{"id":11167,"date":"2010-07-21T15:00:00","date_gmt":"2010-07-21T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11140"},"modified":"2010-07-21T15:00:00","modified_gmt":"2010-07-21T14:00:00","slug":"najdu-tve-srdce-39","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/07\/21\/najdu-tve-srdce-39\/","title":{"rendered":"Najdu tv\u00e9 srdce 39."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/span><\/strong><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Tomovy o\u010di n\u011bkolikr\u00e1t zamrkaly a Tom up\u0159el pohled sv\u00fdch o\u010d\u00ed do pr\u00e1zdn\u00e9ho m\u00edsta p\u0159ed sebou. Znova, u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 se op\u0159el o op\u011bradlo \u017eidle a prsty jen nerv\u00f3zn\u011b zabubnoval do desky kuchy\u0148sk\u00e9ho stolu, kter\u00fd byl u\u017e dlouhou chv\u00edli prost\u0159en\u00fd k ve\u010de\u0159i. Zamy\u0161len\u011b si skousl ret, vtom v\u0161ak uc\u00edtil na sv\u00e9 pa\u017ei lehk\u00fd dotyk.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„P\u0159ijde, uvid\u00ed\u0161, \u017ee ano,“ Billova tich\u00e1 slova protrhla dlouh\u00e9, snad n\u011bkolikahodinov\u00e9 ticho mezi nimi a Bill konej\u0161iv\u011b pohladil Tomovu pa\u017ei. Polo\u017eil p\u0159ed n\u011bj tal\u00ed\u0159 s ve\u010de\u0159\u00ed, kterou a\u017e dote\u010f p\u0159ipravoval a oh\u0159\u00edval, a jeho rty rozjasnil mal\u00fd, sotva znateln\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e na sv\u00e9 dlani uc\u00edtil n\u011bkolik mal\u00fdch, vd\u011b\u010dn\u00fdch polibk\u016f m\u011bkk\u00fdch rt\u016f, kter\u00e9 se o jeho k\u016f\u017ei ot\u00edraly.<\/span><\/div>\n
Tomova v\u00ed\u010dka se p\u0159iv\u0159ela a Tom se tv\u00e1\u0159\u00ed ot\u0159el o Billovu ruku, kter\u00e1 se mu nab\u00edzela. V\u011bd\u011bl, \u017ee chce Bill nav\u00e1zat kontakt a sna\u017e\u00ed se jej alespo\u0148 trochu ut\u011b\u0161it… pohled na pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto p\u0159ed n\u00edm jej v\u0161ak ni\u010dil a zra\u0148oval st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Od chv\u00edle, kdy Hailie utekla do sv\u00e9ho pokoje, nepromluvil ani jeden z nich ani sl\u016fvko. Ml\u010dky kolem sebe chodili, ani\u017e by se odva\u017eovali na toho druh\u00e9ho jen promluvit a kdykoli se jejich pohledy st\u0159etly, oba rychle uhnuli o\u010dima. Ticho, kter\u00e9 v dom\u011b od jejich rozhovoru panovalo, snad nikdy nebylo v\u011bt\u0161\u00ed.<\/span><\/div>\n
A pr\u00e1v\u011b to Toma zab\u00edjelo nejv\u00edc. N\u011bkolikr\u00e1t se pokou\u0161el s Haili\u00ed nav\u00e1zat rozhovor, st\u00e1l p\u0159ed jej\u00edm pokojem snad ka\u017ed\u00fdch deset minut a p\u0159emlouval ji, aby si to cel\u00e9 je\u0161t\u011b jednou nechala vysv\u011btlit. Kdy\u017e mu v\u0161ak bylo odpov\u011bd\u00ed jen pr\u00e1zdn\u00e9 ticho a zam\u010den\u00e9 dve\u0159e, za kter\u00fdmi se nenach\u00e1zela \u017e\u00e1dn\u00e1 odezva, po necel\u00fdch dvou hodin\u00e1ch sv\u00e9 pokusy vzdal.<\/span><\/div>\n
\n

<\/span><\/div>\n
Zamrkal, aby zahnal v\u0161echny sv\u00e9 my\u0161lenky a op\u011bt se zad\u00edval na pr\u00e1zdnou \u017eidli p\u0159ed sebou. Nev\u011bd\u011bl, co by m\u011bl d\u011blat. Hailii od jejich rozhovoru nevid\u011bl cel\u00e9 odpoledne a mohl se jen dom\u00fd\u0161let, jestli v\u016fbec p\u0159ijde na ve\u010de\u0159i, nebo bude d\u00e1l trucovat za dve\u0159mi sv\u00e9ho pokoje. V\u011bd\u011bla moc dob\u0159e, \u017ee ve\u010de\u0159e je p\u0159ichyst\u00e1na v\u017edy v sedm hodin ve\u010der. Jen\u017ee te\u010f zb\u00fdvalo jen n\u011bkolik m\u00e1lo minut do p\u016fl osm\u00e9, a \u010d\u00edm v\u00edce jich ub\u00fdvalo, t\u00edm v\u00edce byl Tom nerv\u00f3zn\u011bj\u0161\u00ed a netrp\u011bliv\u011bj\u0161\u00ed. Ani v nejmen\u0161\u00edm si netroufal dom\u00fd\u0161let, jak tohle cel\u00e9 dopadne. A i p\u0159esto, \u017ee jej Billova slova dovedla z\u010d\u00e1sti ut\u011b\u0161it, st\u00e1le v n\u011bm hlodal \u010derv\u00ed\u010dek pochybnost\u00ed a velk\u00e9 nejistoty.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Tich\u00e9, av\u0161ak dosti sly\u0161iteln\u00e9 kroky se ozvaly na schodech a vytrhly tak oba mlad\u00edky z jejich my\u0161lenek. Bill\u016fv p\u0159ekvapen\u00fd pohled se setkal s t\u00edm Tomov\u00fdm a Bill se neubr\u00e1nil mal\u00e9mu \u00fasm\u011bvu. C\u00edtil pocit mal\u00e9 radosti, kter\u00e1 jej naplnila v okam\u017eiku, kdy si uv\u011bdomil, \u017ee se nem\u00fdlil. Ty kroky, ta zn\u00e1m\u00e1 ch\u016fze p\u0159ece nemohla pat\u0159it nikomu jin\u00e9mu.<\/span><\/div>\n
Znova se pousm\u00e1l a s nesm\u011bl\u00fdm \u00fasm\u011bvem se posadil na svou \u017eidli, trp\u011bliv\u011b \u010dekaj\u00edc na nejmlad\u0161\u00edho \u010dlena u stolu.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Hailiiny kroky zam\u00ed\u0159ily ke dve\u0159\u00edm do kuchyn\u011b a Hailie se do nich dlan\u00ed op\u0159ela. Rychle vklouzla dovnit\u0159 a zam\u00ed\u0159ila k p\u0159ipraven\u00e9mu stolu… a ke dv\u011bma mlad\u00edk\u016fm, sed\u00edc\u00edm k n\u00ed z\u00e1dy.<\/span><\/div>\n
Billovy o\u010di se zad\u00edvaly do m\u00edsta p\u0159ed sebou a Bill c\u00edtil, jak se mu prudce rozbu\u0161ilo srdce neklidem a nar\u016fstaj\u00edc\u00ed nervozitou. Sly\u0161el za sebou jej\u00ed kroky, c\u00edtil za sebou jej\u00ed bl\u00edzkost a o\u010dek\u00e1val, kdy se posad\u00ed ke stolu a bude spole\u010dn\u011b s nimi j\u00edst.<\/span><\/div>\n
Pomalu vzal do prst\u016f p\u0159ichystan\u00fd p\u0159\u00edbor a sehnul se ke sv\u00e9 porci… jak\u00e9 v\u0161ak bylo jeho p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e uc\u00edtil na sv\u00fdch z\u00e1dech prudk\u00e9 \u0161\u0165ouchnut\u00ed loktem. Pootev\u0159el rty po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edm \u00falekem, kdy\u017e se v\u0161ak jeho o\u010d\u00edm naskytla mal\u00e1 postava, proch\u00e1zej\u00edc\u00ed kolem n\u011bj, ti\u0161e sklopil svou tv\u00e1\u0159 a sna\u017eil se na sob\u011b nedat nic zn\u00e1t. Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee by tohle mohla Hailie ud\u011blat… a mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto se te\u010f b\u00e1l jen pozvednout pohled k t\u00e9 pohrdav\u00e9 d\u011btsk\u00e9 tv\u00e1\u0159i, ve kter\u00e9 se nedalo vy\u010d\u00edst nic, dokonce ani jedin\u00e1, by\u0165 sebemen\u0161\u00ed stopa po usedav\u00e9m pl\u00e1\u010di, kter\u00fd malou Hailii tr\u00e1pil cel\u00e9 hodiny.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
U\u017e d\u00e1vno v\u0161ak po n\u011bm nebylo ani pam\u00e1tky… p\u0159esn\u011b tak, jak si to Hailie p\u0159\u00e1la. Bez jedin\u00e9ho slova, pohledu \u010di jen pov\u0161imnut\u00ed obe\u0161la cel\u00fd st\u016fl a v duchu se pousm\u00e1la nad sv\u00fdm mal\u00fdm, zl\u00fdm gestem v\u016f\u010di Billovi, kter\u00fd se te\u010f neodva\u017eoval v\u016f\u010di n\u00ed promluvit ani sl\u016fvko. Bez zn\u00e1mky n\u011b\u010deho se posadila na \u017eidli, a ani\u017e by jen na okam\u017eik oplatila Tom\u016fv pohled, kter\u00fd na ni up\u00edral od chv\u00edle, kdy do kuchyn\u011b vstoupila, vzala do prst\u016f p\u0159\u00edbor a sehnula se nad sv\u00fdm tal\u00ed\u0159em – stejn\u011b jako oba dosp\u011bl\u00ed.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Ve\u010de\u0159eli ml\u010dky a v naprost\u00e9m tichu, kter\u00e9 naru\u0161ovalo jen cink\u00e1n\u00ed jejich vidli\u010dek a no\u017e\u016f. Atmosf\u00e9ra byla tak hust\u00e1, \u017ee by se dala kr\u00e1jet a vzduch v dom\u011b snad nikdy nebyl tak t\u011b\u017ek\u00fd, jako pr\u00e1v\u011b te\u010f. Jako by se ani nedal d\u00fdchat.<\/span><\/div>\n
Tomovy prsty nabraly vidli\u010dkou dal\u0161\u00ed sousto a Tom s n\u00edm zam\u00ed\u0159il rovnou do \u00fast. Pousm\u00e1l se a spokojen\u011b si vychutn\u00e1val v\u00fdbornou, nezam\u011bnitelnou chu\u0165, kterou u jeho obl\u00edben\u00e9ho j\u00eddla dok\u00e1zal vykouzlit v\u017edy jenom Bill. Na jeho rtech se rozlil \u00fasm\u011bv p\u0159i pohledu na \u010dernovl\u00e1ska a Tom prsty n\u011b\u017en\u011b pohladil Billovu nata\u017eenou dla\u0148.<\/span><\/div>\n
„M\u00e1\u0161 to v\u00fdborn\u00e9. Moc se ti to povedlo,“ za\u0161eptal a v\u011bnoval Billovi jemn\u00fd \u00fasm\u011bv a mal\u00e9, lehk\u00e9 pohlazen\u00ed. Vid\u011bl, jak mu Bill \u00fasm\u011bv oplatil a znova se sehnul k ve\u010de\u0159i, jejich prsty v\u0161ak nechal propleten\u00e9.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Hailiiny o\u010di up\u00edraly pohled do pr\u00e1zdna p\u0159ed sebou a bez jedin\u00e9ho zamrk\u00e1n\u00ed hypnotizovaly desku stolu. Lev\u00e1 dla\u0148 spo\u010d\u00edvala na jej\u00ed tv\u00e1\u0159i a Hailie si rukou pevn\u011b podep\u00edrala hlavu, jako by j\u00ed m\u011bla ka\u017ed\u00fdm okam\u017eikem spadnout do tal\u00ed\u0159e s j\u00eddlem. Zaryt\u011b se vidli\u010dkou \u0161\u0165ourala ve sv\u00e9 porci a ani na okam\u017eik nepozvedla pohled sv\u00fdch o\u010d\u00ed k ob\u011bma mlad\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed se te\u010f na sebe zamilovan\u011b culili. M\u011bla pocit, \u017ee se ka\u017edou chv\u00edli pozvrac\u00ed.<\/span><\/div>\n
S nez\u00e1jmem nucen\u011b nabrala sousto na vidli\u010dku, zam\u00ed\u0159ila s n\u00edm do \u00fast a nato zhnusen\u011b zk\u0159ivila obli\u010dej.<\/span><\/div>\n
„Je to odporn\u00e9,“ poznamenala a pln\u011b si v tom okam\u017eiku uv\u011bdomila, \u017ee pr\u00e1v\u011b vyvr\u00e1tila Tomova slova chv\u00e1ly, tohle bylo v\u0161ak to posledn\u00ed, co ji v tuto chv\u00edli zaj\u00edmalo. A nez\u00e1le\u017eelo na tom, \u017ee j\u00eddlo je\u0161t\u011b ani neochutnala a \u017ee obvykle pat\u0159ilo mezi jej\u00ed nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed. Sta\u010dilo, \u017ee jej va\u0159il a p\u0159ipravoval on<\/em>… a t\u00edm se Hailii zhnusilo na tu nejvy\u0161\u0161\u00ed mo\u017enou m\u00edru.<\/span><\/div>\n
Zhnusen\u011b se nad j\u00eddlem u\u0161kl\u00edbla a s odporem tal\u00ed\u0159 prudce odstr\u010dila od sebe… dokud se k jej\u00edm u\u0161\u00edm nedonesl zvuk t\u0159\u00ed\u0161t\u00edc\u00edho se porcel\u00e1nu.<\/span><\/div>\n
„Chci zmrzlinu,“ odv\u011btila panova\u010dn\u011b a protestn\u011b si zalo\u017eila ruce na hrudi, nev\u0161\u00edmaj\u00edc si spou\u0161ti, kterou p\u0159ed chv\u00edl\u00ed zp\u016fsobila.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Bill\u016fv p\u0159\u00edbor hlasit\u011b zacinkal o tal\u00ed\u0159 a Bill se poslu\u0161n\u011b zvedl ze \u017eidle… jeho \u010dinnost v\u0161ak p\u0159eru\u0161ila Tomova ruka, kter\u00e1 rychle chytla tu jeho. Tom moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, co m\u00e1 Bill v \u00famyslu… a pr\u00e1v\u011b proto te\u010f nesouhlasn\u011b zavrt\u011bl hlavou.<\/span><\/div>\n
„Ne. Kdy\u017e m\u016f\u017ee h\u00e1zet s j\u00eddlem po zemi, potom si \u017e\u00e1dnou zmrzlinu nezaslou\u017e\u00ed,“ odv\u011btil klidn\u011b a v\u016fbec jej nep\u0159ekvapilo, \u017ee se setkal s Billov\u00fdm udiven\u00fdm, a\u017e nev\u011b\u0159\u00edcn\u00fdm pohledem. Byl to toti\u017e v\u017edycky pr\u00e1v\u011b Bill, kdo dr\u017eel nad Haili\u00ed ochrannou ruku a v\u0161echno j\u00ed dovoloval.<\/span><\/div>\n
„Tome, ale…,“ nam\u00edtl ti\u0161e, ani\u017e by v\u0161ak d\u00e1l pokra\u010doval, p\u0159eru\u0161ila jej Tomova slova.<\/span><\/div>\n
„\u0158ekl jsem to snad jasn\u011b, ne?“ odv\u011btil a zv\u00fd\u0161il t\u00f3n hlasu, \u010d\u00edm\u017e ukon\u010dil v\u0161echny Billovy n\u00e1mitky. Bill se strnule posadil a ani se neodva\u017eoval se znova vr\u00e1tit k ve\u010de\u0159i. Chu\u0165 na j\u00eddlo jej docela p\u0159e\u0161la.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Hailiiny o\u010di nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hled\u011bly na Tomovu klidnou tv\u00e1\u0159 a Hailie c\u00edtila, jak j\u00ed jeho slova na okam\u017eik vyrazila dech. Tohle neo\u010dek\u00e1vala ani v nejmen\u0161\u00edm, nebyla zvykl\u00e1 na takov\u00e9to tvrd\u00e9 odezvy, netrvalo v\u0161ak dlouho a jej\u00ed hn\u011bv a drzost se j\u00ed op\u011bt vr\u00e1tily a pln\u011b ji ovl\u00e1dly.<\/span><\/div>\n
„Nechci tu b\u00fdt. Chci se j\u00edt koupat,“ odsekla vztekle a pohled st\u00e1le up\u00edrala na Toma, jeho\u017e o\u010di k n\u00ed te\u010f od tal\u00ed\u0159e vzhl\u00e9dly. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee se jej sna\u017e\u00ed vyprovokovat, v hlav\u011b se mu v\u0161ak r\u00fdsoval jin\u00fd, lep\u0161\u00ed pl\u00e1n. Odm\u00edtal si nechat porou\u010det od sv\u00e9, skoro sedmilet\u00e9 dcery… mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee byl st\u00e1le je\u0161t\u011b jej\u00edm otcem.<\/span><\/div>\n
Odlo\u017eil n\u016f\u017e a vidli\u010dku a promnul si dlan\u011b, st\u00e1le se d\u00edvaj\u00edc do Hailiin\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/span><\/div>\n
„To klidn\u011b m\u016f\u017ee\u0161 hned te\u010f, stejn\u011b u\u017e je pozd\u011b. A kone\u010dn\u011b m\u016f\u017ee\u0161 zkusit, jak\u00e9 to je se postarat sama o sebe, kdy\u017e t\u011b nikdo neobskakuje. Vykoupe\u0161 se, roz\u010de\u0161e\u0161 si vlasy, vy\u010dist\u00ed\u0161 zuby a pe\u010dliv\u011b si nachyst\u00e1\u0161 v\u0161echny v\u011bci na z\u00edtra do \u0161koly. Za hodinu t\u011b p\u0159ijdu zkontrolovat a b\u011bda, jestli jen zjist\u00edm, \u017ee ses kart\u00e1\u010dku ani nedotkla, nebo ho jenom str\u010dila pod kohoutek s vodou. A jestli se nenau\u010d\u00ed\u0161, jak se slu\u0161n\u011b chovat, bude\u0161 chodit sp\u00e1vat bez ve\u010de\u0159e klidn\u011b i cel\u00fd t\u00fdden!“ r\u00e1zn\u011b zakon\u010dil svou \u0159e\u010d a znova se chopil p\u0159\u00edboru. Jeho pohled sklouzl na rozbit\u00fd tal\u00ed\u0159 s j\u00eddlem na podlaze a Tom k\u00fdvnul hlavou.<\/span><\/div>\n
„Ukli\u010f si po sob\u011b tady ten nepo\u0159\u00e1dek a m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt,“ dodal nekompromisn\u011b, a kone\u010dn\u011b se znova sehnul ke sv\u00e9, u\u017e studen\u00e9 ve\u010de\u0159i.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Hailiina \u00fasta se m\u00edrn\u011b pootev\u0159ela doko\u0159\u00e1n, nato se v\u0161ak rychle zav\u0159ela d\u0159\u00edv, ne\u017e si toho sta\u010dil n\u011bkdo v\u0161imnout. Necht\u011bla na sob\u011b d\u00e1t n\u011bco zn\u00e1t, proto jen s nafoukl\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi sesko\u010dila ze \u017eidle a beze slova vytrhla Billovi z rukou smet\u00e1\u010dek s lopatkou, ukl\u00edzej\u00edc po sob\u011b tu spou\u0161\u0165. Po chv\u00edli se zvedla z podlahy a zam\u00ed\u0159ila do kuchyn\u011b k odpadkov\u00e9mu ko\u0161i… a k Billovi, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b odlo\u017eil sv\u016fj \u0161pinav\u00fd tal\u00ed\u0159 na kuchy\u0148skou linku. Nedok\u00e1zala potla\u010dit hn\u011bv, kter\u00fd se v n\u00ed vzbou\u0159il v okam\u017eiku, kdy se jejich o\u010di st\u0159etly.<\/span><\/div>\n
„Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b,“ zasy\u010dela jedovat\u011b a v\u011bnovala strnul\u00e9mu Billovi pohled pln\u00fd nen\u00e1visti a zloby. Vysypala st\u0159epy s j\u00eddlem do ko\u0161e a odhazuj\u00edc smet\u00e1\u010dek s lopatkou k Billov\u00fdm noh\u00e1m, rychle vyb\u011bhla z kuchyn\u011b ke schod\u016fm.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Tomovy ruce odlo\u017eily p\u0159\u00edbor na pr\u00e1zdn\u00fd tal\u00ed\u0159 a Tom na okam\u017eik vys\u00edlen\u011b ukryl svou tv\u00e1\u0159 v dlan\u00edch. C\u00edtil u sebe Billovu bl\u00edzkost, kdy\u017e v\u0161ak vid\u011bl, jak Bill bere do dlan\u011b jeho tal\u00ed\u0159 a chce odej\u00edt, kone\u010dn\u011b se odhodlal k prvn\u00edmu kroku. Opatrn\u011b, jemn\u011b vzal jeho dla\u0148 do t\u011bch sv\u00fdch a vzhl\u00e9dl k tomu n\u00e1dhern\u00e9mu mo\u0159i \u010dokol\u00e1dy, kter\u00e9 se na n\u011bj up\u0159elo.<\/span><\/div>\n
„Po\u010dkej… Poj\u010f ke mn\u011b,“ za\u0161eptal prosebn\u011b a st\u00e1le vzhl\u00ed\u017eel k Billov\u00fdm o\u010d\u00edm a jejich pohledu, kter\u00fd pod jeho slovy zm\u011bkl.<\/span><\/div>\n
Billova dla\u0148 se uvolnila pod dotykem t\u011bch Tomov\u00fdch a Bill p\u0159istoupil o kr\u016f\u010dek bl\u00ed\u017e ke sv\u00e9 l\u00e1sce. C\u00edtil, jak si jej Tom n\u011b\u017en\u011b st\u00e1hnul na sv\u016fj kl\u00edn a pozvedl k n\u011bmu pohled. C\u00edtil, jak jej na okam\u017eik zabolelo u srdce, kdy\u017e v jeho o\u010d\u00edch nalezl m\u00edsto obvykl\u00e9 radosti a z\u00e1\u0159e jen zoufalstv\u00ed. Pousm\u00e1l se a dlan\u00ed jemn\u011b pohladil Tomovu tv\u00e1\u0159. C\u00edtil, \u017ee jej te\u010f bude pot\u0159ebovat.<\/span><\/div>\n
„V\u0161echno bude zase v po\u0159\u00e1dku, l\u00e1sko. Chce to jen \u010das a trp\u011blivost,“ za\u0161eptal a oddan\u011b se zad\u00edval do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 k n\u011bmu vzhl\u00e9dly. Pohladil Tomovu smutnou tv\u00e1\u0159 a stulil se na jeho hru\u010f, vdechuj\u00edc jeho sladkou v\u016fni a c\u00edt\u00edc lehk\u00e9, mal\u00e9 polibky na sv\u00fdch vlasech.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Oba ti\u0161e oddechovali a tul\u00edc se k tomu druh\u00e9mu, ani na okam\u017eik nezaznamenali pohled dvou o\u010d\u00ed, kter\u00fd se na n\u011b up\u00edral. Hailiiny tich\u00e9 kr\u016f\u010dky nebyly skoro v\u016fbec sly\u0161et a Hailie znova, u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9, nahl\u00e9dla skrze z\u00e1bradl\u00ed do kuchyn\u011b.<\/span><\/div>\n
Jej\u00ed o\u010di odtrhly pohled od obou mlad\u00edk\u016f a spo\u010dinuly na tom nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00edm, co m\u011bla a co pr\u00e1v\u011b sv\u00edrala ve sv\u00fdch mal\u00fdch ru\u010dk\u00e1ch. Byla to fotografie z doby, kdy se je\u0161t\u011b hodn\u011b mali\u010dk\u00e1 z\u00e1\u0159iv\u011b culila do fotoapar\u00e1tu s ob\u011bma rodi\u010di, s Tomem i Ann. Bylo to to jedin\u00e9, co j\u00ed po mamince z\u016fstalo a ona se t\u00e9 fotografie odm\u00edtala vzd\u00e1t. Pevn\u011b doufala a v\u011b\u0159ila, \u017ee se jednou stane skute\u010dnost\u00ed…<\/span><\/div>\n
Pevn\u011b sev\u0159ela r\u00e1me\u010dek s fotografi\u00ed v ruce a v\u011bnovala dvojici posledn\u00ed pohrdav\u00fd pohled. Rozhodla se o sv\u00e9ho tat\u00ednka bojovat… za ka\u017edou cenu.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
autor: Rachel<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/span><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Tomovy o\u010di n\u011bkolikr\u00e1t zamrkaly a Tom up\u0159el pohled sv\u00fdch o\u010d\u00ed do pr\u00e1zdn\u00e9ho m\u00edsta p\u0159ed sebou. Znova, u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 se op\u0159el o op\u011bradlo \u017eidle a prsty jen nerv\u00f3zn\u011b zabubnoval do desky kuchy\u0148sk\u00e9ho stolu, kter\u00fd byl u\u017e dlouhou chv\u00edli prost\u0159en\u00fd k ve\u010de\u0159i.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[312],"tags":[],"class_list":["post-11167","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-najdu-tve-srdce"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11167","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11167"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11167\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11167"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11167"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11167"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}