{"id":11371,"date":"2010-06-27T16:00:00","date_gmt":"2010-06-27T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11343"},"modified":"2010-06-27T16:00:00","modified_gmt":"2010-06-27T15:00:00","slug":"najdu-tve-srdce-31","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/06\/27\/najdu-tve-srdce-31\/","title":{"rendered":"Najdu tv\u00e9 srdce 31."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Velk\u00e9, nebesky modr\u00e9  o\u010di s dlouh\u00fdmi, panenkovsk\u00fdmi \u0159asami p\u00e1rkr\u00e1t zamrkaly a d\u011bv\u010d\u00e1tko se pozorn\u011b zad\u00edvalo na velkou, zav\u0159enou krabici, kterou pr\u00e1v\u011b  sv\u00edralo v ruk\u00e1ch. Nadzvedlo si ji v\u00fd\u0161 k obli\u010deji a zv\u011bdav\u011b  nakouklo dovnit\u0159 n\u011bkolika mal\u00fdmi d\u00edrkami, kter\u00e9 do n\u00ed pracn\u011b ud\u011blalo. Mal\u00e1 krabici sev\u0159ela je\u0161t\u011b pevn\u011bji, a jakmile j\u00ed bylo odpov\u011bd\u00ed jak\u00e9si tich\u00e9 za\u0161kr\u00e1b\u00e1n\u00ed, zv\u011bdav\u011b k n\u00ed p\u0159ilo\u017eila ucho, ti\u0161e naslouchaj\u00edc.  <\/div>\n
„Hailie?! Co to tam d\u011bl\u00e1\u0161?“ hlasit\u00fd mu\u017esk\u00fd hlas se dolinul k jej\u00edm u\u0161\u00edm a Hailie sebou polekan\u011b trhla. Nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pla na m\u00edst\u011b a o\u010dima vyhledala sv\u00e9ho tat\u00ednka, kter\u00fd k n\u00ed pr\u00e1v\u011b zam\u00ed\u0159il od domovn\u00edch dve\u0159\u00ed a m\u011b\u0159il si ji v\u00edce ne\u017e t\u00e1zav\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Nic, tat\u00ednku,“ \u0161pitla a nevinn\u011b zamrkala v\u00ed\u010dky s dlouh\u00fdmi \u0159asami. Nerv\u00f3zn\u011b si skousla ret a rychle polo\u017eila krabici do nejzadn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti velk\u00e9ho kufru jejich auta, aby jej\u00ed odpov\u011b\u010f zn\u011bla co nejv\u011brohodn\u011bji. Tom v\u0161ak jen pot\u0159\u00e1sl hlavou a rychle v kaps\u00e1ch hledal kl\u00ed\u010de od auta, jdouc a\u017e k Hailii.<\/div>\n
„Posp\u011b\u0161 si, nebo k babi\u010dce p\u0159ijedeme pozd\u011b,“ poznamenal a ve sp\u011bchu kufr zav\u0159el, ani\u017e by se do n\u011bj v\u016fbec pod\u00edval.<\/div>\n
Hailie uposlechla a s \u00fasm\u011bvem odcupitala k zadn\u00edm dve\u0159\u00edm. Netrvalo dlouho a ona se pohodln\u011b  uvelebila na sv\u00e9 zadn\u00ed sedadlo a p\u0159iv\u0159ela v\u00ed\u010dka. Ne\u017e  Tom s Billem v\u016fbec nastoupili, u\u017e d\u00e1vno jej\u00ed st\u0159apat\u00e1 hlavinka klimbala v polosp\u00e1nku a jej\u00ed sp\u00edc\u00ed, and\u011blsk\u00e1 tv\u00e1\u0159i\u010dka vyvolala na tv\u00e1\u0159\u00edch obou mil\u00fd \u00fasm\u011bv. Nahnuli se k sob\u011b a dlouze, proc\u00edt\u011bn\u011b se pol\u00edbili. Naposled se na sebe usm\u00e1li a pe\u010dliv\u011b si uv\u00e1zali p\u00e1sy, je\u0161t\u011b ne\u017e Tom nastartoval. \u010cekala je velmi dlouh\u00e1 cesta. <\/div>\n
\n
Tepl\u00e9 slune\u010dn\u00ed  paprsky odr\u00e1\u017eely sv\u00e9 teplo a jas a m\u00edhaly se Billovi p\u0159ed o\u010dima, stejn\u011b jako v\u0161echna m\u00edsta, kter\u00fdmi proj\u00ed\u017ed\u011bli. \u010cernovl\u00e1sek zv\u011bdav\u011b vyhl\u00ed\u017eel z ok\u00e9nka velk\u00e9, nabl\u00fdskan\u00e9 Audi a ani na okam\u017eik nespustil pohled ze v\u0161eho kolem. Na t\u00e9to stran\u011b je\u0161t\u011b nikdy nebyl, Magdeburg ani \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 m\u00edsto pobl\u00ed\u017e je\u0161t\u011b nikdy nenav\u0161t\u00edvil, p\u0159esto se v\u0161ak velmi t\u011b\u0161il. Pohledem bloudil po v\u0161em, kolem \u010deho proj\u00ed\u017ed\u011bli, a netrp\u011bliv\u011b vyhl\u00ed\u017eel mal\u00fd domek Tomovy mamky, o kter\u00e9m mu Hailie v\u010dera se zaujet\u00edm vypr\u00e1v\u011bla. M\u011bsto a modern\u00ed vysok\u00e9 domy a budovy rychle mizely a m\u011bnily se v mal\u00e9 vesni\u010dky, kter\u00e9 se ztr\u00e1cely v jasn\u011b zelen\u00fdch louk\u00e1ch a pol\u00edch.  <\/div>\n
Tomovy dlan\u011b oto\u010dily volantem a na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i se rozlil \u00fasm\u011bv. Pomalu zabo\u010dil hned do prvn\u00ed ulice a po chvilce pomal\u00e9 j\u00edzdy zastavil p\u0159ed domkem s malou p\u0159edzahr\u00e1dkou, plnou pestrobarevn\u00fdch kv\u011btin.<\/div>\n
„Tak… jsme tady,“ ozn\u00e1mil s \u00fasm\u011bvem a probudil tak nejen Hailii, pod\u0159imuj\u00edc\u00ed  na zadn\u00edm sedadle… ale tak\u00e9 \u010dernovlas\u00e9ho chlapce, kter\u00fd  sebou m\u00edrn\u011b trhl a odvr\u00e1til sv\u016fj pohled od okna.<\/div>\n
Jeho o\u010d\u00edm se naskytl mal\u00fd, a\u017e roztomil\u00fd dome\u010dek s n\u011bkolika z\u00e1honky, pln\u00fdmi kv\u011btin a mal\u00fdm, d\u0159ev\u011bn\u00fdm plotem, kter\u00fd se rozprost\u00edral kolem. Pomalu vystoupil z auta a zhluboka se nadechl \u010derstv\u00e9ho, letn\u00edho vzduchu, rozhl\u00ed\u017eej\u00edc se kolem. Tohle se v\u016fbec nedalo srovn\u00e1vat s Berl\u00ednem a ani ni\u010d\u00edm jin\u00fdm. Ticho, klid a pohoda, kter\u00e1 tu p\u0159evl\u00e1dala, p\u016fsobila na u\u017easl\u00e9ho Billa \u00fapln\u011b jinak, ne\u017e zmatek, hluk a zka\u017een\u00fd vzduch velkom\u011bsta. P\u0159ibouchl dve\u0159e a p\u0159ekvapen\u011b zamrkal na v\u0161echny ty mal\u00e9 dome\u010dky a na blankytn\u011b modr\u00e9 nebe nad sebou. M\u011bl pocit, \u017ee se pr\u00e1v\u011b dostal do t\u00e9 nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed poh\u00e1dky.  <\/div>\n
Domovn\u00ed dve\u0159e ti\u0161e cvakly a pootev\u0159ely se p\u0159\u00edmo rychlost\u00ed blesku. V\u0161echny t\u0159i z jejich rozj\u00edm\u00e1n\u00ed vyru\u0161ily rychl\u00e9 kroky a nad\u0161en\u00fd hlas, kter\u00fd se v jednom okam\u017eiku dolinul a\u017e k nim. Vysok\u00e1, star\u0161\u00ed pan\u00ed se z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00e1la a klekla si, otev\u00edraj\u00edc svou n\u00e1ru\u010d mal\u00e9mu d\u011bv\u010d\u00e1tku, kter\u00e9 se k n\u00ed se zvoniv\u00fdm sm\u00edchem rozb\u011bhlo.<\/div>\n
„Ahoj, hol\u010di\u010dko, kone\u010dn\u011b jsi tady! Mn\u011b se tak moc st\u00fdskalo,“ Simonina v\u00ed\u010dka se p\u0159iv\u0159ela a Simone s \u00fasm\u011bvem sev\u0159ela mal\u00e9, d\u011btsk\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko ve sv\u00e9 n\u00e1ru\u010di. L\u00e1skypln\u011b vtiskla n\u011bkolik mal\u00fdch polibk\u016f do zlatav\u00fdch vl\u00e1sk\u016f a jej\u00ed \u0161\u0165astn\u00e1 tv\u00e1\u0159 se je\u0161t\u011b v\u00edce rozz\u00e1\u0159ila, kdy\u017e uc\u00edtila dv\u011b d\u011btsk\u00e9 pa\u017ee, kter\u00e9 ji pevn\u011b objaly.<\/div>\n
„Mn\u011b se po tob\u011b taky moc st\u00fdskalo, babi\u010dko,“ \u0161pitla Hailie a v\u00edce se ke sv\u00e9 milovan\u00e9 babi\u010dce p\u0159itulila. Jej\u00ed d\u011btsk\u00e1 du\u0161i\u010dka byla blahem bez sebe, \u017ee je tu.  <\/div>\n
P\u0159es Simoniny rty p\u0159el\u00e9tnul \u00fasm\u011bv a Simone se po chvili\u010dce od sv\u00e9 vnu\u010dky odpojila. Dlan\u00ed  pohladila Hailiinu tv\u00e1\u0159 a pomalu vzhl\u00e9dla ke sv\u00e9mu synovi, v jeho\u017e pohledu se te\u010f odr\u00e1\u017eelo neskute\u010dn\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed a l\u00e1ska. Pousm\u00e1la se a s dlan\u00ed v t\u00e9 Hailiin\u011b k n\u011bmu pomalu popo\u0161la.<\/div>\n
„Ahoj, Tome,“ pozdravila jej ti\u0161e a v okam\u017eiku j\u00ed byl odpov\u011bd\u00ed pozdrav a z\u00e1\u0159iv\u00fd \u00fasm\u011bv z Tomovy strany. Zad\u00edvala se do jeho rozz\u00e1\u0159en\u00fdch o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdch o\u010d\u00ed, tolik podobn\u00fdch t\u011bm sv\u00fdm, a usm\u00e1la se, kdy\u017e uc\u00edtila na tv\u00e1\u0159i mal\u00fd polibek. Za tu kr\u00e1tkou dobu, co se nevid\u011bli, se jej\u00ed syn v\u016fbec nezm\u011bnil. Po\u0159\u00e1d to byl jej\u00ed Tom.<\/div>\n
„Mami, dovol, abych ti n\u011bkoho p\u0159edstavil,“ Tomova slova p\u0159eru\u0161ila ticho mezi nimi a Tom Simone vytrhl z jej\u00edch vzpom\u00ednek. Pousm\u00e1l se… a oto\u010dil se na \u010dernovlas\u00e9ho chlapce, kter\u00fd te\u010f popo\u0161el bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Tohle je Bill. Star\u00e1  se o Hailii, o n\u00e1\u0161 d\u016fm, pracuje u n\u00e1s a pom\u00e1h\u00e1 n\u00e1m,“ vysv\u011btlil a s \u00fasm\u011bvem zaznamenal, jak Simone k Billovi vzt\u00e1hla ruku.<\/div>\n
„Ahoj, Bille, j\u00e1 jsem Simone. Moc m\u011b t\u011b\u0161\u00ed, \u017ee t\u011b kone\u010dn\u011b pozn\u00e1v\u00e1m,“ odv\u011btila a s \u00fasm\u011bvem stiskla Billovu dla\u0148 v t\u00e9 sv\u00e9… stejn\u011b, jako Bill tu jej\u00ed.<\/div>\n
„M\u011b taky moc t\u011b\u0161\u00ed,  \u017ee v\u00e1s pozn\u00e1v\u00e1m,“ oplatil j\u00ed \u00fasm\u011bv a hodil o\u010dko po Tomovi. Ne\u010dekal, \u017ee by k n\u011bmu mohla b\u00fdt pan\u00ed Kaulitzov\u00e1 tolik vst\u0159\u00edcn\u00e1, sp\u00ed\u0161e se jejich prvn\u00edho setk\u00e1n\u00ed ob\u00e1val. Sta\u010dil v\u0161ak jedin\u00fd srde\u010dn\u00fd \u00fasm\u011bv z jej\u00ed strany a ve\u0161ker\u00e1 jeho nervozita z n\u011bj nadobro opadla.<\/div>\n
„Tak, p\u016fjdeme dovnit\u0159, nebudeme tu p\u0159eci post\u00e1vat na ulici,“ rozhodla Simone, a zat\u00edmco se Hailie s Tomem rozb\u011bhli k autu pro mali\u010dkosti, kter\u00e9 j\u00ed p\u0159ivezli jako pozornost, ona spole\u010dn\u011b s Billem zam\u00ed\u0159ila do domu.<\/p>\n<\/div>\n
„Babi\u010dko, m\u00e1m pro tebe d\u00e1rek,“ Hailiin nad\u0161en\u00fd hl\u00e1sek se roznesl ztichl\u00fdm domem jako ozv\u011bna a Hailie v pat\u00e1ch se sv\u00fdm tat\u00ednkem zam\u00ed\u0159ila k Simone do kuchyn\u011b, kter\u00e1 si pr\u00e1v\u011b zaujat\u011b pov\u00eddala s Billem o um\u011bn\u00ed, kter\u00e9 m\u011bla v podob\u011b mnoha slavn\u00fdch obraz\u016f vystaveno po cel\u00e9m ob\u00fdv\u00e1ku. Zv\u011bdav\u011b zamrkala a pohledem spo\u010dinula na mal\u00e9 Hailii.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ za\u0161eptala nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b a p\u0159id\u0159epla si k Hailii, odpov\u011bd\u00ed j\u00ed v\u0161ak byla velk\u00e1 krabice s mnoha mal\u00fdmi d\u00edrkami a \u0161kv\u00edrami… a n\u011b\u010d\u00edm \u0161ramot\u00edc\u00edm vevnit\u0159.<\/div>\n
„Otev\u0159i to,“ Hailiina o\u010dka spo\u010dinula na krabici a Hailie n\u011bkolikr\u00e1t zamrkala, vyb\u00edzej\u00edc tak Simone k \u010dinnosti. Je\u0161t\u011b sta\u010dila hodit o\u010dkem po Billovi a p\u0159e\u0161\u0165astn\u011b se usm\u00e1t… ne\u017e se j\u00ed k u\u0161\u00edm dolinul babi\u010d\u010din hlasit\u00fd v\u00fdk\u0159ik.  <\/div>\n
Simone polekan\u011b nadsko\u010dila a udiven\u011b hled\u011bla na tu malou v\u011bc<\/em> p\u0159\u00edmo uprost\u0159ed krabice, kter\u00e1 ji tolik vyd\u011bsila. Vykulila o\u010di je\u0161t\u011b v\u00edce a zat\u0159epala hlavou, jako by se cht\u011bla probudit ze snu.<\/div>\n
„C-co to je?“ vyhrkla trochu strnule svou prvn\u00ed ot\u00e1zku, p\u0159esto\u017ee moc dob\u0159e v\u011bd\u011bla a vid\u011bla, co velk\u00e1 krabice a\u017e doposud ukr\u00fdvala. Hailiina nad\u0161en\u00e1 odpov\u011b\u010f ji v tom jen utvrdila.<\/div>\n
„To je \u017eelvi\u010dka. Jsi tady po\u0159\u00e1d tak sama, tak jsem se rozhodla, \u017ee ti koup\u00edm n\u011bjak\u00e9 zv\u00ed\u0159\u00e1tko, aby ti tu nebylo samotn\u00e9 smutno. Vysypala jsem na to celou pokladni\u010dku. Tahle \u017eelvi\u010dka se n\u00e1m s Billim l\u00edbila nejv\u00edc… a tak jsme ti ji koupili. L\u00edb\u00ed se ti?“ \u0161pitla ti\u0161e a rozz\u00e1\u0159ila se jako slun\u00ed\u010dko.<\/div>\n
Simone jen strnule k\u00fdvla hlavou a st\u00e1le je\u0161t\u011b tro\u0161ku vyd\u00fdch\u00e1vala ten \u0161ok. Po ka\u017ed\u00e9m Hailiin\u011b d\u00e1re\u010dku si \u0159\u00edkala, \u017ee u\u017e ji vnu\u010dka ni\u010d\u00edm p\u0159ekvapit nem\u016f\u017ee, z\u00e1hy v\u0161ak b\u00fdvala rychle p\u0159esv\u011bd\u010dena o opaku. Stejn\u011b, jako te\u010f…  <\/div>\n
Tomova \u00fasta se otev\u0159ela doko\u0159\u00e1n a Tom op\u011bt nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b nahl\u00e9dnul do krabice na je\u0161t\u011b velmi malou \u017eelvu, kter\u00e1 se po mal\u00e9 proch\u00e1zce celou krabic\u00ed pohodln\u011b uvelebila v koutku. Jeho tv\u00e1\u0159 nesla v\u00fdraz naprost\u00e9ho \u00fa\u017easu a nazna\u010dovala jak\u00e9si Tomovo p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1n\u00ed sebe sam\u00e9ho, \u017ee to nen\u00ed pravda. Pohledem t\u00e1zav\u011b st\u0159elil nejd\u0159\u00edve po Billovi a a\u017e potom po Hailii, oba se v\u0161ak tajemn\u011b uculovali. Sklopil pohled op\u011bt k \u017eelv\u011b a k p\u0159ekvapen\u00e9 Simone, nato v\u0161ak nech\u00e1pav\u011b zavrt\u011bl hlavou. Jak to, \u017ee si t\u00e9 krabice nev\u0161iml d\u0159\u00edv? A kam ji ti dva ro\u0161\u0165\u00e1ci v\u016fbec dali, \u017ee ji nikde nevid\u011bl?<\/div>\n
„Hailie, co t\u011b to proboha zase napadlo? Ty pen\u00edzky sis m\u011bla nechat a d\u00e1t babi\u010dce n\u011bco jin\u00e9ho, p\u011bkn\u011bj\u0161\u00edho a ne kupovat \u017eelvu, kter\u00e1 je stejn\u011b  k ni\u010demu. Nenapadlo t\u011b, co s n\u00ed babi\u010dka bude d\u011blat?“ oto\u010dil se na Hailii, jeho slova v\u0161ak p\u0159eru\u0161ila ta Simonina. Simone zavrt\u011bla hlavou a pevn\u011b krabici sev\u0159ela jako ten nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed poklad.<\/div>\n
„No co bych s n\u00ed  m\u011bla d\u011blat? To u\u017e nechte na mn\u011b, ale kdy\u017e chce m\u00edt Hailie babi\u010dku s \u017eelvi\u010dkou, m\u00e1 ji m\u00edt,“ rozhodla a setkala se s dv\u011bma rozz\u00e1\u0159en\u00fdma d\u011btsk\u00fdma o\u010dima. Pomalu vstala a oto\u010dila se k Hailii.<\/div>\n
„Poj\u010f, zlat\u00ed\u010dko, zaneseme ji na zahradu a d\u00e1me na \u010derstv\u00fd vzduch. B\u016fhv\u00ed, jak dlouho byla zav\u0159en\u00e1 v t\u00e9 krabici,“ odv\u011btila a kdy\u017e  j\u00ed Hailie se z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem stiskla ruku, cupitaj\u00edc s n\u00ed ke dve\u0159\u00edm na terasu, je\u0161t\u011b se narychlo oto\u010dila k ob\u011bma mlad\u00edk\u016fm.<\/div>\n
„Hned p\u0159ijdu a uva\u0159\u00edm v\u00e1m, co jen budete cht\u00edt,“ usm\u00e1la se a spolu s Haili\u00ed vy\u0161la ven na zahradu.  <\/div>\n
Billovy rty se zvlnily do \u00fasm\u011bvu a Bill se oto\u010dil ke sv\u00e9 l\u00e1sce. Byli spolu o samot\u011b… a on toho cht\u011bl vyu\u017e\u00edt.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 \u00fa\u017easnou m\u00e1mu. A tak\u00e9 \u00fa\u017easnou dceru,“ za\u0161eptal a s \u00fasm\u011bvem ovinul sv\u00e9 pa\u017ee kolem Tomova krku, ut\u00e1p\u011bj\u00edc se v t\u011bch dvou hloubk\u00e1ch, kter\u00e9 k n\u011bmu vzhl\u00e9dly.<\/div>\n
„A j\u00e1? J\u00e1 jsem tak\u00e9 \u00fa\u017easn\u00fd?“ p\u0159es Tomovu tv\u00e1\u0159 p\u0159el\u00e9tnul lehk\u00fd  \u00fasm\u011bv a Tom vzhl\u00e9dnul k t\u011bm n\u00e1dhern\u00fdm \u010dokol\u00e1d\u00e1m, kter\u00e9 te\u010f mile zamrkaly. Billova tv\u00e1\u0159 se rozjasnila jemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem a Bill se p\u0159itulil bl\u00ed\u017ee k Tomovi, c\u00edt\u00edc jeho dlan\u011b, lehce hlad\u00edc\u00ed jeho boky a zade\u010dek.<\/div>\n
„Jsi sladk\u00fd, v\u00ed\u0161 to?“ \u0161eptl ti\u0161e a hrav\u011b se nosem ot\u0159el o ten jeho, vtisk\u00e1vaj\u00edc na dva pln\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky mal\u00fd polibek. L\u00edbilo se mu, jak se Tom sna\u017e\u00ed.<\/div>\n
Tom se od n\u011bj pomalu odpojil a zad\u00edval se do jeho kr\u00e1sn\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Dnes si dal opravdu z\u00e1le\u017eet… a sta\u010dil jen jedin\u00fd pohled na n\u011bj, aby to Tom poznal. Uhlov\u011b  \u010dern\u00e9 vlasy m\u011bl v kr\u00e1tk\u00e9m mohawku vy\u010desan\u00e9 nahoru, l\u00ed\u010den\u00ed zvolil o n\u011bco v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed stejn\u011b, jako sv\u00e9 \u0161perky. Na sob\u011b m\u011bl kr\u00e1tkou \u010dernou bundi\u010dku, zpod kter\u00e9 mu vykukoval kousek jeho b\u00edl\u00e9 k\u016f\u017ee, jeho boky obep\u00ednaly velmi \u00fazk\u00e9, \u0161ed\u00e9 kalhoty a to cel\u00e9 doladil \u010dern\u00fdmi botami na vysok\u00e9m kl\u00ednu, nes\u010detn\u00fdm mno\u017estv\u00edm \u0159et\u011bz\u016f a prsten\u016f a malou, \u010dernou kabelkou. A v\u016fbec mu nez\u00e1le\u017eelo na tom, komu se l\u00edb\u00ed a komu ne. Tom na n\u011bm mohl o\u010di nechat… a to Bill pot\u0159eboval ze v\u0161eho nejv\u00edc. Na ni\u010dem jin\u00e9m mu dnes nez\u00e1le\u017eelo v\u00edc.  <\/div>\n
Teplo pomalu odch\u00e1zelo a zanech\u00e1valo za sebou jen ve\u010dern\u00ed ticho, kter\u00e9 se n\u00e1hle rozhostilo v\u0161ude kolem. Slune\u010dn\u00ed z\u00e1\u0159e se jen z posledn\u00edch sil odr\u00e1\u017eela a spolu s paprsky u\u017e odch\u00e1zela k dalek\u00e9mu obzoru, kdy\u017e se v\u0161ichni \u010dty\u0159i lou\u010dili u Tomova auta. Tom se s Haili\u00ed rozlou\u010dil velikanan\u00e1nskou pusou, a kdy\u017e mal\u00e1 odb\u011bhla k \u017eelvi\u010dce, naposled se oto\u010dil k Simone.<\/div>\n
„Hailie m\u00e1 v\u0161echny v\u011bci v ba\u0165\u016f\u017eku, na ty dva dny j\u00ed to bude sta\u010dit a… V\u00ed\u0161, co s n\u00ed m\u00e1\u0161 d\u011blat. \u017d\u00e1dn\u00e9 ponocov\u00e1n\u00ed, po osm\u00e9  hodin\u011b hned sp\u00e1t, l\u00edz\u00e1tka a sladkosti jsou tabu a hlavn\u011b  pros\u00edm dohl\u00ed\u017eej, a\u0165 si \u010dist\u00ed zuby, ne \u017ee si jen namo\u010d\u00ed kart\u00e1\u010dek, jak m\u00e1 ve zvyku…,“ dodal Tom starostliv\u011b a nejsp\u00ed\u0161 by i pokra\u010doval, kdyby jej Simone se sm\u00edchem nep\u0159eru\u0161ila. Toma jako vzorn\u00e9ho a p\u0159\u00edsn\u00e9ho tat\u00ednka p\u0159\u00edmo milovala. Jeho p\u0159\u00edkazy a z\u00e1kazy j\u00ed v\u017edy p\u0159i\u0161ly legra\u010dn\u00ed – zvl\u00e1\u0161\u0165 proto, \u017ee Tom jako d\u00edt\u011b nebyl o nic lep\u0161\u00ed ne\u017e Hailie.<\/div>\n
„Neboj, v\u00edm a zn\u00e1m ty tvoje pravidla nazpam\u011b\u0165 i pozp\u00e1tku. Nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t, Hailii si ohl\u00edd\u00e1m. A nejezdi si pro ni d\u0159\u00edv, jak v ned\u011bli odpoledne,“ dodala a s \u00fasm\u011bvem Toma i Billa pol\u00edbila na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
Oba se s n\u00ed i s Haili\u00ed  je\u0161t\u011b naposled rozlou\u010dili, nasedli do auta a s posledn\u00edm zam\u00e1v\u00e1n\u00edm vyjeli na hlavn\u00ed silnici sm\u011brem na Berl\u00edn.  <\/div>\n
Celou cestu panovalo v aut\u011b  a\u017e neskute\u010dn\u00e9 ticho a klid. Slunce u\u017e zapadlo za obzor a oba za\u010dala obklopovat bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se tma noci, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b za\u010d\u00ednala.<\/div>\n
Tomovy o\u010di se zad\u00edvaly na cestu p\u0159ed sebou a Tom se ti\u0161e, t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b nadechl. Tro\u0161ku zamrkal a nato znova poc\u00edtil ten zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, kter\u00fd  jej naplnil u\u017e od chv\u00edle, kdy od Simone vyjeli. P\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a nato zaost\u0159il zrak na ub\u00edhaj\u00edc\u00ed silnici p\u0159ed sebou, tomu pocitu v\u0161ak zabr\u00e1nit necht\u011bl, nedok\u00e1zal. Ozval se v n\u011bm v\u017edy a je\u0161t\u011b siln\u011bji, kdy\u017e jeho pohled spo\u010dinul na mlad\u00edkovi, sed\u00edc\u00edm vedle n\u011bj na sedadle spolujezdce.<\/div>\n
A Tom to moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl a c\u00edtil. Navenek se sna\u017eil vypadat soust\u0159ed\u011bn\u011b a pozorn\u011b, v duchu se v\u0161ak chv\u011bl nervozitou a o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm. V jeho t\u011ble rostla nedo\u010dkavost a vzru\u0161en\u00ed s ka\u017edou dal\u0161\u00ed vte\u0159inou, \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc a on se mu nedok\u00e1zal ubr\u00e1nit, ani kdyby tis\u00edckr\u00e1t cht\u011bl. Sta\u010dilo jen, aby si p\u0159i jedin\u00e9m letm\u00e9m pohledu na n\u011bj<\/em> uv\u011bdomil, \u017ee jsou tu o \u00fapln\u00e9 samot\u011b jen oni dva a jeho ruce, pevn\u011b sv\u00edraj\u00edc\u00ed volant se m\u00edrn\u011b rozt\u0159\u00e1sly. St\u00e1le se v\u0161ak je\u0161t\u011b soust\u0159edil na cestu a pozorn\u011b \u0159\u00eddil… dokud na sv\u00e9m stehn\u011b neuc\u00edtil teplou dla\u0148…  <\/div>\n
Tomovy o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily a Tom pohledem pomalu sjel dol\u016f, jako by se cht\u011bl o tom doteku p\u0159esv\u011bd\u010dit. Jeho o\u010di jej v\u0161ak ujistily b\u011bhem vte\u0159iny, jedin\u00fdm pohledem. Nem\u00fdlil se. Jeho \u00fasta se m\u00edrn\u011b pootev\u0159ela a Tomovy o\u010di shl\u00e9dly na Billovu ruku, zvolna p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed po jeho stehn\u011b.<\/div>\n
Billova dla\u0148 lehce p\u0159ejela po l\u00e1tce Tomov\u00fdch d\u017e\u00edn, p\u0159esto se v\u0161ak Bill st\u00e1le d\u00edval a pozoroval cestu p\u0159ed sebou, stejn\u011b jako je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. C\u00edtil na sob\u011b Tom\u016fv t\u00e1zav\u00fd, a\u017e p\u0159ekvapen\u00fd pohled, sv\u00e9 o\u010di v\u0161ak z cesty nespustil… stejn\u011b, jako svou ruku. Pousm\u00e1l se a v duchu si zatleskal, kdy\u017e nezaznamenal \u017e\u00e1dn\u00e9 Tomovo nesouhlasn\u00e9 odsunut\u00ed. Po o\u010dku zpozoroval, jak se Tom op\u011bt vr\u00e1til k \u0159\u00edzen\u00ed… na cestu p\u0159ed sebou se v\u0161ak u\u017e soust\u0159edit nedok\u00e1zal…  <\/div>\n
C\u00edtil Billovy lehk\u00e9, a p\u0159esto tak dob\u0159e m\u00ed\u0159en\u00e9 doteky a ty jej rozhodn\u011b nenech\u00e1valy chladn\u00fdm. Nejd\u0159\u00edv byly jen nesm\u011bl\u00e9 a pomal\u00e9… po chv\u00edli se v\u0161ak zm\u011bnily na sm\u011blej\u0161\u00ed a odv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed… a jejich majitel se ani nesna\u017eil tomu n\u011bjak zabr\u00e1nit. Dlan\u00ed te\u010f siln\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po Tomov\u011b stehn\u011b, zat\u00edmco mu v\u0161ak moc dob\u0159e doch\u00e1zelo, co se uvnit\u0159 mlad\u00edka vedle n\u011bj d\u011bje.<\/div>\n
Tom se nemohl soust\u0159edit na cestu a \u0159\u00edzen\u00ed ani v nejmen\u0161\u00edm. \u010c\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji p\u0159iv\u00edral v\u00ed\u010dka a zakl\u00e1n\u011bl hlavu a d\u011bkoval Bohu, \u017ee jsou silnice v Berl\u00edn\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u00e1zdn\u00e9. Pohledem sjel na Billovu dla\u0148  na sv\u00e9m stehn\u011b a ti\u0161e vydechl. Nedok\u00e1zal by mu v tom zabr\u00e1nit, i kdyby tis\u00edckr\u00e1t cht\u011bl. Ale cht\u011bl v\u016fbec? Bylo to tak ne\u0161kodn\u00e9 a nevinn\u00e9… a p\u0159esto tak neskonale h\u0159\u00ed\u0161n\u00e9 a dr\u00e1\u017ediv\u00e9.<\/div>\n
„B-Bille…,“ Tom\u016fv hlasit\u00fd sten protrhl ticho v aut\u011b a Tom prudce zvr\u00e1til hlavu dozadu, jakmile uc\u00edtil Bill\u016fv siln\u011bj\u0161\u00ed dotyk na vnit\u0159n\u00ed stran\u011b stehna… a jeho ruku, kter\u00e1 se chtiv\u011b sunula st\u00e1le v\u00fd\u0161 a v\u00fd\u0161. Zhluboka se nadechl a jen matn\u011b zaznamenal nar\u016fstaj\u00edc\u00ed tlak ve sv\u00e9m kl\u00edn\u011b. Za\u010d\u00ednal pomalu tvrdnout.  <\/div>\n
Zabo\u010dil k p\u0159\u00edjezdov\u00e9  cest\u011b a s vyp\u011bt\u00edm posledn\u00edch sil zaparkoval p\u0159ed gar\u00e1\u017e\u00ed. Rozt\u0159esen\u00fdm stiskem vypnul motor… a a\u017e te\u010f se odv\u00e1\u017eil zad\u00edvat na osobu vedle sebe.<\/div>\n
Billova dla\u0148 naposled pohladila jeho nohu a Bill k n\u011bmu sto\u010dil pohled sv\u00fdch potemn\u011bl\u00fdch o\u010d\u00ed. Na okam\u017eik se zad\u00edval do t\u011bch Tomov\u00fdch, nato\u010dil si jeho tv\u00e1\u0159 k t\u00e9 sv\u00e9… a v\u011bnoval mu dlouh\u00fd, \u017ehav\u00fd polibek. Ti\u0161e vydechl do jeho pootev\u0159en\u00fdch rt\u016f a pomalu se od n\u011bj odpojil. Jen na okam\u017eik se jeho o\u010di setkaly s t\u011bmi Tomov\u00fdmi, p\u0159esto v nich Tom stihl spat\u0159it jen jedin\u00e9 – vzru\u0161en\u00ed, v\u00e1\u0161e\u0148… a touhu.<\/div>\n
Jeho srdce se rozbu\u0161ilo jako o z\u00e1vod a jeho v\u00ed\u010dka se p\u0159iv\u0159ela nad jeho hork\u00fdm dechem. C\u00edtil Billovu t\u011bsnou bl\u00edzkost… a ta jej rozhodn\u011b nenech\u00e1vala chladn\u00fdm.<\/div>\n
„Budu naho\u0159e. Nenech\u00e1vej m\u011b dlouho \u010dekat,“ za\u0161eptal proti jeho rt\u016fm a sev\u0159el v dlani svou \u010dernou kabelku.  <\/div>\n
Odepnul si p\u00e1s a rozhodn\u011b  vystoupil z auta ven. Zam\u00ed\u0159il k velk\u00e9mu domu, doprov\u00e1zen p\u00e1rem dvou o\u010d\u00ed, a vklouzl dovnit\u0159, zanech\u00e1vaj\u00edc tak pootev\u0159en\u00e9 dve\u0159e mlad\u00edkovi, jeho\u017e kolena se te\u010f m\u00edrn\u011b rozt\u0159\u00e1sla nervozitou a pr\u00e1v\u011b nar\u016fstaj\u00edc\u00edm vzru\u0161en\u00edm.  <\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Velk\u00e9, nebesky modr\u00e9  o\u010di s dlouh\u00fdmi, panenkovsk\u00fdmi \u0159asami p\u00e1rkr\u00e1t zamrkaly a d\u011bv\u010d\u00e1tko se pozorn\u011b zad\u00edvalo na velkou, zav\u0159enou krabici, kterou pr\u00e1v\u011b  sv\u00edralo v ruk\u00e1ch. Nadzvedlo si ji v\u00fd\u0161 k obli\u010deji a zv\u011bdav\u011b  nakouklo dovnit\u0159 n\u011bkolika mal\u00fdmi d\u00edrkami, kter\u00e9 do n\u00ed pracn\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[312],"tags":[],"class_list":["post-11371","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-najdu-tve-srdce"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11371","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11371"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11371\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11371"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11371"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11371"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}