{"id":1127,"date":"2017-07-25T15:00:00","date_gmt":"2017-07-25T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1120"},"modified":"2017-07-25T15:00:00","modified_gmt":"2017-07-25T14:00:00","slug":"vampire-sunrise-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/07\/25\/vampire-sunrise-4\/","title":{"rendered":"Vampire sunrise 4."},"content":{"rendered":"
autor: Becs<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Poslechl jsem babi\u010d\u010din p\u0159\u00edkaz a ti\u0161e jako my\u0161ka vystoupal po schodech do patra. Dve\u0159e do m\u00e9ho pokoje byly otev\u0159en\u00e9 doko\u0159\u00e1n. Oknem sem proudilo zlatav\u00e9 sv\u011btlo a dopadalo na postel, kter\u00e1 m\u011b p\u0159\u00edmo v\u00e1bila, abych si do n\u00ed lehnul a oddal se tolik vytou\u017een\u00e9mu sp\u00e1nku. P\u0159esto jsem zav\u00e1hal jen na okam\u017eik, ne\u017e jsem se p\u0159ikradl k druh\u00fdm dve\u0159\u00edm, je\u017e byly neprody\u0161n\u011b uzav\u0159eny. Nastra\u017eil jsem u\u0161i, ale nesly\u0161el v\u016fbec nic. M\u00e9 t\u011blo ovl\u00e1dala jen siln\u00e1 touha Billa alespo\u0148 na chvilku spat\u0159it. Ov\u011b\u0159it si, \u017ee za pevn\u00fdm d\u0159evem opravdu neru\u0161en\u011b odpo\u010d\u00edv\u00e1.<\/em><\/div>\n
Zm\u00e1\u010dkl jsem kliku tak opatrn\u011b, jak jen to \u0161lo. Vydala jen minim\u00e1ln\u00ed zvuk, ale i tak jsem se b\u00e1l, \u017ee se sp\u00e1\u010d probud\u00ed a za m\u00e9 vyru\u0161en\u00ed mi zlom\u00ed n\u011bco dal\u0161\u00edho. Zatajil jsem dech, a kdy\u017e se nic ned\u011blo, \u00falevn\u011b jsem vypustil v\u0161echen vzduch z plic. Otev\u0159el jsem na malou \u0161kv\u00edru a prot\u00e1hl se dovnit\u0159. M\u00edstnost byla cel\u00e1 zahalen\u00e1 do tmy a trvalo mi p\u00e1r vte\u0159in, ne\u017e jsem se dok\u00e1zal rozkoukat. Jedin\u00fdm zdrojem sv\u011btla byl tenk\u00fd paprsek slunce, kter\u00fd se objevoval a mizel, jak si se z\u00e1v\u011bsem pohr\u00e1val v\u00edtr.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

A tady le\u017eel. Na posteli z masivn\u00edho tmav\u00e9ho d\u0159eva a v b\u011blostn\u00fdch p\u0159ikr\u00fdvk\u00e1ch, tak\u017ee kontrastovaly s jeho \u010dernou h\u0159\u00edvou. P\u016fsobil tak klidn\u011b a vyrovnan\u011b. Nah\u00fd hrudn\u00edk se mu zvedal v pravideln\u00fdch intervalech a j\u00e1 m\u011bl co d\u011blat, abych tu b\u011blostnou poko\u017eku nep\u0159ejel \u0161pi\u010dkami prst\u016f. Dlan\u011bmi jsem se zap\u0159el o d\u0159evo v noh\u00e1ch postele a jen uchv\u00e1cen\u011b z\u00edral.<\/em><\/div>\n

A pak se stalo n\u011bco zvl\u00e1\u0161tn\u00edho. V jeden okam\u017eik tam Bill le\u017eel, a kdy\u017e jsem mrknul, najednou byl pry\u010d. Zamrkal jsem znovu, abych se ujistil, \u017ee to nen\u00ed jen n\u011bjak\u00fd klam, kter\u00fdm si se mnou hraje moje unaven\u00e1 mysl.<\/em><\/div>\n
„Tak\u017ee ty m\u011b \u0161m\u00edruje\u0161?“ ozvalo se mi t\u011bsn\u011b u ucha a j\u00e1 se polekan\u011b oto\u010dil. Bill st\u00e1l za mnou, na sob\u011b jen tit\u011brn\u00e9 boxerky a na tv\u00e1\u0159i pobaven\u00fd v\u00fdraz. P\u0159esto jsem z n\u011bj c\u00edtil n\u011bco nebezpe\u010dn\u00e9ho, co nebylo radno pokou\u0161et.<\/em><\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se,“ koktal jsem hloup\u011b. „Nemohl jsem si pomoct.“<\/em><\/div>\n
„M\u00e1m dojem, \u017ee se ti to st\u00e1v\u00e1 \u010dasto,“ nadzvedl jedno obo\u010d\u00ed a vykro\u010dil proti mn\u011b, tak\u017ee jsem musel couvnout. Zastavil jsem se, a\u017e kdy\u017e se m\u016fj zadek op\u0159el o r\u00e1m postele. Dosedl jsem na n\u011bj a Bill mi docela pohodln\u011b napochodoval mezi nohy. Jeho obli\u010dej se vzn\u00e1\u0161el jen p\u00e1r milimetr\u016f nad m\u00fdm.<\/em><\/div>\n
„Nest\u00e1v\u00e1. Je to tebou. Uchv\u00e1til jsi m\u011b,“ p\u0159iznal jsem up\u0159\u00edmn\u011b. U\u017e mi \u0159ekl, \u017ee dok\u00e1\u017ee vyc\u00edtit m\u00e9 t\u011blesn\u00e9 reakce, tak\u017ee nem\u011bl smysl p\u0159ed n\u00edm n\u011bco zast\u00edrat.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\n

Bill ve tv\u00e1\u0159i neprojevil \u017e\u00e1dnou emoci, jen se je\u0161t\u011b chv\u00edli pohledem vp\u00edjel do m\u00fdch o\u010d\u00ed. C\u00edtil jsem, jak atmosf\u00e9ra v lo\u017enici houstne a t\u011b\u017ekne, a netu\u0161il jsem, co od toho m\u016f\u017eu o\u010dek\u00e1vat. Bez jak\u00e9hokoliv varov\u00e1n\u00ed se ke mn\u011b sklonil a uv\u011bznil m\u00e9 rty do sv\u00fdch. D\u0159\u00edv ne\u017e jsem si ten slastn\u00fd, opojn\u00fd pocit stihl vychutnat, za\u010dal se mi zb\u011bsile dob\u00fdvat do \u00fast. Ob\u011bma rukama m\u011b chytil kolem krku a cel\u00fdm t\u011blem se ke mn\u011b p\u0159imykal. Byl tak v\u00e1\u0161niv\u00fd, \u017ee se mi z toho to\u010dila hlava. Nemotorn\u011b jsem mu polo\u017eil pa\u017ee kolem bok\u016f. M\u011bl jsem strach, abych ho s\u00e1drou n\u011bjak neod\u0159el.<\/em><\/div>\n
Bill byl jako smysl\u016f zbaven\u00fd. N\u00e1rokoval si m\u00e1 \u00fasta jen pro sebe tak zb\u011bsile, \u017ee jsem po chvilce lapal po dechu. Nehty mi proj\u00ed\u017ed\u011bl po zadn\u00ed stran\u011b krku a ob\u010das je zatnul trochu v\u00edc.<\/em><\/div>\n
„Po\u010dkej, zastav,“ odtrhl jsem se opatrn\u011b. I kdy\u017e ka\u017ed\u00e1 bu\u0148ka v m\u00e9m t\u011ble tou\u017eila po tom se ho dot\u00fdkat, tohle bylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 rychl\u00e9. Je\u0161t\u011b v\u010dera jsme byli nep\u0159\u00e1tel\u00e9 a tohle m\u011b stejnou m\u011brou d\u011bsilo, jako vzru\u0161ovalo.<\/em><\/div>\n
„Copak to nen\u00ed p\u0159esn\u011b to, co chce\u0161?“ prsknul na m\u011b Bill a j\u00e1 s hr\u016fzou zjistil, \u017ee je roz\u010d\u00edlen\u00fd. „Copak to nen\u00ed to, co v\u0161ichni cht\u011bj\u00ed? Dostat up\u00edra?“<\/em><\/div>\n
„Proto jsem sem nep\u0159i\u0161el,“ vysoukal jsem ze sebe. O\u010dividn\u011b nabyl myln\u00e9ho dojmu, \u017ee m\u00e1m z\u00e1jem o sex.<\/em><\/div>\n
„Ale no tak. Krade\u0161 se mi do lo\u017enice a nechce\u0161 si to rozdat? Takov\u00e9 kecy. C\u00edt\u00edm, jak ti v\u0159e krev. C\u00edt\u00edm i tohle,“ dodal a bez studu m\u011b chytil za rozkrok, kde se vzdouvalo m\u00e9 tvrd\u00e9 p\u0159irozen\u00ed.<\/em><\/div>\n
„P\u0159itahuje\u0161 m\u011b,“ \u0159ekl jsem up\u0159\u00edmn\u011b. „Ale nechci t\u011b jen ojet.“<\/em><\/div>\n
„Ty to nech\u00e1pe\u0161. Nic z toho, co ke mn\u011b c\u00edt\u00ed\u0161, nen\u00ed skute\u010dn\u00e9. Ten cht\u00ed\u010d, to pobl\u00e1zn\u011bn\u00ed, je jen chemie, kter\u00e1 dob\u0159e zafungovala. Je zak\u00f3dov\u00e1no v tv\u00e9 DNA, abys na m\u011b takhle reagoval. Nen\u00ed to doopravdy,“ vybuchnul a rozhodil rukama, div \u017ee m\u011b p\u0159i tom nepra\u0161til do obli\u010deje.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Sebral jsem ve\u0161kerou odvahu, kterou jsem m\u011bl, a narovnal jsem se, tak\u017ee jsme se na sebe mohli d\u00edvat zp\u0159\u00edma. „S\u00e1m v\u00edm nejl\u00edp, co c\u00edt\u00edm. Za tohle nem\u016f\u017eou n\u011bjak\u00e9 tvoje up\u00edrsk\u00e9 voodoo schopnosti.“<\/em><\/div>\n

„Kolikr\u00e1t jsem tohle u\u017e sly\u0161el? Tolik vyzn\u00e1n\u00ed l\u00e1sky. Tolik slib\u016f, \u017ee te\u010f u\u017e je to doopravdy, a stejn\u011b to poka\u017ed\u00e9 \u010dasem zmiz\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl a najednou sv\u011bsil ramena. Zaznamenal jsem, \u017ee zorni\u010dky se mu vr\u00e1tily do p\u016fvodn\u00ed barvy a trochu jsem si oddychl. Zd\u00e1 se, \u017ee se uklid\u0148uje.<\/em><\/div>\n
„To mus\u00ed b\u00fdt docela t\u011b\u017ek\u00e9.“<\/em><\/div>\n
P\u0159ekvapen\u011b na m\u011b pohl\u00e9dl, jako by si a\u017e te\u010f uv\u011bdomil, \u017ee tam opravdu jsem a \u017ee vedeme tenhle rozhovor.<\/em><\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bt, jestli je to opravdov\u00e9,“ dodal jsem, kdy\u017e se on k ni\u010demu nem\u011bl.<\/em><\/div>\n
„Jo,“ za\u0161eptal Bill. Cht\u011bl jsem mu \u0159\u00edct, aby m\u011b nechal dok\u00e1zat mu, \u017ee se mnou to je jin\u00e9. \u017de j\u00e1 v\u0161echno mysl\u00edm v\u00e1\u017en\u011b a ten cit ze m\u011b nevyprch\u00e1. Te\u010f u\u017e jsem si nedok\u00e1zal p\u0159edstavit, \u017ee bych m\u011bl b\u00fdt bez n\u011bj. To, s jakou n\u00e1ru\u017eivost\u00ed m\u011b l\u00edbal, se mi zarylo hluboko do nitra. Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee strach z n\u011bj se zm\u011bnil na obavu, \u017ee o n\u011bj p\u0159ijdu. \u017de nebude m\u00e9 city op\u011btovat. Nakonec jsem se rozhodl, \u017ee nebudu pl\u00fdtvat slovy. Ur\u010dit\u011b sly\u0161el spoustu r\u016fzn\u00fdch slib\u016f. J\u00e1 budu t\u00edm, kter\u00fd nebude mluvit, ale jednat. Dok\u00e1\u017eu mu, \u017ee se mnou je to jin\u00e9.<\/em><\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bys m\u011bl j\u00edt sp\u00e1t,“ navrhl jsem nesm\u011ble. „Spal jsi sotva deset minut.“<\/em><\/div>\n
„Jako bych snad mohl usnout,“ odsekl j\u00edzliv\u011b. Poznal jsem, \u017ee protivn\u00e9 princ\u00e1tko je zp\u011bt a vrac\u00ed se mu zp\u011bt jeho nezpochybniteln\u00e1 arogance.<\/em><\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 sp\u00e1t?“ zeptal jsem se opatrn\u011b. Necht\u011b jsem ho znovu rozzu\u0159it, kdy\u017e u\u017e se zd\u00e1l b\u00fdt v pohod\u011b.<\/em><\/div>\n
„Ne. Ze slune\u010dn\u00edho sv\u011btla jsem nerv\u00f3zn\u00ed. Docela ch\u00e1pu Dr\u00e1kulu, \u017ee spal v uzav\u0159en\u00e9 rakvi. Muselo to b\u00fdt \u00fa\u017easn\u00e9,“ pronesl a st\u0159elil po mn\u011b pohledem, aby zjistil, jak na to budu reagovat. Nedal jsem na sob\u011b zn\u00e1t, \u017ee m\u011b informace o existenci Dr\u00e1kuly vyvedla z m\u00edry, a ud\u011blal krok sm\u011brem k n\u011bmu.<\/em><\/div>\n
„Mohl bych se pokusit ti s t\u00edm pomoct?“ nab\u00eddl jsem se a \u010dekal z\u00e1pornou odpov\u011b\u010f. Naprosto m\u011b p\u0159ekvapilo, kdy\u017e si Bill zalo\u017eil ruce na hrudn\u00edku a \u0159ekl: „Jak?“<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Vlez si do postele,“ nak\u00e1zal jsem mu a on dokonce poslechl. Prosm\u00fdkl jsem se za z\u00e1v\u011bs a zav\u0159el okno, aby si s n\u00edm u\u017e nepohr\u00e1val. Neprody\u0161n\u011b jsem z\u00e1v\u011bsy zat\u00e1hl, tak\u017ee m\u00edstnost naplnila naprost\u00e1 temnota. Po slepu jsem doklop\u00fdtal do m\u00edst, kde jsem tu\u0161il postel, a zaklel, kdy\u017e jsem si narazil palec o jej\u00ed roh. Sly\u0161el jsem, jak Bill potla\u010dil zachichot\u00e1n\u00ed.<\/em><\/div>\n

„J\u00e1 si te\u010f vlezu za tebou, jo?“ upozornil jsem ho, aby n\u00e1hodu neza\u010dal vy\u0161ilovat a nezabil m\u011b p\u0159i tom.<\/em><\/div>\n
„Aha, tak\u017ee p\u0159ece jen,“ pronesl otr\u00e1ven\u011b.<\/em><\/div>\n
„Nebudu d\u011blat to, co si mysl\u00ed\u0161,“ vyvedl jsem ho z omylu. Rychle jsem se zbavil mikiny a kalhot a jen v t\u00edlku a boxerk\u00e1ch vlezl za n\u00edm. Le\u017eel naprosto ztuhle a ani se nepohnul. Opatrn\u011b jsem ho oto\u010dil z\u00e1dy k sob\u011b a p\u0159it\u00e1hl k hrudn\u00edku. Omotal jsem kolem n\u011bj pa\u017ee tak, aby se ho s\u00e1dra dot\u00fdkala co nejm\u00e9n\u011b. Ani<\/a> j\u00e1 jsem nebyl schopn\u00fd se \u00fapln\u011b uvolnit, proto\u017ee jsem o\u010dek\u00e1val zlostn\u00e9 torn\u00e1do.<\/em><\/div>\n
„Skon\u010dil jsi?“ pro\u0159\u00edzl Bill\u016fv hlas ticho.<\/em><\/div>\n
„Jo,“ potvrdil jsem. \u010cernovl\u00e1sek se zavrt\u011bl, aby na\u0161el lep\u0161\u00ed polohu, a pak \u00falevn\u011b vydechl. Neodolal jsem a prsty mu n\u011bkolikr\u00e1t pro\u010d\u00edsl prameny vlas\u016f. C\u00edtil jsem, jak se Bill postupn\u011b v\u00edc a v\u00edc uvol\u0148uje a opad\u00e1 z n\u011bj i posledn\u00ed nap\u011bt\u00ed.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„V\u00ed\u0161, \u017ee po\u0159\u00e1d c\u00edt\u00edm, jak ti stoj\u00ed?“ r\u00fdpnul si.<\/em><\/div>\n

„Jo, s t\u00edm nic nenad\u011bl\u00e1m,“ p\u0159iznal jsem rezignovan\u011b. Dr\u017eel jsem v n\u00e1ru\u010d\u00ed tu nej\u017ehav\u011bj\u0161\u00ed bytost, jakou jsem kdy spat\u0159il, a ona mi nav\u00edc provokativn\u011b tiskla zadek do kl\u00edna. Jasn\u011b, \u017ee mi st\u00e1l. N\u011bco by se mnou bylo hroziv\u011b \u0161patn\u011b, kdybych te\u010f nebyl v pozoru.<\/em><\/div>\n
„Ale j\u00e1 bych mohl,“ nadhodil Bill koketn\u011b.<\/em><\/div>\n
„Ne,“ utnul jsem ho p\u0159\u00edsn\u011b.<\/em><\/div>\n
„Tak\u017ee mi te\u010f bude\u0161 dokazovat svou nehynouc\u00ed l\u00e1sku t\u00edm, \u017ee budeme dr\u017eet p\u016fst?“<\/em><\/div>\n
„Tak n\u011bjak,“ potvrdil jsem a do\u010dkal se pobou\u0159en\u00e9ho odfrknut\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Tak\u017ee n\u00e1s dobrovoln\u011b p\u0159iprav\u00ed\u0161 o to nejlep\u0161\u00ed?“<\/em><\/div>\n
„Jo, pokud ti tak dok\u00e1\u017eu, \u017ee to mysl\u00edm v\u00e1\u017en\u011b.“<\/em><\/div>\n
„U\u017e ani nev\u00edm, jestli to chci,“ mru\u010del si Bill sp\u00ed\u0161 pro sebe.<\/em><\/div>\n
„U\u017e spi,“ povzdych jsem si a v\u011bnoval mu polibek na z\u00e1tylek. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Znal jsem ho tak kr\u00e1tkou dobu, ale stejn\u011b jsem m\u011bl dojem, jako by to bylo cel\u00fd \u017eivot. Nep\u0159i\u0161lo mi to, jako bychom se pozn\u00e1vali, bylo to, jako bychom na sebe vzpom\u00ednali. B\u011bhem jednoho dne ze m\u011b ud\u011blal zamilovan\u00e9ho idiota, kter\u00fd se vyka\u0161lal na cel\u00fd sv\u016fj dosavadn\u00ed \u017eivot. A p\u0159esto\u017ee j\u00e1 jsem sv\u00e9 city k n\u011bmu vyj\u00e1d\u0159il dost jasn\u011b a on mi to neoplatil, tu\u0161il jsem, \u017ee je na tom stejn\u011b. U\u017e v metru jsem c\u00edtil jak\u00e9si spojen\u00ed. Doufal jsem, \u017ee n\u00e1s to nep\u0159ivede do pekel. Potla\u010dil jsem my\u0161lenky na na\u0161i budoucnost n\u011bkam do hlubin sv\u00e9 mysli a dovolil sp\u00e1nku, aby si m\u011b vzal do sv\u00e9 moci. Ne\u017e jsem se mu poddal \u00fapln\u011b, musel jsem se pousm\u00e1t, proto\u017ee Bill u\u017e mi na hrudn\u00edku spokojen\u011b oddechoval.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no, zlat\u00ed\u010dko,“ za\u0161klebila se babi\u010dka na Billa, kdy\u017e jsme spole\u010dn\u011b vstoupili do kuchyn\u011b. Podle jej\u00edho samolib\u00e9ho v\u00fdrazu bylo jasn\u00e9, \u017ee v\u00ed, kde jsem str\u00e1vil den. Slunce u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 zmizelo a z\u016fst\u00e1vala po n\u011bm jen nejasn\u00e1 rud\u00e1 z\u00e1\u0159e za obzorem.<\/em><\/div>\n

„Jak si se vyspal, Tome?“ pronesla m\u00fdm sm\u011brem.<\/em><\/div>\n
„Ehm dob\u0159e, d\u011bkuji,“ soukal jsem ze sebe. Bylo trapn\u00e9 mluvit s touhle \u00factyhodnou pan\u00ed o tom, \u017ee jsem spal v posteli s jej\u00edm vnukem. P\u0159esto\u017ee se nic nestalo. Bill se sice pokou\u0161el po probuzen\u00ed rozjet n\u011bjakou akci, ale rychle jsem jeho nenechav\u00e9 ru\u010dky zastavil a vstal. Pro jistotu jsem se za\u010dal obl\u00e9kat, aby ho nenapadlo zkou\u0161et n\u011bco dal\u0161\u00edho. Zamumlal si pro sebe n\u011bco, co zn\u011blo jako „kazi\u0161uk“, ale nechal jsem to b\u00fdt.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„D\u00e1te si sn\u00eddani, ve\u010de\u0159i nebo prost\u011b cokoliv?“ m\u00e1vla sm\u011brem ke kol\u00e1\u010di na stole. „Ud\u011blala jsem i marmel\u00e1du. Z vlastn\u00ed zahr\u00e1dky.“ Uk\u00e1zala na \u0159adu vyrovnan\u00fdch skleni\u010dek s lahodn\u011b vypadaj\u00edc\u00ed \u010dervenor\u016f\u017eovou hmotou.<\/em><\/div>\n

„Promi\u0148te, ale… z vlastn\u00ed zahr\u00e1dky?“ nedalo mi, abych se nezeptal.<\/em><\/div>\n
„Pom\u00e1h\u00e1 mi jedno d\u011bv\u010de. J\u00e1 bych nebyla moc dobr\u00e1 zahradnice. O\u010dividn\u011b,“ usm\u00e1la se na m\u011b.<\/em><\/div>\n
Posadili jsme se ke stolu, Bill mi nandal na tal\u00ed\u0159 po\u0159\u00e1dnou porci a pak se s\u00e1m pustil do j\u00eddla. „Nem\u00e1\u0161 k tomu m\u016fj obl\u00edben\u00fd d\u017eus\u00edk?“ nadhodil. P\u00e1r vte\u0159in mi trvalo, ne\u017e mi do\u0161lo, o \u010dem vlastn\u011b mluv\u00ed. A rozhodn\u011b to nepoch\u00e1zelo z \u017e\u00e1dn\u00e9ho ovoce.<\/em><\/div>\n
„Ne, bude\u0161 si muset zaj\u00edt,“ odbyla ho babi\u010dka. \u00dapln\u011b jsem z hlavy vyt\u011bsnil my\u0161lenku, \u010d\u00edm se Bill vlastn\u011b \u017eiv\u00ed. Kdy\u017e jsem ho vid\u011bl, jak tady do sebe h\u00e1z\u00ed dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed porce kol\u00e1\u010de, p\u016fsobil jako \u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk. Na vte\u0159inu m\u011b \u00fapln\u011b ochromila hr\u016fza, \u017ee m\u011b po\u017e\u00e1d\u00e1 o mou krev. Bill si m\u00e9 reakce o\u010dividn\u011b v\u0161iml, proto\u017ee na m\u011b \u00fakosem pohl\u00e9dl a zamra\u010dil se.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„M\u016f\u017ee\u0161 se tam stavit cestou dom\u016f,“ nadhodila r\u00e1doby nevinn\u011b babi\u010dka.<\/em><\/div>\n

„V\u00ed\u0161 moc dob\u0159e, \u017ee se dom\u016f nechyst\u00e1m,“ zarazil ji okam\u017eit\u011b p\u0159\u00edsn\u00fdm t\u00f3nem.<\/em><\/div>\n
„Bille, m\u00e1m toho dost. J\u00e1 u\u017e t\u011b tady nechci. Bu\u010f p\u016fjde\u0161 dom\u016f, nebo si hledej p\u0159\u00edst\u0159e\u0161\u00ed n\u011bkde pod mostem. U\u017e ti nebudu ustupovat,“ vybuchla a j\u00e1 sebou \u0161kubnul. U\u017e nep\u016fsobila jako ta mil\u00e1 star\u0161\u00ed pan\u00ed. Jej\u00ed zorni\u010dky byly blankytn\u011b modr\u00e9 a \u010di\u0161el z nich vztek.<\/em><\/div>\n
„Fajn. P\u016fjdu dom\u016f a vezmu Toma s sebou,“ pokr\u010dil Bill nevzru\u0161en\u011b rameny a \u00fapln\u011b ignoroval jej\u00ed moment\u00e1ln\u00ed rozpolo\u017een\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Tak to teda ne. Nebude\u0161 si z n\u011bj d\u011blat n\u00e1razn\u00edk,“ varovala ho se zdvi\u017een\u00fdm prstem.<\/em><\/div>\n
„Uklidni se. Otec tam je\u0161t\u011b nen\u00ed, ne?“ usadil ji pov\u00fd\u0161en\u00fdm t\u00f3nem, kter\u00fd se mi v\u016fbec nel\u00edbil. Babi\u010dka se posadila k n\u00e1m ke stolu a m\u011b\u0159ila si ho nic ne\u0159\u00edkaj\u00edc\u00edm pohledem.<\/em><\/div>\n
„Jednou m\u011b zni\u010d\u00ed\u0161,“ obvinila ho, ale jej\u00ed hlas p\u016fsobil sp\u00ed\u0161 l\u00e1skypln\u011b.<\/em><\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b m\u00e1m r\u00e1d, \u017ee jo?“ mrknul na ni a u\u017e jsem zase m\u011bl mo\u017enost vid\u011bt v n\u011bm toho mal\u00e9ho ro\u0161\u0165\u00e1ck\u00e9ho kluka.<\/em><\/div>\n
Babi\u010dka proto\u010dila o\u010di ke stropu, ale v\u0161e se zd\u00e1lo b\u00fdt odpu\u0161t\u011bno. Zamumlala n\u011bco o tom, \u017ee si mus\u00ed j\u00edt lehnout, ne\u017e ji Bill p\u0159ivede do hrobu, a tak jsme v kuchyni osam\u011bli.<\/em><\/div>\n
„Bille, j\u00edt k tob\u011b dom\u016f\u2026 j\u00e1 nev\u00edm…“ nebyl jsem schopen dokon\u010dit ani jednu v\u011btu.<\/em><\/div>\n
„Chce\u0161 mi dok\u00e1zat, \u017ee to mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b, ne?“ up\u0159el na m\u011b p\u0159\u00edsn\u00fd pohled a j\u00e1 jen pora\u017een\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/em><\/div>\n
„Tak vid\u00ed\u0161.“<\/p>\n

<\/em> autor: Becs<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs Poslechl jsem babi\u010d\u010din p\u0159\u00edkaz a ti\u0161e jako my\u0161ka vystoupal po schodech do patra. Dve\u0159e do m\u00e9ho pokoje byly otev\u0159en\u00e9 doko\u0159\u00e1n. Oknem sem proudilo zlatav\u00e9 sv\u011btlo a dopadalo na postel, kter\u00e1 m\u011b p\u0159\u00edmo v\u00e1bila, abych si do n\u00ed lehnul a oddal<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[679],"tags":[],"class_list":["post-1127","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vampire-sunrise"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1127","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1127"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1127\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1127"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1127"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1127"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}