{"id":11284,"date":"2010-07-07T18:30:00","date_gmt":"2010-07-07T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11257"},"modified":"2010-07-07T18:30:00","modified_gmt":"2010-07-07T17:30:00","slug":"lace-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/07\/07\/lace-2\/","title":{"rendered":"Lace 2."},"content":{"rendered":"
autor: Cinematics<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"414\"<\/div>\n
<\/div>\n
Vzkaz od autorky pro v\u00e1s:<\/div>\n
Je to v\u00e1\u017en\u011b moc \u00fa\u017easn\u00fd, \u017ee lid\u00e9 z naprosto jin\u00fdch m\u00edst, kte\u0159\u00ed mluv\u00ed \u00fapln\u011b jinou \u0159e\u010d\u00ed, moj\u00ed pov\u00eddku \u010dtou a u\u017e\u00edvaj\u00ed si j\u00ed. Jup\u00ed! Jsem z toho moc \u0161\u0165astn\u00e1. \ud83d\ude42<\/em><\/strong>  <\/div>\n
<\/div>\n
Veely sed\u011bla vzadu na voz\u00edku, \u0161aty se j\u00ed neust\u00e1le zadrh\u00e1valy mezi d\u0159\u00edvka, kter\u00e1 se posouvala a vrzala. O\u010dima se koukal na Tomovu hlavu zezadu, ten vedl sv\u00e9ho kon\u011b, aby je odvezl tam, kam m\u011bl nam\u00ed\u0159eno. Zoufale cht\u011bla nat\u00e1hnout ruku a zatahat ho za vlasy a \u0159\u00edct mu, \u017ee je velice krut\u00fd mlad\u00edk, ale neud\u011blala to a nechala ruce v kl\u00edn\u011b.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 tak tmav\u00e9 vlasy,“ poznamenal Tom, p\u0159es klap\u00e1n\u00ed podkov o sv\u011btle \u0161ed\u00e9 ko\u010di\u010d\u00ed hlavy. „Jak ti to ud\u011blali?“<\/div>\n
„Nebarv\u00edm si vlasy,“ odfrkla si Veely, vzala mezi prsty pramen sv\u00fdch vlas\u016f; vlasy o kter\u00fdch v\u011bd\u011bla, \u017ee j\u00ed je slu\u017eky hodiny barvily.<\/div>\n
„Ano, barv\u00ed\u0161, a je to z\u0159ejm\u00e9 ze dvou d\u016fvod\u016f.“ Pod\u00edval se na ni Tom, na obli\u010deji otravn\u00fd \u00fasm\u011bv a Veely proto\u010dila o\u010di.<\/div>\n
„Och, pros\u00edm. Prozra\u010f mi ty d\u016fvody. P\u0159edt\u00edm jsi m\u011bl tak n\u00e1dhern\u00e9 zd\u016fvod\u0148ov\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n
„Za prv\u00e9, v\u011bt\u0161ina \u017een<\/em>, obzvl\u00e1\u0161t\u011b ty z vy\u0161\u0161\u00ed soci\u00e1ln\u00ed hierarchie jako jsi ty, si barv\u00ed vlasy na blond.“ Zat\u00e1hl Tom za ot\u011b\u017ee, k\u016f\u0148 m\u00e1lem zakopl a p\u0159evr\u00e1til voz\u00edk, jak rychle zato\u010dili. „A ten druh\u00fd je, \u017ee j\u00e1 m\u00e1m sv\u011btl\u00e9 vlasy.“<\/div>\n
„Ano, to m\u00e1\u0161. To je roztomil\u00e9.“ Zalo\u017eila si Veely ruce na prsou a koukala na ub\u00edhaj\u00edc\u00ed krajinu.<\/div>\n
„Co\u017e znamen\u00e1, \u017ee pod tou pastou, je m\u00e1\u0161 taky takov\u00e9.“ \u0158ekl Tom objektivn\u011b.  <\/div>\n
Veely za\u010d\u00ednala litovat toho, \u017ee souhlasila, \u017ee si chce s tou \u017eenou promluvit. Zaprv\u00e9, nem\u011bla pon\u011bt\u00ed, kam ji Tom veze a jej\u00ed spole\u010dnost byla p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1, a za druh\u00e9, v\u011bd\u011bla, \u017ee dostane neuv\u011b\u0159iteln\u011b vynad\u00e1no, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed dom\u016f a oni zjist\u00ed, \u017ee utekla.<\/div>\n
\n
Tom zatahal kon\u011b, ten zastavil a zakopal nohama, jako by snad s\u00e1m zastavovat necht\u011bl. Tom ho jemn\u011b pohladil po z\u00e1dech a sesko\u010dil dol\u016f, podal ruku, aby sle\u010dn\u011b<\/em> pomohl.<\/div>\n
„Nepot\u0159ebuji tvou pomoct,“  \u0159ekla d\u011btinsky, pl\u00e1cla ho p\u0159es ruku. „Jsem schopn\u00e1 sl\u00e9zt dol\u016f sama.“<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, \u017ee se sna\u017e\u00edm pomoct rodin\u011b.“ U\u0161kl\u00edbnul se Tom a Veely za\u00fap\u011bla.<\/div>\n
„Nen\u00ed to u\u017e ohran\u00e9? Vezmi m\u011b k t\u00e9 \u017een\u011b a uvid\u00edm, jak moc velk\u00fd lh\u00e1\u0159 jsi.“<\/div>\n
„A pokud zjist\u00ed\u0161, \u017ee l\u017eu?“ zkou\u0161el Tom, otev\u0159el d\u0159ev\u011bn\u00e9 dve\u0159e.<\/div>\n
„\u0158eknu to sv\u00e9mu otci. On se s tebou vypo\u0159\u00e1d\u00e1.“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b. Poj\u010f za mnou.“<\/p>\n<\/div>\n
Veely opatrn\u011b n\u00e1sledovala Toma, sna\u017eila se vyhnout tomu, aby bosa \u0161lapala na jakoukoliv drobotinu, kter\u00e1 by tady v tom \u0161pinav\u00e9m dom\u011b mohla na zemi \u017e\u00edt. Veely nikdy nem\u011bla p\u0159\u00edle\u017eitost, aby byla osobn\u011b v dom\u011b n\u00edzk\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed vrstvy, a m\u011bla o nich velice n\u00edzk\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed, d\u00edky Tomovi.<\/div>\n
„Va\u0161e podlahy jsou nechutn\u00e9.“ Okomentovala, sna\u017eila se, jak jen mohla, aby si \u0161lapala na kraje sukn\u011b a ne na zem.<\/div>\n
„Stejn\u011b tak tvoje chov\u00e1n\u00ed.“ Pod\u00edval se na ni Tom p\u0159es rameno a Veely zbledla, p\u0159ipadal si tro\u0161ku \u0161patn\u011b. „Mami, m\u00e1me hosta.“<\/div>\n
„Ahoj, Toma- och, Pane na nebi.“ Postavila se rychle a p\u0159isp\u011bchala k Veely, celou si ji prohl\u00ed\u017eela. Nat\u00e1hla ruku a p\u0159ejela dlan\u00ed po jej\u00ed \u010delisti, Veely ucukla a koukala na ni, jako by nebyla nic v\u00edc ne\u017e jen n\u011bjak\u00e1 nemoc na jej\u00ed porcel\u00e1nov\u00e9 k\u016f\u017ei. „Na\u0161el t\u011b!“<\/div>\n
Ta \u017eena, kter\u00e1 st\u00e1la p\u0159ed Veely, vypadala jako Tomas. Dlouh\u00e9, zlat\u00e9 vlasy a op\u00e1len\u00e1 k\u016f\u017ee, tmav\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 odr\u00e1\u017eely slune\u010dn\u00ed sv\u011btlo a z\u00e1\u0159ily jako p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd med ve sv\u011btle, kter\u00e9 pronikalo skrz velk\u00e1 otev\u0159en\u00e1 okna.<\/div>\n
„Pot\u011b\u0161en\u00ed, zatracen\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed t\u011b vid\u011bt. J\u00e1 jsem Simone.“<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, j\u00e1 jsem Lady Vilhelmina,“ \u0159ekla Veely slu\u0161n\u011b, stoj\u00edc\u00ed na pat\u00e1ch chodidel, b\u00e1la se.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, kdo jsi,“ odpov\u011bd\u011bla Tomova matka. „Bohu\u017eel, to nen\u00ed tvoje jm\u00e9no. Poj\u010f, posa\u010f se. D\u00e1\u0161 si \u010daj?“<\/div>\n
„Ne. D\u011bkuji.“ Posadila se Veely na podivn\u00fd gau\u010d, na kter\u00fd pan\u00ed uk\u00e1zala, nahrnula si materi\u00e1l \u0161at\u016f za z\u00e1da, aby se j\u00ed pohodln\u011bji sed\u011blo.<\/div>\n
Tom se posadil vedle n\u00ed, a\u017e moc bl\u00edzko. Sna\u017eila se posunout, ale nevy\u0161lo to, t\u011b\u017ek\u00e9 zdoben\u00e9 \u0161aty j\u00ed limitovaly pohyby.<\/p>\n<\/div>\n
„Co ti to ud\u011blali?“ naprosto p\u0159ekr\u00e1sn\u00e1, ale p\u0159epracovan\u00e1 pan\u00ed za\u0161eptala, o\u010dima koukala z Veely na Toma.<\/div>\n
„R\u00e1da bych, abyste to urychlila.“  \u0158ekla Veely panova\u010dn\u011b, byla zvykl\u00e1, \u017ee m\u011bla v\u0161echno, co cht\u011bla, v m\u017eiku okam\u017eiku.<\/div>\n
„Och, samoz\u0159ejm\u011b. Rozum\u00edm, \u017ee se z\u0159ejm\u011b dostane\u0161 do pot\u00ed\u017e\u00ed, za to, \u017ee jsi venku bez ochrany. A\u017e moc dob\u0159e.“ Odka\u0161lala si Simone a poposedla si, dala si pramen vlas\u016f z obli\u010deje. „Tohle je celkem dlouh\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, tak\u017ee se budu sna\u017eit b\u00fdt rychl\u00e1 a zachovat pointu.“<\/div>\n
„Mami, m\u00e1m i dal\u0161\u00ed zp\u016fsoby jak j\u00ed<\/em> dok\u00e1zat, \u017ee jsem ten, kdo \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee jsem, ale\u2026“<\/div>\n
„\u010casem, Tomasi. Nejd\u0159\u00edv m\u011b nech \u0159\u00edct j\u00ed jej\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh a uvid\u00edme, co se d\u00e1 d\u011blat. Vilhelmino, bude\u0161 o v\u0161em, co ti te\u010f pov\u00edm, p\u0159em\u00fd\u0161let?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 Asi ano. V\u011b\u0159ila jsem va\u0161emu synovi dostate\u010dn\u011b, abych sem p\u0159i\u0161la, nebo ne?“<\/div>\n
„Vilhelmino, m\u016fj syn je\u2026 Tom je tv\u016fj bratr.“ \u0158ekla Simone s mal\u00fdm \u0161\u0165astn\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Jsem si jist\u00e1, \u017ee ti u\u017e \u0159ekl, \u017ee jste jednovaje\u010dn\u00e1 dvoj\u010data.“<\/div>\n
„\u0158ekl, ano. Bohu\u017eel, to je nemo\u017en\u00e9. Leda\u017ee by byl \u017eena, jinak nem\u016f\u017eeme b\u00fdt jednovaje\u010dn\u00e1 dvoj\u010data.“ Nat\u00e1hla se Veely opatrn\u011b a vzala Tom\u016fv obli\u010dej do sv\u00e9 dlan\u011b, o\u010dima si prohl\u00ed\u017eela jeho op\u00e1lenou k\u016f\u017ei. „A jsem si jist\u00e1, \u017ee nen\u00ed \u017eena.“<\/p>\n<\/div>\n
„Ne, to nen\u00ed. Je to m\u016fj syn, stejn\u011b jako jsi byl ty, a jako jsi i te\u010f.“<\/div>\n
„Tak\u017ee, m\u00e1m snad v\u011b\u0159it tomu, \u017ee jsem v\u00e1\u0161 syn?“ Veely, kter\u00e1 extr\u00e9mn\u011b nev\u011b\u0159ila tomuto p\u0159\u00edb\u011bhu, si skoro p\u0159\u00e1la, aby to byla pravda.<\/div>\n
Simone vypadala tak hodn\u00e1 a h\u0159ejiv\u00e1, v jej\u00edch o\u010d\u00edch byla l\u00e1ska. Veely nikdy nem\u011bla \u0161anci m\u00edt vztah se svou vlastn\u00ed matkou, ztratila ji, kdy\u017e byla je\u0161t\u011b mal\u00e9 miminko; tak\u017ee pro ni sly\u0161et od n\u011bkoho, \u017ee je jej\u00ed matka, bylo jako \u00fat\u011bcha, a tak\u00e9 velmi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit.<\/div>\n
„Budu doufat, \u017ee mi bude\u0161 v\u011b\u0159it. Vilhelmino, pamatuje\u0161 si svou matku?“<\/div>\n
„Vlastn\u011b ne. Zem\u0159ela, kdy\u017e rodila, a j\u00e1 byla velmi mlad\u00e1. Pro\u010d se pt\u00e1te?“<\/div>\n
„No,“ odka\u0161lala si Simone a pod\u00edvala se na Toma pro mor\u00e1ln\u00ed podporu. „Byla jen jednou z mnoha man\u017eelstv\u00ed tv\u00e9ho otce.“<\/div>\n
„Ne, m\u00fdl\u00edte se. M\u016fj otec se o\u017eenil pouze dvakr\u00e1t. S mou matkou a pozd\u011bji s Nathali\u00ed, kdy\u017e m\u00e1 matka zem\u0159ela.“<\/div>\n
„Je mi l\u00edto, \u017ee to mus\u00edm b\u00fdt zrovna j\u00e1, kdo ti mus\u00ed \u0159\u00edct tyhle \u0161patn\u00e9 zpr\u00e1vy, ale tv\u016fj otec po\u017e\u00e1dal o rozvod, kdy\u017e ti bylo jen p\u00e1r t\u00fddn\u016f.“ Simone si p\u0159\u00e1la, aby mohla jen lehce vysv\u011btlit situaci a nezab\u00fdvat se s p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1n\u00edm Lady do ni\u010deho.<\/div>\n
„Ne. Otec je proti rozvod\u016fm\u2026 jste \u0161\u00edlen\u00e1.“<\/div>\n
„M\u00e1 pravdu.“ Pod\u00edval se Tom, nel\u00edbilo se mu, jak Veely mluv\u00ed s jejich matkou.<\/div>\n
„Pros\u00edm, kdy\u017e m\u011b nech\u00e1\u0161 vysv\u011btlit ti to, pak o tom m\u016f\u017eeme diskutovat, mysl\u00edm, \u017ee se takto dostaneme d\u00e1l. Mohu?“<\/div>\n
„Ano, mluvte.“ \u0158ekla Veely, m\u00e1vla rukou.<\/p>\n<\/div>\n
„Byla jsem prvn\u00ed \u017eena va\u0161eho otce.“<\/div>\n
„Vy nejste V\u00e9vodkyn\u011b!“ dala si Veely ruku na hrudn\u00edk a Tom ji probodl pohledem. Simone se usm\u00e1la, a pak pokra\u010dovala.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu. Nejsem, ale byla jsem. V\u00e1\u0161 otec a j\u00e1 jsme se sezn\u00e1mili, kdy\u017e jsme byli je\u0161t\u011b d\u011bti. Moje matka pracovala v kuchyni jako um\u00fdva\u010dka n\u00e1dob\u00ed a j\u00e1 jsem pom\u00e1hala ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no m\u011bnit pr\u00e1dlo ve V\u00e9vodov\u011b lo\u017enici. V\u00e1\u0161 otec a j\u00e1, skrze prosen\u00ed a smlouv\u00e1n\u00ed, jsme byli spolu, a byli jsme man\u017eel\u00e9 rok p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se dostal k moci.<\/div>\n
„Ot\u011bhotn\u011bla jsem tu noc, kdy jsme m\u011bli svatbu, a \u010dekala jsem dv\u011b p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 d\u011bti, kter\u00e9 se narodily prvn\u00edho z\u00e1\u0159\u00ed. Moji dva synov\u00e9, m\u016fj p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd Tomas a Vilhelm, byli l\u00e1sky m\u00e9ho \u017eivota, tak\u017ee si dok\u00e1\u017ee\u0161 p\u0159edstavit, jak stra\u0161n\u011b \u0161\u0165astn\u00e1 jsem byla, \u017ee jsem je oba porodila bez jak\u00fdchkoliv komplikac\u00ed.<\/div>\n
Ale v\u0161echno to \u0161lo z kopce. V\u00e1\u0161 otec m\u011b obvinil z \u010darod\u011bjnictv\u00ed, a \u0159ekl mi, \u017ee jsem mu porodila dva syny, nam\u00edsto toho, abych mu dala dceru, kterou tak moc cht\u011bl; co\u017e bylo v\u00e1\u017en\u011b matouc\u00ed. Ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f rodiny cht\u011bj\u00ed syny, aby nosili jm\u00e9no rodiny, ale v\u00e1\u0161 otec je velmi sobeck\u00fd mu\u017e a cht\u011bl dceru, aby ji mohl prodat n\u011bjak\u00e9mu bohat\u00e9mu \u010dlov\u011bku. To proto jsi m\u011bla kojnou, Vilhelmino. Nemohla jsem t\u011b sama kojit, proto\u017ee jsem byla vyhn\u00e1na.“<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee kam pat\u0159\u00edm? Nerozum\u00edm tomu.“ \u0158ekla Veely ti\u0161e.<\/div>\n
„No, v\u00e1\u0161 otec m\u011bl naprostou kontrolu nad na\u0161\u00edm vztahem, tak\u017ee samoz\u0159ejm\u011b ud\u011blal to, co mu p\u0159inese nejv\u00edc pen\u011bz. Vyhnal m\u011b a Toma, abychom se za\u0159\u00eddili podle sebe, a nechal si tebe jako svou dceru, manipuloval s tvou ubohou nevinnou mysl\u00ed.“<\/div>\n
„Ne, to nen\u00ed mo\u017en\u00e9! \u017d\u00e1dn\u00fd mu\u017e by si m\u011b nevzal, kdybych byla mu\u017e. Otec by nikdy nic takov\u00e9ho neud\u011blal. Nen\u00ed v tom \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod. Kdyby m\u016fj mu\u017e p\u0159i\u0161el na to, \u017ee nejsem \u017eena, v\u0161echno by se zkazilo. Nen\u00ed v tom logika.“<\/div>\n
„Vilhelme<\/em>, zapom\u00edn\u00e1\u0161. Tv\u016fj otec zak\u00e1zal rozvody. A\u017e se provd\u00e1\u0161, jsi provdan\u00fd. Pokud nejsi on\u2026 m\u00e1 moc nad zem\u00ed, tak\u017ee m\u016f\u017ee d\u011blat pravidla, aby byla pro n\u011bj dobr\u00e1. Nez\u00e1le\u017e\u00ed mu na tom, aby zachoval rodin\u011b jm\u00e9no, proto si nenechal syna, jedin\u00e9, co cht\u011bl, byla naivn\u00ed dcera, kter\u00e1 by mohla b\u00fdt prod\u00e1na, a potrest\u00e1n\u00ed m\u011b. Co\u017epak tomu nerozum\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Ale, ale j\u00e1 jsem \u017eena! Lucia mi vysv\u011btlovala, jak porod chod\u00ed.“ Protestovala ti\u0161e Veely, kousala se do rtu a d\u00edvala se na popraskanou podlahu.<\/div>\n
„Tomasi, mo\u017en\u00e1, kdy\u017e s t\u00edm nebude m\u00edt probl\u00e9mu, mohl bys mu uk\u00e1zat, \u017ee nen\u00ed \u017eena.“ Povzdychla si Simone, cht\u011bla tak stra\u0161n\u011b moc obejmout sv\u00e9ho ztracen\u00e9ho syna v n\u00e1ru\u010d\u00ed, l\u00edbat ho do vlas\u016f a plakat.<\/p>\n<\/div>\n
„U\u017e jsem mu \u0159ekl, \u017ee to ud\u011bl\u00e1m, kdy\u017e m\u011b to nech\u00e1 ud\u011blat.“ <\/div>\n
„P\u0159esta\u0148te mi \u0159\u00edkat mu\u017ei!“ rozk\u0159ikla se Veely, postavila se a zalo\u017eila ruce na hrudn\u00edku.<\/div>\n
„Zlat\u00ed\u010dko, naskytla se ti n\u011bkdy mo\u017enost vid\u011bt nah\u00e9ho mu\u017ee?“ zeptala se Simone a Veely vypadala dot\u010den\u011b.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne! To je hra pro coury. Nikdy jsem nevid\u011bla nah\u00e9 t\u011blo a neuvid\u00edm, a\u017e do m\u00e9 svatebn\u00ed noci.“<\/div>\n
„Tak\u017ee m\u011b nenech\u00e1\u0161 dok\u00e1zat ti, \u017ee jsou na\u0161e t\u011bla stejn\u00e1?“ zeptal se Tom a Veely zavrt\u011bla hlavou.<\/div>\n
„To opravdu ne.“ Dupla si d\u011btinsky nohou a zva\u017eovala, \u017ee ute\u010de, u\u017e m\u011bla dost t\u011bch her s jej\u00ed mysl\u00ed.<\/div>\n
„Vile, pod tv\u00fdmi \u0161aty m\u00e1\u0161 n\u011bco mezi nohama nebo ne?“ zeptal se Tom a Veely se m\u00e1lem zakuckala.<\/div>\n
„Pane Trumpere! Simone, to opravdu nech\u00e1te va\u0161eho syna takhle mluvit s d\u00e1mou?“<\/div>\n
„Vilhelme, Vilhelmino, a\u0165 si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsi, co jsi\u2026 Nejsi to.“ Na\u0161pulila Simone rty a postavila se, p\u0159ilo\u017eila dla\u0148 Veely na hrudn\u00edk. „Ta jedin\u00e1 v\u011bc v hrudn\u00edku je tv\u00e9 srdce, l\u00e1sko. Nikdy odsud nebude\u0161 krmit sv\u00e9 d\u00edt\u011b. Jsi mu\u017e, kter\u00fd byl oklam\u00e1n tv\u00fdm otcem. Jsi m\u016fj syn.“<\/div>\n
„Dejte ze m\u011b ruce pry\u010d, vy mania\u010dko!“ rozk\u0159ikla se Veely, couvla, zakopla o sv\u00e9 \u0161aty a svalila se na gau\u010d. „Odvez m\u011b dom\u016f, Tomasi!“<\/div>\n
„Odvezu.“ \u0158ekl Tom poslu\u0161n\u011b. „Je mi l\u00edto, \u017ee to nedok\u00e1\u017ee\u0161 pochopit. Ty uboh\u00e9 omezen\u00e9 d\u00edt\u011b.“ <\/div>\n
„Nejsem d\u00edt\u011b!“<\/div>\n
„Tak se p\u0159esta\u0148 chovat jako rozmazlen\u00fd fracek a nau\u010d se v\u011b\u0159it t\u011bm, kter\u00fdm na tob\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed.“<\/div>\n
„Oh ano, v\u011b\u0159\u00edm tomu, \u017ee v\u00e1m \u0161\u00edlen\u00fdm roln\u00edk\u016fm na mn\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed.  Co se t\u00fd\u010de va\u0161\u00ed mil\u00e9 poh\u00e1dky, Simone, z\u00e1le\u017eelo v\u00e1m na mn\u011b tolik, \u017ee jste ode mne musela vz\u00edt pry\u010d moje dvoj\u010de<\/em> a nechat m\u011b tak, abych uv\u011b\u0159ila tomu, \u017ee jsem \u017eena. Ano, opravdu hodn\u011b v\u00e1m na mn\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed. Nebo mo\u017en\u00e1 \u017ee va\u0161e rodina chce pen\u00edze a ne m\u016fj otec. Proto\u017ee on u\u017e te\u010f m\u00e1 spoustu majetku, na rozd\u00edl od v\u00e1s, vy toti\u017e nejste v\u00edc ne\u017e jen spodina!“<\/p>\n<\/div>\n
Simone klesl obli\u010dej, sklopila o\u010di, kter\u00e9 se j\u00ed zakalily slzami. Tom byl v r\u00e1\u017ei, nev\u011bd\u011bl, jestli m\u00e1 sv\u00e9ho bratra uhodit, nebo si p\u0159it\u00e1hnou matku k hrudn\u00edku a slibovat j\u00ed, \u017ee to zvl\u00e1dne, a \u017ee p\u0159inut\u00ed sv\u00e9ho bratra to pochopit. Veely p\u0159ed nimi st\u00e1la, ruce zalo\u017een\u00e9 na hrudn\u00edku a o\u010dima jezdila mezi roz\u0161kleben\u00fdmi prkny na podlaze.<\/p>\n<\/div>\n
„Nepot\u0159ebuje\u0161 m\u011b vid\u011bt nah\u00e9ho, abys vid\u011bl, \u017ee jsme stejn\u00ed.“ \u0158ekl Tom ti\u0161e, zachytil bratr\u016fv zmaten\u00fd pohled. „Jen m\u011b nech uk\u00e1zat ti, jak vypad\u00e1\u0161 pod v\u0161\u00edm t\u00edm malov\u00e1n\u00edm a uk\u00e1zat ti tvoje vlasy bez barvy. Uji\u0161\u0165uju t\u011b, \u017ee jsme ten sam\u00fd \u010dlov\u011bk ve dvou t\u011blech.“<\/div>\n
„Pro\u010d se tak moc sna\u017e\u00edte m\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dit? Nem\u016f\u017eu v\u00e1m prost\u011b jen t\u0159eba d\u00e1t n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze?“<\/div>\n
„Nechceme pen\u00edze.“ Zamrkala Simone, povzdychla si do ruky, kterou se dr\u017eela za hlavu. „Chceme, abys v\u011bd\u011bl, kam opravdu pat\u0159\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Nem\u011bls n\u011bkdy pocit, \u017ee ti n\u011bco chyb\u00ed?“ zeptal se Tom naprosto v\u00e1\u017en\u011b, on s\u00e1m \u010dasto tou\u017eil naj\u00edt to, co mu bylo odebr\u00e1no.<\/div>\n
„Nem\u00e1m moc \u010dasu, na to, abych p\u0159em\u00fd\u0161lela o sv\u00fdch pocitech.“ Okomentovala Veely. „Jsem po\u0159\u00e1d obklopena \u017eenami, co se o m\u011b staraj\u00ed. Na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed. Nic mi nechyb\u00ed.“<\/div>\n
„Chyb\u00ed ti prsa,“ zamru\u010del Tom, proto\u010dil o\u010di, Veely ho probodla pohledem.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 jsem nevyvinut\u00e1, ale to ze m\u011b ned\u011bl\u00e1 chlapce! Dok\u00e1\u017eu lehce porodit d\u00edt\u011b, Lucia mi to \u0159ekla. Uk\u00e1zala mi kudy a jak a\u2026“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 penis?“ p\u00edpla Simone a Veely zalapala po dechu.<\/div>\n
„Pan\u00ed Trumperov\u00e1, j\u00e1-„<\/div>\n
„\u0158ekla ti Lucia o tv\u00e9m penisu?“  nal\u00e9hal Tom, chytl Veely za loket a donutil ji se na n\u011bj pod\u00edvat.<\/div>\n
„V\u0161echny \u017eeny maj\u00ed penis\u2026 To dokazuje, \u017ee v\u00edm, \u017ee jsem \u017eena. Co\u017epak vy sedl\u00e1ci o ni\u010dem nev\u00edte? Simone, \u0159ekn\u011bte to Tomasovi.“<\/div>\n
„Zlat\u00ed\u010dko\u2026“ \u0159ekla Simone n\u011b\u017en\u011b a Tom tvrd\u011b pustil Veelininu ruku. „\u017deny nemaj\u00ed penis.“<\/div>\n
„L\u017eete! Pro\u010d tedy mu\u017ei nos\u00ed kalhoty? Kdyby m\u011bli to, co maj\u00ed \u017eeny, pak by jim to nebylo pohodln\u00e9, nebo snad ano?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 J\u00e1 nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, jak t\u011b chud\u00e1\u010dku zmanipulovali.“ Vzlykla Simone, zabo\u0159ila obli\u010dej do Tomasovy \u0161pinav\u00e9 ln\u011bn\u00e9 ko\u0161ile. „M\u016fj drahocenn\u00fd  syn\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 Vy\u2026“ Veely si nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pla. „Jste velmi dobr\u00e1 here\u010dka, pan\u00ed Trumperov\u00e1.“ Zasm\u00e1la se nerv\u00f3zn\u011b, jej\u00ed nev\u00edra se st\u00e1le zv\u011bt\u0161ovala.<\/div>\n
„Tomasi, odve\u010f ho z m\u00e9ho dohledu. Nezvl\u00e1dnu to zlomen\u00e9 srdce.“ Zavzlykala Simone ti\u0161e, ode\u0161la z m\u00edstnosti.<\/p>\n<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d si mysl\u00ed\u0161, \u017ee je to jen hra, Bille?“<\/div>\n
„Promi\u0148te?“ op\u00e1\u010dila Veely, situace byla st\u00e1le divn\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Kdy\u017e mi mamka \u0159ekla, \u017ee m\u00e1m dvoj\u010de, byl jsem velmi mlad\u00fd a nedok\u00e1zal vyslovit Vilhelm. M\u011bl jsem pro to jm\u00e9no p\u0159ezd\u00edvku Billhelm, i kdy\u017e jsem t\u011b nikdy nepotkal.“ Zasm\u00e1l se Tom a pevn\u011b sv\u00e9ho p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9ho bratra objal. „Pros\u00edm, mus\u00ed\u0161 mi v\u011b\u0159it, Bille.“ Zamrkal na Veely, o\u010di tak up\u0159\u00edmn\u00e9 a bolestiv\u00e9.<\/div>\n
„Nech\u00e1m v\u00e1s uk\u00e1zat mi, \u017ee na\u0161e obli\u010deje jsou stejn\u00e9, ale jestli neuvid\u00edm jedinou zn\u00e1mku podoby, nahl\u00e1s\u00edm va\u0161i rodinu m\u00e9mu otci, a v\u00edm, \u017ee on v\u00e1s neu\u0161et\u0159\u00ed. Vyj\u00e1d\u0159ila jsem se jasn\u011b?“<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 s t\u00edm, princezno.“ Zabru\u010del Tom. „M\u011b nezastra\u0161\u00ed\u0161, br\u00e1\u0161ko.“<\/div>\n
Tom vzal jej\u00ed ruku a odt\u00e1hl ji k umyvadlu v mal\u00e9 zadn\u00ed m\u00edstnosti. M\u00edstnost nebyla dostate\u010dn\u011b velk\u00e1, aby se tam ve\u0161la Veely a jej\u00ed nab\u00edran\u00e1 sukn\u011b, ale poda\u0159ilo se j\u00ed posadit p\u0159ed \u0161pinav\u00e9 zrcadlo. Tom vzal polopr\u00e1zdn\u00fd d\u017eb\u00e1n s vodou a nalil ji do napraskl\u00e9ho umyvadla, namo\u010dil v n\u00ed hadr.<\/div>\n
„Ta l\u00e1tka je \u0161pinav\u00e1!“ vyjekla Veely, odvr\u00e1tila obli\u010dej pry\u010d od Tomovy ruky.<\/div>\n
„Vypo\u0159\u00e1dej se s t\u00edm.“ Zamumlal Tom, usadil se za rozmazlenou Lady, chytl ji za obli\u010dej a p\u0159ilo\u017eil hadr k obli\u010deji. „M\u00e1\u0161 stejn\u00e9 mate\u0159sk\u00e9 znam\u00ednko jako j\u00e1.“ \u0158ekl Tom, p\u0159ejel palcem po mal\u00e9m vybledl\u00e9m kole\u010dku na stran\u011b jej\u00edho krku. „Jenom j\u00e1 ho m\u00e1m nalevo.“<\/p>\n<\/div>\n
Veely si nechala koment\u00e1\u0159e pro sebe a sledovala dv\u011b postavy v zrcadle. Tomovy doteky byly lehk\u00e9 a hbit\u00e9, odli\u010doval ji mnohem n\u011b\u017en\u011bji, ne\u017e to d\u011blaly slu\u017eky v noci. Nikdy nem\u011bla \u0161anci se u toho vid\u011bt. Vid\u011bla se pouze s make-upem nebo jen letmo bez a to o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed ji p\u0159\u00edmo u\u017e\u00edralo.<\/div>\n
Tom rychle odstranil posledn\u00ed  make-up a za\u010dal na druh\u00e9 stran\u011b obli\u010deje. Veely zav\u0159ela o\u010di; skoro se b\u00e1la, koho uvid\u00ed, a\u017e o\u010di otev\u0159e. Nem\u011bla pon\u011bt\u00ed, co by d\u011blala, kdyby Tom mluvil pravdu a oni opravdu vypadali stejn\u011b. Nejsp\u00ed\u0161 by m\u011bla sv\u00e9ho otce obvinit za to, \u017ee j\u00ed lhali a o\u0161kliv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed bylo mnohem jednodu\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e \u0159\u00edct, jak p\u0159i\u0161la na to, \u017ee p\u0159\u00edb\u011bhy od Trumper\u016f jsou pravdiv\u00e9.<\/div>\n
„Otev\u0159i o\u010di, Bille<\/em>.“ Za\u0161eptal Tom Veely do ucha, c\u00edtil divn\u00fd pocit uspokojen\u00ed, \u017ee ho neopravila ve jm\u00e9n\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Tom nechal svou bradu op\u0159enou o br\u00e1\u0161ky rameno, ti\u0161e vydechl, jak opravdu podobn\u011b vypadali. Vid\u011bl tu podobnost u\u017e od t\u00e9 chv\u00edle, co poprv\u00e9 vid\u011bl Lady z Kaulitzovy rodiny, ale nikdy nevid\u011bl to, co vid\u011bl te\u010f, a to sam\u00e9 se t\u00fdkalo jeho bratra. Ti dva nechali o\u010di t\u011bkat z jednoho obli\u010deje na druh\u00fd, z\u00edrali do za\u0161pin\u011bn\u00e9ho zrcadla a ti\u0161e d\u00fdchali vedle sebe.<\/div>\n
Bill se oto\u010dil tv\u00e1\u0159\u00ed  v tv\u00e1\u0159 Tomovi, palcem p\u0159ejel po Tomov\u011b nose, po jeho rtech, jeho \u010delisti; po v\u0161ech stejn\u00fdch \u010d\u00e1stech obli\u010deje, kter\u00e9 m\u011bli.<\/div>\n
„M-Mo\u017en\u00e1, \u017ee jsi \u017eena?“ vydechla mlad\u00e1 Lady<\/em>, ale ne nijak v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
„Bille\u2026“ za\u00fap\u011bl Tom.<\/div>\n
„Jsem\u2026Jsem Vilhelm? Bill?…“<\/div>\n
„Nejsi Vilhelmina.“ Dokon\u010dil za n\u011b Tom, s l\u00e1skou dal bratrovi dlouh\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy za jeho ucho.<\/div>\n
„A, jsem tvoje jednovaje\u010dn\u00e9 dvoj\u010de?“<\/div>\n
„Moje jedin\u00e9.“ <\/div>\n
„A Simone je moje matka.“ Vydechl zt\u011b\u017eka Bill, korzet mu najednou p\u0159ipadal, jako by ho dusil, jako by se najednou nemohl po\u0159\u00e1dn\u011b nadechnout. Bylo mu slab\u011b a \u0161patn\u011b. „Ale, Tome, nerozum\u00edm\u2026“<\/div>\n
„\u010cemu nerozum\u00ed\u0161?“ zeptal se Tom, mluvil k jejich dv\u011bma odraz\u016fm v zrcadle.<\/div>\n
„Te\u010f hodn\u011b v\u011bcem.“  Zamrkal Bill nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. „Ale, co Lucia \u0159\u00edkala o\u2026 O porodu a \u017eensk\u00fdch genit\u00e1li\u00edch\u2026“<\/div>\n
„V\u0161echno to byly l\u017ei.“ \u0158ekl Tom ti\u0161e. „Skoro v\u0161echno, co ti bylo \u0159e\u010deno, je naopak. Co p\u0159esn\u011b ti \u0159ekli<\/em>?“ zeptal se Tom s o\u010dima vykulen\u00fdma.<\/div>\n
„O tom bych ani mluvit nemohl!“  \u0159ekl Bill, dal si ruku p\u0159ed pusu a zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 p\u0159estat b\u00fdt tak korektn\u00ed.“ Zasm\u00e1l se Tom. „Pod\u00edvej se na m\u011b. Jsi polovi\u010dka tohohle. Uvolni se a \u0159ekni mi, co ti Lucia \u0159ekla.“<\/p>\n<\/div>\n
„Tvoje polovina\u2026“ \u0159ekl Bill zasn\u011bn\u011b, palcem p\u0159ejel po Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i. St\u00e1le nem\u016f\u017eu\u2026 Nem\u016f\u017eu tomu uv\u011b\u0159it, ale v\u011b\u0159\u00edm, ale\u2026 Pro\u010d jsi pro m\u011b nep\u0159i\u0161el d\u0159\u00edv?“<\/div>\n
„Strach.“ Pokr\u010dil Tom rameny a objal Billa kolem pasu, p\u0159itiskl se hrudn\u00edkem na bratrova z\u00e1da. Krajky Billova korzetu se p\u0159es slab\u00fd materi\u00e1l jeho tuniky zaryly do jeho k\u016f\u017ee a nebylo to zrovna moc pohodln\u00e9. „Lep\u0161\u00ed pozd\u011b ne\u017e nikdy, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m.“<\/div>\n
„Co te\u010f budu d\u011blat?“ zeptal se Bill, sp\u00ed\u0161 sebe ne\u017e Toma. „Nev\u00edm jak b\u00fdt mu\u017eem a nem\u016f\u017eu p\u0159eci j\u00edt a \u0159\u00edct to n\u011bkomu\u2026 M\u016fj otec, on by\u2026 Nen\u00ed zrovna ch\u00e1pav\u00fd \u010dlov\u011bk. Ubl\u00ed\u017eil by mi\u2026 nebo\u2026 tob\u011b.“<\/div>\n
„Ne\u0159ekne\u0161 mu to.“ Vydechl Tom, prsty projel Billovy obarven\u00e9 vlasy a zvedl svou na\u010dernalou dla\u0148. „Lhal jsi.“<\/div>\n
„Za\u010d\u00ednal jsem si myslet, \u017ee jsi bl\u00e1zen nebo \u010darod\u011bj ne\u2026 \u0161peh.“ Skousl si Bill ret a hr\u00e1l si s krajkou na sv\u00fdch \u0161atech. „Byl jsem vystra\u0161en\u00fd.“<\/div>\n
„To je pochopiteln\u00e9.“ P\u0159itulil se Tom k Billovi, kone\u010dn\u011b c\u00edtil to, co mu tak dlouho chyb\u011blo v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed. „Neo\u010dek\u00e1val jsem, \u017ee mi bude\u0161 v\u011b\u0159it, obzvl\u00e1\u0161t\u011b po tom, co jsem zjistil, jak d\u011btinsk\u00fd jsi.“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt m\u016fj bratr, ale takhle se mnou mluvit nebude\u0161.“ Zasm\u00e1l se Bill, uchem se p\u0159itiskl na Tomovo \u010delo. „Jsem st\u00e1le V\u00e9vodovo d\u00edt\u011b.“<\/div>\n
„Zapom\u00edn\u00e1\u0161, \u017ee j\u00e1 taky.“ <\/p>\n<\/div>\n
„Och\u2026 p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee asi jsi.“ \u0158ekl Bill v \u00fadivu, najednou si p\u0159ipadal hrozn\u011b, \u017ee on \u017eil sv\u016fj \u017eivot v bohatstv\u00ed a s obsluhou, zat\u00edmco Tom musel \u017e\u00edt v chud\u00e9m dom\u011b se sl\u00e1mou. „Je mi tak stra\u0161n\u011b moc l\u00edto, \u017ee se tohle v\u0161echno stalo, tob\u011b\u2026 a mamce.“ Usm\u00e1l se Bill nad my\u0161lenkou, \u017ee m\u00e1 opravdovou matku, a najednou cht\u011bl jen ji obejmout a odpustit j\u00ed, \u017ee je nechala rozd\u011blit.<\/div>\n
„Omluvy nejsou pot\u0159eba. Neud\u011blali jsme nic, za co bychom se museli omlouvat. To n\u00e1\u0161 otec je bastard. Bille, nechci, aby ses vr\u00e1til k tomu \u017eivotu a zapomn\u011bl na mamku a m\u011b\u2026 ale nevid\u00edm zp\u016fsob, jak bys mohl zmizet a n\u011bjak n\u00e1s nav\u0161t\u011bvovat. Jsem si jist\u00fd, \u017ee u\u017e takhle t\u011b potrestaj\u00ed.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ano, a pokazil jsem si to u Clary. \u0158ekla mi, \u017ee jestli opust\u00edm zahradu, tak \u017ee m\u011b u\u017e nikdy nepust\u00ed ven\u2026 U\u017e nikdy nebudeme m\u00edt \u0161anci se vid\u011bt a nem\u016f\u017eu odtamtud nijak ut\u00e9ci.“<\/div>\n
„Nemohl bych t\u011b \u017e\u00e1dat o to, abys utekl nebo riskoval, \u017ee t\u011b zbij\u00ed\u2026 Ale nem\u016f\u017eu t\u011b nechat jen tak j\u00edt, kdy\u017e jsme se kone\u010dn\u011b na\u0161li. Nev\u00edm, co d\u011blat\u2026 chce\u0161 to zkusit a obnovit vztah, kter\u00fd jsme m\u011bli jako miminka?“<\/div>\n
„Ano, chci.“ \u0158ekl Bill ti\u0161e. „N\u011bjak budu muset b\u00fdt dv\u011bma lidmi a nejsem si jist\u00fd, jak to ud\u011bl\u00e1m. Budu muset b\u00fdt Lady Vilhelmina a b\u00fdt Bill Trumper, ale\u2026 Co kdy\u017e u\u017e nikdy nebudu m\u00edt \u0161anci b\u00fdt znovu Bill?“<\/div>\n
„Znovu t\u011b najdu.“ Sl\u00edbil Tom. „Od t\u00e9 doby, co o tob\u011b v\u00edm, jsem t\u011b cht\u011bl ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b, a te\u010f jsem t\u011b potkal a nenech\u00e1m si t\u011b tak jednodu\u0161e vz\u00edt. Jako d\u00edt\u011b jsem byl bezmocn\u00fd, kdy\u017e mi t\u011b n\u00e1\u0161 otec ukradl, ale te\u010f m\u00e1m s\u00edlu si t\u011b vz\u00edt zp\u00e1tky. Pokud m\u011b nech\u00e1\u0161.“<\/p>\n<\/div>\n
„Co kdy\u017e se pozn\u00e1me bl\u00ed\u017e a budeme se nen\u00e1vid\u011bt?“ zeptal se Bill ti\u0161e, polo\u017eil ruce na ty, kter\u00e9 ho dr\u017eely.<\/div>\n
„Mysl\u00edm si, \u017ee jsi spratek, ale nen\u00ed to tak, \u017ee bych t\u011b nen\u00e1vid\u011bl.“ Zasm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„A j\u00e1 si mysl\u00edm, \u017ee jsi \u0161pinav\u00fd st\u00e1jn\u00edk, kter\u00fd a\u017e moc mluv\u00ed o lidsk\u00e9m t\u011ble.“ Op\u00e1\u010dil Bill. „Ale mysl\u00edm, \u017ee s t\u00edm se nau\u010d\u00edm \u017e\u00edt.“<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d bych r\u00e1d v\u011bd\u011bl, co ti Lucia \u0159ekla\u2026“ \u0159ekl Tom, koukal na Billa skrz \u0161pinav\u00e9 zrcadlo a na sv\u00e9m op\u00e1len\u00e9m obli\u010deji m\u011bl \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv. „Ale nejsp\u00ed\u0161 na to u\u017e dnes nen\u00ed \u010das.“<\/div>\n
„U\u017e takhle dostanu v\u00fdprask,“  \u0159ekl Bill, v hlase byl sly\u0161et strach. „Nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jak dlouho tu je\u0161t\u011b z\u016fstanu.“<\/div>\n
„Nechci, aby ti ubl\u00ed\u017eili.“  \u0158ekl Tom, odt\u00e1hnul se zdr\u00e1hav\u011b od Billa a vydechl. „Mohu v\u00e1s odv\u00e9st dom\u016f, Lady Vilhelmino?“ zachichotal se Tom a Bill se postavil na sv\u00e1 bos\u00e1 chodidla, c\u00edtil se tak mal\u00fd a zahanben\u00fd.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee mo\u017en\u00e1. Ano.“ <\/p>\n<\/div>\n
Bill p\u0159ijal Tomovu pomoc p\u0159i nal\u00e9z\u00e1n\u00ed na voz\u00edk. O\u010di m\u011bl st\u00e1le na Tomovi, cht\u011bl si v pam\u011bti zachovat co nej\u017eiv\u011bj\u0161\u00ed obr\u00e1zek, cht\u011bl si ho vyp\u00e1lit do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Tak\u017ee, m\u00e1me tro\u0161ku \u010dasu. \u0158ekni mi, co ti Lucia \u0159ekla o porodu.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b nechci\u2026 P\u0159ipad\u00e1m si jako d\u00edt\u011b, \u017ee m\u011b tak klamali.“ \u0158ekl Bill slab\u011b, hr\u00e1l si se sv\u00fdmi \u0161aty, ze zvyku.<\/div>\n
„Nen\u00ed to tvoje vina, Bille. Prost\u011b mi to \u0159ekni a j\u00e1 ti \u0159eknu, jak to opravdu pracuje. Od \u010deho jin\u00e9ho jsou star\u0161\u00ed brat\u0159i?“ u\u0161kl\u00edbnul se Tom p\u0159es rameno a Bill se za\u010dervenal.<\/div>\n
„Lucia \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee kdy\u017e chce\u0161 zplodit d\u00edt\u011b\u2026 Musel bych, um\u2026 Sex samoz\u0159ejm\u011b\u2026 A tak kdy\u017e d\u00e1m sv\u016fj um\u2026 penis do sv\u00e9ho man\u017eela, \u017ee pak u\u017e budu t\u011bhotn\u00fd, a \u017ee v dev\u00edti m\u011bs\u00edc\u00edch by se d\u00edt\u011b\u2026 um, narodilo\u2026 Z m\u00e9ho pozad\u00ed.“ Schoval si Bill obli\u010dej do dlan\u00ed, \u010dervenal se jako pitomec a p\u0159ipadal si velice po\u0161pin\u011bn, \u017ee mluvil o sexu.<\/div>\n
„Tohle je sex, tohle ti \u0159ekli? Tohle je tak \u0161patn\u00fd.“ Zasm\u00e1l se Tom, pl\u00e1cnul se do kolene a m\u00e1lem se zadusil sm\u00edchem. „Promi\u0148\u2026“ \u0159ekl p\u0159es pobaven\u00fd \u00fa\u0161klebek, kdy\u017e se pod\u00edval na Billa a vid\u011bl, jak ho jeho bratr probod\u00e1v\u00e1 pohledem. „Bille, chce\u0161 v\u011bd\u011bt, jak to opravdu chod\u00ed?“<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee na to m\u00e1m \u017ealudek. Jsem, u\u017e takhle mi je trapn\u011b a nevyzr\u00e1le.“<\/div>\n
„Hele, nen\u00ed to tvoje vina.“ Zpomalil Tom kon\u011b. „Ale jestli ti to je opravdu nep\u0159\u00edjemn\u00e9, nic ti nepov\u00edm.“<\/div>\n
„Ugh, no je\u2026 \u0158ekni to. R\u00e1d bych v\u011bd\u011bl, jak to doopravdy je.“ Promnul si Bill sv\u016fj \u010dist\u00fd obli\u010dej, p\u0159ipadal si tak nejist\u00fd t\u00edm, kdo je. „Mysl\u00edm\u2026 Kdybych poprosil, mohl bys mi to uk\u00e1zat\u2026 Nau\u010dit m\u011b to?“<\/div>\n
„Jo, jasn\u011b.“ \u0158ekl Tom. „Cokoliv, co ti uleh\u010d\u00ed \u017eivot a pom\u016f\u017ee tv\u00e9mu my\u0161len\u00ed. Dob\u0159e, tak\u017ee cel\u00fd akt po\u010det\u00ed d\u00edt\u011bte nen\u00ed v\u016fbec takov\u00fd, jak ti \u0159ekli. No, tedy je, ale\u2026 Jin\u00fd.“<\/div>\n
„Tak\u017ee chce\u0161 \u0159\u00edct\u2026 Wow, j\u00e1 bych m\u011bl ud\u011blat \u017eenu t\u011bhotnou, \u017ee?“ zeptal se Bill r\u00e9toricky. „Tak\u017ee, tak\u017ee \u017eeny maj\u00ed\u2026 Vag\u00ednu.“ <\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
„A nemaj\u00ed v nich spermie?“ zeptal se Bill nevinn\u011b, ti\u0161e, a Tom se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Ne, to m\u00e1\u0161 ty.“<\/div>\n
„Tak\u017ee bych\u2026 Dal svoje sperma z penisu do \u017eensk\u00e9 vag\u00edny a ona by ot\u011bhotn\u011bla?“ Bill se naprosto cel\u00fd \u010dervenal, p\u0159ipadal si tak nevysp\u011ble a tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b nespolehliv\u011b se sv\u00fdmi omezen\u00fdmi zaostal\u00fdmi v\u011bdomostmi.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak. A pak by porodila d\u00edt\u011b ze sv\u00e9 vag\u00edny a ne sv\u00e9ho\u2026 pozad\u00ed.“ Uculil se Tom a Bill se nat\u00e1hnul a pra\u0161til ho do zad.<\/div>\n
„Ned\u011blej si ze m\u011b srandu. Je to krut\u00e9.“<\/div>\n
„Ned\u011bl\u00e1m, jen je to pro m\u011b tak neuv\u011b\u0159iteln\u00fd. Ned\u011blej si starosti, nau\u010d\u00edm t\u011b v\u0161echno, co bude\u0161 cht\u00edt v\u011bd\u011bt.“<\/div>\n
„D\u011bkuji ti. Za v\u00ed\u0161\u2026 V\u0161echno.“ Vydechl Bill. „P\u0159ipad\u00e1m si tak bl\u00e1zniv\u011b a zrazen\u011b a\u2026 Prost\u011b divn\u011b.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee rozum\u00edm, jak se c\u00edt\u00ed\u0161, ale m\u016f\u017eu ti pomoct ti to v\u0161echno uleh\u010dit. Slibuji.“<\/div>\n
„Je hezk\u00e9 m\u00edt bratra.“  \u0158ekl Bill se zasn\u011bn\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Nen\u00ed hezk\u00e9, \u017ee jsme str\u00e1vili sedmn\u00e1ct let odd\u011bleni.“<\/div>\n
„N\u011bjak si to vynahrad\u00edme.“ Vydechl Tom a zastavil kon\u011b. „Domov, sladk\u00fd domov.“ \u0158ekl smutn\u011b a Bill si povzdychl, koukal na plot a v\u011bd\u011bl, co se za n\u00edm nach\u00e1z\u00ed. L\u017ei a klam.  <\/div>\n
„Kam ka\u017ed\u00fd den chod\u00ed\u0161? Kdy\u017e budu pot\u0159ebovat, kde t\u011b m\u016f\u017eu naj\u00edt?“ <\/div>\n
Tom sesko\u010dil z voz\u00edku a podal mu ruku, pomohl sv\u00e9mu br\u00e1\u0161kovi dol\u016f. P\u0159it\u00e1hl si ho pevn\u011b k sob\u011b, pevn\u011b ho objal. Prsty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po krajk\u00e1ch na Billov\u011b korzetu na z\u00e1dech, p\u0159ipadalo mu, \u017ee opravdu obj\u00edm\u00e1 d\u00edvku, ale samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee v\u011bd\u011bl, koho doopravdy obj\u00edm\u00e1. Bylo to opravdu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, jak roky no\u0161en\u00ed korzetu utvo\u0159ily Billovi pas tak \u00fazk\u00fd a vytvarovan\u00fd, a Tomovi pod dlan\u011bmi p\u0159ipadal prost\u011b naprosto dokonal\u00fd.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 m\u011b naj\u00edt na Schmidtov\u011b farm\u011b a\u017e do z\u00e1padu slunce, ka\u017ed\u00fd den. Je to ten b\u00edl\u00fd d\u016fm u kostela. Bu\u010f hodn\u00fd.“ \u0158ekl Tom ti\u0161e. „Nechci sly\u0161et, \u017ee jsi dostal v\u00fdprask.“<\/div>\n
„Stejn\u011b jeden dostanu, a\u0165 jsem hodn\u00fd, jak chci. Utekl jsem\u2026“<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se. M\u016f\u017ee\u0161 m\u011b zml\u00e1tit, jak jen bude\u0161 cht\u00edt, jestli kv\u016fli mn\u011b dostane\u0161.“  \u0158ekl Tom s lehk\u00fdm uculen\u00edm a Bill zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Bylo to moje rozhodnut\u00ed s tebou jet, dostanu, co si zaslou\u017e\u00edm.“<\/div>\n
„Nezaslou\u017e\u00ed\u0161 si v\u00fdprask za nic\u2026 Nikdo by nem\u011bl uhodit d\u00edt\u011b, a u\u017e v\u016fbec ne \u017eeny<\/em>. Ut\u00edkej, Lady Vilhelmino. V\u00ed\u0161, kde m\u011b najde\u0161, kdy\u017e bude\u0161 pot\u0159ebovat.“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ Bill m\u011bl pocit, \u017ee by m\u011bl je\u0161t\u011b n\u011bco \u0159\u00edct, ale slova ho zradila, nam\u00edsto toho rychle pol\u00edbil bratra na tv\u00e1\u0159 a utekl do zahrady, odm\u00edtal se oto\u010dit zp\u00e1tky.  <\/div>\n
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
original<\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cinematics Vzkaz od autorky pro v\u00e1s: Je to v\u00e1\u017en\u011b moc \u00fa\u017easn\u00fd, \u017ee lid\u00e9 z naprosto jin\u00fdch m\u00edst, kte\u0159\u00ed mluv\u00ed \u00fapln\u011b jinou \u0159e\u010d\u00ed, moj\u00ed pov\u00eddku \u010dtou a u\u017e\u00edvaj\u00ed si j\u00ed. Jup\u00ed! Jsem z toho moc \u0161\u0165astn\u00e1. \ud83d\ude42   Veely sed\u011bla vzadu na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[335],"tags":[],"class_list":["post-11284","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lace"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11284","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11284"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11284\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11284"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11284"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11284"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}