{"id":1139,"date":"2017-07-18T16:00:00","date_gmt":"2017-07-18T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1132"},"modified":"2017-07-18T16:00:00","modified_gmt":"2017-07-18T15:00:00","slug":"najemnik-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/07\/18\/najemnik-21\/","title":{"rendered":"N\u00e1jemn\u00edk 21."},"content":{"rendered":"
autor: Shefifty<\/strong><\/div>\n
\n

Adam se na posteli posunul, aby se l\u00e9pe p\u0159izp\u016fsobil spojen\u00ed jejich rt\u016f a prohloubil polibek, zat\u00edmco Bill se v sob\u011b sna\u017eil vyvolat stejnou v\u00e1\u0161e\u0148, jak\u00e1 vyza\u0159ovala z druh\u00e9ho chlapce. Tak stra\u0161n\u011b moc cht\u011bl c\u00edtit n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e jen bolest, \u017ee zav\u0159el o\u010di a pokou\u0161el se s\u00e1m sob\u011b \u0159\u00edct, \u017ee tohle je rozumn\u00e1 v\u011bc. Adam byl tady s n\u00edm a ne na n\u011bjak\u00e9 proslun\u011bn\u00e9 pl\u00e1\u017ei stovky kilometr\u016f daleko. Byl z\u00e1bavn\u00fd a p\u0159ita\u017eliv\u00fd a Bill se d\u00edky n\u011bmu sm\u00e1l a c\u00edtil se dob\u0159e. Tak pro\u010d bylo tak t\u011b\u017ek\u00e9 c\u00edtit k tomu klukovi n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e jen p\u0159\u00e1telstv\u00ed?<\/p><\/div>\n

Adam lehce zatla\u010dil proti zadn\u00ed stran\u011b Billova krku, zat\u00edmco si jeho jazyk pohr\u00e1val s Billov\u00fdm, kdy\u017e z Billova krku unikl bezd\u011b\u010dn\u00fd vzlyk. Adam se st\u00e1hl, n\u011b\u017en\u011b pohladil Billovu tv\u00e1\u0159 a smutn\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
\n

„Takhle jsem si na\u0161e l\u00edb\u00e1n\u00ed nep\u0159edstavoval.“<\/p><\/div>\n

„Omlouv\u00e1m se,“ \u0159ekl Bill chraptiv\u011b a sklopil pohled. C\u00edtil se \u0161patn\u011b, \u017ee Adama l\u00edbal jen ze zoufalstv\u00ed. Nebylo to to, co si Adam zaslou\u017eil, a Bill si cel\u00fdm srdcem p\u0159\u00e1l, aby to mohl vz\u00edt zp\u011bt.<\/div>\n
„Ne, to j\u00e1 jsem ten, kdo by se m\u011bl omluvit,“ \u0159ekl Adam. „Omlouv\u00e1m se, \u017ee nejsem Tom, a omlouv\u00e1m se, \u017ee kolem tebe nedok\u00e1\u017eu kontrolovat sv\u00e9 city.“<\/div>\n
Bill se na n\u011bj ml\u010dky d\u00edval. Jeho o\u010di byly velk\u00e9 a \u010dern\u00e9 od slz, kter\u00e9 vyronil nad dredat\u00fdm mlad\u00edkem a z drtiv\u00e9ho pocitu uvnit\u0159 sv\u00e9 hrudi, kter\u00fd se jen zhor\u0161oval, kdy\u017e pomyslel na to, \u017ee u\u017e ho nikdy znovu neuvid\u00ed.<\/div>\n
„To jen\u2026 nemysl\u00edm si, \u017ee si uv\u011bdomuje\u0161, jak jsi kr\u00e1sn\u00fd,“ \u0159ekl Adam se smutn\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Je to t\u011b\u017ek\u00e9, kdy\u017e si mus\u00ed\u0161 ka\u017ed\u00fd den p\u0159ipom\u00ednat, \u017ee osoba, se kterou tak stra\u0161n\u011b moc chce\u0161 b\u00fdt, je jen tv\u00fdm kamar\u00e1dem a ni\u010d\u00edm jin\u00fdm.“<\/div>\n
\n

Bill z\u010dervenal a sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt na to, co \u0159\u00edct. Nebylo to tak, jako by pro n\u011bj Adamovo vyzn\u00e1n\u00ed bylo p\u0159ekvapen\u00edm. To opravdu ne. Bill se pouze s\u00e1m ze sebe c\u00edtil h\u016f\u0159, \u017ee se pokou\u0161el kamar\u00e1dovu zamilovanost vyu\u017e\u00edt k tomu, aby napravil sv\u00e9 ran\u011bn\u00e9 srdce.<\/p><\/div>\n

Adam se na n\u011bj pod\u00edval a Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed n\u011bco \u0159\u00edct, ale nem\u011bl tu\u0161en\u00ed co. N\u00e1sledovalo n\u011bkolik dlouh\u00fdch vte\u0159in ticha, dokud se Adam nenat\u00e1hl pro svou bundu odhozenou v noh\u00e1ch Billovy postele.<\/div>\n
„M\u011bl bych j\u00edt,“ rozhodl se a sklopil pohled. „Opravdu douf\u00e1m, \u017ee se p\u0159es toho Toma jednou dostane\u0161. Pro tv\u00e9 vlastn\u00ed dobro.“<\/div>\n
Billovy o\u010di vyst\u0159elily k Adamov\u011b tv\u00e1\u0159i. Ta slova vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z jeho \u00fast zn\u011bla tak kone\u010dn\u011b, jako by Adam kon\u010dil jejich p\u0159\u00e1telstv\u00ed. Bill si nemyslel, \u017ee by dok\u00e1zal zvl\u00e1dnout b\u011bhem jedin\u00e9ho dne ztr\u00e1tu Toma i jednoho ze sv\u00fdch nejbli\u017e\u0161\u00edch p\u0159\u00e1tel.<\/div>\n
„Jsem v pohod\u011b?“ Zeptal se, a Adam se ve dve\u0159\u00edch pooto\u010dil a pod\u00edval se na n\u011bj. Zavrt\u011bl hlavou, ale pousm\u00e1l se.<\/div>\n
„Ne, ale budeme. Pot\u0159ebuju jen trochu \u010dasu d\u00e1l od tebe. U\u017e jsem unaven\u00fd z toho, jak s\u00e1m ze sebe d\u011bl\u00e1m bl\u00e1zna a p\u0159esv\u011bd\u010duju se, \u017ee ke mn\u011b bude\u0161 c\u00edtit to sam\u00e9, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee se to nikdy nestane.“ Adam vypadal zklaman\u011b, ale Bill nev\u011bd\u011bl, jestli se tak c\u00edt\u00ed kv\u016fli Billovi, nebo kv\u016fli sob\u011b samotn\u00e9mu. Jeho kamar\u00e1d mu kr\u00e1tce zam\u00e1val a pak byl pry\u010d.<\/div>\n
\n
***<\/strong><\/div>\n
\n

V p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch n\u011bkolika t\u00fddnech byl Bill v mizern\u00e9 n\u00e1lad\u011b, a z\u00e1rove\u0148 pln\u00fd nad\u011bje, kdykoliv mu jen zazvonil telefon. Pot\u00e9, co byl znovu a znovu zklam\u00e1n, kone\u010dn\u011b p\u0159ijal, \u017ee to Tom myslel up\u0159\u00edmn\u011b s t\u00edm, \u017ee u\u017e mu volat nebude. Od te\u010f u\u017e nebudou \u017e\u00e1dn\u00e1 \u0161eptan\u00e1 slova pln\u00e1 tr\u00e1pen\u00ed v pozdn\u00edch no\u010dn\u00edch hodin\u00e1ch, zat\u00edmco Billovi rodi\u010de tvrd\u011b spali naproti p\u0159es chodbu. U\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 rozhovory o tom, jak moc se pot\u0159ebuj\u00ed jeden druh\u00e9ho dotknout, pol\u00edbit se nebo se milovat. Bill si byl jist\u00fd, \u017ee u\u017e ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b nikdy nebude \u0161\u0165astn\u00fd.<\/p><\/div>\n

Nat\u00e1lie a jej\u00ed kamar\u00e1dky se ho sna\u017eily p\u0159im\u011bt, aby znovu za\u010dal randit, ale Bill prost\u011b nem\u011bl z\u00e1jem. Zam\u011b\u0159il se na svou \u0161koln\u00ed pr\u00e1ci a pouk\u00e1zal na to, \u017ee nem\u011blo cenu se nyn\u00ed s n\u011bk\u00fdm zapl\u00e9tat, kdy\u017e stejn\u011b za p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f odch\u00e1z\u00ed na vysokou \u0161kolu.<\/div>\n
Navzdory tomu, se jeho hlava poka\u017ed\u00e9 prudce oto\u010dila, kdykoliv jen zahl\u00e9dl ve \u0161kole n\u011bjakou dredatou hlavu. Byl to reflex; takov\u00fd, za kter\u00fd se c\u00edtil trochu trapn\u011b. O \u017e\u00e1dn\u00e9ho z t\u011bch kluk\u016f nem\u011bl z\u00e1jem a z\u00edr\u00e1n\u00ed na n\u011b mohlo vyslat n\u011bjak\u00e9 myln\u00e9 sign\u00e1ly.<\/div>\n
\n

Andreas se zdr\u017eoval jak\u00fdchkoliv pozn\u00e1mek o rand\u011bn\u00ed a v\u011bt\u0161inou spolu diskutovali o sv\u00e9m nadch\u00e1zej\u00edc\u00edm vysoko\u0161kolsk\u00e9m \u017eivot\u011b a o sv\u00fdch velk\u00fdch pl\u00e1nech. Odst\u011bhov\u00e1n\u00ed pry\u010d z domova bylo pro n\u011b velice vzru\u0161uj\u00edc\u00ed a bylo pot\u0159eba ud\u011blat spousta v\u011bc\u00ed. Oba si po\u017e\u00e1dali o stipendium a hledali n\u011bjak\u00e9 p\u0159ijateln\u00e9 koleje. Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee mu budou chyb\u011bt rodi\u010de, ale ne tak moc, jak moc se t\u011b\u0161il na odjezd.<\/p><\/div>\n

\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Ve \u010dtvrtek odpoledne, uprost\u0159ed ledov\u011b chladn\u00e9ho \u00fanora, si Bill prohl\u00ed\u017eel \u010dasopis v t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u00e1zdn\u00e9m Barnes & Nobles, zat\u00edmco \u010dekal na Andrease. Oba spolu pracovali na eseji o Dickensovi a m\u00edsto toho, aby tr\u00e1vili hodiny v nacpan\u00e9 knihovn\u011b ve \u0161kole, rozhodli se nastartovat sv\u016fj mozek kofeinem. Vr\u00e1til \u010dasopis zp\u00e1tky na polici a rozhodl se, \u017ee za\u010dne s k\u00e1vou d\u0159\u00edv, ne\u017e jeho kamar\u00e1d doraz\u00ed, oto\u010dil se a narazil do n\u011b\u010d\u00edho ramena. Otev\u0159el \u00fasta, aby se omluvil, kdy\u017e toho men\u0161\u00edho mu\u017ee s po ramena dlouh\u00fdmi hn\u011bd\u00fdmi vlasy poznal.<\/p><\/div>\n

„Georgu!“ Zvolal vesele. „Nevid\u011bl jsem t\u011b od\u2026“ Bill se sna\u017eil vzpomenout na posledn\u00ed okam\u017eik, kdy spolu mluvili, kdy\u017e se Georg zazubil a pozvedl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„\u2026od chv\u00edle, kdy jste m\u011b ty a Tom vzali do gay klubu.“<\/div>\n
Bill sklopil hlavu a \u0161iroce se usm\u00e1l, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na Georgovu neochotu do toho klubu vstoupit, ale Georg se na n\u011bj usm\u00e1l a prohl\u00ed\u017eel si jeho obli\u010dej. „Kluku, ty ses teda zm\u011bnil od chv\u00edle, kdy jsem t\u011b naposledy vid\u011bl.“<\/div>\n
„Jo, asi jo,“ usm\u00e1l se Bill pla\u0161e a projel si prsty skrz vlasy. „Tak\u017ee, jak se m\u00e1 Mel?“ Zeptal se zdvo\u0159ile. Na co se opravdu cht\u011bl zeptat, bylo, jak se m\u00e1 Tom. Billovy my\u0161lenky se st\u00e1le toulaly k Tomovi a k chv\u00edl\u00edm, kter\u00e9 str\u00e1vili spole\u010dn\u011b, bez ohledu na to, jak moc se minulost\u00ed zab\u00fdvat necht\u011bl.<\/div>\n
\n

„M\u00e1 se fajn. Vlastn\u011b se budeme br\u00e1t,“ \u0159ekl Georg a s \u00fa\u0161klebkem sklopil hlavu.<\/p><\/div>\n

„V\u00e1\u017en\u011b?“ Zeptal se Bill s vykulen\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
„Jo, za \u0161est t\u00fddn\u016f.“<\/div>\n
„P\u00e1ni, to je skv\u011bl\u00e9! Gratuluju!“ Bill se \u0161iroce usm\u00edval. Nastala chv\u00edle ticha a Bill si p\u0159\u00e1l, aby ho napadlo n\u011bco, co by hovor dovedlo ke Georgovu bratranci, ani\u017e by to bylo p\u0159\u00edli\u0161 o\u010dividn\u00e9.<\/div>\n
„No a co ty? Bude\u0161 brzo na vysok\u00e9?“ Zeptal se Georg, zat\u00edmco platil za svou k\u00e1vu.<\/div>\n
Bill si objednal \u010dernou k\u00e1vu a poupravil si ta\u0161ku, kter\u00e1 mu sklouzla z ramen, kdy\u017e hledal sv\u00e9 pen\u00edze.<\/div>\n
„Jo, takov\u00fd je pl\u00e1n,“ usm\u00e1l se a Georg p\u0159ik\u00fdvl a chystal se znovu promluvit, kdy\u017e mu zazvonil telefon. Bill sledoval, jak hovor p\u0159ijal, a jakmile za\u010dal mluvit, Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee na druh\u00e9m konci je Mel.<\/div>\n
„Okay, zlato, budu tam za vte\u0159inku,“ domluvil, vsunul si telefon do kapsy a obr\u00e1til se k Billovi. „Omlouv\u00e1m se, u\u017e mus\u00edm j\u00edt, ale opravdu r\u00e1d jsem t\u011b znovu vid\u011bl, Bille.“<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 tebe taky,“ usm\u00e1l se Bill a sledoval, jak star\u0161\u00ed mu\u017e odch\u00e1z\u00ed. Ani jedin\u00e9 slovo o Tomovi nebylo utrou\u0161eno. Bill m\u011bl sto chut\u00ed do sebe po\u0159\u00e1dn\u011b kopnout.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Byl p\u00e1tek odpoledne. \u0160kola byla tento t\u00fdden u konce a Bill byl pln\u00fd vzru\u0161en\u00ed. Z\u00edtra jeho otec pojede s n\u00edm a s Andreasem do New Yorku, prohl\u00e9dnout si potenci\u00e1ln\u00ed podm\u00ednky ubytov\u00e1n\u00ed.<\/p><\/div>\n

Bill byl v\u00edce ne\u017e trochu p\u0159ekvapen, kdy\u017e se jeho otec dobrovoln\u011b nab\u00eddl, \u017ee je sveze. H\u00e1dal by, \u017ee Jorg by mohl b\u00fdt v rozpac\u00edch, kdyby m\u011bl na univerzit\u011b p\u0159edstavit chlapce Billova vzhledu jako sv\u00e9ho syna. Mo\u017en\u00e1, \u017ee Jorg\u016fv m\u00edrn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1zor na Bill\u016fv meka-up m\u011bl n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho s p\u0159ekvapiv\u011b kr\u00e1snou serv\u00edrkou, kter\u00e1 obsluhovala jejich st\u016fl v restauraci p\u0159i oslav\u011b Billov\u00fdch osmn\u00e1ct\u00fdch narozenin.<\/div>\n
\u00da\u017easn\u011b vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed d\u00edvka po Billovi h\u00e1zela plach\u00e9, kradm\u00e9 pohledy, zat\u00edmco p\u0159ij\u00edmala jejich objedn\u00e1vky, a Bill j\u00ed opl\u00e1cel jej\u00ed pohled, fascinov\u00e1n jej\u00ed kr\u00e1sou. Obdivoval hust\u00e9 prameny ka\u0161tanov\u00fdch vlas\u016f, vysok\u00e9 l\u00edcn\u00ed kosti a neuv\u011b\u0159iteln\u011b velk\u00e9 smaragdov\u00e9 o\u010di, a\u017e vypadala jako n\u00e1dhern\u00fd obraz. A jeho otec v tom z\u00e1jmu sv\u00e9ho syna vid\u011bl v\u00edc, ne\u017e tam skute\u010dn\u011b bylo.<\/div>\n
\n

Bill m\u011bl i dal\u0161\u00ed d\u016fvod b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd. On a Adam spolu u\u017e zase mluvili. V\u010dera si k n\u011bmu Adam p\u0159isedl u ob\u011bda ve \u0161koln\u00ed j\u00eddeln\u011b, co\u017e se od toho fat\u00e1ln\u00edho polibku v Billov\u011b pokoji nestalo, a pov\u00eddali si celou ob\u011bdovou p\u0159est\u00e1vku. O\u010dividn\u011b Adam potkal n\u011bkoho, s k\u00fdm se nyn\u00ed v\u00eddal, a Bill byl za n\u011bj r\u00e1d. No, jedna jeho mal\u00e1 \u010d\u00e1st se c\u00edtila ubl\u00ed\u017een\u011b, \u017ee byl nahrazen, ale tyto pocity odtla\u010dil.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e Bill vracel knihy do sv\u00e9 sk\u0159\u00ed\u0148ky a \u010dekal, a\u017e se Andreas vr\u00e1t\u00ed ze z\u00e1chodu, kr\u00e1tce pohl\u00e9dl z okna a v\u0161iml si, jak stromy za\u010d\u00ednaj\u00ed obr\u00e1\u017eet. Zd\u00e1lo se, \u017ee jaro za\u010dne brzy. Jasn\u00e9 slunce a modr\u00e1 obloha p\u0159ipom\u00ednaly Billovi lo\u0148sk\u00e9 l\u00e9to a on se rychle oto\u010dil a vyhl\u00ed\u017eel v chodb\u011b sv\u00e9ho kamar\u00e1da, ne\u017e se jeho mysl mohla n\u011bkam zatoulat.<\/div>\n
Spat\u0159il jasn\u011b blon\u010fatou hlavu, zdvihl svou ta\u0161ku a roze\u0161el se k n\u011bmu.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e oba chlapci opustili are\u00e1l \u0161koly, Bill zaznamenal skupinu chlapc\u016f, kte\u0159\u00ed st\u00e1li na tr\u00e1vn\u00edku a hlasit\u011b mluvili, zat\u00edmco u toho \u017eiv\u011b m\u00e1chali rukama. V\u0161iml si, jak se zti\u0161ili, kdy\u017e kolem nich s Andreasem pro\u0161el, a c\u00edtil na sob\u011b jejich pohledy. Bill byl zvykl\u00fd, \u017ee si lid\u00e9 \u0161eptali nebo komentovali jeho vzhled a ignoroval je. M\u00edsto toho mu o\u010di p\u0159ist\u00e1ly na d\u00edvce v sukni tak kr\u00e1tk\u00e9, a\u017e si byl Bill jist\u00fd, \u017ee by mohl vid\u011bt barvu jej\u00edch kalhotek, kdyby se p\u0159edklonila. Kr\u00e1\u010dela p\u00e1r metr\u016f p\u0159ed nimi a Bill musel obdivovat, jak p\u0159irozen\u011b se pohybovala na sv\u00fdch vysok\u00fdch podpatc\u00edch.<\/p><\/div>\n

\n

Jakmile se\u0161li ze schod\u016f na chodn\u00edk, d\u00edvka odbo\u010dila doleva a proch\u00e1zela kolem mlad\u00edka s \u010dern\u00fdmi, spleten\u00fdmi vlasy, kter\u00fd st\u00e1l u br\u00e1ny jejich \u0161koly. Mlad\u00edk se op\u00edral o ze\u010f, s jednou nohou pokr\u010denou a chodidlem p\u0159itisknut\u00fdm ke zdi, zat\u00edmco se d\u00edval na lidi proch\u00e1zej\u00edc\u00ed kolem. Pot\u00e9, co po mlad\u00edkovi vrhla pohled, se d\u00edvka zastavila a usm\u00e1la se, zat\u00edmco se jej s naklon\u011bnou hlavou na n\u011bco zeptala. Bill nemohl vid\u011bt mlad\u00edkovu tv\u00e1\u0159, jeliko\u017e odvr\u00e1cen\u00fd jin\u00fdm sm\u011brem, ale hlubok\u00fd, lehce chraplav\u00fd hlas jej p\u0159inutil se na m\u00edst\u011b zastavit a z\u00edrat. Ten hlas by poznal v\u0161ude, ale \u010dlov\u011bk, kter\u00e9mu n\u00e1le\u017eel, tady b\u00fdt nemohl. Andreas se zastavil vedle n\u011bj a t\u00e1zav\u011b se na n\u011bj pod\u00edval.<\/p><\/div>\n

„Co se d\u011bje, Bille?“<\/div>\n
Mlad\u00edk s tmav\u00fdmi cornrows oto\u010dil hlavu za Andreasov\u00fdm hlasem a odstr\u010dil se od zdi.<\/div>\n
Bill p\u0159ekvapen\u00edm vyt\u0159e\u0161til o\u010di. „Tome<\/em>?“<\/p>\n

autor: Shefifty<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Shefifty Adam se na posteli posunul, aby se l\u00e9pe p\u0159izp\u016fsobil spojen\u00ed jejich rt\u016f a prohloubil polibek, zat\u00edmco Bill se v sob\u011b sna\u017eil vyvolat stejnou v\u00e1\u0161e\u0148, jak\u00e1 vyza\u0159ovala z druh\u00e9ho chlapce. Tak stra\u0161n\u011b moc cht\u011bl c\u00edtit n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e jen bolest, \u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[672],"tags":[],"class_list":["post-1139","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-najemnik"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1139","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1139"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1139\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1139"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1139"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1139"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}