{"id":11159,"date":"2010-07-22T15:00:00","date_gmt":"2010-07-22T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11132"},"modified":"2010-07-22T15:00:00","modified_gmt":"2010-07-22T14:00:00","slug":"laska-65","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/07\/22\/laska-65\/","title":{"rendered":"L\u00e1ska 65."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"418\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome, jsi jedin\u00fd, kdo to v\u00ed. \u0158ekla jsem ti to, proto\u017ee ti d\u016fv\u011b\u0159uju, a pros\u00edm t\u011b jenom o jedin\u00e9. Nech si to pro sebe. M\u011b samotnou hodn\u011b bol\u00ed vzpom\u00edn\u00e1n\u00ed na minulost a nechci, aby se Bill tr\u00e1pil. Kdyby to n\u00e1hodou zjistila i Chantelle, zni\u010dila by jej. U\u017e takhle je jej\u00ed chov\u00e1n\u00ed ot\u0159esn\u00e9,“ Simone prol\u00e9tla Tomovu tv\u00e1\u0159 zoufal\u00fdm pohledem. V o\u010d\u00edch j\u00ed mohl vy\u010d\u00edst jenom jedin\u00e9, a to strach. Ten v\u0161ak byl v tomto p\u0159\u00edpad\u011b \u00fapln\u011b zbyte\u010dn\u00fd. Tom ch\u00e1pav\u011b zavrt\u011bl hlavou a zlehka se dotkl jej\u00ed dlan\u011b.<\/div>\n
„Jste jako moje druh\u00e1  maminka a j\u00e1 bych nikdy nedok\u00e1zal ud\u011blat n\u011bco, \u010d\u00edm bych v\u00e1m nebo Billovi ubl\u00ed\u017eil. Fakt, \u017ee je Bill neman\u017eelsk\u00e9 d\u00edt\u011b, p\u0159eci nic nem\u011bn\u00ed na tom, jak moc je pro m\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd,“ Simone se po dlouh\u00e9 dob\u011b spokojen\u011b usm\u00e1la a op\u011btovala stisk jeho dlan\u011b. N\u011bco takov\u00e9ho sly\u0161ela \u00fapln\u011b poprv\u00e9. Od doby, co se o Chantelle za\u010dali zaj\u00edmat kluci, sl\u00fdchala neskute\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed n\u011bkdy a\u017e p\u0159ehnan\u00fdch lichotek na jej\u00ed osobu, ale n\u011bco tak kr\u00e1sn\u00e9ho z \u00fast osoby, je\u017e se zahled\u011bla do jej\u00edho syna, sly\u0161ela \u00fapln\u011b poprv\u00e9. A moc dob\u0159e v\u011bd\u011bla, pro\u010d tomu tak bylo.  <\/div>\n
\n
<\/div>\n
Bill byl u\u017e jako mal\u00e9  d\u00edt\u011b, svou sestrou neskute\u010dn\u011b utla\u010dov\u00e1n. Ona samotn\u00e1 se ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t stala tich\u00fdm sv\u011bdkem jejich h\u00e1dky. Jenom\u017ee tyhle h\u00e1dky byly \u00fapln\u011b jin\u00e9 ne\u017e h\u00e1dky ostatn\u00edch sourozenc\u016f. Chantelle byla ta, kter\u00e1 k\u0159i\u010dela a o\u0161kliv\u011b Billa ur\u00e1\u017eela, a on? On jenom poslouchal a nech\u00e1val se poni\u017eovat. A co bylo nejhor\u0161\u00ed, Simone s t\u00edm nedok\u00e1zala nic ud\u011blat. Nepomohlo ani domlouv\u00e1n\u00ed, ani p\u0159\u00edkazy nebo z\u00e1kazy. Chantelle si prost\u011b od mali\u010dka d\u011blala jenom to, co cht\u011bla.<\/div>\n
„D\u011bkuji ti, Tome. Za v\u0161echno, co jsi pro m\u00e9ho syna a vnuka ud\u011blal. Ob\u011bma jsi dal n\u011bco, co celi\u010dk\u00fd \u017eivot postr\u00e1dali,“ Tom se na ni kr\u00e1tce zad\u00edval, a pot\u00e9 op\u011bt sklonil tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„M\u00fdl\u00edte se, Simone. V\u0161echno to, co jsem postr\u00e1dal j\u00e1, dali oni m\u011b. Bill mi uk\u00e1zal zcela nov\u00fd sv\u011bt. Zn\u00e1me se u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 rok a j\u00e1 jsem do n\u011bj po\u0159\u00e1d bl\u00e1zen jako v prvn\u00ed den. M\u016f\u017ee to zn\u00edt jako pouh\u00e9 clich\u00e9, ale jsem \u0161\u0165astn\u00fd. \u0160\u0165astn\u00fd a \u0161\u00edlen\u011b zamilovan\u00fd.“ Ve chv\u00edli, kdy to dopov\u011bd\u011bl, se dve\u0159e kuchyn\u011b pomalounku otev\u0159ely a dovnit\u0159 nakoukla Samyho roztomil\u00e1 tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Bill\u00ed, Bill\u00ed, j\u00e1  jsem jej na\u0161el!“ zak\u0159i\u010del sv\u00fdm pisklav\u00fdm hl\u00e1skem a rozb\u011bhl se k Tomovi jako o z\u00e1vod.<\/div>\n
„Pozor na ty st\u0159epy, ty trdlo,“ Simone stihla sv\u00e9ho mal\u00e9ho vnou\u010dka jen tak tak varovat, aby v posledn\u00ed chv\u00edli zm\u011bnil sm\u011br sv\u00fdch rychl\u00fdch kr\u016f\u010dk\u016f. Vlet\u011bl do Tomovy n\u00e1ru\u010de jako ne\u0159\u00edzen\u00e9 letadlo a pevn\u011b jej objal. Nepo\u0159\u00e1dek kolem sebe a drobn\u00e9 \u00falomky st\u0159ep\u016f v\u016fbec nevn\u00edmal. Byl p\u0159eci se sv\u00fdm n\u00e1hradn\u00edm tat\u00ednkem a ten pocit v n\u011bm vyvol\u00e1val neskute\u010dnou radost. Zm\u011bny jeho n\u00e1lady si v\u0161imla i Simone. Sami p\u0159\u00edmo z\u00e1\u0159il. Vesele se usm\u00edval a nechal se Tomem n\u011b\u017en\u011b l\u00edbat do vl\u00e1sk\u016f.  <\/p>\n

<\/div>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no, babi,“ p\u00edpl a m\u00e1vl drobnou ru\u010dkou na Simone, kter\u00e1 pro jistotu rychle smetla v\u0161echny st\u0159epy na hromadu a vz\u00e1p\u011bt\u00ed jej dlouze pol\u00edbila na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Tak jakpak ses vyspinkal?“ po\u0161imrala jej na b\u0159\u00ed\u0161ku. Tom se musel usm\u00e1t. U\u017e jenom p\u0159i vzpom\u00ednce na v\u010derej\u0161\u00ed noc, se mu cht\u011blo sm\u00e1t. To, jak nazval Billa „maminkou,“ bylo prost\u011b neskute\u010dn\u00e9. Ale vyvracet mu to necht\u011bl. Na to, \u017ee to byl pouze p\u011btilet\u00fd kluk, byl \u00fa\u017easn\u011b vn\u00edmav\u00fd a pozorn\u00fd. Dok\u00e1zal se v\u017e\u00edt do pocitu druh\u00fdch a dok\u00e1zal si v\u00e1\u017eit ka\u017ed\u00e9ho drobn\u00e9ho projevu l\u00e1sky nebo n\u011bhy. \u00dapln\u011b stejn\u011b jako jeho str\u00fd\u010dek.<\/div>\n
„Kr\u00e1sn\u011b. Vypr\u00e1v\u011bl  jsem miminku o hv\u011bzdi\u010dk\u00e1ch, babi,“ nad\u0161en\u011b ukazoval na oblohu a ka\u017ed\u00e9 dal\u0161\u00ed sl\u016fvko vyslovil s nar\u016fstaj\u00edc\u00edm nad\u0161en\u00edm…<\/div>\n
„A miminku se to jist\u011b  moc l\u00edbilo,“ dodal Tom \u0161eptem, opatrn\u011b polo\u017eil Samyho vedle Simone a rychle vyb\u011bhl z kuchyn\u011b. Srdce mu za\u010dalo b\u00edt jako spla\u0161en\u00e9, jakmile na\u0161el Billa ti\u0161e sed\u00edc\u00edho na schodech. Tv\u00e1\u0159 m\u011bl sklon\u011bnou a op\u0159enou o hlavi\u010dku mali\u010dk\u00e9ho tvore\u010dka, kter\u00e9ho zlehka houpal v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Tom byl t\u00edm obrazem natolik uchv\u00e1cen, \u017ee nedok\u00e1zal nijak projevit svou p\u0159\u00edtomnost.  <\/div>\n
Netu\u0161il, kam se m\u011bly jeho o\u010di d\u0159\u00edve d\u00edvat. Pomalu klouzal z tv\u00e1\u0159e sv\u00e9 l\u00e1sky na tv\u00e1\u0159 jejich drobe\u010dka. Nakonec v\u0161ak p\u0159ist\u00e1ly na Billovy a tam tak\u00e9 dlouze utkv\u011bly. V\u00fdraz jeho tv\u00e1\u0159e, jeho nesm\u011bl\u00fd \u00fasm\u011bv, n\u011bha, se kterou vzhl\u00ed\u017eel k tomu miminku, nebo ten kouzeln\u00fd hl\u00e1sek, jak\u00fdm k n\u011bmu ti\u0161e promlouval, v n\u011bm vyvol\u00e1valy kr\u00e1sn\u00e9 pocity. Jako by z n\u011bj v\u0161echna ta zloba po mal\u00fdch kr\u016f\u010dc\u00edch vystupovala. Jako by najednou v\u0161echno kolem ztratilo smysl a d\u016fle\u017eitost. N\u00e1hle se c\u00edtil tak lehce a spokojen\u011b. Jako pt\u00e1\u010dek, let\u00edc\u00ed \u0161ir\u00fdm nebem. Tak voln\u00fd, a p\u0159esto v\u00e1z\u00e1n. V\u00e1z\u00e1n t\u00edm nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm a nejmocn\u011bj\u0161\u00edm citem na celi\u010dk\u00e9m sv\u011bt\u011b. V\u00e1z\u00e1n k osob\u011b, kv\u016fli kter\u00e9 ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no vst\u00e1val a se kterou ka\u017edou noc ul\u00e9hal do postele. Osob\u011b, d\u00edky kter\u00e9 dostal jeho \u017eivot smysl.<\/div>\n
Tak kr\u00e1sn\u00fd smysl\u2026  <\/p>\n

<\/div>\n

„Tome,“ Bill se o Tomov\u011b p\u0159\u00edtomnosti dov\u011bd\u011bl teprve ve chv\u00edli, kdy\u017e uc\u00edtil na vlasech jemn\u00e9 pohlazen\u00ed.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ v\u011bnoval mu jeden ze sv\u00fdch vesel\u00fdch \u00fasm\u011bv\u016f a s\u00e1m se naklonil k jeho pootev\u0159en\u00fdm rt\u016fm, tisknouce mu tak n\u011bkolik dlouh\u00fdch polibk\u016f. C\u00edtil, jak se Tom proti jeho rt\u016fm usm\u00e1l, posadil se vedle n\u011bj, chytil jej za t\u00fdl a naplno se vno\u0159il mezi jeho rty. N\u00e1hle se s n\u00edm v\u0161echno to\u010dilo. Nemohl vn\u00edmat nic kolem sebe, jenom hladov\u00e9 polibky sv\u00e9 l\u00e1sky, ze kter\u00fdch se mu p\u0159\u00edmo podlamovala kolena. Byl si jist, \u017ee kdyby nesed\u011bl, neudr\u017eel by se na nohou. Sly\u0161el s\u00e1m sebe zoufale st\u00e9nat a lapat po kysl\u00edku, p\u0159esto mu p\u0159i\u0161el vlastn\u00ed hlas neskute\u010dn\u011b vzd\u00e1len\u00fd. L\u00edbal jej se v\u0161\u00ed l\u00e1skou a oddanost\u00ed, kter\u00e9 byl schopen.<\/div>\n
„Tob\u011b taky,“  odpov\u011bd\u011bl Tom a na kr\u00e1tkou chv\u00edli se odsunul z dosahu Billov\u00fdch rt\u016f. Kone\u010dky prst\u016f se dot\u00fdkal jeho bled\u00e9 tv\u00e1\u0159e, op\u011btov\u00e1val n\u011b\u017en\u00fd \u00fasm\u011bv, jen\u017e mu byl v\u011bnov\u00e1n, a sledoval, jak n\u00e1dhern\u00fd v tu chv\u00edli byl.  <\/p>\n

<\/div>\n

„Moc ti to slu\u0161\u00ed,“  zamilovan\u00fdm pohledem je\u0161t\u011b jednou prol\u00e9tl Billovu tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Ale Tome. V\u017edy\u0165  m\u00e1m na sob\u011b jenom py\u017eamo a ur\u010dit\u011b jsem rozcuchan\u00fd,“ Bill jej hrav\u011b brnkl do nosu a zavrt\u011bl tv\u00e1\u0159\u00ed. Volnou rukou se podrbal ve vlasech a op\u011bt se na Toma usm\u00e1l. Na lichotky tohohle typu si z\u0159ejm\u011b nezvykne nikdy, p\u0159esto bylo moc kr\u00e1sn\u00e9 sl\u00fdchat je z jeho rt\u016f.<\/div>\n
„A ty drobe\u010dku? Jak ses vyspinkal?“ po\u0161imral miminko po b\u0159\u00ed\u0161ku a lehce zachytil jeho natahuj\u00edc\u00ed se ru\u010di\u010dky.<\/div>\n
„Chce\u0161 j\u00edt k t\u00e1tovi?“ za\u0161eptal, podlo\u017eil mu hlavi\u010dku rukou a opatrn\u011b si jej od Billa vzal. Pot\u011b\u017ekal jeho drobn\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko a op\u0159el se \u010delem o \u010delo toho mal\u00e9ho chlape\u010dka. Miloval jej. \u00dapln\u011b stejn\u011b, jako jeho maminku, co\u017e bylo pojmenov\u00e1n\u00ed pro Billa, je\u017e mu v\u011bnoval Sami, a Tomovy se to celkem l\u00edbilo. Bylo to opravdu roztomil\u00e9.<\/div>\n
„M\u00e1 t\u011b moc r\u00e1d. Je u tebe neskute\u010dn\u011b klidn\u00fd,“ Bill se na mali\u010dk\u00e9ho kr\u00e1tce usm\u00e1l a pe\u010dliv\u011b jej p\u0159ikryl dekou, ve kter\u00e9 byl zabalen. V z\u00e1\u0159iv\u011b \u017elut\u00fdch dupa\u010dk\u00e1ch a tenk\u00e9 \u017elut\u00e9 \u010depici vypadal jako z\u00e1\u0159iv\u00e9 letn\u00ed slun\u00ed\u010dko. A on taky byl. Byl z\u00e1\u0159\u00edc\u00edm bodem, kter\u00fd je\u0161t\u011b v\u00edce rozvinul jejich \u0161t\u011bst\u00ed. Byl n\u00e1dhern\u00fdm d\u016fkazem toho, jak siln\u00e1 l\u00e1ska dvou kluk\u016f dok\u00e1\u017ee b\u00fdt. D\u016fkazem, \u017ee i nemo\u017en\u00e9 v\u011bci se st\u00e1vaj\u00ed skute\u010dn\u00fdmi. Sta\u010d\u00ed jenom cht\u00edt a v\u011b\u0159it, \u017ee to tak m\u016f\u017ee b\u00fdt. V\u011b\u0159it, \u017ee dok\u00e1\u017eete n\u011bco zm\u011bnit, i kdy\u017e je nad\u011bje jenom mali\u010dk\u00e1. Pr\u00e1v\u011b z tak malink\u00e9 nad\u011bje, vykvetlo jejich d\u00edt\u011b. D\u00edt\u011b, kter\u00e9 je spojilo neviditeln\u00fdm poutem ji\u017e nav\u017edy, proto\u017ee tak z\u00e1vazn\u00fd krok, ji\u017e nelze vr\u00e1tit zp\u011bt. A oni ani necht\u011bli.<\/div>\n
„I t\u00e1ta t\u011b m\u00e1 moc r\u00e1d, drobe\u010dku. V\u00edc, ne\u017e si dovede\u0161 p\u0159edstavit,“ l\u00e1skypln\u011b jej pol\u00edbil na ob\u011b l\u00ed\u010dka a pot\u00e9 jej k sob\u011b jemn\u011b p\u0159itulil. Mali\u010dk\u00fd si spokojen\u011b zadupal no\u017ei\u010dkami, zav\u0159el o\u010dka a zaposlouchal se do tlukotu srdce sv\u00e9ho tat\u00ednka. Bill se na n\u011b spokojen\u011b d\u00edval a p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, co by v tu chv\u00edli napsal do sv\u00e9ho den\u00ed\u010dku:<\/p>\n<\/div>\n
„Znal jsem jednoho kluka. Ten kluk byl mou minulost\u00ed, p\u0159\u00edtomnost\u00ed a j\u00e1 si opravdu myslel, \u017ee i budoucnost\u00ed. D\u011bsil jsem se dne m\u00e9ho uv\u011bdom\u011bn\u00ed si, \u017ee je ten utr\u00e1pen\u00fd a ne\u0161\u0165astn\u00fd kluk je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d mou sou\u010d\u00e1st\u00ed. Sta\u010dil v\u0161ak jeden jedin\u00fd den\u2026 Jedno poru\u0161en\u00ed pravidel a v\u0161echno bylo jinak. V\u00edm, \u017ee jsem nekonal spr\u00e1vn\u011b. Poru\u0161il jsem v\u0161echny sv\u00e9 sliby, je\u017e jsem s\u00e1m sob\u011b dal. Ale kdybych tak neud\u011blal, mohl bych se te\u010f d\u00edvat na milovanou osobu, dr\u017e\u00edc\u00ed v n\u00e1ru\u010d\u00ed na\u0161e d\u00edt\u011b? Mysl\u00edm, \u017ee ne.<\/div>\n
S\u00e1m sebe jsem p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee v m\u00e9m \u017eivot\u011b ji\u017e pravidla nejsou. Miluju chlapce a m\u00e1m s n\u00edm d\u00edt\u011b. No a co?<\/div>\n
Je na \u0161t\u011bst\u00ed a radosti n\u011bco o\u0161kliv\u00e9ho? Kdybych mohl, rozk\u0159i\u010del bych to do celi\u010dk\u00e9ho sv\u011bta. I p\u0159es mou nesm\u011blost jsem o svou l\u00e1sku dok\u00e1zal bojovat spole\u010dn\u011b s N\u00cdM. A my vyhr\u00e1li. Opravdu vyhr\u00e1li a odm\u011bnou za v\u0161echno to tr\u00e1pen\u00ed a bezmoc, je n\u00e1\u0161 mal\u00fd chlape\u010dek. N\u00e1\u0161 syn. Jenom m\u016fj a Tom\u016fv…“  <\/p>\n

<\/div>\n

„Bille, moc bych si p\u0159\u00e1l, abychom na l\u00e9to odjeli k d\u011bdovi na chalupu. Chci t\u011b vz\u00edt pry\u010d od Chantelle. N\u011bkam, kde si bude\u0161 moct odpo\u010dinout a nebude\u0161 se tr\u00e1pit,“ Bill se ze sv\u00fdch my\u0161lenek op\u011bt vr\u00e1til zp\u00e1tky na zem a zad\u00edval se na Toma nesm\u011bl\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„A ty bys to tak opravdu cht\u011bl?“ zlehka jej pohladil po tv\u00e1\u0159i a op\u011btoval Tom\u016fv m\u011bkk\u00fd  polibek.<\/div>\n
„Moc,“ \u0159ekl ti\u0161e a sklonil tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Jenom je mi l\u00edto, \u017ee se na\u0161eho mali\u010dk\u00e9ho nedo\u017eil. Tak moc si p\u0159\u00e1l pravnou\u010de. A tot\u00e9\u017e i moje maminka,“ Billa poka\u017ed\u00e9 dojalo osloven\u00ed maminka. Tom j\u00ed je\u0161t\u011b nikdy jinak ne\u0159ekl. Bylo vid\u011bt, jak moc si j\u00ed v\u00e1\u017eil. Kdy\u017e o n\u00ed mluvil, smutn\u011b se usm\u00edval a potla\u010doval slzy bolesti. Bylo to \u00fapln\u011b jin\u00e9, ne\u017e kdy\u017e vzpom\u00ednal na sv\u00e9ho otce. Tady byl vid\u011bt ten rozd\u00edl.<\/div>\n
Bill byl na tom a\u017e p\u0159\u00edli\u0161  podobn\u011b. Za svou maminku by i d\u00fdchal, proto\u017ee jej cel\u00fd \u017eivot milovala a sna\u017eila se jej chr\u00e1nit, jenom\u017ee jeho otec jej nikdy nem\u011bl r\u00e1d. Alespo\u0148 ne tak, jako miloval Chantelle. Neust\u00e1le \u0159\u00edk\u00e1val, \u017ee v n\u00ed vid\u00ed s\u00e1m sebe, a \u017ee nerozum\u00ed tomu, pro\u010d Bill nebyl taky tak pr\u016fbojn\u00fd a sebev\u011bdom\u00fd\u2026  <\/p>\n

<\/div>\n

„Ty v\u00ed\u0161, \u017ee j\u00e1  bych s tebou jel kamkoliv. I na konec sv\u011bta,“ opatrn\u011b nadzvedl Tomovu tv\u00e1\u0159, a rty mu sl\u00edb\u00e1val drobn\u00e9 slzi\u010dky, je\u017e mu pomalounku st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159i. M\u011bkk\u00fdmi polibky hladil Tomovo horkou k\u016f\u017ei a vn\u00edmal chv\u011bn\u00ed, je\u017e prostupoval jeho t\u011blem.<\/div>\n
„Jenom u\u017e neplakej, l\u00e1sko,“ za\u0161eptal proti jeho k\u016f\u017ei a oddan\u011b mu pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Bille. Kdybys jen mohl c\u00edtit jak moc,“ Tomovi spolu s kr\u00e1sn\u00fdm vyzn\u00e1n\u00edm unikl i tich\u00fd vzlyk.<\/div>\n
„J\u00e1 to c\u00edt\u00edm, Tome. A za v\u0161echnu tvou l\u00e1sku, ti nesm\u00edrn\u011b d\u011bkuju,“ Tom se zoufale p\u0159itiskl k jeho rt\u016fm a zoufale l\u00edbal ho\u0159\u00edc\u00ed \u00fasta sv\u00e9ho n\u00e1dhern\u00e9ho and\u011bla…  <\/p>\n

<\/div>\n

„Nikdy jsem nic tak kr\u00e1sn\u00e9ho nevid\u011bl,“ Bill se na h\u0159ejiv\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 plo\u0161e malinko zavrt\u011bl a op\u011bt se dlouze zad\u00edval na \u010dern\u00e9 nebe poset\u00e9 z\u00e1\u0159iv\u00fdmi body. P\u0159ijeli na chalupu teprve r\u00e1no, p\u0159esto mu ten jedin\u00fd den p\u0159ipadal jako n\u00e1dhern\u00e1 v\u011b\u010dnost. To m\u00edsto bylo p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9. Skromn\u00e9 a jednoduch\u00e9, p\u0159esto neskute\u010dn\u011b kouzeln\u00e9. Nikde \u017e\u00e1dn\u00e9 obchody a d\u00e1lnice, \u017e\u00e1dn\u00e9 um\u011bl\u00e9 tr\u00e1vn\u00edky a seschl\u00e9 stromy. \u00datuln\u00e1 chaloupka byla obklopena zelen\u00fdmi stromy, velikou loukou a kopci, a kr\u00e1sn\u011b pr\u016fzra\u010dn\u00fdm jez\u00edrkem, u kter\u00e9ho se pr\u00e1v\u011b nach\u00e1zeli. Oba le\u017eeli na d\u0159ev\u011bn\u00e9m m\u016fstku, dr\u017eeli se za ruce a d\u00edvali se na nebe nad nimi.<\/div>\n
„Dok\u00e1zal bych tady b\u00fdt i d\u00e9le ne\u017e jenom cel\u00e9 l\u00e9to. Je to opravdu n\u00e1dhern\u00e9 m\u00edsto,“ Tom se do vzduchopr\u00e1zdna nad sebou vesele usm\u00e1l a stiskl Billovu ruku malinko pevn\u011bji.<\/div>\n
„Co kdybychom se \u0161li vykoupat?“ navrhl vesele a jeho \u00fasm\u011bv je\u0161t\u011b vzrostl s v\u00fdrazem Billovy tv\u00e1\u0159e. Prudce se nadzvedl na loktech a vypla\u0161en\u011b  se zad\u00edval na ko\u010d\u00e1rek za nimi, ve kter\u00e9m spinkalo mal\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed Toma, a na dva n\u00e1dhern\u00e9 kr\u00e9mov\u00e9 kon\u011b, kter\u00e9 vzali s sebou na proch\u00e1zku a p\u00e1sli se u b\u0159ehu.  <\/p>\n

<\/div>\n

„J\u00e1 nev\u00edm. Opravdu nev\u00edm. Nen\u00ed to hlubok\u00e9?“ roztomile chrlil jednu ot\u00e1zku za druhou, p\u0159esto vst\u00e1val spole\u010dn\u011b s Tomem a pomalu se svl\u00e9kal.<\/div>\n
„Kdy\u017e jsem byl mal\u00fd, d\u011bda m\u011b tady u\u010dil plavat. Slibuju, \u017ee se nic nestane,“ spojil dlan\u011b jako and\u00edlek a nevinn\u011b na Billa zamrkal. Zat\u00edmco se Bill svl\u00e9kal, je\u0161t\u011b rychle p\u0159ib\u011bhl ke ko\u010d\u00e1rku a zkontroloval, zdali se mali\u010dk\u00fd neprobudil. S p\u011bsti\u010dkou v \u00fastech spokojen\u011b spinkal a v\u016fbec nevn\u00edmal Tomovo pohlazen\u00ed, je\u017e mu bylo v\u011bnov\u00e1no.<\/div>\n
„Hotovo,“ Bill\u016fv hlas byl a\u017e p\u0159ekvapiv\u011b tich\u00fd, p\u0159esto v Tomovi dok\u00e1zal vyvolat neskute\u010dn\u00e9 chv\u011bn\u00ed. Jakmile se na n\u011bj oto\u010dil a spat\u0159il jej nah\u00e9ho, p\u0159ekr\u00fdvaje si intimn\u00ed partie dlan\u00ed, \u0161okovan\u011b vydechl. Myslel si, \u017ee se p\u016fjdou vykoupat ve spodn\u00edm pr\u00e1dle a Bill to z\u0159ejm\u011b \u0161patn\u011b pochopil. Tomovi to v\u0161ak v\u016fbec nevadilo. Ba pr\u00e1v\u011b naopak. Bylo to je\u0161t\u011b l\u00e1kav\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
„J-j\u00e1, myslel jsem \u017ee\u2026 ach bo\u017ee,“ ruce si p\u0159itiskl na tv\u00e1\u0159 a smutn\u011b vydechl. Tohle byl prost\u011b cel\u00fd on. V\u017edycky musel n\u011bco pomotat.  <\/div>\n
„Hotovo,“ Tom cht\u011bl situaci rychle zachr\u00e1nit, proto si vesele svl\u00e9kl sv\u00e9 spodn\u00ed pr\u00e1dlo a popo\u0161el k Billovi. Ten se na n\u011bj zad\u00edval o\u010dima mal\u00e9ho pejska a pohledem pomalounku klouzal n\u00ed\u017e.<\/div>\n
„J-j\u00e1 se nechci koupat,“ vydechl rozt\u0159esen\u011b, dlan\u011b pomalu pokl\u00e1daje na Tomova nah\u00e1 ramena.<\/div>\n
„Chci ti pat\u0159it. Tady, ve vod\u011b, nebo u b\u0159ehu na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed. Stra\u0161n\u011b t\u011b pot\u0159ebuju. Pros\u00edm, miluj se se mnou. Pros\u00edm,“ Tom p\u0159ekvapen\u011b vydechl. Jeho hrudn\u00edk se n\u00e1hle zvedal jako o z\u00e1vod a on pomalu skl\u00e1n\u011bl svou tv\u00e1\u0159. Dlan\u00ed n\u011b\u017en\u011b pohladil Bill\u016fv nah\u00fd bok, tv\u00e1\u0159\u00ed se op\u0159el o jeho kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti a zoufale zast\u00e9nal, jakmile uc\u00edtil Billovy ruce plaz\u00edc\u00ed se p\u0159es jeho podb\u0159i\u0161ek a\u017e dol\u016f. Bylo n\u00e1dhern\u00e9 zjistit, \u017ee u\u017e se jeden p\u0159ed druh\u00fdm nestyd\u00ed. Dokonce i Bill mu dok\u00e1zal d\u00e1t najevo, \u017ee po n\u011bm tou\u017e\u00ed a \u017ee jej pot\u0159ebuje. Jejich vztah byl zalo\u017een na d\u016fv\u011b\u0159e a to bylo to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Tou\u017e\u00edm po tob\u011b, l\u00e1sko,“ Billova slova zp\u016fsobila Tomovi dal\u0161\u00ed zachv\u011bn\u00ed. Bylo to poprv\u00e9, co k n\u011bmu promlouval takhle otev\u0159en\u011b a o to to bylo kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed\u2026  <\/p>\n

<\/div>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay „Tome, jsi jedin\u00fd, kdo to v\u00ed. \u0158ekla jsem ti to, proto\u017ee ti d\u016fv\u011b\u0159uju, a pros\u00edm t\u011b jenom o jedin\u00e9. Nech si to pro sebe. M\u011b samotnou hodn\u011b bol\u00ed vzpom\u00edn\u00e1n\u00ed na minulost a nechci, aby se Bill tr\u00e1pil. Kdyby to n\u00e1hodou zjistila<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[313],"tags":[],"class_list":["post-11159","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-laska-b-kay"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11159","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11159"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11159\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11159"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11159"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11159"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}