00e1\u010dkem, byl jsi p\u0159ed n\u00edm v podstat\u011b v bezpe\u010d\u00ed, ale te\u010f m\u00e1m o tebe obavy, vlastn\u011b i o Toma. Na v\u00e1s je ta l\u00e1ska stra\u0161n\u011b vid\u011bt, oba p\u0159\u00edmo z\u00e1\u0159\u00edte, mus\u00edte s t\u00edm n\u011bco ud\u011blat, nebo to dopadne \u0161patn\u011b.“ Nab\u00e1dala m\u011b.<\/em><\/div>\n
„Ale pro\u010d? Je jedno, \u017ee je faktick\u00fd vl\u00e1dce, nem\u016f\u017ee vzt\u00e1hnout ruku na c\u00edsa\u0159e, a stejn\u011b tak ani na Toma, pokud bude pod mou ochranou.“ Amaya se u\u0161kl\u00edbla.<\/em><\/div>\n
„Pod tvou ochranou? A co to p\u0159esn\u011b je? Ta hrstka samuraj\u016f, kte\u0159\u00ed jsou v\u011brn\u00ed tob\u011b a ne jemu? Zam\u00e1\u010dkne je jako otravn\u00fd hmyz. Benjiro, j\u00e1 jsem v\u017edycky v\u011bd\u011bla, \u017ee ty se p\u0159\u00edli\u0161 nezaj\u00edm\u00e1\u0161 o to, kdo on vlastn\u011b je, ale nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee jsi a\u017e tak moc slep\u00fd. Torio nen\u00ed oby\u010dejn\u00fd \u010dlov\u011bk, je to temn\u00fd d\u00e9mon, kter\u00e9ho nelze jen tak sesadit nebo zab\u00edt. Nedok\u00e1\u017ee se mu postavit nikdo, ani ty, ani Tom, ani jak\u00fdkoli jin\u00fd smrteln\u00edk, ch\u00e1pe\u0161? Mus\u00edte ho obelst\u00edt nebo v\u00e1s zabije oba.“<\/em><\/div>\n
„Co\u017ee? To\u2026 to nen\u00ed mo\u017en\u00e9.“ Ku\u0148knul jsem p\u0159i\u0161krcen\u011b. Pokud Amayin odjezd pro m\u011b byl \u0161patn\u00fd sen, tak tyhle nov\u00e9 informace stra\u0161livou no\u010dn\u00ed m\u016frou. C\u00edtil jsem, jak mi b\u011bh\u00e1 mr\u00e1z po z\u00e1dech a po skr\u00e1n\u00edch st\u00e9k\u00e1 studen\u00fd pot.<\/em>  <\/div>\n
„Co\u2026 co m\u00e1m te\u010f d\u011blat?“ Up\u0159el jsem na ni vlhk\u00e9 o\u010di pln\u00e9 zoufalosti.<\/em><\/div>\n
„Na\u0161e matka,“ sd\u011blila mi prost\u011b. „O Toriovi a jeho moci se toho v\u00ed velmi m\u00e1lo, ale pokud o n\u011bm n\u011bkdo v\u00ed n\u011bco v\u00edc, je to na\u0161e matka. To kv\u016fli n\u011bmu se p\u0159est\u011bhovala do kl\u00e1\u0161tera, proto\u017ee je to svat\u00e1 p\u016fda a tam je jeho s\u00edla k ni\u010demu. Jednodu\u0161e nefunguje. Mus\u00edte si o tom promluvit s n\u00ed. Torio su\u017euje na\u0161i rodinu ji\u017e po n\u011bkolik generac\u00ed. N\u00e1\u0161 otec nezem\u0159el na \u017e\u00e1dnou chorobu, to on ho zabil, v\u011bd\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 mnoho, stejn\u011b tak i na\u0161e matka, ale tu ne\u017e sta\u010dil uml\u010det, ode\u0161la odsud, a jeliko\u017e nikdy nepromluvila, nechal ji b\u00fdt, proto\u017ee kdyby byla skute\u010dnou hrozbou, na\u0161el by zp\u016fsob, jak se j\u00ed zbavit kl\u00e1\u0161ter nekl\u00e1\u0161ter. A kdy\u017e vypukl po\u017e\u00e1r v lev\u00e9m k\u0159\u00eddle pal\u00e1ce, kde jsi m\u011bl tenkr\u00e1t jako mal\u00fd sv\u016fj pokoj, to tak\u00e9 nebyla n\u00e1hoda. Ty plameny vznikly z jeho \u0161\u00edlen\u00e9ho za\u0159\u00edk\u00e1v\u00e1n\u00ed, a kdy\u017e t\u011b z nich potom vyt\u00e1hl v moment\u011b, kdy u\u017e jsi t\u00e9m\u011b\u0159 um\u00edral, jak ses dusil kou\u0159em, p\u0159imknul ses k n\u011bmu tak, \u017ee ses nikdy nezaj\u00edmal o jeho pravou tv\u00e1\u0159. Byl tv\u016fj hrdina, kter\u00e9ho jsi miloval. On takov\u00fd ale nen\u00ed, je \u010das proz\u0159\u00edt a b\u00fdt chyt\u0159ej\u0161\u00ed ne\u017e on, nebo nedok\u00e1\u017eete s Tomem vyhr\u00e1t.“ T\u0159\u00e1sla mnou, jak se sna\u017eila d\u00e1t sv\u00fdm slov\u016fm d\u016fraz. Nebylo ale t\u0159eba. J\u00e1 pln\u011b v\u011b\u0159il v\u0161emu, co tu pr\u00e1v\u011b \u0159ekla, a m\u011bl jsem pocit, \u017ee asi ka\u017edou chv\u00edl\u00ed omdl\u00edm.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Veli\u010denstvo. Je \u010das vyjet.“ P\u0159eru\u0161il n\u00e1\u0161 rozhovor jeden mu\u017e z Amayiny dru\u017einy.<\/em><\/div>\n
„Jist\u011b, u\u017e jdu,“ ujistila ho a pokynula rukou v n\u00e1znaku, aby se vzd\u00e1lil a nechal n\u00e1m tak posledn\u00ed vte\u0159iny v soukrom\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Bu\u010f state\u010dn\u00fd, brat\u0159\u00ed\u010dku. Ty m\u00e1\u0161 v sob\u011b spoustu s\u00edly, jenom o n\u00ed nev\u00ed\u0161. Bojuj. M\u00e1te s Tomem v ruce jeden trumf – spole\u010dnou l\u00e1sku. V\u011b\u0159te v n\u00ed a dok\u00e1\u017eete ho p\u0159emoci.“ Nebyl jsem sto jakkoli odpov\u011bd\u011bt. T\u0159\u00e1sl jsem se, jak se mi do t\u011bla d\u00e1vala zimnice. Amaya m\u011b naposledy objala a vtiskla mi polibek na \u010delo. To bylo poprv\u00e9, kdy n\u011bco takov\u00e9ho ud\u011blala, a pak u\u017e sp\u011b\u0161n\u00fdmi kroky p\u0159e\u0161la n\u00e1dvo\u0159\u00ed a nastoupila do vozu. Jen automaticky jsem zvednul ruku, abych j\u00ed naposledy zam\u00e1val. A\u017e kdy\u017e se n\u00e1dvo\u0159\u00ed vylidnilo, teprve potom jsem byl schopn\u00fd odej\u00edt tak\u00e9. Jako v mr\u00e1kot\u00e1ch jsem se pot\u00e1cel zahradami s jedn\u00edm konkr\u00e9tn\u00edm c\u00edlem. Pot\u0159eboval jsem ho m\u00edt u sebe te\u010f hned, vypov\u011bd\u011bt mu v\u0161echny svoje d\u011bsy a ulevit tak sv\u00e9mu nep\u0159edstaviteln\u011b vystra\u0161en\u00e9mu nitru.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Na verand\u011b  Tomova domku jsem klop\u00fdtl a p\u0159i m\u00e9m p\u00e1du se mi poda\u0159ilo rozb\u00edt kv\u011btin\u00e1\u010d s n\u011bjakou okrasnou kv\u011btinou. Zp\u016fsobil jsem tak spoustu hluku, tak\u017ee ne\u017e jsem se sesb\u00edral na nohy a sta\u010dil zaklepat na jeho dve\u0159e, objevil se na z\u00e1pra\u017e\u00ed s\u00e1m. Ihned ke mn\u011b pohotov\u011b p\u0159isko\u010dil a pom\u00e1hal mi postavit se.<\/em><\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku, Bille? Nestalo se ti nic?“ Zaj\u00edmal se hned starostliv\u011b a pro jistotu m\u011b i nad\u00e1le p\u0159idr\u017eoval, i kdy\u017e u\u017e jsem m\u011bl svoji stabilitu zp\u011bt. Na jeho ot\u00e1zku jsem odpov\u011bd\u011bl pouh\u00fdm k\u00fdvnut\u00edm a sklopil jsem zrak k zemi. Zachv\u011bla se mi brada a c\u00edtil jsem, jak se mi do o\u010d\u00ed derou slzy, kdy\u017e jsem si v tu chv\u00edli znovu prom\u00edtl v hlav\u011b, jak velk\u00e9 komplikace le\u017eely p\u0159ed n\u00e1mi.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Prudce jsem ho objal kolem a f\u0148uknul, obli\u010dej tisknouc k jeho krku.<\/em><\/div>\n
„D\u011bs\u00ed\u0161 m\u011b, l\u00e1sko. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee odjezd Amayi nen\u00ed lehk\u00fd, ale j\u00e1 jsem tu pro tebe. No tak nesmutni, nevid\u011bli jste se p\u0159eci naposledy.“ Ut\u011b\u0161oval m\u011b Tom v myln\u00e9 p\u0159edstav\u011b, \u017ee moje zoufalost je zp\u016fsobena odjezdem sestry.<\/em><\/div>\n
„Tohle nen\u00ed kv\u016fli Amaye,“ zahuhlal jsem a nep\u0159est\u00e1val se k n\u011bmu tisknout. K\u0159e\u010dovit\u011b jsem ho sv\u00edral, proto\u017ee to objet\u00ed m\u011b uklid\u0148ovalo.<\/em><\/div>\n
„Ne? Co se tedy potom d\u011bje?“ Jeho ruka m\u011b konej\u0161iv\u011b hladila ve vlasech a Tom m\u00e9 t\u011blo p\u0159i tom zvolna sm\u011b\u0159oval dovnit\u0159 p\u0159\u00edbytku. Nechal m\u011b usadit se v jeho rozestlan\u00fdch p\u0159ikr\u00fdvk\u00e1ch a na vte\u0159inku m\u011b pustil ze sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de a vzd\u00e1lil se. Hm\u00e1tl jsem p\u0159ed sebe do pr\u00e1zdna, d\u00edky rozost\u0159en\u00e9mu vid\u011bn\u00ed, kter\u00e9 zp\u016fsobovala spousta slanosti v m\u00fdch o\u010d\u00edch.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Tomi,“ ku\u0148knul jsem p\u0159i\u0161krcen\u00fdm hlasem. Nenechal m\u011b ale samotn\u00e9ho dlouho. P\u0159isedl si vedle m\u011b a do m\u00fdch rozt\u0159esen\u00fdch dlan\u00ed vtisknul mal\u00fd hrne\u010dek.<\/em><\/div>\n
„Napij se,“ doporu\u010dil mi. „M\u011b ten v\u00e1\u0161 \u010daj uklid\u0148uje, tak snad trochu pom\u016f\u017ee i tob\u011b.“ Zkusmo jsem dou\u0161ek usrkl. Byl ji\u017e vychladl\u00fd, a d\u00edky tomu p\u0159\u00edjemn\u011b osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed. Tom po\u010dkal, a\u017e ho cel\u00fd dopiji, pak ho odlo\u017eil stranou a zopakoval svoji ot\u00e1zku. „Bille, \u0159ekni mi, co t\u011b tr\u00e1p\u00ed?“<\/em><\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ Koukl jsem se do jeho duhovek, ve kter\u00fdch byla patrn\u00e1 obava o m\u011b, a pohledem hned zase uhnul. C\u00edtil jsem se provinile. V\u0161echno byla moje vina, proto\u017ee kdyby byl Torio pouze m\u016fj \u0161og\u00fan a j\u00e1 nedovolil nikdy nic v\u00edc, nebyli bychom nyn\u00ed v t\u00e9hle bezv\u00fdchodn\u00e9 situaci. Tedy mn\u011b se tak cel\u00e1 zd\u00e1la. Nedovedl jsem si toti\u017e p\u0159edstavit, \u017ee bychom se mu postavili. Dle m\u00e9ho to toti\u017e absolutn\u011b nebylo v na\u0161ich sil\u00e1ch. „N\u011bco ti mus\u00edm \u0159\u00edct. Ani\u2026 ani nev\u00edm, jak za\u010d\u00edt. Tolik se o tebe boj\u00edm. O n\u00e1s\u2026“ Tom se na m\u011b zmaten\u011b d\u00edval, ale m\u011bl se mnou obdivuhodnou trp\u011blivost. P\u0159isunul se ke mn\u011b bl\u00ed\u017e, objal m\u011b kolem ramen a \u010dekal, a\u017e budu schopn\u00fd pokra\u010dovat d\u00e1l. „V\u016fbec jsem nep\u0159em\u00fd\u0161lel, kdy\u017e jsem cht\u011bl b\u00fdt s tebou. Nedo\u0161lo mi, \u017ee to nejde, \u017ee je to naprosto nemo\u017en\u00e9. Jenom jsem t\u011b vystavil nebezpe\u010d\u00ed.“ Drmolil jsem, ani\u017e bych se mu kouknul do tv\u00e1\u0159e.<\/em><\/div>\n
„Co to pov\u00edd\u00e1\u0161?“ P\u0159eru\u0161il m\u011b. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u011b sv\u011btu nem\u016f\u017ee\u0161 p\u0159edstavit jako sv\u00e9ho partnera, ale o tom u\u017e jsme mluvili. Tohle p\u0159eci nevad\u00ed. Bude to na\u0161e mal\u00e9 tajemstv\u00ed.“<\/em><\/div>\n
„Ne,“ vyhrknul jsem. „Poslouchej, j\u00e1 si neuv\u011bdomil je\u0161t\u011b n\u011bco mnohem hor\u0161\u00edho. J\u00e1\u2026 a Torio\u2026“ Odml\u010del jsem se. Najednou jsem se tolik styd\u011bl za to, co se d\u011blo v m\u00e9 minulosti, a nav\u00edc jsem se b\u00e1l, jak cel\u00e9 to Tom p\u0159ijme. Mo\u017en\u00e1 se mu zhnus\u00edm a t\u0159eba m\u011b on s\u00e1m u\u017e nikdy v\u00edc nebude cht\u00edt vid\u011bt.<\/em><\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 tv\u00e9ho \u0161og\u00fana? Co je s n\u00edm?“ Popostr\u010dil m\u011b, kdy\u017e m\u00e9 ml\u010den\u00ed trvalo ji\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dlouho.<\/em><\/div>\n
„My\u2026 m\u00e1me spolu intimn\u00ed pom\u011br. Tedy m\u011bli jsme, ne\u017e odjel a\u2026 bo\u017ee, Tome, odpus\u0165.“ Vzlyknul jsem nahlas a schoval obli\u010dej do dlan\u00ed. „On n\u00e1s nenech\u00e1 b\u00fdt spolu. Zabije t\u011b, kdy\u017e se dozv\u00ed, co mezi n\u00e1mi je.“ Dostal jsem ze sebe kone\u010dn\u011b podstatu v\u011bci. Tom ml\u010del a j\u00e1 v sob\u011b nenach\u00e1zel odvahu zvednout k n\u011bmu o\u010di, abych vy\u010detl z t\u011bch jeho, co se te\u010f mohlo odehr\u00e1vat v jeho nitru. Ob\u00e1val jsem se nejhor\u0161\u00edho – jeho ztr\u00e1ty.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
C\u00edtil jsem se hrozn\u011b, jako by se m\u016fj sv\u011bt ot\u0159\u00e1sl a zhroutil se. Vlastn\u011b podruh\u00e9  za n\u011bkolik m\u00e1lo m\u011bs\u00edc\u016f. Trvalo p\u00e1r dlouh\u00fdch minut, ne\u017e mi kone\u010dn\u011b v\u0161e do\u0161lo. M\u00e9 nejhor\u0161\u00ed obavy se naplnily. Nemohl jsem d\u00fdchat. Ml\u010del jsem a kolem m\u011b se rozprost\u00edrala pr\u00e1zdnota. A\u010d nerad, v duchu jsem musel d\u00e1t za pravdu jednomu textu z Bible, a ne \u017ee by zrovinka tahle kniha byla m\u00e9 obl\u00edben\u00e9 \u010dten\u00ed. -\u010ceho se nejv\u00edc boj\u00ed\u0161, to se stane.-  <\/div>\n
Je\u0161t\u011b ned\u00e1vno jsem se mu\u010dil p\u0159edstavami, jak se Benjiro miluje s Toriem, tolik jsem cht\u011bl v\u011b\u0159it, \u017ee je nevinn\u00fd. Tolik jsem tou\u017eil po tom, abych byl jeho prvn\u00ed. V\u017edy\u0165 to i tak vypadalo. Tv\u00e1\u0159il se pla\u0161e, roztomile, a p\u0159itom… Mohl bych se od n\u011bj u\u010dit. B\u011blovlas\u00fd mu\u017e u\u017e od pohledu vypadal jako velmi n\u00e1ro\u010dn\u00fd \u010dlov\u011bk. Co v\u0161echno po n\u011bm v posteli cht\u011bl? V\u017edy\u0165 Bill mus\u00ed b\u00fdt zb\u011bhlej\u0161\u00ed ne\u017e jak\u00e1koliv kurtiz\u00e1na. To proz\u0159en\u00ed bylo d\u011bsiv\u00e9. Hr\u00e1l si se mnou? Bavil se a p\u0159edst\u00edral? Mo\u017en\u00e1 ani s\u00e1m nev\u00ed, co chce? Dnes m\u011b miluje, ale vr\u00e1t\u00ed se Torio a on mu s radost\u00ed pob\u011b\u017e\u00ed vst\u0159\u00edc a… Ne, necht\u011bl jsem mu\u010dit s\u00e1m sebe. V\u0161e uvnit\u0159 m\u011b \u0159valo bolest\u00ed, prohrou a zoufalstv\u00edm.  <\/div>\n
Benjiro, kter\u00fd tak vyv\u00e1d\u011bl, kdy\u017e se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee jsem str\u00e1vil noc s jeho sestrou, ti\u0161e opod\u00e1l vzlykal. Jeho pl\u00e1\u010d a \u0161tkan\u00ed nab\u00edralo na intenzit\u011b. Ve vzduchu po\u0159\u00e1d visela ta slova: intimn\u00ed pom\u011br. Bill se ob\u00e1v\u00e1 jeho n\u00e1vratu, toho, jak bude reagovat. Byl by skute\u010dn\u011b schopn\u00fd m\u011b zab\u00edt? Rozhodn\u011b. Nebyl to \u010dlov\u011bk, kter\u00fd by se n\u011b\u010deho podobn\u00e9ho zalekl. Nezav\u00e1hal by, pokud mu z\u016fstanu st\u00e1t v cest\u011b. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed ale bylo, \u017ee toho jsem se ani tolik ned\u011bsil. Mnohem v\u00edce m\u011b u\u017e\u00edrala p\u0159edstava, \u017ee jsem jen prost\u0159edek, jak si ukr\u00e1tit dlouh\u00fd \u010das a Bill se vrhne do n\u00e1ru\u010de jemu, jen co ho uvid\u00ed a j\u00e1 budu zapomenut.  <\/div>\n
Jak dlouho u\u017e spolu m\u016f\u017eou \u017e\u00edt? A jak siln\u00e9 m\u016f\u017ee b\u00fdt to pouto mezi nimi? Ptal jsem se s\u00e1m sebe po\u0159\u00e1d dokola, jestli jsem schopen d\u00edvat se na Benjira, jak p\u0159ij\u00edm\u00e1 d\u00e1rky a pozornosti od Toria a j\u00e1 u\u017e pro n\u011bj neznamen\u00e1m nic. Znovu se stanu jen objektem opovr\u017een\u00ed, kter\u00e9mu se bude vyh\u00fdbat. Je lep\u0161\u00ed z\u016fstat, a nebo se vymluvit, \u017ee m\u00e1m mnoho pr\u00e1ce a p\u0159est\u011bhovat se zp\u011bt na lo\u010f a chodit jenom do p\u0159\u00edstavu? Vyt\u011bsnit ho z hlavy, tv\u00e1\u0159it se, \u017ee se nic nestalo. Myslet si, \u017ee to mezi n\u00e1mi byla jenom v\u00e1\u0161e\u0148, cht\u00ed\u010d a do\u010dasn\u00e9 pomaten\u00ed smysl\u016f? Je to p\u0159ece jen chlapec.<\/div>\n
  <\/div>\n
„Benjiro, nebre\u010d.“  \u0158ekl jsem nezvykle pevn\u011b. Nejsem ten, kter\u00fd ut\u00edk\u00e1 od probl\u00e9m\u016f. Vyd\u011b\u0161en\u011b na m\u011b pohl\u00e9dl. „Miluje\u0161 mn\u011b?“ Cht\u011bl jsem v\u011bd\u011bt. Ut\u0159el si o\u010di ruk\u00e1vem. Kapky slan\u00e9 rosy se vpily do zlat\u00fdch kv\u011bt\u016f chryzant\u00e9m.<\/div>\n
„Ano, jako nikoho na sv\u011bt\u011b.“ Odml\u010del se. „Miluji t\u011b na deset tis\u00edc let.“ Dodal je\u0161t\u011b a j\u00e1 o t\u011bch slovech nedok\u00e1zal pochybovat. Na to byly jeho o\u010di a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 up\u0159\u00edmn\u00e9. Objal jsem ho. C\u00edtil jsem, jak mu vypla\u0161en\u011b bije jeho k\u0159ehk\u00e9 srd\u00ed\u010dko. Jemn\u011b jsem ho pohladil po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Neboj se, budeme po\u0159\u00e1d spolu. J\u00e1 se jeho n\u00e1vratu neboj\u00edm.“ Bill se ode m\u011b odt\u00e1hl, aby se mi mohl kouknout do tv\u00e1\u0159e. Vrt\u011bl hlavou a hled\u011bl na m\u011b, jako bych se zbl\u00e1znil, kdy\u017e jsem se odv\u00e1\u017eil nem\u00edt strach.<\/div>\n
„Nech\u00e1pe\u0161 to. Nev\u00ed\u0161 \u00fapln\u011b v\u0161echno\u2026 ach, ani se mi nechce opakovat to, co mi p\u0159ed chv\u00edli prozradila Amaya. Tolik m\u011b to d\u011bs\u00ed,“ v\u00e1\u017en\u011b vypadal vypla\u0161en\u011b. Nikdy d\u0159\u00edv jsem ho neza\u017eil, aby si s n\u011b\u010d\u00edm d\u011blal tak velk\u00e9 starosti. „Je to nestv\u016fra. Nem\u016f\u017eeme se mu jen tak postavit. Tomi\u2026“ Ku\u0148knul moje jm\u00e9no nal\u00e9hav\u011b. „Nechci o tebe p\u0159ij\u00edt. Tolik pro m\u011b zna\u2026 znamen\u00e1\u0161.“ U posledn\u00edho slova se mu zadrhnul hlas a nov\u00fd p\u0159\u00edval slz se mu rozkut\u00e1lel po l\u00edc\u00edch. Znovu se mi k\u0159e\u010dovit\u011b pov\u011bsil kolem krku.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u0161t, bude to dobr\u00e9. Neplakej. Nep\u0159ijde\u0161 o m\u011b. Nedovol\u00edm to. Zat\u00edm jsme po\u0159\u00e1d sami a \u017e\u00e1dn\u00e9 zpr\u00e1vy o jeho n\u00e1vratu. M\u00e1me \u010das se p\u0159ipravit a n\u011bco vymyslet.“ Ut\u011b\u0161oval jsem ho prozat\u00edm. Sice jsem neznal podrobnosti a nev\u011bd\u011bl jsem, jak to Bill myslel s onou nestv\u016frou, ale moment\u00e1ln\u011b jsem jen cht\u011bl doc\u00edlit toho, aby se uklidnil a p\u0159estal se tolik b\u00e1t. Cht\u011bl jsem, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee ve mn\u011b m\u00e1 oporu, a\u0165 u\u017e p\u0159ed n\u00e1mi le\u017e\u00ed jakkoli velk\u00e1 p\u0159ek\u00e1\u017eka. Bude je\u0161t\u011b p\u0159\u00edle\u017eitost se k tomu vr\u00e1tit a probrat podrobnosti, a to u\u017e se snad nebude jen \u0161kytav\u011b vyjad\u0159ovat mezi vzlyky a bude schopn\u00fd mi vypov\u011bd\u011bt v\u00edce detail\u016f, pokud ho te\u010f uchl\u00e1chol\u00edm a uk\u00e1\u017eu svou plnou oporu. U\u017e mi neodpov\u011bd\u011bl, jen se ke mn\u011b d\u00e1l tulil a pevn\u011b m\u011b sv\u00edral. Jeho vzlyky postupn\u011b utichaly a chv\u011bn\u00ed t\u011bla ust\u00e1valo. Po chv\u00edli i on m\u011b za\u010d\u00ednal rukama hladit po z\u00e1dech a v z\u00e1tylku. L\u00edsal se a vrt\u011bl se mi v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Nejsp\u00ed\u0161 pot\u0159eboval v\u00edce m\u00e9 bl\u00edzkosti, aby se dok\u00e1zal pln\u011b uvolnit a na p\u00e1r okam\u017eik\u016f \u00fapln\u011b vyt\u011bsnit z hlavy svoje moment\u00e1ln\u00ed tr\u00e1pen\u00ed. Chytl jsem jeho tv\u00e1\u0159e do dlan\u00ed a l\u00e1skypln\u011b sl\u00edbal posledn\u00ed zbytky slz, a nakonec jsem dlouh\u00fd proc\u00edt\u011bn\u00fd polibek v\u011bnoval i jeho rt\u016fm.  <\/div>\n
autor:<\/strong> Tomi & Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Tomi & Ainikki S Amayou jsme si v jej\u00edm pokoji pov\u00eddali snad celou noc. Nemohl jsem uv\u011b\u0159it, \u017ee ten \u010das je tady. Odj\u00ed\u017ed\u00ed pry\u010d a j\u00e1 u\u017e ji tak nebudu moci v\u00eddat ka\u017ed\u00fd den, kdykoli se mi jenom zachce. Nebyla jenom moje star\u0161\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[329],"tags":[],"class_list":["post-11153","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-znovu-jsem-nasel-vychod-slunce"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11153","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11153"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11153\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11153"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11153"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11153"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}