{"id":11239,"date":"2010-07-12T18:30:00","date_gmt":"2010-07-12T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11212"},"modified":"2010-07-12T18:30:00","modified_gmt":"2010-07-12T17:30:00","slug":"break-the-ice-18-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/07\/12\/break-the-ice-18-konec\/","title":{"rendered":"Break the Ice 18. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: RosePhantom<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
R\u00e1da bych v\u00e1m k posledn\u00edmu d\u00edlu n\u011bco \u0159ekla. \ud83d\ude42
Tahle pov\u00eddka pat\u0159\u00ed mezi m\u00e9 nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed nehled\u011b na to, kolik u\u017e jsem jich p\u0159e\u010detla, a jsem moc r\u00e1da, \u017ee jsem se o ni s v\u00e1mi mohla pod\u011blit. Va\u0161e koment\u00e1\u0159e mi ud\u011blaly hroznou radost, bylo vid\u011bt, \u017ee moje pr\u00e1ce nebyla zbyte\u010dn\u00e1. A stejn\u011b tak ud\u011blaly radost RosePhantom.
Tak douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m posledn\u00ed d\u00edly l\u00edbily stejn\u011b, jako mn\u011b, a \u017ee jste u nich uronili slzi\u010dky stejn\u011b jako j\u00e1, kdy\u017e jsem to \u010detla poprv\u00e9, podruh\u00e9 i pot\u0159et\u00ed! \ud83d\ude00 Deni<\/em><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bylo to nejhor\u0161\u00ed l\u00e9to Billova \u017eivota.<\/div>\n
T\u00e9m\u011b\u0159 v\u016fbec nevylezl z domu – a\u017e na p\u00e1r cest do obchodu, d\u00edky jeho matce. Caroline se ho sna\u017eila dostat ven, ale poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e mu zavolala nebo napsala zpr\u00e1vu, ji bu\u010f ignoroval, nebo \u0159ekl, \u017ee nem\u00e1 \u010das. Jednou p\u0159i\u0161la za n\u00edm dom\u016f, aby mu d\u011blala spole\u010dnost, a stejn\u011b jen sed\u011bli u Toma v pokoji a pov\u00eddali si.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, v\u00e1\u017en\u011b,“ \u0159ekla Caroline a konej\u0161iv\u011b ho hladila po koleni. Sed\u011bla na zemi, zat\u00edmco Bill sed\u011bl na posteli zamotan\u00fd do Tomovy pe\u0159iny – kde str\u00e1vil v\u011bt\u0161inu \u010dasu.<\/div>\n
„‚V\u00e1\u017en\u011b‘ co?“ \u0161t\u011bknul Bill a odsunul nohu z Carolinina dosahu.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 se tu u\u017e\u00edrat cel\u00e9 l\u00e9to,“ pokou\u0161ela se mu domluvit. „Zvedni se a po\u0161li Tomovi e-mail, nebo mu zavolej! Nesn\u00e1\u0161\u00edm vid\u011bt t\u011b takhle rozru\u0161en\u00fdho\u2026“<\/div>\n
„Jsem v pohod\u011b,“ zalhal Bill. Caroline si povzdechla a rozhl\u00e9dla se po m\u00edstnosti, v\u0161echno vypadalo tak, jako by se nikdo ni\u010deho nedotkl od doby, co Tom odjel.<\/div>\n
Pod\u00edvala se zp\u00e1tky na Billa a pozvedla obo\u010d\u00ed. „Nen\u00ed ti horko?“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou a p\u0159et\u00e1hl si ruk\u00e1vy Tomovy zapomenut\u00e9 mikiny p\u0159es dlan\u011b. Caroline se mu pokou\u0161ela pod\u00edvat do o\u010d\u00ed, ale Bill se vyh\u00fdbal jej\u00edmu pohledu.<\/div>\n
„Bille, nech m\u011b se pod\u00edvat.“<\/div>\n
„Trhni si,“ zamumlal bez energie.<\/div>\n
\n
Caroline vydala jak\u00e9si ‚hmpf‘ a nat\u00e1hla se po jeho ruk\u00e1vech. I p\u0159es protesty, kter\u00e9 Bill vyk\u0159ikoval, mu vyhrnula l\u00e1tku nad lokty. \u010cekala, \u017ee tam n\u011bco najde; tmav\u00e9 jizvy a mod\u0159iny, n\u011bjak\u00e9 zn\u00e1mky hlubok\u00e9 deprese, kterou si proch\u00e1z\u00ed. Ale nic tam nebylo. Jen Freiheit tetov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 si Bill nechal ud\u011blat t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ed rokem.<\/div>\n
„J\u00e1 ne-„<\/div>\n
„Bol\u00ed m\u011b vid\u011bt to,“ vysv\u011btlil Bill s hlavou oto\u010denou proti zdi. „Tom to navrhnul a je to stejn\u00e9, jako m\u00edt vytetovan\u00e9 n\u011b\u010d\u00ed jm\u00e9no, v\u00ed\u0161?“ povzdechl si. „Dob\u0159e, nen\u00ed to stejn\u00e9, ale-„<\/div>\n
„Ch\u00e1pu to,“ p\u0159eru\u0161ila ho Caroline. St\u00e1hla zp\u011bt jeho ruk\u00e1v a vylezla si na postel vedle n\u011bj. P\u0159it\u00e1hla si Billa v jemn\u00e9m objet\u00ed. Zavrt\u011bl se a pevn\u011b ji objal.<\/div>\n
„Neboj se, zase ho uvid\u00ed\u0161,“ zamumlala.<\/div>\n
„Ale nev\u00edm, kdy\u2026“<\/div>\n
„Uvid\u00ed\u0161,“ ujistila ho Caroline. „Jen to vem hezky den po dni, dob\u0159e? V\u00edm, \u017ee je to t\u011b\u017ek\u00e9.“<\/div>\n
Bill nemohl vymyslet nic, \u010d\u00edm by j\u00ed odporoval, a tak jen p\u0159ik\u00fdvl proti jej\u00edmu ramenu a pokou\u0161el se s\u00e1m sebe uklidnit.<\/div>\n
Pro Billa to bylo jako cel\u00e1 v\u011b\u010dnost (ale z\u00e1rove\u0148, jako by neub\u011bhl \u017e\u00e1dn\u00fd \u010das), l\u00e9to se pomalu bl\u00ed\u017eilo ke konci a Bill m\u00ed\u0159il na vysokou. Jeho rodi\u010de mu pomohli odnosit krabice do p\u0159id\u011blen\u00e9ho pokoje na koleji, jeho matka bojovala se slzami. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se j\u00ed Gordon zeptal, jestli nepot\u0159ebuje chvilku pro sebe, odbyla ho se slovy, \u017ee to jsou slzy \u0161t\u011bst\u00ed. Bill proto\u010dil o\u010di a pousm\u00e1l se poprv\u00e9 za n\u011bkolik t\u00fddn\u016f.<\/div>\n
Po nespo\u010dtu objet\u00ed a polibk\u016f na rozlou\u010denou Billovi rodi\u010de kone\u010dn\u011b odjeli a on z\u016fstal s\u00e1m. Popravd\u011b naprosto s\u00e1m, jeliko\u017e jeho spolubydl\u00edc\u00ed je\u0161t\u011b nedorazil.<\/div>\n
To odpoledne byl Bill zam\u011bstnan\u00fd vybalov\u00e1n\u00edm krabic. Koleje byly velk\u00e9, bylo to lep\u0161\u00ed, ne\u017e si p\u0159edstavoval. P\u0159\u00edb\u011bhy o pr\u0165av\u00fdch kolej\u00edch s koupelni\u010dkou a dv\u011bma matracemi nebyly v jeho p\u0159\u00edpad\u011b pravdiv\u00e9.<\/div>\n
Jeho pokoj m\u011bl jednu spole\u010dnou m\u00edstnost, koupelnu a dv\u011b odd\u011blen\u00e9 lo\u017enice. Jeho lo\u017enice byla mal\u00e1, ale kdo by si st\u011b\u017eoval? Aspo\u0148 se nebude muset vypo\u0159\u00e1d\u00e1vat se sv\u00fdm spolubydl\u00edc\u00edm, kdykoliv se rozhodne vr\u00e1tit dom\u016f.<\/div>\n
Domov – to je to, co pro n\u011bj kolej te\u010f znamen\u00e1. Hol\u00e9 zdi, hol\u00e1 podlaha, pr\u00e1zdn\u00e1 knihovna, pr\u00e1zdn\u00fd st\u016fl, pr\u00e1zdn\u00e9 v\u0161echno<\/em> je te\u010f jeho domovem. Uboh\u00e9 m\u00edsto na to, \u0159\u00edkat mu domov, alespo\u0148 podle Billa.<\/div>\n
Ka\u017ed\u00fd domov bez Toma byl uboh\u00fd domov.<\/p>\n<\/div>\n
Zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e p\u0159eru\u0161ilo Billovy pr\u00e1zdn\u00e9 my\u0161lenky. Knihy, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b vybaloval, odlo\u017eil na postel, vypnul stereo, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b hr\u00e1lo n\u011bjak\u00fd n\u011bmeck\u00fd song, a \u0161el ke dve\u0159\u00edm. Otev\u0159el a ztuhnul, jeho t\u011blo bylo zmra\u017eeno \u0161okem.<\/div>\n
Tom.<\/p>\n<\/div>\n
„Bill Kaulitz?“ zeptal se star\u0161\u00ed mu\u017e – pravd\u011bpodobn\u011b d\u011bkan tohoto podla\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Uhm, yeah?“ M\u011bl probl\u00e9m naj\u00edt spr\u00e1vn\u00e1 slova; jedin\u00e9, co dok\u00e1zal, bylo nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edrat na Toma. Na Toma, kter\u00fd m\u011bl b\u00fdt v N\u011bmecku a m\u00edsto toho st\u00e1l p\u0159ed dve\u0159mi jeho pokoje. Vypadal p\u0159esn\u011b, jak si ho pamatoval, dokonce mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b l\u00e9pe.<\/div>\n
Tom se zaculil a p\u0159ilo\u017eil si prst na rty, aby Bill z\u016fstal potichu. D\u011bkan si odka\u0161lal.<\/div>\n
„No, tohle je Tom Tr\u00fcmper, je z N\u011bmecka. Zrovna jsem ho prov\u00e1d\u011bl po kampusu, kdy\u017e jsme p\u0159i\u0161li k jeho pokoji. Va\u0161emu<\/em> pokoji. Je to v\u00e1\u0161 spolubydl\u00edc\u00ed pro leto\u0161n\u00ed rok.“<\/div>\n
Billovi lehce poklesla \u010delist a Tom k n\u011bmu nat\u00e1hnul ruku.<\/div>\n
„Je mi pot\u011b\u0161en\u00edm t\u011b poznat, Bille.“<\/div>\n
Bill pomalu pot\u0159\u00e1sl Tomovi rukou, t\u011blem mu projel mr\u00e1z p\u0159i jejich doteku. Bylo to elektrizuj\u00edc\u00ed a zanechalo ho to trochu omr\u00e1\u010den\u00e9ho. „Yeah\u2026“<\/div>\n
„P\u0159ipoj\u00ed\u0161 se k n\u00e1m na zbytek prohl\u00eddky, Bille?“ zeptal se d\u011bkan.<\/div>\n
„Uhm.“ Tom pustil Billovu ruku, p\u0159esto\u017ee on tu svou nechal trapn\u011b nata\u017eenou p\u0159ed sebou. Bill si zasunul ruce do kapes a odka\u0161lal si. „A co kdybych mu zbytek pozemk\u016f uk\u00e1zal j\u00e1? Ur\u010dit\u011b m\u00e1te n\u011bjakou p\u00e1rty, na kter\u00e9 byste r\u00e1d byl.“<\/div>\n
D\u011bkanova profesion\u00e1ln\u00ed maska polevila. „Nevadilo by ti to?“<\/div>\n
„Ani v nejmen\u0161\u00edm.“ Bill se pokou\u0161el skr\u00fdt svou \u00falevu. Bylo neuv\u011b\u0159iteln\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 udr\u017eet ruce od Toma. Dokonce i za p\u0159\u00edtomnosti d\u011bkana pohupoval Bill rukou dop\u0159edu a dozadu a klouby se ot\u00edral o l\u00e1tku Tomov\u00fdch kalhot.<\/div>\n
„D\u00edky, chlape,“ \u0159ekl. „Jmenuju se Jason, kdybyste cokoliv letos pot\u0159ebovali, jsem na konci chodby. Jen zak\u0159i\u010dte.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill s \u00fasm\u011bvem p\u0159ik\u00fdvnul a Jason mu podal n\u011bjak\u00e9 pap\u00edry. D\u011bkan na oba k\u00fdvnul a s mobilem v ruce u\u017e mizel na konci chodby.<\/div>\n
Bill o krok ustoupil a zav\u0159el dve\u0159e. Nepot\u0159ebn\u00e9 pap\u00edry upustil na zem a oto\u010dil se na dred\u00e1\u010de p\u0159ed sebou. Tom vypadal, \u017ee m\u00e1 na rtech permanentn\u00ed \u00fasm\u011bv. Bill byl naopak je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 omr\u00e1\u010den\u00fd \u0161okem, aby se zmohl na n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e z\u00edrat.<\/div>\n
„Tome\u2026“ vydechl Bill. Jeho mysl k\u0159i\u010dela to jm\u00e9no st\u00e1le a st\u00e1le dokola, nebyl schopn\u00fd soust\u0159edit se na nic jin\u00e9ho. Tom. Tom. Tom.<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l a vzal Billovu ruku do sv\u00e9.<\/div>\n
„Hezk\u00fd p\u0159ekvapen\u00ed, ne?“<\/div>\n
Bill se zachv\u011bl a sko\u010dil Tomovi do n\u00e1ru\u010de, hork\u00e9 slzy se mu spustily z o\u010d\u00ed, kdy\u017e jej Tom ochranitelsky objal. Zhluboka se nadechl v\u016fn\u011b Tomova tri\u010dka a polo\u017eil si hlavu na jeho rameno, pomalu vydechuj\u00edce.<\/div>\n
„Ale\u2026 jak to?“ za\u0161eptal.<\/div>\n
Tom oto\u010dil hlavu, a\u017e se jeho rty ot\u0159ely o Billovo \u010delo, a vtisknul mu na n\u011bj dlouh\u00fd polibek. Siln\u011b Billa stisknul p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e jej nechal se postavit proti n\u011bmu. Pohupoval jejich propleten\u00fdmi prsty, zat\u00edmco se jeho \u00fasm\u011bv roz\u0161i\u0159oval.<\/div>\n
„Jak mysl\u00ed\u0161?“ zeptal se Tom. „V\u00fdm\u011bnn\u00e9 studium mi dalo dost bod\u016f, tak\u017ee jsem si mohl vyb\u00edrat z hromady univerzit.“<\/div>\n
„Tak kdo-„<\/div>\n
„Caroline.“<\/div>\n
„Caroline<\/em> ti \u0159ekla moj\u00ed \u0161kolu?“<\/div>\n
„No, tys to nikdy ne\u0159ekl\u2026 musel jsem to n\u011bjak zjistit,“ odpov\u011bd\u011bl Tom.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi mi prost\u011b ne\u0159ekl, \u017ee se vrac\u00ed\u0161 zp\u00e1tky?“ nafouknul Bill tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
Tom se uculil. „A nechat si uj\u00edt ten pohled, kdy\u017e jsi otev\u0159el dve\u0159e? Ani omylem.“<\/div>\n
Bill c\u00edtil, jak mu zrudly tv\u00e1\u0159e, ale nezaj\u00edmalo ho to. Cel\u00e9 zlomen\u00e9 srdce a v\u0161echna samota po uplynul\u00fdch p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f se vytr\u00e1cely, kdy\u017e sledoval Toma. Podv\u011bdom\u011b zatahal za l\u00edmec mikiny, pod\u00edval se dol\u016f, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee ji m\u00e1 st\u00e1le na sob\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi na\u0161el moji mikinu,“ mrknul Tom. „Je jedna z m\u00fdch nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edch.“<\/div>\n
Bill zatahal za lem l\u00e1tky a usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Nikdy jsem ji nepustil z dohledu.“<\/div>\n
Tom se zak\u0159enil a p\u0159istoupil k Billovi. „Ale mus\u00ed ti b\u00fdt horko. Dovol\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„V\u017edycky,“ za\u0161eptal Bill a zvedl k Tomovi pohled. Tom vyhrnul sv\u00e9 tri\u010dko, p\u0159et\u00e1hl ho Billovi p\u0159es hlavu a odhodil jej na pr\u00e1zdn\u00fd gau\u010d. Dred\u00e1\u010d p\u0159ejel prsty p\u0159es Billovo tetov\u00e1n\u00ed a pomalu vydechl.<\/div>\n
„Chyb\u011bl jsi mi,“ za\u0161eptal Tom.<\/div>\n
„V\u011b\u0159 mi, chyb\u011bl jsi mi v\u00edc\u2026“ zamumlal Bill.<\/div>\n
„Yeah?“ Bill p\u0159ik\u00fdvl a omotal ruce kolem Tomova krku.<\/div>\n
„Yeah.“ Lehce popl\u00e1cal Toma po tv\u00e1\u0159i. „Miluju t\u011b, Tome\u2026“<\/div>\n
„Miluju t\u011b v\u00edc, Bille.“<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l. „Yeah?“<\/div>\n
Tom se ot\u0159el nosem o Bill\u016fv krk a nadechl se. „Yeah,“ pomalu vydechl.<\/div>\n
Bill pohl\u00e9dl k lo\u017enic\u00edm a poodstoupil od Toma. „Chce\u0161 vid\u011bt svou novou lo\u017enici?“<\/div>\n
„Ne,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a zak\u0159enil se, jak po\u0161\u0165uchoval Billa d\u00e1l. L\u00edbal a okusoval Bill\u016fv krk, kdy\u017e je oba vedl k otev\u0159en\u00fdm dve\u0159\u00edm Billova pokoje. „Chci vid\u011bt tvou.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a pol\u00edbil Toma na rty, jeho o\u010di se pomalu zav\u0159ely, jak nohou zabouchl dve\u0159e.<\/div>\n
Nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jak pr\u00e1zdn\u00e1 jeho lo\u017enice byla, te\u010f u\u017e definitivn\u011b byla jeho domovem. M\u00e1 Toma a na ni\u010dem jin\u00e9m nez\u00e1le\u017e\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
KONEC<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: RosePhantom<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
original<\/span><\/a><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: RosePhantom R\u00e1da bych v\u00e1m k posledn\u00edmu d\u00edlu n\u011bco \u0159ekla. \ud83d\ude42Tahle pov\u00eddka pat\u0159\u00ed mezi m\u00e9 nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed nehled\u011b na to, kolik u\u017e jsem jich p\u0159e\u010detla, a jsem moc r\u00e1da, \u017ee jsem se o ni s v\u00e1mi mohla pod\u011blit. Va\u0161e koment\u00e1\u0159e mi ud\u011blaly hroznou<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[526],"tags":[],"class_list":["post-11239","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-break-the-ice"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11239","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11239"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11239\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11239"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11239"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11239"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}