{"id":11235,"date":"2010-07-13T16:00:00","date_gmt":"2010-07-13T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11208"},"modified":"2010-07-13T16:00:00","modified_gmt":"2010-07-13T15:00:00","slug":"lutte-pour-l-amour-37","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/07\/13\/lutte-pour-l-amour-37\/","title":{"rendered":"Lutte pour l’amour 37."},"content":{"rendered":"
obr\u00e1zek<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ahoj v\u0161ichni, \u0159\u00edkala jsem si, \u017ee by bylo vhodn\u00e9, abych se v\u00e1m omluvila, \u017ee v posledn\u00ed dob\u011b mus\u00edte na jednotliv\u00e9 d\u00edly tak dlouho \u010dekat. Minul\u00fd m\u011bs\u00edc m\u011b toti\u017e potkalo n\u011bco, co m\u011b dost vzalo, zam\u00e1valo se mnou a d\u00edk \u010demu\u017e jsem nem\u011bla na nic n\u00e1ladu, psan\u00ed a TH nevyj\u00edmaje. Moje my\u0161lenky se toti\u017e po\u0159\u00e1d st\u00e1\u010dely jen k „tomu“. Mysl\u00edm si, \u017ee to potrv\u00e1, ne\u017e budu moct \u0159\u00edct, \u017ee je to za mnou, ale i tak jsem r\u00e1da za to, \u017ee jsem schopn\u00e1 v\u016fbec d\u011blat n\u011bco jin\u00e9ho, ne\u017e jen po\u0159\u00e1d p\u0159em\u00fd\u0161let nad n\u011b\u010d\u00edm, co nen\u00ed a vlastn\u011b ani nebylo v moj\u00ed moci ovlivnit. Bohu\u017eel i toto pat\u0159\u00ed k \u017eivotu a m\u011b nezb\u00fdv\u00e1, ne\u017e se s t\u00edm n\u011bjak vypo\u0159\u00e1dat.<\/em><\/strong><\/div>\n
U\u017eijte si d\u00edlek a d\u011bkuju t\u011bm, kdo pov\u00eddku \u010dtou a hlavn\u011b  t\u011bm, co pod n\u00ed zanechaj\u00ed  koment :-*<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
LadyKay<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Kdyby mi to n\u011bkdo vypr\u00e1v\u011bl, kdyby mi v\u0161e vyl\u00ed\u010dil do nejmen\u0161\u00edho detailu a v t\u011bch nej\u017eiv\u011bj\u0161\u00edch barv\u00e1ch, nev\u011b\u0159ila bych. Sama jsem si myslela, \u017ee trp\u00edm halucinacemi. \u017de na ty dva tak usilovn\u011b mysl\u00edm, \u017ee mi p\u0159esko\u010dilo a vid\u00edm je naprosto v\u0161ude. Nezd\u00e1lo se mi to, byla to skute\u010dnost. Tom\u016fv v\u00fdraz, kdy\u017e se na\u0161e o\u010di st\u0159etly, se mi vryl hluboko do pam\u011bti. Ten pohled si budu pamatovat do konce \u017eivota. Vztek? Zoufalstv\u00ed? P\u0159ekvapen\u00ed? Nev\u00edm. Jist\u00e9 je, \u017ee se mu nezamlouvalo, \u017ee jsem byla sv\u011bdkem dokazov\u00e1n\u00ed jeho „bratrsk\u00e9“ l\u00e1sky Billovi. Kdy\u017e jsem se na n\u011b d\u00edvala, nezd\u00e1lo se mi na jejich chov\u00e1n\u00ed nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho. Sm\u00e1li se, pov\u00eddali si, popichovali se. Jako sourozenci. Do chv\u00edle, ne\u017e se jejich rty st\u0159etly. Kdyby jej Tom pol\u00edbil na \u010delo, na tv\u00e1\u0159 nebo obr\u00e1cen\u011b\u2026 Ale takhle bratr bratra nel\u00edb\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
Kaulitz star\u0161\u00ed te\u010f sed\u00ed naproti mn\u011b, kou\u0159\u00ed jedno cig\u00e1ro za druh\u00fdm a sem tam usrkne ze sklenice trochu coly. Ml\u010d\u00ed. Bu\u010f mi nem\u00e1 co \u0159\u00edct nebo \u010dek\u00e1, a\u017e promluv\u00edm jako prvn\u00ed. P\u0159ekvapilo m\u011b, \u017ee ani moc neremcal a ani se nesna\u017eil n\u011bjak vykroutit. Asi m\u00e1 nahn\u00e1no, abych ne\u0161la za Billem a ne\u0159ekla mu, jak to je. To m\u00e1 o mn\u011b hezk\u00fd m\u00edn\u011bn\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome,“ oslov\u00edm jej tedy a pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. Do o\u010d\u00ed mu nevid\u00edm, skr\u00fdv\u00e1 je za slune\u010dn\u00edmi br\u00fdlemi. „Pro\u010d to\u2026“<\/div>\n
„Co?!“ vystartuje po mn\u011b a p\u0159edklon\u00ed se. Zase ten jeho bojovn\u00fd postoj! „\u0158ekl jsem ti, a\u0165 se do toho\u2026“<\/div>\n
\n
„Tob\u011b nedoch\u00e1z\u00ed, \u017ee mu ubli\u017euje\u0161?“<\/div>\n
„Je \u0161\u0165astnej. Se mnou je \u0161\u0165astnej.“ Neujde mi, jak zd\u016fraznil svoji osobu. Asi abych ani na chvilku nepochybovala\u2026 Jist\u011b, on je ten nejlep\u0161\u00ed. On je n\u011bco jako spasitel vlastn\u00edho bratra. Nejhor\u0161\u00ed budu j\u00e1. Ta, kter\u00e1 se marn\u011b sna\u017e\u00ed br\u00e1nit jejich zk\u00e1ze.<\/div>\n
„Jak dlouho bude? A co ty? Ty jsi \u0161\u0165astnej? Takhle jsi to cht\u011bl?“ <\/div>\n
„A co bys cht\u011bla ud\u011blat, hm? J\u00edt za n\u00edm a \u0159\u00edct mu, jakej je jeho br\u00e1cha hajzl, idiot? To mu rovnou m\u016f\u017ee\u0161 za\u010d\u00edt kopat hrob!“ \u0160t\u011bkne na m\u011b. Pr\u00e1v\u011b m\u00e1m mo\u017enost na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei okusit to, o \u010dem mi Tom kdysi vypr\u00e1v\u011bl. Bill je pro n\u011bj st\u0159ed vesm\u00edru, n\u011bco jako jeho soukrom\u00e9 slunce a pokus\u00ed-li se n\u011bkdo mezi n\u011b postavit a zabr\u00e1nit mu, aby se h\u0159\u00e1l v jeho z\u00e1\u0159i, zm\u011bn\u00ed se Tom v bestii, v z\u00e1ke\u0159nou bestii, kter\u00e1 by byla schopna \u010dehokoli, jen aby si Billa udr\u017eela pro sebe. Nepochybuji o tom, \u017ee ho Tom m\u00e1 r\u00e1d, to v\u016fbec ne. D\u00fdchal by za n\u011bj, ale jeho l\u00e1ska je majetnick\u00e1, sobeck\u00e1.  <\/div>\n
M\u016f\u017ee se mu zd\u00e1t, \u017ee v\u0161echno d\u011bl\u00e1 jen v z\u00e1jmu sv\u00e9ho dvoj\u010dete, ale unik\u00e1 mu, \u017ee v tom roli hraje i jeho hnusn\u00e9 sobectv\u00ed a touha Billa m\u00edt jen a jen pro sebe. Jeho mal\u00fd br\u00e1\u0161ka, jak jej l\u00e1skypln\u011b naz\u00fdv\u00e1, mus\u00ed za ka\u017edou cenu pat\u0159it jemu a b\u00fdt na n\u011bj fixovan\u00fd. V\u011b\u0159\u00edm mu, \u017ee ho \u0161okovalo, kdy\u017e zjistil, \u017ee je do n\u011bj Bill zabouchnut\u00fd a\u017e po u\u0161i. Ka\u017ed\u00e9ho by takov\u00e9 zji\u0161t\u011bn\u00ed tro\u0161ku vyd\u011bsilo. Nejprve se Billovi cht\u011bl co nejv\u00edce vyh\u00fdbat, ale kdy\u017e pak zjistil, \u017ee se se mnou docela dob\u0159e bav\u00ed, zpanika\u0159il. Na m\u011b zas tak ne\u017e\u00e1rlil, Fabi pro n\u011bj byl v jeho o\u010d\u00edch sokem. Kdo v\u00ed, jestli n\u011bkde v Tomov\u011b podv\u011bdom\u00ed neza\u010dal kl\u00ed\u010dit strach, \u017ee by se z p\u0159\u00e1telstv\u00ed mohlo vyvinout n\u011bco v\u00edc. Mo\u017en\u00e1 ano, mo\u017en\u00e1 mu doopravdy p\u0159ipomn\u011bl tu autonehodu a Paula. To v\u00ed jen on s\u00e1m\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee jsi s t\u00edm za\u010dal s\u00e1m\u2026“ Asi jsem zas\u00e1hla citliv\u00fd m\u00edsto. Tom se zavrt\u00ed na \u017eidli, semkne rty a zhluboka se nadechne. Kdybych aspo\u0148 v\u011bd\u011bla, \u017ee k Billovi c\u00edt\u00ed to sam\u00e9, co on k n\u011bmu. Jen\u017ee se mi n\u011bjak nezd\u00e1, \u017ee by se ze dne na den Tom do bratra zamiloval.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi se mnou cht\u011bla mluvit? Abys do m\u011b hustila, \u017ee jsem kret\u00e9n, to sis mohla \u0161et\u0159it sv\u016fj drahocenn\u00fd \u010das pro n\u011bkoho jin\u00e9ho.“<\/div>\n
„Cht\u011bla jsem se dozv\u011bd\u011bt, pro\u010d tohle v\u0161echno, ale jak t\u011b tak sleduju…“ Pokr\u010d\u00edm rameny. Pro\u010d bych se nam\u00e1hala, kdy\u017e on nem\u00e1 sebemen\u0161\u00ed z\u00e1jem mi n\u011bco objas\u0148ovat. On je mi volnej. Dnes u\u017e ano. Nikdy by m\u011b nenapadlo, \u017ee se ke mn\u011b za\u010dne chovat takhle. V\u017edycky jsme si skv\u011ble rozum\u011bli, sm\u00e1li se spolu, \u0159e\u0161ili v\u00e1\u017en\u00e9 v\u011bci i malichernosti. V\u011b\u0159ila jsem mu jako nikomu a naz\u00fdvala ho nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edtelem. Jen\u017ee m\u016fj nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel m\u00e1 slu\u0161n\u011b nakro\u010deno k tomu st\u00e1t se m\u00fdm nep\u0159\u00edtelem. Neubl\u00ed\u017eila jsem mu, aspo\u0148 si toho nejsem v\u011bdoma. Cht\u011bla jsem mu jen pomoci, sna\u017eila jsem se. Ka\u017ed\u00fd dobr\u00fd skutek je v\u0161ak po z\u00e1sluze spravedliv\u011b potrest\u00e1n. Te\u010f mi jde jen o Billa, kter\u00fd mi nikdy neubl\u00ed\u017eil. Na to je jeho du\u0161e p\u0159\u00edli\u0161 \u010dist\u00e1. Nezaslou\u017e\u00ed si to. Tom ho hnusn\u011b obelh\u00e1v\u00e1 a ubli\u017euje mu v\u00edce, ne\u017e by si pomyslel. P\u0159edst\u00edran\u00e1 l\u00e1ska\u2026 Tohle je to nejhor\u0161\u00ed, co mohl ud\u011blat! Na m\u011b je te\u010f protivn\u00fd a p\u016fsob\u00ed jak naprost\u00fd cvok! Co p\u016fsob\u00ed, on se zbl\u00e1znil doopravdy.<\/div>\n
„Tak pro\u010d m\u011b sem tah\u00e1\u0161?!“ <\/div>\n
„Tomane, d\u011blej si, co chce\u0161. Jdu od toho, a pokud to pod\u011bl\u00e1\u0161 a ran\u00ed\u0161 ho, tak pak necho\u010f f\u0148ukat za mnou, \u017ee t\u011b Bill nesn\u00e1\u0161\u00ed.“ Popadnu ta\u0161ku a vstanu. „M\u011bj se.“ Je mi jedno, co si o mn\u011b mysl\u00ed. N\u00e1zor takov\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd se z n\u011bj stal, m\u011b nezaj\u00edm\u00e1\u2026  <\/p>\n

<\/div>\n

..::Tom::..<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ta teda dovedete \u010dlov\u011bku zkazit n\u00e1ladu a hnout \u017elu\u010d\u00ed. Vyt\u00e1hla m\u011b sem naprosto zbyte\u010dn\u011b. \u017de na n\u00e1s ka\u0161le, mi klidn\u011b mohla napsat v SMSce. Minuty, co jsem s n\u00ed str\u00e1vil sledov\u00e1n\u00edm jej\u00edho vy\u010d\u00edtav\u00e9ho v\u00fdrazu tv\u00e1\u0159e a poslouch\u00e1n\u00edm rad, jsem klidn\u011b mohl tr\u00e1vit s Billem. Pr\u00fd jestli jsem \u0161\u0165astnej?! Jasn\u011b \u017ee jo. Bill je \u0161\u0165astnej, tak\u017ee jsem i j\u00e1. Nev\u00edm, co po\u0159\u00e1d \u0159e\u0161\u00ed? V\u0161ak na vlastn\u00ed o\u010di vid\u011bla, jak je r\u00e1d, \u017ee m\u011b m\u00e1 u sebe. A \u017ee jsem mu dal pusu, no a?<\/div>\n
<\/div>\n
„Billy!“ Kleknu si k n\u011bmu, kdy\u017e ho najdu sed\u011bt na zahrad\u011b ve st\u00ednu stromu. Hrozn\u011b moc se zm\u011bnil. P\u0159edt\u00edm nikdy necht\u011bl vyj\u00edt z domu a dnes se s\u00e1m do\u017eaduje, abych ho vzal alespo\u0148 sem, kdy\u017e se \u0161kleb\u00edm nad vidinou \u0161pac\u00edrov\u00e1n\u00ed. Sed\u00e1v\u00e1me tu spolu, Bill tiskne mou dla\u0148 a mluv\u00edme o v\u0161em mo\u017en\u00e9m. Jednou vzpom\u00edn\u00e1me na d\u011btstv\u00ed, pak zase br\u00e1\u0161ka pl\u00e1nuje budoucnost. Nic a nikoho nepot\u0159ebujeme! A lidi, co n\u00e1m cht\u011bj\u00ed radit, u\u017e v\u016fbec ne!<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome?“ P\u0159iv\u00edt\u00e1 m\u011b s pusou od ucha k uchu a obejme m\u011b. P\u00e1ni, to je stisk! Ma\u010dk\u00e1 m\u011b k sob\u011b, jako bychom se nevid\u011bli n\u011bkolik let a ne jen den. M\u00e1m to na n\u011bm ale r\u00e1d, Bill je \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd um\u00ed d\u00e1vat najevo svoje emoce t\u00edm nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm zp\u016fsobem. Jedin\u00fd jeho dotyk nebo i pohled sta\u010d\u00ed k tomu, abych v\u011bd\u011bl, co pro n\u011bj znamen\u00e1m. Opatrn\u011b se rozhl\u00eddne kolem, jestli n\u00e1s n\u011bkdo nesleduje, sklon\u00ed se k m\u00fdm rt\u016fm a ukradne mi polibek.<\/div>\n
„Tak to teda ne.“ Zazub\u00edm se, p\u0159it\u00e1hnu si jej za \u0161\u00edji k sob\u011b a vpiji se do jeho rt\u016f.<\/div>\n
„Nech toho\u2026“ Jemn\u011b m\u011b od sebe odstr\u010d\u00ed. „Mamka by n\u00e1s mohla vid\u011bt.“ Upozorn\u00ed m\u011b na p\u0159\u00edtomnost na\u0161\u00ed rodi\u010dky v dom\u011b a na mo\u017enost, \u017ee by se tu kdykoli mohla ne\u010dekan\u011b objevit.<\/div>\n
„Nemohla, proto\u017ee tu nen\u00ed.“ Zazub\u00edm se na n\u011bj. Mamina p\u0159ed chvilkou ode\u0161la se slovy, \u017ee jde za kamar\u00e1dkou a nev\u00ed, kdy se vr\u00e1t\u00ed. P\u0159i\u010dem\u017e m\u011b nezapomn\u011bla pou\u010dit, co m\u00e1m d\u011blat. Jako bych byl s Billem s\u00e1m poprv\u00e9.<\/div>\n
„Ne?“ Z\u00e1ludn\u011b se na m\u011b usm\u011bje. To by m\u011b zaj\u00edmalo, co se v t\u00e9 jeho \u010dernovlas\u00e9 hlav\u011b zrodilo. Nedozv\u00edm se to. Bill m\u011b obda\u0159\u00ed je\u0161t\u011b jedn\u00edm \u00fasm\u011bvem a za\u010dne vyzv\u00eddat, jak je ostatn\u011b jeho dobr\u00fdm zvykem, kde jsem byl.  <\/div>\n
„Psal jsem j\u00ed\u2026 T\u0159ikr\u00e1t a neodepsala.“ Zm\u011bn\u00ed zni\u010dehonic t\u00e9ma, kdy\u017e uzn\u00e1, \u017ee n\u00e1pl\u0148 m\u00e9ho dne nen\u00ed nikterak zaj\u00edmav\u00e1.<\/div>\n
„Komu?“ Zept\u00e1m se, p\u0159esto\u017ee je mi jasn\u00e9, o kom je \u0159e\u010d.<\/div>\n
„Wee.“ Bill\u016fv obli\u010dej posmutn\u00ed. „Po\u0159\u00e1d j\u00ed p\u00ed\u0161u a ona nenap\u00ed\u0161e ani jedinou v\u011btu\u2026“ Do prdele! Tohle je taky moje vina. To d\u00edk mn\u011b ji Bill poznal a asi si ji a\u017e moc obl\u00edbil. Te\u010f, kdy\u017e se jeho kamar\u00e1dka neoz\u00fdv\u00e1, nech\u00e1pe, co se d\u011bje a tr\u00e1p\u00ed ho to.<\/div>\n
„T\u0159eba nem\u00e1 \u010das\u2026“<\/div>\n
„Blbost!“ Vyk\u0159ikne. „I p\u0159ed t\u00edm nem\u011bla po\u0159\u00e1d \u010das, ale na m\u011b si ho v\u017edycky ud\u011blala. Zpr\u00e1vu by m\u011bla napsanou b\u011bhem p\u00e1r minut. Mo\u017en\u00e1 se na m\u011b zlob\u00ed…“<\/p>\n<\/div>\n
..::Bill::..<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Nezlob\u00ed.“ Tom zavrt\u00ed hlavou a zad\u00edv\u00e1 se k nebes\u016fm. O\u010dima chv\u00edli bloud\u00ed po blankytn\u00e9 mod\u0159i, ne\u017e se jeho pohled znovu sto\u010d\u00ed ke mn\u011b. R\u00e1d bych jeho slov\u016fm v\u011b\u0159il, ale po\u0159\u00e1d m\u00e1m tendenci pochybovat. Dneska nad n\u00ed cel\u00fd den p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm. Od chv\u00edle, co poznala Toma, se se mnou moc nebavila, ale odepisovala mi. Sice byla odta\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e d\u0159\u00edve, ale napsala. Te\u010f u\u017e j\u00ed nestoj\u00edm ani za p\u00e1r pitom\u00fdch p\u00edsmenek. Nev\u00edm, \u010d\u00edm jsem j\u00ed mohl ubl\u00ed\u017eit? Mo\u017en\u00e1 se j\u00ed prost\u011b Tom nel\u00edbil, a nebo jsem j\u00ed unavoval t\u00edm, jak jsem j\u00ed o n\u011bm potom po\u0159\u00e1d psal. Na tohle by mi mohla odpov\u011bd\u011bt jedin\u011b ona. Chyb\u00ed mi. Zvykl jsem si na jej\u00ed bl\u00edzkost, na \u010das, co jsme spole\u010dn\u011b tr\u00e1vili. Po dlouh\u00e9 dob\u011b jsem m\u011bl p\u0159\u00edtele\u2026 tedy p\u0159\u00edtelkyni. Te\u010f c\u00edt\u00edm, \u017ee ji pomalu ztr\u00e1c\u00edm. Ale to jsem necht\u011bl. Cht\u011bl jsem m\u00edt Toma i ji. Pro\u010d \u010dlov\u011bk, aby z\u00edskal, mus\u00ed nejprve n\u011bco nebo n\u011bkoho ztratit?<\/div>\n
 „Billy,“ Tom vezme moje ruce do sv\u00fdch dlan\u00ed. „Usm\u011bj se. Tohle ti neslu\u0161\u00ed.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
N\u011bco s n\u00edm nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku. Dneska ho ur\u010dit\u011b n\u011bkdo na\u0161tval. P\u0159edst\u00edr\u00e1 sice, \u017ee je v\u0161echno v naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku, ale nen\u00ed to tak. Mo\u017en\u00e1 je jeho n\u00e1lada ovlivn\u011bn\u00e1 i m\u00fdm rozpolo\u017een\u00edm. A\u0165 tak \u010di tak, dnes to prost\u011b nen\u00ed moje slun\u00ed\u010dko Tom. Dokonce ani necht\u011bl sed\u011bt na zahrad\u011b jako obvykle a \u010dekat, a\u017e slunce zmiz\u00ed za obzorem. Neust\u00e1le do m\u011b hu\u010del, \u017ee bychom mohli j\u00edt dovnit\u0159, a\u017e jsem nakonec svolil. Te\u010f se rozvaluje vedle m\u011b na posteli, chroupe jednu ty\u010dinku za druhou a civ\u00ed do blba.<\/div>\n
„Vyka\u0161li se na to.“ Pronese po nekone\u010dn\u011b dlouh\u00fdch minut\u00e1ch ticha a kone\u010dn\u011b se ke mn\u011b oto\u010d\u00ed. Lehne si na bok a podep\u0159e si hlavu rukou.<\/div>\n
„Na co?“ O \u010dem to mluv\u00ed? Celou dobu ml\u010d\u00ed jako ryba a najednou mi zni\u010dehonic doporu\u010d\u00ed, \u017ee se m\u00e1m na n\u011bco vybodnout.<\/div>\n
„To s tou tvou k\u00e1mo\u0161kou\u2026 Kdy\u017e se neoz\u00fdv\u00e1, tak na ni ka\u0161li. P\u0159ece se j\u00ed nebude\u0161 dopro\u0161ovat, aby s tebou mluvila. M\u00e1\u0161 svou hrdost, Billy.“ To sice m\u00e1m, jen\u017ee jsme asi ka\u017ed\u00fd z jin\u00e9ho t\u011bsta. Tom by jist\u011b na m\u00e9m m\u00edst\u011b nechal Wee u\u017e d\u00e1vno plavat. Je p\u0159\u00edli\u0161 hrd\u00fd na to, aby za n\u011bk\u00fdm neust\u00e1le lezl nebo se jej sna\u017eil kontaktovat. Teda a\u017e na m\u011b. U m\u011b m\u011bl sakramentskou v\u00fddr\u017e.<\/div>\n
„Kdy\u017e j\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Nesta\u010d\u00edm ti j\u00e1?“  \u0160ibalsky se na m\u011b usm\u011bje a dlan\u00ed m\u011b pohlad\u00ed po boku. Ten t\u00f3n, ten dotyk. \u017de by cht\u011bl j\u00edt dom\u016f i z jin\u00e9ho d\u016fvodu?<\/div>\n
„Nooo\u2026“ Pe\u010dliv\u011b si jej prohl\u00e9dnu od hlavy a\u017e k pat\u011b a zatv\u00e1\u0159\u00edm se tak, jako by odpov\u011bd\u011bt na tuto ot\u00e1zku bylo nad moje s\u00edly. Tom na mn\u011b vis\u00ed o\u010dima, chce odpov\u011b\u010f, ale tu jen tak nedostane\u2026<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jo.“ Sebev\u011bdom\u00ed m\u016fj bratr ani trochu nepostr\u00e1d\u00e1. M\u00e1 ho na rozd\u00e1v\u00e1n\u00ed! Kdy\u017e si vzpomenu, jak mi ustra\u0161en\u011b vyzn\u00e1val l\u00e1sku\u2026 A te\u010f? U\u017e se otrkal a nabyl zp\u011bt svou sebed\u016fv\u011bru. Ne\u010dek\u00e1, a\u017e mu jeho domn\u011bnku vyvr\u00e1t\u00edm nebo potvrd\u00edm. P\u0159isune se ke mn\u011b a prohl\u00ed\u017e\u00ed si m\u016fj obli\u010dej, od n\u011bj\u017e je ten jeho vzd\u00e1len jen n\u011bkolik milimetr\u016f, jeho ruka st\u00e1le spo\u010d\u00edv\u00e1 na m\u00e9m boku, po n\u011bm\u017e m\u011b, mo\u017en\u00e1 nev\u011bdomky, hlad\u00ed.  <\/div>\n
„Billy,“ za\u0161ept\u00e1, „\u0159ekni, kdybych ud\u011blal n\u011bco moc \u0161patn\u00fdho, n\u011bco, co se ned\u00e1 jen tak odpustit\u2026“<\/div>\n
„Nic by to nezm\u011bnilo. Nep\u0159estal bych t\u011b\u2026“ Tomovy rty m\u011b uml\u010d\u00ed, co\u017e mi ani v nejmen\u0161\u00edm nevad\u00ed. R\u00e1zem miz\u00ed v\u0161echny pochmurn\u00e9 my\u0161lenky ohledn\u011b Wee i toho, co mohlo zkazit Tomovu n\u00e1ladu. Zatla\u010d\u00edm na n\u011bj, aby se polo\u017eil, a pomalu se k n\u011bmu p\u0159esunu. Podp\u00edraje se jednou rukou znovu za\u00fato\u010d\u00edm na jeho rty. Tom se nikterak nebr\u00e1n\u00ed, ani kdy\u017e se moje druh\u00e1 ruka p\u0159esune k lemu jeho tri\u010dka, nic neud\u011bl\u00e1. Na okam\u017eik ztuhne, kdy\u017e mu jej o tro\u0161ku povyhrnu, ale pak pokra\u010duje v l\u00edb\u00e1n\u00ed, jako by se p\u0159edt\u00edm nic nestalo. Tro\u0161ku m\u011b mrz\u00ed ta jeho pasivita. Zat\u00edmco j\u00e1 jej hlad\u00edm, jeho ruce spo\u010d\u00edvaj\u00ed pouze na m\u00fdch boc\u00edch. Nev\u00edm, zda m\u00e1 obavu, aby m\u011b nijak nevylekal nebo co. Holt to z\u016fstane na mn\u011b. Prvn\u00ed krok budu muset ud\u011blat j\u00e1 a uk\u00e1zat mu tak, \u017ee se nemus\u00ed nikterak ost\u00fdchat a neust\u00e1le na m\u011b br\u00e1t ohledy. Po jeho hork\u00e9 k\u016f\u017ei klou\u017eu dlan\u011bmi n\u00ed\u017e a n\u00ed\u017e a\u017e k okraji kra\u0165as\u016f, kter\u00e9 m\u00e1 na sob\u011b. Okam\u017eik zav\u00e1h\u00e1m, nikdy jsem to ned\u011blal, tedy sob\u011b ano, ale n\u011bkomu jin\u00e9mu\u2026 Stejn\u011b tak Tom jako by na chvilku p\u0159estal d\u00fdchat. Asi vy\u010dk\u00e1v\u00e1, zda se osm\u011bl\u00edm nebo ne. No co, v\u0161echno je jednou poprv\u00e9\u2026  <\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

obr\u00e1zek Ahoj v\u0161ichni, \u0159\u00edkala jsem si, \u017ee by bylo vhodn\u00e9, abych se v\u00e1m omluvila, \u017ee v posledn\u00ed dob\u011b mus\u00edte na jednotliv\u00e9 d\u00edly tak dlouho \u010dekat. Minul\u00fd m\u011bs\u00edc m\u011b toti\u017e potkalo n\u011bco, co m\u011b dost vzalo, zam\u00e1valo se mnou a d\u00edk \u010demu\u017e jsem nem\u011bla<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[299],"tags":[],"class_list":["post-11235","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lutte-pour-l-amour"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11235","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11235"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11235\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11235"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11235"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11235"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}