{"id":11348,"date":"2010-06-30T15:30:00","date_gmt":"2010-06-30T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11320"},"modified":"2010-06-30T15:30:00","modified_gmt":"2010-06-30T14:30:00","slug":"v-temnote-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/06\/30\/v-temnote-14\/","title":{"rendered":"V temnot\u011b 14."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
\"391\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Opatrn\u011b, Tomi, je tu pr\u00e1h,“ navigoval Bill a opatrn\u011b kr\u00e1\u010del okolo bratra, sna\u017e\u00edc se mu cestu co nejv\u00edc usnad\u0148ovat. Andreas ho p\u0159idr\u017eoval za ruku, proto\u017ee Bill m\u011bl po\u0159\u00e1d tendence Toma chytat za nadlokt\u00ed a v\u00e9st ho, ale spole\u010dn\u011b s doktorkou v\u0161ichni usoudili, \u017ee aby se Tom z toho co nejd\u0159\u00edve dostal, pot\u0159ebuje se co nejd\u0159\u00edve osamostatnit, aby nebyl moc z\u00e1visl\u00fd na ciz\u00ed pomoci. Billovi trhalo srdce, jak vid\u011bl, \u017ee kolikr\u00e1t i p\u0159es pomoc dlouh\u00e9 b\u00edl\u00e9 hole n\u011bkde klop\u00fdtnul, v\u017edycky byl u n\u011bj natolik bl\u00edzko, aby ho sta\u010dil p\u0159ed p\u0159\u00edpadn\u00fdm p\u00e1dem zachytit, ale jinak ho musel nech\u00e1vat, aby se se sv\u011btem temnoty, ve kter\u00e9 se proti sv\u00e9 v\u016fli ocitl, vyrovnal s\u00e1m. Povedlo se mu zalarmovat jejich t\u00fdm, aby dr\u017eel senzacechtiv\u00e9 fanynky v bezpe\u010dn\u00e9 vzd\u00e1lenosti od jejich domu a pro jistotu, ne\u017e se vr\u00e1tili, nechal kolem jejich rodinn\u00e9ho domu o dost zvednout ze\u010f a zav\u00e9st na ni nov\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed opat\u0159en\u00ed. Cht\u011bl, aby m\u011bli mnohem v\u00edce soukrom\u00ed, ne\u017e dosud. Byla mu proti srsti p\u0159edstava, \u017ee Toma n\u011bkdo vyfot\u00ed, jak s \u010dern\u00fdmi br\u00fdlemi a dlouhou b\u00edlou hol\u00ed zkou\u0161\u00ed chodit po zahrad\u011b, proto nev\u00e1hal na zlep\u0161en\u00ed zaji\u0161t\u011bn\u00ed domu v\u011bnovat ze sv\u00e9ho \u00fa\u010dtu zna\u010dnou sumu, a kdy\u017e te\u010f vid\u011bl v\u00fdsledek, musel se spokojen\u011b pousm\u00e1t.<\/div>\n
<\/div>\n
„Super, \u0161ikula!“ vyjekl nad\u0161en\u011b, kdy\u017e se Tom s\u00e1m dostal do p\u0159eds\u00edn\u011b. Zav\u0159el za nimi dve\u0159e a s povzdechem sledoval, jak se Tom popam\u011bti sna\u017e\u00ed dostat do ob\u00fdv\u00e1ku. Uc\u00edtil, jak se mu Andyho ruce omotaly kolem b\u0159icha v konej\u0161iv\u00e9m objet\u00ed a na okam\u017eik zav\u0159el o\u010di a pousm\u00e1l se, kdy\u017e ve sv\u00fdch vlasech uc\u00edtil hork\u00fd dech. Ale v tu chv\u00edli mu nitro zavelelo otev\u0159\u00edt o\u010di…<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Tome, pozor!“ vyjekl, ale pozd\u011b. Ozvala se r\u00e1na, jak Tom narazil do zdi jen kousek ode dve\u0159\u00ed z p\u0159eds\u00edn\u011b do ob\u00fdv\u00e1ku. V ten sam\u00fd okam\u017eik se ozvalo zaklen\u00ed… a v dal\u0161\u00ed vte\u0159in\u011b u\u017e Bill kle\u010del na zemi u zhroucen\u00e9ho Toma a pokl\u00e1dal mu dla\u0148 na \u010delo, na n\u011bm\u017e v\u0161echno nasv\u011bd\u010dovalo tomu, \u017ee tam bude boule jako zem\u011bkoule. Sna\u017eil se mu ji zatla\u010dit hned v prvopo\u010d\u00e1tku, ale moc mu to ne\u0161lo, a kdy\u017e Andreas p\u0159inesl studen\u00fd obklad, Tom jenom nespokojen\u011b zahu\u010del.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 ten ob\u00fdv\u00e1k m\u011bl bejt tady,“ zabru\u010del. „Myslel jsem, jak do n\u011bj tref\u00edm i bez toho blb\u00fdho klacku, co musim nosit, ale asi prej ne…“<\/div>\n
„No ale nem\u016f\u017ee\u0161 zas pop\u0159\u00edt, \u017ee ten tv\u016fj klacek m\u00e1 n\u011bco do sebe,“ nam\u00edtnul Andy. „Pozn\u00e1\u0161 s n\u00edm ter\u00e9n a a\u017e si zvykne\u0161 a bude\u0161 pozd\u011bji chodit na proch\u00e1zky, bude\u0161 s t\u00edm moct \u0159\u00e1dit tak jako d\u016fchodci v Kauflandu, kdy\u017e vid\u00ed zlevn\u011bn\u00fd jogurty.“<\/div>\n
„Hahaha,“ zavr\u010del Tom. „Tak si to zkus s t\u00edm k\u0159\u00e1pem s\u00e1m!“<\/div>\n
Strhnul si br\u00fdle, hodil je kamsi do vzduchu a zabo\u0159il obli\u010dej do dlan\u00ed.<\/div>\n
„Nikdy se s t\u00edm nenau\u010d\u00edm \u017e\u00edt… to prost\u011b nejde!“ zakv\u00edlel, zat\u00edmco z pr\u00e1zdn\u00fdch o\u010d\u00ed se mu proudem za\u010daly \u0159inout slzy. „Nem\u011bl jsem to p\u0159e\u017e\u00edt! Kdybych v\u011bd\u011bl, co m\u011b \u010dek\u00e1, tak-„<\/div>\n
„Ne, Tomi, pros\u00edm!“ vyjekl Bill nep\u0159irozen\u011b vysok\u00fdm hl\u00e1skem a objal Toma je\u0161t\u011b pevn\u011bji. „Mluv\u00ed\u0161 nesmysly!“<\/div>\n
„Tak si to zkuste sami, kdy\u017e jste oba tak chytr\u00fd! Nev\u00edte, jak\u00fd to je!“ v\u0159\u00edsknul Tom. „V\u00edte… ono se m\u016f\u017ee zd\u00e1t jednoduch\u00fd, vz\u00edt si brejle, dlouhou ty\u010d a j\u00edt, ale a\u0165 je to cokoliv, tak jednoduch\u00fd to prost\u011b nen\u00ed! Kdy\u017e si uv\u011bdom\u00edte, \u017ee ty brejle m\u00e1te jen proto, aby na v\u00e1s ostatn\u00ed neciv\u011bli jak hovada jen proto, \u017ee \u010dum\u00edte do blba! Kdy\u017e v\u00edte, \u017ee klacek v\u00e1m sice uk\u00e1\u017ee, jakej je ter\u00e9n, ale stejn\u011b z toho hovno pozn\u00e1te, akor\u00e1t to, jestli jdete nahoru, dolu nebo jestli v\u00e1m v cest\u011b stoj\u00ed strom. Kdy\u017e v\u00edte, \u017ee u\u017e nikdy neuvid\u00edte v\u016fbec nic…“<\/div>\n
<\/div>\n
Hlas se mu zlomil a ramena se je\u0161t\u011b v\u00edc rozt\u0159\u00e1sla, zat\u00edmco Bill si vym\u011bnil s Andym utr\u00e1pen\u00fd pohled. V\u017edycky ho dok\u00e1zali n\u011bjak uklidnit, ale doktorka je varovala, \u017ee jakmile na n\u011bj p\u0159ijdou tyhle depkoidn\u00ed stavy, tak ud\u011blaj\u00ed nejl\u00edp, kdy\u017e se na n\u011bj s \u00fat\u011bchama vyka\u0161lou a nechaj\u00ed ho, a\u0165 se z toho dostane s\u00e1m. Ano, mohli ho uklid\u0148ovat, ale jen kdy\u017e o to Tom st\u00e1l, a kdy\u017e jim p\u0159itom nekladl odpor. A to jim te\u010f pr\u00e1v\u011b kladl, a jak jasn\u011b, by\u0165 jenom vy\u0159\u010den\u00fdmi v\u011btami.<\/div>\n
<\/div>\n
Andreas se rad\u0161i zvedl s t\u00edm, \u017ee jde ud\u011blat n\u011bco k j\u00eddlu, av\u0161ak Bill u bratra setrval. Chv\u00edli z\u00e1pasil s\u00e1m se sebou. Nev\u011bd\u011bl, kterou ze sv\u00fdch emoc\u00ed m\u00e1 poslechnout. Hlava mu radila rozum, tedy vst\u00e1t a nechat Toma b\u00fdt, aby se s t\u00edm v\u0161\u00edm n\u011bjak vyrovnal a sm\u00ed\u0159il. Ale srdce mu radilo cit. Z\u016fstat tu s n\u00edm, po\u010dkat, dokud se nebude cht\u00edt zvednout, b\u00fdt mu p\u0159itom v p\u0159\u00edpad\u011b pot\u0159eby n\u00e1pomocen… a hlavn\u011b si s n\u00edm p\u0159itom pov\u00eddat,  aby ho p\u0159ivedl na jin\u00e9 my\u0161lenky. \u010c\u00edm d\u00e1l v\u00edc p\u0159em\u00fd\u0161lel, t\u00edm v\u00edc mu bylo jasn\u00e9, kter\u00e1 z t\u011bhlech dvou v\u011bc\u00ed nakonec zv\u00edt\u011bz\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee vyhr\u00e1lo srdce.<\/div>\n
„No tak, Tomi, neplakej,“  \u0161eptnul Bill a vstr\u010dil bratrovi pod nos pap\u00edrov\u00fd kapesn\u00edk. Ten se vd\u011b\u010dn\u011b vysmrkal, ale m\u00edsto, aby se mu aspo\u0148 o n\u011bco m\u00e1lo zm\u011bnila n\u00e1lada, za\u010dal koukat pr\u00e1zdn\u00fdma o\u010dima do nep\u0159\u00edtomna.<\/div>\n
„Bille… j\u00e1 u\u017e nechci \u017e\u00edt,“ \u0161eptnul a hlas se mu st\u00e1le nepatrn\u011b chv\u011bl. „Mo\u017en\u00e1 ti to bude zn\u00edt divn\u011b… ale j\u00e1 u\u017e to nedok\u00e1\u017eu… nedok\u00e1\u017eu se s t\u00edm srovnat.“<\/div>\n
„No tak, Tomi, p\u0161\u0161\u0161\u0161t,“ za\u010dal Bill bratrem konej\u0161iv\u011b pohupovat.  „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee te\u010f se ti to zd\u00e1 absurdn\u00ed, ale zvykne\u0161 si… j\u00e1 v\u00edm, \u017ee se mi to mluv\u00ed jinak ne\u017e tob\u011b… ale zvykne\u0161 si na to… kdo jin\u00fd by to m\u011bl dok\u00e1zat ne\u017e ty? No tak,“ nal\u00e9hal, kdy\u017e z Toma nevypadlo jedin\u00e9 slovo. „Jsi m\u016fj siln\u00fd star\u0161\u00ed br\u00e1cha… k\u00e1po s vysok\u00fdm egem  a neuv\u011b\u0159itelnou skromnost\u00ed, kterou se chlub\u00ed\u0161 v\u0161ude…“<\/div>\n
„Jen\u017ee to u\u017e je d\u00e1vno minulost,“ nam\u00edtnul Tom ti\u0161e. „Tehdy jsem byl norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk a ne mrz\u00e1k…“<\/div>\n
<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d jsi ten norm\u00e1ln\u00ed  \u010dlov\u011bk,“ opravil ho Bill. „T\u0159eba se ti to nezd\u00e1, ale po\u0159\u00e1d se\u0161 ten macho, kter\u00fdho m\u016f\u017ee vyzvat jenom ten hned po tob\u011b druhej nejv\u00edc cool borec na sv\u011bt\u011b, jak jsi tenkr\u00e1t psal na sv\u00fdm blogu… po\u0159\u00e1d se\u0161 ten Mistr Leonardo, co si po \u0161koln\u00edch lavic\u00edch \u010dm\u00e1r\u00e1 D\u00edvku s perlou…“<\/div>\n
„To nebyl Leonardo, ale Vermeer,“  \u0161eptnul Tom, av\u0161ak koutky \u00fast mu malinko zacukaly.<\/div>\n
„To je jedno,“ m\u00e1vnul Bill rukou. „V\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161, \u017ee kdykoliv se prob\u00edralo tohle t\u00e9ma, kter\u00fd m\u011b nikdy moc nezaj\u00edmalo, tak jsem m\u00edsto napodobov\u00e1n\u00ed tv\u00fdch \u0161lechetn\u00fdch kreseb rad\u0161i lavici poslintal poka\u017ed\u00fd, kdy\u017e jsem na n\u00ed usnul.“<\/div>\n
„No jo,“ zavzpom\u00ednal Tom a tentokr\u00e1t v\u00e1hav\u00fd \u00fasm\u011bv na jeho tv\u00e1\u0159i vydr\u017eel o n\u011bco d\u00fdl. „Tys byl dycky na um\u011bn\u00ed \u0161\u00edlen\u00fd kopyto, pokud ne\u0161lo o l\u00ed\u010den\u00ed se.“<\/div>\n
„No a je\u0161t\u011b \u0159ekni, \u017ee spr\u00e1vn\u011b se nal\u00ed\u010dit nen\u00ed um\u011bn\u00ed!“ ohradil se dot\u010den\u011b Bill, ale oba brat\u0159i v\u011bd\u011bli, \u017ee dot\u010denost jenom p\u0159edst\u00edr\u00e1.<\/div>\n
„Nen\u00ed,“ zavrt\u011bl Tom hlavou. „Proto\u017ee pak \u010dlov\u011bk v koupeln\u011b hled\u00e1 holic\u00ed strojek, s\u00e1hne do sk\u0159\u00ed\u0148ky, kde b\u011b\u017en\u011b bejv\u00e1 a m\u00edsto toho vyt\u00e1hne ta\u0161ti\u010dku plnou mejkap\u016f, \u0159asenek a podobnejch blivajz\u016f!“<\/div>\n
„A jak se ty blivajzy hod\u00ed p\u0159i focen\u00ed a koncertech, \u017eejo?“ u\u0161kl\u00edbnul se v\u00edt\u011bzn\u011b Bill.<\/div>\n
„No to jo,“ pokr\u010dil kytarista rameny. „N\u011bkdo ze sebe mus\u00ed toho cvoka ud\u011blat…“<\/div>\n
<\/div>\n
V tu chv\u00edli se domem rozezn\u011bl jekot, jak se na n\u011bj Bill vrhnul. Z\u00e1ke\u0159n\u011b zneu\u017eil toho, \u017ee Tom nic nevid\u00ed, a b\u011bhem chvilinky copat\u00fd chlapec le\u017eel bezmocn\u011b na zemi, zat\u00edmco Bill ho divoce lechtal. \u0158ev byl tak hlasit\u00fd, \u017ee dokonce i Andreas vb\u011bhnul do chodby zkontrolovat, jestli je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Kdy\u017e se ujistil, \u017ee jo, zakroutil hlavou, chvilku dvoj\u010data pobaven\u011b pozoroval, jen\u017ee pak si uv\u011bdomil, \u017ee se mu na p\u00e1nvi sma\u017e\u00ed obalovan\u00e9 \u017eampiony, a tentokr\u00e1t Tom\u016fv jekot p\u0159ehlu\u0161il jeho vlastn\u00ed hlas, kter\u00fd chrlil jednu nad\u00e1vku za druhou, dokud p\u00e1nev nestrhnul na jin\u00fd va\u0159i\u010d a neujistil se, \u017ee se nic na\u0161t\u011bst\u00ed nesta\u010dilo p\u0159ip\u00e1lit.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill s Tomem se postupn\u011b taky uklidnili. Zp\u011bv\u00e1k okam\u017eit\u011b pomohl dvoj\u010deti na nohy, podal mu b\u00edlou h\u016fl a ka\u0161laj\u00edc pro tuhle chv\u00edli na rady doktorky, Toma odvedl do kuchyn\u011b pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy Andreas za\u010dal serv\u00edrovat l\u00e1kav\u011b von\u00edc\u00ed j\u00eddlo na st\u016fl. Na t\u0159ech tal\u00ed\u0159\u00edch u\u017e tr\u016fnily prope\u010den\u00e9 brambory, dozlatova osma\u017een\u00e9 \u017eampiony i tatarka, a blon\u010f\u00e1k pr\u00e1v\u011b rychle dod\u011bl\u00e1val n\u011bjak\u00fd jednoduch\u00fd sal\u00e1t.<\/div>\n
„Hmmm, vypad\u00e1 to n\u00e1dhern\u011b,“ zavrn\u011bl spokojen\u011b Bill, a pot\u00e9, co Toma usadil ke stolu, vtisknul Andymu n\u011b\u017en\u00fd polibek. „Jsi \u0161ikulka.“<\/div>\n
„No to je\u0161t\u011b ne\u0159\u00edkej,“ zavrt\u011bl Andreas hlavou, p\u0159esto\u017ee se mu do tv\u00e1\u0159\u00ed nahrnula roztomil\u00e1 \u010derve\u0148. „Je\u0161t\u011b jste to nesn\u011bdli, tak nem\u016f\u017ee\u0161 soudit, jak to chutn\u00e1 a jak-„<\/div>\n
<\/div>\n
„Dopr\u010dic!“ v\u0159\u00edsknul Tom, a\u017e se na n\u011bj oba dva oto\u010dili, Andreas s nech\u00e1pav\u00fdm a Bill s ustaran\u00fdm v\u00fdrazem, jen proto, aby oba dva vz\u00e1p\u011bt\u00ed potla\u010dili sm\u00edch, kter\u00fd se jim u\u017e u\u017e dral do hrdla. Sice to nebylo nijak vtipn\u00e9, zejm\u00e9na za situace, v n\u00ed\u017e se Tom nach\u00e1zel, ale stejn\u011b, kdy\u017e vid\u00edte toho takzvan\u00e9ho nejv\u011bt\u0161\u00edho machra na sv\u011bt\u011b, jak hol\u00fdma rukama opatrn\u011b prohmat\u00e1v\u00e1 tal\u00ed\u0159, aby alespo\u0148 odtu\u0161il, kolik \u010deho se tam nach\u00e1z\u00ed, a p\u0159itom si dlan\u00ed suver\u00e9nn\u011b hm\u00e1tne do studen\u00e9 tatarky, kterou vz\u00e1p\u011bt\u00ed necht\u011bn\u011b rozpatl\u00e1 po cel\u00e9m tal\u00ed\u0159i…<\/div>\n
„J\u00e9\u00e9\u00e9, tos m\u011bl po\u010dkat, v\u017edy\u0165 my u\u017e taky jdeme j\u00edst, j\u00e1 bych ti uk\u00e1zal, co kde m\u00e1\u0161,“ vyjeknul Bill a se st\u00e1le cukaj\u00edc\u00edmi koutky vzal ubrousek a ot\u0159el do n\u011bj Tomovu pravou dla\u0148. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se usadil vedle n\u011bj a zat\u00edmco Andy se pustil ihned do j\u00eddla, Bill nasadil d\u016fle\u017eit\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n
„Tak\u017ee v\u011bc \u010d\u00edslo jedna. I kdy\u017e m\u00e1\u0161 do\u010dasn\u011b indisponovan\u00fd o\u010di, nebude\u0161 j\u00edst jako \u010dun\u011b. Tak\u017ee si vem hezky p\u0159\u00edbor.“<\/div>\n
Chytil ho za h\u0159bety dlan\u00ed  a polo\u017eil mu ruce tak, aby Tom p\u0159\u00edbor skute\u010dn\u011b nahmatal.<\/div>\n
„V\u00fdborn\u011b,“ pochv\u00e1lil ho, zat\u00edmco Andreas se, zat\u00edm je\u0161t\u011b taktn\u011b potichu, dusil sm\u00edchy, proto\u017ee pohled na nenamalovan\u00e9ho Billa, kter\u00fd se sna\u017e\u00ed n\u011bco vysv\u011btlit a tv\u00e1\u0159\u00ed se p\u0159itom v\u00e1\u017en\u011b, byl prost\u011b bezkonkuren\u010dn\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak\u017ee. Tady,“ navedl bratrovu leva\u010dku a zakrou\u017eil j\u00ed tak, aby se hrot vidli\u010dky dotknul postupn\u011b v\u0161ech hub, kter\u00e9 m\u011bl Tom na tal\u00ed\u0159i. „Tady m\u00e1\u0161 \u017eampiony. Jsou docela velk\u00fd, zat\u00edm jich m\u00e1\u0161 sedm, kdy\u017etak jich je tam je\u0161t\u011b dost na p\u0159id\u00e1n\u00ed. Tady,“ objel ve vzduchu Tomovou prava\u010dkou ov\u00e1l, kter\u00fd tvo\u0159ily brambory. „Tady m\u00e1\u0161 brambory, jasn\u00fd? C\u00edt\u00ed\u0161 je?“<\/div>\n
„J – jo,“ p\u0159ik\u00fdvnul nejist\u011b Tom a sna\u017eil se si to v\u0161echno nepopl\u00e9st.<\/div>\n
„A tady, mezi t\u00edm, je tatarka,“ dokon\u010dil Bill popis jeho tal\u00ed\u0159e. „Napravo od tal\u00ed\u0159e, jako by p\u0159ed n\u00edm, ale v\u00edc vpravo, m\u00e1\u0161 skleni\u010dku s pomeran\u010dov\u00fdm d\u017eusem. Kdy\u017e po tom bude\u0161 sahat pomalu, ne zbrkle jako v\u017edycky, tak ji ani nevyleje\u0161. A a\u017e doj\u00ed\u0161, bude\u0161 tu m\u00edt misku se sal\u00e1tem. N\u011bjak\u00fd ot\u00e1zky?“<\/div>\n
To u\u017e Andreas nevydr\u017eel a za\u010dal se \u0159ehtat nahlas. To prost\u011b ne\u0161lo potla\u010dit. Mo\u017en\u00e1  to tak nevyzn\u00ed, kdy\u017e se o tom jenom p\u00ed\u0161e, ale kdy\u017e on to vid\u011bl na vlastn\u00ed o\u010di, tak se prost\u011b sv\u00e9 l\u00e1sce musel sm\u00e1t, nikoliv z j\u00edzlivosti, ale proto, \u017ee to cel\u00fd bylo… prost\u011b vtipn\u00fd.<\/div>\n
„N – ne,“ zazubil se Tom. Nevydr\u017eel a i on se za\u010dal uculovat, Andreas\u016fv hlas ho k tomu podn\u011bcoval a ned\u011blalo mu probl\u00e9my p\u0159edstavit si, jak Bill u t\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky musel vypadat.<\/div>\n
„Jako co je tady vtipn\u00fdho?“ ohradil se Bill a rozhodil rukama. „V\u017edy\u0165 p\u0159ece mus\u00ed v\u011bd\u011bt, co kde m\u00e1, ne?“<\/div>\n
„Jasn\u011b, j\u00e1 naprosto souhlas\u00edm,“ zatv\u00e1\u0159il se Tom naprosto v\u00e1\u017en\u011b a zap\u00edchnul vidli\u010dku do n\u011b\u010deho m\u011bkk\u00e9ho. Kdy\u017e no\u017eem p\u0159ejel zlehka obrysy, poznal, \u017ee se jedn\u00e1 o \u017eampion. Spokojen\u00fd, \u017ee mu to na za\u010d\u00e1tek jde docela dob\u0159e, vym\u00e1chal ho v tatarce (teda alespo\u0148 v to doufal, \u017ee se trefil) a hned za vidli\u010dku p\u0159ilo\u017eil n\u016f\u017e. Ale ouha! Ne\u0161lo mu to ukrojit! Vz\u00e1p\u011bt\u00ed ale zatnul zuby. To dok\u00e1\u017ee! Nen\u00ed mal\u00fd d\u00edt\u011b, aby \u0161kemral, aby mu n\u011bkdo z kluk\u016f nakr\u00e1jel houbu! Odhodlan\u011b se nadechnul a tentokr\u00e1t \u0159\u00edznul opravdu silou…<\/div>\n
<\/div>\n
… ale jak se p\u0159i \u0159ezu soust\u0159edil na n\u016f\u017e, tro\u0161ku uvolnil tlak na vidli\u010dce… a v\u00fdsledkem bylo, \u017ee s\u00edla \u0159\u00edznut\u00ed odmr\u0161tila zbytek \u017eampionu, kter\u00fd  vesele zas\u00e1hnul Billa do obli\u010deje. Andreas za\u0159val sm\u00edchy, Tom jenom zmaten\u011b nat\u00e1\u010del obli\u010dej od n\u011bj k Billovi a zp\u011bt, a Bill se sna\u017eil ze v\u0161ech sil zadr\u017eet v\u00e1\u017en\u00fd v\u00fdraz, kdy\u017e mu po tv\u00e1\u0159i st\u00e9kala tatarka, kter\u00e1 odkap\u00e1v\u00e1n\u00edm n\u00e1sledovala houbu, v\u00e1lej\u00edc\u00ed se n\u011bkde v jeho kl\u00edn\u011b.<\/div>\n
„Co – co se stalo?“ nech\u00e1pal Tom a podv\u011bdom\u011b nahrbil z\u00e1da v obrann\u00e9m gestu. Nev\u011bd\u011bl, co ud\u011blal a zda za to nebude trest.<\/div>\n
„Nic, jenom jsi mi ten \u017eampion ok\u00e1zale vp\u00e1lil do ksichtu,“ odv\u011btil ura\u017een\u011b Bill, ale kdyy\u017e vid\u011bl, jak se Tom, sly\u0161\u00edc intonaci hlasu, zatv\u00e1\u0159il, za\u010dal se taky sm\u00e1t. „V\u017edy\u0165 se nic ned\u011bje… uka\u017e, nakr\u00e1j\u00edm ti to.“<\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159esto\u017ee se tomu Tom br\u00e1nil, nakonec si nechal j\u00eddlo nakr\u00e1jet (ne, \u017ee by m\u011bl n\u011bjak zvl\u00e1\u0161\u0165 na vybranou, kdy\u017e Bill jednodu\u0161e rozhodnul), a p\u0159esto\u017ee m\u011bl je\u0161t\u011b p\u00e1r drobn\u00fdch nedostatk\u016f, nakonec se mu j\u00eddlo poda\u0159ilo docela bez probl\u00e9m\u016f sn\u00edst.<\/div>\n
„Neboj, zlep\u0161\u00ed\u0161 se… u\u017e ten konec j\u00eddla byl lep\u0161\u00ed, ne\u017e za\u010d\u00e1tek,“ zak\u0159enil se Andy, kdy\u017e v\u0161ichni dojedli a te\u010f spokojen\u011b tr\u00e1vili.<\/div>\n
„K\u00e9\u017e bys m\u011bl pravdu,“  \u0161eptnul Tom. Op\u011bt na n\u011bj za\u010daly l\u00e9zt chmury, kdy\u017e se za pomoci hole a Billovy hlasov\u00e9 navigace dostal na gau\u010d, kde vz\u00e1p\u011bt\u00ed usnul…<\/div>\n
<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa „Opatrn\u011b, Tomi, je tu pr\u00e1h,“ navigoval Bill a opatrn\u011b kr\u00e1\u010del okolo bratra, sna\u017e\u00edc se mu cestu co nejv\u00edc usnad\u0148ovat. Andreas ho p\u0159idr\u017eoval za ruku, proto\u017ee Bill m\u011bl po\u0159\u00e1d tendence Toma chytat za nadlokt\u00ed a v\u00e9st ho, ale spole\u010dn\u011b s doktorkou v\u0161ichni<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[315],"tags":[],"class_list":["post-11348","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-v-temnote"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11348","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11348"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11348\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11348"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11348"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11348"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}