{"id":11272,"date":"2010-07-09T15:30:00","date_gmt":"2010-07-09T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11245"},"modified":"2010-07-09T15:30:00","modified_gmt":"2010-07-09T14:30:00","slug":"pforte-des-todes","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/07\/09\/pforte-des-todes\/","title":{"rendered":"Pforte des todes"},"content":{"rendered":"
autor: Theodor<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Hey, leute<\/em><\/div>\n
Op\u011bt m\u011b nav\u0161t\u00edvila moje m\u00faza a pol\u00edbila m\u011b, v co\u017e jsem ani nedoufal, po tom, co byly posledn\u00ed m\u011bs\u00edce tak hektick\u00e9 a ni\u010dilo se v\u0161echno, co m\u011blo b\u00fdt na dobr\u00e9 cest\u011b. Av\u0161ak slunce se klube nad \u010dern\u00e9 mraky a za\u010d\u00edn\u00e1 l\u00e9to, i kdy\u017e z m\u00e9ho pohledu toto l\u00e9to bude dost smutn\u00e9 a t\u00edm za\u010dnu i smutnou pov\u00eddkou\u2026 holt deprese jsou svin\u011b\u2026 tak\u017ee kapesn\u00ed\u010dky ven a hur\u00e1 do \u010dten\u00ed.<\/em><\/div>\n
Pac a pusu Theodor \u2642+\u2642=\u2665<\/em><\/p>\n<\/div>\n
\"16\"<\/div>\n
<\/div>\n
Sed\u011bl ti\u0161e ve sv\u00e9 samot\u011b a v zapomn\u011bn\u00ed. V temnot\u011b smutku a strachu, nikdy netu\u0161il, \u017ee by toho byl schopen\u2026 z l\u00e1sky se stala nen\u00e1vist, z nen\u00e1visti se stala my\u0161lenka na sebevra\u017edu\u2026 st\u00e1l tu a jeho bos\u00e9 nohy opl\u00fdval chladn\u00fd v\u00edtr a tan\u010dil mezi jeho zk\u0159ehl\u00fdmi prsty. Jeho tv\u00e1\u0159 hyzdily slan\u00e9 slzy a on m\u011bl v hlav\u011b pr\u00e1zdno a p\u0159esto plno\u2026 jeho mozkem plavaly my\u0161lenky, stejn\u011b tak jako rybi\u010dky v \u0161ir\u00e9m oce\u00e1nu. Jeho o\u010di byly zarudl\u00e9 a jindy bezchybn\u00fd make up m\u011bl v\u0161ude po obli\u010deji. Byl zlomen\u00fd, byl s\u00e1m a s\u00e1m a to, co se stalo, se ji\u017e nikdy nevr\u00e1t\u00ed\u2026<\/div>\n
Jeho \u017eivot nebyl nikdy jako v poh\u00e1dce, snad jen ze za\u010d\u00e1tku, kdy byl je\u0161t\u011b mal\u00fd a sladk\u00fd kluk, bez starost\u00ed a bez jin\u00fdch z\u00e1jm\u016f\u2026<\/div>\n
Postupem \u010dasu v\u0161ak za\u010dal \u0161\u00edlet\u2026 \u0161\u00edlel ze v\u0161eho, co se kolem n\u011bj d\u011blo. Nen\u00e1vid\u011bl sv\u011bt, nen\u00e1vid\u011bl sv\u016fj \u017eivot, sebe sam\u00e9ho. Trp\u011bl pocitem m\u00e9n\u011bcennosti a ut\u00e1p\u011bl se ve sv\u00e9 smutn\u00e9 melancholii a ka\u017edou my\u0161lenku projel snad t\u0159ikr\u00e1t, ne\u017e dosp\u011bl k z\u00e1v\u011bru, \u017ee mus\u00ed opravdu p\u0159estat.<\/div>\n
Nikdy netu\u0161il, \u017ee bude tak t\u011b\u017ek\u00e9 odol\u00e1vat tomu tlaku kolem. Nikdy netu\u0161il, \u017ee se bude muset schov\u00e1vat a nikdy netu\u0161il, \u017ee se bude muset vyd\u00e1vat za n\u011bkoho jin\u00e9ho ne\u017e s\u00e1m za sebe\u2026<\/div>\n
Ov\u0161em toto byla jen pouhopouh\u00e1 p\u0159etv\u00e1\u0159ka jeho mysli a jemu nezbylo nic jin\u00e9ho, ne\u017e p\u0159ijmout sebe sam\u00e9ho a \u017e\u00edt tak, jak m\u011bl souzeno\u2026<\/div>\n
\n
A\u017e jednou pochop\u00ed\u0161 a ze dna povstane\u0161,<\/em><\/div>\n
pod\u00edv\u00e1\u0161 se kolem a uvid\u00ed\u0161 tu br\u00e1nu.<\/em><\/div>\n
Ale d\u0159\u00edv, ne\u017e se k n\u00ed dostane\u0161,<\/em><\/div>\n
mn\u011b smrt d\u00e1 tvrdou r\u00e1nu.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Jestli\u017ee m\u011b strhne\u0161 zp\u011bt,<\/em><\/div>\n
do toho srabu, co sv\u011bt nab\u00edz\u00ed.<\/em><\/div>\n
V ruce budu sv\u00edrat kv\u011bt,<\/em><\/div>\n
a j\u00e1 se ti budu zd\u00e1t ji\u017e ciz\u00ed.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Odvr\u00e1t\u00ed\u0161 ode m\u011b hlavu,<\/em><\/div>\n
Ty i j\u00e1 budeme v srabu.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
A\u017e nastane m\u016fj \u010das, zni\u010d m\u011b\u2026<\/em><\/div>\n
A\u017e nastane ta chv\u00edle, zni\u010d m\u011b\u2026<\/em><\/div>\n
A\u017e m\u011b p\u0159estane\u0161 milovat, zni\u010d\u00edm s\u00e1m sebe\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bledost prst\u016f, kter\u00e9 sjely po okenn\u00ed tabulce, stejn\u011b jako chladn\u00e9 kapky de\u0161t\u011b, se rovnaly alabastru. Tak n\u00e1dhern\u00e9ho a \u010dist\u00e9ho, a\u017e srdce zaples\u00e1.<\/div>\n
Chladn\u00e9 sklo bi\u010dovaly baculat\u00e9 kapky, kter\u00e9 se rozt\u0159\u00ed\u0161tily po jej\u00edm povrchu, a t\u00edm dovr\u0161ily sv\u016fj \u017eivot. Snad z toho vznikl jin\u00fd v podob\u011b men\u0161\u00edch kapi\u010dek, kter\u00e9 se roztrousily kolem a v harmonick\u00e9m tanci si razily cesti\u010dky, kter\u00e9 m\u011bly jen jeden sm\u011br\u2026 br\u00e1nu smrti\u2026<\/div>\n
Jen\u017ee co je ta br\u00e1na smrti? Ka\u017edi\u010dk\u00fd tvore\u010dek na zemi si mysl\u00ed n\u011bco jin\u00e9ho. Snad je to p\u0159elud, \u010di \u010dist\u00e1 pravda, je jasn\u00e9, \u017ee se na tom pod\u00edl\u00ed mnoho v\u011bc\u00ed.<\/div>\n
Av\u0161ak ne\u017e se zamysl\u00edme nad touhle br\u00e1nou, \u010dlov\u011bk se ohl\u00e9dne zp\u011bt za \u017eivotem, kter\u00fd pro\u017eil a zji\u0161\u0165uje, \u017ee za tak dlouhou dobu, nestihl v\u0161e, co si p\u0159\u00e1l. Jen\u017ee p\u0159ed sebou m\u00e1me je\u0161t\u011b hodnotn\u00fd kus cesty k br\u00e1n\u011b, za kterou nen\u00ed nic, jen temno a klid\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Prsty sjely a\u017e dol\u016f a spojily se s prsty druh\u00e9 ruky. Vypadalo to, jako by se spolu mazlily. \u010cernovlas\u00fd chlapec polo\u017eil sv\u00e9 b\u011blostn\u00e9 \u010delo na sklo a sv\u00fdma hlubok\u00fdma o\u010dima hypnotizoval sv\u011bt venku. U m\u00edsta, kter\u00e9 bylo bl\u00edzko jeho rt\u016f, se ml\u017eilo. Zde se c\u00edtil v bezpe\u010d\u00ed, av\u0161ak mnoho v\u011bc\u00ed mu sch\u00e1zelo. H\u0159ejiv\u00e9 obejmut\u00ed, sladk\u00e1 slova pro jeho ou\u0161ka\u2026 povzdechl si. V ruce sv\u00edral mal\u00fd kousek star\u00e9ho zrc\u00e1tka.<\/p>\n<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161 to?“ Za\u0161eptal a pohladil sv\u016fj obraz v zrcadle.<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161, ten sv\u011bt kolem? Mus\u00edme se p\u0159ed n\u00edm chr\u00e1nit, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ Zrc\u00e1tko v\u0161ak neodpov\u011bd\u011blo\u2026 jen ti\u0161e spo\u010d\u00edvalo v Billov\u011b ruce a Bill koukal do n\u011bj.<\/div>\n
„Nesm\u00edme nikomu v\u011b\u0159it, ch\u00e1pe\u0161?“ Bill se zrc\u00e1tkem zacloumal tak, \u017ee se m\u00e1lem rozt\u0159\u00ed\u0161tilo. Pak jej pohladil a polo\u017eil jej vedle sebe. Koukal na n\u011bj dlouhou chv\u00edli.<\/div>\n
„Nekoukej tak na to\u2026“ \u0158ekl ti\u0161e a dlouh\u00fdmi havran\u00edmi vlasy si zakryl jizvu na prav\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Nen\u00e1vid\u011bl ji, po\u0159\u00e1d ji schov\u00e1val, kdy\u017e \u0161el ven, a nakonec za\u010dal trp\u011bt soci\u00e1ln\u00ed izolac\u00ed. Venek p\u0159ed sebou, posledn\u00ed dva m\u011bs\u00edce uzav\u0159el a \u017eil jen uvnit\u0159 sebe. Jeho bratr m\u011bl o n\u011bj velkou starost.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak, je \u010das sp\u00e1t, Tome\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159e\u0161el znovu k posteli a sehnul se na v\u0161echny \u010dty\u0159i a nasoukal se pod n\u00ed, byl tam nepo\u0159\u00e1dek. Kr\u00e1tce za\u0161m\u00e1tral a uchopil do ruky c\u00edp deky. Schoval se do n\u00ed a hypnotizoval dve\u0159e, b\u00e1l se, tak moc se b\u00e1l\u2026 nev\u011bd\u011bl ale \u010deho, snad n\u011b\u010deho ciz\u00edho, nebo snad i vlastn\u00edho bratra, b\u00e1l se, v\u0161ude c\u00edtil zlo a ten sv\u011bt venku byl nebezpe\u010dn\u00fd. Jeho jedin\u00fdm \u00fato\u010di\u0161t\u011bm bylo m\u00edsto pod postel\u00ed, kde se povalovaly nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci, od star\u00fdch hra\u010dek, a\u017e po kn\u00ed\u017eky pro d\u011bti.<\/div>\n
St\u00e1le hypnotizoval dve\u0159e, ale nic nevid\u011bl, vzal tedy kousek pap\u00edru a okousanou tu\u017eku\u2026 kr\u00e1tce se zamyslel a za\u010dal ps\u00e1t:<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e jsem t\u011b dnes zahl\u00e9dl v zrcadle,<\/em><\/div>\n
jako p\u016flno\u010dn\u00ed m\u011bs\u00edc ses sm\u00e1l.<\/em><\/div>\n
Zachoval ses v\u0161ak podle,<\/em><\/div>\n
a j\u00e1 se schov\u00e1val d\u00e1l.<\/em>  <\/div>\n
Nikdy jsem netu\u0161il, jak\u00e1 vidina jsi byla,<\/em><\/div>\n
jsi kousek m\u011b a bude\u0161.<\/em><\/div>\n
Ne\u017e se v\u0161ak rozplyne\u0161,<\/em><\/div>\n
Za\u0159\u00edd\u00edm, abys na m\u00e9m poh\u0159bu vyla.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bill si povzdechl, takov\u00fdch b\u00e1sn\u00ed napsal spousty, v\u011bt\u0161inou je potom sp\u00e1lil a z kr\u00e1sn\u00e9 b\u00e1sn\u011b se stala jen hrom\u00e1dka prachu, ji\u017e v\u00edtr odfoukl nezn\u00e1mo kam.<\/div>\n
Av\u0161ak jedno m\u00edsto Bill p\u0159ece jen m\u011bl, za jejich panel\u00e1kem byl les a za n\u00edm velk\u00e1 louka, nikdo tam nechodil, proto\u017ee nebyla ni\u010d\u00edm zaj\u00edmav\u00e1, pro Billa v\u0161ak znamenala sv\u011btlo, sv\u011btlo v du\u0161i, ji\u017e m\u011bl tak malou a temnou, \u017ee by ji schoval do l\u00edskov\u00e9ho o\u0159\u00ed\u0161ku. Koukl se naposledy po cel\u00e9m pokoji, vzduchem plula purpura a jej\u00ed v\u016fn\u011b bila Billa do nosu. Bill se zat\u0159epal, zachumlal se je\u0161t\u011b v\u00edce do sv\u00e9 deky a koukal se na dve\u0159e, av\u0161ak \u00fanava jej brzy p\u0159ekvapila a on upadl do neklidn\u00e9ho sp\u00e1nku.  <\/div>\n
Byly dv\u011b hodiny po p\u016flnoci, na nedalek\u00e9m kostele se rozezn\u011bly zvony, kter\u00e9 ohla\u0161ovaly \u010dtvrt na t\u0159i, Bill rozespale otev\u0159el o\u010di, c\u00edtil zase tu bolest, v\u011bd\u011bl, \u017ee zem\u0159e, \u017ee um\u00edr\u00e1 zevnit\u0159, a nev\u011bd\u011bl, jak se z toho dostat.<\/div>\n
Vylezl ze sv\u00e9ho \u00fakrytu, vzal do rukou zrc\u00e1tko a vy\u0161el ti\u0161e ven z pokoje.<\/div>\n
Nahl\u00e9dl do Tomova pokoje.<\/div>\n
Vid\u011bl jej, c\u00edtil jeho v\u016fni, je\u017e ho napl\u0148ovala zoufalstv\u00edm, miloval, ale nebyl milov\u00e1n. Vlezl ti\u0161e dovnit\u0159 a st\u00e1le na n\u011bj koukal, spal klidn\u011b, nikdy by ho nenapadlo, \u017ee jej vid\u00ed te\u010f naposledy. Pomalu se nahnul a jemn\u011b p\u0159itiskl sv\u00e9 rty k jeho, jen jemn\u00e9 ot\u0159en\u00ed mu sta\u010dilo.<\/p>\n<\/div>\n
Cht\u011bl s t\u00edm p\u0159estat a to co nejd\u0159\u00edve, mus\u00ed se odtud dostat, z toho st\u00edsn\u011bn\u00e9ho prostoru, z t\u00e9 n\u011bm\u00e9 p\u0159etv\u00e1\u0159ky, je\u017e jej dusila. Se\u0161el schody a\u017e do p\u0159\u00edzem\u00ed a vy\u0161el ven, siln\u011b pr\u0161elo, proto\u017ee na sv\u00fdch bos\u00fdch nohou c\u00edtil chladn\u00e9 kapky a z vlas\u016f mu tekla voda. Povzdechl si do jasn\u00e9 noci a zam\u00ed\u0159il do lesa, bylo mu jedno, \u017ee jej nep\u0159\u00edjemn\u00e9 v\u011btvi\u010dky p\u00edchaj\u00ed do chodidel, \u0161el d\u00e1l a d\u00e1l, pod koruny strom\u016f, byla je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed tma, ale bylo tu l\u00e9pe, nepr\u0161elo tak.  
Do\u0161el a\u017e na louku, vysok\u00e1 tr\u00e1va, zt\u011b\u017ekl\u00e1 pod n\u00e1valem vody, zna\u010dila, \u017ee se o ni nikdo nestar\u00e1, proto \u0161el a\u017e doprost\u0159ed a vy\u0161lapal si tam kole\u010dko. Posadil se a najednou i lehl, zav\u0159el o\u010di a zhluboka d\u00fdchal. Magi\u010dnost m\u00edsta se op\u011bt projevovala, c\u00edtil chladn\u00e9 kapky de\u0161t\u011b, je\u017e bi\u010dovaly jeho utr\u00e1pen\u00fd obli\u010dej, ale on to nevn\u00edmal, vn\u00edmal jen p\u0159\u00edtomnost a sebe sam\u00e9ho. Na zemi vedle n\u011bj le\u017eelo zrc\u00e1tko, vzal jej do rukou a pod\u00edval se do n\u011bj.<\/p>\n<\/div>\n
„Je \u010das se rozlou\u010dit, Tome\u2026“ \u0158ekl Bill zt\u011b\u017eka a z jeho o\u010d\u00ed se za\u010daly \u0159inout slzy, kter\u00e9 se m\u00edsily s okol\u00edm.<\/div>\n
Bill pra\u0161til zrc\u00e1tkem o zem a to se rozt\u0159\u00ed\u0161tilo na n\u011bkolik kus\u016f. Ten nejv\u011bt\u0161\u00ed vzal do rukou, hrany byly velmi ostr\u00e9 a po\u0159ezaly Billovi prsty, ten to v\u0161ak nevn\u00edmal. Ta bolest nebyla tak hrozn\u00e1, jako ta, je\u017e su\u017eovala jeho srdce.<\/div>\n
P\u0159ilo\u017eil si jemn\u011b st\u0159ep k z\u00e1p\u011bst\u00ed a zatla\u010dil sm\u011brem dol\u016f, jen co hrana poru\u0161ila Billovou k\u016f\u017ei, za\u010dala z r\u00e1ny vyt\u00e9kat rud\u00e1 tekutina, Bill t\u00e1hl st\u0159ep po sv\u00e9 k\u016f\u017ei p\u0159es cel\u00e9 p\u0159edlokt\u00ed. Z r\u00e1ny za\u010dalo t\u00e9ct v\u00edc a v\u00edc, Bill sl\u00e1bl, st\u0159ep mu vypadl z ruky a on jen le\u017eel a koukal do zata\u017een\u00e9ho nebe, jeho bolest v\u0161ak om\u00fdvaly a ti\u0161ily chladn\u00e9 de\u0161\u0165ov\u00e9 kapky. Koukal se a ti\u0161e plakal, jeho dech se zrychlil, c\u00edtil v sob\u011b podivn\u00e9 pocity, kter\u00e9 byly nep\u0159\u00edjemn\u00e9. Je\u0161t\u011b se mohl zachr\u00e1nit, ale neud\u011blal to, necht\u011bl to\u2026 cht\u011bl zem\u0159\u00edt a vyprostit se z t\u00e9 pavu\u010diny\u2026<\/p>\n<\/div>\n
*flashback*<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Vysok\u00fd mlad\u00edk s dready a\u017e pod lopatky p\u0159i\u0161el do Billova pokoje. Rozhl\u00e9dl se kolem a usm\u00e1l se na sv\u00e9ho bratra, jen\u017e ti\u0161e sed\u011bl na parapetu a koukal ven z okna.<\/em><\/div>\n
„Bille\u2026 nechce\u0161\u2026 mi n\u011bco \u0159\u00edct?“ Zept\u00e1 se s nad\u011bj\u00ed, \u017ee mu bratr pov\u00ed, co ho posledn\u00ed dobou tr\u00e1p\u00ed.<\/em><\/div>\n
Bill se ml\u010dky pod\u00edval na n\u011bj, slzy v o\u010d\u00edch mu voln\u011b proudily po obli\u010deji. Tom p\u0159i\u0161el k n\u011bmu a objal jej.<\/em><\/div>\n
„Co se d\u011bje, br\u00e1\u0161ko?“ Zeptal se.<\/em><\/div>\n
„Ah, Tomi, nemohu ti to \u0159\u00edci\u2026“ \u0158ekl Bill. Tom v\u0161ak nal\u00e9hal, a tak se Bill nadechl.<\/em><\/div>\n
„Miluji t\u011b\u2026“ Za\u0161eptal\u2026 pak c\u00edtil bolest na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i a sly\u0161el t\u0159\u00edsknut\u00ed dve\u0159\u00ed\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
*konec flashbacku*<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bill bolestn\u011b zav\u0159el o\u010di, zadr\u017eoval k\u0159ik, jen\u017e se dral z jeho hrdla, cht\u011bl k\u0159i\u010det bolest\u00ed, proto\u017ee se jeho t\u011blo za\u010dalo cukat, pod ztr\u00e1tou \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 tekutiny. Potom uc\u00edtil n\u00e1hlou \u00falevu, naposledy vydechl\u2026 v tom momentu uhodil blesk a p\u016fl kilometru od m\u00edsta, kde le\u017eelo Billovo t\u011blo se dreadat\u00fd chlapec probudil. Dr\u017eel se za srdce, n\u00e1hle jej rozbolelo a on to c\u00edtil\u2026 c\u00edtil l\u00e1sku\u2026 av\u0161ak pozd\u011b\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e jsi le\u017eel v posteli a snil<\/em><\/div>\n
J\u00e1 s touhami jsem se bil.<\/em><\/div>\n
C\u00edtil jsem chladn\u00e9 kapky,<\/em><\/div>\n
jemn\u011bj\u0161\u00ed jak ko\u010di\u010d\u00ed tlapky.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Z m\u00fdch ran tekla rud\u00e1 krev,<\/em><\/div>\n
st\u00e1le jsem ale nebyl mrtev.<\/em><\/div>\n
T\u011b\u0161\u00edm se na ten \u010das,<\/em><\/div>\n
kdy n\u00e1s smrt spoj\u00ed zas<\/em><\/div>\n
\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: Theodor<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Theodor Hey, leute Op\u011bt m\u011b nav\u0161t\u00edvila moje m\u00faza a pol\u00edbila m\u011b, v co\u017e jsem ani nedoufal, po tom, co byly posledn\u00ed m\u011bs\u00edce tak hektick\u00e9 a ni\u010dilo se v\u0161echno, co m\u011blo b\u00fdt na dobr\u00e9 cest\u011b. Av\u0161ak slunce se klube nad \u010dern\u00e9 mraky<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-11272","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11272","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11272"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11272\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11272"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11272"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11272"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}