{"id":11230,"date":"2010-07-13T18:30:00","date_gmt":"2010-07-13T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11203"},"modified":"2010-07-13T18:30:00","modified_gmt":"2010-07-13T17:30:00","slug":"heisenberg-academy-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/07\/13\/heisenberg-academy-3\/","title":{"rendered":"Heisenberg Academy 3."},"content":{"rendered":"
autor: Buyyouadrank<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"413\"<\/div>\n
<\/div>\n
Spolubydl\u00edc\u00ed<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Pozd\u011bji toho dne, le\u017eel Andreas na sv\u00e9 posteli, nepozorn\u011b listoval Parf\u00e9mem<\/em>, sou\u010dasn\u00fdm rom\u00e1nem, kter\u00fd musel \u010d\u00edst do hodin literatury, a Bill le\u017eel na n\u011bm, drmol\u00edc\u00ed a hraj\u00edc\u00ed si s jeho odbarven\u00fdmi vlasy.  <\/div>\n
„A te\u010f mus\u00edm str\u00e1vit dal\u0161\u00ed \u010dty\u0159i ned\u011ble \u010di\u0161t\u011bn\u00edm z\u00e1chod\u016f s t\u00edm pouli\u010dn\u00edm odpadem! A je\u0161t\u011b s n\u00edm b\u00fdt dva t\u00fddny po \u0161kole! To je absolutn\u011b v prdeli, p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee Bushido po mn\u011b jde. Pamatuje\u0161, jak…“<\/p>\n<\/div>\n
„Oh sakra, Bushido,“ za\u00fap\u011bl Andreas a posadil se, \u010d\u00edm\u017e ze sebe svalil Billa, jen\u017e se na n\u011bj na\u0161tvan\u011b pod\u00edval a na\u0161pulil rty. Andreas nev\u011bd\u011bl jak, ale Billovy tmav\u00e9 o\u010di ho d\u011blaly je\u0161t\u011b roztomilej\u0161\u00edm a d\u00e1valy Andreasovi pot\u0159ebu jej ochra\u0148ovat. Andreas se zhrozil nad sv\u00fdm sm\u011b\u0161n\u011b gaysk\u00fdm my\u0161len\u00edm, jak p\u0159ech\u00e1zel pokoj, aby si vzal bundu, a bylo mu skoro l\u00edto, \u017ee tu Billa mus\u00ed takhle nechat. „Zrovna jsem si vzpomn\u011bl, \u017ee jsem m\u011bl j\u00edt za Bushidem… sakra, p\u0159ed deseti minutama. Uvid\u00edme se pozd\u011bji, ok?“<\/p>\n<\/div>\n
Bill zabru\u010del a zam\u00e1val za Andreasem, kter\u00fd zav\u0159el dve\u0159e a b\u011b\u017eel dol\u016f do haly, p\u0159\u00edmo k hlavn\u00edm dve\u0159\u00edm budovy a prob\u011bhl jimi. P\u0159eb\u011bhl p\u0159es kamenitou cesti\u010dku, a pak b\u011b\u017eel po tr\u00e1v\u011b asi \u010dty\u0159i minuty v kuse, ne\u017e se kone\u010dn\u011b dostal do spr\u00e1vn\u00ed budovy. Zt\u011b\u017eka oddechoval a sna\u017e\u00edc se nabrat dech, vpochodoval dovnit\u0159, doufal, \u017ee ho Bushido p\u0159\u00edli\u0161 nese\u0159ve.  <\/div>\n
„Jde\u0161 skoro o dvacet minut pozd\u011b,“ vy\u0161t\u011bkl Bushido, kdy\u017e Andreas nesm\u011ble vstoupil do jeho kancel\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Omluv\u00e1m se, pane Ferchichi,“ zamumlal Andreas.<\/div>\n
„To bys m\u011bl,“ \u0159ekl Bushido a nazna\u010dil Andreasovi, aby si sedl na \u017eidli p\u0159ed stolem. „Tak\u017ee, m\u00e1me p\u00e1r d\u016fle\u017eit\u00fdch v\u011bc\u00ed k probr\u00e1n\u00ed, Schiller, tak si ud\u011blej pohodl\u00ed.  <\/div>\n
Andreas se zamra\u010dil a op\u0159el se. V\u011bd\u011bl moc dob\u0159e, \u017ee nad\u011blal hodn\u011b probl\u00e9m\u016f, ale celkem mu to proch\u00e1zelo. Obvykle dostal jen p\u00e1r zl\u00fdch pohled\u016f a skoro nikdy nebyl zavol\u00e1n do kancel\u00e1\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee. Oba v\u00edme, \u017ee t\u011b nesn\u00e1\u0161\u00edm,“ prohl\u00e1sil Bushido.<\/div>\n
\n
„J\u00e9\u017ei\u0161, fakt d\u00edk, pane v\u00fdchovn\u00fd poradce<\/em>,“ p\u0159evr\u00e1til Andreas o\u010di.<\/div>\n
„Sklapni,“ \u0159ekl p\u0159\u00edsn\u011b Bushido. „Nemusel bych t\u011b nen\u00e1vid\u011bt, kdybys netr\u00e1vil ve\u0161ker\u00fd sv\u016fj \u010das… “ otev\u0159el \u0161upl\u00edk, listoval slo\u017ekami, dokud nespat\u0159il jm\u00e9no ‚Schiller, A.‘ a neza\u010dal pro\u010d\u00edtat: „Tady to m\u00e1me. Bran\u00edm snad v\u0161ech mo\u017en\u00fdch drog, kou\u0159en\u00edm ve \u0161kole, chozen\u00edm do hodin opil\u00fd, n\u00e1v\u0161t\u011bvami M\u00e4dchensk\u00e9 d\u00edv\u010d\u00ed \u0161koly skoro ka\u017ed\u00fd t\u00fdden. P\u0159iznej to, jsi posran\u00fd d\u00edt\u011b. Nicm\u00e9n\u011b,“ Bushido zastr\u010dil slo\u017eku zp\u00e1tky do \u0161upl\u00edku a hlasit\u011b jej zav\u0159el. „Kv\u016fli tv\u00fdm excelentn\u00edm v\u00fdsledk\u016fm si tohle v\u0161echno m\u016f\u017ee\u0161 dovolit a projde ti to. \u0158editel je p\u0159\u00edli\u0161 zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd s lezen\u00edm ti do prdele a podl\u00e9z\u00e1n\u00edm kv\u016fli tv\u00fdm skv\u011bl\u00fdm zn\u00e1mk\u00e1m, \u017ee si m\u016f\u017ee\u0161 d\u011blat v\u0161echno, co kurva chce\u0161. Spr\u00e1vn\u011b?“  <\/div>\n
„Spr\u00e1vn\u011b… “ P\u0159ik\u00fdvl Andreas pomalu, div\u00edc\u00ed se, pro\u010d Bushido mrhal jeho \u010dasem kv\u016fli tak o\u010dividn\u00fdm v\u011bcem.  <\/div>\n
„A j\u00e1 t\u011b nen\u00e1vid\u00edm, proto\u017ee a\u010dkoliv jsi m\u011bl b\u00fdt vylou\u010den u\u017e v prvn\u00edm semestru na t\u00e9hle \u0161kole, co\u017e jsou t\u0159i roky, nem\u016f\u017ee ud\u011blat nic. Ale<\/em>,“ Bushido to slovo \u0159ekl zlomysln\u011b a s rostouc\u00edm pot\u011b\u0161en\u00edm sledoval Andreas\u016fv b\u00e1zliv\u00fd v\u00fdraz. „Pod\u00edvej, co to tady m\u00e1m, Schillere.“ Prohrabal se n\u011bkolika pap\u00edry na stole, vyt\u00e1hl dv\u011b p\u00edsemky a hodil je p\u0159\u00edmo p\u0159ed blon\u010f\u00e1ka.<\/p>\n<\/div>\n
Andreas se zamra\u010dil a nahnul se dop\u0159edu. Rozpoznal v nich sv\u00e9 dva posledn\u00ed testy, jeden z matematiky a druh\u00fd z d\u011bjepisu. Na tom z d\u011bjepisu byl velk\u00fd \u010derven\u00fd 55% ne\u00fasp\u011bch na\u010dm\u00e1ran\u00fd na vrchu, a test z matiky byl dokonce je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed s ob\u0159\u00edm 22%. Selhan\u00ed v t\u011bchhle testech si obzvl\u00e1\u0161\u0165 pamatoval – noc p\u0159ed p\u00edsemkou z matiky ho Bill dr\u017eel vzh\u016fru, proto\u017ee cht\u011bl vyzkou\u0161et n\u011bjak\u00e9 nov\u00e9 polohy z Cosmopolitanu<\/em>, kter\u00fd koupil, a v d\u011bjepise neusp\u011bl, proto\u017ee mu ho b\u011bhem opakovac\u00ed hodiny Bill pod stolem vyhonil. Co\u017e samoz\u0159ejm\u011b zna\u010dn\u011b sn\u00ed\u017eilo jeho soust\u0159ed\u011bn\u00ed v hodin\u011b.  <\/div>\n
„Tak jsem posral jeden nebo dva testy. Co je na tom?“ Andreas se sna\u017eil skr\u00fdt nervozitu ve sv\u00e9m hlase.<\/p>\n<\/div>\n
„No vid\u00ed\u0161, ono by to tolik nevadilo, kdybys jednou za \u010das n\u011bco zkazil, ale tyhle dva jsou obzvl\u00e1\u0161\u0165 zesran\u00fd. Tak hodn\u011b zesran\u00fd, \u017ee ti sn\u00ed\u017eily tv\u016fj drahocenn\u00fd bodov\u00fd pr\u016fm\u011br. Jako dodatek k tomu jsi byl taky svrhnut z tr\u016fnu. U\u017e nad\u00e1le nejsi studentem \u010d\u00edslo jedna na t\u00e9to \u0161kole a byl jsi nahrazen Jimim Ochsenknechtem.“<\/p>\n<\/div>\n
Andreasovi se roz\u0161\u00ed\u0159ily o\u010di a vypadal, \u017ee ka\u017edou chv\u00edli omdl\u00ed. „J-Jimiho v\u00fdsledky jsou lep\u0161\u00ed ne\u017e moje?“ Zalapal po dechu. Jeho ego bylo p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b po\u0161kozeno. Nejen \u017ee byl zvykl\u00fd m\u00edt titul studenta \u010d\u00edslo jedna, ale ten titul mu byl sebr\u00e1n \u010dlov\u011bkem, kter\u00e9ho nen\u00e1vid\u011bl ze v\u0161ech nejv\u00edc, Jimim Ochsenknechtem.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak,“ u\u0161kl\u00edbl se Bushido. A\u017e p\u0159\u00edli\u0161 si to u\u017e\u00edval a vy\u017e\u00edval se v teenagerov\u011b beznad\u011bji. Pr\u00e1v\u011b te\u010f se Bushido dostal na dal\u0161\u00ed level zla. „Te\u010f, kdy\u017e nem\u00e1\u0161 \u0159editele na ochranu, \u0159ekni, co mi br\u00e1n\u00ed t\u011b hned te\u010f vyhodit?“<\/p>\n<\/div>\n
Andreas zt\u011b\u017eka polknul, a\u017e  mu ohryzek skoro bolestiv\u011b poskakoval nahoru a dol\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Zd\u00e1lo se, \u017ee Bushidova radost zmizela, a dokonce se zamra\u010dil. „Co mi br\u00e1n\u00ed ve tv\u00e9m vylou\u010den\u00ed, je David Jost.“  <\/div>\n
Andreas za\u010dal znovu d\u00fdchat.<\/p>\n<\/div>\n
„Jo, jo,“ p\u0159evr\u00e1til Bushido o\u010di. „Jost p\u0159esv\u011bd\u010dil veden\u00ed, aby ti dali druhou \u0161anci. Tak\u017ee by ses m\u011bl rad\u0161i polep\u0161it, Schillere, proto\u017ee tohle bylo sakra t\u011bsn\u00fd.“<\/p>\n<\/div>\n
„A-ano, pane,“ Andreas se zaj\u00edkal vd\u011bkem, a\u017e skoro nemohl mluvit.<\/p>\n<\/div>\n
„A taky, Jost pevn\u011b v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee tv\u016fj spolubydl\u00edc\u00ed, Bill Kaulitz, by mohl b\u00fdt to rozpt\u00fdlen\u00ed, d\u00edky kter\u00e9mu jsi tak p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b selhal,“ pokra\u010doval Bushido. M\u011bl samoz\u0159ejm\u011b pravdu a Andreas znovu ztuhl. „Tak\u017ee a\u017e se vr\u00e1t\u00ed\u0161, \u0159ekni Billovi, aby se p\u0159est\u011bhoval naproti do pokoje 12A. Pr\u00e1v\u011b te\u010f ten pokoj ob\u00fdv\u00e1 jen jedna osoba a m\u00e1 dv\u011b postele, tak\u017ee by se m\u011bl Bill lehce p\u0159est\u011bhovat, a ty bude\u0161 osvobozen od jak\u00e9hokoli rozptylov\u00e1n\u00ed.“ Bushido moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee Andreas a Bill spolu sp\u00ed; co Tom dopoledne \u0159ekl, jen potvrdilo jeho podez\u0159en\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee z toho Bill bude p\u0159\u00edli\u0161 nad\u0161en\u00fd,“ zamumlal Andreas. „Mo\u017en\u00e1 kv\u016fli tomu bude i hyster\u010dit.  <\/div>\n
Bushido zat\u0159epal hlavou. Ve dvou kr\u00e1tk\u00fdch m\u011bs\u00edc\u00edch se Billovy hysterick\u00e9 z\u00e1chvaty staly proslul\u00fdmi. Ten posledn\u00ed byl n\u011bkdy p\u0159ed dv\u011bma t\u00fddny, kdy Bill vychrstnul pol\u00edvku na kucha\u0159ku, proto\u017ee ‚obsah tuku byl p\u0159\u00edli\u0161 vysok\u00fd‘.<\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e, stav\u00edm se a p\u0159esv\u011bd\u010d\u00edm ho,“ zabru\u010del Bushido, odsunul \u017eidli, aby se mohl postavit a n\u00e1sledovat Andrease ze dve\u0159\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
–<\/p>\n<\/div>\n
„Ne!“<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, uklidni se…“<\/p>\n<\/div>\n
„Ne, nebudu se st\u011bhovat, ne, ne, ne!“ Pi\u0161t\u011bl Bill. Andreas se pokusil povzbudit jej pohledem a \u0161el vp\u0159ed, ale Bill ho ch\u0148apnul za ruce a \u0159val. „Nest\u011bhuju se, budu odsouzen k v\u011b\u010dn\u00e9mu utrpen\u00ed, jestli budu bydlet s t\u00edm odpadem do konce roku!“<\/p>\n<\/div>\n
Bushido tu celou sc\u00e9nu sledoval od dve\u0159\u00ed, se st\u00e1le zv\u011bt\u0161uj\u00edc\u00ed se netrp\u011blivost\u00ed, jak se kluci z cel\u00e9 budovy shroma\u017e\u010fovali u pokoje 12B, aby vid\u011bli zdroj toho dramatu a chaosu.  <\/div>\n
„Bille, tohle je nezbytn\u00e9!“ David se najednou objevil odnikud, protla\u010dil se z\u00e1stupem \u010dumil\u016f a postavil se vedle Bushida, kter\u00fd po n\u011bm st\u0159elil roz\u010dilen\u00fdm pohledem. David si povzdechl a ve\u0161el do pokoje, zvedl Billovy ta\u0161ky od Luise Vuittona a k Billovu zd\u011b\u0161en\u00ed je t\u00e1hnul ven. Bylo v\u0161eobecn\u011b zn\u00e1mo, \u017ee Bill \u017eil s v\u011bcmi v kufrech, proto\u017ee pova\u017eoval \u0161koln\u00ed \u0161atn\u00edky a sk\u0159\u00edn\u011b za ‚odporn\u00e9‘.<\/p>\n<\/div>\n
David t\u00e1hnul ta\u0161ky naproti a otev\u0159el Tomovy dve\u0159e. Tom byl rozvalen\u00fd na sv\u00e9 posteli a \u010dm\u00e1ral cosi do se\u0161itku. Pak uvid\u011bl Davida a posadil se.<\/p>\n<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ Zamra\u010dil se, kdy\u017e si v\u0161imnul ta\u0161ek u Davidov\u00fdch nohou.<\/div>\n
„Co, jsi snad hluchej?“ Zeptal se nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b David.<\/p>\n<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny a uk\u00e1zal na sluch\u00e1tka v u\u0161\u00edch. Poslouchal Jay-Z s volumem na maximum a o tom, co se d\u011blo naproti na chodb\u011b, nem\u011bl ani pon\u011bt\u00ed. Vyndal si sluch\u00e1tka a jen co usly\u0161el pronikav\u00fd v\u0159\u00edskot, zacpal si u\u0161i. Tom svra\u0161til obo\u010d\u00ed, kdy\u017e rozpoznal, \u017ee je to Bill\u016fv k\u0159ik, a v\u011bd\u011bl, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd jin\u00fd kluk na \u0161kole nem\u00e1 ta\u0161ky od Luise Vuittona, krom\u011b Billa.<\/p>\n<\/div>\n
„Oh, ne, ne, ne,“  \u0159ekl Tom rychle a zvedl se. „Pros\u00edm ne\u0159\u00edkejte mi…“<\/p>\n<\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee ti nevad\u00ed pod\u011blit se o pokoj. Promi\u0148, nemohls tu b\u00fdt s\u00e1m p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. Ale bude to tak lep\u0161\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
„Bill se sem nebude st\u011bhovat!“ Za\u0159val Tom.  <\/div>\n
„Pros\u00edm t\u011b, Tome. Nepot\u0159ebuju se tu vypo\u0159\u00e1d\u00e1vat s dal\u0161\u00edm je\u010d\u00edc\u00edm teenagerem,“ promnul si David \u010delo.<\/p>\n<\/div>\n
Tom za\u010dal drmolit, sna\u017e\u00edc se p\u0159esv\u011bd\u010dit Davida, aby si to rozmyslel, ale David byl neuv\u011b\u0159iteln\u011b  tvrdohlav\u00fd a v\u0161echno odm\u00edtal. Stejn\u011b jako Bill. Ve 12B se Bill pov\u011bsil na dve\u0159e \u0161atn\u00edku, dr\u017eel se zuby nehty a k\u0159i\u010del z pln\u00fdch plic. Bushido ho dr\u017eel okolo pasu a sna\u017eil se jej odp\u00e1\u010dit. Dokonce i s jeho t\u011b\u017ekou a svalnatou postavu byl Bushido p\u0159ekvapen\u00fd nad silou vyhubl\u00e9ho a vysok\u00e9ho Billa, a trvalo mu dobr\u00fdch p\u011bt minut sundat ho dol\u016f a odt\u00e1hnout ho p\u0159es chodbu. Andreas bezmocn\u011b p\u0159ihl\u00ed\u017eel, nejist\u00fd, zda by mu m\u011blo b\u00fdt Billa l\u00edto, nebo se kv\u016fli n\u011bmu c\u00edtit trapn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
–<\/p>\n<\/div>\n
Tom le\u017eel ve sv\u00e9 posteli s rukama za hlavou a zamra\u010denou tv\u00e1\u0159\u00ed. On spal na doln\u00ed posteli a Bill na vrchn\u00ed. Nepromluvili ani slovo od t\u00e9 doby, co byl Bill vta\u017een do pokoje, atmosf\u00e9ra byla tak napjat\u00e1, \u017ee dokonce i David ode\u0161el okam\u017eit\u011b po Billov\u011b vkopnut\u00ed dovnit\u0159. I kdy\u017e, Bill p\u0159ece jenom Tomovi n\u011bco \u0159ekl, kdy\u017e lezl po mal\u00e9m \u017eeb\u0159\u00edku na horn\u00ed postel: „Douf\u00e1m, \u017ee ta postel na tebe uprost\u0159ed noci spadne a udus\u00ed t\u011b.“ Toma to p\u0159\u00edli\u0161 nepot\u011b\u0161ilo.<\/p>\n<\/div>\n
Te\u010f vl\u00e1dlo mrtvoln\u00e9  ticho, jak Tom pokra\u010doval v soust\u0159ed\u011bn\u00e9m propalov\u00e1n\u00ed pohledem m\u00edsto nad sebou, co\u017e bylo d\u0159evo Billovy vrchn\u00ed postele. Brzo mu za\u010dala t\u011b\u017eknout v\u00ed\u010dka a my\u0161lenky se no\u0159ily do temnoty sp\u00e1nku, kter\u00fd byl velkou \u00falevou, proto\u017ee tento den byl jeden z nejvy\u010derp\u00e1vaj\u00edcn\u011bj\u0161\u00edch dn\u016f za cel\u00fd jeho dosavadn\u00ed \u017eivot.<\/p>\n<\/div>\n
Zrovna, kdy\u017e u\u017e  Tom skoro spal, usly\u0161el tich\u00e9 zabru\u010den\u00ed. S trhnut\u00edm otev\u0159el o\u010di a pomalu se na posteli posadil s pe\u0159inami \u0161ust\u00edc\u00edmi okolo sebe. Bylo ticho. S rozhodnut\u00edm, \u017ee se mu to pouze zd\u00e1lo, se Tom polo\u017eil zp\u00e1tky na matraci. O sekundu pozd\u011bji usly\u0161el dal\u0161\u00ed zabru\u010den\u00ed, tentokr\u00e1t doprov\u00e1zeno zast\u00e9n\u00e1n\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
„Co to kurva?“ Mumlal Tom, vyhrab\u00e1vaj\u00edc se z postele. V\u011bd\u011bl, \u017ee to byl Bill, ale kdy\u017e vylezl po mal\u00e9m \u017eeb\u0159\u00edku, rozhodn\u011b ne\u010dekal, \u017ee najde Billa rozvalen\u00e9ho na mal\u00e9 matraci s hlavou zaklon\u011bnou, pusou doko\u0159\u00e1n a s v\u00ed\u010dky p\u011bvn\u011b stisknut\u00fdmi k sob\u011b, jak si ho hon\u00ed. Tomovi se roz\u0161\u00ed\u0159ily zorni\u010dky, zamrzl na m\u00edst\u011b a sledoval Billovu ruku obratn\u011b se pohybuj\u00edc\u00ed pod tenk\u00fdmi flanelov\u00fdmi py\u017eamov\u00fdmi kalhotami.<\/p>\n<\/div>\n
„Oh, bo\u017ee, ano,“ Bill jemn\u011b pohyboval boky a st\u00e9nal s mal\u00fdm odleskem \u017eeleza v puse, tlumen\u00fdm m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btlem. Prohnul se v z\u00e1dech, trochu se nadzvedl a vyk\u0159ikl s kapkou potu na \u010dele, jak se n\u00e1hle ud\u011blal. Tom polknul, nemohl si pomoct; jeho o\u010di sj\u00ed\u017ed\u011bly dol\u016f p\u0159\u00edmo k mokr\u00e9mu m\u00edstu na Billov\u011b py\u017eamu. Billova tenk\u00e1 bled\u00e1 ruka po chvilce vyjela ven, pokryt\u00e1 n\u00e1sledkem jeho orgasmu, a Tom zalapal po dechu a pustil se \u017eeb\u0159\u00edku. Vyjekl a s plno nad\u00e1vkami spadl rovnou na zadek.  <\/div>\n
Bill zmaten\u011b otev\u0159el o\u010di a posadil se, rychle ot\u00edraj\u00edc svou za\u0161pin\u011bnou ruku do prost\u011bradla a zb\u011bsile se za\u010dal rozhl\u00ed\u017eet okolo sebe, na\u010de\u017e otev\u0159el pusu doko\u0159\u00e1n, kdy\u017e spat\u0159il Toma, jak se opatrn\u011b sb\u00edr\u00e1 ze zem\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Co to sakra d\u011bl\u00e1\u0161?“ Ot\u00e1zal se Bill a tv\u00e1\u0159e se mu za\u010daly barvit do \u010dervena, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee Tom musel vid\u011bt nebo alespo\u0148 sly\u0161et, co pr\u00e1v\u011b d\u011blal.<\/p>\n<\/div>\n
„Nic,“ \u0159ekl rychle Tom tich\u00fdm hlasem. Vstal a promnul si bolav\u00e9 m\u00edsto na zadku, p\u0159edt\u00edm, ne\u017e vylezl zp\u00e1tky na svou matraci a p\u0159ikryl se pe\u0159inou. Oto\u010dil se \u010delem ke zdi a potichu klel, kdy\u017e c\u00edtil, jak tvrdne. „Kurva,“ zasy\u010del, sjel dol\u016f a chytnul sv\u016fj penis, st\u00e9naj\u00edc, kdy\u017e mu tento \u010din p\u0159inesl tro\u0161i\u010dku \u00falevy a vyslal z\u00e1chv\u011bv do p\u00e1te\u0159e. Ani se neobt\u011b\u017eoval myslet na d\u016fvod, pro\u010d byl vzru\u0161en\u00fd, prost\u011b byl.<\/p>\n<\/div>\n
Dokonce ani nesly\u0161el Billa, kter\u00fd slezl dol\u016f po \u017eeb\u0159\u00edku a p\u0159ist\u00e1l hladce na sv\u00fdch chodidlech.  <\/div>\n
„U\u017e jsi m\u011b jednou vyru\u0161il, tentokr\u00e1t chci, aby ses mi u\u017e kurva omluvil,“ zavr\u010del Bill s rukama v bok, jak se zabod\u00e1val zlostn\u00fdm pohledem do Tomov\u00fdch zad.<\/p>\n<\/div>\n
„Jdi do hajzlu,“ odbyl ho Tom.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se zamra\u010dil a pozvedl obo\u010d\u00ed. B\u00e1l se, \u017ee se Tom uhodil do hlavy a zp\u016fsobil si tak n\u011bjak\u00e9 po\u0161kozen\u00ed mozku. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee Bill se neb\u00e1l o Toma, b\u00e1l se, aby mu to nebylo d\u00e1v\u00e1no za vinu. „Nem\u00e1\u0161 ot\u0159es mozku, \u017ee ne?“<\/p>\n<\/div>\n
Tom se kr\u00e1tce zasm\u00e1l a pustil sv\u016fj penis, aby se hlavou oto\u010dil k Billovi.  <\/div>\n
Ne, ty kokote, spadl jsem na prdel, ne na hlavu,“ \u0159ekl Tom hnusn\u011b a Bill z\u010dervenal.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak promi\u0148, \u017ee jsem se o tebe b\u00e1l!“ Zaprskal Bill a zatnul ruce v p\u011bst. „Co\u017e je ode m\u011b dost, kdy\u017e uv\u00e1\u017e\u00ed\u0161, \u017ee mi dlu\u017e\u00ed\u0161 u\u017e dv\u011b omluvy.“  <\/div>\n
„Bille, nechal bys m\u011b u\u017e kurva na pokoji?“ Zasy\u010del Tom. Opravdu se hodn\u011b, hodn\u011b sna\u017eil vyhonit si ho, ale Billovo otravn\u00e9 k\u0148our\u00e1n\u00ed to po\u0159\u00e1dn\u011b st\u011b\u017eovalo.<\/p>\n<\/div>\n
„A co to sakra vlastn\u011b d\u011bl\u00e1\u0161?“ Bill p\u0159ivykl o\u010dima tm\u011b a zam\u017eoural na Toma, v\u0161\u00edmaj\u00edc si v t\u00e9 tm\u011b blon\u010fat\u00fdch dred\u016f, piercingu ve rtu a p\u011bkn\u011b op\u00e1len\u00e9 k\u016f\u017ee. „Tome? Tome!“ Bill se nat\u00e1hnul a uchopil Tomovo rameno. Tom sebou cuknul, zalapal po dechu a vypustil hlasit\u00fd sten. Bill zamrkal a z\u00edral, jeho mozek si kone\u010dn\u011b poskl\u00e1dal dv\u011b a dv\u011b dohromady. Vyvalil o\u010di a ustoupil o krok dozadu.  <\/div>\n
„Ty masturbuje\u0161<\/em>?!“ Zeptal se a slovo ‚masturbuje\u0161‘ zlostn\u011b zasy\u010del.  <\/div>\n
„Nechovej se, jako bys to pr\u00e1v\u011b s\u00e1m ned\u011blal,“ p\u0159eto\u010dil se Tom na z\u00e1da a jeho t\u011blo ochablo pot\u011b\u0161en\u00edm a \u00falevou. Slova, kter\u00e1 \u0159\u00edkal, byla l\u00edn\u00e1 a pomal\u00e1, vzhl\u00e9dl k Billovi, kter\u00fd ho up\u0159en\u011b sledoval. „Mohl bys m\u011b te\u010f pros\u00edm p\u0159estat svl\u00edkat pohledem, r\u00e1d bych se vyspal,“ dodal Tom u\u0161t\u011bpa\u010dn\u011b a p\u0159evalil se zp\u00e1tky \u010delem ke zdi.<\/p>\n<\/div>\n
Bill zabru\u010del, c\u00edtil se frustrovan\u011b, a odpov\u011bd\u011bl: „Jako bych se na tebe cht\u011bl d\u00edvat v\u00edc, ne\u017e je nutn\u00e9. Budu tr\u00e1vit dal\u0161\u00ed dva t\u00fddny m\u00e9ho \u017eivota s tebou, ne?“ Zabru\u010del, vylezl zp\u00e1tky po d\u0159ev\u011bn\u00e9m \u017eeb\u0159\u00edku, zavrtal se pod pe\u0159inu a zabo\u0159il hlavu pod pol\u0161t\u00e1\u0159.  <\/div>\n
Tom neodpov\u011bd\u011bl. Pozorn\u011b  poslouchal zvuky, kter\u00e9 vyd\u00e1vala matrace, vrzaj\u00edc\u00ed p\u0159i ka\u017ed\u00e9m Billov\u011b pohybu. Bill n\u011bkolikr\u00e1t unaven\u011b zaz\u00edval a nakonec ztichnul \u00fapln\u011b, Tom mohl sly\u0161et jedin\u011b sv\u00e9  vlastn\u00ed n\u00e1dechy.  <\/div>\n
Tom si povzdechl a zav\u0159el o\u010di. Te\u010f, kdy\u017e byl zase schopn\u00fd jasn\u011b uva\u017eovat, sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt na to, co ho tak rychle vzru\u0161ilo. Nedok\u00e1zal na to p\u0159ij\u00edt, byl p\u0159\u00edli\u0161 unaven\u00fd a rozhodl se rad\u0161i j\u00edt sp\u00e1t a zjistit to z\u00edtra.      <\/div>\n
autor: Buyyouadrank<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Keytik<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
original<\/strong><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Buyyouadrank Spolubydl\u00edc\u00ed Pozd\u011bji toho dne, le\u017eel Andreas na sv\u00e9 posteli, nepozorn\u011b listoval Parf\u00e9mem, sou\u010dasn\u00fdm rom\u00e1nem, kter\u00fd musel \u010d\u00edst do hodin literatury, a Bill le\u017eel na n\u011bm, drmol\u00edc\u00ed a hraj\u00edc\u00ed si s jeho odbarven\u00fdmi vlasy.   „A te\u010f mus\u00edm str\u00e1vit dal\u0161\u00ed \u010dty\u0159i ned\u011ble \u010di\u0161t\u011bn\u00edm z\u00e1chod\u016f<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[334],"tags":[],"class_list":["post-11230","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-heisenberg-academy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11230","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11230"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11230\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11230"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11230"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11230"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}