{"id":11319,"date":"2010-07-04T14:30:00","date_gmt":"2010-07-04T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11292"},"modified":"2010-07-04T14:30:00","modified_gmt":"2010-07-04T13:30:00","slug":"laska-56","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/07\/04\/laska-56\/","title":{"rendered":"L\u00e1ska 56."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"408\"<\/div>\n
Tom se n\u011bkolik dlouh\u00fdch vte\u0159in nedok\u00e1zal vzpamatovat. Netu\u0161il, kde v sob\u011b na\u0161el s\u00edlu kr\u00e1\u010det a doj\u00edt k Billovi, p\u0159esto v\u011bd\u011bl moc dob\u0159e, kdy jej zas\u00e1hl do srdce neskute\u010dn\u011b prudk\u00fd a siln\u00fd pocit. Pocit, na kter\u00fd se ned\u00e1 jenom tak zapomenout, a potla\u010dit jej ve sv\u00e9m srdci je t\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017en\u00e9. Byl to pocit neskute\u010dn\u00e9 l\u00e1sky a \u010derstv\u00e9 zodpov\u011bdnosti. Pr\u00e1v\u011b se toti\u017e stal otcem!<\/div>\n
„J-j\u00e1,“ zbytek toho, co cht\u011bl \u0159\u00edct, se ztratil v bezmocn\u00e9m vzlyknut\u00ed. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b se d\u00edval na malink\u00e9 miminko, kter\u00e9 se v Billov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed pomalounku mlelo a n\u011bkolikr\u00e1t se ospale zad\u00edvalo kolem sebe.<\/div>\n
„Je tak mali\u010dk\u00e1,“  za\u0161eptal ti\u0161e a opatrn\u011b se posadil vedle unaven\u00e9ho Billa, kter\u00e9ho tv\u00e1\u0159 z\u00e1\u0159ila radost\u00ed. Nedok\u00e1zal odtrhnout pohled od toho malink\u00e9ho stvo\u0159en\u00ed. Nesm\u011ble k n\u00ed nat\u00e1hl ruku a jenom zlehka sv\u00e9 kone\u010dky prst\u016f ot\u0159el o p\u011bt mal\u00fdch prst\u00edk\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nen\u00ed to hol\u010di\u010dka,“ Bill jej sladce poopravil, p\u0159ivinul k sob\u011b miminko je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e a oddan\u00fdma o\u010dima se no\u0159il do hloubky o\u010d\u00ed sv\u00e9 l\u00e1sky. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, co se v Tomovi odehr\u00e1valo. Dokonce on s\u00e1m nev\u011b\u0159il, \u017ee by chlape\u010dka mohl donosit. Dokonce o tom, zdali se jejich miminko narod\u00ed v po\u0159\u00e1dku, pochyboval celou cestu do nemocnice. Cht\u011bl b\u00fdt siln\u00fd, cht\u011bl s\u00e1m sob\u011b v\u00edce v\u011b\u0159it, ale b\u00e1l se uv\u011b\u0159it n\u011b\u010demu tak kr\u00e1sn\u00e9mu a t\u00e9m\u011b\u0159 nedosa\u017eiteln\u00e9mu. A ve chv\u00edli, kdy mu l\u00e9ka\u0159 poprv\u00e9 polo\u017eil do n\u00e1ru\u010de jejich syna, se jeho srdce m\u00e1lem zbl\u00e1znilo radost\u00ed. Nikdy by nev\u011b\u0159il, jak siln\u00e9 pouto vznik\u00e1 mezi maminkou a d\u00edt\u011btem. A nev\u011b\u0159il dokonce ani tomu, \u017ee by se o tom n\u011bkdy mohl s\u00e1m p\u0159esv\u011bd\u010dit. A sv\u011bt\u011b div se, on to dok\u00e1zal!… <\/div>\n
\n
<\/div>\n
Dok\u00e1zal n\u011bco, co pova\u017eoval hned od za\u010d\u00e1tku za \u00fapln\u011b nemo\u017en\u00e9. Postavil se proti v\u0161em, proti zlob\u011b a hn\u011bvu sv\u00e9 sestry a bl\u00e1zniv\u011b se zamiloval do kluka, kter\u00fd zm\u011bnil cel\u00fd jeho \u017eivot. A to mal\u00e9 d\u00edt\u011b bylo plodem jejich velik\u00e9 l\u00e1sky. I kdy\u017e jim bylo dvacet a m\u011bli je\u0161t\u011b hodn\u011b \u010dasu na zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed rodiny a spole\u010dn\u00e9 \u017eit\u00ed, oni o spr\u00e1vnosti sv\u00fdch \u010din\u016f nezapochybovali ani na chvilku. Nic si nep\u0159\u00e1li v\u00edc, ne\u017e b\u00fdt spolu a pr\u00e1v\u011b oni dva byli obda\u0159eni jedn\u00edm z nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch z\u00e1zrak\u016f sv\u011bta. Po\u010dali d\u00edt\u011b a to d\u00edt\u011b se tak\u00e9 i narodilo.<\/div>\n
„Tak my m\u00e1me chlape\u010dka. Dal\u0161\u00edho \u0161punta,“ Tom se i p\u0159es v\u0161echny slzy, je\u017e mu pomalu st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159i, \u0161\u0165astn\u011b usm\u00e1l a opatrn\u011b pohladil Billovy rty t\u011bmi sv\u00fdmi.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ vydechl t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b do jeho rt\u016f.<\/div>\n
„To j\u00e1 d\u011bkuju tob\u011b, za v\u0161echno,“ stihl Bill odpov\u011bd\u011bt d\u0159\u00edv, ne\u017e se od sebe odsunuli a o\u010dima op\u011bt sklouzli k mal\u00e9mu novorozenci.<\/div>\n
„Chci, aby se jmenoval jako ty. Chci, aby to byl Tom,“ Bill dlan\u00ed l\u00e1skypln\u011b pohladil sv\u00e9ho synka po jemn\u00fdch vl\u00e1sc\u00edch a dojat\u011b se zad\u00edval do jeho \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, po kom m\u011bl ten p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd pohled. M\u011bl o\u010di sv\u00e9ho tat\u00ednka.<\/div>\n
<\/div>\n
„Dal\u0161\u00ed Tom Kaulitz,“  povzdechl si Tom malinko smutn\u011bji, sklonil tv\u00e1\u0159 k miminku, aby mu mohl v\u011bnovat prvn\u00ed m\u011bkk\u00fd polibek, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se dlouze zad\u00edval na Billa. V o\u010d\u00edch jej neust\u00e1le \u0161t\u00edpaly hork\u00e9 slzy. Byl nev\u00fdslovn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd, a p\u0159itom po\u0159\u00e1d c\u00edtil, \u017ee n\u011bco nebylo v po\u0159\u00e1dku. Vp\u00edjel se do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed a sledoval, jak moc byl v tu chv\u00edli kr\u00e1sn\u00fd. I kdy\u017e byl bezbrann\u00fd a k\u0159ehk\u00fd, dok\u00e1zal b\u00fdt ve chv\u00edli porodu natolik siln\u00fd, \u017ee p\u0159ivedl na sv\u011bt jejich miminko. A nejenom to. Dok\u00e1zal mnohem v\u00edc. Otev\u0159el Tomovi br\u00e1nu do jin\u00e9ho sv\u011bta\u2026 do sv\u00e9ho sv\u011bta a dovolil mu vstoupit. Dovolil mu bojovat o n\u011bj a on tak\u00e9 bojoval\u2026  <\/div>\n
„Nechci, abys byl te\u010f smutn\u00fd. Moc m\u011b bol\u00ed, kdy\u017e t\u011b vid\u00edm takov\u00e9ho,“ Tom pevn\u011b stiskl rty. To byl prost\u011b cel\u00fd Bill. Nedok\u00e1zal sn\u00e9st, pokud se n\u011bkdo tr\u00e1pil a s\u00e1m p\u0159itom trp\u011bl neskute\u010dn\u011b dlouhou dobu.<\/div>\n
„J\u00e1 nejsem smutn\u00fd, Bille. Jenom nechci, aby dopadl stejn\u011b jako j\u00e1,“ dopov\u011bd\u011bl ti\u0161e, a kdy\u017e uc\u00edtil na tv\u00e1\u0159i Billovo pohlazen\u00ed, zav\u0159el o\u010di a op\u0159el se do m\u011bkk\u00e9ho doteku, je\u017e mu byl v\u011bnov\u00e1n\u2026<\/div>\n
V nemocnici z\u016fstal je\u0161t\u011b  asi hodinu. Po\u010dkal, dokud jejich mali\u010dk\u00e9mu neud\u011blali v\u0161echna vy\u0161et\u0159en\u00ed, a a\u017e kdy\u017e mu ozn\u00e1mili, \u017ee jsou oba i s Billem v po\u0159\u00e1dku, se rozhodl poslechnout jejich prosbu a odej\u00edt dom\u016f, aby si mohl Bill na chvilku odpo\u010dinout. P\u0159eci jen bylo u\u017e pozd\u011b ve\u010der, a i kdy\u017e s t\u011b\u017ek\u00fdm srdcem, musel je opustit. Billovi v\u0161ak p\u0159ed odchodem sl\u00edbil, \u017ee bude u n\u011bj mnohem d\u0159\u00edv, ne\u017e vstane. Nedok\u00e1zal za sebou ani zav\u0159\u00edt dve\u0159e nemocni\u010dn\u00edho pokoje, ani\u017e by mu u\u017e tehdy nechyb\u011bl\u2026  <\/div>\n
\n

„Je n\u00e1dhern\u00fd,“ bylo jedin\u00e9, co dok\u00e1zal \u0159\u00edct Simone, jakmile jej hned u dve\u0159\u00ed zasypala tunou ot\u00e1zek. On s\u00e1m byl ze v\u0161eho je\u0161t\u011b m\u00edrn\u011b zmaten\u00fd. Nedok\u00e1zal si uv\u011bdomit tu n\u00e1dhernou skute\u010dnost, \u017ee nyn\u00ed u\u017e tvo\u0159ili rodinu. Skute\u010dnou rodinu.<\/p><\/div>\n

„Mysl\u00ed\u0161 miminko?“  Simone se na Toma vesele usm\u00edvala, tv\u00e1\u0159e m\u011bla poset\u00e9 lehkou \u010derven\u00ed p\u0159esn\u011b, jako to v\u00edd\u00e1val i u Billa.<\/div>\n
„Mysl\u00edm oba,“  za\u0161eptal s m\u011bkk\u00fdm \u00fasm\u011bvem, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed smutn\u011b zabru\u010del.<\/div>\n
Moc mu oba chyb\u011bli. Jakmile dr\u017eel v n\u00e1ru\u010d\u00ed toho mal\u00e9ho drobe\u010dka, p\u0159i\u0161el mu sv\u011bt n\u00e1hle mnohem kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed. Byl si jist, \u017ee nikdy nep\u0159estane Billa obdivovat za v\u0161echno, co pro to miminko ud\u011blal. Tolikr\u00e1t m\u011bli p\u0159eci nam\u00e1le. Billovi b\u00fdvalo posledn\u00ed t\u00fddny jenom \u0161patn\u011b, nar\u016fstaj\u00edc\u00ed b\u0159\u00ed\u0161ko se pro n\u011bj n\u00e1hle st\u00e1valo velikou z\u00e1t\u011b\u017e\u00ed a on se p\u0159esto nevzd\u00e1val a bojoval d\u00e1l. S\u00e1m Tom si nebyl jist, zdali by n\u011bco takov\u00e9ho zvl\u00e1dl.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 m\u00e9ho syna moc milovat,“ za\u0161eptala Simone tich\u00fdm hlasem, pam\u011bt\u00ed ji prol\u00e9tla vzpom\u00ednka na chv\u00edli, kdy si uv\u011bdomila, jak ho\u0159ce se v Tomovi spletla\u2026  <\/div>\n
<\/div>\n
Tom se na Billa n\u00e1dhern\u011b usm\u00e1l a polo\u017eil sv\u00e9 dlan\u011b vedle t\u011bch jeho. Oba si v duchu napo\u010d\u00edtali do t\u0159\u00ed a spole\u010dn\u011b za\u010dali hr\u00e1t melodii jedn\u00e9 p\u00edsni\u010dky. Bylo a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, jak spolu dok\u00e1zali b\u00fdt sehran\u00ed. Melodie, kterou vytv\u00e1\u0159eli, byla tak kr\u00e1sn\u00e1 a jednotn\u00e1, \u017ee byste ne\u0159ekli, \u017ee ji hraj\u00ed dva lid\u00e9. Na tv\u00e1\u0159\u00edch obou se usazoval zamilovan\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/em><\/div>\n
Tom najednou p\u0159estal hr\u00e1t a dlouze se na Billa zad\u00edval. St\u00e1hl mu z ramene ram\u00ednko t\u00edlka a zlehka p\u0159ilo\u017eil sv\u00e9 rty na Billovu holou k\u016f\u017ei. N\u011b\u017en\u011b ji l\u00edbal a hladil sv\u00fdmi rty. Billovy prsty sklouzly z klav\u00edru. Zaklonil tv\u00e1\u0159 a ti\u0161e vydechl. Nech\u00e1val se Tomem l\u00edbat, a p\u0159itom oddan\u011b \u0161eptal jeho jm\u00e9no.<\/em><\/div>\n
P\u0159ed o\u010dima m\u011bla dva chlapce, kte\u0159\u00ed se ve sv\u011btle sv\u00ed\u010dky odd\u00e1vali sv\u00e9 l\u00e1sce a touze po tom druh\u00e9m. P\u0159ekvapen\u011b si p\u0159ikryla rukou \u00fasta, jakmile se za\u010dali l\u00edbat. Bill vysedl na Tom\u016fv kl\u00edn, jedn\u00edm fouknut\u00edm sfoukl drobn\u00fd plamen…<\/em>  <\/div>\n
<\/div>\n
Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale p\u0159esn\u011b  nad touhle chv\u00edl\u00ed p\u0159em\u00fd\u0161lel i Bill.<\/div>\n
Sed\u011bl na posteli, v n\u00e1ru\u010d\u00ed dr\u017eel sv\u00e9ho mal\u00e9ho chlape\u010dka a opatrn\u011b mu d\u00e1val z fla\u0161ky p\u00edt n\u00e1hradu za mate\u0159sk\u00e9 ml\u00e9ko, kter\u00e9 mu on, bohu\u017eel, d\u00e1t nedok\u00e1zal. Kone\u010dky prst\u016f se p\u0159itom dot\u00fdkal jeho bled\u00e9 tv\u00e1\u0159i\u010dky a poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se malink\u00fd nev\u011bdomky dotkl prsty Billovy dlan\u011b, musel se pousm\u00e1t. Alespo\u0148 na chvilku p\u0159estal p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, jak moc mu Tom chyb\u011bl.<\/div>\n
„Tak to ty jsi m\u011b cel\u00e9 ty m\u011bs\u00edce kopal v b\u0159\u00ed\u0161ku, hmm?“ jakmile miminko p\u0159estalo p\u00edt, odlo\u017eil fla\u0161ku stranou a op\u0159el si jej o hrudn\u00edk p\u0159esn\u011b tak, jako mu to ukazoval l\u00e9ka\u0159. M\u011bl sice praxi s mal\u00fdm Samim, ale byl ze v\u0161eho natolik vykolejen\u00fd, \u017ee mu to p\u0159i\u0161lo, jako by n\u011bco takov\u00e9ho d\u011blal \u00fapln\u011b poprv\u00e9. Zlehka jej hladil po z\u00e1dech a \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce si uv\u011bdomoval, jak bezbrann\u00fd a mali\u010dk\u00fd byl.<\/div>\n
„Neboj se, Tomi. Nepotrv\u00e1 dlouho a budeme s tv\u00fdm tat\u00ednkem v\u0161ichni spolu,“ zav\u0159el o\u010di, a v mysli si vybavil Tomovu kr\u00e1snou tv\u00e1\u0159. Vid\u011bl jeho d\u011btsk\u00fd \u00fasm\u011bv, jako by \u00fapln\u011b c\u00edtil pohled jeho n\u00e1dhern\u00fdch o\u010d\u00ed. Te\u010f si mnohem v\u00edc ne\u017e kdy jindy uv\u011bdomoval, jak moc toho kluka miloval.<\/div>\n
„Jsi na\u0161e \u0161t\u011bst\u00ed. N\u00e1dhern\u00fd d\u016fkaz toho, \u017ee to v\u0161echno, co jsme s Tomem pro\u017eili, nebylo pouze n\u00e1dhern\u00fdm snem,“ za\u0161eptal…<\/p>\n<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Tom se n\u011bkolik dlouh\u00fdch vte\u0159in nedok\u00e1zal vzpamatovat. Netu\u0161il, kde v sob\u011b na\u0161el s\u00edlu kr\u00e1\u010det a doj\u00edt k Billovi, p\u0159esto v\u011bd\u011bl moc dob\u0159e, kdy jej zas\u00e1hl do srdce neskute\u010dn\u011b prudk\u00fd a siln\u00fd pocit. Pocit, na kter\u00fd se ned\u00e1 jenom tak zapomenout,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[313],"tags":[],"class_list":["post-11319","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-laska-b-kay"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11319","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11319"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11319\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11319"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11319"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11319"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}