{"id":1140,"date":"2017-07-18T15:00:00","date_gmt":"2017-07-18T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1133"},"modified":"2017-07-18T15:00:00","modified_gmt":"2017-07-18T14:00:00","slug":"vampire-sunrise-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/07\/18\/vampire-sunrise-2\/","title":{"rendered":"Vampire sunrise 2."},"content":{"rendered":"
autor: Becs<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
\n

P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed noc jsem se znovu vydal do metra a dle o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed jsem na\u0161el parti\u010dku znovu post\u00e1vat u vstupu do tunelu. Rozhl\u00ed\u017eeli se a \u010dekali, a\u017e se n\u00e1stupi\u0161t\u011b vypr\u00e1zdn\u00ed, aby mohli proklouznout dovnit\u0159. Kret\u00e9ni. Pravd\u011bpodobn\u011b \u010dekali, \u017ee tam na m\u011b znovu naraz\u00ed. J\u00e1 jsem se zat\u00edm schov\u00e1val za jedn\u00edm mohutn\u00fdm sloupem. Dok\u00e1zal jsem b\u00fdt prakticky neviditeln\u00fd, pokud jsem to zrovna pot\u0159eboval, ale kv\u016fli t\u011bmhle \u017eaba\u0159\u016fm jsem se nemusel ani sna\u017eit. Nev\u0161\u00edmali si ni\u010deho, co od nich bylo vzd\u00e1leno d\u00e1l ne\u017e deset centimetr\u016f.<\/p><\/div>\n

Tom se dr\u017eel kus stranou a op\u00edral se o ze\u010f. Na tv\u00e1\u0159i m\u011bl podivn\u00fd zachmu\u0159en\u00fd v\u00fdraz. Musel jsem se usm\u00e1t, kdy\u017e jsem zaznamenal s\u00e1dru, kter\u00e1 te\u010f zdobila jeho pravou ruku. Ne, \u017ee bych mu cht\u011bl opravdu ubl\u00ed\u017eit, ale minim\u00e1ln\u011b tohle si zaslou\u017eil. Kdyby m\u011b kdokoliv jin\u00fd bodl do \u017eeber, le\u017eel by v kalu\u017ei krve a cel\u00e1 dohoda s lidmi by mi byla naprosto ukraden\u00e1. Jen\u017ee Tom nebyl jen tak n\u011bkdo. Zaj\u00edmal m\u011b, a to hodn\u011b. Pr\u00e1v\u011b proto jsem sem znovu p\u0159i\u0161el. Nem\u011bl jsem p\u0159edstavu o tom, jestli budu m\u00edt p\u0159\u00edle\u017eitost s n\u00edm znovu neru\u0161en\u011b promluvit. P\u0159edpokl\u00e1dal jsem, \u017ee ho po minul\u00e9 zku\u0161enosti nenechaj\u00ed j\u00edt samotn\u00e9ho, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e m\u00e1 ruku v gypsu.<\/div>\n
\n

„D\u011blej, Tome, vyr\u00e1\u017e\u00edme,“ p\u0159ik\u00e1zal vysok\u00fd blon\u010f\u00e1k a pot\u00e1hl Toma za ruk\u00e1v mikiny, kdy\u017e souprava metra odjela a nez\u016fstal tu ani \u017eiv\u00e1\u010dek. Tom se v\u0161ak ani nehnul a je\u0161t\u011b v\u00edc se zamra\u010dil.<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 nikam nejdu,“ odbyl ho nakonec.<\/div>\n
„Co t\u00edm, kurva, mysl\u00ed\u0161?“ za\u0159val dlouh\u00e1n.<\/div>\n
„T\u00edm mysl\u00edm, \u017ee nikam nejdu,“ zopakoval Tom a odlepil se od zdi. Ze zem\u011b zvedl batoh a mrknul s n\u00edm po samozvan\u00e9m v\u016fdci, kter\u00fd fun\u011bl a zat\u00ednal ruce v p\u011bst. „Nevid\u00edm v tom \u017e\u00e1dn\u00fd smysl. Nech\u00e1pu na, co si to tu hrajeme. Lovci up\u00edr\u016f? Je to \u00fapln\u011b k ni\u010demu. Stejn\u011b se n\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00e9ho nikdy nepoda\u0159\u00ed chytit. A j\u00e1 u\u017e ani nevid\u00edm d\u016fvod, pro\u010d je chytat. Je to nesmysln\u00e9.“<\/div>\n
„A co tvoje ruka, Tome? Tohle ti ten up\u00edr ud\u011blal jen tak ze srandy? \u010cekal bych, \u017ee kone\u010dn\u011b pochop\u00ed\u0161, jak\u00e1 jsou hrozba. Vys\u00e1vaj\u00ed n\u00e1m krev a vra\u017ed\u00ed n\u00e1s. Nem\u016f\u017eeme je tu nechat jen tak se poflakovat.“<\/div>\n
„Kdyby m\u011b ten up\u00edr cht\u011bl zab\u00edt, byl bych u\u017e mrtv\u00fd. Tohle mi ud\u011blal jen proto, \u017ee jsem za\u00fato\u010dil prvn\u00ed,“ nadzvedl do vzduchu s\u00e1dru. „Mohl m\u011b rozdrtit jedin\u00fdm m\u00e1vnut\u00edm, ale neud\u011blal to. Mysl\u00edm, \u017ee se mnou cht\u011bl jen mluvit,“ dodal zamy\u0161len\u011b a skousl si spodn\u00ed ret.<\/div>\n
\n
„D\u011bl\u00e1\u0161 si prdel?“ vy\u0161t\u011bkl Andreas.<\/div>\n
„Ne, kon\u010d\u00edm,“ potvrdil Tom a za\u010dal si z bundy por\u016fznu vytahovat v\u0161elijak\u00e9 zbran\u011b. Kr\u00e1tk\u00e9 no\u017ee, n\u011bjakou malou pistolku, vrhac\u00ed hv\u011bzdice. Byla to docela vtipn\u00e1 pod\u00edvan\u00e1.<\/div>\n
„A co tv\u016fj bratr? Co ten by ti na to \u0159ekl?“ zeptal se blon\u010f\u00e1k zvl\u00e1\u0161tn\u00edm t\u00f3nem, p\u0159i kter\u00e9m se Tom zarazil.<\/div>\n
„Toho do toho netahej,“ odpov\u011bd\u011bl mu varovn\u011b. Hmm, tohle bylo v\u00e1\u017en\u011b zaj\u00edmav\u00e9.<\/div>\n
„Jak chce\u0161,“ prskl Andreas. Pokynul t\u011bm ostatn\u00edm, aby posb\u00edrali, co Tom vysypal, a pak u\u017e se znovu vydali do tunel\u016f. Tom se do\u0161oural a\u017e k lavi\u010dce a zt\u011b\u017eka se na ni posadil. Promnul si dlan\u00ed obli\u010dej a pak se zaklonil a op\u0159el.<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee tady jsi,“ ozn\u00e1mil naprosto ne\u010dekan\u011b, a\u017e jsem z toho p\u0159imrznul na m\u00edst\u011b. Myslel t\u00edm m\u011b? „Anebo jsem se u\u017e \u00fapln\u011b zbl\u00e1znil,“ zaklonil hlavu a promlouval ke stropu, kde sed\u011bl p\u00e1rek holub\u016f. „Cht\u011bl bych s tebou mluvit. Mohl bys j\u00edt za mnou? P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee nejsem ozbrojen\u00fd a klidn\u011b m\u011b bude\u0161 moct dorazit, pokud bude\u0161 cht\u00edt,“ dodal rezignovan\u011b. Na nic ne\u010dekal a vstal. Vyb\u011bhl schody z metra ven a svi\u017en\u00fdm tempem se vydal ulic\u00ed pry\u010d. N\u00e1sledoval jsem ho, u\u017e jen ze zv\u011bdavosti. Vy\u0161plhal jsem po po\u017e\u00e1rn\u00edm schodi\u0161ti jednoho z dom\u016f a sledoval ho p\u011bkn\u011b z v\u00fd\u0161ky. P\u0159eb\u00edhal jsem z jedn\u00e9 st\u0159echy na druhou a u\u017e\u00edval si p\u0159i tom v\u00fdhled na m\u011bsto. Jeden d\u016fm byl o kus d\u00e1l, tak\u017ee jsem se musel po\u0159\u00e1dn\u011b rozb\u011bhnout a pou\u017e\u00edt ve\u0161kerou svou up\u00edrskou s\u00edlu, abych se na n\u011bj dostal. Ten kr\u00e1tk\u00fd moment, kdy\u017e let\u00edm vzduchem a nev\u00edm jist\u011b, jestli dopadnu na pevn\u00fd povrch, jsem miloval. Ten n\u00e1val adrenalinu, kter\u00fd mi vibroval pod k\u016f\u017e\u00ed, byl to nejlep\u0161\u00ed, co jsem znal. Nohy mi trochu podklouzly pod sut\u00ed, ale jinak m\u00e9 p\u0159ist\u00e1n\u00ed bylo \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9.<\/div>\n
\n

Tom mezit\u00edm za\u0161el do jedn\u00e9 slep\u00e9 uli\u010dky a op\u0159el se o ze\u010f za kontejnerem. Lep\u0161\u00ed m\u00edsto pro na\u0161i sch\u016fzku si v\u00e1\u017en\u011b vybrat nemohl. Rozt\u0159esenou rukou si zap\u00e1lil cigaretu a opatrn\u011b skenoval okol\u00ed. Rozb\u011bhl jsem se a jedin\u00fdm ladn\u00fdm skokem jsem se snesl p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u011bj. Prost\u011b jsem si potrp\u011bl na po\u0159\u00e1dn\u00e9 entr\u00e9e.<\/p><\/div>\n

„Do prdele,“ zaklel Tom a cigareta mu vypadla z ruky. „Tohle mi ned\u011blej.“<\/div>\n
„Jsi lekav\u00fd,“ povyt\u00e1hl jsem obo\u010d\u00ed a vyrval mu z rukou krabi\u010dku i zapalova\u010d. Jednu cigaretu jsem vyklepl, vlo\u017eil mezi rty a zap\u00e1lil. Prvn\u00ed \u0161luk jsem do sebe nas\u00e1l a pak ji podal Tomovi. Nejd\u0159\u00edv se d\u00edval dost ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b, ale nakonec ji p\u0159ece jen p\u0159ijal.<\/div>\n
„D\u00edky, \u017ee jsi p\u0159i\u0161el,“ \u0159ekl, kdy\u017e si tak\u00e9 pot\u00e1hl.<\/div>\n
„No nen\u00ed za co,“ odpov\u011bd\u011bl jsem mu a znechucen\u011b kr\u010dil nos. „Pro\u010d zrovna tady?“<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee nechce\u0161, aby t\u011b n\u011bkdo vid\u011bl,“ vykoktal.<\/div>\n
„J\u00e1 s lidmi \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m nem\u00e1m,“ popo\u0161el jsem kousek d\u00e1l. „Pokud m\u011b teda necht\u011bj\u00ed zab\u00edt,“ st\u0159elil jsem po n\u011bm zl\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem t\u011b necht\u011bl zab\u00edt. Prost\u011b jsem se jen lekl a ruka mi vyst\u0159elila automaticky,“ h\u00e1jil se.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 by sis na tu ruku m\u011bl d\u00e1vat v\u011bt\u0161\u00ed pozor,“ zak\u0159enil jsem se a mrknul mu na s\u00e1dru.<\/div>\n
„Pou\u010dil jsem se,“ zvedl ji do vzduchu a taky se zaculil. Strach, kter\u00fd z n\u011bj p\u0159edt\u00edm vyza\u0159oval, pomalu mizel a jeho srdce u\u017e zase bilo v klidn\u011bj\u0161\u00edm rytmu. I tak jsem ale c\u00edtil, jak mu sladk\u00e1 krev proud\u00ed \u017eilami, a musel jsem polykat, abych zahnal sliny. U\u017e se mi dlouho nestalo, \u017ee bych se p\u0159estal \u00fapln\u011b ovl\u00e1dat a n\u011bkoho si dal k ve\u010de\u0159i. Jen\u017ee v bl\u00edzkosti tohohle kluka m\u011b v\u0161echno sebeovl\u00e1d\u00e1n\u00ed opou\u0161t\u011blo a v\u00edt\u011bzily p\u0159irozen\u00e9 pudy. \u017divo\u010di\u0161n\u00e1 touha a \u017e\u00edze\u0148. Nedok\u00e1zal jsem st\u00e1t na m\u00edst\u011b, a tak jsem za\u010dal popoch\u00e1zet sem a tam.<\/div>\n
\n

„Cht\u011bl jsem se ti za to omluvit,“ pokra\u010doval. „Opravdu jsem ti nikdy necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit.“<\/p><\/div>\n

„To zn\u00ed trochu zvl\u00e1\u0161tn\u011b, kdy\u017e to \u0159\u00edk\u00e1 lovec up\u00edr\u016f,“ r\u00fdpnul jsem si a ud\u011blal dal\u0161\u00ed kole\u010dko.<\/div>\n
„Nejsem lovec up\u00edr\u016f,“ br\u00e1nil se.<\/div>\n
„Asi tak p\u011bt minut,“ sko\u010dil jsem mu do toho se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Nikdy jsem ve skute\u010dnosti necht\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9ho naj\u00edt nebo snad zab\u00edt. V\u0161ichni jsme byli k\u00e1mo\u0161i. D\u011blal jsem to jen proto, \u017ee to d\u011blali oni. Jen\u017ee oni za\u010dali b\u00fdt \u00fapln\u011b posedl\u00ed. Ned\u011blaj\u00ed nic jin\u00e9ho ne\u017e tohle. U\u017e dlouho jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, \u017ee s t\u00edm seknu. \u0158ekl bych, \u017ee ty si m\u011b jen popostr\u010dil.“<\/div>\n
„Te\u010f m\u011b skoro mrz\u00ed ta zlomen\u00e1 ruka,“ zastavil jsem se a m\u011b\u0159il si ho pohledem.<\/div>\n
„M\u011b mrz\u00ed to bodnut\u00ed. Douf\u00e1m, \u017ee je to v po\u0159\u00e1dku,“ promlouval ke mn\u011b s obavou v o\u010d\u00edch. Byl tak sladk\u00fd, kdy\u017e projevoval takovou starost o zabij\u00e1ka. Tohle se mi je\u0161t\u011b nestalo.<\/div>\n
„Uzdravil jsem se asi tak za p\u011bt minut,“ uklidnil jsem ho. „P\u0159\u00ed\u0161t\u011b bys m\u011bl pou\u017e\u00edt n\u016f\u017e vyroben\u00fd ze st\u0159\u00edbra a ne jen post\u0159\u00edb\u0159en\u00fd. Z toho bych se tak rychle nedostal.“<\/div>\n
„D\u00e1v\u00e1\u0161 mi instrukce, jak t\u011b zab\u00edt?“ pousm\u00e1l se jedn\u00edm koutkem.<\/div>\n
„Je to to, pro co sis p\u0159i\u0161el?“ nadzvedl jsem vyz\u00fdvav\u011b bradu, ale on jen zakroutil hlavou.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00fd dal\u0161\u00ed boj. Tam dole v tunelu si \u0159ekl…“ na moment se zarazil, jako by sb\u00edral odvahu. „\u017de sis myslel, \u017ee bychom mohli b\u00fdt kamar\u00e1di. Bylo to m\u00edn\u011bno v\u00e1\u017en\u011b?“<\/div>\n
„Nev\u00edm, Tome. Chce\u0161 se se mnou kamar\u00e1dit?“ pronesl jsem dr\u00e1\u017ediv\u00fdm t\u00f3nem, o kter\u00e9m jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee mu zp\u016fsob\u00ed hus\u00ed k\u016f\u017ei. Bylo mi jasn\u00e9, \u017ee te\u010f mysl\u00ed na to, jak moc ho p\u0159itahuju. I kdybych nebyl schopen \u010d\u00edst jeho t\u011blesn\u00e9 reakce, prozradil by mi to pohled, kter\u00fdm sjel na m\u00e9 rty.<\/div>\n
\n

„Jsi tak n\u00e1dhern\u00fd,“ \u0159ekl bez dechu a tentokr\u00e1t se za sv\u00e1 slova ani nezastyd\u011bl.<\/p><\/div>\n

„Jsi tak \u010diteln\u00fd,“ zakroutil jsem pobaven\u011b hlavou a ud\u011blal krok bl\u00ed\u017e k n\u011bmu, tak\u017ee se jeho tepov\u00e1 frekvence op\u011bt zv\u00fd\u0161ila.<\/div>\n
„Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161? Um\u00ed\u0161 mi \u010d\u00edst my\u0161lenky?“ vykulil zd\u011b\u0161en\u011b o\u010di. Pravd\u011bpodobn\u011b si m\u011b u\u017e p\u0159edstavoval nah\u00e9ho. Ka\u017ed\u00fd to tak v p\u0159\u00edtomnosti up\u00edra m\u011bl. Byli jsme obda\u0159eni t\u00edmto darem ka\u017ed\u00e9ho upoutat. Ka\u017ed\u00fd po n\u00e1s tou\u017eil a nikdy byste nenarazili na o\u0161kliv\u00e9ho up\u00edra. Dostali jsme to do genetick\u00e9 v\u00fdbavy, abychom se stali je\u0161t\u011b lep\u0161\u00edmi a nebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00edmi lovci.<\/div>\n
„Neum\u00edm ti \u010d\u00edst my\u0161lenky,“ vyvedl jsem ho z omylu. „Ale sly\u0161\u00edm, jak ti bu\u0161\u00ed srdce, a taky v\u00edm, do kter\u00fdch m\u00edst se ti moment\u00e1ln\u011b hrne v\u0161echna krev.“<\/div>\n
„Sakra,“ zaklel Tom a p\u0159e\u0161l\u00e1pl z nohy na nohu. M\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee jeho d\u017e\u00edny byly st\u0159i\u017een\u00e9 tak, \u017ee nic neprozradily.<\/div>\n
„To je v pohod\u011b. Jsem na tuhle reakci zvykl\u00fd,“ popl\u00e1cal jsem ho po rameni, oto\u010dil se na pat\u011b a vydal se pry\u010d, proto\u017ee se mi z pach\u016f odpadk\u016f za\u010dal zvedat kufr. „Jdeme, Tome. Za\u010d\u00edn\u00e1m m\u00edt hlad.“<\/div>\n
Mocn\u00e9 zalap\u00e1n\u00ed po dechu m\u011b usv\u011bd\u010dilo, \u017ee moji dvojsmyslnou nar\u00e1\u017eku pochopil.<\/div>\n
„M\u00e1m t\u00edm na mysli burgery. Ne n\u011b\u010d\u00ed krk,“ zachechtal jsem se a neobt\u011b\u017eoval jsem se oto\u010dit. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee se za mnou d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji vyd\u00e1.<\/div>\n
\n

„Vegetari\u00e1nsk\u00fd hamburger a colu,“ nadiktoval korpulentn\u00ed serv\u00edrce, kdy\u017e jsme se usadili v nonstop bistru.<\/p><\/div>\n

„Vegetari\u00e1nsk\u00fd, Tome? To v\u00e1\u017en\u011b?“ nadzvedl jsem obo\u010d\u00ed nad jeho objedn\u00e1vkou.<\/div>\n
„Nej\u00edm maso,“ pokr\u010dil rameny a d\u00edval se v\u0161ude, jen ne na m\u011b. Bylo mi jasn\u00e9, \u017ee te\u010f, kdy\u017e m\u011b vid\u00ed v jasn\u00e9m sv\u011btle z\u00e1\u0159ivek, je pro n\u011bj situace je\u0161t\u011b slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Povzdychl jsem si a zahled\u011bl se ven z okna. Nebyli jsme daleko od Trafalgar square, tak\u017ee tu bylo docela ru\u0161no i v tuto no\u010dn\u00ed hodinu.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu na tebe m\u00edt p\u00e1r ot\u00e1zek?“ odv\u00e1\u017eil se nakonec a \u00fakosem na m\u011b pohl\u00e9dl.<\/div>\n
„Do toho,“ m\u00e1vnul jsem bez z\u00e1jmu rukou. Jistojist\u011b to budou ty stejn\u00e9 ot\u00e1zky jako poka\u017ed\u00e9.<\/div>\n
„Jak se jmenuje\u0161?“<\/div>\n
„Bill,“ odpov\u011bd\u011bl jsem kr\u00e1tce.<\/div>\n
„Bill?“ zopakoval zasko\u010den\u011b. „O\u010dek\u00e1val bych n\u011bjak\u00e9 honosn\u00e9 jm\u00e9no jako t\u0159eba Valeri\u00e1n nebo Dragomir.“<\/div>\n
„Pokud t\u011b to pot\u011b\u0161\u00ed, m\u00e1m bratrance, kter\u00fd se jmenuje Dragomir. R\u00e1d t\u011b s n\u00edm sezn\u00e1m\u00edm. I kdy\u017e si nejsem jist\u00fd, jestli se n\u011bkdy nau\u010dil po\u0159\u00e1dn\u011b mluvit. Je trochu pomalej\u0161\u00ed.“ Hodil jsem po n\u011bm pohledem a pokra\u010doval. „M\u00e9 cel\u00e9 jm\u00e9no je William Vladimir Tepes Kaulitz prvn\u00ed, pokud to mus\u00ed\u0161 v\u011bd\u011bt. William jsem po jednom chud\u00e9m roln\u00edkovi, kter\u00fd pomohl m\u00e9 matce, kdy\u017e se j\u00ed spla\u0161il povoz s ko\u0148mi. A proto\u017ee m\u011b m\u011bla r\u00e1da, zkracovala to na Billa, za co\u017e jsem j\u00ed vd\u011b\u010dn\u00fd.“ Zarazil jsem se a zamra\u010dil. Nikdy jsem tohle nikomu nevypr\u00e1v\u011bl.<\/a><\/div>\n
\n

„Oproti tomu Tom Trumper zn\u00ed dost nudn\u011b, co?“ za\u017eertoval. „Kaulitz prvn\u00ed? To mi n\u011bjak nejde dohromady.“<\/p><\/div>\n

„M\u016fj otec byl oby\u010dejn\u00fd \u010dlov\u011bk, kdy\u017e se do sebe s matkou zamilovali. Prom\u011bnila ho v up\u00edra, aby mohli b\u00fdt spolu, tak\u017ee odtud jm\u00e9no Kaulitz. A prvn\u00ed jsem proto, \u017ee m\u00e1m urozen\u00fd p\u016fvod,“ odfrkl jsem si, proto\u017ee jsem se o tuhle v\u00fdsadu nikdy neprosil a \u010dastokr\u00e1t mi znep\u0159\u00edjemnila \u017eivot.<\/div>\n
„Tak\u017ee jsi n\u011bco jako hrab\u011b nebo tak?“ vyzv\u00eddal d\u00e1l Tom.<\/div>\n
„Spr\u00e1vn\u00e9 ozna\u010den\u00ed je princ,“ uml\u010del jsem jeho nen\u00e1padn\u00e9 posm\u011b\u0161ky.<\/div>\n
„Chce\u0161 mi \u0159\u00edct, \u017ee tady sed\u00edm s opravdov\u00fdm princem?“<\/div>\n
„Tak n\u011bco,“ pokr\u010dil jsem neur\u010dit\u011b rameny. „Nep\u0159edstavuj si pod t\u00edm to sam\u00e9 jako ve va\u0161em sv\u011bt\u011b. U n\u00e1s to chod\u00ed trochu jinak.“<\/div>\n
„Jak?“ zeptal se dychtiv\u011b.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 p\u0159ed sebou up\u00edra a m\u016f\u017ee\u0161 se ho zeptat, na co jen chce\u0161, a tebe zaj\u00edm\u00e1 politika? To bych ne\u010dekal,“ usadil jsem ho na oko zklaman\u011b. Serv\u00edrka p\u0159ed n\u00e1s postavila dva tal\u00ed\u0159e, a tak jsme okam\u017eik setrvali v ml\u010den\u00ed i po tom, co ode\u0161la.<\/div>\n
„Ty tvoje o\u010di,“ zamumlal nakonec Tom. „Jak to d\u011bl\u00e1\u0161, \u017ee se ti m\u011bn\u00ed?“<\/div>\n
„Nen\u00ed to n\u011bco, co bych um\u011bl ovl\u00e1dat. Prost\u011b se zbarv\u00ed do modra p\u0159i obzvl\u00e1\u0161\u0165 siln\u00fdch emoc\u00edch.“<\/div>\n
„Nap\u0159\u00edklad?“ naklonil zv\u011bdav\u011b hlavu na stranu.<\/div>\n
„Vztek, hlad, cht\u00ed\u010d. M\u016f\u017ee to b\u00fdt cokoliv.“<\/div>\n
„A dole v t\u011bch chodb\u00e1ch to bylo co?“ zeptal se bez dechu a jeho srdce znovu za\u010dalo uh\u00e1n\u011bt.<\/div>\n
„Opravdu to chce\u0161 v\u011bd\u011bt?“ v\u011bnoval jsem mu pok\u0159iven\u00fd \u00fasm\u011bv a odlo\u017eil sv\u016fj burger na tal\u00ed\u0159. Propletl jsem si prsty a up\u0159en\u011b ho sledoval. Trvalo p\u00e1r okam\u017eik\u016f, ne\u017e opatrn\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„\u0158ekl bych, \u017ee kombinace hladu a cht\u00ed\u010de,“ p\u0159iznal jsem up\u0159\u00edmn\u011b. Nem\u011bl jsem v \u00famyslu p\u0159ed n\u00edm nic skr\u00fdvat. Opravu m\u011b zaj\u00edmal, a z\u00e1rove\u0148 mi lichotilo, jak je dychtiv\u00fd se dozv\u011bd\u011bt v\u0161echno o mn\u011b.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvnul nakonec.<\/div>\n
„Dob\u0159e? To je v\u0161echno, co na to \u0159ekne\u0161?“ rozesm\u00e1l jsem se a znovu popadl do ruky stydnouc\u00ed housku.<\/div>\n
„N\u011bjak nev\u00edm, co v\u00edc \u0159\u00edct,“ p\u0159iznal. Sv\u00e9ho j\u00eddla se zat\u00edm je\u0161t\u011b ani nedotkl.<\/div>\n
„Tak, Tome Trumpere. Co mi prozrad\u00ed\u0161 o sob\u011b?“<\/p>\n

autor: Becs<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed noc jsem se znovu vydal do metra a dle o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed jsem na\u0161el parti\u010dku znovu post\u00e1vat u vstupu do tunelu. Rozhl\u00ed\u017eeli se a \u010dekali, a\u017e se n\u00e1stupi\u0161t\u011b vypr\u00e1zdn\u00ed, aby mohli proklouznout dovnit\u0159. Kret\u00e9ni. Pravd\u011bpodobn\u011b \u010dekali, \u017ee tam na m\u011b znovu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[679],"tags":[],"class_list":["post-1140","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vampire-sunrise"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1140","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1140"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1140\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1140"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1140"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1140"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}