{"id":11353,"date":"2010-06-29T17:00:00","date_gmt":"2010-06-29T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11325"},"modified":"2010-06-29T17:00:00","modified_gmt":"2010-06-29T16:00:00","slug":"ukryty-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/06\/29\/ukryty-11\/","title":{"rendered":"Ukryt\u00fd 11."},"content":{"rendered":"
autor: Doris<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
O m\u011bs\u00edc pozd\u011bji<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 to po\u0159\u00e1d nech\u00e1pu. Tak \u010d\u00edm to m\u00e1m teda vyd\u011blit?“ zab\u011bdoval Tom nad sv\u00fdm dom\u00e1c\u00edm \u00fakolem z matematiky, kdy\u017e u\u017e se dv\u011b hodiny sna\u017eil pochopit onu l\u00e1tku u Billa v ob\u00fdv\u00e1ku. Za ten m\u011bs\u00edc, co Billovi ven\u010dil Scottyho, se nijak pozitivn\u011b nehnuli z m\u00edsta. Bill z\u016fst\u00e1val po\u0159\u00e1d chladn\u00fd a odm\u011b\u0159en\u00fd, ale Tom si necht\u011bl st\u011b\u017eovat. Byl r\u00e1d aspo\u0148 za to, \u017ee ho Bill u sebe nech\u00e1v\u00e1, i kdy\u017e s n\u00edm t\u0159eba moc nemluvil.<\/div>\n
„Pane bo\u017ee\u2026 m\u00e1\u0161 snad vzore\u010dek, ne? Tak se na n\u011bj laskav\u011b pod\u00edvej je\u0161t\u011b jednou a vyd\u011bl to.“ Proto\u010dil Bill o\u010di, sed\u00edc naproti n\u011bmu v k\u0159esle. Dost dob\u0159e s\u00e1m sebe nech\u00e1pal. Nech\u00e1val tu toho kluka tr\u00e1vit tolik \u010dasu, a te\u010f je\u0161t\u011b souhlasil, \u017ee m\u016f\u017ee s matematikou? M\u011bl by si po\u0159\u00e1dn\u011b nafackovat. Tom jen zak\u0148u\u010del a znovu se zad\u00edval do svoj\u00ed u\u010debnice. Jeho matematika se bohu\u017eel nijak nezlep\u0161ila a u\u010ditelka u\u017e z toho byla zral\u00e1 na srde\u010dn\u00ed kolaps. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee prost\u011b mus\u00ed zamakat, ale s\u00e1m by to nezvl\u00e1dl. Nech\u00e1pal to, ale najednou mu tenhle p\u0159edm\u011bt d\u011blal v\u00e1\u017en\u011b pot\u00ed\u017ee, a tak sebral ve\u0161kerou odvahu a po\u017e\u00e1dal Billa. P\u0159eci jen\u2026 p\u0159i jeho pr\u00e1ci jist\u011b s matematikou probl\u00e9my nem\u00e1. I kdy\u017e pravda\u2026 Billovo dou\u010dov\u00e1n\u00ed mohlo b\u00fdt krap\u00edtek p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed.  <\/div>\n
„Dob\u0159e\u2026 tak\u017ee je\u0161t\u011b jednou\u2026“ broukal si Tom pod nosem a p\u0159epsal znovu cel\u00fd p\u0159\u00edklad. U\u017e rad\u011bji nepo\u010d\u00edtal, kolik pap\u00edr\u016f popsal. Bill ho rozhodn\u011b ne\u0161et\u0159il a hustil do n\u011bj v\u0161echno tak dlouho, dokud to prost\u011b Tom nespo\u010d\u00edtal bez jedin\u00e9ho zav\u00e1h\u00e1n\u00ed. Billa to celkem unavovalo. Promnul si sp\u00e1nky a zvednul se z k\u0159esla. Zmizel v kuchyni a za p\u00e1r minut se vr\u00e1til se dv\u011bma sklenicemi d\u017eusu. Sednul si vedle Toma a jednu sklenici postavil p\u0159ed n\u011bj. Koukal mu p\u0159es rameno a up\u00edjel sv\u016fj n\u00e1poj.<\/div>\n
\n
Nic ne\u0159\u00edkal. Jen koukal, jak Tom p\u00ed\u0161e, a p\u0159edev\u0161\u00edm, co p\u00ed\u0161e. Toma to znerv\u00f3z\u0148ovalo. B\u00e1l se, \u017ee ud\u011bl\u00e1 milion chyb jen proto, \u017ee Bill na n\u011bj kouk\u00e1. Teda respektive jemu pod ruku. Sna\u017eil se cel\u00fd ten m\u011bs\u00edc mermomoc\u00ed ovl\u00e1dat a potla\u010dit v sob\u011b ty touhy po jeho bl\u00edzkosti, ale \u010d\u00edm v\u00edc se sna\u017eil, t\u00edm to snad bylo hor\u0161\u00ed. Rad\u011bji to vzdal a sm\u00ed\u0159il se s t\u00edm, \u017ee se prost\u011b zamiloval.  <\/div>\n
„No vid\u00ed\u0161, \u017ee to jde, kdy\u017e chce\u0161.“ Pok\u00fdval p\u00e1rkr\u00e1t Bill hlavou, kdy\u017e Tom dokon\u010dil sv\u016fj p\u0159\u00edklad a odlo\u017eil tu\u017eku stranou. Oto\u010dil na Billa hlavu a d\u011bkovn\u011b se usm\u00e1l. Bill se z\u00e1dy zap\u0159el do op\u011bradla seda\u010dky a v klidu pop\u00edjel d\u017eus. Necht\u011blo se mu mluvit. Vlastn\u011b nikdy moc nemluvil. V\u011bt\u0161inou mluvil jen Tom. \u0158ekl mu na sebe u\u017e snad v\u0161echno. Odkud je, pro\u010d se p\u0159est\u011bhoval, jak\u00e9 m\u00e1 kamar\u00e1dy. Ne, \u017ee by to Billa zaj\u00edmalo, ale zakazovat mluvit mu rozhodn\u011b nemohl. Tom \u00falevn\u011b zaklapl u\u010debnici i se\u0161it a nah\u00e1zel to zp\u00e1tky do ta\u0161ky. Notn\u011b se napil z d\u017eusu, co mu Bill donesl. Cht\u011bl se op\u0159\u00edt, ale v polovin\u011b pohybu strnul. Bill m\u011bl p\u0159es op\u011bradlo hozenou ruku, a to by tak znamenalo, polo\u017eit se mu na ni. Rad\u011bji se znovu narovnal a zaryt\u011b koukal do stolu. Bill se cht\u011b necht\u011b musel pousm\u00e1t. Ten kluk o\u010dividn\u011b pochopil, jak se m\u00e1 chovat, ale mu\u010dit ho bolest\u00ed zad rozhodn\u011b necht\u011bl.  <\/div>\n
„Klidn\u011b se op\u0159i.“ Povzbudil Toma a ruku st\u00e1hl. Jist\u011b\u2026 op\u0159\u00edt se m\u016f\u017ee, ale o n\u011bj rozhodn\u011b ne. Tom p\u0159ik\u00fdvl a doslova padl do op\u011bradla. Vl\u00e1dlo kolem t\u00ed\u017eiv\u00e9 ticho jako ji\u017e b\u011b\u017en\u011b, p\u0159i kter\u00e9m si Tom Billa prohl\u00ed\u017eel. Bill c\u00edtil ty pohledy, ale nijak nereagoval. Vlastn\u011b si nebyl jist,\u00fd jestli mu jsou nebo nejsou p\u0159\u00edjemn\u00e9.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu se na n\u011bco zeptat?“ ozval se Tom co mo\u017en\u00e1 nejopatrn\u011bji. Bill otev\u0159el jedno oko a nato\u010dil k n\u011bmu hlavu.<\/div>\n
„Hm.“ Lehce p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Pro\u010d nechod\u00ed\u0161 ven?“ vypadlo z Toma snad d\u0159\u00edv, ne\u017e si to sta\u010dil \u0159\u00e1dn\u011b rozmyslet. Vlastn\u011b by se na tohle v\u016fbec pt\u00e1t nem\u011bl. Bill otev\u0159el i druh\u00e9 oko a rychle se zvedl ze seda\u010dky. P\u0159ech\u00e1zel sem a tam po pokoji a zakl\u00e1n\u011bl hlavu. Vlasy se mu m\u00edhaly kolem ramen a Toma to doslova hypnotizovalo. Bill nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 \u0159\u00edct. Vlastn\u011b by ani nemusel odpov\u00eddat, ale na druhou stranu, n\u011bco \u0159\u00edct cht\u011bl.<\/div>\n
„Nem\u00e1m r\u00e1d lidi.“ Odpov\u011bd\u011bl prost\u011b, ale nezastavoval v ch\u016fzi.<\/div>\n
„Pro\u010d?“ nakr\u010dil Tom lehce \u010delo. Mo\u017en\u00e1 kdyby zap\u0159em\u00fd\u0161lel, v\u011bd\u011bl by odpov\u011b\u010f na svoji ot\u00e1zku, ale n\u011bjak ho ani nenapadlo o tom p\u0159em\u00fd\u0161let. Nebo sp\u00ed\u0161e te\u010f. Bill se zastavil a dlouze se zad\u00edval z okna.<\/div>\n
„To nepochop\u00ed\u0161.“ Vzdychl. Tak nerad vzpom\u00ednal, ale s t\u00edmhle klukem vzpom\u00ednal n\u011bjak \u010dasto.Dokonce s\u00e1m sebe p\u0159istihl p\u0159i vzpom\u00ednk\u00e1ch, i kdy\u017e Tom u n\u011bj nebyl. D\u011bsilo ho to. Nebyl hloup\u00fd. V\u011bd\u011bl, pro\u010d za n\u00edm Tom chod\u00ed, a stejn\u011b tak v\u011bd\u011bl, pro\u010d mu to dovoluje. T\u011b\u0161il ho ten z\u00e1jem a snad i on by ho projevoval. Kdo v\u00ed. Ale po\u0159\u00e1d tu bylo to jedno velk\u00e9 ALE a \u010dern\u00e1 skvrna v jeho minulosti.  <\/div>\n
„N\u011bkdy je lep\u0161\u00ed lidi nevid\u011bt.“ Dodal polohlasn\u011b a dlan\u011b op\u0159el o parapet. Byl te\u010f tak zamy\u0161len\u00fd, \u017ee si nev\u0161iml, jak se Tom zved\u00e1, a co h\u016f\u0159\u2026 jak se bl\u00ed\u017e\u00ed k n\u011bmu. Jeho t\u011blo se napjalo, kdy\u017e se Tomovy ruce omotaly kolem Billova pasu a jeho tv\u00e1\u0159 se op\u0159ela mezi lopatky. Sjel pohledem na ty ruce, co ho obj\u00edmaly a v prvn\u00ed chv\u00edli by se nejrad\u011bji oto\u010dil a odstr\u010dil Toma co nejd\u00e1l od sebe. Ale ve\u0161ker\u00e9 tyhle my\u0161lenky jako by se ztratili, kdy\u017e Tom op\u0159el o Billova z\u00e1da \u010delo a p\u0159es pootev\u0159en\u00e9 rty na n\u011bj d\u00fdchal. Bill to c\u00edtil tak siln\u011b\u2026 i p\u0159es tu bavln\u011bnou l\u00e1tku. Nezmohl se na nic. Jen lehce polo\u017eil svoji ruku na ty jeho, kter\u00e9 pevn\u011b sv\u00edraly jeho pas a svoje \u010delo op\u0159el o sklen\u011bnou tabuli v okn\u011b. Zav\u0159el o\u010di a zhluboka d\u00fdchal. Tom\u016fv stisk nepovoloval. Tiskl se k Billovi skoro a\u017e zoufale. Jeho mozek ani nepob\u00edral, co d\u011bl\u00e1, a o to v\u00edc nepob\u00edral, \u017ee Bill se nebr\u00e1n\u00ed. A co v\u00edc\u2026 \u017ee se ho dotkl. V\u016fbec poprv\u00e9 za celou tu dobu se ho jak\u00fdmkoliv zp\u016fsobem dotkl.<\/p>\n<\/div>\n
„To proto, \u017ee lidi nemaj\u00ed r\u00e1di tebe, tak ty nem\u00e1\u0161 r\u00e1d je?“ vydechl Tom a odd\u00e1lil hlavu. Pro Billa to byla jist\u00e1 \u00faleva. Toma bl\u00edzkost ho t\u00ed\u017eila, ale z\u00e1rove\u0148\u2026 neum\u011bl to ani s\u00e1m sob\u011b popsat. Jen lehce p\u0159ik\u00fdvl hlavou na souhlas. Sna\u017eil se. D\u0159\u00edv se sna\u017eil b\u00fdt mezi lidmi norm\u00e1ln\u00ed. Ale ty opovrhuj\u00edc\u00ed pohledy a jedovat\u00e9 pozn\u00e1mky na jeho osobu se nedaly sn\u00e9st. Uzav\u00edral se v\u00edc a v\u00edc, a\u017e se uzav\u0159el docela. Uzav\u0159el se lidem, uzav\u0159el se cit\u016fm. Jedin\u00fd, pro koho z\u016fst\u00e1val po\u0159\u00e1d stejn\u00fd a otev\u0159en\u00fd, byl Scotty. Proto\u017ee jedin\u011b ta n\u011bm\u00e1 tv\u00e1\u0159 se na n\u011bj ned\u00edvala tak jako ti okolo. Ta jedin\u00e1 ho oddan\u011b milovala, i kdyby sp\u00e1chal spoustu \u0161patn\u00fdch v\u011bc\u00ed. Odlepil \u010delo od okna a oto\u010dil se \u010delem k Tomovi. Chv\u00edli se d\u00edval na ty d\u011btsk\u00e9 rysy jeho obli\u010deje, ne\u017e zvedl ruku a p\u0159ilo\u017eil ji na jeho tv\u00e1\u0159. Tom se n\u011bkolikr\u00e1t trhan\u011b nadechl a nehnul se ani o milimetr. V dlan\u00edch sv\u00edral okraje Billova trika a v jeho pohledu se sna\u017eil vy\u010d\u00edst cokoliv.<\/p>\n<\/div>\n
„Tohle nem\u016f\u017ee\u0161 pochopit, Thomasi.“ Promluvil a\u017e nezvykle m\u011bkce a po tv\u00e1\u0159i ho pohladil.<\/div>\n
„Jsem Tom.“ P\u00edpnul dredat\u00fd chlapec a op\u0159el se do pohlazen\u00ed. Jeho t\u011blo se p\u0159ibl\u00ed\u017eilo k tomu Billovu, a\u017e se ho dotklo \u00fapln\u011b.<\/div>\n
„To je to sam\u00e9.“ Op\u00e1\u010dil Bill a ruku z jeho tv\u00e1\u0159e sv\u011bsil pod\u00e9l t\u011bla. Nesm\u011bl na n\u011bj sahat. Byl to jen mal\u00fd kluk. Mal\u00fd kluk kter\u00fd se k n\u011bmu a\u017e moc tiskl a neuv\u011bdomoval si ty ve\u0161ker\u00e9 n\u00e1sledky, kter\u00e9 to m\u016f\u017ee m\u00edt. Jen Bill si je uv\u011bdomoval, ale s\u00e1m nebyl schopn\u00fd ho zastavit. Tom nakl\u00e1n\u011bl hlavu lehce do strany a d\u00edval se na Billa s jistou d\u00e1vkou l\u00edtosti. U\u017e ch\u00e1pal. A\u017e te\u010f jeho mozkov\u00e1 matematika za\u010dala pracovat, aby byl schopn\u00fd si d\u00e1t dv\u011b a dv\u011b dohromady a pochopit tak Billovo ukr\u00fdv\u00e1n\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee tahle chv\u00edle nen\u00ed v\u011b\u010dn\u00e1 a mo\u017en\u00e1 taky posledn\u00ed, co v\u016fbec bude, vzhledem k tomu, \u017ee za\u010dal svou tv\u00e1\u0159 natahovat k t\u00e9 Billov\u011b. Bill d\u00fdchal tak nep\u0159irozen\u011b klidn\u011b. Jeho tv\u00e1\u0159 bez jedin\u00e9ho v\u00fdrazu. Jen ruka se znovu pozvedla, kone\u010dky prst\u016f za\u0161imraly Toma na krku, ne\u017e se cel\u00e1 dla\u0148 ztratila pod dredy za Tomov\u00fdm krkem a Billova tv\u00e1\u0159 vy\u0161la vst\u0159\u00edc t\u00e9 Tomov\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Doris<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris O m\u011bs\u00edc pozd\u011bji „J\u00e1 to po\u0159\u00e1d nech\u00e1pu. Tak \u010d\u00edm to m\u00e1m teda vyd\u011blit?“ zab\u011bdoval Tom nad sv\u00fdm dom\u00e1c\u00edm \u00fakolem z matematiky, kdy\u017e u\u017e se dv\u011b hodiny sna\u017eil pochopit onu l\u00e1tku u Billa v ob\u00fdv\u00e1ku. Za ten m\u011bs\u00edc, co Billovi ven\u010dil Scottyho, se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[324],"tags":[],"class_list":["post-11353","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ukryty"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11353","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11353"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11353\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11353"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11353"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11353"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}