{"id":11291,"date":"2010-07-07T15:00:00","date_gmt":"2010-07-07T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11264"},"modified":"2010-07-07T15:00:00","modified_gmt":"2010-07-07T14:00:00","slug":"forgive-me-do-not-lie-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/07\/07\/forgive-me-do-not-lie-15\/","title":{"rendered":"Forgive me… do not lie 15."},"content":{"rendered":"
autor: J\u00e1jinka<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Cht\u011bla bych mooooc pod\u011bkovat za koment\u00e1\u0159e, kter\u00e9 m\u011b  \u017eenou vp\u0159ed \ud83d\ude42 Tady moje velk\u00e9  D\u011bkuji. J\u00e1jinka.<\/em>  <\/div>\n
<\/div>\n
\"356\"<\/div>\n
Bill<\/em><\/strong>  <\/div>\n
V objet\u00ed na balk\u00f3n\u011b  setrv\u00e1me ani nev\u00edm jak dlouho. Ale c\u00edt\u00edm Tom\u016fv chlad.<\/div>\n
„Poj\u010f, p\u016fjdeme dovnit\u0159,“ \u0161ept\u00e1m mu do ucha.<\/div>\n
Zved\u00e1me se a vch\u00e1z\u00edme do domu. Tom z\u016fst\u00e1v\u00e1 st\u00e1t.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ pt\u00e1m se.<\/div>\n
Obj\u00edm\u00e1 m\u011b a l\u00edb\u00e1  do vlas\u016f.<\/div>\n
„Netrap se t\u00edm, tys za to nemohl. Nemysli na to u\u017e. Ano?“<\/div>\n
Usm\u00edv\u00e1m se na n\u011bj t\u00edm nejfale\u0161n\u011bj\u0161\u00edm \u00fasm\u011bv, kter\u00fd ve sv\u00e9m „reperto\u00e1ru“ tv\u00e1\u0159\u00ed m\u00e1m.<\/div>\n
„Dob\u0159e, nem\u011bj strach,“ l\u00edbnu ho na nos.<\/div>\n
St\u00e1le jsem vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e  on, tak\u017ee nem\u00e1m probl\u00e9m.<\/div>\n
„Jde\u0161 si je\u0161t\u011b lehnout?“ pt\u00e1m se ho.<\/div>\n
„Chvilku, p\u0159ijde\u0161 za mnou?“<\/div>\n
K\u00fdv\u00e1m na souhlas. Zav\u00edraj\u00ed  se za n\u00edm dve\u0159e a j\u00e1 sj\u00ed\u017ed\u00edm pod\u00e9l zdi na zem. On nic nepochopil a j\u00e1 se ani nediv\u00edm, ale aspo\u0148 jsem o tohle tr\u00e1pen\u00ed leh\u010d\u00ed. Co se t\u00fd\u010de Toma, to byl jeden z m\u00e1la. Z o\u010d\u00ed se mi za\u010d\u00ednaj\u00ed hrnout slzy, zas a znovu sed\u00edm na zemi zlomen\u00fd. Minulost doh\u00e1n\u00ed ka\u017ed\u00fd m\u016fj krok. Jen jednu v\u011bc ale nech\u00e1pu.<\/div>\n
<\/div>\n
Flashback<\/em>  <\/div>\n
„Bille, m\u016f\u017ee\u0161 na moment?“ strk\u00e1 mi nohu do dve\u0159\u00ed Anita.<\/em><\/div>\n
Jako ka\u017ed\u00fd  jin\u00fd ned\u011bln\u00ed rodinn\u00fd  ob\u011bd. Tom si ji zase p\u0159ivedl s sebou, je to ob jeden ob\u011bd. Jednou je s\u00e1m, podruh\u00e9 s n\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Co chce\u0161?!“ vyjedu po n\u00ed.<\/em><\/div>\n
Vch\u00e1z\u00ed  do m\u00e9ho star\u00e9ho pokoje, ve kter\u00e9m st\u00e1le doma nach\u00e1z\u00edm \u00fato\u010di\u0161t\u011b. Proch\u00e1z\u00edm pokojem a\u017e k oknu, ani\u017e se na ni oto\u010d\u00edm.<\/em><\/div>\n
„Urychli to, aby si Tom n\u011bco nemyslel!“<\/em><\/div>\n
Sly\u0161\u00edm jej\u00ed  povzdechnut\u00ed. <\/em><\/div>\n
„Bille, co ti na mn\u011b vad\u00ed?“<\/em><\/div>\n
Kr\u010d\u00edm \u010delo, co ji na tohle m\u00e1m asi \u0159\u00edct?<\/em><\/div>\n
\n
„Vad\u00ed? Ned\u00e1 se tomu \u0159\u00edct vad\u00ed, ale p\u0159ipravila jsi m\u011b o dvoj\u010de. O druhou \u010d\u00e1st m\u00e9ho t\u011bla, du\u0161e a srdce. Co po mn\u011b je\u0161t\u011b chce\u0161? Abych t\u011b obsluhoval, \u0159\u00edkal ti pan\u00ed?“ docela hyster\u010d\u00edm.<\/em><\/div>\n
Klop\u00edm hlavu a vn\u00edm\u00e1m t\u00edhu sv\u00e9ho t\u011bla. Zlomen\u00e9ho nap\u016fl.<\/em><\/div>\n
„Bille, ty jsi byl v\u017edycky ten, kter\u00e9ho jsem milovala… tys ale nikdy… to, \u017ee miluji Toma, je asi t\u00edm, jak moc jste si podobn\u00ed.“<\/em><\/div>\n
Ti\u0161e se zav\u00edraj\u00ed  dve\u0159e jak ten, jen\u017e je zav\u00edr\u00e1, odch\u00e1z\u00ed. Ot\u00e1\u010d\u00edm se ke dve\u0159\u00edm, popadnu prvn\u00ed v\u011bc, co mi p\u0159ijde do ruky a h\u00e1\u017eu ji proti dve\u0159\u00edm.<\/em><\/div>\n
„L\u017ei! L\u017ee\u0161! Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b! P\u0159\u00edsah\u00e1m ti! Vzala jsi mi l\u00e1sku… jednou t\u011b o ni p\u0159iprav\u00edm! To slibuji!“ k\u0159i\u010d\u00edm, jako by tady st\u00e1la naproti mn\u011b.<\/em><\/div>\n
Konec flashbacku<\/em>  <\/div>\n
<\/div>\n
Vzpom\u00edn\u00e1m na tuhle chv\u00edli. Mysl\u00edm na ni po\u0159\u00e1d dokola. N\u011bjak jsem nepochopil, pro\u010d. Lhala? Lhala, jako j\u00e1 te\u010f l\u017eu Tomovi? Zved\u00e1m sv\u00e9 \u010d\u00edm d\u00e1l t\u011b\u017e\u0161\u00ed t\u011blo, vch\u00e1z\u00edm do pokoje. Proch\u00e1z\u00edm m\u00edstnost\u00ed a\u017e k Tomovi, leh\u00e1m si pod\u00e9l jeho t\u011bla. Sp\u00ed, nebo jen p\u0159edst\u00edr\u00e1? D\u00edv\u00e1m se na jeho klidnou tv\u00e1\u0159 a znovu m\u011b p\u0159epad\u00e1 ten divn\u00fd pocit. Pro\u010d, kdy\u017e m\u00e1m jeho, se tr\u00e1p\u00edm kv\u016fli v\u011bcem, kter\u00e9 m\u016f\u017eu \u0159e\u0161it jindy. Zav\u00edr\u00e1m o\u010di. Pokus\u00edm se je\u0161t\u011b na chv\u00edli usnout.  <\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/em><\/strong>  <\/div>\n
<\/div>\n
\u010cekal jsem na Billa, a\u017e p\u0159ijde. Kdy\u017e otv\u00edral dve\u0159e, zav\u0159el jsem o\u010di, aby si myslel, \u017ee sp\u00edm. Lehl si ke mn\u011b, c\u00edtil jsem jeho pohled na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i a jeho starosti. Otv\u00edr\u00e1m o\u010di a d\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. Jeho tv\u00e1\u0159 je ustaran\u00e1, dokonce plakal, pozn\u00e1m to. Ot\u00e1\u010d\u00edm se na znak a d\u00edv\u00e1m se tup\u011b do stropu. Co\u017epak si na nic nevzpom\u00edn\u00e1m. Tak moc bych si p\u0159\u00e1l pochopit, co se d\u011bje v Billov\u011b hlav\u011b a srdci, a v\u016fbec v cel\u00e9m Billov\u011b t\u011ble. M\u00e1m strach, \u017ee a\u017e se mi vr\u00e1t\u00ed m\u016fj dosavadn\u00ed \u017eivot, budu to zase j\u00e1, ten Tom, kter\u00fd se s Billem nem\u00e1 v l\u00e1sce, \u017ee je to jen sen. Jsem v pasti, t\u00edm, \u017ee si nepamatuji ani z\u00e1blesk minulosti, m\u011b t\u00ed\u017e\u00ed bratrova bolest. Jak jsem mohl b\u00fdt tak bezcitn\u00fd? Nepomoct mu, nemluvit s n\u00edm o tom. V\u00edm, \u017ee bych se mu m\u011bl asi pomst\u00edt za Veroniku, ale na to bude \u010dasu dost. Ot\u00e1\u010d\u00edm se k n\u011bmu \u010delem, zd\u00e1 se mu zl\u00fd sen, \u017ee kr\u010d\u00ed \u010delo a divn\u011b sebou sem tam \u0161kubne? Pokl\u00e1d\u00e1m ruku na jeho rozp\u00e1len\u00e9 t\u011blo a us\u00eddl\u00edm ji na jeho boku. Zav\u00edr\u00e1m o\u010di… mus\u00edm to zaspat… dobrou, Bille.  <\/div>\n
<\/div>\n
Sv\u011btlo dal\u0161\u00edho dne se mi dere pod v\u00ed\u010dka, ani se mi nechce je otv\u00edrat. Zt\u011b\u017eka ot\u00e1\u010d\u00edm hlavu a zji\u0161\u0165uji, \u017ee Bill vedle m\u011b nele\u017e\u00ed. Vst\u00e1v\u00e1m z postele, hmat\u00e1m po \u017eupanu a vyd\u00e1v\u00e1m se Billa naj\u00edt. Proch\u00e1z\u00edm m\u00edstnost\u00ed a vch\u00e1z\u00edm na chodbu. Zkus\u00edm kuchyni, kdy\u017e nen\u00ed na balkon\u011b, je ur\u010dit\u011b tam. Vejdu do m\u00edstnosti. Bill sed\u00ed u hrnku k\u00e1vy a s n\u011bk\u00fdm horliv\u011b telefonuje.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ano, Davide, p\u0159ijdeme s Tomem. Zkou\u0161et? Zbl\u00e1znil ses, v\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161, \u017ee si Tom nic nepamatuje.“<\/div>\n
Podle osloven\u00ed to typuji na\u0161eho mana\u017eera.<\/div>\n
„Tome, vezmi si l\u00e9ky, m\u00e1\u0161 je na tam na poli\u010dce… ano Davide, sly\u0161\u00edm t\u011b,“ d\u00e1l jejich rozhovor neposlouch\u00e1m. Beru do ruky pap\u00edr, kter\u00fd le\u017e\u00ed vedle l\u00e9k\u016f. P\u0159esn\u011b podle popisu si chyst\u00e1m l\u00e9ky. Tady jeden, tady dva. Rychle je h\u00e1z\u00edm do pusy, p\u011bvn\u011b tisknu zav\u0159en\u00e1 v\u00ed\u010dka a polyk\u00e1m denn\u00ed d\u00e1vku t\u011bchto ohavn\u00fdch v\u011bci. Hm\u00e1tnu po hrnku s \u010dajem. Bill je punti\u010dk\u00e1\u0159, tak\u017ee ud\u011blal k\u00e1vu pro sebe a pro m\u011b \u010daj. Jen na zapit\u00ed, t\u011bch mal\u00fdch, pota\u017een\u00fdch, chemick\u00fdch v\u00fdrobk\u016f.  <\/div>\n
„Tome, l\u00e1sko… dneska pojedeme za kapelou.“ Ot\u00e1\u010d\u00edm se na n\u011bj.<\/div>\n
„Ano, u\u017e v\u00edm, cht\u011bl jsem se zeptat, kdy\u017e hraju na kytaru, pro\u010d jsem tu \u017e\u00e1dnou nevid\u011bl?“ pt\u00e1m se zmaten\u011b.<\/div>\n
Po jeho tv\u00e1\u0159i b\u011bh\u00e1  mnoho pocit\u016f od zd\u011b\u0161en\u00ed, p\u0159es p\u0159ekvapen\u00ed, a\u017e ke smutku.<\/div>\n
„Nikdy sis ke mn\u011b… \u017e\u00e1dnou nep\u0159ivezl.“<\/div>\n
Klop\u00edm hlavu, co se to mezi n\u00e1mi stalo? Zved\u00e1m hlavu a zabod\u00e1v\u00e1m do n\u011bj sv\u00e9 nedo\u010dkav\u00e9 o\u010di.<\/div>\n
„Kdy \u017ee jedeme za klukama?“<\/div>\n
„V jednu budou ve studiu. My taky tak n\u011bjak vyjdeme, m\u00e1me to odsud kousek.“<\/div>\n
K\u00fdv\u00e1m na souhlas, kde je mamka?<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, kde je m\u00e1ma?“<\/div>\n
„Dole, spala tam a po\u0159\u00e1d p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, jak by to tam zrekonstruovala,“ klepe si p\u0159i vyslovov\u00e1n\u00ed v\u011bty na \u010delo.<\/div>\n
Bere do ruky dne\u0161n\u00ed  noviny. P\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed o\u010dima \u0159\u00e1dky, sed\u00e1m si naproti n\u011bmu a beru do ruky n\u011bjak\u00e9 pe\u010divo. Hm… \u010derstv\u00e9.<\/div>\n
„Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9,“ k\u0159ikne Bill, div neposko\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Co se stalo?“ pt\u00e1m se ho zmaten\u011b s otazn\u00edky v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
Zved\u00e1 ke mn\u011b hlavu a potichu jako tlukot m\u00e9ho srdce, kter\u00fd podle tohohle k\u0159i\u010d\u00ed, \u010dte odstavec, co ho znepokojil.  <\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159ed n\u011bkolika m\u00e1lo hodinami ozn\u00e1mili na policii zmizen\u00ed jejich dcery rodi\u010de Isabelly K.(17). \u00dadajn\u011b byla se svoji nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtelkyn\u00ed Christinou W.(17) na jedn\u00e9 z m\u00edstn\u00edch p\u00e1rty. Ob\u011b se od v\u010derej\u0161\u00edho ve\u010dera nevr\u00e1tily dom\u016f. P\u0159ed t\u0159emi m\u011bs\u00edci policie uzav\u0159ela p\u0159\u00edpad organizovan\u00e9 skupiny, kter\u00e1 pa\u0161ovala d\u00edvky na „trh s b\u00edl\u00fdm masem“. Jejich v\u016fdce Mark H.(27), kter\u00fd sed\u00ed ve v\u011bzen\u00ed na 11 let, se k tomuto p\u0159\u00edpadu odm\u00edt\u00e1 n\u011bjak vyj\u00e1d\u0159it. S bratrem Marka, Adrianem, se nem\u016f\u017eeme spojit. Pokra\u010duje snad v bratrov\u00fdch stop\u00e1ch?<\/em>  <\/div>\n
<\/div>\n
Pro\u010d\u00edt\u00e1 \u0159\u00e1dky p\u0159\u00edpadu. Mysl\u00ed si snad, \u017ee by to byl n\u011bkdo, s k\u00fdm Bill d\u0159\u00edv pracoval?<\/div>\n
„Tome, doh\u00e1n\u00ed m\u011b minulost,“ \u0161ept\u00e1 se slzami v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
Jeho voln\u011b polo\u017eenou ruku na stole beru do sv\u00e9.<\/div>\n
„Nem\u011bj strach, Bille, tys s t\u00edm nem\u011bl nic spole\u010dn\u00e9ho, a nav\u00edc si mysl\u00edm, \u017ee pr\u00e1vn\u00edky m\u00e1me po\u0159\u00e1d ty nejlep\u0161\u00ed… nebo ne?“<\/div>\n
N\u00e1znak \u00fasm\u011bvu m\u011b povzbud\u00ed. Mysl\u00edm to s n\u00edm dob\u0159e a on to v\u00ed. <\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/em><\/strong>  <\/div>\n
<\/div>\n
Tom je na m\u011b stra\u0161n\u011b hodn\u00fd. Je te\u010f asi jedin\u00e1 opora, co m\u00e1m, a asi taky posledn\u00ed. Boj\u00edm se, \u017ee minulost u\u017e klepe na dve\u0159e a za nimi v d\u00e1lce sly\u0161\u00edm Pane Kaulitzi, policie Berl\u00edn. Jste zat\u010den v p\u0159\u00edpadu zmizen\u00ed n\u011bkolika mlad\u00fdch d\u00edvek jako spoluvin\u00edk.<\/em> Polyk\u00e1m velk\u00fd knedl\u00edk, co m\u00e1m v krku.<\/div>\n
„Tak co? Budeme tu chytat lelky, nebo pojedeme do studia o n\u011bco d\u0159\u00edve?“ zved\u00e1m k Tomovi zrak.<\/div>\n
„Jak chce\u0161… klidn\u011b m\u016f\u017eeme. Je sice n\u011bco po dvan\u00e1ct\u00e9, ale nen\u00ed probl\u00e9m.“  <\/div>\n
Po chv\u00edli, co se Tom obl\u00e9kal a j\u00e1 si nan\u00e1\u0161el make-up na obli\u010dej, m\u016f\u017eeme vyrazit, u\u017e jen to n\u00e1m zabralo asi \u010dtvrt hodiny. Cesta ke studiu je v pohod\u011b. Tom poslouch\u00e1 m\u016fj iPod, ani nev\u00edm, kde ho na\u0161el, a j\u00e1 si neru\u0161en\u011b prozp\u011bvuji p\u00edse\u0148 linouc\u00ed se z r\u00e1dia. Zastavuji u v\u011bt\u0161\u00ed budovy, studio, zku\u0161ebnu a dal\u0161\u00ed nezbytn\u00e9 v\u011bci, co tahle budova pojme. Tom se nech\u00e1pav\u011b rozhl\u00ed\u017e\u00ed kolem.<\/div>\n
„M\u00e1m tu divn\u00fd pocit. Ne divn\u00fd, sp\u00ed\u0161 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.“<\/div>\n
Ot\u00e1\u010d\u00edm se na n\u011bj.<\/div>\n
„Neboj, poj\u010f, mrkneme dovnit\u0159.“<\/div>\n
Stoup\u00e1me po schodech. Taky u\u017e jsem tu dlouho nebyl, byli jsme tu jen ob\u010das, kdy\u017e se Tom ur\u00e1\u010dil dopravit z Hamburku. Vch\u00e1z\u00edme dovnit\u0159. Je tu docela \u010disto, mysl\u00edm, \u017ee David se star\u00e1 o to aby tu to bylo po\u0159\u00e1d v perfektn\u00edm stavu.<\/div>\n
„Bille, tady nic nen\u00ed.“<\/div>\n
„Taky jsi v p\u0159eds\u00edni, mus\u00edme do zku\u0161ebny,“ usm\u00edv\u00e1m se nad jeho nevinnost\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Proch\u00e1z\u00edm m\u00edstnost s Tomem v z\u00e1v\u011bsu, otv\u00edr\u00e1m dve\u0159e.<\/div>\n
„To jdeme do sklepa?“ pt\u00e1 se zase Tom.<\/div>\n
„N\u011bco na ten zp\u016fsob.“<\/div>\n
Sch\u00e1z\u00edme schody, odemyk\u00e1m b\u00edl\u00e9 dve\u0159e, rukou zaj\u00ed\u017ed\u00edm do m\u00edstnosti a hled\u00e1m vyp\u00edna\u010d. Rozsv\u00edt\u00edm a m\u00edstnost\u00ed projde sv\u011btlo.<\/div>\n
„Wow, par\u00e1da,“ uzn\u00e1v\u00e1 Tom s otev\u0159enou pusou.<\/div>\n
Jde pomalu k jedn\u00e9 ze sv\u00fdch obl\u00edben\u00fdch kytar. Jedin\u00e1 akustick\u00e1 kytara tady, a on ji bere do rukou. Je to ona, kytara, kter\u00e1 prov\u00e1zela moje vyzn\u00e1n\u00ed l\u00e1sky. A on to nikdy nepochopil.<\/div>\n
„Co jsem na to hr\u00e1l?“<\/div>\n
Jeho hlas m\u011b vrac\u00ed  zp\u011bt do reality.<\/div>\n
„Jednu p\u00edsni\u010dku… je o n\u00e1s dvou,“ \u0161ept\u00e1m do ticha.<\/div>\n
„Zazp\u00edvej ji, pros\u00edm.“<\/div>\n
Polyk\u00e1m a klop\u00edm zrak. N\u00e1dech, v\u00fddech.<\/div>\n
„Dob\u0159e… ale jen kousek,“<\/div>\n
Za\u010d\u00edn\u00e1m zp\u00edvat za\u010d\u00e1tek na\u0161i p\u00edsn\u011b. Zav\u00edr\u00e1m o\u010di a vid\u00edm chv\u00edli, kdy ta p\u00edse\u0148 vznikala.  <\/div>\n
<\/div>\n
Flashback<\/em>  <\/div>\n
„Bille, chce to n\u011bco nov\u00e9ho. N\u011bco, co holky zat\u00e1h\u00e1 za srdce, a taky aby v tom hned nena\u0161li v\u00fdznam,“ chod\u00ed po m\u00edstnosti David.<\/em><\/div>\n
„Psal jsem snad n\u011bkdy n\u011bco, co by tu v\u011bc odhalilo hned?“ pt\u00e1m se ironicky.<\/em><\/div>\n
David rozhazuje rukama.<\/em><\/div>\n
„Bille, ale ty v\u00ed\u0161, jak to mysl\u00edm!“<\/em><\/div>\n
K\u00fdv\u00e1m na souhlas. Nem\u00e1  cenu se s n\u00edm h\u00e1dat. On si stejn\u011b bude trvat na sv\u00e9m, i kdyby tvrdil, \u017ee Zem\u011b je placat\u00e1.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e, Davide. Hned se na to vrhnu.“<\/em><\/div>\n
Zved\u00e1m se z k\u0159esla a odch\u00e1z\u00edm do sv\u00e9ho pokoje. Proch\u00e1z\u00edm chodbou k v\u00fdtahu. Stla\u010d\u00edm tla\u010d\u00edtko a \u010dek\u00e1m, a\u017e se v\u00fdtah ur\u00e1\u010d\u00ed dojet dol\u016f. P\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm nad t\u00edm, co do p\u00edsn\u011b d\u00e1t, aby to „d\u00edvky“ zaujalo. Cinknut\u00ed oznamuje, \u017ee je v\u00fdtah zde. Vch\u00e1z\u00edm dovnit\u0159 a zvol\u00edm p\u00e1t\u00e9 patro. Co takhle napsat n\u011bco o mn\u011b a bratrovi. Dlouho u\u017e po n\u011bm tou\u017e\u00edm, sta\u010d\u00ed jen zvolit spr\u00e1vn\u00e1 slova a p\u00edse\u0148 je na sv\u011bt\u011b. D\u00edv\u00e1m se na sv\u016fj ustaran\u00fd odraz v zrcadle, nad m\u00fdm prav\u00fdm ramenem vid\u00edm obrys Tomova obli\u010deje. Usm\u00edv\u00e1 se a k\u00fdve hlavou. Je to svolen\u00ed k naps\u00e1n\u00ed takov\u00e9ho textu?<\/em>  <\/div>\n
Konec flashbacku<\/em>  <\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159em\u00fd\u0161len\u00edm jsem zapomn\u011bl zp\u00edvat.<\/div>\n
„Bille, co se d\u011bje?“ pt\u00e1 se Tom.<\/div>\n
Ne\u017e sta\u010d\u00edm n\u011bco \u0159\u00edct, otev\u00edraj\u00ed se dve\u0159e doko\u0159\u00e1n.<\/div>\n
„Bille, Tome. Vy u\u017e jste tady? Co se stalo?“ sm\u011bje se Gustav.<\/div>\n
T\u011bk\u00e1m o\u010dima z Toma na Gustava. \u010cek\u00e1m, co se bude d\u00edt.<\/div>\n
„Gustave, r\u00e1d t\u011b vid\u00edm,“ usm\u00edv\u00e1 se Tom a v\u00edt\u00e1 sv\u00e9ho kamar\u00e1da.<\/div>\n
„Tome, ty si m\u011b pamatuje\u0161?“<\/div>\n
Tom na n\u011bj nech\u00e1pav\u011b  kouk\u00e1. Pl\u00e1c\u00e1 ho po rameni a s ironick\u00fdm v\u00fdrazem odpov\u00edd\u00e1.<\/div>\n
„Ne, byl jsi sou\u010d\u00e1st m\u00e9 terapie.“  <\/div>\n
<\/div>\n
autor: J\u00e1jinka<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule
<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: J\u00e1jinka Cht\u011bla bych mooooc pod\u011bkovat za koment\u00e1\u0159e, kter\u00e9 m\u011b  \u017eenou vp\u0159ed \ud83d\ude42 Tady moje velk\u00e9  D\u011bkuji. J\u00e1jinka.   Bill   V objet\u00ed na balk\u00f3n\u011b  setrv\u00e1me ani nev\u00edm jak dlouho. Ale c\u00edt\u00edm Tom\u016fv chlad. „Poj\u010f, p\u016fjdeme dovnit\u0159,“ \u0161ept\u00e1m mu do ucha. Zved\u00e1me se a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[301],"tags":[],"class_list":["post-11291","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-forgive-me-do-not-lie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11291","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11291"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11291\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11291"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11291"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11291"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}