{"id":11357,"date":"2010-06-29T15:00:00","date_gmt":"2010-06-29T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11329"},"modified":"2010-06-29T15:00:00","modified_gmt":"2010-06-29T14:00:00","slug":"unos-bordel-a-laska-27","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/06\/29\/unos-bordel-a-laska-27\/","title":{"rendered":"\u00danos, bordel a l\u00e1ska 27."},"content":{"rendered":"
autor: Kiki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom m\u011bl kone\u010dn\u011b v\u0161echno sbaleno. Do jejich spole\u010dn\u00e9ho domu s v\u011bcmi u\u017e jel po n\u011bkolik\u00e1t\u00e9. Jen\u017ee te\u010f se odtamtud vracel. Spokojen\u00fd. Nem\u011bl nam\u00ed\u0159eno dom\u016f, ale bez ohlasu si jel pro Billa. Kone\u010dn\u011b budou spolu. Jen Tom a Bill. Bylo u\u017e pozd\u011b ve\u010der, ur\u010dit\u011b bude on i m\u00e1ma sp\u00e1t, ale on m\u00e1 kl\u00ed\u010de, tak\u017ee nikoho budit nebude. No, nikoho\u2026 Jednoho \u010dlov\u00ed\u010dka m\u011bl mo\u017en\u00e1<\/em> v pl\u00e1nu. Auto zaparkoval p\u0159ed domem, zamkl ho a vydal se k domu. Odemkl si, vyzul se a roze\u0161el se sm\u011brem k Billovu<\/em> pokoji. Potichu se p\u0159ikradl k jeho posteli, kde neru\u0161en\u011b spal. Ob\u011b ruce nem\u011bl pod pe\u0159inou, tak tu, kterou m\u011bl k sob\u011b bl\u00ed\u017e, se rozhodl ji pohladit. Jezdil po n\u00ed dlan\u00ed nahoru a dol\u016f.  <\/div>\n
Bill sebou zavrt\u011bl a otev\u0159el o\u010di. Kdy\u017e nad sebou n\u011bkoho, nebylo mo\u017en\u00e9 poznat koho, v t\u00e9 tm\u011b spat\u0159il, cht\u011bl vyk\u0159iknout, ale Tom byl pohotov\u011bj\u0161\u00ed. Rukou mu jemn\u011b zakryl pusu, aby jeho v\u00fdk\u0159iky uti\u0161il. Potom se odv\u00e1\u017eil<\/em> ruku sundat, a ihned jejich rty spojil.  
Bill tyhle rty hned poznal.<\/div>\n
„Tome\u2026“ vydechl do polibku a ruce mu obmotal kolem krku. „V\u00ed\u0161, jak jsem se lekl?“ 
„Omlouv\u00e1m se\u2026“ za\u0161eptal provinile. „Necht\u011bl jsem t\u011b vyd\u011bsit.“ 
„Co tady vlastn\u011b tak pozd\u011b d\u011bl\u00e1\u0161?“ uv\u011bdomil si Bill. 
„P\u0159ijel jsem si pro tebe. V\u0161echny na\u0161e v\u011bci u\u017e tam jsou.“<\/div>\n
\n
„To jako v\u00e1\u017en\u011b?“ rozz\u00e1\u0159il se Bill. 
„Naprosto v\u00e1\u017en\u011b. Ale pojedeme a\u017e z\u00edtra, jo? Te\u010fka u\u017e ne.“  
„Jasn\u011b, hlavn\u011b, \u017ee u\u017e jsi tady.“ Poposedl si, pomohl Tomovi st\u00e1hnout jeho mikinu, potom i tri\u010dko, a s kalhotami si u\u017e Tom poradil s\u00e1m. Bill se posunul na vedlej\u0161\u00ed p\u016flku postele, aby si m\u011bl Tom kam lehnout. „Tak dobrou.“ Za\u0161eptal. 
„Dobrou, zlato.“ Pol\u00edbil ho Tom na rty, ale to u\u017e zav\u0159el o\u010di. Dneska toho na n\u011bj bylo dost. Jezdil po\u0159\u00e1d tam a zp\u00e1tky. Musel po\u0159\u00e1dn\u011b natankovat auto, aby v\u016fbec n\u011bkam dojel, tahat v\u011bci\u2026 
Bill se pro sebe usm\u00e1l a objal ho kolem pasu<\/em>. P\u0159itulil se k n\u011bmu, zav\u0159el o\u010di a op\u011bt usnul. Snad u\u017e ho nikdo nevzbud\u00ed\u2026 Nem\u00fdlil se.  <\/div>\n
A\u017e r\u00e1no ho vzbudily letm\u00e9 polibky. Ruce automaticky obmotal kolem krku a polibky za\u010dal opl\u00e1cet. O\u010di nechal st\u00e1le zav\u0159en\u00e9, a\u017e po chv\u00edli je pomalu otev\u0159el. „Dobr\u00e9 r\u00e1no.“ Za\u0161eptal. 
„Kr\u00e1sn\u00e9 r\u00e1no. V\u00ed\u0161, co je dneska?“ 
„Ano\u2026 kone\u010dn\u011b budeme spolu.“ 
„Jasn\u011b… u\u017e n\u00e1s nic nerozd\u011bl\u00ed.“  
„V\u00ed m\u00e1ma, \u017ee jsi tady?“ 
„Ne, nev\u00ed. P\u0159ijel jsem, a hned jsem \u0161el za tebou.“  
„Ale ona m\u00e1 dneska odpoledn\u00ed, tak\u017ee bychom ji m\u011bli upozornit.“ 
„Na to je \u010das\u2026“ 
„Ale j\u00e1 u\u017e chci b\u00fdt co nejd\u0159\u00edv s tebou.“ 
„V\u0161ak jsi se mnou.“ 
„Ale ne tak, jak si p\u0159edstavuju.“ 
„A jak si to p\u0159edstavuje\u0161?“ 
„Chci b\u00fdt s tebou v jednom dom\u011b, s t\u00edm psiskem, jen my\u2026 nikdo jin\u00fd. Takhle to m\u00e1 b\u00fdt, v\u00ed\u0161?“ 
„No to teda nev\u00edm.“ 
„Tak u\u017e to v\u00ed\u0161.“  
„Jo, te\u010fka u\u017e to v\u00edm. P\u016fjdu se uk\u00e1zat m\u00e1m\u011b.“ 
„A j\u00e1 tu m\u00e1m b\u00fdt s\u00e1m?“ 
„Ne, proto\u017ee si t\u011b vezmu.“ Odkryl pe\u0159inu, obe\u0161el postel a vzal si Billa do n\u00e1ru\u010de. <\/div>\n
„Tome, neblbni, jsem t\u011b\u017ek\u00fd. M\u00e1m s\u00e1dru.“ 
„V\u00e1\u017e\u00ed\u0161 dvacet kilo i s postel\u00ed a tou s\u00e1drou. Kone\u010dn\u011b p\u0159ibere\u0161.“ 
„Nep\u0159iberu.“ 
„Ale jo a neh\u00e1dej se se mnou.“ Kopl do dve\u0159\u00ed, aby se otev\u0159ely a oni mohly vyj\u00edt ven z pokoje a vydat se dol\u016f. Jakmile Tom se\u0161el posledn\u00ed schod, u\u017e uvid\u011bl m\u00e1mu, jak si to kraluje v kuchyni.<\/div>\n
„Tome, dej m\u011b dol\u016f.“ Zaprotestoval Bill. „J\u00e1 um\u00edm chodit. I kdy\u017e t\u011b\u017eko, ale jde to. Sly\u0161\u00ed\u0161?“  
„Ned\u00e1m t\u011b dol\u016f. Ahoj, mami.“ Usm\u00e1l se na ni Tom.  
„Tome!“ rozb\u011bhla se za n\u00edm a objala ho. „Co tu d\u011bl\u00e1\u0161?“ 
„J\u00e1 tu jsem taky!“ upozornil na sebe Bill. 
„Promi\u0148, promi\u0148.“ Omlouvala se mu Sim.<\/div>\n
Tom posadil Billa na \u017eidli a s\u00e1m se posadil vedle n\u011bj. „J\u00e1 jsem p\u0159ijel n\u011bjak v noci, nev\u00edm kolik bylo.“ 
„Pro\u010d jsi m\u011b nevzbudil?“ 
„Proto\u017ee bylo pozd\u011b.“ 
„Jsi tak ohledupln\u00fd<\/em>.“ 
„J\u00e1 v\u00edm.“ Zazubil se. „P\u0159ijel jsem si pro Billa.“ Naklonil se k n\u011bmu a pol\u00edbil ho. 
„U\u017e tak brzo?“ 
„Jasn\u011b, jasn\u011b. \u010c\u00edm d\u0159\u00edv, t\u00edm l\u00edp.“  
„Nem\u016f\u017eu v\u00e1m v tom zabr\u00e1nit.“  
„I kdybys cht\u011bla. Stejn\u011b si ud\u011bl\u00e1me po sv\u00e9m. Jako bys n\u00e1s neznala.“ Prohodil Tom.  
„To je taky pravda.“ Postavila na st\u016fl buchtu. „Dejte si. J\u00e1 mus\u00edm u\u017e do pr\u00e1ce. Dneska tam budu muset d\u0159\u00edv.“  
„To znamen\u00e1, \u017ee u\u017e jde\u0161?“ zeptal se Bill. 
„Jo. Kdybych v\u011bd\u011bla, \u017ee Tom p\u0159ijede, tak bych si vzala volno.“ 
„Ale mami, my nejsme mal\u00ed.“ 
„J\u00e1 v\u00edm.“ Ode\u0161la do lo\u017enice se p\u0159evl\u00edknout a nachystat si v\u011bc i. Potom u\u017e p\u0159ipraven\u00e1 slezla dol\u016f.  <\/div>\n
„Tak\u2026 m\u011bjte se kr\u00e1sn\u011b a n\u011bkdy p\u0159ije\u010fte, jasn\u00fd?“ 
„Jasn\u011b, mami.“  
„Tak potom zamkn\u011bte.“  
„Ahoj!“ ozvalo se dvojhlasn\u011b. 
„Ahoj.“ Zav\u0159ela za sebou dve\u0159e.<\/div>\n
„A jsme tu sami. Co \u0159\u00edk\u00e1\u0161 na to, \u017ee bychom si to vzali s sebou a u\u017e vyrazili?“ navrhoval Tom. 
„Jo, to by \u0161lo.“ Zkou\u0161el se postavit Bill a da\u0159ilo se mu. 
„Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ Posadil ho zp\u00e1tky Tom. 
„Jdu si sbalit v\u011bci.“ 
„Se\u010f.“ Rozk\u00e1zal Tom, postavil se a \u0161el zabalit za n\u011bj. Jen v\u011bci, co si obl\u00edkne na sebe, mu nechal.<\/div>\n
„Na.“ Podal mu oble\u010den\u00ed. „Chce\u0161 s t\u00edm pomoct?“ optal se ochotn\u011b. 
„To zvl\u00e1dnu. D\u00edky moc.“ Hodil na sebe tri\u010dko a n\u011bjak na sebe hodil i voln\u011bj\u0161\u00ed<\/em> kalhoty. Potom si obl\u00edkl mikinu a mohlo se vyrazit.  <\/div>\n
Tom si vzal op\u011bt Billa do n\u00e1ru\u010de, kufr na kole\u010dk\u00e1ch t\u00e1hl za sebou. Otev\u0159el auto, posadil tam Billa, jeho v\u011bci hodil do kufru u auta a vr\u00e1til se zamknout d\u016fm, jak cht\u011bla m\u00e1ma. Kdy\u017e dosedl vedle Billa, nastartoval, naklonil se k n\u011bmu. „A te\u010fka za\u010d\u00edn\u00e1 n\u00e1\u0161 \u017eivot. Ty a j\u00e1.“ Pol\u00edbil ho. Bill se na n\u011bj usm\u00e1l. Potom se Tom odt\u00e1hl a vyjeli\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Kiki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Kiki Tom m\u011bl kone\u010dn\u011b v\u0161echno sbaleno. Do jejich spole\u010dn\u00e9ho domu s v\u011bcmi u\u017e jel po n\u011bkolik\u00e1t\u00e9. Jen\u017ee te\u010f se odtamtud vracel. Spokojen\u00fd. Nem\u011bl nam\u00ed\u0159eno dom\u016f, ale bez ohlasu si jel pro Billa. Kone\u010dn\u011b budou spolu. Jen Tom a Bill. Bylo u\u017e pozd\u011b ve\u010der,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[289],"tags":[],"class_list":["post-11357","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-unos-bordel-a-laska"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11357","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11357"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11357\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11357"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11357"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11357"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}