{"id":11163,"date":"2010-07-21T18:00:00","date_gmt":"2010-07-21T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11136"},"modified":"2010-07-21T18:00:00","modified_gmt":"2010-07-21T17:00:00","slug":"osudna-noc","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/07\/21\/osudna-noc\/","title":{"rendered":"Osudn\u00e1 noc"},"content":{"rendered":"
autor: Tenshi88<\/span><\/strong><\/div>\n

<\/span><\/strong><\/div>\n
„Tomi, j\u00e1 nev\u00edm, jestli je to dobr\u00fd n\u00e1pad\u2026“ \u010dernovlas\u00fd chlapec sledoval sv\u00e9ho bratra ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00fdm pohledem a kroutil hlavou nad jeho n\u00e1padem. Bylo to hrozn\u011b riskantn\u00ed.<\/span><\/div>\n
„Bille, pod\u00edvej. Jak dlouho u\u017e jsme nebyli spolu? Jen my dva? Hm? Uvid\u00ed\u0161, bude to skv\u011bl\u00fd. V\u0161echno jsem za\u0159\u00eddil. Ten hotel je v t\u00e9m\u011b\u0159 neobydlen\u00e9 \u010d\u00e1sti, person\u00e1l je diskr\u00e9tn\u00ed, jsou tam zvykl\u00fd na ledacos. Nikoho nebude zaj\u00edmat, co a s k\u00fdm d\u011bl\u00e1me. Vlastn\u00ed vchod, nikdo n\u00e1s neuvid\u00ed. V\u017edy\u0165 n\u00e1s ani nepoznaj\u00ed! Bille\u2026“ Tom se pod\u00edval bratrovi do o\u010d\u00ed s ve\u0161ker\u00fdm zoufalstv\u00edm a touhou b\u00fdt s n\u00edm. Bill pokr\u010dil rameny.<\/span><\/div>\n
„Opravdu ti na tom tak z\u00e1le\u017e\u00ed?“ Tom jen k\u00fdvl. Bill rezignovan\u011b pokr\u010dil rameny a jen jemn\u011b se usm\u00e1l na znamen\u00ed souhlasu.<\/span><\/div>\n
„Uvid\u00ed\u0161, bude to skv\u011bl\u00fd. Jen my dva a\u2026 nav\u00edc ka\u017ed\u00fd pokoj m\u00e1 odhlu\u010dn\u011bn\u00e9 st\u011bny\u2026“ Tom ke sv\u00e9mu bratrovi sklonil hlavu a jemn\u011b mu polaskal u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek. „Slibuju, \u017ee se ti to bude l\u00edbit. U\u017e jsem ti \u0159\u00edkal, jak moc t\u011b miluju?“ Bill se jen spokojen\u011b zaculil a nechal sv\u00e9ho bratra, aby mu v\u011bnoval ve\u0161kerou svou p\u00e9\u010di.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Oba brat\u0159i pro\u0161li dlouhou chodbou, a\u017e stanuli p\u0159ed dve\u0159mi jejich pokoje. M\u011bli ho pronajat\u00fd na v\u00edkend. V\u00edc si nemohli d\u00edky zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00ed dovolit. Tom se pousm\u00e1l a odemkl. Galantn\u00edm gestem pustil bratra dovnit\u0159 prvn\u00edho a zav\u0159el za nimi dve\u0159e. Stanuli v \u00fatuln\u00e9m pokoj\u00edku, kter\u00e9mu dominovala velk\u00e1 postel. Sat\u00e9nov\u00e9 pokr\u00fdvky barvy krve d\u00e1valy tu\u0161it\u2026 Bill se pousm\u00e1l. Vlastn\u011b nepot\u0159ebovali nic jin\u00e9ho\u2026 V opojen\u00ed z n\u00e1hle nabyt\u00e9 svobody si Bill ani nev\u0161iml, \u017ee kl\u00ed\u010dek ve dve\u0159\u00edch se neoto\u010dil. Dve\u0159e z\u016fstaly odem\u010den\u00e9. Pohled mu padl na strop.<\/span><\/div>\n
„Oh, Tome. To je\u2026“ ztratil slova.<\/span><\/div>\n
„\u00da\u017easn\u00e9? Sk\u00fdt\u00e1 to jist\u00e9 mo\u017enosti\u2026“ zazubil se Tom a pl\u00e1cl bratra n\u011b\u017en\u011b po zadku. Pot\u00e9 ho objal a oba ve stejn\u00fd okam\u017eik zvedli hlavu. D\u00edvali se na sv\u016fj odraz, kter\u00fd se objevil ve sklen\u011bn\u00e9 plo\u0161e leskl\u00e9ho zrcadla. „Je tu je\u0161t\u011b jedno\u2026“ za\u0161eptal Tom a odt\u00e1hl z\u00e1v\u011bs, kter\u00fd jak si Bill myslel, ukr\u00fdval okno. K jeho p\u0159ekvapen\u00ed se p\u0159es celou st\u011bnu vyj\u00edmalo obrovsk\u00e9 zrcadlo.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
\n
„Tomi\u2026“ Bill se z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00edval a v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed propaloval bratra pohledem.<\/span><\/div>\n
„Copak by m\u016fj mal\u00fd br\u00e1\u0161ka cht\u011bl, hm?“ Tom se rozesm\u00e1l a pomalu se k bratrovi p\u0159ikr\u00e1dal.<\/span><\/div>\n
„Co nejd\u0159\u00edv sprchu?“ Zeptal se Bill rozvern\u011b, a u\u017e se hnal do sprchov\u00e9ho koutu, odhazuj\u00edc kousky oble\u010den\u00ed v\u0161ude kolem. Tom chvilku po\u010dkal a s\u00e1m pro sebe se musel tajemn\u011b pousm\u00e1t. Tahle noc teprve za\u010d\u00edn\u00e1\u2026 pot\u00e9 se odebral za sv\u00fdm bratrem. Rozhodn\u011b mu jen nehodlal um\u00fdt z\u00e1da.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Po d\u016fkladn\u00e9 spr\u0161e vzal Tom sv\u00e9ho bratra do n\u00e1ru\u010de a odnesl si ho p\u011bkn\u011b do postele. Bill se zvoniv\u011b rozesm\u00e1l, kdy\u017e se rozvalil na \u00fa\u017easn\u011b pohodln\u00e9 posteli. Byl st\u00e1le nah\u00fd a v\u016fbec mu to nevadilo. Hodlal tak z\u016fstat cel\u00fd v\u00edkend.<\/span><\/div>\n
„Tome?“ Osloven\u00fd zvedl hlavu a okam\u017eit\u011b sv\u00e9ho bratra n\u00e1sledoval. „Miluju t\u011b.“ Tom se usm\u00e1l.<\/span><\/div>\n
„J\u00e1 tebe v\u00edc, to ale v\u00ed\u0161. U\u017e ti to nep\u0159ipad\u00e1 jako hloup\u00fd n\u00e1pad?“ Bill zavrt\u011bl hlavou a tv\u00e1\u0159e mu tro\u0161ku z\u010dervenaly.<\/span><\/div>\n
„Nikdy jsem si nemyslel, \u017ee je to hloup\u00e9, j\u00e1 jen\u2026“ uml\u010del ho ukazov\u00e1\u010dek na jeho rtech, kter\u00fd za okam\u017eik nahradily Tomovy rty. „Oh, ano.“ Bill zak\u0148u\u010del, kdy\u017e si ho Tom dlan\u011bmi p\u0159idr\u017eoval pevn\u011b na sv\u00e9m t\u011ble. Bylo to \u00fa\u017easn\u00e9. Tak moc h\u0159\u00ed\u0161n\u00e9. Billovy o\u010di ka\u017edou chv\u00edli sklouzly k leskl\u00e9 plo\u0161e. Ka\u017ed\u00fd pohled ho nutil st\u00e9nat. Vzru\u0161en\u00ed nar\u016fstalo. Tomovy boky se tvrd\u011b pohnuly dop\u0159edu a Bill vyjekl. Zaklonil hlavu a nemohl odtrhnout pohled. „Bo\u017ee\u2026“ Tom se pousm\u00e1l.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Jen se d\u00edvej, d\u00edvej se\u2026“ \u0161eptal zast\u0159en\u011b a mnul bratrovy boky, sem tam si ho za n\u011b tvrd\u011b p\u0159itahuj\u00edc co nejv\u00edc k sob\u011b. Tohle byla sama o sob\u011b h\u0159\u00ed\u0161n\u00e1 poloha a pohled do zrcadla je zbavoval schopnosti myslet. Tom le\u017eel na z\u00e1dech a sledoval ka\u017ed\u00fd bratr\u016fv pohyb uchv\u00e1cen\u011b v zrcadle na strop\u011b. Bill s nohama kolem jeho bok\u016f se na jeho t\u011ble pomalu pohyboval a nutil ho usyk\u00e1vat poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e to ud\u011blal siln\u011bji. Jeho bratr v\u011bd\u011bl, co na n\u011bj plat\u00ed\u2026<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
N\u00e1hl\u00fd zvuk otev\u00edran\u00fdch dve\u0159\u00ed donutil oba chlapce vyjeknout. Tom se mali\u010dko pousm\u00e1l, zat\u00edmco Bill zbledl.<\/span><\/div>\n
„Co\u2026“ Pomalu oto\u010dil hlavu, a kdy\u017e spat\u0159il chlapce u dve\u0159\u00ed, m\u00e1lem se musel \u0161t\u00edpnout. „A\u2026 Andreasi?“ za\u0161eptal Bill a sna\u017eil se z Toma sl\u00e9zt a n\u011bjak tuhle situaci uklidnit. Tom mu to ov\u0161em nedovolil. Nepou\u0161t\u011bl jeho boky. A usm\u00edval se. Bill pohledem t\u011bkal mezi nezvan\u00fdm hostem a sv\u00fdm bratrem, kter\u00fd nevypadal nijak znepokojen\u011b nastalou situac\u00ed. Bill nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. Tom nad\u00e1le jeho t\u011blu nedovolil pohyb, a tak Bill jen odevzdan\u011b \u010dekal na vysv\u011btlen\u00ed.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Ahoj, Bille.“ Usm\u00e1l se Andreas jeho nech\u00e1pav\u00e9mu pohledu. „Promi\u0148te, \u017ee jdu pozd\u011b\u2026“
Tom pod Billem z\u016fst\u00e1val nad\u00e1le v klidu a Bill za\u010d\u00ednal m\u00edt divn\u00fd pocit v \u017ealudku.<\/span><\/div>\n
„Co\u2026 co se d\u011bje?“<\/span><\/div>\n
Tom se usm\u00e1l.<\/span><\/div>\n
„V\u016fbec nic, l\u00e1sko.“ A pak se Tomovo, dote\u010f klidn\u00e9 t\u011blo pohnulo, a donutilo Billa proti sv\u00e9 v\u016fli vyjeknout.<\/span><\/div>\n
„Vysv\u011btl\u00edte mi to n\u011bkdo? A ty toho laskav\u011b nech a pus\u0165 m\u011b!“ Vyjekl na sv\u00e9ho bratra. Ten jako by jeho n\u00e1mitky nebral na z\u0159etel. Naopak tvrd\u011b si Billovy boky p\u0159it\u00e1hl k sv\u00e9mu t\u011blu a slastn\u00ed p\u0159iv\u0159el o\u010di. Billovi se motala hlava. Co se tu sakra d\u011blo? Vyk\u0159ikl, kdy\u017e do n\u011bj Tom siln\u011b p\u0159irazil. Zaklonil hlavu a pohled mu padl na st\u00e1le t\u00e9m\u011b\u0159 nez\u00fa\u010dastn\u011bn\u00e9ho blon\u010f\u00e1ka u dve\u0159\u00ed. Ten jen st\u00e1l a pozoroval je.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Andreasi, nejsem si jist, jestli to vydr\u017e\u00edm.“ To se ozval Tom. Andreas se u\u0161kl\u00edbl.<\/span><\/div>\n
„Oh, tak promi\u0148, ale nic tak dr\u00e1\u017ediv\u00e9ho jsem u\u017e dlouho nevid\u011bl. Live p\u00e9\u010dko\u2026“ Uchechtl se a pak za\u010dal d\u011blat n\u011bco, z \u010deho se Billovi zato\u010dila hlava.<\/span><\/div>\n
„Dost! Nev\u00edm, o co tady jde, ale rozhodn\u011b se toho nechci \u00fa\u010dastnit!“ Bill za\u010d\u00ednal panika\u0159it. Mezit\u00edm se Andreasova ko\u0161ile svezla k zemi a jeho prsty obratn\u011b rozep\u00ednaly p\u00e1sek.<\/span><\/div>\n
„Klid, brou\u010dku. O nic nejde. Jeli jsme sem p\u0159ece za neobvykl\u00fdmi z\u00e1\u017eitky, ne? Tak se neboj. Slibuju, bude se ti to l\u00edbit. Tak to nekaz, l\u00e1sko.“ Za\u0161eptal Tom a zkoprn\u011bl\u00e9ho Billa se v\u0161\u00ed n\u011b\u017enost\u00ed pol\u00edbil. C\u00edtil, jak pod n\u00edm Bill taje. Usm\u00e1l se a t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u011b k\u00fdvl na te\u010f u\u017e \u00fapln\u011b nah\u00e9ho blo\u0148d\u00e1ka.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Bill nal\u00e9hav\u011b op\u011btoval bratrovy v\u00e1\u0161niv\u00e9 polibky. Jako by se t\u00edm cht\u011bl utvrdit, \u017ee Tom by neud\u011blal nic, co by se mu nel\u00edbilo. Nikdy by\u2026 miluje ho p\u0159ece\u2026 zasekl se, kdy\u017e na sv\u00fdch z\u00e1dech uc\u00edtil ciz\u00ed dlan\u011b. Cht\u011bl protestovat, ale bratrovy polibky a sev\u0159en\u00ed mu t\u00e9m\u011b\u0159 nedovolovalo d\u00fdchat. Dlan\u011b putovaly n\u00ed\u017e a Tom se v jeho t\u011ble dr\u00e1\u017ediv\u011b pohyboval. Nutil Billa myslet jen na to, jak dobr\u00e9 to je. N\u00e1hl\u00fd n\u00e1val paniky projel jeho t\u011blem, kdy\u017e uc\u00edtil dob\u0159e zn\u00e1mou chladnou tekutinu a pro n\u011bj nezn\u00e1m\u00e9 prsty, kter\u00e9 se sna\u017eily dostat do n\u011bj. Tom ho nad\u00e1le drav\u011b l\u00edbal a nedovoloval mu protest. Bill ztr\u00e1cel dech. T\u00e9m\u011b\u0159 n\u00e1sil\u00edm se od bratra odt\u00e1hl. Nemohl popadnout dech. Prsty se mezit\u00edm dost\u00e1valy hloub\u011bji. Tom se pod n\u00edm kroutil, n\u011bkolikr\u00e1t slastn\u011b zak\u0148oural. L\u00edbilo se mu to? Bill kone\u010dn\u011b popadl dech.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Tomi\u2026“ zak\u0148oural a pod\u00edval se sv\u00e9mu bratrovi do o\u010d\u00ed. Prsty v jeho t\u011ble ho roztahovaly a nutily ho proti jeho v\u016fli zak\u0148ourat.<\/span><\/div>\n
„Klid, zlat\u00ed\u010dko. Nic se ned\u011bje. Bude se ti to l\u00edbit. Nedovolil bych, aby ti n\u011bkdo ubl\u00ed\u017eil, v\u011b\u0159\u00ed\u0161 mi?“ Po\u010dkal dokud Bill slab\u011b nek\u00fdvne a pak se usm\u00e1l. „Dob\u0159e, proto\u017ee by se t\u011b stejn\u011b nikdo neptal.“ Tom se u\u0161kl\u00edbl a ne\u017e Bill stihl cokoli \u0159\u00edct, projela jeho t\u011blem vlna t\u00e9m\u011b\u0159 bolestiv\u00e9ho pocitu. Zalapal po dechu, kdy\u017e c\u00edtil, jak se blo\u0148d\u00e1k\u016fm penis tla\u010d\u00ed dovnit\u0159 do jeho t\u011bla, ve kter\u00e9m u\u017e byl Tom. Zajel do n\u011bj \u00fapln\u011b cel\u00fd. Andreas mu st\u00e9nal do ucha a Billovi p\u0159i\u0161el ten zvuk odporn\u00fd. Nemohl nic d\u011blat. Tomovy dlan\u011b ho tvrd\u011b sv\u00edraly. Bill se sna\u017eil zhluboka d\u00fdchat. Nikdy tohle nec\u00edtil. Nikdy\u2026 zak\u0148oural, kdy\u017e se v n\u011bm Andreas poprv\u00e9 pohnul.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Pohled mu nev\u011bdomky sklouzl k zrcadl\u016fm. Jeho pohled byl fixovan\u00fd. D\u00edval se na sebe. Jako by pozoroval n\u011bkoho ciz\u00edho. Pr\u00e1v\u011b te\u010f si p\u0159ipadal jako ta nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u011bvka. Necht\u011bl to. Jak to jen Tom mohl dovolit? Po tv\u00e1\u0159i mu stekla jedna osam\u011bl\u00e1 slza, kter\u00e9 se ztratila n\u011bkde v koutku jeho \u00fast. Modlil se, a\u0165 u\u017e to skon\u010d\u00ed. Tom si ho tvrd\u011b nadzved\u00e1val a p\u0159ir\u00e1\u017eel do kl\u00edna. Andreas se v jeho t\u011ble pohyboval pravideln\u00fdm tempem. Oba k\u0148u\u010div\u011b st\u00e9nali. L\u00edbilo se jim to. Tomova tv\u00e1\u0159 byla pozna\u010dena vzru\u0161en\u00edm jako je\u0161t\u011b nikdy. Andreas mu jazykem p\u0159ejel po tv\u00e1\u0159i.<\/span><\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se ti to? J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jo. Nejsi toti\u017e nic, ne\u017e oby\u010dejn\u00e1 coura. Jsi tak kurevsky t\u011bsnej\u2026“ Bill zamrkal. Necht\u011bl bre\u010det. Nic nech\u00e1pal. V\u017edy\u0165 to byl jejich kamar\u00e1d\u2026<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Tom si p\u0159it\u00e1hl bratrovu hlavu pro polibek. Z\u00e1rove\u0148 s n\u00edm jeho dla\u0148 sklouzla do kl\u00edna. Za\u010dal ho zpracov\u00e1vat. Hladil ho a stisk\u00e1val, dokud nedonutil jeho \u00fasta vypou\u0161t\u011bt hlasit\u00e9 steny. Dva penisy se v n\u011bm nad\u00e1le tvrd\u011b pohybovaly. Zaklonil hlavu a to byla posledn\u00ed kapka. S v\u00fdk\u0159ikem se ud\u011blal na jejich spojen\u00e1 t\u011bla. Jeho o\u010di znovu vypustily n\u011bkolik slz zoufalstv\u00ed. St\u00e1hl se kolem nich a mohl c\u00edtit, jak se jejich t\u011bla napjala. Miloval ten pocit, kdy\u017e mohl c\u00edtit uvnit\u0159 sebe rozl\u00e9vaj\u00edc\u00ed se teplo. Te\u010f se mu cht\u011blo zvracet. Sna\u017eil se ovl\u00e1dnout nevolnost, zat\u00edmco oba se st\u00e9n\u00e1n\u00edm plnili jeho zneu\u017eitou prdelku. A on byl zneu\u017eit\u00fd. Oba spole\u010dn\u00edci z n\u011bj ne\u0161etrn\u011b vyklouzli a svalili se do pe\u0159in. Se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima oddechovali. Pohled na n\u011b Billa tolik bolel. Byl coura. Panebo\u017ee. Jeho bratr, ten kter\u00fd mu \u0159\u00edkal, jak moc ho miluje, ho donutil c\u00edtit se jako kus hadru. Zneu\u017eit\u00e1 d\u011bvka. O tom ostatn\u011b sv\u011bd\u010dil pocit, kter\u00fd Bill m\u011bl v cel\u00e9m t\u011ble. Slzy mu voln\u011b st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159\u00edch. Nesna\u017eil se je set\u0159\u00edt. St\u011b\u017e\u00ed ovl\u00e1dl nevolnost a p\u0159i pohledu na sv\u00e9ho bratra se bolestn\u011b u\u0161kl\u00edbl. Jak mohl? Se zav\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky oba spokojen\u011b oddechovali.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Bill vr\u00e1vorav\u011b vstal. Pot\u0159eboval sprchu. Pohled mu padl na kl\u00ed\u010dky od auta. U\u0161kl\u00edbl se, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na Tomovo nal\u00e9h\u00e1n\u00ed jet jen jedn\u00edm autem. Tomov\u00fdm, samoz\u0159ejm\u011b. Nebyl \u010das. Rozt\u0159esen\u00fdma rukama se rychle obl\u00e9kl. Kdy\u017e za sebou potichu zav\u00edral dve\u0159e, ani se neohl\u00e9dl. T\u00edmhle pro n\u011bj oba p\u0159est\u00e1vaj\u00ed existovat. Pro\u0161el kolem \u0161ed\u00e9ho kabrioletu. Andreasovo auto. Bez rozm\u00fd\u0161len\u00ed vyt\u00e1hl piln\u00ed\u010dek na nehty a s ve\u0161ker\u00fdm vztekem mu prop\u00edchal v\u0161echny pneumatiky. S uspokojen\u00edm sledoval, jak splaskly. Nastoupil do auta. Slzy mu p\u0159est\u00e1valy sta\u010dit. Chv\u011bl se. V\u011bd\u011bl, co ud\u011bl\u00e1. Pojede dom\u016f\u2026 m\u00edsto, kde spolu bydleli, jak si vysnili. U\u017e ne. Sbal\u00ed si v\u011bci a odjede. Daleko odsud. Nikdy ho u\u017e neuvid\u00ed.<\/span><\/div>\n
„Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b, Tome,“ za\u0161eptal a nastartoval. Ve zp\u011btn\u00e9m zrc\u00e1tku zahl\u00e9dl Andrease, lamentuj\u00edc\u00edho nad sv\u00fdm autem. A jeho. Nesna\u017eil se mu zabr\u00e1nit. Snad v\u011bd\u011bl, \u017ee by to bylo zbyte\u010dn\u00e9. Jen tam st\u00e1l a sledoval sv\u00e9 auto, jak miz\u00ed z jeho dohledu,<\/a> stejn\u011b jako jeho bratr. I na jeho tv\u00e1\u0159i se objevilo p\u00e1r drobn\u00fdch slz. Mo\u017en\u00e1 si v tu chv\u00edli uv\u011bdomil, \u017ee to bylo naposledy, co sv\u00e9ho bratra vid\u011bl.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
autor: Tenshi88<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: Clarrkys<\/span><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Tenshi88 „Tomi, j\u00e1 nev\u00edm, jestli je to dobr\u00fd n\u00e1pad\u2026“ \u010dernovlas\u00fd chlapec sledoval sv\u00e9ho bratra ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00fdm pohledem a kroutil hlavou nad jeho n\u00e1padem. Bylo to hrozn\u011b riskantn\u00ed. „Bille, pod\u00edvej. Jak dlouho u\u017e jsme nebyli spolu? Jen my dva? Hm? Uvid\u00ed\u0161, bude to<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-11163","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11163","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11163"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11163\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11163"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11163"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11163"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}