{"id":11205,"date":"2010-07-17T14:30:00","date_gmt":"2010-07-17T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11178"},"modified":"2010-07-17T14:30:00","modified_gmt":"2010-07-17T13:30:00","slug":"odplata-v-nemocnici-36","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/07\/17\/odplata-v-nemocnici-36\/","title":{"rendered":"Odplata v nemocnici 36."},"content":{"rendered":"
autor: KaKiNkAaA ^_^<\/span><\/strong><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Tom dorazil k Billovu bytu, jak nejrychleji mohl. Sotva popadal dech, kdy\u017e se zastavil p\u0159ed jeho dve\u0159mi, ale to bylo to nejmen\u0161\u00ed, na co te\u010f mohl myslet. Bylo mu t\u011b\u017eko a c\u00edtil, \u017ee se n\u011bco stalo. B\u00e1l se toho, co to mohlo znamenat. Na nic ne\u010dekal a za\u010dal bu\u0161it na dve\u0159e.<\/span><\/div>\n
„Bille\u2026 Bille, otev\u0159i, pros\u00edm,“ \u017eadonil rasta kluk. Klepal a bu\u0161il na dve\u0159e, ale bez jak\u00e9koli odezvy. Zaposlouchal se, ale nic nesly\u0161el. Jako by nikdo nebyl doma. Mo\u017en\u00e1 mu Bill schv\u00e1ln\u011b necht\u011bl otev\u00edrat a on by se ani nedivil, ale n\u011bco tady bylo \u0161patn\u011b. Vzdal se dal\u0161\u00edho klep\u00e1n\u00ed. Vezme to do sv\u00fdch rukou. Mo\u017en\u00e1 mu bude bratr za to nad\u00e1vat, ale on jinak nemohl. Bill mu neotev\u00edral, a on se musel dostat dovnit\u0159. Musel se p\u0159esv\u011bd\u010dit o tom, \u017ee se nic nestalo. \u017de je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Zhluboka se nadechl a narazil do dve\u0159\u00ed. Chystal se je prost\u011b vyrazit. Na poprv\u00e9 se mu to nepovedlo. Dve\u0159e se ani nehnuly. Nevzd\u00e1val to a zkou\u0161el to d\u00e1l. A\u017e nakonec se proti dve\u0159\u00edm rozb\u011bhl, a d\u00edky tomu je kone\u010dn\u011b dok\u00e1zal vyrazit. Bylo mu jedno, \u017ee si nejsp\u00ed\u0161e narazil rameno. Vb\u011bhl dovnit\u0159 jako spla\u0161en\u00fd.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Bille!“ zak\u0159i\u010del do tich\u00e9ho bytu, ale \u017e\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f. Za\u010d\u00ednal b\u00fdt nerv\u00f3zn\u00ed. Rozhl\u00eddnul se po byt\u011b, ale nikde Billa nevid\u011bl. Okam\u017eit\u011b se roze\u0161el bytem. Zkusil bratr\u016fv pokoj, ale nikde nebyl. Nebylo mo\u017en\u00e9, aby ode\u0161el. Ne v tom stavu, v jak\u00e9m byl, kdy\u017e Tom odch\u00e1zel. Pro\u0161el ka\u017edou m\u00edstnost. A\u017e na koupelnu. Srdce se mu rozbu\u0161ilo. Jedin\u011b tam musela b\u00fdt jeho l\u00e1ska. Jedin\u00e1 mo\u017enost.<\/span><\/div>\n
Chytil proto za kliku a pomalu otev\u0159el dve\u0159e.<\/span><\/div>\n
To, co ale za nimi vid\u011bl, nikdy v \u017eivot\u011b ne\u010dekal. Ten pohled byl pro n\u011bj ten nejhor\u0161\u00ed trest. Na chv\u00edli p\u0159estal i d\u00fdchat. O\u010di se mu zalily slzami.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
\n
„Bille! L\u00e1sko!“ Vyk\u0159iknul rasta a okam\u017eit\u011b p\u0159ib\u011bhl k \u010dernovlas\u00e9mu chlapci.<\/span><\/div>\n
Vzal jej do n\u00e1ru\u010de a vyt\u00e1hl z vany ven. Polo\u017eil jej na podlahu na podlo\u017eku.<\/span><\/div>\n
„Ne, ne, pros\u00edm, tohle nesm\u00ed\u0161. Tohle mi nesm\u00ed\u0161 ud\u011blat.“ Plakal Tom. B\u00e1l se toho, \u017ee p\u0159i\u0161el pozd\u011b na to, aby sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku mohl zachr\u00e1nit. I p\u0159esto se ale nevzd\u00e1val. Takhle to nesm\u011blo skon\u010dit.<\/span><\/div>\n
Okam\u017eit\u011b s\u00e1hl do kapsy pro mobil a zavolal rychlou a nadiktoval jim Billovu adresu. Pot\u00e9 mobil zase odlo\u017eil. Modlil se, aby tady z\u00e1chranka byla co nejd\u0159\u00edve.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Rychle s\u00e1hl pro n\u011bjak\u00fd hadr, \u010d\u00edm by mohl zastavit krv\u00e1cen\u00ed. Zav\u00e1zal Billovi ob\u011b ruce, kter\u00e9 si tak o\u0161kliv\u011b do\u0159ezal. V\u0161imnul si i toho, \u017ee m\u011bl Bill na p\u0159edlokt\u00ed vy\u0159ezan\u00e9 do krve jeho jm\u00e9no. Zt\u011b\u017eka polknul slzy. On za to mohl. Kdyby byl kdysi rozumn\u011bj\u0161\u00ed a nechal si to vysv\u011btlit, nic z toho, co tady ud\u011blal, by se nestalo. Tolik sv\u00e9 chyby litoval.<\/span><\/div>\n
„L\u00e1sko, pros\u00edm, nesm\u00ed\u0161 m\u011b tady nechat. No tak, l\u00e1sko, tohle ne. Tohle ti nedovol\u00edm.“ Vydechl zt\u011b\u017eka rasta. Pocit, kter\u00fd p\u0159ed chv\u00edli c\u00edtil, nebyl nic oproti tomu, co c\u00edtil te\u010f. Sna\u017eil se ud\u011blat, co mohl.<\/span><\/div>\n
„Br\u00e1\u0161ko, pro\u010d jsi mi tohle ud\u011blal? No tak, nesm\u00ed\u0161 mi odej\u00edt. To nesm\u00ed\u0161.“ Vzlykal hlasit\u011b star\u0161\u00ed z Kaulitz\u016f. Sehnul se k bratrovi a sna\u017eil se zachytit jeho pulz. D\u00fdchal? Tom byl tak moc rozhozen\u00fd, \u017ee to nedok\u00e1zal ani poznat. Sed\u011bl u Billa a sna\u017eil se jej dr\u017eet p\u0159i \u017eivot\u011b a doufal jen v to, \u017ee nen\u00ed pozd\u011b. Nikdy by si tohle neodpustil. Bo\u017ee, byla to jeho vina. On mohl za to, \u017ee se Bill pokusil zab\u00edt. V\u0161ude byla krev. Snad jako z hororu vypadala Billova koupelna. Jako po n\u011bjak\u00e9m masakru. Bo\u017ee tak stra\u0161n\u00fd pohled to byl.<\/span><\/div>\n
„Ty bude\u0161 d\u00e1l \u017e\u00edt, sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b. Bude\u0161 \u017e\u00edt. Tohle ti nedovol\u00edm ud\u011blat!“ Zoufale vyk\u0159iknul chlapec. Byl ztracen\u00fd a m\u011bl neuv\u011b\u0159iteln\u00fd strach. A co se t\u00fd\u010de v\u00fd\u010ditek ani nemluv\u011b. Mohl za to on a v\u011bd\u011bl to. Po\u0159\u00e1d opakoval to sam\u00e9 dokola. Sna\u017eil se ho probudit, n\u011bjak p\u0159im\u011bt, aby otev\u0159el o\u010di a n\u011bco \u0159ekl. Jen aby Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee je\u0161t\u011b \u017eije, \u017ee nen\u00ed pozd\u011b. Ale Bill se neprobouzel. Tom hlasit\u011b plakal a dr\u017eel svou l\u00e1sku v n\u00e1ru\u010di. M\u011bl s\u00e1m co d\u011blat, aby z\u016fstal p\u0159i v\u011bdom\u00ed.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Za chv\u00edli na to kone\u010dn\u011b p\u0159ijela sanitka. Tom jim p\u0159esn\u011b \u0159ekl, kam maj\u00ed p\u0159ijet. Byl z toho tak mimo, \u017ee ani nebyl schopn\u00fd pozdravit. Jen vid\u011bl, jak sanit\u00e1\u0159i pokl\u00e1dali jeho br\u00e1\u0161ku na nos\u00edtka. Pak u\u017e nev\u011bd\u011bl nic. P\u0159ed o\u010dima najednou uvid\u011bl tmu. Nejsp\u00ed\u0161e omdlel.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Kdy\u017e se Tom probral, byl u\u017e v nemocnici. Kolem n\u011bj b\u011bhalo n\u011bkolik sest\u0159i\u010dek po chodb\u011b. Jedna z nich byla i jeho nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1dka Rachel. Ano, byl v nemocnici, kde i Tom pracoval. M\u011bl ale zrovna volno kv\u016fli jeho bratrovi.<\/span><\/div>\n
„Tome\u2026 Tome, jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zad\u00edvala se Rachel na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Bylo mu \u0161patn\u011b a cht\u011blo se mu zvracet. Nebo alespo\u0148 m\u011bl ten pocit. Bolela ho snad ka\u017ed\u00e1 bu\u0148ka v t\u011ble. Chytl se za hlavu, jak se mu to\u010dila. A\u017e pak mu do\u0161lo, pro\u010d je tady. Ne kv\u016fli sob\u011b.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Kde je Bill? Je v po\u0159\u00e1dku?“ vyhrknul ze sebe Tom, ani\u017e by odpov\u011bd\u011bl na ot\u00e1zku. Jestli je on v po\u0159\u00e1dku, mu bylo jedno. \u0160lo mu p\u0159edev\u0161\u00edm o jedno. O svou l\u00e1sku. O Billa.<\/span><\/div>\n
„Je na opera\u010dn\u00edm. Ztratil mnoho krve.“ \u0160pitla ti\u0161e d\u00edvka. Nikdo ale nev\u011bd\u011bl, zda je n\u011bjak\u00e1 \u0161ance, aby Billa zachr\u00e1nili. O tom ale rad\u011bji p\u0159ed Tomem poml\u010dela. Necht\u011bla ho je\u0161t\u011b v\u00edc vyd\u011bsit. U\u017e tak vypadal zni\u010den\u011b. P\u0159isedla si k n\u011bmu a objala jej kolem ramen.<\/span><\/div>\n
„Bude v po\u0159\u00e1dku, neboj. Uvid\u00ed\u0161, \u017ee se z toho dostane.“ Chl\u00e1cholila Toma, i kdy\u017e sama tomu moc velk\u00e9 \u0161ance ned\u00e1vala. Ale u\u017e jednou sem p\u0159ivezli Billa s t\u011b\u017ek\u00fdm zran\u011bn\u00edm a on se z n\u011bj z\u00e1zrakem dostal. Jen\u017ee bude st\u00e1t p\u0159i n\u011bm \u0161t\u011bst\u00ed i te\u010f?<\/span><\/div>\n
„Je to\u2026 je to moje vina. J\u00e1\u2026 mus\u00edm j\u00edt za n\u00edm. Mus\u00edm b\u00fdt u n\u011bj,“ vydechnul zt\u011b\u017eka rasta. Bezmoc nev\u011bdomosti, kterou c\u00edtil, jej siln\u011b sv\u00edrala, a jemu se t\u011b\u017eko d\u00fdchalo.<\/span><\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 te\u010f za n\u00edm. Operuj\u00ed ho. Co\u2026 co se stalo, Tome?“ pod\u00edvala se na sv\u00e9ho kamar\u00e1da, ani\u017e by jej pustila. Nerada vid\u011bla, kdy\u017e Tom byl smutn\u00fd nebo trp\u011bl. Bolelo j\u00ed to za n\u011bj.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Donesu ti pr\u00e1\u0161ek ano? Pot\u0159ebuje\u0161 se uklidnit.“ Dodala ti\u0161e.<\/span><\/div>\n
„Kurva, jak se m\u016f\u017eu uklidnit, kdy\u017e se Bill pokusil zab\u00edt?! Kv\u016fli mn\u011b! Jak m\u016f\u017eu b\u00fdt do prdele klidn\u00fd!“ Vyk\u0159iknul Tom. Jeho hlas se rozplynul po cel\u00e9 chodb\u011b. Bylo mu jedno, \u017ee p\u00e1ry o\u010d\u00ed se za n\u00edm oto\u010dily.<\/span><\/div>\n
„P\u0161\u0161\u0161t, Tome. Mus\u00ed\u0161 b\u00fdt siln\u00fd, no tak. On to zvl\u00e1dne. Nenech\u00e1 t\u011b tady. Bude zase v po\u0159\u00e1dku, neboj.“ Sna\u017eila se jej uklidnit. Trhalo j\u00ed to srdce, takhle vid\u011bt Toma. Ale ch\u00e1pala jej. Nejsp\u00ed\u0161e i ona by se chovala stejn\u011b v jeho situaci. Tom zt\u011b\u017eka vydechl. Sna\u017eil se uklidnit a v\u011b\u0159it slov\u016fm Rachel. Bude Bill ale v po\u0159\u00e1dku? To nikdo te\u010f nev\u011bd\u011bl.<\/span><\/div>\n
„Ni\u2026 nikdy si to neodpust\u00edm. Tolik\u2026 tolik jsem mu ubl\u00ed\u017eil a on se cht\u011bl zab\u00edt Rachel. Nikdy si to neodpust\u00edm. Nikdy\u2026“ opakoval Tom st\u00e1le dokola. Nevn\u00edmal to, \u017ee bre\u010d\u00ed.<\/span><\/div>\n
„Bude to v po\u0159\u00e1dku. Bill bude v po\u0159\u00e1dku. Nesm\u00ed\u0161 takhle mluvit.“ Hladila Toma po z\u00e1dech. Nebyla te\u010f vhodn\u00e1 chv\u00edle, aby se vypt\u00e1vala na to, co se p\u0159esn\u011b stalo. Tom se pot\u0159eboval hlavn\u011b uklidnit. Necht\u011bla to je\u0161t\u011b zhor\u0161ovat. U\u017e toho bylo tak moc\u2026<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Rachel sed\u011bla u Toma po celou tu dobu. Neode\u0161la od n\u011bj. M\u011bla pot\u0159ebu te\u010f b\u00fdt u n\u011bj a hl\u00eddat ho, ne\u017e se n\u011bco dozv\u00ed. Sed\u011bli na chodb\u011b n\u011bkolik hodin. Vid\u011bla na Tomovi, \u017ee je vy\u010derpan\u00fd, ale odm\u00edtal zav\u0159\u00edt o\u010di d\u0159\u00edv, ne\u017e neuvid\u00ed Billa. Nikdy v \u017eivot\u011b nem\u011bl je\u0161t\u011b takov\u00fd strach jako te\u010f.
<\/span><\/div>\n
Najednou se otev\u0159ely dve\u0159e z opera\u010dn\u00edho a vy\u0161el jeden z doktor\u016f. Roze\u0161el se pomalu sm\u011brem k nim. Ve tv\u00e1\u0159i m\u011bl neutr\u00e1ln\u00ed v\u00fdraz, tak\u017ee Tom nemohl rozpoznat, co se stalo. B\u011bhal mu mr\u00e1z po z\u00e1dech, kdy\u017e se doktor p\u0159ibli\u017eoval. Jeho v\u00fdraz byl v\u00e1\u017en\u00fd. Toma bodlo p\u0159itom u srdce.<\/span><\/div>\n
Zachr\u00e1nili Billa, nebo Tom p\u0159i\u0161el pozd\u011b?<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n

<\/span><\/strong><\/div>\n
autor: KaKiNkAaA ^_^<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: Clarrkys<\/span><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: KaKiNkAaA ^_^ Tom dorazil k Billovu bytu, jak nejrychleji mohl. Sotva popadal dech, kdy\u017e se zastavil p\u0159ed jeho dve\u0159mi, ale to bylo to nejmen\u0161\u00ed, na co te\u010f mohl myslet. Bylo mu t\u011b\u017eko a c\u00edtil, \u017ee se n\u011bco stalo. B\u00e1l se toho, co<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[300],"tags":[],"class_list":["post-11205","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-odplata-v-nemocnici"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11205","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11205"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11205\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11205"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11205"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11205"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}