{"id":11216,"date":"2010-07-15T18:00:00","date_gmt":"2010-07-15T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11189"},"modified":"2010-07-15T18:00:00","modified_gmt":"2010-07-15T17:00:00","slug":"znovu-jsem-nasel-vychod-slunce-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/07\/15\/znovu-jsem-nasel-vychod-slunce-8\/","title":{"rendered":"Znovu jsem na\u0161el v\u00fdchod slunce 8."},"content":{"rendered":"
autor: Tomi & Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne nepl\u00e1\u010du. V\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku.“ Pokusil jsem se na n\u011bj usm\u00e1t, i kdy\u017e jsem m\u011bl pocit, \u017ee se mi obli\u010dej zkroutil do k\u0159e\u010dovit\u00e9ho \u0161klebu. Nedok\u00e1zal bych mu to vysv\u011btlit. Nebylo to toti\u017e n\u011bco, co bych j\u00e1 s\u00e1m s ur\u010ditost\u00ed ch\u00e1pal. Jednodu\u0161e ta p\u0159em\u00edra emoc\u00ed, kter\u00e1 mnou tak n\u00e1hle zav\u00ed\u0159ila, se vydrala na povrch v podob\u011b p\u00e1r kapek slanosti. Bill se na\u0161t\u011bst\u00ed netv\u00e1\u0159il, \u017ee by mu m\u00e9 uji\u0161t\u011bn\u00ed nesta\u010dilo. Sev\u0159el jsem ho jemn\u011b do n\u00e1ru\u010de jako mal\u00e9 d\u011bcko. Tolik jsem se b\u00e1l, abych ho nepopla\u0161il. Doufal jsem, \u017ee snad tentokr\u00e1t neute\u010de. Pol\u00edbil jsem ho znovu. Ot\u00edral sv\u00e9 rty o ty m\u00e9 a bylo to jako dotek mot\u00fdl\u00edch k\u0159\u00eddel. Jeho polibky byly zprvu neobratn\u00e9, ale ka\u017edou chv\u00edli byly lep\u0161\u00ed a lep\u0161\u00ed a prohlubovaly se. Zachv\u011bl jsem se. V\u0161e bylo tak nov\u00e9 pro n\u00e1s pro oba. P\u0159\u00e1l jsem si, aby tyto okam\u017eiky trvaly v\u011b\u010dn\u011b. M\u00fdm t\u011blem se rozl\u00e9val p\u0159\u00edjemn\u00fd h\u0159ejiv\u00fd pocit, p\u0159esn\u011b takov\u00fd, jako kdy\u017e najdete sp\u0159\u00edzn\u011bnou du\u0161i. Hlava se mi to\u010dila a j\u00e1 si p\u0159ipadal jako v hore\u010dce.   <\/div>\n
<\/div>\n
„Jsi tak kr\u00e1sn\u00fd.“ Za\u0161eptal jsem. Pousm\u00e1l se a zabo\u0159il svoji hlavu do m\u00e9ho ramene. Stuha z jeho vlas\u016f se uvolnila a kolem dokola se rozlil \u010dern\u00fd vodop\u00e1d. Jeho vlasy m\u011b fascinovaly u\u017e tehdy poprv\u00e9 v p\u0159\u00edstavu. Neodolal jsem a dotkl se jich. Prameny prot\u00e9kaly m\u00fdmi prsty.  Jeho jindy b\u00edl\u00e1 tv\u00e1\u0159 se za\u010dala pomali\u010dku barvit do nachova. Bylo to tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, zamilovat se do chlapce. Tro\u0161ku jsem se b\u00e1l, kam a\u017e mohu zaj\u00edt. Nem\u011bl jsem \u017e\u00e1dn\u00e9 praktick\u00e9 zku\u0161enosti a Bill ur\u010dit\u011b tak\u00e9 ne. P\u0159ejel mi prsty po obli\u010deji. Probudilo to ve mn\u011b touhu. Ur\u010dit\u011b by bylo hezk\u00e9 se milovat, ale v tuhle chv\u00edli jsem na to necht\u011bl myslet. Bylo by to p\u0159\u00edli\u0161 brzy. Nemohl jsem si dovolit n\u011bco zkazit. Po tom jsem opravdu netou\u017eil. <\/div>\n
\n
Mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 divoce jsem ho pol\u00edbil. Cukl sebou. Odd\u00e1lil jsem se od jeho porcel\u00e1nov\u00e9 poko\u017eky.<\/div>\n
„Promi\u0148, mil\u00e1\u010dku.“ Necht\u011bl jsem mu ubli\u017eovat, na to mi byl a\u017e moc drah\u00fd. Po tom v\u0161em zaj\u00edmav\u00e1 zm\u011bna. Topil se v rozpac\u00edch, a tak rad\u011bji p\u0159iv\u0159el sv\u00e9 tmav\u00e9 o\u010di, ne\u017e promluvil.<\/div>\n
\"19\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Mn\u011b se to l\u00edb\u00ed. Moc. Je to tak… zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.“ Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee jsem nikdy nebyl takhle vzru\u0161en\u00fd. Doch\u00e1zel jsem k z\u00e1v\u011bru, \u017ee tohle je to, co jsem cel\u00fd \u017eivot podv\u011bdom\u011b hledal. \u017d\u00e1dn\u00e1 sebehez\u010d\u00ed a roztomilej\u0161\u00ed \u017eena mi nemohla poskytnout to co on. Kr\u00e1sn\u00fd k\u0159ehk\u00fd chlapec. N\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161echny kv\u011bty sakury. S n\u00edm bych cht\u011bl kr\u00e1\u010det do v\u011b\u010dnosti. Po dlouh\u00e9 dob\u011b jsem si uv\u011bdomil, jak dok\u00e1\u017ee b\u00fdt zamilovanost kr\u00e1sn\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
Postavil jsem se a nat\u00e1hl k n\u011bmu ruku. P\u0159ijal ji a nechal se vyt\u00e1hnout na nohy.<\/div>\n
„P\u016fjdeme dovnit\u0159.“ Vysv\u011btlil jsem jednodu\u0161e a odv\u00e1d\u011bl si ho za ruku do sv\u00e9ho domku. „Bude v po\u0159\u00e1dku, kdy\u017e si ud\u011bl\u00e1me trochu pohodl\u00ed?“ Zeptal jsem se rad\u011bji a rukou jsem uk\u00e1zal ke slo\u017een\u00fdm l\u016f\u017ekovin\u00e1m na polici v rohu m\u00edstnosti, aby v\u011bd\u011bl, co m\u00e1m na mysli. Jen k\u00fdvl na souhlas a j\u00e1 tedy na nic ne\u010dekal a sp\u011b\u0161n\u011b jsem p\u0159ipravil postel. On post\u00e1val u okna a pozoroval m\u011b, kdy\u017e bylo hotovo, p\u00e1r kroky jsem p\u0159istoupil k n\u011bmu a s n\u011bmou ot\u00e1zkou, zda sm\u00edm pokra\u010dovat, jsem se mu zad\u00edval do o\u010d\u00ed. Polo\u017eil mi ruce na ramena a kr\u00e1tce m\u011b l\u00edbnul na rty. To byla odpov\u011b\u010f.<\/p>\n<\/div>\n
Lehce jsem zat\u00e1hl za jeho \u010dern\u00fd zdoben\u00fd p\u00e1s. Povolil pom\u011brn\u011b snadno a snesl se k zemi na roho\u017e. Bill se nebr\u00e1nil ani nijak neprotestoval, co\u017e m\u011b povzbudilo k dal\u0161\u00ed \u010dinnosti. Svl\u00e9kl jsem mu svrchn\u00ed \u017elut\u00fd \u0161at. A pak vrstvu po vrstv\u011b.  Pokusil se neobratn\u011b rozv\u00e1zat tkanice m\u00e9ho obleku, ale moc se mu to neda\u0159ilo. Ud\u011blal jsem to tedy s\u00e1m. Byl jsem jenom v ko\u0161ili a v kalhot\u00e1ch a on v posledn\u00ed pr\u016fsvitn\u00e9 vrstv\u011b. Lehk\u00e9 hedv\u00e1b\u00ed probouzelo m\u00e9 h\u0159\u00ed\u0161n\u00e9 my\u0161lenky. Bylo zatracen\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 se ovl\u00e1dat. C\u00edtil jsem bolest i rozko\u0161 z\u00e1rove\u0148. Smysln\u00e9 nebe i peklo, kde m\u011b mu\u010dili. Cht\u011bl jsem v\u00edc. Tou\u017eil jsem zabo\u0159it se do jeho m\u011bkk\u00e9ho t\u011bla, ale z\u00e1rove\u0148 mi v tom br\u00e1nil n\u011bjak\u00fd neur\u010dit\u00fd stud, strach z nezn\u00e1m\u00e9ho, nev\u011bdomost, jak spr\u00e1vn\u011b to vlastn\u011b ud\u011blat. A nebo je to jako u \u017eeny? To sotva. Obj\u00edmali jsme se a mazlili ve stoje, ne\u017e Bill klesl na rozbalen\u00e9 l\u016f\u017eko. Skl\u00e1n\u011bl jsem se nad n\u00edm. Tou\u017eil jsem sl\u00edbat ka\u017ed\u00fd kousek jeho neposkvrn\u011bn\u00e9 k\u016f\u017ee. Byl tak \u017e\u00e1douc\u00ed a tak \u017ehav\u00fd. Ne. Nemohl jsem zaj\u00edt d\u00e1l, i kdybych si to sebe v\u00edc p\u0159\u00e1l. Nav\u00edc nebylo kam sp\u011bchat. M\u00e1me na sebe tolik \u010dasu. Je pot\u0159eba v\u0161e v klidu prozkoumat, zjistit, co m\u00e1 r\u00e1d. A j\u00e1, kter\u00fd jsem si zakl\u00e1dal na tom, kolik \u017een jsem svedl, se budu u\u010dit s n\u00edm.  <\/div>\n
Lehce jsem ho zbavil posledn\u00ed  vrstvy. Byl mi vydan\u00fd na milost a nemilost. Mohl jsem si ho kone\u010dn\u011b  prohl\u00e9dnout. Rozt\u0159\u00e1sl se.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ <\/div>\n
„J\u00e1… jen pokra\u010duj. Je to tak dobr\u00e9\u2026 l\u00edbej m\u011b.“ Roztou\u017een\u011b \u017e\u00e1dal. Chytil jsem jeho hlavu, cht\u011bl jsem, aby se mi zad\u00edval do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Jsi nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed bytost, kterou zn\u00e1m. Jsi \u00fa\u017easn\u00fd.“ Sv\u011b\u0159il jsem mu, a pak u\u017e jsem jen vyhov\u011bl jeho \u017e\u00e1dosti. \u0160imrav\u00fd pocit v m\u00fdch \u00fatrob\u00e1ch jen zintenzivnil, kdy\u017e jsem ho op\u011bt hluboce l\u00edbal. Bylo to jako m\u00e1v\u00e1n\u00ed k\u0159\u00eddel kolib\u0159\u00edka. P\u0159et\u00e1hl jsem si ko\u0161ili p\u0159es hlavu a vr\u00e1til se do jeho otev\u0159en\u00e9 n\u00e1ru\u010de. Nep\u0159est\u00e1val jsem s polibky a prsty si hr\u00e1l s jeho bradavkami. Benjiro byl tak \u0161\u0165astn\u00fd. U\u017e\u00edval si tuhle hru, kter\u00e1 nem\u00e1 v\u00edt\u011bze ani pora\u017een\u00e9.  <\/div>\n
Mazlili jsme se a m\u016fj kl\u00edn byl nab\u011bhl\u00fd a\u017e k zbl\u00e1zn\u011bn\u00ed, p\u0159esto jsem se to sna\u017eil ignorovat. Bill na tom byl stejn\u011b, jak jsem si v\u0161iml. Odd\u00e1lil jsem se od n\u011bj. Nesouhlasn\u011b zamru\u010del. Bylo mi l\u00edto, ale musel jsem to p\u0159eru\u0161it. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee u\u017e bych se neovl\u00e1dl. Zhluboka jsem d\u00fdchal a sna\u017eil se myslet na n\u011bco jin\u00e9ho.<\/div>\n
„Ud\u011blal jsem n\u011bco \u0161patn\u011b?“ <\/div>\n
„Ne, l\u00e1sko, jen j\u00e1 jsem se b\u00e1l, abych ti neubl\u00ed\u017eil. Nezlob se, pros\u00edm.“<\/div>\n
„Neubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161. Jen\u2026 chci ti b\u00fdt je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e. Dovol mi to.“ M\u00edrn\u00fdm tlakem zatla\u010dil proti m\u00e9 hrudi a donutil m\u011b tak lehnout si na z\u00e1da. St\u00e1hl mi z bok\u016f kalhoty a odhodil je stranou. Polo\u017eil se na m\u011b a j\u00e1 si mohl v\u0161imnout t\u00e9 touhy, je\u017e s\u00e1lala z jeho o\u010d\u00ed. Hlasit\u011b jsem vzdychnul, kdy\u017e se jeho boky pohnuly proti m\u00fdm a na\u0161e vzru\u0161en\u00e9 kl\u00edny se o sebe ot\u0159ely. Nebyl jsem p\u0159ipraven\u00fd na n\u011bco tak intenzivn\u00edho a on, ani\u017e by m\u011b nechal se vzpamatovat, pokra\u010doval. Zato\u010dila se mi hlava a zatm\u011blo p\u0159ed o\u010dima. Bylo k neuv\u011b\u0159en\u00ed, co se mnou dok\u00e1zal ud\u011blat, a to nebylo pochyb o tom, \u017ee tohle ani zdaleka nebylo to nejv\u00edc, co jsem s n\u00edm mohl za\u017e\u00edt. Sly\u0161el jsem st\u00e9n\u00e1n\u00ed a v\u00fdk\u0159iky a jen st\u011b\u017e\u00ed jsem si byl schopen uv\u011bdomovat, \u017ee v\u011bt\u0161ina z nich se dere pr\u00e1v\u011b z m\u00e9ho hrdla. Na\u0161e zpocen\u00e1 t\u011bla po sob\u011b klouzala, tvrd\u00e1 mu\u017estv\u00ed pulzovala mezi na\u0161imi b\u0159ichy, v pravideln\u00e9m rytmu do sebe nar\u00e1\u017eej\u00edc. A do toho v\u0161eho m\u011b Bill l\u00edbal tak horliv\u011b a v\u00e1\u0161niv\u011b, a\u017e m\u011b chv\u00edlemi p\u0159ipravoval o dech.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e jsem c\u00edtil lepkavou horkou tekutinu z jeho vrcholu, n\u00e1sledoval jsem ho. Lapal jsem po vzduchu a ve sp\u00e1nc\u00edch mi zrychlen\u011b pulzoval tep. Bill na tom byl podobn\u011b. C\u00edtil jsem t\u00edhu jeho t\u011bla na tom sv\u00e9m a vn\u00edmal, jak se t\u0159ese a zrychlen\u011b d\u00fdch\u00e1 vlivem dozn\u00edvaj\u00edc\u00edho orgasmu. Jeho hlava klesla vedle t\u00e9 moj\u00ed a podv\u011bdom\u00e9 prob\u00edr\u00e1n\u00ed jeho prst\u00edk\u016f v m\u00fdch vlasech postupn\u011b ust\u00e1valo. Us\u00ednal. I j\u00e1 c\u00edtil, \u017ee se m\u011b zmoc\u0148uje sp\u00e1nek. Ne\u017e se tak ale stalo, opatrn\u011b jsem ho ze sebe odkulil, jeho hlavu pohodln\u011b ulo\u017eil na pol\u0161t\u00e1\u0159 a svou ko\u0161il\u00ed o\u010distil na\u0161e b\u0159icha. Potom jsem n\u00e1s oba dva p\u0159ikryl a na p\u00e1r chvil nechal klesnout i svoje v\u00ed\u010dka.<\/p>\n<\/div>\n
Nakr\u010dil jsem nos, kdy\u017e  m\u011b na n\u011bm n\u011bco za\u0161imralo a jedn\u00edm okem jsem zam\u017eoural, abych zjistil, co toho bylo p\u0159\u00ed\u010dinou. Uculil jsem se a otev\u0159el i druh\u00e9  oko. To Tom m\u011b lechtal jedn\u00edm ze sv\u00fdch pramen\u016f  vlas\u016f a m\u011b zaplavil h\u0159ejiv\u00fd pocit. Nikdy d\u0159\u00edv jsem se vedle nikoho neprobudil, a p\u0159itom tak oby\u010dejn\u00e1 v\u011bc byla p\u0159ekvapiv\u011b tolik b\u00e1je\u010dn\u00e1.<\/em><\/div>\n
„Spal jsem dlouho?“<\/em><\/div>\n
„Ne moc, ale n\u011bco sis ze span\u00ed mumlal a p\u0159itahoval si m\u011b k sob\u011b.“ Odpov\u011bd\u011bl a prsty se mi prob\u00edral ve vlasech. Byl ke mn\u011b nato\u010den\u00fd bokem a podp\u00edral se na lokti, tak\u017ee na m\u011b shl\u00ed\u017eel, a p\u0159itom se n\u011b\u017en\u011b usm\u00edval.<\/em><\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? A co jsem \u0159\u00edkal?“ Zaujalo m\u011b to. Nemyslel jsem si, \u017ee bych mohl n\u011bco takov\u00e9ho d\u011blat.<\/em><\/div>\n
„Nev\u00edm, nerozum\u011bl jsem ti. Ale to, jak ses tulil, bylo moc fajn.“<\/em><\/div>\n
„Hmm, m\u016f\u017eu v tom pokra\u010dovat.“ Zavrn\u011bl jsem, ruku omotal kolem jeho pasu a v\u00edc se k n\u011bmu natiskl. Nos jsem zabo\u0159il do prohlubn\u011b mezi jeho krkem a ramenem a spokojenost\u00ed jsem si zafun\u011bl. Hladil m\u011b po z\u00e1dech a j\u00e1 si p\u0159\u00e1l z\u016fstat takhle napo\u0159\u00e1d.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Ani nev\u00ed\u0161, jak je mi te\u010f dob\u0159e, ale nem\u016f\u017eeme takhle prole\u017eet cel\u00e9 dopoledne.“ Promluvil po chv\u00edli a vytrhl m\u011b tak z moj\u00ed bla\u017eenosti.<\/em><\/div>\n
„A pro\u010d ne?“ Zamru\u010del jsem nesouhlasn\u011b.<\/em><\/div>\n
„Proto\u017ee lenora je h\u0159\u00edch, a nav\u00edc j\u00e1 m\u00e1m taky n\u011bjak\u00e9 povinnosti. Mus\u00edm se na p\u00e1r hodin uk\u00e1zat v p\u0159\u00edstavu a zkontrolovat d\u011bln\u00edky,“ vysv\u011btloval mi, „jinak by se taky mohlo st\u00e1t, \u017ee v\u00e1m tam m\u00edsto z\u00e1mo\u0159sk\u00fdch lod\u00ed postav\u00ed b\u00e1rky, kter\u00e9 p\u016fjdou ke dnu u\u017e v p\u0159\u00edstavu.“<\/em><\/div>\n
„\u0158ekni mi ale, \u017ee se tam nezdr\u017e\u00ed\u0161 dlouho.“ Nutil jsem ho sl\u00edbit a d\u00e1l se k n\u011bmu tiskl. Nem\u00ednil jsem ho toti\u017e pustit, dokud m\u011b neujist\u00ed, \u017ee si kv\u016fli mn\u011b posp\u00ed\u0161\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Slibuju. Ud\u011bl\u00e1m tam jen to, co je nezbytn\u00e9.“ Uculil jsem se spokojen\u011b a odt\u00e1hl od n\u011bj hlavu, abych vid\u011bl do jeho tv\u00e1\u0159e.<\/em><\/div>\n
„D\u011bkuju, budu se na tebe t\u011b\u0161it a vyhl\u00ed\u017eet t\u011b.“ <\/em><\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvl. „Ale uvid\u00ed\u0161, \u017ee budu zp\u011bt d\u0159\u00edv, ne\u017e si v\u016fbec sta\u010d\u00ed\u0161 v\u0161imnout, \u017ee jsem ode\u0161el.“<\/em><\/div>\n
„Nemysl\u00edm si,“ zavrt\u011bl jsem hlavou na protest.<\/em><\/div>\n
„To je mil\u00e9, ale v\u00e1\u017en\u011b u\u017e bych pot\u0159eboval j\u00edt. Pust\u00ed\u0161 m\u011b?“ Zavrt\u011bl se, aby mi n\u00e1zorn\u011b p\u0159edvedl, \u017ee ho st\u00e1le pevn\u011b sv\u00edr\u00e1m.<\/em><\/div>\n
„Je\u0161t\u011b polibek.“ Dom\u00e1hal jsem se toho, co jsem si tak rychle zamiloval, a nastavil rty. Tom se kr\u00e1tce zasm\u00e1l, ale vyhov\u011bl mi. Automaticky jsem p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a pln\u011b si to vychutn\u00e1val. L\u00edbal m\u011b zvolna a hluboce, a ani na vte\u0159inu mi tak nedal najevo, \u017ee sp\u011bch\u00e1, a t\u00edmhle ho u\u017e jenom zdr\u017euji, pr\u00e1v\u011b naopak. Pln\u011b se mi v\u011bnoval, nic neodb\u00fdvaj\u00edc, laskal m\u011b sv\u00fdmi m\u011bkk\u00fdmi rty a sladk\u00fdm jazykem zp\u016fsobem, \u017ee mn\u011b to nutilo vzdychat mu do \u00fast.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Odt\u00e1hl se teprve po notn\u00e9  chv\u00edli. Povolil jsem sv\u00e9 sev\u0159en\u00ed  a kousek se odsunul, aby mohl vst\u00e1t. Splnil moji podm\u00ednku, tak\u017ee by ode m\u011b nebylo hezk\u00e9 d\u00e1l ho tu dr\u017eet, i kdy\u017e bych to nejrad\u011bji s chut\u00ed ud\u011blal. Z\u00e1libn\u011b jsem cel\u00e9 jeho nah\u00e9 t\u011blo p\u0159ejel pohledem, kdy\u017e ze sebe odhrnul p\u0159ikr\u00fdvku, vstal a za\u010dal sb\u00edrat sv\u00e9 oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 se nedbale roztrou\u0161en\u00e9 povalovalo kolem postele. Ko\u0161ili, kterou m\u011bl p\u0159ed t\u00edm na sob\u011b, nechal le\u017eet, a z truhly vyt\u00e1hl jinou. V\u0161iml si m\u00e9ho up\u0159en\u00e9ho pohledu a v\u011bdoucn\u011b se zazubil.<\/em><\/div>\n
„To se ned\u011bl\u00e1, na n\u011bkoho takhle z\u00edrat.“ Pok\u00e1ral m\u011b a nat\u00e1hl si kalhoty.<\/em><\/div>\n
„Nez\u00edr\u00e1m. Prohl\u00ed\u017e\u00edm si t\u011b, proto\u017ee se mi l\u00edb\u00ed, co vid\u00edm. To je \u0161patn\u011b?“ Neodpov\u011bd\u011bl. Jen se zasm\u00e1l a doobl\u00e9kl se.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
P\u00e1r kroky p\u0159e\u0161el zp\u011bt k l\u016f\u017eku a p\u0159iklekl si ke mn\u011b.<\/em><\/div>\n
„N\u011bco ti prozrad\u00edm,“ polohlasem \u0161eptnul tajemn\u011b a kousek ze m\u011b odhrnul p\u0159ikr\u00fdvku. „Taky se mi l\u00edb\u00ed, co vid\u00edm.“ Pohladil m\u011b po hrudn\u00edku a rukou mi zajel za krk, aby si mou hlavu mohl p\u0159it\u00e1hnout bl\u00ed\u017e a kr\u00e1tce m\u011b polaskat na rty. „M\u016f\u017ee\u0161 tu b\u00fdt, jak dlouho chce\u0161. J\u00e1 p\u016fjdu. Prozat\u00edm p\u0159eji hezk\u00fd den.“<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 tob\u011b taky.“ Naposledy m\u011b l\u00edbnul, ode dve\u0159\u00ed mi je\u0161t\u011b m\u00e1vnul na pozdrav, a pak u\u017e jsem osam\u011bl.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Prot\u00e1hl jsem se jako ko\u010dka a rozvalil se po cel\u00e9 \u0161\u00ed\u0159ce postele. Hm\u00e1tl jsem po pol\u0161t\u00e1\u0159i, na kter\u00e9m le\u017eel on, a p\u0159ipl\u00e1cl si ho na obli\u010dej. Byl nas\u00e1kl\u00fd  jeho v\u016fn\u00ed, a zat\u00edmco jsem si k n\u011bmu \u010denichal, \u0161iroce jsem se usm\u00edval jako n\u011bjak\u00fd bl\u00e1zen, ani\u017e by mi to \u0161lo zastavit. Nebylo snad ani divu, vzhledem k tomu, jak \u0161\u0165astn\u00fd jsem se c\u00edtil b\u00fdt. Je\u0161t\u011b chv\u00edli jsem si takhle leno\u0161il, ale pak jsem rad\u011bji vstal tak\u00e9. Nikomu jsem toti\u017e v pal\u00e1ci neozn\u00e1mil, kam jdu, a mohlo by se st\u00e1t, \u017ee by se po mn\u011b n\u011bkdo za\u010dal co chv\u00edli sh\u00e1n\u011bt. Ledabyle jsem se zamotal do sv\u00e9ho kimona a sp\u011b\u0161n\u011b se vracel.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Dobr\u00e9 jitro, veli\u010denstvo. Jak jste se dnes vyspal?“ V pal\u00e1ci jsem narazil na podl\u00e9zav\u00e9ho Xanira. Potla\u010dil jsem v sob\u011b chu\u0165 proto\u010dit o\u010di v sloup a n\u011bjak nevyb\u00edrav\u011b mu odseknout.<\/em><\/div>\n
„D\u011bkuji, dob\u0159e.“ Odpov\u011bd\u011bl jsem m\u00edsto toho stru\u010dn\u011b. „Za\u0159i\u010f, pros\u00edm, aby mi slou\u017e\u00edc\u00ed donesli do m\u00fdch komnat n\u011bco mal\u00e9ho ke sn\u00eddani.“ Instruoval jsem ho je\u0161t\u011b, proto\u017ee v m\u00e9m \u017ealudku pov\u00e1\u017eliv\u011b zakru\u010delo. Byla u\u017e docela pokro\u010dil\u00e1 dopoledn\u00ed hodina a j\u00e1 dnes je\u0161t\u011b nic nejedl.<\/em><\/div>\n
„Jist\u011b.“ Uklonil se a se sklon\u011bn\u00fdm h\u0159betem se ode m\u011b vzdaloval.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
D\u00e1l jsem si ho nev\u0161\u00edmal a pokra\u010doval do soukrom\u00ed m\u00e9ho pokoje. M\u011bl jsem v pl\u00e1nu v\u011bnovat se na ukr\u00e1cen\u00ed \u010dasu n\u011b\u010demu nen\u00e1ro\u010dn\u00e9mu, t\u0159eba \u010detb\u011b poezie, a jedin\u011b tam nebudu nik\u00fdm ru\u0161en. Jak\u00e9 bylo ale m\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e jsem zjistil, \u017ee tomu tak z\u0159ejm\u011b nebude. Na jedn\u00e9 z roho\u017e\u00ed sed\u011bla Amaya, neobvykle p\u0159ihrben\u00e1, neu\u010desan\u00e9 prameny vlas\u016f j\u00ed padaly do obli\u010deje, a kdy\u017e jsem p\u0159i\u0161el bl\u00ed\u017e, v\u0161iml jsem si i napuchl\u00fdch zarudl\u00fdch o\u010d\u00ed od pl\u00e1\u010de.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Co se stalo, sest\u0159i\u010dko?“ P\u0159isedl jsem si k n\u00ed a vlasy z tv\u00e1\u0159e j\u00ed dal pry\u010d. Vzhl\u00e9dla a pokusila se na m\u011b usm\u00e1t, nejsp\u00ed\u0161 proto, aby m\u011b uklidnila, a j\u00e1 se o ni tolik nestrachoval. Byl to ale \u00fasm\u011bv pln\u00fd smutku a nezakryl v\u016fbec nic. Bodlo m\u011b z toho u srdce. Nerad jsem ji vid\u011bl trp\u011bt.<\/em><\/div>\n
„Hledala jsem t\u011b tu u\u017e p\u0159ed p\u00e1r hodinami, ale byl jsi pry\u010d.“<\/em><\/div>\n
„J\u00e1\u2026 ehm, ano\u2026“ Tak n\u011bjak se mi nezd\u00e1lo vhodn\u00e9  \u0159\u00edct pravdu. „Te\u010f u\u017e jsem ale tady, tak mi pov\u011bz, co se stalo?“ Zopakoval jsem svoji ot\u00e1zku a \u00fa\u010dastn\u011b ji chytnul za ruku.<\/em><\/div>\n
„Vlastn\u011b nev\u00edm,“ za\u010dala pomalu. „M\u011bla bych b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00e1, proto\u017ee jsem pro\u017eila n\u011bco kr\u00e1sn\u00e9ho, a te\u010f tedy m\u016f\u017eu j\u00edt do man\u017eelstv\u00ed s pocitem, \u017ee alespo\u0148 jednou v m\u00e9m \u017eivot\u011b se stalo n\u011bco z l\u00e1sky, ale stejn\u011b to bol\u00ed.“ Popot\u00e1hla a rychle si set\u0159ela z tv\u00e1\u0159e slzu. Kone\u010dn\u011b mi to do\u0161lo. J\u00e1 na to \u00fapln\u011b ve st\u00ednu sv\u00fdch z\u00e1le\u017eitost\u00ed zapomn\u011bl. V\u017edy\u0165 Amayina svatba s regentem provincie Kanagawa, kter\u00fd byl zhruba o deset let star\u0161\u00ed ne\u017e ona, se bl\u00ed\u017eila. Nikdy v\u016f\u010di tomu neprojevovala p\u0159\u00edli\u0161 mnoho radosti, ale zd\u00e1la se b\u00fdt vyrovnan\u00e1 a sm\u00ed\u0159en\u00e1 s t\u00edm v\u0161\u00edm. V\u016fbec jsem netu\u0161il, jak velk\u00e1 no\u010dn\u00ed m\u016fra to pro ni o\u010dividn\u011b po celou tu dobu byla.<\/em><\/div>\n
„Netrap se. Bude to v po\u0159\u00e1dku, uvid\u00ed\u0161,“ uklid\u0148oval jsem ji. Pravdou ale bylo, \u017ee i m\u011b mrazilo v z\u00e1dech, kdy\u017e jsem si jen p\u0159edstavil sebe na jej\u00edm m\u00edst\u011b. J\u00e1 bych to nezvl\u00e1dl ani z poloviny tak jako ona. „On m\u00e1 dobrou pov\u011bst. Poddan\u00ed ho maj\u00ed r\u00e1di. Jist\u011b i k tob\u011b se bude chovat dob\u0159e a s \u00factou, a kdo v\u00ed, t\u0159eba si ho i nakonec zamiluje\u0161. Nav\u00edc nen\u00ed to odsud daleko. M\u016f\u017eeme se \u010dasto nav\u0161t\u011bvovat.“ Sna\u017eil jsem se j\u00ed z hlavy vyhnat alespo\u0148 \u010d\u00e1st jej\u00edch obav a u toho jsem ji chl\u00e1choliv\u011b hladil po vlasech. Znovu se malinko usm\u00e1la a tentokr\u00e1t u\u017e v tom nebylo tolik zoufalosti.<\/em><\/div>\n
„D\u011bkuji ti, Benjiro. Jsem r\u00e1da, \u017ee t\u011b m\u00e1m, dok\u00e1\u017ee\u0161 m\u011b ut\u011b\u0161it.“ Objala m\u011b a hlavu si polo\u017eila na moje rameno.<\/em><\/div>\n
„Stejn\u011b jako ty m\u011b.  Jsme tu jeden pro druh\u00e9ho a v\u017edycky to tak bude.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Dr\u017eel jsem ji tak dlouho, jak jenom pot\u0159ebovala, a trp\u011bliv\u011b  \u010dekal, a\u017e se sama odt\u00e1hne. Kdy\u017e  to ud\u011blala, po slz\u00e1ch ji\u017e nebylo ani pam\u00e1tky.<\/em><\/div>\n
„\u0158\u00edkala jsi, \u017ee jsi za\u017eila n\u011bco kr\u00e1sn\u00e9ho. \u0158ekne\u0161 mi, co to bylo?“ Vzpomn\u011bl jsem si na jej\u00ed slova. Amaya se uculila a sklopila zrak k podlaze. Dokonce bych \u0159ekl, \u017ee se i zlehka zard\u011bla.<\/em><\/div>\n
„Str\u00e1vila jsem noc s Tomem,“ vydechla zasn\u011bn\u011b a j\u00e1 na ni z\u016fstal jen \u0161okovan\u00fd z\u00edrat, neschopen jak\u00e9koli reakce. Nejsp\u00ed\u0161 si m\u016fj pohled vylo\u017eila tak, \u017ee se zlob\u00edm, proto pokra\u010dovala. „V\u00edm, \u017ee ses kv\u016fli tomu dost nesouhlasn\u011b vyj\u00e1d\u0159il, ale pochop m\u011b. J\u00e1 ho m\u00e1m moc r\u00e1da. Jako p\u0159\u00edtel pro m\u011b znamen\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 tolik co ty. Nemysl\u00edm si, \u017ee on by m\u011b miloval, ale v\u00edm, co k n\u011bmu c\u00edt\u00edm j\u00e1, a j\u00e1 to pot\u0159ebovala okusit, proto\u017ee to byla nejsp\u00ed\u0161 jedin\u00e1 mo\u017enost, aby v tom z m\u00e9 strany byla zamilovanost.“ Vysv\u011btlovala mi a j\u00e1 to v podstat\u011b ch\u00e1pal. Za tohle jsem se na ni zlobit nemohl, p\u0159esto jsem st\u00e1le nemohl \u0159\u00edct jedinou v\u011btu. Jen jsem se soust\u0159edil na to, aby nebylo okam\u017eit\u011b poznat, jak zra\u0148uj\u00edc\u00ed pro m\u011b byla my\u0161lenka, \u017ee Tom se s moj\u00ed sestrou v\u010dera miloval a dnes t\u00e9m\u011b\u0159 i se mnou. Ta p\u0159edstava mi ma\u010dkala \u00fatroby a sv\u00edrav\u00e1 bolest se mi usadila v m\u00edst\u011b, kde jsem tu\u0161il b\u00edt sv\u00e9 srdce. Marn\u011b jsem se sna\u017eil nevn\u00edmat to jako zradu, ale jak jinak na to pohl\u00ed\u017eet? A co to vlastn\u011b cel\u00e9 znamen\u00e1? To jsem jen n\u00e1hra\u017eka za moji sestru, kter\u00e1 bude pat\u0159it jin\u00e9mu mu\u017ei? Ji m\u00edt tedy ji\u017e v\u00edce nem\u016f\u017ee a j\u00e1 tu z\u016fstanu voln\u00fd. A koho z n\u00e1s dvou vlastn\u011b miluje?<\/em>  <\/div>\n
„Pros\u00edm, promluv. \u0158ekni, \u017ee tomu rozum\u00ed\u0161.“ P\u0159inutil jsem se kouknout se j\u00ed do o\u010d\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Jist\u011b,“ nucen\u011b jsem se pousm\u00e1l. „Nem\u011bj obavy. Nic ti nebudu vy\u010d\u00edtat. Cos ud\u011blala, je pochopiteln\u00e9.“ J\u00ed nebylo toti\u017e co, ale n\u011bkomu jin\u00e9mu to vy\u010dtu docela s pot\u011b\u0161en\u00edm. Pravd\u011bpodobn\u011b se j\u00ed ulevilo a znovu m\u011b objala. Povolil jsem sv\u016fj k\u0159e\u010dovit\u011b sta\u017een\u00fd obli\u010dej a pevn\u011b k sob\u011b semkl v\u00ed\u010dka. B\u00e1l jsem se, \u017ee m\u00e9 o\u010di za chv\u00edli prozrad\u00ed, jak mizern\u011b mi moment\u00e1ln\u011b bylo.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Amayo, Amayo, Bille! Tady jste, hledala jsem v\u00e1s.!“ Na\u0161e mlad\u0161\u00ed sestra byla, alespo\u0148 tedy pro m\u011b, v\u00edtan\u00fdm vytr\u017een\u00edm z cel\u00e9 t\u00e9hle situace, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e se do\u017eadovala n\u011bjak\u00fdch her a Amaya se uvolila, \u017ee se j\u00ed bude v\u011bnovat.<\/em><\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jednou ti d\u011bkuji.“  \u0160pitla mi do ucha t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e vzala malou Yukiko za ruku a ode\u0161ly spolu z m\u00fdch komnat.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tentokr\u00e1t jsem to byl j\u00e1, kdo z\u016fstal zhroucen\u00fd na roho\u017ei uprost\u0159ed m\u00edstnosti. Sto\u010dil jsem se do klub\u00ed\u010dka a rukama si p\u0159it\u00e1hl kolena je\u0161t\u011b  bl\u00ed\u017ee k t\u011blu. Udr\u017eovalo to ve mn\u011b alespo\u0148 fale\u0161n\u00fd dojem, \u017ee takhle se udr\u017e\u00edm pohromad\u011b, proto\u017ee mi p\u0159ipadalo, \u017ee se rozsypu na mal\u00e9 kousky ubl\u00ed\u017eenosti a zran\u011bnosti. Mo\u017en\u00e1 bych mu m\u011bl b\u00fdt vd\u011b\u010dn\u00fd, proto\u017ee Amaye to ud\u011blalo radost a ulevilo j\u00ed to v jej\u00ed t\u00ed\u017eiv\u00e9 situaci, ale nedok\u00e1zal jsem to, ne\u0161lo to. Jak m\u011b mohl v\u010dera na oslav\u011b pol\u00edbit a pak b\u00fdt s n\u00ed? Tohle nebylo f\u00e9r, a\u0165 u\u017e to pro sestru m\u011blo jak\u00e1koli pozitiva. Pro sebe jsem nenach\u00e1zel jedin\u00e9, a znovu jsem m\u011bl pocit, \u017ee prohr\u00e1v\u00e1m. Nem\u011bl jsem nic speci\u00e1ln\u00edho pro sebe, co by bylo jen mezi mnou a j\u00edm. Ne, on to musel d\u00e1t i m\u00e9 sest\u0159e. V tu chv\u00edli jsem ho nen\u00e1vid\u011bl.<\/em>  <\/div>\n
Str\u00e1vil jsem dlouhou dobu s\u00e1m zav\u0159en\u00fd ve sv\u00e9m pokoji a s ub\u00edhaj\u00edc\u00edm  \u010dasem se nen\u00e1vist vytr\u00e1cela a vyst\u0159\u00eddala ji cel\u00e1  \u0161k\u00e1la nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch emoc\u00ed. Od l\u00edtosti, doprov\u00e1zen\u00e9  spoustou slz, a\u017e po vztek, kdy jsem m\u011bl chu\u0165  vy\u0161kr\u00e1bat mu o\u010di. Slu\u017eebn\u00e9 se sn\u00eddan\u00ed jsem vyhodil a p\u0159ik\u00e1zal nevyru\u0161ovat m\u011b. V pozdn\u00edm odpoledni jsem byl potom u\u017e jen vy\u010derpan\u00fd a zmo\u017een\u00fd v\u0161\u00edm t\u00edm uva\u017eov\u00e1n\u00edm o tom, pro\u010d se mi tohle d\u011bje. A hlavn\u011b jsem zjistil, \u017ee se mi st\u00fdsk\u00e1 a cht\u011bl bych ho vid\u011bt. On u\u017e musel b\u00fdt s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed d\u00e1vno zp\u011bt, a te\u010f \u010dekal, kdy se uk\u00e1\u017eu, proto\u017ee jsem mu p\u0159eci sl\u00edbil, \u017ee ho budu vyhl\u00ed\u017eet. V t\u00e9to \u010d\u00e1sti pal\u00e1ce je\u0161t\u011b nikdy nebyl, tud\u00ed\u017e jsem ani nep\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee by p\u0159i\u0161el on za mnou.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bolav\u011b  se ozvalo i m\u00e9 t\u011blo, kdy\u017e  jsem se sb\u00edral na nohy. Zkusmo jsem ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f a \u010dekal, a\u017e p\u0159ejde brn\u011bn\u00ed v prav\u00e9m chodidle, kter\u00e9 jsem m\u011bl sto\u010den\u00e9 pod sebou, a te\u010f, kdy\u017e jsem ho uvolnil, se honem sna\u017eilo dokrvit. Dokonce mi bylo i jedno, jak \u0161patn\u011b jsem musel vypadat. Nem\u011bl jsem ani snahu zkontrolovat se v zrcadle a n\u011bco se sebou ud\u011blat. Tak, jak jsem byl, jsem si to zam\u00ed\u0159il za n\u00edm. Cesta zahradami m\u00e9 pocuchan\u00e9 nervy dok\u00e1zala zklidnit do t\u00e9 m\u00edry, \u017ee u\u017e jsem k n\u011bmu p\u0159ich\u00e1zel jen  pouze s  touhou urovnat to a sly\u0161et uji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee u\u017e se to nebude opakovat a bude jenom se mnou.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
U\u017e  z d\u00e1lky jsem ho uvid\u011bl sed\u011bt na verand\u011b. S nad\u0161en\u00edm vysko\u010dil na nohy, kdy\u017e si m\u011b v\u0161imnul tak\u00e9, a vy\u0161el mi v \u00fastrety.<\/em><\/div>\n
„R\u00e1d t\u011b vid\u00edm. U\u017e tu na tebe n\u011bjakou dobu \u010dek\u00e1m. Co t\u011b zdr\u017eelo?“ Vypt\u00e1val se, p\u0159i tom se usm\u00edval a dr\u017eel m\u011b za ruce, stoj\u00edc naproti mn\u011b v t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti. „Stalo se n\u011bco?“ Zeptal se s podt\u00f3nem starosti v hlase a jeho sm\u00edch povadl, kdy\u017e zaregistroval moji skleslost. T\u011b\u017ece jsem k n\u011bmu zvedl pohled a ti\u0161e promluvil.<\/em><\/div>\n
„Amaya mi vypr\u00e1v\u011bla o va\u0161\u00ed noci\u2026 \u0158ekni, m\u00e1\u0161 m\u011b r\u00e1d, nebo to bylo jen\u2026“ Nedopov\u011bd\u011bl jsem. Nezvl\u00e1dl bych vyslovit sv\u00e9 obavy nahlas. To, \u017ee jsem mo\u017en\u00e1 jen druh\u00fd, pouh\u00e1 n\u00e1hra\u017eka. D\u011bsilo m\u011b to o to v\u00edc, proto\u017ee mnou projelo p\u0159i pohledu do jeho hn\u011bd\u00fdch kr\u00e1sn\u00fdch o\u010d\u00ed, \u017ee jsem do n\u011bj beznad\u011bjn\u011b zamilovan\u00fd a nedok\u00e1\u017eu bez jeho l\u00e1sky \u017e\u00edt.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: Tomi & Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread<\/strong>: Janule<\/strong><\/div>\n
\n

<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Tomi & Ainikki „Ne nepl\u00e1\u010du. V\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku.“ Pokusil jsem se na n\u011bj usm\u00e1t, i kdy\u017e jsem m\u011bl pocit, \u017ee se mi obli\u010dej zkroutil do k\u0159e\u010dovit\u00e9ho \u0161klebu. Nedok\u00e1zal bych mu to vysv\u011btlit. Nebylo to toti\u017e n\u011bco, co bych j\u00e1 s\u00e1m<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[329],"tags":[],"class_list":["post-11216","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-znovu-jsem-nasel-vychod-slunce"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11216","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11216"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11216\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11216"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11216"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11216"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}