{"id":11335,"date":"2010-07-01T18:30:00","date_gmt":"2010-07-01T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11307"},"modified":"2010-07-01T18:30:00","modified_gmt":"2010-07-01T17:30:00","slug":"break-the-ice-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/07\/01\/break-the-ice-15\/","title":{"rendered":"Break the Ice 15."},"content":{"rendered":"
autor: RosePhantom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
A\u010dkoliv by to Bill nep\u0159iznal, zamiloval si rann\u00ed chozen\u00ed do \u0161koly. Atmosf\u00e9ra s jemnou z\u00e1\u0159\u00ed rozb\u0159esku na horizontu byla v\u017edycky tak klidn\u00e1. Zat\u00edmco ostatn\u00ed studenti d\u00e1vali p\u0159ednost del\u0161\u00edmu sp\u00e1nku a p\u0159\u00edchodu do \u0161koly na posledn\u00ed chv\u00edli, Bill si u\u017e\u00edval sv\u016fj spole\u010dn\u00fd \u010das o samot\u011b s Tomem. Konec konc\u016f, nemohl Toma dr\u017eet za ruku, zat\u00edmco \u0159\u00eddil.<\/div>\n
Dne\u0161n\u00ed r\u00e1no nebylo \u017e\u00e1dn\u00e1 v\u00fdjimka. Billovi p\u0159i\u0161ly celkem dva dopisy s p\u0159ijet\u00edm, oba ze \u0161kol, o kter\u00e9 se doopravdy zaj\u00edmal. Jedin\u00e9, co zb\u00fdvalo, bylo rozhodnout se, kter\u00e1 je d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Bill nikdy moc nep\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, co by cht\u011bl v budoucnu d\u011blat; v\u017edycky byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd o tom, \u017ee ho n\u011bco d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji zaujme. Je\u0161t\u011b st\u00e1le se dost\u00e1val p\u0159es to nad\u0161en\u00ed; p\u0159es fakt, \u017ee to doopravdy dok\u00e1zal. Nikdy se nec\u00edtil tak vyzr\u00e1l\u00fd.<\/div>\n
Bill se p\u0159i\u0161oupnul bl\u00ed\u017e k Tomovi a schoval z dohledu jejich spojen\u00e9 ruce, kdy\u017e kolem nich projelo auto. Auto zrychlilo, zahnulo za roh a nechalo ulici op\u011bt pr\u00e1zdnou. Bill nato\u010dil hlavu a v\u011bnoval Tomovi mal\u00fd \u00fasm\u011bv. Tom se zak\u0159enil.<\/p>\n<\/div>\n
„Co?“ zeptal se. Bill pokr\u010dil rameny a zad\u00edval se na jejich nohy, jak d\u011blali krok za krokem.<\/div>\n
„Nev\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. Tom lehce stisknul jeho ruku, zvedl jejich propleten\u00e9 prsty a p\u0159itiskl si je k srdci. „Tenhle rok plyne tak hrozn\u011b rychle\u2026“<\/div>\n
„Yeah,“ p\u0159ik\u00fdvnul Tom. „P\u0159ipad\u00e1 mi to, jako bych p\u0159ijel teprve p\u0159ed p\u00e1r t\u00fddny.“<\/div>\n
„A te\u010f, brzdy odjede\u0161,“ zamumlal Bill.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„\u0158\u00edkal jsem ti, a\u0165 na to nemysl\u00ed\u0161,“ napomenul ho Tom a jemn\u011b p\u0159ejel palcem p\u0159es h\u0159bet Billovy ruky.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu tomu zabr\u00e1nit, Tome. Nedok\u00e1\u017eu si ani p\u0159edstavit, vr\u00e1tit se k bydlen\u00ed v dom\u011b, ve kter\u00e9m ty nejsi jen p\u0159es chodbu. Sakra, nebude\u0161 ani v t\u00e9 sam\u00e9 zemi\u2026“ Sly\u0161et s\u00e1m sebe \u0159\u00edkat ta slova bylo daleko v\u00edc zni\u010duj\u00edc\u00ed, ne\u017e o nich jen p\u0159em\u00fd\u0161let. Te\u010f byl na \u0159ad\u011b on, p\u0159itisknout si Tomovu dla\u0148 k hrudi.<\/div>\n
„Nen\u00ed to tak, \u017ee bychom m\u011bli jeden na druh\u00e9ho zapomenout, spr\u00e1vn\u011b?“ zeptal se Tom. Bill se p\u0159i t\u00e9 my\u0161lence napnul a okam\u017eit\u011b zavrt\u011bl hlavou. „Po\u0159\u00e1d m\u00e1me telefon a e-mail. Dokonce m\u011b m\u016f\u017ee\u0161 p\u0159ijet nav\u0161t\u00edvit n\u011bkdy do N\u011bmecka, pokud bude\u0161 cht\u00edt. Mysl\u00edm, \u017ee by ses tam bavil.“<\/div>\n
Tomova nab\u00eddka a h\u0159ejiv\u00fd \u00fasm\u011bv byly mil\u00e9, i p\u0159esto, \u017ee to nemohlo vyl\u00e9\u010dit Billovo utrpen\u00ed. Uvolnil sev\u0159en\u00ed jejich dlan\u00ed a chytil Toma za ruku u\u017e jen jemn\u011b.<\/div>\n
„Jsou to je\u0161t\u011b dva m\u011bs\u00edce, \u017ee?“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl. „Dva m\u011bs\u00edce.“<\/p>\n<\/div>\n
Zbytek jejich cesty prob\u011bhl v tichosti, ani jeden z nich si nebyl \u00fapln\u011b jist\u00fd, co \u0159\u00edct. Jak se p\u0159ibl\u00ed\u017eili ke \u0161kole a lid\u00e9 za\u010d\u00ednali civ\u011bt, Bill pustil Tomovu ruku. Tom vklouznul rukama do kapes sv\u00e9 mikiny a Bill ho s pohledem up\u0159en\u00fdm do zem\u011b napodobil.<\/div>\n
Kdy\u017e pro\u0161li dvouk\u0159\u00eddl\u00fdmi dve\u0159mi do budovy, z hlavn\u00ed kancel\u00e1\u0159e vy\u0161el \u0159editel a zam\u00e1val na n\u011b. Bill si myslel, \u017ee jen m\u00e1val na jin\u00e9ho u\u010ditele, ale kdy\u017e zvednul pohled k \u0159editeli, v\u0161iml si, \u017ee to je on, na koho m\u00e1v\u00e1. Zastavil a pod\u00edval se na Toma.<\/div>\n
„Jenom vy, Bille,“ usm\u00e1l se \u0159editel. „Vy m\u016f\u017eete pokra\u010dovat d\u00e1l do t\u0159\u00eddy, Tome.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl a oto\u010dil se na Billa. ‚Viel Gl\u00fcck,‘<\/em> za\u0161eptal v n\u011bm\u010din\u011b. Bill se usm\u00e1l, jeho srdce zaplesalo nad Tomovou l\u00edbeznost\u00ed, a oto\u010dil se, aby mohl n\u00e1sledovat \u0159editele zp\u011bt do jeho pracovny.<\/div>\n
Bill odlo\u017eil svou ta\u0161ku vedle dve\u0159\u00ed, kter\u00e9 byly zav\u0159eny pot\u00e9, co ve\u0161li dovnit\u0159. Z\u016fstal st\u00e1t u sv\u00fdch v\u011bc\u00ed, zat\u00edmco se \u0159editel prob\u00edral n\u011bjak\u00fdmi pap\u00edry p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se usadil. \u0158editel pozvedl obo\u010d\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee?“ zeptal se a uk\u00e1zal na pr\u00e1zdn\u00e1 m\u00edsta kolem sebe.<\/div>\n
„Um\u2026“<\/div>\n
„Sly\u0161el jsem, \u017ee jste dostal p\u00e1r dopis\u016f s p\u0159ijet\u00edm.“<\/div>\n
„Oh!“ Bill se okam\u017eit\u011b spustil na kolena a za\u010dal se prob\u00edrat sv\u00fdmi v\u011bcmi, aby na\u0161el dopisy. „Omlouv\u00e1m se, nev\u011bd\u011bl jsem\u2026“<\/div>\n
„\u0160kola dost\u00e1v\u00e1 dopisy tak\u00e9,“ zasm\u00e1l se \u0159editel. „Tak co, u\u017e jste si vybral \u0161kolu, nebo \u010dek\u00e1te na n\u011bjakou speci\u00e1ln\u00ed?“<\/div>\n
„Um, nejsem si jist\u00fd,“ zamumlal Bill, a m\u00ed\u0159il k \u017eidli, zat\u00edmco si pro\u010d\u00edtal slova, kter\u00e1 vid\u011bl u\u017e tis\u00edckr\u00e1t. Posadil se na \u017eidli a podal \u0159editeli dv\u011b ob\u00e1lky. „Mysl\u00edm, ne snad, \u017ee by s t\u011bmito dv\u011bma bylo n\u011bco \u0161patn\u011b, ale \u010dek\u00e1m, jak\u00e9 budu m\u00edt dal\u0161\u00ed mo\u017enosti.“<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d jste se nerozhodl, co chcete d\u011blat?“ zeptal se mu\u017e, op\u0159el se do sv\u00e9ho k\u0159esla a pro\u010d\u00edtal si dopisy. Bill zat\u0159\u00e1sl hlavou, a\u017e pot\u00e9 si uv\u011bdomil, \u017ee se na n\u011bj \u0159editel ned\u00edv\u00e1.<\/div>\n
„Ani v nejmen\u0161\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl. \u0158editel odlo\u017eil jeden dopis a za\u010detl se do druh\u00e9ho.<\/div>\n
„Ob\u011b tyto \u0161koly maj\u00ed \u0161irokou \u0161k\u00e1lu mo\u017enost\u00ed,“ informoval ho. „Mo\u017en\u00e1 byste si m\u011bl ud\u011blat seznam pro a proti. Co po\u017eadujete od vysok\u00e9 \u0161koly?“<\/div>\n
„Uh\u2026“ Pod\u00edval se na stranu a zamy\u0161len\u011b poklep\u00e1val piercingem o zuby. „Uh, v\u00e1\u017en\u011b nev\u00edm.“<\/p>\n<\/div>\n
„N\u011bco se ur\u010dit\u011b najde. Zaj\u00edm\u00e1 v\u00e1s, jestli jsou koleje sm\u00ed\u0161en\u00e9? Chcete velk\u00e9 t\u0159\u00eddy, nebo sp\u00ed\u0161e men\u0161\u00ed?“<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny. „J\u00e1 chci hlavn\u011b promovat,“ zamumlal zahanben\u011b.<\/div>\n
„To je za\u010d\u00e1tek,“ odpov\u011bd\u011bl \u0159editel a bl\u00fdsknul \u00fasm\u011bvem. „Hodn\u011b \u010dtvr\u0165\u00e1k\u016f chce jen dokon\u010dit \u0161kolu a vypadnout odtud, tak\u017ee se o vysokou ani nestaraj\u00ed.“<\/div>\n
„Oh ne,“ ubezpe\u010dil ho Bill a zavrt\u011bl hlavou. „M\u011b se to net\u00fdk\u00e1, v\u017edycky jsem cht\u011bl j\u00edt na vysokou. I kdy\u017e jde \u0161kola zt\u011b\u017eka.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ \u0158editel se nat\u00e1hnul p\u0159es st\u016fl a vr\u00e1til Billovi ob\u00e1lky. „M\u016f\u017eete po\u017e\u00e1dat sv\u00e9 u\u010ditele, aby v\u00e1m pomohli sepsat va\u0161e p\u0159ednosti a slabosti. Hlavn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lejte o tom, jak\u00e9 jsou va\u0161e kon\u00ed\u010dky, Bille. O\u010dividn\u011b m\u00e1te m\u00f3dn\u00ed a um\u011bleck\u00e9 schopnosti,“ uk\u00e1zal na Billovo p\u0159edlokt\u00ed. „To jste navrhoval vy, ne?“<\/div>\n
Bill se pod\u00edval na sv\u00e9 tetov\u00e1n\u00ed, ve vzpom\u00ednk\u00e1ch se vr\u00e1til k za\u010d\u00e1tku tohoto roku. Jemn\u011b se usm\u00e1l. „Ne, ale navrhnul jsem p\u00e1r podobn\u00fdch.“<\/p>\n<\/div>\n
Star\u0161\u00ed mu\u017e p\u0159ik\u00fdvl a odsunul stranou p\u00e1r pap\u00edr\u016f. Vzduch kolem nich se zd\u00e1l najednou t\u011b\u017ek\u00fd, zadrh\u00e1val se Billovi v plic\u00edch. \u0158editel neud\u011blal nic pro to, aby na\u010dal dal\u0161\u00ed konverzaci, nebo aby ho poslal pry\u010d. Jen sed\u011bl za sv\u00fdm stolem a o\u010dima p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl ru\u010dn\u011b psan\u00e9 pozn\u00e1mky na pap\u00ed\u0159e.<\/div>\n
Bill necht\u011bl jen tak nahl\u00ed\u017eet do dopisu, ale jakmile v rohu zahl\u00e9dl jm\u00e9no ‚Tom‘, nemohl nad\u00e1le z\u016fstat potichu. V\u011bd\u011bl, pro\u010d najednou to n\u00e1hl\u00e9 trapn\u00e9 ticho.<\/div>\n
„Pane,“ promluvil Bill a odka\u0161lal si. Mu\u017e za stolem se na n\u011bj pod\u00edval a odlo\u017eil pap\u00edr stranou. „Tom a j\u00e1\u2026“<\/div>\n
\u0158editel okam\u017eit\u011b v\u011bd\u011bl, o \u010dem mluv\u00ed. „Ano, sly\u0161el jsem p\u00e1r zaj\u00edmav\u00fdch v\u011bc\u00ed o v\u00e1s dvou.“<\/div>\n
Bill zamrkal. „Kolik lid\u00ed?“<\/div>\n
„Ne moc,“ ujistil ho. „Ale chci, abyste v\u011bd\u011bl, \u017ee je to v po\u0159\u00e1dku, Bille.“<\/div>\n
„J\u00e1- co? Je to v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se Bill a se zamra\u010den\u00fdm obo\u010d\u00edm se nap\u0159\u00edmil. „Huh?“<\/div>\n
„No, asi byste se nem\u011bli sna\u017eit vychloubat se<\/em> se sv\u00fdm vztahem,“ upravil to \u0159editel. „Ale nen\u00ed to, jako byste byl posedl\u00fd \u010f\u00e1blem, a\u010dkoliv n\u011bkte\u0159\u00ed to tak vid\u011bt mohou.“<\/div>\n
Bill zalapal po dechu a zapletl ruce. „Ale, tak\u017ee vy\u2026?“<\/div>\n
„Nezaj\u00edm\u00e1 m\u011b to,“ odm\u00e1vl to rukou \u0159editel, jako by t\u00e9ma bylo jen obt\u00ed\u017en\u00fd hmyz. „Lid\u00e9 budou v\u017edycky nesouhlasit s ostatn\u00edmi, ne nutn\u011b jen kv\u016fli jejich sexualit\u011b. M\u016f\u017ee to b\u00fdt jejich p\u016fvod, dom\u00e1c\u00ed z\u00e1zem\u00ed, dokonce i oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 nos\u00ed. Budou to kret\u00e9ni, a\u0165 p\u016fjdete kamkoliv, tak\u017ee byste se t\u00edm nem\u011bl nechat obt\u011b\u017eovat.“<\/p>\n<\/div>\n
„Oh\u2026“ Bill se lehce p\u0159edklonil a rukama se zap\u0159el o kolena. Zhluboka vydechl a prsty si p\u0159et\u0159el opatrn\u011b o\u010di, aby si nerozmazal make-up. „D\u011bkuju, pane, j\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Ned\u011blejte si s t\u00edm starosti,“ usm\u00e1l se na n\u011bj \u0159editel. „Na t\u00e9hle \u0161kole nen\u00ed nikdo, kdo by proti tomu mohl n\u011bco ud\u011blat. Vy se hlavn\u011b soust\u0159e\u010fte na to, abyste si vybral vysokou \u0161kolu, dob\u0159e?“<\/div>\n
Bill vd\u011b\u010dn\u011b p\u0159ik\u00fdvl a vid\u011bl, jak mu\u017e proti n\u011bmu otev\u0159el pusu, aby je\u0161t\u011b n\u011bco \u0159ekl, ale ozvalo se zaklep\u00e1n\u00ed. \u0158editel vzhl\u00e9dl akor\u00e1t, aby vid\u011bl, kdo za n\u00edm p\u0159i\u0161el.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, Caroline,“ pozdravil ji. Bill se oto\u010dil na sv\u00e9 \u017eidli a zam\u00e1val brunetce, kter\u00e1 potichu p\u0159e\u0161la k velk\u00e9mu stolu.<\/div>\n
„Dobr\u00fd,“ odpov\u011bd\u011bla. „Je mo\u017en\u00e9, abych dostala sv\u016fj spis na dne\u0161n\u00ed odpoledne?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee ano. Jsi dost zodpov\u011bdn\u00e1, abys to vr\u00e1tila v\u010das, ano?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, pane,“ souhlasila. \u0158editel se zvednul a p\u0159e\u0161el k jednomu reg\u00e1lu se spisy, kter\u00fd kop\u00edroval st\u011bnu jeho kancel\u00e1\u0159e. Otev\u0159el jeden \u0161upl\u00edk a za\u010dal se prob\u00edrat spisy. Bill se nat\u00e1hnul pro sv\u00e9 p\u0159ij\u00edmac\u00ed dopisy a opatrn\u011b je um\u00edstil zp\u011bt do ob\u00e1lek. Caroline se zazubila.<\/p>\n<\/div>\n
„Vysok\u00e9, co?“<\/div>\n
„Jo,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. „Zat\u00edm jen dv\u011b, ale jsem r\u00e1d, \u017ee jsem se dostal aspo\u0148 n\u011bkam.“<\/div>\n
„To je dobr\u00fd,“ souhlasila Caroline. „Jsem na cest\u011b na sch\u016fzku na vysok\u00e9. Princeton.“<\/div>\n
„P\u0159\u00edli\u0161 dobr\u00e1 pro Harvard?“<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161,“ zasm\u00e1la se.<\/div>\n
„Tady to m\u00e1me,“ ozn\u00e1mil \u0159editel a vyt\u00e1hl spis. „Sle\u010dna Caroline L. Roth.“<\/div>\n
Billovo srdce se propadlo n\u011bkam hluboko do \u017ealudku. \u010celist mu klesla a st\u0159elil pohledem po Caroline, kter\u00e1 tot\u00e1ln\u011b zbledla. Bill se rozt\u0159esen\u011b postavil a v obou ruk\u00e1ch sv\u00edral dopisy.<\/div>\n
„Ty\u2026“ Ona, Caroline, sle\u010dna Roth. Caroline Roth. V\u0161echno to do sebe zatracen\u011b zapadalo.<\/div>\n
„Bille, po\u010dkej,“ pokou\u0161ela se promluvit zoufal\u00fdm \u0161eptem.<\/div>\n
„Naser si.“ Bill se div nezalknul, jak se mu za\u010d\u00ednaly o\u010di plnit slzami. „Naser<\/em> si. Nem\u016f\u017eu tomu uv\u011b\u0159it\u2026“<\/div>\n
„Pozor na jazyk, pane Kaulitz,“ varoval ho \u0159editel a op\u011bt upozornil na svou p\u0159\u00edtomnost. Bill obvi\u0148uj\u00edcn\u011b uk\u00e1zal prstem na Caroline, a \u0161okovan\u011b se oto\u010dil \u010delem k \u0159editeli.<\/div>\n
„Ona je ta, kdo m\u011b vystavil pon\u00ed\u017een\u00ed, absolutn\u00ed nen\u00e1visti,<\/em> a vy po mn\u011b chce, a\u0165 si hl\u00edd\u00e1m, jak zasran\u011b mluv\u00edm?!“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Bille!“ \u0158editel i Caroline vyk\u0159ikli najednou, kdy\u017e se rozb\u011bhl ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Jdu do t\u0159\u00eddy,“ zavr\u010del, zvedl svou ta\u0161ku a hlasit\u011b za sebou zav\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n
Celou tu dobu byly p\u0159\u00edbuzn\u00e9. V\u0161echno to zapadalo do sebe a za\u010d\u00ednalo to Billovi d\u00e1vat smysl, jak m\u00ed\u0159il dol\u016f chodbou.<\/div>\n
Jeho p\u0159\u00e1telstv\u00ed s Caroline bylo postaveno na kompletn\u00ed l\u017ei. \u0158ekla, \u017ee chod\u00ed na p\u00e1r hodin s Tomem, p\u0159esto\u017ee Tom \u0159ekl, \u017ee ji nikdy p\u0159edt\u00edm nevid\u011bl. \u0158ekla, \u017ee j\u00ed m\u016f\u017ee v\u011b\u0159it, i kdy\u017e byla dvoustrann\u00e1 mrcha. Jej\u00ed takzvan\u00e1 rada byla jen past, cesta k naprost\u00e9mu neodvratn\u00e9mu zni\u010den\u00ed. Pravd\u011bpodobn\u011b p\u0159esn\u011b, jak pl\u00e1novala.<\/div>\n
Bill zpomalil tempo, kdy\u017e se bl\u00ed\u017eil k pov\u011bdom\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b; nakoukl dovnit\u0159, aby se ujistil. P\u0159esn\u011b, jak si myslel; Tomova prvn\u00ed hodina. Zvonek je\u0161t\u011b ani nezazvonil, a p\u0159esto u\u017e si Tom poctiv\u011b opisoval pozn\u00e1mky z tabule. Byli tam jen dal\u0161\u00ed t\u0159i studenti, dva s hlavou na lavici, aby si je\u0161t\u011b zd\u0159\u00edmli, dal\u0161\u00ed, kter\u00fd se rozhl\u00ed\u017eel po t\u0159\u00edd\u011b, a nev\u011bnoval nejmen\u0161\u00ed pozornost u\u010diteli. Bill ve\u0161el do t\u0159\u00eddy a popadl Toma za pa\u017ei.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, co-„<\/div>\n
„Mus\u00edme j\u00edt,“ trval na sv\u00e9m Bill a odm\u00edtal se pod\u00edval na Toma, jak ho za sebou tahal.<\/div>\n
„Pro\u010d? Co se stalo? Bille!“ Neoto\u010dil se, aby poslouchal Tomovy ot\u00e1zky. Cht\u011bl se odtud dostat, vypadnout ze \u0161koly; jestli Tom nechce j\u00edt, a\u0165 si trhne.<\/div>\n
A\u017e na to, \u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee bez Toma daleko neodejde.<\/div>\n
Bill se op\u0159el o ze\u010f a pohr\u00e1val si se sv\u00fdmi dopl\u0148ky. Tomovi zabralo sotva minutu, ne\u017e se vyno\u0159il ze t\u0159\u00eddy s batohem p\u0159es rameno, a znepokojen\u011b se pod\u00edval na Billa. Ten se jen beze slova odlepil ode zdi a zam\u00ed\u0159il pry\u010d chodbou ke spojovac\u00edm dve\u0159\u00edm. Nikdo se je nepokusil zastavit, kdy\u017e m\u00ed\u0159ili opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem od \u0161koly, zp\u011bt do pohodl\u00ed jejich domova.<\/div>\n
———————<\/p>\n<\/div>\n
Bill bezhlasn\u011b zalapal po dechu, zaryl nehty do jeho zad, kdy\u017e c\u00edtil, jak Tom vyvrcholil hluboko uvnit\u0159 n\u011bj. Nedlouho po n\u011bm on s\u00e1m vyvrcholil na Tomovo b\u0159icho, fun\u011bl, jak mu zbloudil\u00e9 vlasy a pot spadaly do o\u010d\u00ed. Tom byl stejn\u011b bez dechu jako on s\u00e1m, d\u00edky \u010demu\u017e se c\u00edtil dob\u0159e. Dokonce l\u00e9pe, ne\u017e kdy\u017e c\u00edtil, \u017ee je Tom tak bl\u00edzko jako on.<\/div>\n
Tom se zavrt\u011bl a chystal se odt\u00e1hnout, ale Bill ho siln\u011b objal kolem krku a nepustil. Tom zavr\u010del, p\u0159\u00edli\u0161 unaven\u00fd zab\u00fdvat se neposlu\u0161n\u00fdm Billem, a lehnul si zp\u011bt na n\u011bj.<\/div>\n
„Bille,“ vydechnul a zav\u0159el o\u010di. Bill n\u011b\u017en\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po jeho krku nahoru a dol\u016f a mas\u00edroval ko\u0159\u00ednky jeho dred\u016f.<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ \u017e\u00e1dal Bill \u0161eptem. „Z\u016fsta\u0148 ve mn\u011b.“<\/div>\n
Tom se zat\u0159\u00e1sl. „Okay.“<\/div>\n
Z\u016fstali takhle n\u011bkolik minut, zat\u00edmco Bill letmo p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl nehty p\u0159es Tomova z\u00e1da a l\u00edbal ho na ucho a krk. Byl r\u00e1d, \u017ee vypadli ze \u0161koly, kdy\u017e u\u017e pro nic jin\u00e9ho, tak aspo\u0148 pro tohle. Bylo tak p\u0159\u00edjemn\u00e9 rozpt\u00fdlit se s Tomem a vy\u0161ukat v\u0161echen ten vztek pry\u010d.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee,“ za\u010dal Tom a zap\u0159el se na loktech, aby na Billa vid\u011bl. „Caroline?“<\/div>\n
„D\u011bvka.“<\/div>\n
„Je v\u00e1\u017en\u011b p\u0159\u00edbuzn\u00e1 se sle\u010dnou Roth?“<\/div>\n
„To t\u011b uji\u0161\u0165uju,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a pokusil se pokr\u010dit rameny proti pol\u0161t\u00e1\u0159i. „A nav\u00edc se rychle pokou\u0161ela br\u00e1nit.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl a zamrkal, kdy\u017e se pokusil op\u011bt vyklouznout z Billa a op\u011bt byl zadr\u017een. Povzdechl si.<\/div>\n
„Bille\u2026“<\/div>\n
„Jen je\u0161t\u011b chvilku,“ zamumlal Bill. Tom odstr\u010dil p\u00e1r vlas\u016f z Billova zpocen\u00e9ho \u010dela a v\u011bnoval mu jemn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se. Bill zes\u00edlil stisk kolem Tomova krku a nejist\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Jo,“ ujistil ho. „Lid\u00e9 budou po\u0159\u00e1d kret\u00e9ni. Mus\u00edm se nau\u010dit nep\u0159ipou\u0161t\u011bt si je k t\u011blu.“<\/div>\n
„To je dob\u0159e,“ zamumlal Tom. Trochu se zavrt\u011bl. „U\u017e?“<\/div>\n
„D\u00e1\u0161 si se mnou sprchu?“ zeptal se. Tom se zaculil.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
„Okay.“ I p\u0159esto, \u017ee Bill doslova z\u00e1\u0159il \u0161t\u011bst\u00edm, pr\u00e1zdnota po tom, co z n\u011bj Tom vyklouzl, zp\u016fsobila nov\u00fd pocit utrpen\u00ed. Opatrn\u011b si set\u0159el slzy, jak jej Tom vedl do koupelny. Zlehka sv\u00e9mu milenci stisknul ruku p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e za sebou zav\u0159eli dve\u0159e.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: RosePhantom<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
original<\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: RosePhantom A\u010dkoliv by to Bill nep\u0159iznal, zamiloval si rann\u00ed chozen\u00ed do \u0161koly. Atmosf\u00e9ra s jemnou z\u00e1\u0159\u00ed rozb\u0159esku na horizontu byla v\u017edycky tak klidn\u00e1. Zat\u00edmco ostatn\u00ed studenti d\u00e1vali p\u0159ednost del\u0161\u00edmu sp\u00e1nku a p\u0159\u00edchodu do \u0161koly na posledn\u00ed chv\u00edli, Bill si u\u017e\u00edval sv\u016fj<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[526],"tags":[],"class_list":["post-11335","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-break-the-ice"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11335","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11335"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11335\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11335"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11335"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11335"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}