{"id":11180,"date":"2010-07-19T18:00:00","date_gmt":"2010-07-19T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11153"},"modified":"2010-07-19T18:00:00","modified_gmt":"2010-07-19T17:00:00","slug":"me-myself-and-romeo-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/07\/19\/me-myself-and-romeo-1\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 1."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Nikdy se neodpout\u00e1vej od sv\u00fdch sn\u016f. Kdy\u017e zmiz\u00ed, bude\u0161 d\u00e1l existovat, ale p\u0159estane\u0161  \u017e\u00edt.“ To pravil jeden p\u00e1n, Mark Twain, jist\u011b ho zn\u00e1te. Jeho slova jsem si zap\u016fj\u010dila, abych uvedla toto moje nov\u00e9 d\u00edlko. Sny, p\u0159\u00e1n\u00ed, tu\u017eby m\u00e1 ka\u017ed\u00fd z n\u00e1s. To, \u017ee se u ka\u017ed\u00e9 lidsk\u00e9 bytosti li\u0161\u00ed, ps\u00e1t nemus\u00edm. Z\u00e1le\u017e\u00ed na jedinci. Sv\u00fdm zp\u016fsobem i tato pov\u00eddka pojedn\u00e1v\u00e1 o jednom velk\u00e9m snu \u010di p\u0159\u00e1n\u00ed, \u0159\u00edkejte tomu, jak chcete. Sny n\u00e1s dok\u00e1\u017eou d\u011blat \u0161\u0165astn\u00fdmi, ob\u010das si p\u0159ejeme, aby se staly realitou. Co si budeme pov\u00eddat. Jen\u017ee\u2026 Co kdy\u017e ta kr\u00e1sa snu spo\u010d\u00edv\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm v tom, \u017ee je to jen sen? Kdy\u017e sp\u00edte a o n\u011b\u010dem sn\u00edte, m\u016f\u017ee se st\u00e1t, \u017ee se v\u00e1\u0161 poh\u00e1dkov\u011b n\u00e1dhern\u00fd sen za\u010dne m\u011bnit. M\u011bn\u00ed se, ani\u017e byste to cht\u011bli, a najednou je z va\u0161eho snu o\u0161kliv\u00e1 no\u010dn\u00ed m\u016fra, kter\u00e1 v\u00e1s tr\u00fdzn\u00ed. \u0160t\u011bst\u00ed, \u017ee m\u016f\u017eete procitnout. Probud\u00edte se a je to pry\u010d. Sice se t\u0159esete, po t\u011ble v\u00e1m st\u00e9k\u00e1 studen\u00fd pot, va\u0161e srdce tlu\u010de na poplach, ale byl to jen sen. Se skute\u010dn\u00fdm \u017eivotem je to t\u011b\u017e\u0161\u00ed, z n\u011bj procitnout nelze\u2026<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tolik na \u00favod. Je\u0161t\u011b bych tu ale m\u011bla n\u011bco. Tuto pov\u00eddku, ka\u017ed\u00fd jednotliv\u00fd d\u00edl, bych moc r\u00e1da v\u011bnovala jedn\u00e9 os\u016fbce. Neber to, pros\u00edm, tak, \u017ee ti t\u00edm nep\u0159\u00edmo n\u011bco nazna\u010duji, to v\u016fbec ne. To v\u011bnov\u00e1n\u00ed je, proto\u017ee t\u011b m\u00e1m r\u00e1da a sv\u00fdm zp\u016fsobem m\u00e1\u0161 z\u00e1sluhu na vzniku. Cht\u011bla jsem toti\u017e vytvo\u0159it n\u011bco speci\u00e1ln\u011b pro tebe. P\u0159izn\u00e1m se, \u017ee jsem tro\u0161ku v rozpac\u00edch, \u017ee zrovna tob\u011b, takov\u00e9mu slun\u00ed\u010dku, se chyst\u00e1m v\u011bnovat n\u011bco takov\u00e9ho. Ale snad se na m\u011b nebude\u0161 zlobit a bude se ti pov\u00eddka l\u00edbit. Aha, vy je\u0161t\u011b nev\u00edte, ke komu tu promlouv\u00e1m\u2026 „Me, Myself and Romeo“ je pro Denisku, pro Cookieska :-* nebo pro D\u00e1dinku, chcete-li. Mysl\u00edm, \u017ee ona v\u00ed. Tak\u017ee zlat\u00ed\u010dko, p\u0159eji jak tob\u011b tak ostatn\u00edm p\u0159\u00edjemn\u00e9 \u010dten\u00ed a snad m\u011b na konci neukamenujete.                                        LadyKay<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"420\"<\/div>\n
<\/div>\n
Zav\u0159u za sebou dve\u0159e od bytu a rozhl\u00e9dnu se kolem sebe. V\u0161echno vypad\u00e1 p\u0159esn\u011b tak jako v den, kdy jsem odsud ode\u0161el. Na k\u0159esle se povaluje deka, na stolku pr\u00e1zdn\u00e1 plechovka od koly a n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f star\u00e9 noviny, p\u0159es op\u011bradlo \u017eidle je p\u0159ehozen\u00e1 moje obl\u00edben\u00e1 ko\u0161ile. Nic se nezm\u011bnilo, dokonce i v\u016fn\u011b bytu z\u016fstala nezm\u011bn\u011bn\u00e1. Mo\u017en\u00e1 by se v\u00edce hodilo \u0159\u00edct z\u00e1pach\u2026 Bo\u017ee, to je hnus! Proberu se ze sv\u00e9ho rozj\u00edm\u00e1n\u00ed a p\u0159isko\u010d\u00edm k oknu, abych pustil dovnit\u0159 trochu \u010derstv\u00e9ho vzduchu. Tak, hned je to lep\u0161\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Sv\u00fdmi t\u00e1hl\u00fdmi kroky se vr\u00e1t\u00edm pro ta\u0161ku, co jsem nechal le\u017eet u dve\u0159\u00ed, a zam\u00ed\u0159\u00edm s n\u00ed do koupelny. Postupn\u011b vytahuji jeden svr\u0161ek za druh\u00fdm, t\u0159\u00edd\u00edm je podle barev a nakonec nacpu sv\u011btl\u00e9 pr\u00e1dlo do pra\u010dky, p\u0159id\u00e1m pr\u00e1\u0161ek na pran\u00ed a stisknu tla\u010d\u00edtko, kter\u00fdm ji uvedu do provozu. Koupelnu opust\u00edm, po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed bl\u00e1zniv\u00fd n\u00e1pad uklidit ten nepo\u0159\u00e1dek kolem zavrhnu, a m\u00edsto toho zam\u00ed\u0159\u00edm do lo\u017enice. I tady le\u017e\u00ed v\u0161echno na sv\u00e9m m\u00edst\u011b. Posad\u00edm se na postel, kterou jsem zapomn\u011bl ten den ustlat. Pamatuji si to jako dneska\u2026 Vysko\u010dil jsem z postele, narychlo jsem se osprchoval, obl\u00e9kl jsem prvn\u00ed, co mi padlo do ruky, popadl sbalenou ta\u0161ku a vyb\u011bhnul z bytu.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Pohled mi automaticky padne na fotku na no\u010dn\u00edm stolku, kterou vezmu do ruky a jedn\u00edm pohybem set\u0159u prach usazen\u00fd na skle, zpod n\u011bj\u017e se na m\u011b d\u00edvaj\u00ed ty nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed o\u010di na sv\u011bt\u011b, a usm\u00edvaj\u00ed rty, kter\u00e9 mi nikdy nebude dovoleno pol\u00edbit. M\u00e1 sp\u00e1sa i z\u00e1huba v jedn\u00e9 osob\u011b. Bill\u2026 M\u016fj bratr\u2026 Dvoj\u010de. Ut\u00e1p\u00edm se v jeho pohledu a st\u00e1le dokola se pt\u00e1m s\u00e1m sebe, pro\u010d tohle potkalo zrovna n\u00e1s dva. Spole\u010dn\u011b jsme rostli v m\u00e1min\u011b b\u0159\u00ed\u0161ku, spole\u010dn\u011b jsme p\u0159i\u0161li na tento sv\u011bt p\u0159edur\u010deni k tomu, abychom j\u00edm \u0161li bok po boku. Pro\u010d nem\u016f\u017eeme b\u00fdt jako norm\u00e1ln\u00ed sourozenci, co spolu sd\u00edl\u00ed strasti i radosti v\u0161edn\u00edch dn\u00ed, co jsou p\u0159ipraveni zachytit toho druh\u00e9ho v p\u0159\u00edpad\u011b p\u00e1du, kte\u0159\u00ed si vz\u00e1jemn\u011b poskytnou rameno, aby se jejich sourozenec mohl vyplakat? Pro\u010d spolu nejsme schopni norm\u00e1ln\u011b mluvit a nebo i ml\u010det? D\u0159\u00edve sta\u010dil jedin\u00fd pohled a my v\u011bd\u011bli, jak se ten druh\u00fd c\u00edt\u00ed nebo na co pr\u00e1v\u011b mysl\u00ed. Dnes je tomu u\u017e jinak\u2026 Vlastn\u011b je tomu jinak u\u017e del\u0161\u00ed dobu.  <\/div>\n
<\/div>\n
Bylo mi tehdy asi sedmn\u00e1ct\u2026 Ne, \u0161estn\u00e1ct mi bylo, proto\u017ee v t\u00e9 dob\u011b si bratr zm\u011bnil \u00fa\u010des a odstartoval t\u00edm cel\u00fd ten koloto\u010d. Tak\u017ee, bylo mi \u0161estn\u00e1ct a n\u011bjak moc jsem se neodli\u0161oval od kluk\u016f v m\u00e9m v\u011bku. P\u00e1rty, z\u00e1bava a holky. Nic v\u00edc m\u011b v t\u00e9 dob\u011b nezaj\u00edmalo alespo\u0148 do chv\u00edle, kdy se otev\u0159ely dve\u0159e, a do m\u00edstnosti vtan\u010dil Bill. Ano, vtan\u010dil, proto\u017ee Bill se v\u017edycky pohyboval s takovou lehkost\u00ed a eleganc\u00ed, \u017ee se v\u0161em p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00edc\u00edm tajil dech. Ten okam\u017eik m\u00e1m dodnes vryt\u00fd hluboko v pam\u011bti. Jeho vrab\u010d\u00ed hn\u00edzdo a pramen p\u0159es lev\u00e9 oko bylo pry\u010d a p\u0159ede mnou se zjevila \u00e9terick\u00e1 bytost. St\u00e1l jsem tehdy op\u0159en\u00fd o okenn\u00ed parapet, je\u0161t\u011b \u017ee tak, jinak by to se mnou seklo. To bylo poprv\u00e9, co jsem za\u017e\u00edval to prazvl\u00e1\u0161tn\u00ed mraven\u010den\u00ed v b\u0159i\u0161e p\u0159i pohledu na n\u011bjakou osobu, kdy mi srdce tlouklo rychleji, a z\u00e1rove\u0148 pomaleji, a tehdy to v\u0161echno za\u010dalo.  <\/div>\n
<\/div>\n
Od toho dne jsem si toti\u017e  za\u010dal bratra v\u0161\u00edmat v\u00edc, bohu\u017eel a\u017e moc. Jen\u017ee copak jsem mohl tenkr\u00e1t tu\u0161it, \u017ee to skon\u010d\u00ed a\u017e takhle? Sice mi mohly my\u0161lenky, co mi sem tam p\u0159ipadly na mysl p\u0159i pohledu na Billa, napov\u011bd\u011bt, \u017ee v\u0161echno nen\u00ed v pohod\u011b. Zpo\u010d\u00e1tku jsem se domn\u00edval, \u017ee se z moj\u00ed strany jedn\u00e1 sp\u00ed\u0161e o jak\u00fdsi obdiv k osob\u011b m\u00e9ho dvoj\u010dete. Odmali\u010dka pro m\u011b Bill byl N\u011bkdo. M\u011bl v sob\u011b cosi, co dodnes neum\u00edm pojmenovat, vyza\u0159ovalo z n\u011bj jak\u00e9si kouzlo, skrze n\u011bj\u017e si dok\u00e1zal podmanit, kohokoli se mu zl\u00edbilo. Bohu\u017eel pro n\u00e1s si t\u00edm podmanil i m\u011b\u2026  <\/div>\n
<\/div>\n
Definitivn\u011b se to ve mn\u011b zlomilo, kdy\u017e jsem s\u00e1m sebe p\u0159istihnul, \u017ee \u017e\u00e1rl\u00edm. Ano, \u017e\u00e1rlil jsem, a ka\u017edou osobu, na kterou se Bill usm\u00e1l, pod\u00edval, nebo se j\u00ed dotkl svou hebkou dlan\u00ed, bych v tu r\u00e1nu nejrad\u011bji vymazal z povrchu Zem\u011b. Cht\u011bl jsem jej m\u00edt jen pro sebe, v\u0161echny jeho \u00fasm\u011bvy, pohledy i doteky jsem cht\u011bl sobecky vlastnit a dal\u0161\u00edm lidem jsem je odm\u00edtal dop\u0159\u00e1t. Do jedn\u00e9 jsem nen\u00e1vid\u011bl v\u0161echny ty hysterky, co je\u010dely na koncertech jeho jm\u00e9no, co pi\u0161t\u011bly, kdy\u017e se pod\u00edval jejich sm\u011brem, co omdl\u00e9valy, kdy\u017e se na jeho rtech objevil \u00fasm\u011bv. V\u017edycky, kdy\u017e jsem je spat\u0159il st\u00e1t v hlou\u010dku p\u0159ed hotelem, otv\u00edrala se mi kudla v kapse a bylo pro m\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00e9 ovl\u00e1dnout se a neu\u0161t\u011bd\u0159it jim r\u00e1nu, kdy\u017e jsem byl nucen pozorovat, jak se sv\u00fdmi hnusn\u00fdmi prackami dot\u00fdkaj\u00ed tak p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9ho stvo\u0159en\u00ed, jak\u00fdm byl a je m\u016fj bratr. \u0160\u00edlel jsem z toho!  <\/div>\n
<\/div>\n
A jak plynul \u010das, za\u010dalo mi doch\u00e1zet, \u017ee m\u016fj pohled na Billa se zm\u011bnil. U\u017e jsem v n\u011bm nevid\u011bl pouh\u00e9ho bratra, d\u00edval jsem se na n\u011bj jako na kluka. V noci na hotelov\u00e9m pokoji jsem o n\u011bm tajn\u011b sn\u00edval. Jednou m\u011b Bill sv\u00e1d\u011bl, jindy se zase nech\u00e1val dob\u00fdvat. Jednou jsme se milovali n\u011b\u017en\u011b, podruh\u00e9 jsem si jej bral tvrd\u011b a v\u00e1\u0161niv\u011b. Na bratra jsem myslel, kudy jsem chodil, \u010dty\u0159iadvacet hodin denn\u011b jsem jej m\u011bl v hlav\u011b. Po t\u011blesn\u00e9 str\u00e1nce jsem uspokojen\u00ed na\u0161el u fanynek, co se mi nab\u00edzely, a byl bych hloup\u00fd, kdybych tu \u0161anci nevyu\u017eil. Nepamatuji si obli\u010dej nebo jm\u00e9no ani jedn\u00e9 z nich. V\u0161echny do jedn\u00e9 m\u011bly obli\u010dej m\u00e9ho bratra. Jo, p\u0159esn\u011b tak, abych dos\u00e1hl uspokojen\u00ed, p\u0159edstavoval jsem si, \u017ee na jejich m\u00edst\u011b je Bill, \u017ee ve sv\u00fdch dlan\u00edch sv\u00edr\u00e1m jeho k\u0159ehk\u00e9 t\u011blo, \u017ee sv\u00fdmi rty bloud\u00edm po jeho k\u016f\u017ei, \u017ee pronik\u00e1m do n\u011bj.  <\/div>\n
<\/div>\n
Pouze tato p\u0159edstava m\u011b  dok\u00e1zala dov\u00e9st k vrcholu. Nebylo na\u010d si st\u011b\u017eovat – j\u00e1 jsem byl spokojen\u00fd a ony z\u0159ejm\u011b taky. \u017d\u00e1dn\u00e1 z nich, a vlastn\u011b nikdo se pravdu nikdy nedozv\u011bd\u011bl. Musel bych b\u00fdt bl\u00e1zen, abych to n\u011bkomu vykl\u00e1dal! P\u00e1r let se tak dalo \u017e\u00edt, lep\u0161\u00ed by bylo \u0159\u00edct p\u0159e\u017e\u00edvat, jen\u017ee pak toho bylo najednou moc, p\u0159estal jsem to zvl\u00e1dat. Holky mi p\u0159estaly vyhovovat, nesta\u010dily mi, m\u016fj cht\u00ed\u010d po m\u00e9m dvoj\u010deti nar\u016fstal ka\u017ed\u00fdm dnem. Musel jsem se ovl\u00e1dat, abych se na n\u011bj, jakmile jsme se n\u011bkde ocitli sami, nevrhnul a nevzal si to, po \u010dem moje t\u011blo tak moc prahlo. Jedin\u00e9, co m\u011b od toho odrazovalo, byla my\u0161lenka, \u017ee bych mu ubl\u00ed\u017eil, zranil jeho k\u0159ehkou du\u0161i a s t\u00edm pocitem bych se nikdy nedok\u00e1zal srovnat, a\u010dkoliv jsem mu pak p\u0159ece jen ubl\u00ed\u017eil\u2026 V\u011bdom\u011b ubl\u00ed\u017eil, zat\u00edmco on mi ubli\u017eoval, pomalu m\u011b zab\u00edjel nev\u011bdomky. Jeho pohledy, \u00fasm\u011bvy a doteky se pro m\u011b staly mu\u010den\u00edm. V\u017edycky mi tvrdil, \u017ee jsem pro n\u011bj n\u011bco v\u00edc. To ano, i on pro m\u011b byl n\u011b\u010d\u00edm v\u00fdjime\u010dn\u00fdm, jen\u017ee Bill se na m\u011b v\u017edycky d\u00edval jen jako na bratra. Nic v\u00edc, jen bratr, jak nen\u00e1vid\u00edm to proklat\u00e9 slovo!<\/p>\n<\/div>\n
Pak jsem objevil n\u011bco, co mi alespo\u0148 na n\u011bjakou chv\u00edli pomohlo zapomenout. Za\u010dalo to nevinn\u011b. P\u0159i jedn\u00e9 no\u010dn\u00ed depce v osam\u011bl\u00e9m hotelov\u00e9m pokoji jsem otev\u0159el minibar a s\u00e1hnul po lahvi vodky. P\u00e1r skleni\u010dek a v\u0161echno bylo pry\u010d, smutek, bolest, pocit bezmoci. \u017dasl jsem nad t\u00edm z\u00e1zrakem, jen\u017ee po vyst\u0159\u00edzliv\u011bn\u00ed jsem se necht\u00edc vr\u00e1til zp\u011bt, zp\u011bt k mu\u010div\u00e9 realit\u011b. Znovu a znovu jsem sv\u016fj \u017eal z nenapln\u011bn\u00e9 a zak\u00e1zan\u00e9 l\u00e1sky ut\u00e1p\u011bl v chlastu, d\u00edk n\u011bmu jsem mohl na okam\u017eik ut\u00e9ct. Zvl\u00e1dal jsem to na jedni\u010dku, p\u0159es den jsem trp\u011bl v Billov\u011b p\u0159\u00edtomnosti a v noci jsem se zpil do n\u011bmoty. Jen r\u00e1na b\u00fdvala krut\u00e1, bolest psychickou dopl\u0148ovala i bolest hlavy, ale moje t\u011blo si \u010dasem zvyklo. P\u0159ed ostatn\u00edmi se mi da\u0159ilo p\u0159edst\u00edrat, \u017ee je v\u0161echno v pohod\u011b.  <\/div>\n
<\/div>\n
Postupem \u010dasu mi ale p\u0159est\u00e1valo sta\u010dit p\u00e1r skleni\u010dek, l\u00e1hev whisky pro m\u011b nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m. Jen\u017ee pak se mi to vymklo z rukou. Billova osoba byla d\u00e9monem, jen\u017e m\u011b pron\u00e1sledoval v\u0161ude, st\u0159\u00edzliv\u00fd jsem v jeho bl\u00edzkosti nebyl schopen fungovat. P\u0159ed ka\u017ed\u00fdm shootingem, koncertem, interview jsem si dal pan\u00e1ka na kur\u00e1\u017e. Z jednoho pan\u00e1ka se staly dva, t\u0159i, a\u017e jsem na jeden d\u016fle\u017eit\u00fd rozhovor v r\u00e1diu p\u0159i\u0161el, \u0159ekn\u011bme, dost spole\u010densky unavenej. David m\u011b se\u0159val jak mal\u00fdho kluka, se slovy, \u017ee si to vy\u0159\u00edd\u00edme pozd\u011bji, m\u011b poslal zp\u011bt na hotel, a s\u00e1m se sna\u017eil celou situaci zachr\u00e1nit. Poprv\u00e9 se mu to povedlo, ale kdy\u017e se moje faupaux opakovalo i na p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed cen, bylo pozd\u011b. M\u016fj „drobn\u00fd“ probl\u00e9m zaplnil prvn\u00ed str\u00e1nky novin a \u010dasopis\u016f, v televizi se o n\u011bm mluvilo snad ka\u017edou hodinu, fanou\u0161ci n\u00e1s opou\u0161t\u011bli, a sen, kter\u00fd jsme si tak pracn\u011b vydobyli, n\u00e1m mizel p\u0159ed o\u010dima.<\/p>\n<\/div>\n
Svou chybu jsem si odm\u00edtal p\u0159ipustit. P\u0159esto\u017ee v\u0161ichni do m\u011b hustili, \u017ee se sebou mus\u00edm n\u011bco ud\u011blat, byl jsem jako slep\u00fd a hluch\u00fd. Teprve slzy na\u0161\u00ed mamky a zoufalstv\u00ed, kter\u00e9 jsem vid\u011bl v jejich o\u010d\u00edch, m\u011b donutily k rozhodnut\u00ed. „Dobrovoln\u011b“ jsem se nechal zav\u0159\u00edt na n\u011bkolik t\u00fddn\u016f do protialkoholick\u00e9 l\u00e9\u010debny, absolvoval jsem v\u0161echna ta trapn\u00e1 sezen\u00ed stylu: ‚Ahoj, jsem Tom a za\u010dal jsem p\u00edt, proto\u017ee\u2026‘ Je jasn\u00fd, \u017ee jsem nevypr\u00e1v\u011bl, \u017ee jsem do chlastu padnul kv\u016fli tomu, \u017ee jsem perverzn\u00ed prase, kter\u00fd netou\u017e\u00ed po ni\u010dem jin\u00fdm ne\u017e po sexu s vlastn\u00edm bratrem. To bych se odsud u\u017e nikdy nevyhrabal, skon\u010dil bych ve sv\u011brac\u00ed kazajce. Vymlouval jsem se na stres okolo kapely, tlak okol\u00ed a podobn\u00fd \u017ev\u00e1sty, kter\u00fd m\u011b v tu chv\u00edli napadly. V\u0161ichni mi to se\u017erali i s navij\u00e1kem a pak \u017ee jsou cvoka\u0159i chyt\u0159\u00ed! Mo\u017en\u00e1 jsou, ale Tom Kaulitz je mnohem chyt\u0159ej\u0161\u00ed. Dneska m\u011b odsud kone\u010dn\u011b pustili a mohl jsem se vr\u00e1tit k sob\u011b dom\u016f. Sice bych m\u011bl pravideln\u011b doch\u00e1zet na psychinu, ale nejsem \u017e\u00e1dnej bl\u00e1zen, zvl\u00e1dnu to i bez nich!  <\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tak n\u011bjak jsem ztratil pojem o \u010dase, nem\u00e1m zd\u00e1n\u00ed, jestli nad pap\u00edry sed\u00edm minuty nebo jsou to ji\u017e hodiny. M\u011bl bych se soust\u0159edit a sna\u017eit se vymyslet n\u011bjak\u00fd trh\u00e1k pro nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed kolekci, ale n\u011bjak nejsem schopen. Ve vln\u011b my\u0161lenek poka\u017ed\u00e9 skon\u010d\u00edm u jednoho – u sv\u00e9ho bratra. Nen\u00ed jedin\u00fd den, kdy bych si na Toma nevzpomn\u011bl. Ode dne, kdy „zmizel“ z m\u00e9ho \u017eivota, si p\u0159ipad\u00e1m, jako bych ztratil \u010d\u00e1st sebe, n\u011bco, co mi nic nenahrad\u00ed. Bylo a st\u00e1le je pro m\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 se r\u00e1no vzbudit a nevid\u011bt Tom\u016fv obli\u010dej, nesly\u0161et jeho hl\u00e1\u0161ky, vt\u00edpky na Georgovu osobu a koment\u00e1\u0159e, nevid\u011bt jeho \u00fa\u0161klebky za Davidov\u00fdmi z\u00e1dy. S n\u00edm jsem m\u011bl pocit, \u017ee v\u0161echno zvl\u00e1dnu, \u017ee nejsem na sv\u011bt\u011b s\u00e1m. M\u016fj bratr mi dod\u00e1val odvahu \u010delit v\u0161em a v\u0161emu, nab\u00edjel m\u011b energi\u00ed. Byl v\u017edy po m\u00e9m boku, dr\u017eel nade mnou ochrannou ruku, s n\u00edm jsem m\u011bl pocit naprost\u00e9ho bezpe\u010d\u00ed. Byl jsem si jist\u00fd, \u017ee by mi nikdy nijak neubl\u00ed\u017eil, nevzt\u00e1hnul na m\u011b ruku, nezk\u0159ivil jedin\u00fd vlas na hlav\u011b. Alespo\u0148 do toho ve\u010dera\u2026 Je to u\u017e docela d\u00e1vno, ale j\u00e1 m\u00e1m pocit, jako by to bylo v\u010dera. Naprosto p\u0159esn\u011b si pamatuji, co se stalo v ten osudn\u00fd ve\u010der po koncert\u011b ve V\u00eddni. A dodnes nev\u00edm pro\u010d\u2026<\/div>\n
\n

„Tome, co se s tebou d\u011bje?“ s ustaran\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i se pod\u00edv\u00e1m na sv\u00e9ho bratra.<\/em><\/div>\n

„Nestarej se!“ zavr\u010d\u00ed na m\u011b vztekle, ani\u017e by se p\u0159i tom na m\u011b alespo\u0148 okem pod\u00edval.<\/em><\/div>\n
„Nem\u00e1m se starat? Tome, n\u011bco se s tebou d\u011bje, n\u011bco t\u011b uvnit\u0159 s\u017e\u00edr\u00e1 a j\u00e1 se nem\u00e1m starat? Tak promi\u0148, \u017ee m\u00e1m o tebe strach.“<\/em><\/div>\n
„O co ti sakra jde?! Pro\u010d se ve v\u0161em mus\u00ed\u0161 vrtat?!“ prop\u00e1l\u00ed m\u011b Tom pohledem.<\/em><\/div>\n
V tu chv\u00edli bych mu nejrad\u011bji jednu vrazil, aby se kone\u010dn\u011b probral, sebest\u0159ednej zabedn\u011bnec! „Ty se pt\u00e1\u0161, o co mi jde? Jde mi o tebe!“ vp\u00e1l\u00edm mu do obli\u010deje.<\/em><\/div>\n
„A i o kapelu\u2026 Ty tvoje estr\u00e1dy se docela dost podepsaly na na\u0161\u00ed pov\u011bsti. A to nemluv\u00edm o t\u00e9 fanynce dneska. To byla posledn\u00ed kapka. Pon\u011bkud se ti to vymklo z rukou\u2026“<\/em><\/div>\n
„Zav\u0159i tu svou hubu a vypadni odsud! Okam\u017eit\u011b!!!“ uk\u00e1\u017ee mi prstem ke dve\u0159\u00edm, ale to se spletl. Nikam nep\u016fjdu!!<\/em><\/div>\n
„Nebudu ml\u010det, nedovol\u00edm, aby ses zni\u010dil. Nep\u0159ipust\u00edm, abys skon\u010dil jako n\u011bjak\u00e1 n\u00e1soska!“<\/em><\/div>\n
„Sklapni!“ Tomova dla\u0148 dopadne na mou tv\u00e1\u0159. Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, co se stalo! Nejsem schopen jedin\u00e9ho slova \u010di pohybu, jen stoj\u00edm a z\u00edr\u00e1m na n\u011bj, a c\u00edt\u00edm, jak mi ho\u0159\u00ed prav\u00e1 polovina obli\u010deje. On m\u011b uhodil!! Ten, kter\u00fd m\u011b br\u00e1nil, m\u011b uhodil! Ude\u0159il m\u011b, proto\u017ee m\u00e1m o n\u011bj strach\u2026 Moje o\u010di se pomalu za\u010d\u00ednaj\u00ed napl\u0148ovat slzami, tohle u\u017e nen\u00ed Tom, m\u016fj Tom. P\u0159ede mnou stoj\u00ed naprosto ciz\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00e9mu alkohol naprosto zatemnil mysl, a jen\u017e nen\u00ed schopen norm\u00e1ln\u011b jednat a uva\u017eovat. V prvn\u00ed chv\u00edli jsem m\u011bl sto chut\u00ed mu ji vr\u00e1tit zp\u00e1tky, ale n\u011bco ve mn\u011b mi nedovolilo to ud\u011blat. Nem\u016f\u017eu ude\u0159it n\u011bkoho, kdo je t\u00edm nejcenn\u011bj\u0161\u00edm, co m\u00e1m. Nedovedu ubl\u00ed\u017eit osob\u011b, kterou miluji v\u00edc ne\u017e s\u00e1m sebe\u2026<\/em><\/div>\n
   
<\/em>V\u00edm, \u017ee kdyby byl tenkr\u00e1t st\u0159\u00edzliv\u00fd, \u017ee by m\u011b nikdy neuhodil. Jen\u017ee bylo t\u011b\u017ek\u00e9 v t\u00e9 dob\u011b za\u017e\u00edt Toma st\u0159\u00edzliv\u00e9ho. Byl opil\u00fd snad v\u0161ude – na focen\u00ed, rozhovorech, zvukov\u00fdch zkou\u0161k\u00e1ch\u2026 David se s n\u00edm sna\u017eil n\u011bkolikr\u00e1t promluvit, jen\u017ee jakmile m\u011bl Tom upito, byla ve\u0161ker\u00e1 snaha marn\u00e1. Pak p\u0159i\u0161lo to s fanynkou, kter\u00e1 ho \u017e\u00e1dala o spole\u010dnou fotku a podpis. Star\u00fd Tom by se j\u00ed za\u0161klebil do objektivu, pod\u0161kr\u00e1bnul se a je\u0161t\u011b by p\u0159idal n\u011bjak\u00fd ten vt\u00edpek, tenhle Tom na ni zavr\u010del a hrub\u011b do n\u00ed str\u010dil. Kdyby ji nezachytily jej\u00ed kamar\u00e1dky, upadla by. Poh\u00e1r Davidovy trp\u011blivosti p\u0159etekl, cht\u011bl za Tomem j\u00edt a d\u00e1t mu co proto, mn\u011b se ale zda\u0159ilo zadr\u017eet jej. Sl\u00edbil jsem, \u017ee s bratrem promluv\u00edm s\u00e1m, \u017ee se mi jist\u011b poda\u0159\u00ed p\u0159iv\u00e9st Toma k rozumu. \u00dasp\u011bch jsem nem\u011bl, m\u00edsto abych zachr\u00e1nil, co se dalo, jsem dostal p\u0159es hubu. Situace mezi n\u00e1mi se zhor\u0161ila o 180 stup\u0148\u016f.  <\/div>\n
<\/div>\n
Pak u\u017e to \u0161lo z kopce, r\u00e1dia n\u00e1s p\u0159est\u00e1vala hr\u00e1t, fanou\u0161k\u016f ub\u00fdvalo, nikdo s n\u00e1mi necht\u011bl d\u011blat rozhovory, a kdy\u017e u\u017e se o n\u00e1s psalo, tak jedin\u011b ve spojen\u00ed s Tomovou z\u00e1vislost\u00ed. Kapela se nakonec rozpadla, co\u017e se dalo \u010dekat. Kdy\u017e u\u017e se mi tenkr\u00e1t nepoda\u0159ilo zachr\u00e1nit skupinu, cht\u011bl jsem alespo\u0148 pomoci sv\u00e9mu dvoj\u010deti. I tu facku jsem mu odpustil, chl\u00e1cholil jsem s\u00e1m sebe, \u017ee nev\u011bd\u011bl, co d\u011bl\u00e1, \u017ee za n\u011bj mluvily promile v jeho krvi. Byl jsem odhodlan\u00fd ud\u011blat prvn\u00ed posledn\u00ed pro jeho z\u00e1chranu. Gustav ani Georg m\u011b nech\u00e1pali, pova\u017eovali m\u011b za naprost\u00e9ho bl\u00e1zna a jen kroutili hlavou nad mou naivitou. Nes\u010detn\u011bkr\u00e1t jsem se jim sna\u017eil vysv\u011btlit, \u017ee pot\u0159ebuje na\u0161i pomoc, ale setkal jsem se bu\u010f s nech\u00e1pav\u00fdmi pohledy nebo s v\u00fdsm\u011bchem. Tom p\u0159irozen\u011b mou pomoc se slovy, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m nem\u00e1, a kdyby ho m\u011bl, \u017ee to zvl\u00e1dne i beze m\u011b, odm\u00edtl.  <\/div>\n
<\/div>\n
Dnes ani Gustav ani Georg, kdy\u017e se n\u00e1m zada\u0159\u00ed sej\u00edt se, o bratrovi nemluv\u00ed, urputn\u011b  se sna\u017e\u00ed vyh\u00fdbat zm\u00ednce o jeho osob\u011b. Gustav ze vzteku a Georg asi, aby na\u0161eho buben\u00edka moc nedr\u00e1\u017edil. Ov\u0161em kdy\u017e mluv\u00edm jen s Georgem, ob\u010das zavedeme i \u0159e\u010d na Toma. P\u0159esto i v n\u011bm to je\u2026 Mluv\u00ed se mnou o Tomovi, \u0159ekl bych, \u017ee jej m\u00e1 po\u0159\u00e1d stejn\u011b r\u00e1d, ale zlob\u00ed se na n\u011bj. Oba mu nem\u016f\u017eou zapomenout, \u017ee se kv\u016fli n\u011bmu museli vzd\u00e1t sv\u00e9ho pracn\u011b vyd\u0159en\u00e9ho snu. I m\u011b to mrz\u00ed, hudba pro m\u011b v\u017edycky byla na prvn\u00edm m\u00edst\u011b, ale mnohem d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed je pro m\u011b on. J\u00e1 pro n\u011bj z\u0159ejm\u011b ne\u2026 Jeho alkoholov\u00e1 l\u00e1ska byla z\u0159ejm\u011b siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e sourozeneck\u00e9 pouto mezi n\u00e1mi. Zpo\u010d\u00e1tku jsem se sna\u017eil b\u00fdt s n\u00edm ve styku, ale pak jsem jednou p\u0159i\u0161el do bytu, kde bydlel, a \u010dekaly na m\u011b jen hol\u00e9 st\u011bny. Tom tam nebyl\u2026  <\/div>\n
<\/div>\n
V ten moment se moje o\u010di zalily slzami, vzpomn\u011bl jsem si na okam\u017eiky str\u00e1ven\u00e9 na p\u00f3diu po jeho boku. ‚In die Nacht‘, ten song a vzpom\u00ednky, jsou jedin\u00e9, co mi po n\u011bm zbylo. Vylou\u010dil m\u011b ze sv\u00e9ho \u017eivota, stejn\u011b jako v\u0161echny ostatn\u00ed. A j\u00e1 dodnes ani po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u00edm, \u010d\u00edm jsem se tak provinil, kde jsem ud\u011blal tu chybu? Neobt\u011b\u017eoval se s vysv\u011btlen\u00edm, prost\u011b m\u011b vy\u0161krtl ze \u017eivota a t\u00edm to pro n\u011bj skon\u010dilo. Bylo mu jedno, \u017ee mi t\u00edm ubl\u00ed\u017e\u00ed, \u017ee mi vyrve srdce z t\u011bla. Zaj\u00edmal se jen s\u00e1m o sebe, stal se z n\u011bj \u0161\u00edlen\u00fd egoista, p\u0159esto jej m\u00e1m po\u0159\u00e1d r\u00e1d. Kus m\u011b st\u00e1le douf\u00e1, \u017ee se v n\u011bm dodnes ukr\u00fdv\u00e1 alespo\u0148 kous\u00ednek m\u00e9ho br\u00e1\u0161ky, kter\u00fd m\u011b nade v\u0161echno miloval a byl tu pro m\u011b kdykoli. Stejn\u011b tak v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee se jednou ke mn\u011b vr\u00e1t\u00ed\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
David\u016fv n\u00e1vrh, \u017ee bych se mohl vydat na s\u00f3lovou dr\u00e1hu, jsem okam\u017eit\u011b zam\u00edtl, bez Toma a bez G\u00e9\u010dek to nem\u011blo cenu, ani by m\u011b to nebavilo! Hudby jsem se sice musel vzd\u00e1t, ale splnil jsem si sv\u016fj druh\u00fd d\u011btsk\u00fd sen.  <\/div>\n
Pen\u00edze, co jsem za ta l\u00e9ta vyd\u011blal, jsem investoval do zalo\u017een\u00ed spole\u010dnosti „B-Kay Company“. Te\u010f je ze m\u011b majitel n\u00e1vrh\u00e1\u0159sk\u00e9 firmy, moje modely slav\u00ed \u00fasp\u011bchy nejen v N\u011bmecku, ale po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Vedle maj\u00ed kancel\u00e1\u0159e des\u00edtky lid\u00ed, co se m\u016f\u017eou p\u0159etrhnout, jen aby splnili to, co jim na\u0159\u00edd\u00edm k m\u00e9 naprost\u00e9 spokojenosti. Tohle jsem cht\u011bl d\u011blat u\u017e od sv\u00fdch osmi let. P\u0159esto m\u00e1m ob\u010das pocit, \u017ee m\u011b tahle pr\u00e1ce nenapl\u0148uje tolik jako kapela. Pro ni jsem byl schopen vzd\u00e1t se \u010dehokoli, i l\u00e1sky.<\/div>\n
Zat\u00edmco G\u00e9\u010dka vin\u00ed z rozpadu skupiny Toma, j\u00e1 v\u00edm je\u0161t\u011b o jednom vin\u00edkovi a t\u00edm jsem j\u00e1 s\u00e1m. Kdybych si u\u017e d\u0159\u00edve v\u0161iml, \u017ee se n\u011bco d\u011bje, kdybych to nenechal zaj\u00edt a\u017e tak daleko\u2026 Je pozd\u011b na n\u011bjak\u00e9 kdyby, to mi Toma ani koncertov\u00e1n\u00ed ve vyprodan\u00fdch hal\u00e1ch p\u0159ed fanou\u0161ky, co n\u00e1s cel\u00fdm srdcem milovali a motivovali n\u00e1s k dal\u0161\u00ed pr\u00e1ci, nevr\u00e1t\u00ed.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Pane Kaulitzi,“ p\u0159eru\u0161\u00ed tok m\u00fdch my\u0161lenek Marion, moje asistenka, „m\u00e1te telefon\u2026“<\/div>\n
„Kdo vol\u00e1?“<\/div>\n
Marion se na m\u011b pod\u00edv\u00e1  takov\u00fdm pohledem, jako by se snad b\u00e1la p\u0159ede mnou jm\u00e9no volaj\u00edc\u00edho vyslovit, jako by m\u011b t\u00edm bu\u010f mohla na\u0161tvat anebo se m\u011b n\u011bjak dotknout. V mysli mi vyvstane jedno jm\u00e9no a moje srdce se p\u0159i my\u0161lence, \u017ee by to byla skute\u010dn\u011b ta osoba, prudce rozbu\u0161\u00ed. Jak je to dlouho, co jsem jej nevid\u011bl? P\u016fl roku? Mo\u017en\u00e1 i v\u00edc.<\/div>\n
„Tak Marion, kdo je to?“<\/p>\n<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay „Nikdy se neodpout\u00e1vej od sv\u00fdch sn\u016f. Kdy\u017e zmiz\u00ed, bude\u0161 d\u00e1l existovat, ale p\u0159estane\u0161  \u017e\u00edt.“ To pravil jeden p\u00e1n, Mark Twain, jist\u011b ho zn\u00e1te. Jeho slova jsem si zap\u016fj\u010dila, abych uvedla toto moje nov\u00e9 d\u00edlko. Sny, p\u0159\u00e1n\u00ed, tu\u017eby m\u00e1 ka\u017ed\u00fd z n\u00e1s. To,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-11180","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11180","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11180"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11180\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11180"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11180"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11180"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}