{"id":11321,"date":"2010-07-03T18:30:00","date_gmt":"2010-07-03T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11294"},"modified":"2010-07-03T18:30:00","modified_gmt":"2010-07-03T17:30:00","slug":"committed-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/07\/03\/committed-12\/","title":{"rendered":"Committed 12."},"content":{"rendered":"
autor: undrockroll<\/strong><\/div>\n
\"397\"<\/div>\n
V l\u00e1sce je v\u017edy kus \u0161\u00edlenstv\u00ed. Ale i pro \u0161\u00edlenstv\u00ed
je v\u017edy n\u011bjak\u00fd d\u016fvod.<\/span><\/strong><\/em><\/div>\n
-Friedrich Nietzsche<\/em><\/span><\/strong><\/div>\n

<\/span><\/strong><\/div>\n
Simone polo\u017eila ruku na Tomovo stehno, usm\u00edvala se hrdost\u00ed. „Jsem na tebe py\u0161n\u00e1, Tome.“<\/div>\n
„P\u0159\u00e1l bych si, aby to lidi p\u0159estali \u0159\u00edkat,“ odpov\u011bd\u011bl Tom ti\u0161e.<\/div>\n
„No, v\u00e1\u017en\u011b ses t\u00edmhle v\u0161\u00edm prot\u00e1hnul,“ \u0159ekla mu. „Jsi vytrval\u00fd. Ud\u011blalas pr\u00e1ci a vyplatilo se. Po\u0159\u00e1d nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee t\u011b pustili tak brzo!“<\/div>\n
Tom t\u011b\u017ece pokr\u010dil rameno. P\u0159ipadal si naprosto otup\u011bl\u00fd, polapen\u00fd. <\/div>\n
„Co te\u010f pl\u00e1nuje\u0161 d\u011blat?“ zeptala se jeho matka.<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161i, mami, nev\u00edm,“  \u0159ekl Tom. „Dneska r\u00e1no jsem p\u0159estal pracovat v l\u00e9\u010debn\u011b\u2026 t\u011b\u017eko budu m\u00edt u\u017e n\u011bjakej \u017eivotn\u00ed pl\u00e1n.“<\/div>\n
Simone se zamra\u010dila. „Mus\u00ed\u0161 o tom za\u010d\u00edt p\u0159em\u00fd\u0161let. Brigitte by t\u011b r\u00e1da m\u011bla zp\u00e1tky.“<\/div>\n
„Roze\u0161la se se mnou.“<\/div>\n
„Och.“ Sklopila Simone pohled, cukla sebou. „To mi je l\u00edto.“<\/div>\n
„Mn\u011b ne.“ Op\u0159el se Tom o op\u011bradlo gau\u010de a vydechl. Bolelo ho t\u011blo a m\u011bl zlomen\u00e9 srdce. Jeho matka to ale nev\u011bd\u011bla. Nikdo to nev\u011bd\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
Bill byl nadobro pry\u010d  z Tomova \u017eivota. Nebyla ani mal\u00e1 \u0161ance, \u017ee se je\u0161t\u011b n\u011bkdy uvid\u00ed. Tom to bude muset p\u0159ijmout. Doufal, \u017ee \u010dasem dok\u00e1\u017ee zapomenout na to v\u0161echno, co se stalo. P\u0159\u00e1l si, aby se nic z toho nikdy nestalo. Zni\u010dil spoustu v\u011bc\u00ed, pro sebe, pro Billa.<\/div>\n
Posledn\u00ed v\u011bc, kterou cht\u011bl ohledn\u011b Billa c\u00edtit, byla l\u00edtost, a i p\u0159esto tu byla. Jak mohl b\u00fdt tak bezohledn\u00fd?<\/div>\n
\n
„P\u016fjdu si lehnout,“  \u0159ekl Tom.<\/div>\n
Simone se na n\u011bj p\u0159ekvapen\u011b  pod\u00edvala. „Ale je brzo, myslela jsem, \u017ee si objedn\u00e1me pizzu a pod\u00edv\u00e1me se na film.“<\/div>\n
„Jsem unaven\u00fd.“ Tom se nedok\u00e1zal c\u00edtit provinile kv\u016fli tomu, jak se na n\u011bj jeho matka zklaman\u011b d\u00edvala. Necht\u011bl s nik\u00fdm b\u00fdt. Pot\u0159eboval b\u00fdt s\u00e1m.<\/div>\n
„No, dob\u0159e,“ \u0159ekla ti\u0161e. „Tome\u2026 stalo se n\u011bco?“<\/div>\n
Tom jen znovu pokr\u010dil rameny a zad\u00edval se na zem. „J\u00e1 nev\u00edm.“<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme si promluvit.“<\/div>\n
„Ne, nechci,“ zamumlal Tom a opustil ob\u00fdv\u00e1k, ode\u0161el nahoru. Zamknul se ve sv\u00e9m pokoji a posadil se na postel, kter\u00e1 byla z p\u0159edchoz\u00edho r\u00e1na st\u00e1le neustlan\u00e1. P\u0159edklonil se a zabo\u0159il obli\u010dej do pe\u0159iny, nadechl v\u016fni. Po\u0159\u00e1d von\u011bla po Billovi. Tomovi se v krku zadrhl dech a ti\u0161e zavzlykal, zabo\u0159il se hloub\u011bji do pe\u0159in.  <\/div>\n
Musel j\u00edt d\u00e1l, musel na tohle zapomenout. Musel p\u0159evz\u00edt zodpov\u011bdnost za sv\u00e9 \u010diny, alespo\u0148  pro jednou. Musel dosp\u011bt. Jeho cel\u00fd sv\u011bt se za posledn\u00edch p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f naprosto zhroutil, a nikdo to nedok\u00e1zal napravit, jen on s\u00e1m.<\/div>\n
Tom se posadil a zav\u0159el o\u010di, je\u0161t\u011b jednou se zhluboka nadechl. Pomalu vydechl a otev\u0159el je, byl hrozn\u011b unaven\u00fd.<\/div>\n
Chv\u00edli to potrv\u00e1, slo\u017eit zp\u00e1tky kousky sv\u00e9ho \u017eivota, ale to nemohl \u0159\u00edct o sv\u00e9m srdci.  <\/div>\n
<\/div>\n
**<\/p>\n<\/div>\n
O t\u0159i m\u011bs\u00edce pozd\u011bji<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Ve vzduchu byl c\u00edtit mr\u00e1z, kdy\u017e Tom \u0159\u00eddil po ulici, kde v\u00edtr foukal, s ok\u00fdnkem otev\u0159en\u00fdm. Kou\u0159il cigaretu a \u0161kr\u00e1balo ho v krku. Zima byla ve vzduchu, i kdy\u017e byl teprve za\u010d\u00e1tek listopadu. Letos to p\u0159ijde brzo.<\/div>\n
Dokou\u0159il cigaretu a vyhodil ji z okna. Vid\u011bl, jak poskakovala po silnici v odraze sv\u00e9ho zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka. Vyt\u00e1hl ok\u00e9nko a zah\u0159\u00e1l si dlan\u011b sv\u00fdm dechem, tro\u0161ku zaml\u017eil okna.<\/div>\n
Byl na cest\u011b dom\u016f  z leti\u0161t\u011b. Zrovna byl v Lond\u00fdn\u011b na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b u Andrease. V\u00edkend byl pln\u00fd alkoholu a tr\u00e1vy, p\u0159esn\u011b ten typ voln\u00e9ho \u010dasu, kter\u00fd Tom pot\u0159eboval. Jeho mysl pot\u0159ebovala zaml\u017eit.<\/p>\n<\/div>\n
Jeho srdce st\u00e1le pukalo pro Billa. Nezapomn\u011bl na n\u011bj, nedok\u00e1zal se p\u0159es toho zvl\u00e1\u0161tn\u00edho chlapce p\u0159en\u00e9st. Posledn\u00edch p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f str\u00e1vil v apatii, sna\u017eil se zapomenout, sna\u017eil se alespo\u0148 den na Billa nemyslet.<\/div>\n
Bylo to nemo\u017en\u00e9. Tom byl pro Billa naprosto ztracen\u00fd, nedok\u00e1zal se ho zbavit a ani necht\u011bl. Jeho posledn\u00ed vzpom\u00ednka na Billa, p\u0159itulen\u00e9ho ke sv\u00e9 panence, kdy vypadal tak mal\u00fd a ztracen\u00fd, ho pron\u00e1sledovala ka\u017ed\u00fd den. St\u00e1le dok\u00e1zal c\u00edtit Billovu chu\u0165 na sv\u00fdch rtech, st\u00e1le pod sebou c\u00edtil Billovo nah\u00e9 t\u011blo. St\u00e1le dok\u00e1zal c\u00edtit Billovu v\u016fni a jeho hebk\u00fd krk.<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou a oto\u010dil auto. Byl tak dlouho pry\u010d, ale ta cesta mu byla st\u00e1le pov\u011bdom\u00e1  jako nic jin\u00e9ho. Jel t\u011bmi sam\u00fdmi m\u00edsty, zat\u00e1\u010del t\u011bmi sam\u00fdmi zat\u00e1\u010dkami.<\/div>\n
Dostate\u010dn\u011b \u010dasu ub\u011bhlo; doufal, \u017ee tam nebude nev\u00edtan\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e p\u0159ijel k parkovi\u0161ti l\u00e9\u010debny, prvn\u00ed v\u011bc, kter\u00e9 si v\u0161iml, bylo, jak jinak a mlhav\u011b to tu vypadalo. Nikdy se to tu nelesklo nebo tak, ale te\u010f to prost\u011b vypadalo temn\u011b a pr\u00e1zdn\u011b, opu\u0161t\u011bn\u011b.<\/div>\n
Tom zaparkoval a pomalu p\u0159e\u0161el ke vstupn\u00edm dve\u0159\u00edm. Nikdy tudy ne\u0161el; v\u017edycky pou\u017e\u00edval zadn\u00ed vchod. Hlavn\u00ed vchod byl pro n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky.<\/div>\n
Dnes byl Tom pouh\u00fdm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edkem.<\/div>\n
Pro\u0161el p\u0159es recepci a zdr\u00e1hav\u011b  p\u0159e\u0161el k v\u00fdtah\u016fm pro ty, kte\u0159\u00ed tu nepracovali. Byl zvykl\u00fd pou\u017e\u00edvat ty druh\u00e9, tyhle mu p\u0159ipadaly hrozn\u011b jin\u00e9, \u010dist\u011bj\u0161\u00ed, men\u0161\u00ed.<\/div>\n
Pod\u00edval se na hodinky. Bylo pozd\u011b, skoro u\u017e zapadalo slunce. V\u011bd\u011bl, \u017ee Kaaren v t\u011bchhle hodin\u00e1ch nepracuje.  <\/div>\n
Kdy\u017e v\u00fdtah dojel do p\u00e1t\u00e9ho patra, Tom pro\u0161el dve\u0159mi a ve\u0161el do chodby. Zhluboka se nadechl. Von\u011blo to tu po\u0159\u00e1d stejn\u011b; t\u011b\u017ece, zatuchle, nevrle. Podlahy byly \u0161pinav\u00e9, a slune\u010dn\u00ed paprsky sem skoro p\u0159es za\u0161pin\u011bn\u00e1 okna neprostupovaly.<\/div>\n
„Do prdele,“ zamru\u010del, pomalu \u0161el chodbou. Pro\u0161el okolo zn\u00e1m\u00fdch sest\u0159i\u010dek, se kter\u00fdmi kdysi pracoval, a k\u00fdvl na n\u011b. Ony mu k\u00fdvnut\u00ed slu\u0161n\u011b oplatily, v jejich tv\u00e1\u0159\u00edch nebyla ani stopa zn\u00e1mosti.<\/div>\n
Posl\u00e9ze Tom do\u0161el ke zn\u00e1m\u00fdm dve\u0159\u00edm. Nebyly na nich \u017e\u00e1dn\u00e9 pap\u00edry, a nebyly zav\u0159en\u00e9. Byly trochu pootev\u0159en\u00e9, zevnit\u0159 vych\u00e1zelo p\u0159\u00edrodn\u00ed  sv\u011btlo. Tom si p\u0159ed n\u011b stoupnul, \u017ealudek se mu sv\u00edral.<\/div>\n
Ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f vp\u0159ed a dotkl se jich, otev\u0159el je. Zavrzaly a otev\u0159ely se. Tom ve\u0161el dovnit\u0159 a rozhl\u00e9dl se.<\/p>\n<\/div>\n
Pokoj byl pr\u00e1zdn\u00fd. Bill\u016fv pokoj byl naprosto a kompletn\u011b pr\u00e1zdn\u00fd. Kde kdysi bylo slo\u017een\u00e9  oble\u010den\u00ed, \u010dist\u00e9 povle\u010den\u00ed, ustlan\u00e1 postel a um\u011bl\u00e1  kytka, nebylo nic. Jen hol\u00e9 zdi, svle\u010den\u00e1 postel, jedna \u017eidle a z\u00e1clony.<\/div>\n
Bill byl pry\u010d.<\/div>\n
Tom rozt\u0159esen\u011b vydechl. Na tohle nebyl p\u0159ipraven\u00fd. V hlav\u011b m\u011bl po tyhle m\u011bs\u00edce spoustu mo\u017en\u00fdch sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f, na ka\u017ed\u00fd z nich byl p\u0159ipraven\u00fd. Ale nikdy by si nepomyslel, \u017ee tady Bill nebude.<\/div>\n
Posadil se na \u017eidli a p\u0159edklonil se, sna\u017eil se popadnout dech. Bylo mu, jako by ho n\u011bkdo uhodil do plic a vzduch se mu \u00fapln\u011b vytratil. Byl naprosto ztracen\u00fd. Z\u00edral do zem\u011b, sna\u017eil se uklidnit, sna\u017eil se ust\u00e1lit sv\u00e9 n\u00e1dechy a v\u00fddechy.<\/div>\n
Pak zvedl pohled, a uvid\u011bl n\u011bco v rohu sed\u011bt na poli\u010dce. Byla to star\u00e1 panenka miminka v roztrhan\u00fdch \u0161ati\u010dk\u00e1ch a s rozcuchan\u00fdmi vlasy. Billova panenka.<\/div>\n
Tom se zvedl a p\u0159e\u0161el k poli\u010dce, zvedl k\u0159ehkou panenku. P\u0159itiskl si ji k obli\u010deji, malinko se usm\u00e1l, von\u011bla po Billovi. Vydechl a dal ji dol\u016f, stiskl ji mezi prsty a z kapsy, co m\u011bla na \u0161atech, vypadl pap\u00edrek. Tom se zamra\u010dil, sklonil se a sebral ho.<\/p>\n<\/div>\n
Zachr\u00e1nils m\u011b<\/em><\/p>\n<\/div>\n
A\u0165 u\u017e to bylo my\u0161leno pro panenku \u010di pro Toma, to nev\u011bd\u011bl, Tom panenku stiskl pevn\u011bji, koukal z okna. Venku, se m\u011bnila ro\u010dn\u00ed obdob\u00ed, m\u011bnily se tam \u017eivoty.<\/p>\n<\/div>\n
N\u011bco uvnit\u0159 Toma se kompletn\u011b zm\u011bnilo, nav\u017edy.<\/div>\n
\n

autor: undrockroll<\/strong><\/div>\n

translate: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
original<\/u><\/span><\/a><\/div>\n
<\/div>\n
Nechci v\u00e1s dlouho tr\u00e1pit, tak\u017ee v pond\u011bl\u00ed ve\u010der nashledanou s epilogem. :o) J.<\/em><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: undrockroll V l\u00e1sce je v\u017edy kus \u0161\u00edlenstv\u00ed. Ale i pro \u0161\u00edlenstv\u00ed je v\u017edy n\u011bjak\u00fd d\u016fvod. -Friedrich Nietzsche Simone polo\u017eila ruku na Tomovo stehno, usm\u00edvala se hrdost\u00ed. „Jsem na tebe py\u0161n\u00e1, Tome.“ „P\u0159\u00e1l bych si, aby to lidi p\u0159estali \u0159\u00edkat,“ odpov\u011bd\u011bl Tom ti\u0161e.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[319],"tags":[],"class_list":["post-11321","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-committed"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11321","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11321"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11321\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11321"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11321"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11321"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}