{"id":11256,"date":"2010-07-10T18:30:00","date_gmt":"2010-07-10T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11229"},"modified":"2010-07-10T18:30:00","modified_gmt":"2010-07-10T17:30:00","slug":"lace-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/07\/10\/lace-3\/","title":{"rendered":"Lace 3."},"content":{"rendered":"
autor: Cinematics<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"414\"<\/div>\n
<\/div>\n
Billova chodidla bolela, neotesan\u00e9  kameny ho \u0159ezaly do chodidel, jak \u0161el po chodn\u00edc\u00edch v zahrad\u011b. Hodn\u011bkr\u00e1t m\u00e1lem spadl kv\u016fli tomu, \u017ee zakopl o sv\u00e9 vlastn\u00ed \u0161aty, nad\u00e1val si pod nos, zat\u00edmco proch\u00e1zel pozemkem – byl si jist, \u017ee mu z chodidel te\u010de krev, m\u011bl tam otev\u0159en\u00e9 r\u00e1ny, pulsovalo mu v nich s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm krokem.<\/div>\n
Hned jak se dostal k velk\u00fdm francouzsk\u00fdm dve\u0159\u00edm a do prostorn\u00e9ho reprezenta\u010dn\u00edho pokoje, n\u011bkdo Billa tvrd\u011b chytl za loket a oto\u010dil si ho k sob\u011b. Pod\u00edval se na Claru, kter\u00e1 se na n\u011bj koukala t\u00edm nejo\u0161kliv\u011bj\u0161\u00edm mo\u017en\u00fdm pohledem. Bill si skousl ret, odm\u00edtal se j\u00ed pod\u00edvat do o\u010d\u00ed, b\u00e1l se, \u017ee by ho p\u0159e\u010detla.<\/p>\n<\/div>\n
„Kde jste byla, lady Vilhelmino? A co v\u00e1m stalo s obli\u010dejem?“ zeptala se hrub\u011b, ukazovala nehtem Billovi do obli\u010deje. Bill zbledl, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee ho Tom odl\u00ed\u010dil.<\/div>\n
„Set\u0159ela jsem si ho, kdy\u017e jsme si hr\u00e1la.“ Zalhal Bill, v\u011bd\u011bl, \u017ee mu Clara nebude v\u011b\u0159it.<\/div>\n
„Vid\u011bla jsem v\u00e1m ut\u00e9ci s t\u00edm chlapcem.“ Zasy\u010dela. „V\u00edte, jak bl\u00edzko jsem byla tomu, abych dostala od Lucii vynad\u00e1no? Mohla jsem p\u0159ij\u00edt o m\u00edsto, kdyby na to p\u0159i\u0161la.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 jsi m\u011bla d\u011blat svou pr\u00e1ci a nepustit m\u011b bez dohledu.“ Odfrkl si Bill, vytrhl se rukou z Cla\u0159ina sev\u0159en\u00ed.<\/div>\n
„A mo\u017en\u00e1 byste mohla zav\u0159\u00edt pusu a str\u00e1vit zbytek dne zam\u010den\u00e1 ve va\u0161em pokoji.“<\/div>\n
„Byla jsi moje obl\u00edben\u00e1 slu\u017eka!“ zast\u00e9nal Bill, vydup\u00e1val mramorov\u00e9 schody. Studen\u00fd k\u00e1men mu uklid\u0148oval chodidla.<\/div>\n
\n
Clara mu byla v pat\u00e1ch, m\u00e1lem ho srazila, jak za n\u00edm b\u011b\u017eela. Bill cht\u011bl zmizet, lehnout si do postele a sn\u00edt kr\u00e1sn\u00e9 unaven\u00e9 sny a zapomenout na v\u0161echny pot\u00ed\u017ee, ve kter\u00fdch byl. Za\u0161el do sv\u00e9ho pokoje, ale byl moc pomal\u00fd na to, aby mohl t\u0159\u00edsknout dve\u0159mi Cla\u0159e p\u0159ed obli\u010dejem.<\/p>\n<\/div>\n
„Lucia se moc zlob\u00ed, v\u00edte.“  \u0158ekla Clara. „A \u0159ekla va\u0161emu otci, co jste dnes ud\u011blala.“<\/div>\n
„Och? A co je tedy m\u016fj trest? R\u00e1koskou p\u0159es ruce? Fajn, to p\u0159e\u017eiju.“<\/div>\n
„Co to do v\u00e1s dnes vjelo, lady Vilhelmino? Nedodr\u017eela jste svoje sliby a chov\u00e1te se jako spratek. A to se nezmi\u0148uji o tom, \u017ee jste p\u0159i\u0161la se \u0161pinav\u00fdmi \u0161aty, rozcuchan\u00fdmi vlasy a umyt\u00fdm obli\u010dejem.“<\/div>\n
„Neopustila jsem zahradu.“ \u0158ekl Bill neohraban\u011b, v\u011bd\u011bl, \u017ee mu nebude v\u011b\u0159eno.<\/div>\n
„Nel\u017eete mi!“<\/div>\n
„Pro\u010d jsi tak otravn\u00e1?“ zast\u00e9nal Bill.<\/div>\n
„Proto\u017ee jste m\u011b m\u00e1lem st\u00e1la m\u00edsto! Ud\u011blala jsem velmi milou a velmi hloupou v\u011bc, pro v\u00e1s, a vy jste zradila moji d\u016fv\u011bru. Flora tu brzy bude, aby se postarala o va\u0161e potrest\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n
„Jsi slab\u00fd zr\u00e1dce.“ Probodl ji Bill pohledem.<\/div>\n
„A vy jste lh\u00e1\u0159ka, mlad\u00e1 d\u00e1mo. Nez\u016fstala jste v zahrad\u011b. Vid\u011bla jsem v\u00e1s, jak lezete na voz\u00edk toho chlapce, kdy\u017e jsem \u0161la na trh. Mysl\u00edte si, \u017ee jsem hloup\u00e1?“<\/div>\n
„To jsme neud\u011blala!“ protestoval Bill, do o\u010d\u00ed se mu hrnuly slzy.<\/div>\n
„L\u017ei! Dal\u0161\u00ed l\u017ei!“<\/div>\n
„Fajn! Myslela jsem si, \u017ee by mohl b\u00fdt dobr\u00fd n\u00e1padn\u00edk.“ Zalhal Bill, skousl si ret, aby se mu tolik net\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
„Nen\u00ed to va\u0161e pr\u00e1ce, abyste si hledala mu\u017ee, kter\u00e9ho si vezmete. To posoud\u00ed v\u00e1\u0161 otec.“  <\/div>\n
Billovi se nad tou my\u0161lenkou proto\u010dil \u017ealudek. U\u017e jen p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f a jemu bude osmn\u00e1ct a bude moci b\u00fdt prod\u00e1n vlastn\u00edm otcem mu\u017ei, kter\u00fd m\u00e1  hodn\u011b majetku a pen\u011bz. \u010c\u00edm v\u00edc o tom Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel, t\u00edm v\u00edc ho bolel hrudn\u00edk. Samoz\u0159ejm\u011b, zrovna p\u0159i\u0161el na to, \u017ee  m\u00e1 bratra, a zrovna ho poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b potkal, ale u\u017e te\u010f mezi nimi bylo tak siln\u00e9 pouto, kter\u00e9 Bill necht\u011bl za nic na sv\u011bt\u011b ztratit. Dr\u017eel si Tomova slova u srdce; Tom by slab\u00fd, aby zabr\u00e1nil otci, kdy\u017e je rozd\u011blil, ale te\u010f u\u017e je z n\u011bj mu\u017e a m\u016f\u017ee ho chr\u00e1nit. Jak zoufale si Bill p\u0159\u00e1l, aby mohl.<\/div>\n
„Nechci b\u00fdt provd\u00e1na, nikdy.“ Na\u0161pulil Bill rty a Clara jen pokr\u010dila rameny.<\/div>\n
„Zavol\u00e1m pro Floru. Budete se\u0161vih\u00e1na a nech\u00e1na bez ve\u010de\u0159e, jak si p\u0159\u00e1l v\u00e1\u0161 otec.“<\/div>\n
„Jsi ta nejhor\u0161\u00ed.“ Zavzlykal Bill, promnul si obli\u010dej, frustrovan\u00fd a se strachem.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se svalil na postel, kdy\u017e  Clara ode\u0161la z pokoje. Pateticky vzlykal do pol\u0161t\u00e1\u0159e, byl p\u0159emo\u017een pocity, o kter\u00fdch si p\u0159\u00e1l, aby je nem\u011bl. I p\u0159es to, \u017ee ho se\u0161vihaj\u00ed p\u0159es ruce, nelitoval toho, \u017ee se rozhodl setkat se s t\u00edm z\u00e1hadn\u00fdm mu\u017eem, kter\u00fd mu poslal dopis; setk\u00e1n\u00edm s n\u00edm na\u0161el Bill spoustu v\u011bc\u00ed. V\u011bci, kter\u00e9 ho zbavovaly stresu.<\/p>\n<\/div>\n
„Vst\u00e1vejte,“ \u0159ekla Clara. „Svle\u010deme v\u00e1s z t\u011bchto \u0161pinav\u00fdch hadr\u016f.“ Proto\u010dila o\u010di a Bill vylezl z postele, mnul si svoje \u010derven\u00e9 o\u010di<\/div>\n
Za n\u011bj se postavila Flora a bez milosti tahala za \u0161\u0148\u016frky od korzetu, Clara Billa dr\u017eela za boky, aby mu dala stabilitu. Kdy\u017e mu sundali korzet, dopis, na kter\u00fd Bill zapomn\u011bl, sl\u00e9tl k zemi. Clara a Bill se na sebe letmo pod\u00edvali a oba po n\u011bm nat\u00e1hli ruce; dopis byl chycen dv\u011bma p\u00e1ry rukou a roztr\u017een na dv\u011b poloviny.<\/div>\n
Bill zalapal po dechu, v hrudn\u00edku se mu l\u00e1malo srdce, kdy\u017e prvn\u00ed zn\u00e1mka komunikace mezi n\u00edm a jeho bratrem byla roztr\u017eena na kousky. Clara, kter\u00e1 m\u011bla jen vrchn\u00ed polovinu, se na dopis pod\u00edvala. Bill byl vd\u011b\u010dn\u00fd za to, \u017ee v\u0161echny slu\u017eky, a\u017e na p\u00e1r v\u00fdjimek, byly negramotn\u00e9, tak\u017ee si Clara nemohla p\u0159e\u010d\u00edst, co mu Tom napsal.<\/div>\n
„Dej mi to!“ rozk\u0159ikl se Bill, chytl pevn\u011b Claru za z\u00e1p\u011bst\u00ed a probodl ji pohledem.<\/div>\n
„To je ten d\u016fvod, pro\u010d se chov\u00e1te tak \u0161patn\u011b, lady Vilhelmino?“ odsekla Clara. „Tenhle dopis? Lucia mi ho p\u0159e\u010dte. Dejte mi ten druh\u00fd kousek.“<\/div>\n
„Nikdy.“<\/div>\n
„Dejte mi ho te\u010f, nebo \u0159eknu va\u0161emu otci a ten v\u00e1m ho sebere.“ Vyd\u00edrala ho Clara a Bill si unaven\u011b povzdychl, sklopil pohled k zemi a podal j\u00ed druh\u00fd kousek pap\u00edru. V hrudn\u00edku mu siln\u011b bu\u0161ilo srdce, b\u00e1l se, \u017ee si Lucia d\u00e1 dohromady v\u0161echny spojitosti a p\u0159ijde na to, co se Bill dnes dozv\u011bd\u011bl. Cel\u00fd se nad tou my\u0161lenkou rozt\u0159\u00e1sl.  <\/div>\n
„Vilhelmino, jste v po\u0159\u00e1dku?“ zeptala se Flora, sundala z Billa \u0161pinav\u00e9 \u0161aty a v\u0161echny vrstvy, dokud nebyl jen v jednoduch\u00e9 ko\u0161ilce a sv\u00fdch \u010dern\u00fdch krajkov\u00fdch spodn\u00edch kalhot\u00e1ch.<\/div>\n
„Je mi velmi \u0161patn\u011b.“ Za\u0161eptal a modlil se, aby se nad n\u00edm Flora smilovala a vynechala jeho trest\u00e1n\u00ed. „Pros\u00edm, netrestejte m\u011b. Ne dnes. Je mi tak \u0161patn\u011b od \u017ealudku.“ Chytl se za sv\u00e9 korzetem nesta\u017een\u00e9 b\u0159icho, m\u011bl dojem, jako by mu m\u011bl \u017ealudek sho\u0159et a b\u0159icho explodovat.<\/div>\n
Clara proto\u010dila o\u010di a ode\u0161la z lo\u017enice, pevn\u011b dr\u017eela roztr\u017een\u00fd dopis a \u0161la naj\u00edt Luciu, kter\u00e1 j\u00ed mohla p\u0159e\u010d\u00edst, co tam bylo naps\u00e1no. M\u011bla by b\u00fdt potrest\u00e1na za to, \u017ee dala Billovi dopis, ani\u017e by si ho nejd\u0159\u00edv p\u0159e\u010detla, bohu\u017eel, Bill byl v pot\u00ed\u017e\u00edch a kv\u016fli tomu budou ostatn\u00ed muset p\u0159imhou\u0159it o\u010di a ignorovat pochyben\u00ed slu\u017eky a soust\u0159edit se pouze na v\u00e9vodovu dceru. P\u0159eci jen, pot\u0159ebuj\u00ed ji vychovat, aby z n\u00ed byla perfektn\u00ed d\u00e1ma.<\/div>\n
„Mus\u00edm, lady. Vzpom\u00edn\u00e1te si, kdy\u017e jsem to naposledy neud\u011blala? V\u00e1\u0161 otec vid\u011bl, \u017ee nem\u00e1te \u017e\u00e1dn\u00e9 \u0161r\u00e1my na k\u016f\u017ei a se\u0161vihal m\u011b; nemohla jsem se p\u0159edklonit nad necky s pr\u00e1dlem cel\u00fd t\u00fdden! Nebesa. A to se nezmi\u0148uji o tom, jak v\u00e1s potom zbil. Budu jemn\u00e1, ale mus\u00edte si to zapamatovat. P\u0159edpa\u017ete.“<\/div>\n
„Ne, pros\u00edm. Ud\u011bl\u00e1m cokoliv. Te\u010f bolest nezvl\u00e1dnu. Ponau\u010dila jsem se, up\u0159\u00edmn\u011b, ponau\u010dila.“ Vykoktal ze sebe Bill, ruce schovan\u00e9 v podpa\u017ed\u00ed.<\/div>\n
„P\u0159edpa\u017ete.“ \u0158ekla Flora p\u0159\u00edsn\u011b, vzala Billa za ruce a p\u0159inutila ho je uk\u00e1zat. Bill pevn\u011b zav\u0159el o\u010di, tak pevn\u011b, \u017ee vid\u011bl b\u00edlo, kdy\u017e se Flora nap\u0159\u00e1hla a \u0161vihla ho v\u011bc\u00ed, z kter\u00e9 visely ko\u017een\u00e9 c\u00e1ry, p\u0159es ruce.<\/div>\n
„Pros\u00edm, p\u0159esta\u0148te!“ na\u0159\u00edkal Bill hlasit\u011b, usyk\u00e1val po ka\u017ed\u00e9m polibku od \u0159em\u00ednku na sv\u00e9 k\u016f\u017ei.<\/div>\n
Flora ho \u0161lehla je\u0161t\u011b p\u00e1rkr\u00e1t, Billovi po obli\u010deji tekly slzy. Z nosu mu teklo a ruce ho bolely a p\u0159ipadal si zahanben\u011b a bezmocn\u011b. Po\u0159\u00e1d a po\u0159\u00e1d si v hlav\u011b opakoval Tomova slova, jeho slib, \u017ee bude dost siln\u00fd, aby Billa chr\u00e1nil, a Bill byl r\u00e1d, \u017ee mu to pom\u00e1halo blokovat tu bolest, co c\u00edtil. Koncentroval se na Tom\u016fv chraplav\u00fd hlas a vyd\u00e1val ze sebe jen kvi\u010den\u00ed bolesti, jako by snad cht\u011bl volat o pomoc.<\/div>\n
„Snad u\u017e nikdy neute\u010dete od va\u0161ich ochran\u00e1\u0159\u016f.“ \u0158ekla Flora zaho\u0159kle. „Z\u016fstanete ve sv\u00e9m pokoji po zbytek dne. Nebude v\u00e1m dop\u0159\u00e1na ve\u010de\u0159e. P\u0159eji v\u00e1m hezk\u00fd den.“ A s t\u011bmito slovy ode\u0161la z pokoje.<\/p>\n<\/div>\n
Bill p\u0159itiskl ruce na dve\u0159e, sly\u0161el, jak se kl\u00ed\u010d v z\u00e1mku oto\u010dil na svoje m\u00edsto. Nesn\u00e1\u0161el ten zvuk na sv\u011bt\u011b ze v\u0161eho nejv\u00edc, ale nejsp\u00ed\u0161 ne v\u00edc ne\u017e zvuk bi\u010de z kravsk\u00e9 k\u016f\u017ee na sv\u00fdch kloubech. Siln\u011b uhodil hlavou do d\u0159ev\u011bn\u00fdch dve\u0159\u00ed a zavzlykal, v\u011bd\u011bl, \u017ee je s\u00e1m po zbytek ve\u010dera.<\/div>\n
Dv\u011b k\u0159ehk\u00e9 ruce pulzovaly zlomen\u00fdm srdcem, jasn\u011b \u010derven\u00e9 a zhmo\u017ed\u011bn\u00e9, jak mu mezi prsty prot\u00e9kala krev. K\u016f\u017ee na jeho kloubc\u00edch byla roztr\u017een\u00e1 a po\u0161kozen\u00e1, krev se zal\u00edvala do koutk\u016f ran, jak se \u0159inula nahoru a pry\u010d z jeho rukou. Je\u0161t\u011b v r\u00e1\u017ei Bill rozet\u0159el krev ze sv\u00fdch rukou na perfektn\u011b b\u00edl\u00e9 sat\u00e9nov\u00e9 pe\u0159iny. V\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e n\u011bco za\u0161pinil, v\u0161echny slu\u017eky, kter\u00e9 m\u011bly na pr\u00e1ci pran\u00ed nebo oble\u010den\u00ed, ho na p\u00e1r hodin nechaj\u00ed b\u00fdt, a to p\u0159esn\u011b on cht\u011bl. Cht\u011bl vid\u011bt, jak budou rud\u00ed, a v\u011bd\u011bl, \u017ee krev nelze vyprat.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e mu kloubky p\u0159estaly krv\u00e1cet, a kone\u010dn\u011b se tro\u0161ku zacelily, Bill si zalezl do sv\u00fdch \u0161pinav\u00fdch pe\u0159in a zachumlal se do nich, p\u0159\u00e1l si, aby mohl usnout, i kdy\u017e bylo po\u0159\u00e1d jen odpoledne. Semknul ruce k sob\u011b a vzlykal si do z\u00e1p\u011bst\u00ed, sna\u017eil se utlumit vzlyky bolesti, aby za n\u00edm nikdo nechodil a ne\u0159\u00edkal mu, a\u0165 je zticha. Necht\u011bl nikoho vid\u011bt, nikoho, kdo by vid\u011bl, co ud\u011blal se sv\u00fdmi pe\u0159inami.  <\/div>\n
Nam\u00edsto toho, aby byl ran\u011bn\u00fd a na\u0161tvan\u00fd, Bill nechal sv\u00e9 my\u0161lenky putovat. Snil o tom, jak\u00fd by jeho \u017eivot asi byl, kdyby vyrostl s Tomem a jejich matkou, nam\u00edsto se slu\u017ekami a p\u0159\u00edsn\u00fdmi pravidly. Snil o tom, jak\u00fd by asi byl, kdyby byl vychov\u00e1n jako mu\u017e a ne jako \u017eena, zaj\u00edmalo ho, jestli by m\u011bl kr\u00e1tk\u00e9 vlasy nebo dlouh\u00e9 vlasy jako Tom, a jestli by mluvit tak, jak mluv\u00ed sle\u010dny.<\/div>\n
Bill byl tak zmaten\u00fd  o sv\u00e9m t\u011ble, od okam\u017eiku, kdy se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee nen\u00ed \u017eena. P\u0159\u00edv\u011b\u0161ek, se kter\u00fdm sedmn\u00e1ct let vyr\u016fstal, mu najednou p\u0159ipadal neprozkouman\u00fd a tak ciz\u00ed, mimozemsk\u00fd s jeho opravdov\u00fdmi funkcemi. Sjel svou m\u00e9n\u011b zubo\u017eenou rukou opatrn\u011b pod sv\u00e9 kalhoty a poklepal nehty na sv\u016fj penis. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jak jen by mohl u\u010dinit \u017eenu t\u011bhotnou, a jak to, co Tom \u0159\u00edkal, by m\u011blo d\u00e1vat smysl. Jestli jeho varlata neobsahovala vaj\u00ed\u010dka, tak v nich muselo b\u00fdt sperma, o kter\u00e9m mu Tom \u0159ekl, \u017ee je m\u00e1.  <\/div>\n
<\/div>\n
Jedin\u00e1 ot\u00e1zka, kterou Bill m\u011bl, bylo, jak by proboha mohl to sperma dostat ven a b\u00fdt schopn\u00fd produkovat d\u00edt\u011b. Lucia Billovi \u0159ekla, \u017ee kdy\u017e se n\u011bkdy bude tam dole t\u0159\u00edt, kdy\u017e ta pot\u0159eba p\u0159ijde, jako se st\u00e1valo velmi \u010dasto, kdy\u017e u n\u011bj za\u010dala puberta, \u017ee se stane neplodn\u00fdm, proto\u017ee tak ze sebe dostane ven vaj\u00ed\u010dka, kdy\u017e dos\u00e1hne vrcholu; te\u010f byl Bill je\u0161t\u011b v\u00edc zmaten\u00fd ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm. Mu\u017ei jsou schopni ud\u011blat v\u00edce ne\u017e jedno d\u00edt\u011b, tak\u017ee to byla z\u0159ejm\u011b tak\u00e9 le\u017e. Bill bude muset p\u0159ekonat svou zahanbenost a zeptat se na to Toma pozd\u011bji, rozhodl se. Jestli je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 pozd\u011bji bude.  <\/div>\n
<\/div>\n
Jak Bill le\u017eel pod pe\u0159inami, hladil si ruce a pozoroval otev\u0159en\u00e9 r\u00e1ny, vymyslel si zp\u016fsoby, jak by mohl ut\u00e9ci od sv\u00e9ho \u017eivota jako lady Vilhelminy a st\u00e1t se sou\u010d\u00e1st\u00ed Tomovy rodiny. Myslel, \u017ee by si mo\u017en\u00e1 mohl p\u0159estat barvit vlasy a ost\u0159\u00edhat si je, obl\u00e9kat se jako se Tom obl\u00e9k\u00e1, a \u017e\u00edt s nimi dv\u011bma jako \u010d\u00e1st jejich rodiny; \u010c\u00e1st, o kter\u00e9 by mohli p\u0159edst\u00edrat, \u017ee jim nikdy nebyla odebr\u00e1na, ale pak si uv\u011bdomil, \u017ee by to nefungovalo. Nejsp\u00ed\u0161 v\u0161ichni kolem n\u011bj v\u011bd\u011bli, \u017ee nen\u00ed t\u00edm, co mu v\u00e9voda \u0159ekl, \u017ee je, a nejsp\u00ed\u0161 i v\u0161ichni v\u011bd\u011bli o jeho dvoj\u010deti. Kdyby se obl\u00e9kal jako chlapec a \u017eil s Tomem a Simone jako Tom\u016fv bratr, tak by si zajist\u00e9 n\u011bkdo v\u0161iml, \u017ee jsou v\u00e9vodova dvoj\u010data a neb\u00e1li by se vz\u00edt si jednoho z nich zp\u00e1tky. Tak\u00e9 v\u011bd\u011bl, \u017ee pokud bude i nad\u00e1le nosit oble\u010den\u00ed, ve kter\u00e9m byl vychovan\u00fd, a pokus\u00ed se ut\u00e9ct za Tomem jako jeho milenka nebo sestra, lid\u00e9 ho tak\u00e9 lehce poznaj\u00ed. Zd\u00e1lo se, jako by nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd lehk\u00fd zp\u016fsob, jak dostat to, co cht\u011bl, a to mu zkazilo n\u00e1ladu.  <\/div>\n
<\/div>\n
Co bylo nejsp\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b  hor\u0161\u00ed, ne\u017e p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, jak se p\u0159evl\u00e9ct, bylo, \u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee ho te\u010f budou je\u0161t\u011b v\u00edc hl\u00eddat, a \u017ee bude opravdu hodn\u011b potrestan\u00fd, pokud se pokus\u00ed n\u011bjak ut\u00e9ci. Zd\u00e1lo se to naprosto nemo\u017en\u00e9, \u010d\u00edm v\u00edc o tom Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel, a najednou si p\u0159\u00e1l ze v\u0161eho nejv\u00edc, aby se dom\u016f nevracel; p\u0159\u00e1l si, aby b\u00fdval z\u016fstal s Tomem a jejich matkou. P\u0159\u00e1l si, aby si s n\u00ed b\u00fdval promluvil potom, co j\u00ed tak o\u0161kliv\u011b ranil.  <\/div>\n
<\/div>\n
Bill se schoulil do klub\u00ed\u010dka a koukal ven z jednoho z velk\u00fdch oken, t\u011blo m\u011bl zpocen\u00e9 a ulepen\u00e9, a pon\u00ed\u017een\u00ed se v jeho pokoji usadilo jako mor, za\u010dalo se v\u011b\u0161et na v\u0161echno. Bill c\u00edtil oce\u00e1n, dok\u00e1zal chutnat zimolez na jazyku skrz okno, a sly\u0161et otcovu spole\u010dnost, jak \u0161\u0165astn\u011b \u017eije sv\u00e9 ka\u017edodenn\u00ed \u017eivoty, a \u017ealudek se mu rozp\u00e1lil. Poslouchal, jak se vlny rozb\u00edjely o \u00fatesy, poslouchal kon\u011b a jejich podkovy na ko\u010di\u010d\u00edch hlav\u00e1ch, poslouchal prodejce a obchodn\u00edky, jak volali na tr\u017ei\u0161ti, co v\u0161echno nab\u00edzej\u00ed, a \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc si p\u0159\u00e1l, aby tam venku mohl b\u00fdt tak\u00e9.<\/div>\n
Jak Bill vyr\u016fstal, nev\u011bd\u011bl nic o \u017eivot\u011b za zdmi domu, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee chce b\u00fdt jeho \u010d\u00e1st\u00ed. Zat\u00edmco, ano, Bill byl velkou \u010d\u00e1st\u00ed komunity, jen proto, \u017ee byl v\u00e9vodovou dcerou<\/em>, ale nikdy nebyl tou \u010d\u00e1st\u00ed, kterou by cht\u011bl b\u00fdt. Vym\u011bnil by v\u0161echno, co m\u00e1, za prostotu a nesn\u00e1ze prost\u00e9ho \u017eivota, nam\u00edsto t\u00e9hle spole\u010densky zalo\u017een\u00e9 sl\u00e1vy, kter\u00e1 p\u0159i\u0161la s t\u00edm b\u00fdt lady Vilehlminou Kaulitzovou.  <\/div>\n
Bill le\u017eel v posteli, dokud se nesetm\u011blo a nebe nedostalo tmav\u011b zlatav\u011b hn\u011bdou barvu, slunce l\u00edbalo horizont a paprsky se jen m\u00edhaly a naposledy olizovaly zemi. Zvuky z m\u011bsta se zti\u0161ily a vlny, kter\u00e9 se hnaly do noci, zes\u00edlily, rozv\u00e1\u0161n\u011bn\u011b nar\u00e1\u017eely do kamenit\u00e9ho pob\u0159e\u017e\u00ed. \u017daludek se mu sev\u0159el hladem, kosti m\u011bl slab\u00e9 a bolav\u00e9. Bill si zoufale p\u0159\u00e1l, aby odsud mohl vid\u011bt kostel, proto\u017ee kdyby vid\u011bl kostel, mohl by vid\u011bt Schmidtovu farmu, a nejsp\u00ed\u0161 by vid\u011bl i Toma, jak sb\u00edr\u00e1 svoje v\u011bci a jde dom\u016f. Slab\u011b vydechl a zav\u0159el o\u010di, sp\u00e1nek ho kone\u010dn\u011b p\u0159emohl a smyl pry\u010d fyzickou i psychickou bolest cel\u00e9ho dne.<\/div>\n
Na temn\u00e9 obloze se t\u0159pytily hv\u011bzdy, sv\u00edtily sv\u00fdmi n\u011b\u017en\u00fdmi paprsky p\u0159es \u010dernou ob\u00e1lku, kter\u00e1  zahltila sv\u011bt. Bill le\u017eel v klub\u00ed\u010dku pod pe\u0159inami, vlasy p\u0159ilepen\u00e9 potem ke k\u016f\u017ei, p\u0159evaloval se a vrt\u011bl, m\u011bl \u0161patn\u00e9 sny, kter\u00e9 zamo\u0159ily jeho sniv\u00e9 my\u0161lenky.  <\/div>\n
„R\u00e1no.“ \u0158ekla Lucia ti\u0161e, zat\u0159\u00e1sla s Billov\u00fdm ramenem. „P\u0159inesla jsem v\u00e1m n\u011bjak\u00e9 – lady Vilhelmino! Co pro Boha Svat\u00e9ho je na v\u0161em povle\u010den\u00ed?!“ vyk\u0159ikla, a vzala \u0161pinav\u00e9 pe\u0159iny do rukou.<\/div>\n
„Huh?“ promnul si Bill ospal\u00e9 o\u010di h\u0159betem ruky a usyknul, kdy\u017e trochu moc p\u0159itla\u010dil na r\u00e1nu. „Uh, oh, to mus\u00ed b\u00fdt z m\u00fdch rukou. Usnula jsem hned po m\u00e9m potrest\u00e1n\u00ed a\u2026 Ehm, mysl\u00edm, \u017ee jsem musela je\u0161t\u011b krv\u00e1cet.“<\/div>\n
„Krev nelze vyprat, Vilhelmino! Budete m\u00edt dnes ruce pln\u00e9 pr\u00e1ce spole\u010dn\u011b s pradlenou, to v\u00e1m zaru\u010duji.“<\/div>\n
„Jak chce\u0161.“ Zamumlal Bill, prot\u00e1hl v posteli sv\u00e9 bolav\u00e9 t\u011blo. „D\u011bkuji.“ \u0158ekl s nez\u00e1jmem, vzal si od Lucii t\u00e1c se sn\u00eddan\u00ed a za\u010dal se j\u00eddlem cp\u00e1t, jako by bylo jeho prvn\u00ed v cel\u00e9m t\u00fddnu.<\/div>\n
\u017daludek se mu nevolnost\u00ed kroutil, musel se nutit polykat j\u00eddlo, kter\u00e9 mu bylo po cel\u00fd p\u0159edchoz\u00ed den odep\u0159eno. Oddechl si, kdy\u017e se mu \u017ealudek kone\u010dn\u011b uklidnil z bolesti a on si tak mohl u\u017e\u00edvat j\u00eddlo v klidu a m\u00edru.<\/div>\n
„Oh\u0159\u00e1la jsem v\u00e1m vodu, abyste se mohla r\u00e1no vykoupat.“ \u0158ekla Lucia, ani\u017e by se Billovi pod\u00edvala do o\u010d\u00ed. Byla naprosto na\u0161tvan\u00e1 kv\u016fli jeho v\u010derej\u0161\u00edmu chov\u00e1n\u00ed a smutn\u00e1, \u017ee musel dostat trest, kter\u00fd dostal.<\/div>\n
„Opravdu bych se r\u00e1da vykoupala.“ Zamumlal Bill, odlo\u017eil t\u00e1c se sn\u00eddan\u00ed na druhou stranu postele a postavil se na sv\u00e1 bolav\u00e1 chodidla. Byl naprosto p\u0159ekvapen\u00fd, jak ho cel\u00e9 t\u011blo bolelo, a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak mohli lid\u00e9 fungovat, jestli se takhle c\u00edtili ka\u017ed\u00fd den, p\u0159ipadalo mu to tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b t\u011b\u017ek\u00e9.<\/div>\n
„No dob\u0159e. Jsem si jist\u00e1, \u017ee vana je u\u017e pln\u00e1, prosila jsem Claru, aby v\u00e1m nalila vodu do vany v doln\u00edm pat\u0159e. M\u016f\u017eete j\u00edt, kdykoliv budete cht\u00edt.“<\/div>\n
„D\u011bkuji ti,“ \u0159ekl Bill nevrle, vy\u0161el z lo\u017enice a pokra\u010doval v cest\u011b do hlavn\u00ed koupelny v doln\u00edm pat\u0159e.  <\/div>\n
Okna koupelny byla doko\u0159\u00e1n, byla od okraje vany a\u017e nahoru do stropu. Z t\u00e9hle koupelny m\u011bl Bill ten nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdhled na mo\u0159e, nikdy to nezklamalo v uklid\u0148ov\u00e1n\u00ed jeho nerv\u016f, jen sed\u011bt v tepl\u00e9 koupeln\u011b a koukat se na slunko, jak se leskne na mo\u0159i. Zastr\u010dil na dve\u0159\u00edch z\u00e1str\u010dku, svl\u00e9kl se ze sv\u00e9 ko\u0161ilky a kalhot, pono\u0159il sv\u00e1 zran\u011bn\u00e1 chodidla do tepl\u00e9 vody v mramorov\u00e9 van\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
\u0158ezn\u00e9 r\u00e1ny na jeho chodidlech okam\u017eit\u011b v hork\u00e9 vod\u011b zareagovaly, voda mu je zklid\u0148ovala. Polo\u017eil se na mramor, prot\u00e1hl sv\u00e9 kon\u010detiny, jak jen mohl a vydechl, jak se mu nad hrudn\u00edkem t\u0159epotal letn\u00ed tepl\u00fd vzduch. P\u0159em\u00fd\u0161lel nad sv\u00fdmi \u0161ancemi na tich\u00fd \u00fat\u011bk oknem z koupelny, zmizet ze sv\u00e9ho \u017eivota v pansk\u00e9m s\u00eddle, ale uv\u011bdomil si, \u017ee by na tom nez\u00e1le\u017eelo, kdo by zastavil \u017eenu<\/em>, kter\u00e1 by b\u011b\u017eela m\u011bstsk\u00fdmi ulicemi jen ve sv\u00e9m spodn\u00edm pr\u00e1dle.<\/div>\n
Ale mo\u017en\u00e1, \u017ee kostel nebyl tak daleko. Mo\u017en\u00e1, \u017ee kdyby utekl d\u0159\u00edv, ne\u017e se sv\u011bt \u00fapln\u011b probud\u00ed, mohl by prob\u011bhnout ulicemi a \u010dekat na Toma na Schmidtov\u011b rodinn\u00e9 farm\u011b. Ale co by se stalo, kdyby ho n\u011bkdo p\u0159i \u00fat\u011bku chytil? Na jak dlouho by ho asi zamkli do jeho pokoje? Nebylo by to poprv\u00e9, co by Bill byl zam\u010den\u00fd jako n\u011bjak\u00e9 divok\u00e9 zv\u00ed\u0159e v kleci. Unaven\u011b vydechl a pono\u0159il se hlavou pod vodu, barva z jeho vlas\u016f vymizela a za\u010dala plavat po hladin\u011b jako z\u0159ed\u011bn\u00e9 bl\u00e1to.  <\/div>\n
Namot\u00e1val si sv\u00e9 dlouh\u00e9, blon\u010fat\u00e9 vlasy afektovan\u011b na prsty, l\u00edbilo se mu, jak mu je voda spojila k sob\u011b a ony tak vypadaly podobn\u011b jako vlasy Toma. Kroutil si vlasy d\u00e1l a d\u00e1l a cht\u011bl s nimi d\u011blat to, co mohl jeho bratr, povzdychl si, \u017ee poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e sv\u00e9 vlasy pustil, se rozmotaly a byly z nich zase jen hladk\u00e9 vlasy, se kter\u00fdmi se narodil. Ale kdy\u017e Tomovy vlasy mohly b\u00fdt spe\u010den\u00e9 k sob\u011b, pro\u010d by nemohly b\u00fdt ty jeho? Za\u010dalo ho frustrovat, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 nejsou zas tak identi\u010dt\u00ed.<\/div>\n
Bill pono\u0159il ruce pod vodu, plakal, jak ho voda p\u00e1lila do roztr\u017een\u00e9 k\u016f\u017ee. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli byl Tom taky n\u011bkdy se\u0161vihan\u00fd, a jestli ano, bre\u010del tak\u00e9? Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee mu\u017ei by m\u011bli b\u00fdt siln\u00ed a neukazovat tolik svoje emoce, a kdy\u017e se nau\u010dil, \u017ee je vlastn\u011b mu\u017e, m\u011bl Bill pocit, \u017ee plakat je patetick\u00e9. Nev\u011bd\u011bl naprosto nic o tom b\u00fdt mu\u017eem, a kdy\u017e byl v dom\u011b, nemohl j\u00edm b\u00fdt. Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee se bude muset nau\u010dit chovat se jako mu\u017e d\u0159\u00edv, ne\u017e mu bude osmn\u00e1ct, aby mohl s Tomem a Simone ut\u00e9ci, a taky aby mohl norm\u00e1ln\u011b ve spole\u010dnosti fungovat. Ale to byl jen sen, nev\u011b\u0159il, \u017ee by se to mohlo kdy st\u00e1t.  <\/div>\n
Bill poslouchal, jak venku prozp\u011bvovali pt\u00e1ci, sledoval mot\u00fdly, jak si hr\u00e1li na nebi. \u017divot mot\u00fdl\u016f pro n\u011bj byl naprostou z\u00e1hadou, ale fascinuj\u00edc\u00ed. Narod\u00ed se jako jedna v\u011bc, v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee jsou n\u011bco specifick\u00e9ho a jeden den zjist\u00ed, \u017ee cel\u00fd jejich \u017eivot byla jenom le\u017e, a \u017ee se vlastn\u011b jen schov\u00e1vaj\u00ed, a\u017e do sv\u00e9 metamorf\u00f3zy. A p\u0159esn\u011b takhle si te\u010f Bill p\u0159ipadal, byl vychov\u00e1n jako jedna v\u011bc, jen aby vyrostl do n\u011b\u010deho naprosto jin\u00e9ho.  <\/div>\n
Jak mot\u00fdli byli naprosto voln\u00ed  a hr\u00e1li si spole\u010dn\u011b ve vzduchu, to Billovi sv\u00edralo srdce. Cht\u011bl jen j\u00edt ven a hr\u00e1t si s nimi a b\u00fdt t\u00edm, \u010d\u00edm doopravdy je. V ur\u010dit\u00e9m zp\u016fsobu se Bill st\u00e1le identifikoval jako \u017eena, ale jen proto, \u017ee nebyl vychov\u00e1n tak, aby v\u011bd\u011bl, jak se jako mu\u017e m\u00e1 chovat. Co bylo nejsp\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b v\u00edc znepokojuj\u00edc\u00ed, bylo, \u017ee byl vychov\u00e1n k tomu, aby mu\u017ee miloval, a jeho mu\u017ei opravdu uchvacovali. Nikdy nec\u00edtil z\u00e1jem o \u017e\u00e1dnou \u017eenu, kterou znal, a to ho tolik m\u00e1tlo. Mu\u017ei nem\u016f\u017eou milovat jin\u00e9 mu\u017ee, tak\u017ee Tom by ho nejsp\u00ed\u0161 m\u011bl nau\u010dit, jak milovat \u017eeny, kdy\u017e ho jeho rodina<\/em> vychovala, aby miloval mu\u017ee? M\u011bl t\u011b\u017ekou hlavu a zmatenou tolika a tolika ot\u00e1zkami, kter\u00e9 mu l\u00e9taly v bu\u0148k\u00e1ch jeho mozku, za\u010d\u00ednal z toho m\u00edt migr\u00e9nu.<\/p>\n<\/div>\n
„Lady Vilhelmino?“ zavolal n\u011bkdo zpoza dve\u0159\u00ed a Bill si povzdychnul, necht\u011bl vyl\u00e9zat z vany a komukoliv otv\u00edrat.<\/div>\n
„Ano?“<\/div>\n
„Nathalie si s v\u00e1mi p\u0159eje mluvit.“<\/div>\n
Bill probodl dve\u0159e pohledem. Necht\u011bl m\u00edt co do \u010din\u011bn\u00ed s man\u017eelkou sv\u00e9ho otce, obzvl\u00e1\u0161t\u011b ne v den, kdy ho tak \u0161\u00edlen\u011b bolelo t\u011blo a hlava mu t\u0159e\u0161tila zmaten\u00edm a pochybami o sob\u011b sam\u00e9m. Bill si povzdychl, opatrn\u011b vylezl z mastn\u00e9 vany, zabalil se do od slun\u00ed\u010dka oh\u0159\u00e1t\u00e9ho ru\u010dn\u00edku. Odemknul dve\u0159e od koupelny a kouknul se na pan\u00ed, kter\u00e1 ho vyru\u0161ila.<\/div>\n
„Vilhelmino, va\u0161e vlasy\u2026“<\/div>\n
„U\u017e bylo moc dlouho, co jsme si je naposledy myla. P\u0159ipadalo mi to nevyhnuteln\u00e9.“ Proto\u010dil o\u010di a zalo\u017eil ruce na hrudn\u00edku.<\/div>\n
„Ano, ale\u2026 V\u00e1\u0161 otec a Nathalie od v\u00e1s cht\u011bj\u00ed, abyste je nosila \u010dern\u00e9. Mus\u00edte si nejd\u0159\u00edv poka\u017ed\u00e9 promluvit s Luciou, ne\u017e si je umyjete.“<\/div>\n
„No, nen\u00ed snad z\u0159ejm\u00e9, \u017ee nechci nejd\u0159\u00edv mluvit s Luciou, ne\u017e si je umyji? Co se stalo, stalo se. Kde je Nathalie?“<\/div>\n
„V ku\u0159\u00e1ck\u00e9m pokoji, va\u0161eho otce.“<\/div>\n
„Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed m\u00edsto pro \u017eenu.“ Okomentoval Bill su\u0161e.<\/div>\n
„Ano, ale je to pokoj s nejv\u011bt\u0161\u00edm soukrom\u00edm v cel\u00e9m dom\u011b. Bude na v\u00e1s \u010dekat. Posp\u011b\u0161te si, pros\u00edm.“ S t\u00edmto ta buclat\u00e1, \u0161edovlas\u00e1 \u017eena ode\u0161la chodbou pry\u010d z dohledu. Bill si na sebe nat\u00e1hl sv\u00e9 kalhoty a ko\u0161ilku, neobt\u011b\u017eoval se s t\u00edm, aby se n\u011bjak nastrojoval pro konverzaci, kterou bude m\u00edt s v\u00e9vodkyn\u00ed. Ona pro n\u011bj stejn\u011b nikdo nebyla.<\/p>\n<\/div>\n
Bill hlasit\u011b za\u0165ukal na dve\u0159e ku\u0159\u00e1ck\u00e9ho pokoje, trhl sebou, kdy\u017e je Nathalie otev\u0159ela a vt\u00e1hla ho dovnit\u0159. Z jej\u00edch rt\u016f vy\u010duhoval doutn\u00edk a mra\u010dila se v obli\u010deji. Bill si skousnul ret a tro\u0161ku se za\u010dal chv\u011bt, nesn\u00e1\u0161el, jak poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e s n\u00edm Nathalie cht\u011bla mluvit, skon\u010dilo to t\u00edm, \u017ee mu bylo ubl\u00ed\u017eeno. Objal se kolem pasu a st\u00e1l, p\u0159e\u010duhoval p\u0159es man\u017eelku sv\u00e9ho otce, vypadal slab\u011b a k\u0159ehce.<\/div>\n
„Tak\u017ee ty sis myslela, \u017ee to bude z\u00e1bava ut\u00e9ct, \u017ee ano?“ sykla Nathalie, z jej\u00edch rt\u016f vyklouzl kou\u0159.<\/div>\n
„Necht\u011bla jsem. Stalo se to.“<\/div>\n
„Stalo se to? Och, stejn\u011b, jako se samo stalo to, \u017ee se smyla barva z tv\u00fdch vlas\u016f, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m? Nebo jako se sama stala krev na tv\u00fdch pe\u0159in\u00e1ch? V\u00ed\u0161, \u017ee by ses nem\u011bla takhle chovat, a d\u016fkaz sv\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b m\u00e1\u0161 na ruk\u00e1ch.“<\/div>\n
„Moc se omlouv\u00e1m, opravdu. V\u00edm, jak se chovat.“ Pod\u00edval se Bill na sv\u00e1 hol\u00e1 chodidla a sna\u017eil se p\u0159edstavit si, \u017ee je kdekoliv jinde.<\/div>\n
„Za p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f bude\u0161 dosp\u011bl\u00e1, Vilhelmino. Bude\u0161 provd\u00e1na a bude z tebe pan\u00ed domu. Rozum\u00ed\u0161 tomu, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd mu\u017e nebude cht\u00edt usadit se s n\u011bk\u00fdm tak rozmazlen\u00fdm a d\u011btinsk\u00fdm jako jsi ty, kdy\u017e se nedok\u00e1\u017ee\u0161 nau\u010dit, jak se m\u00e1\u0161 sama chovat? P\u0159eje\u0161 si b\u00fdt sama a nemilov\u00e1na po zbytek sv\u00e9ho \u017eivota?“<\/div>\n
Bill v t\u00e9to v\u011bt\u011b na\u0161el spoustu ironie. U\u017e te\u010f \u010delil samot\u011b a chyb\u011bla mu l\u00e1ska a v\u011bd\u011bl, \u017ee bude prod\u00e1n mu\u017ei se spoustou pen\u011bz, a \u017ee to jeho samotu nevy\u0159e\u0161\u00ed. L\u00e9\u010dba pro jeho sliby byla ulic\u00ed d\u00e1l, vst\u00e1vala pro tvrd\u00e9 dny t\u011b\u017ek\u00e9 pr\u00e1ce.<\/div>\n
„Ne, to nechci.“ \u0158ekl Bill smutn\u011b. „Slibuji, budu hodn\u00e1. Ponau\u010dila jsem se, opravdu. Nechci z\u016fstat neprovdan\u00e1.“ Zalhal, v\u011bd\u011bl, co m\u00e1 \u0159\u00edct, aby uspokojil \u017eenu sv\u00e9ho otce.<\/div>\n
„Rad\u0161i se o tohle u\u017e nikdy nepokou\u0161ej, nebo bude\u0161 a\u017e do konce \u017eivota sama. A te\u010f zmiz. Je nejlep\u0161\u00ed dr\u017eet d\u011bti za zam\u010den\u00fdmi dve\u0159mi. Pro\u010d si nejde\u0161 hr\u00e1t do sv\u00e9ho pokoje.“ \u0158ekla Nathalie chladn\u011b a Bill p\u0159ik\u00fdvl, oto\u010dil se na pat\u011b a na boso utekl k sob\u011b do pokoje. Na schodech Bill vrazil do Lucii, \u017ealudek mu klesl, v rukou m\u011bla dv\u011b poloviny dopisu od Toma.  <\/div>\n
„V\u010dera ve\u010der mi Clara dala tenhle dopis, ale dostala jsem se k n\u011bmu a\u017e dnes. S k\u00fdm jste se \u0161la v\u010dera setkat, Vilhelmino?“ zeptala se Lucia, jej\u00ed hlas byl p\u0159\u00edsn\u00fd, ale ne zl\u00fd, a tro\u0161ku to uvolnilo Billovy my\u0161lenky, kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee na n\u011bj nebude k\u0159i\u010det. Je\u0161t\u011b ne. „A kde je posledn\u00ed kus dopisu? A co se v\u00e1m to stalo s vlasy?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 To je cel\u00fd dopis, Lucio. U\u017e nejsou \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed kousky. A\u2026 zapomn\u011bla jsem si sv\u00e1zat vlasy nahoru, kdy\u017e jsem se \u0161la koupat\u2026“ zamra\u010dil se Bill a skousl si ret, kdy\u017e mu Lucia dala doln\u00ed polovinu dopisu p\u0159ed obli\u010dej a uk\u00e1zal na mal\u00fd utr\u017een\u00fd kousek.<\/div>\n
„Nedb\u00e1te o sv\u016fj zevn\u011bj\u0161ek\u2026 a opravdu? Na tom pap\u00ed\u0159e bylo jm\u00e9no. Co to bylo za jm\u00e9no, Vilhelmino, a pro\u010d jsi ho odtrhla?“<\/div>\n
„Neutrhla! Neutrhla jsem jm\u00e9no, p\u0159\u00edsah\u00e1m!“<\/div>\n
„A ch\u00e1pete, pro\u010d tomu nem\u016f\u017eu v\u011b\u0159it?“ probodla ho Lucia pohledem a Bill p\u0159ik\u00fdvnul, v\u011bd\u011bl, \u017ee zklamal jej\u00ed d\u016fv\u011bru.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale mus\u00ed\u0161 mi v\u011b\u0159it. To jm\u00e9no jsem neodtrhla.“<\/div>\n
„Tak co to bylo za jm\u00e9no, kter\u00e9 v\u00e1m \u0159ekl, kdy\u017e jste se s n\u00edm setkala?“<\/div>\n
„Arthur.“ Zalhal Bill rychle. „Ne\u0159\u00edkal mi sv\u00e9 p\u0159\u00edjmen\u00ed.“<\/div>\n
„A co v\u00e1m \u0159\u00edkal? Co to bylo za tajemstv\u00ed, kter\u00e9 v\u00e1m \u0159ekl?“<\/div>\n
„On, \u0159ekl mi, \u017ee je jeden z tajn\u00fdch n\u00e1padn\u00edk\u016f, kter\u00e9 pro mne otec vybral.“ Zalhal znovu Bill a Lucia se na n\u011bj chv\u00edli nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b koukala.<\/div>\n
„A vy jste uv\u011b\u0159ila, \u017ee ten sedl\u00e1k je v\u00e1\u0161 n\u00e1padn\u00edk?“ zeptala se Lucia a Bill malinko p\u0159ihlouple p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Ano. Dokud mne neodvezl k sob\u011b dom\u016f, a\u017e tam jsem si uv\u011bdomila, \u017ee by pro mne otec nikdy nevybral n\u011bkoho tak chud\u00e9ho, tak jsem ho donutila mne odv\u00e9st zp\u00e1tky dom\u016f. Mysl\u00edm, \u017ee cht\u011bl pouze m\u00e9 pen\u00edze, ale nejsem si jist\u00e1. V\u00edm, \u017ee to bylo hloup\u00e9, Lucio, opravdu. Zrovna jsem mluvila s Nathali\u00ed a uv\u011bdomila si, jak nevysp\u011ble jsem se chovala, kdy\u017e jsem takovou v\u011bc ud\u011blala. U\u017e se to nikdy nestane a j\u00e1 slibuji, \u017ee se odte\u010f budu chovat nejl\u00edp, jak um\u00edm. Opravdu, \u010destn\u00e9 slovo.“<\/div>\n
„No dob\u0159e. Tady,“ dala Lucia Billovi roztr\u017een\u00fd dopis a pro\u0161la okolo n\u011bj pry\u010d.<\/p>\n<\/div>\n
Bill koukal na dopis, do rohu, kde kdysi bylo ‚T‘. Nev\u011bd\u011bl, jestli kdy\u017e se o n\u011bj pral s Clarou, tak se doln\u00ed roh odtrhl anebo jestli to utrhla Clara, necht\u011bl se j\u00ed na to pt\u00e1t. Nez\u00e1le\u017eelo na tom, co se stalo, Bill byl v bezpe\u010d\u00ed a Tom byl bezpe\u010dn\u011b ukryt, to bylo jedin\u00e9, na \u010dem z\u00e1le\u017eelo.<\/p>\n<\/div>\n
Krom\u011b toho, \u017ee p\u0159em\u00fd\u0161lel, kam jm\u00e9no zmizelo, \u010delil te\u010f Bill je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edmu cht\u00ed\u010di ut\u00e9ci pry\u010d. Posadil se p\u0159ed sv\u00e9 zrcadlo v pokoji a vymyslel si pl\u00e1n. Nathaliina slova ho tolik ovlivnila, \u017ee prost\u011b nemohl vzd\u00e1t \u00fat\u011bk. Ne, te\u010f o tom byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd v\u00edc ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
original<\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cinematics Billova chodidla bolela, neotesan\u00e9  kameny ho \u0159ezaly do chodidel, jak \u0161el po chodn\u00edc\u00edch v zahrad\u011b. Hodn\u011bkr\u00e1t m\u00e1lem spadl kv\u016fli tomu, \u017ee zakopl o sv\u00e9 vlastn\u00ed \u0161aty, nad\u00e1val si pod nos, zat\u00edmco proch\u00e1zel pozemkem – byl si jist, \u017ee mu z chodidel te\u010de<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[335],"tags":[],"class_list":["post-11256","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lace"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11256","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11256"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11256\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11256"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11256"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11256"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}