{"id":11300,"date":"2010-07-06T15:00:00","date_gmt":"2010-07-06T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11273"},"modified":"2010-07-06T15:00:00","modified_gmt":"2010-07-06T14:00:00","slug":"laska-57","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/07\/06\/laska-57\/","title":{"rendered":"L\u00e1ska 57."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"408\"<\/div>\n
Tomovi netrvala ve\u010dern\u00ed hygiena ani p\u011bt minut.<\/div>\n
Rychle se vysprchoval, p\u0159evl\u00e9kl do py\u017eama a s neskute\u010dn\u00fdm nad\u0161en\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, \u017ee zb\u00fdvalo posledn\u00edch n\u011bkolik hodin, aby mohl nasednout do auta a odjet do nemocnice za Billem a mali\u010dk\u00fdm.<\/div>\n
T\u011b\u0161il se, proto\u017ee byl unaven\u00fd  a v\u011bd\u011bl, \u017ee t\u011bch n\u011bkolik hodin sp\u00e1nku ute\u010de hodn\u011b rychle a on bude moct b\u00fdt zase v bl\u00edzkosti sv\u00e9ho and\u011bla a drobe\u010dka, kter\u00e9ho p\u0159ivedl na sv\u011bt.  <\/div>\n
Do pokoje vklouzl ti\u0161e, av\u0161ak s n\u00e1dhern\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i. Srdce mu v hrudi tlouklo klidn\u00fdm tempem, na vlhk\u00e9 k\u016f\u017ei c\u00edtil neutichaj\u00edc\u00ed chv\u011bn\u00ed. Po\u0159\u00e1d si p\u0159ipadal jako v kr\u00e1sn\u00e9m snu, ze kter\u00e9ho se nikdy necht\u011bl vzbudit. P\u0159ed o\u010dima se mu jako sametov\u00e1 mlha objevoval obraz Billa s miminkem v n\u00e1ru\u010d\u00ed a on byl ka\u017edou vte\u0159inkou \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed a \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed. Jeho n\u00e1hl\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed v\u0161ak ochablo ve chv\u00edli, kdy na posteli spat\u0159il malink\u00e9 t\u0159esouc\u00ed se klub\u00ed\u010dko.<\/div>\n
<\/div>\n
„Sami?“ za\u0161eptal opatrn\u011b, hrdlo se mu n\u00e1hle st\u00e1hlo \u00fazkost\u00ed, jakmile si uv\u011bdomil, \u017ee ten t\u0159es byl zp\u016fsoben pl\u00e1\u010dem. Trpce stiskl rty, na chvilku zav\u00e1hal, nakonec se v\u0161ak opatrn\u011b posadil vedle n\u011bj a rozsv\u00edtil Billovu no\u010dn\u00ed lampi\u010dku. Sami si sice rychle ut\u00edral sv\u00e1 uplakan\u00e1 o\u010dka, Tom v\u0161ak moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee bre\u010del, b\u00e1l se v\u0161ak d\u016fvodu, jen\u017e zp\u016fsobil jeho pl\u00e1\u010d.  <\/div>\n
„Jak to, \u017ee je\u0161t\u011b nespink\u00e1\u0161, hmm?“ zeptal se jej s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem a vzal jeho malink\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de. Ve chv\u00edli, kdy spat\u0159il v Samyho dlan\u00edch vr\u0161ek Billova py\u017eama, pochopil. I jemu samotn\u00e9mu to na kr\u00e1tkou chv\u00edli vzalo v\u0161echna slova, je\u017e cht\u011bl je\u0161t\u011b \u0159\u00edct. V\u016fbec si neuv\u011bdomil, \u017ee pokud tolik chyb\u00ed jemu, jak moc bude chyb\u011bt d\u00edt\u011bti, od kter\u00e9ho se cel\u00e9 \u010dty\u0159i roky t\u00e9m\u011b\u0159 nepohnul.<\/div>\n
\n
„Jsi smutn\u00fd, proto\u017ee ti chyb\u00ed Bill?“ dlan\u00ed mu zlehka ot\u00edral uplakan\u00e1  l\u00edce a nev\u011bdomky jej ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed houpal ze strany na stranu. Sami se k Tomovi tulil, jako je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm. Bylo to poprv\u00e9, co byl od n\u011bj Bill tak dlouho pry\u010d. Bill\u016fv pobyt v nemocnici v\u0161ak nebyl jedin\u00fdm d\u016fvodem jeho slz…  <\/div>\n
„Mn\u011b taky chyb\u00ed, Sami. Mysl\u00edm na n\u011bj \u00fapln\u011b ka\u017edou chvilku, ale mus\u00edme to vydr\u017eet, pokud chceme, aby byl on i mali\u010dk\u00fd v po\u0159\u00e1dku,“ i kdy\u017e byl Sami je\u0161t\u011b moc mali\u010dk\u00fd na to, aby pochopil v\u0161echny souvislosti, um\u011bl si to vysv\u011btlit po sv\u00e9m tak, aby tomu rozum\u011bl. Bill je\u0161t\u011b musel z\u016fstat v nemocnici s jeho nov\u00fdm kamar\u00e1dem, a kdy\u017e se vr\u00e1t\u00ed, u\u017e od n\u011bj ur\u010dit\u011b nikdy neodejde.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tomi?“ po chvilce ticha k Tomovi dolehl jeho tich\u00fd hl\u00e1sek. Sklonil svou tv\u00e1\u0159 n\u00ed\u017e, aby se mu mohl zad\u00edvat do nevinn\u00e9 tv\u00e1\u0159e, a ve chv\u00edli, kdy spat\u0159il tu nev\u00fdslovnou bolest v jeho d\u011btsk\u00fdch o\u010d\u00edch, ztratil nit sv\u00fdch vlastn\u00edch my\u0161lenek a dok\u00e1zal vn\u00edmat jenom to, jak to mal\u00e9 d\u00edt\u011b trp\u011blo.<\/div>\n
„Odejde\u0161 od n\u00e1s n\u011bkdy?“ tv\u00e1\u0159\u00ed se op\u0159el o Tom\u016fv hrudn\u00edk a naslouchal tlukotu jeho srdce.<\/div>\n
„Pro\u010d se na to pt\u00e1\u0161?“  Tom jej pomalu hladil po z\u00e1dech, sna\u017eil se jej uklidnit a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b mo\u017en\u00e1 tak\u00e9 i ukol\u00e9bat ke sp\u00e1nku. S\u00e1m byl toti\u017e hodn\u011b unaven\u00fd.<\/div>\n
„Nechci, abys od n\u00e1s ode\u0161el. U\u017e nikdy,“ z t\u00f3nu Samyho hlasu poznal, \u017ee pomalu us\u00ednal. D\u00edky t\u011bm slov\u016fm v\u0161ak on o v\u0161echnu \u00fanavu n\u00e1hle p\u0159i\u0161el. Netrvalo dlouho a jejich pozice se vym\u011bnily. N\u00e1hle to byl Sami, kdo spokojen\u011b spal a on byl t\u00edm, kdo se zoufale tulil k py\u017eamu sv\u00e9 l\u00e1sky. V o\u010d\u00edch jej \u0161t\u00edpaly slzy a s ka\u017ed\u00fdm n\u00e1dechem v\u016fn\u011b, kterou bylo to tri\u010dko pros\u00e1kl\u00e9, to bylo hor\u0161\u00ed a hor\u0161\u00ed. Byl do n\u011bj bl\u00e1zen. Je\u0161t\u011b nikdy nec\u00edtil n\u011bco tak siln\u00e9ho. Cit, kter\u00fd v n\u011bm rostl ka\u017ed\u00fdm dnem v\u00edc a v\u00edc, byl toto\u017en\u00fd s citem lid\u00ed, kte\u0159\u00ed byli z\u00e1visl\u00ed na bl\u00edzkosti toho druh\u00e9ho. Kte\u0159\u00ed vid\u011bli jedinou z\u00e1chranu a smysl sv\u00e9ho \u017eivota v hloubce o\u010d\u00ed toho druh\u00e9ho.<\/div>\n
Zhluboka se nadechl a o\u010dima klouzal po Billov\u011b pokoji. Jakmile spat\u0159il d\u011btskou post\u00fdlku, vesele si skousl rty. Op\u011bt mu to p\u0159ipomn\u011blo jejich mal\u00e9ho chlape\u010dka.<\/div>\n
\n

V\u0161echno kolem n\u011bj, cel\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed, dokonce i kv\u011btiny, byly tak jednoduch\u00e9, a p\u0159esto n\u00e1dhern\u00e9. Jeho pokoj byl odrazem jeho du\u0161e i srdce. Bill byl \u00fapln\u011b stejn\u00fd. Ut\u00e1p\u011bl se v my\u0161lenk\u00e1ch, jak moc jednoduch\u00fd a tuctov\u00fd byl, a pro Toma p\u0159itom znamenal cel\u00fd sv\u011bt.<\/p><\/div>\n

Nat\u00e1hl ruku a z Billova no\u010dn\u00edho stolku si vzal mal\u00fd z\u00e1pisn\u00edk. Dlouze si jej prohl\u00ed\u017eel a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co to mohlo b\u00fdt. Vid\u011bl jej \u00fapln\u011b poprv\u00e9. Nebyl si jist\u00fd, zdali by jej sm\u011bl otev\u0159\u00edt, a proto jenom rychle prolistoval obsah z\u00e1pisn\u00edku. Ka\u017ed\u00e1 str\u00e1nka byla hust\u011b popsan\u00e1 Billov\u00fdm p\u00edsmem, v p\u016flce se\u0161itu v\u0161ak p\u0159i\u0161la pr\u00e1zdnota a d\u00e1l u\u017e nic nepsal. Do\u0161lo mu, \u017ee to byl z\u0159ejm\u011b Bill\u016fv den\u00edk.<\/div>\n
N\u011bkolik minut si jej jenom pohazoval v dlan\u00edch a sna\u017eil se zapudit my\u0161lenku na to, \u017ee by jej sm\u011bl otev\u0159\u00edt. Svou zv\u011bdavost v\u0161ak nedok\u00e1zal potla\u010dit. „Odpus\u0165<\/em> mi to,“<\/em> \u0159ekl si v mysli ve chv\u00edli, kdy se\u0161it otev\u0159el na popsan\u00e9 str\u00e1nce, a za\u010detl se do obsahu, jen\u017e v sob\u011b ukr\u00fdvala. M\u011bl jedinou mo\u017enost nahl\u00e9dnout do Billovy minulosti. Do chvil, kter\u00e9 p\u0159ed n\u00edm ukr\u00fdval a vzpom\u00ednky na n\u011b potla\u010doval ve sv\u00e9m nitru\u2026  <\/div>\n
\n

„Dne\u0161ek byl op\u011bt jedn\u00edm z t\u011bch beznad\u011bjn\u00fdch dn\u00ed. Cel\u00fd den jsem str\u00e1vil hled\u00e1n\u00edm dal\u0161\u00ed pr\u00e1ce, a p\u0159esto jsem krom\u011b neskute\u010dn\u00e9ho pon\u00ed\u017een\u00ed nic nedos\u00e1hl. Vlastn\u011b se t\u011bm lidem ani nediv\u00edm. D\u00edvali se na m\u011b, jako bych jim snad n\u011bco ud\u011blal a j\u00e1 u\u017e takhle nem\u016f\u017eu \u017e\u00edt d\u00e1l. Stra\u0161n\u011b dlouho jsem doufal, dokonce jsem s pl\u00e1\u010dem prosil, aby se stalo n\u011bco, aby se n\u00e1hle zjevil n\u011bkdo, kdo by m\u011b zachr\u00e1nil od t\u00e9 neskute\u010dn\u00e9 nicoty, je\u017e se pomalu rozl\u00e9vala cel\u00fdm m\u00fdm nitrem. Pro\u010d mohou b\u00fdt lidi \u0161\u0165astn\u00ed po boku n\u011bkoho jin\u00e9ho a j\u00e1 mus\u00edm b\u00fdt po\u0159\u00e1d s\u00e1m? Co je na mn\u011b tak o\u0161kliv\u00e9ho? \u010c\u00edm v\u0161echny ty lidi, kte\u0159\u00ed se mi odvracej\u00ed, odpuzuji?“<\/em> u\u017e nedok\u00e1zal \u010d\u00edst d\u00e1l. Se slzami v o\u010d\u00edch rychle p\u0159eto\u010dil dal\u0161\u00edch n\u011bkolik str\u00e1nek a za\u010detl se do textu, u kter\u00e9ho spat\u0159il n\u011bkolik mal\u00fdch srd\u00ed\u010dek.  <\/div>\n

<\/div>\n
„Dnes jsem s n\u00edm poprv\u00e9 mluvil! Ur\u010dit\u011b jsem se mu zd\u00e1l hloup\u00fd, proto\u017ee jsem ze sebe nedok\u00e1zal vydat ani sl\u016fvko, ale nezn\u00e1m nikoho, kdo by to v jeho p\u0159\u00edtomnosti dok\u00e1zal. Nikdy jsem kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho chlapce nevid\u011bl. Kdy\u017e se na m\u011b d\u00edv\u00e1, dobrovoln\u011b se ut\u00e1p\u00edm v jeho n\u00e1dhern\u00fdch o\u010d\u00edch. Srdce mi v jeho bl\u00edzkosti tlu\u010de tak siln\u011b, \u017ee m\u00e1m n\u011bkdy pocit, \u017ee prost\u011b praskne. M\u00e9 srdce by dok\u00e1zalo prasknout jenom kv\u016fli tob\u011b, Tome Kaulitzi. To tys to ve mn\u011b vyvolal. Jedin\u00fdm pohledem jsi spustil \u0159et\u011bzec neskute\u010dn\u00fdch reakc\u00ed a j\u00e1 najednou p\u0159est\u00e1v\u00e1m vn\u00edmat okoln\u00ed sv\u011bt. M\u00e9 sny a my\u0161lenky pat\u0159\u00ed jenom tob\u011b. I kdy\u017e v\u00edm, \u017ee pat\u0159\u00ed\u0161 jin\u00e9, Chantelle mi m\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 p\u0159edstavy vz\u00edt nem\u016f\u017ee. Alespo\u0148<\/em> ty pat\u0159\u00ed jenom mn\u011b a nenech\u00e1m si je nik\u00fdm vz\u00edt,“<\/em> Tom p\u0159ekvapen\u011b zamrkal, jakmile si uv\u011bdomil, \u017ee je konec odstavce a Bill u\u017e d\u00e1l psal a\u017e na dal\u0161\u00ed str\u00e1nce. Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee ty dva \u010dl\u00e1nky psala tat\u00e1\u017e osoba. Nemohl v\u011b\u0159it tomu, \u017ee sv\u00fdm p\u0159\u00edchodem zm\u011bnil Bill\u016fv pohled na sv\u011bt. Z utr\u00e1pen\u00e9ho a bezmocn\u00e9ho stvo\u0159en\u00ed, se stala up\u0159\u00edmn\u011b miluj\u00edc\u00ed osoba.<\/div>\n
Nakonec se rozhodl, \u017ee si p\u0159e\u010dte je\u0161t\u011b jeden z\u00e1pis. Posledn\u00ed. <\/div>\n
<\/div>\n
Rychle nalistoval \u00fapln\u011b posledn\u00ed \u0159\u00e1dky, kter\u00e9 Bill ve sv\u00e9m not\u00fdsku uschoval.  <\/div>\n
„Zbl\u00e1zn\u00edm se. To, co se p\u0159ed chvilkou stalo, nemohla b\u00fdt pravda. Ur\u010dit\u011b to byl jenom dal\u0161\u00ed z m\u00fdch kr\u00e1sn\u00fdch sn\u016f o tom, \u017ee by se mezi n\u00e1mi dv\u011bma n\u011bkdy mohlo n\u011bco st\u00e1t. On m\u011b pol\u00edbil! Pol\u00edbil m\u011b a pak jsme se l\u00edbali v parku za zvuku neutichaj\u00edc\u00edho de\u0161t\u011b. Nedok\u00e1\u017eu ani rovn\u011b ps\u00e1t, proto\u017ee se je\u0161t\u011b te\u010f cel\u00fd t\u0159esu p\u0159i vzpom\u00ednce na to, jak si bral m\u00e9 rty. Jak m\u011b dr\u017eel v n\u00e1ru\u010d\u00ed a ti\u0161e \u0161eptal m\u00e9 jm\u00e9no. Na\u0161el jsem sv\u00e9ho and\u011bla str\u00e1\u017en\u00e9ho. Na\u0161el jsem osobu, ke kter\u00e9 zaho\u0159elo m\u00e9 unaven\u00e9 srdce l\u00e1skou. Pokud mi n\u011bkdo m\u016f\u017ee pomoct zm\u011bnit m\u016fj \u017eivot, bude to on. Tom“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Pochopil, pro\u010d Bill u\u017e  nikdy nic nenapsal. Od toho dne se k nim p\u0159eci nast\u011bhoval a oni spolu za\u010dali \u017e\u00edt jako zamilovan\u00fd p\u00e1r. U\u017e z\u0159ejm\u011b nem\u011bl pot\u0159ebu vyl\u00e9vat sv\u00e9 tr\u00e1pen\u00ed na str\u00e1nky mal\u00e9ho se\u0161itu.<\/div>\n
Musel se pousm\u00e1t. P\u0159esn\u011b takov\u00e9 chv\u00edle pro\u017e\u00edval i on s\u00e1m. \u0160\u00edlel z toho kluka od chv\u00edle, co jej poprv\u00e9 spat\u0159il. Nedok\u00e1zal ze sv\u00e9 mysli vyhnat jeho tv\u00e1\u0159, v\u016fni jeho rozevl\u00e1t\u00fdch vlas\u016f nebo pohled nevinn\u00e9ho stvo\u0159en\u00ed…  <\/div>\n
Ub\u011bhlo dal\u0161\u00edch n\u011bkolik dn\u00ed a Simone se se sv\u00fdm vnou\u010dkem d\u00edvala v ob\u00fdv\u00e1ku na rann\u00ed poh\u00e1dky. P\u0159\u00edmo ho\u0159ela nedo\u010dkavost\u00ed a radost\u00ed z\u00e1rove\u0148 a jej\u00ed pohled ka\u017edou chvilku sm\u011broval k p\u0159eds\u00edni. Kdy\u017e kone\u010dn\u011b zaslechla vrznut\u00ed dve\u0159\u00ed, oto\u010dila se na usm\u00edvaj\u00edc\u00edho se Samyho, vzala jej do n\u00e1ru\u010de a cestou mu \u0161eptala, \u017ee p\u0159ijel jeho malink\u00fd bratr\u00e1nek\u2026  <\/div>\n
<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Tomovi netrvala ve\u010dern\u00ed hygiena ani p\u011bt minut. Rychle se vysprchoval, p\u0159evl\u00e9kl do py\u017eama a s neskute\u010dn\u00fdm nad\u0161en\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, \u017ee zb\u00fdvalo posledn\u00edch n\u011bkolik hodin, aby mohl nasednout do auta a odjet do nemocnice za Billem a mali\u010dk\u00fdm. T\u011b\u0161il se,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[313],"tags":[],"class_list":["post-11300","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-laska-b-kay"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11300","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11300"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11300\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11300"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11300"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11300"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}