{"id":11417,"date":"2010-06-21T17:00:00","date_gmt":"2010-06-21T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11389"},"modified":"2010-06-21T17:00:00","modified_gmt":"2010-06-21T16:00:00","slug":"midnight-sun-ii-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/06\/21\/midnight-sun-ii-6\/","title":{"rendered":"Midnight Sun II 6."},"content":{"rendered":"
autor: Bubbly<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"406\"<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd vamp\u00fdr se na sebe d\u00edval do velk\u00e9ho zrcadla. Dlouh\u00e9 vlasy mu padaly do obli\u010deje a zakr\u00fdvaly unaven\u00e9 a zoufal\u00e9 o\u010di. Rty m\u011bl popraskan\u00e9 a u\u017e si ani nepamatoval, kdy se naposledy usm\u00e1l. \u010cist\u00fd alabastrov\u00fd krk hyzdily jen dv\u011b hlubok\u00e9 ranky s potrhan\u00fdmi okraji od Tomov\u00fdch zub\u016f. Bill si p\u0159ejel prsty po zran\u011bn\u00ed a m\u011bl dojem, \u017ee znovu c\u00edt\u00ed tu bolest a tu neskonalou slast, kdy\u017e mu Tom krk potrhal.<\/div>\n
Bill u\u017e necht\u011bl  \u010dekat. Necht\u011bl se d\u00edvat, jak Massen dost\u00e1v\u00e1 Toma pod svoji moc. Nedovol\u00ed mu, aby mu Toma vzal, obzvl\u00e1\u0161\u0165 ne potom, co se stalo v noci v jejich b\u00fdval\u00e9m domov\u011b. Kdy\u017e ho Tom pol\u00edbil, bylo to jako vr\u00e1tit se zp\u00e1tky do minulosti. Te\u010f u\u017e si Bill byl jist\u00fd. Nemohl nechat Toma upadnout takhle na dno. A i kdy\u017e se mu to nebude l\u00edbit, Bill ho zachr\u00e1n\u00ed ze sp\u00e1r\u016f Massena.<\/div>\n
Potichu se vykradl z pokoje. Byl si skoro jist\u00fd, \u017ee jeho my\u0161lenky vn\u00edm\u00e1 Viktor a nehodlal mu d\u00e1t jedinou z\u00e1minku, aby ho vl\u00e1dce mohl zastavit. Obrnil svou mysl tlustou a neprostupnou zd\u00ed a vyrazil z Viktorova s\u00eddla. Kdy\u017e vyb\u011bhl ven do tmy, naposledy se oto\u010dil a zav\u00e1hal. Mo\u017en\u00e1 d\u011bl\u00e1 chybu a mo\u017en\u00e1 se mu to vymst\u00ed, ale musel to zkusit. Te\u010f si nemohl dovolit ustoupit vlastn\u00edmu sv\u011bdom\u00ed. Zat\u0159epal hlavou, aby p\u0159estal p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, co by kdyby a vyrazil za br\u00e1ny k Massenovu domu.<\/p>\n<\/div>\n
Tom proch\u00e1zel chodbami domu, vyh\u00fdbal se zv\u011bdav\u00fdm pohled\u016fm ostatn\u00edch vamp\u00fdr\u016f z Massenova klanu. Nec\u00edtil se ve sv\u00e9 k\u016f\u017ei, nerv\u00f3zn\u011b se o\u0161\u00edval. Massen jeho my\u0161lenk\u00e1m nev\u011bnoval tolik pozornosti, kolik by m\u011bl, byl tak opil\u00fd jeho krv\u00ed, \u017ee ho nedok\u00e1zal uhl\u00eddat na ka\u017ed\u00e9m kroku. Proto byl te\u010f Tom trochu zmaten\u00fd t\u00edm, co se mu honilo hlavou. Poprv\u00e9 uvnit\u0159 sebe poc\u00edtil odpor sebe samotn\u00e9ho proti n\u011b\u010demu, co ho dr\u017eelo v \u0161achu.<\/div>\n
\n
Vy\u0161el na terasu za domem. Zap\u00e1lil si cigaretu a se zaklon\u011bnou hlavou vyfoukl nikotinov\u00fd  kou\u0159. Te\u010f, kdy\u017e byl vamp\u00fdr, nep\u0159in\u00e1\u0161elo mu kou\u0159en\u00ed takovou \u00falevu, jako kdy\u017e byl \u010dlov\u011bk. Op\u0159el se o kovov\u00e9 z\u00e1bradl\u00ed a sklopil hlavu. Sna\u017eil se vn\u00edmat jen ten nepokoj, kter\u00fd uvnit\u0159 n\u011bho panoval. Chv\u00edli m\u011bl dojem, \u017ee m\u00e1 v\u0161echno, \u017ee je svobodn\u00fd a voln\u00fd, ale v n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed chv\u00edli si uv\u011bdomil, \u017ee mu n\u011bco sch\u00e1z\u00ed. Jako kdyby kus jeho j\u00e1 sch\u00e1zel.<\/p>\n<\/div>\n
Najednou bl\u00edzko sebe poc\u00edtil n\u011bkoho ciz\u00edho. Ciz\u00ed my\u0161lenky, ciz\u00ed osoba. Prudce se oto\u010dil a p\u0159ekvapen\u011b stanul tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 vlastn\u00edmu bratrovi. Jeho o\u010di se zaleskly a horn\u00ed ret m\u00edrn\u011b ohrnul. P\u0159esto v\u0161ak nezavr\u010del a ani se po Billovi nevrhnul. „Tebe bych tu ne\u010dekal, Bille.“<\/div>\n
„Ani j\u00e1 bych ne\u010dekal, \u017ee tohle ud\u011bl\u00e1m,“ odv\u011btil mu Bill a zad\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. P\u0159ed sebou m\u011bl jen jedin\u00fd c\u00edl. Pomoc\u00ed vlastn\u00edch my\u0161lenek ovl\u00e1dnout Toma a dostat ho ze sp\u00e1ru Massena. V\u011bd\u011bl, c\u00edtil, \u017ee te\u010f m\u00e1 jednu jedinou \u0161anci.<\/div>\n
Tom mu pohled trp\u011bliv\u011b  opl\u00e1cel a vst\u0159eb\u00e1val to, co s\u00e1lalo z Billa. Byla to \u010dist\u00e1 s\u00edla, p\u0159esto v\u0161ak nebyla dost siln\u00e1, aby ho mohla pohltit. Bill se soust\u0159edil, nevn\u00edmal nic jin\u00e9ho ne\u017e Tomovy my\u0161lenky a sna\u017eil se svoj\u00ed silou naplnit i bratra, ale p\u0159esto, \u017ee nad n\u00edm Massen nem\u011bl plnou moc, byl dost siln\u00fd, aby si ho udr\u017eel tam, kde ho udr\u017eet cht\u011bl.  <\/div>\n
„Ale, ale, ale,“ ozvalo se za Billov\u00fdmi z\u00e1dy. Ledov\u011b ostr\u00e9 zasm\u00e1n\u00ed a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 zn\u00e1m\u00e9ho hlasu. Bill c\u00edtil, jak ho uvnit\u0159 bodly nep\u0159\u00edjemn\u011b vzpom\u00ednky. Pomalu se oto\u010dil a z\u016fstat z\u00edrat do studen\u00fdch fialov\u00fdch o\u010d\u00ed Massena. Ud\u011blal krok dozadu a za ramena ho chytil Tom. Bill sebou jen popla\u0161en\u011b trhl, ale v n\u00e1valu strachu se nevzmohl na jedin\u00fd pohyb.<\/div>\n
„U\u017e jsem si myslel, \u017ee t\u011b nikdy neuvid\u00edm, mali\u010dk\u00fd,“ zavrn\u011bl Massen a p\u0159istoupil k n\u011bmu.<\/div>\n
Bill polkl. „Jsem tu jen na okam\u017eik. P\u0159i\u0161el jsem si pro n\u011bco, co ti nepat\u0159\u00ed.“ Byl p\u0159ekvapen\u00fd, jak zn\u00ed jeho hlas klidn\u011b a vyrovnan\u011b. Strach s n\u00edm cloumal.<\/div>\n
Massen se zasm\u00e1l. „M\u00e1\u0161  na mysli sv\u00e9ho bratra? Tak to ne. Tom je m\u016fj.“<\/div>\n
Bill se nakr\u010dil a zavr\u010del, ale Tom ho nemilosrdn\u011b vzal za krkem a stiskl. Bill zak\u0148u\u010del a podlomily se pod n\u00edm kolena. Massen k n\u011bmu p\u0159istoupil, vzal ho za vlasy a zvr\u00e1til mu hlavu dozadu.<\/div>\n
„Tak\u017ee kdy\u017e u\u017e jsi tady, Bille, po\u010dk\u00e1\u0161 si tu na sv\u00e9ho p\u00e1na. Pochybuju, \u017ee bude r\u00e1d, a\u017e zjist\u00ed, pro\u010d jsi sem p\u0159i\u0161el.“<\/div>\n
„Viktor nen\u00ed jako ty,“ odsekl Bill a hned mu byla u\u0161t\u011bd\u0159ena bolestiv\u00e1 facka. Tom ho popadl nad loktem a odt\u00e1hl ho do domu. Do jedin\u00e9 m\u00edstnosti, na kterou m\u011bl Bill nejm\u00e9n\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9 vzpom\u00ednky\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Viktor sed\u011bl ve sv\u00e9  pracovn\u011b a \u010detl si jednu ze star\u00fdch knih v ko\u017een\u00e9 vazb\u011b, kter\u00e1 le\u017eela v knihovn\u011b. Isis, kter\u00e1 se od n\u011bho m\u00e1lokdy hnula na velkou vzd\u00e1lenost, sed\u011bla na pohovce a vypadala, \u017ee o n\u011b\u010dem p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed. Viktor zvedl o\u010di od knihy a zad\u00edval se na jej\u00ed tv\u00e1\u0159. Byla jako kdysi, kdy\u017e ji poznal. Bylo j\u00ed teprve patn\u00e1ct, kdy\u017e z n\u00ed ud\u011blal dhamp\u00fdrku. Mlad\u00e1, z\u016fstala na ulici a \u017eivila se prostituc\u00ed. Viktor j\u00ed sv\u00fdm zp\u016fsobem zachr\u00e1nil \u017eivot. Ud\u011blal z n\u00ed svoji ochr\u00e1nkyni a dal j\u00ed nov\u00fd smysl \u017eivota. Ale za tu dobu, co byla s n\u00edm, mu nikdy nezev\u0161edn\u011bla jej\u00ed kr\u00e1sa. Ple\u0165 m\u011bla s broskvov\u00fdm n\u00e1dechem, jasn\u011b zelen\u00e9 o\u010di byly po\u0159\u00e1d p\u0159\u00edtomn\u00e9 a ve st\u0159ehu, medov\u00e9 vlasy nosila z \u010d\u00e1sti uchycen\u00e9 sponou na temeni hlavy. Te\u010f, kdy\u017e v\u011bd\u011bla, \u017ee ji Viktor sleduje, zvedla hlavu a pod\u00edvala se mu do obli\u010deje.  <\/div>\n
„Co se ti hon\u00ed hlavou, Isis?“<\/div>\n
Pohodila rameny a zk\u0159\u00ed\u017eila si nohy do tureck\u00e9ho sedu. „Mysl\u00edm na Billa. M\u00e1m dojem, \u017ee jsem ho nikdy nevid\u011bla se usm\u00e1t.“<\/div>\n
Viktor odlo\u017eil knihu vedle sebe na st\u016fl. „Nemohla jsi vid\u011bt jeho sm\u00edch. Tr\u00e1p\u00ed se.“<\/div>\n
„Kv\u016fli sv\u00e9mu bratrovi?“ Isisina ot\u00e1zka zn\u011bla pon\u011bkud hloup\u011b, ale Viktor se trp\u011bliv\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvl. „Ano. Miluje ho, Isis. Je to n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e oby\u010dejn\u00e1 l\u00e1ska. A v na\u0161em sv\u011bt\u011b to znamen\u00e1 mnohem v\u00edc! Je to mnohem siln\u011bj\u0161\u00ed cit.“<\/div>\n
„A ty tak\u00e9 k n\u011bkomu chov\u00e1\u0161 takov\u00e9 city?“<\/div>\n
Viktor m\u00edrn\u011b sklonil hlavu. Nikdy se s Isis takhle nebavil, proto\u017ee ona nikdy takov\u00e9hle ot\u00e1zky nem\u011bla. Tohle bylo poprv\u00e9, co se zaj\u00edmala jako lidsk\u00e1 bytost. A mo\u017en\u00e1 proto se Viktor\u016fv pohled na ni tak zm\u011bnil. Z vte\u0159iny na vte\u0159inu ji za\u010dal vn\u00edmat jinak, ne\u017e by doopravdy m\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
„Pane?“ ozvala se potichu. Hlas m\u011bl jemn\u00fd jako holub\u00ed pe\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Isis, city jsou mocn\u00e1 zbra\u0148, ale i slabina. Dhamp\u00fd\u0159i jsou v\u011bt\u0161inou proti t\u00e9hle slabin\u011b, a z\u00e1rove\u0148 zbrani odoln\u00ed, a\u010dkoliv jsou to st\u00e1le lid\u00e9,“ obe\u0161el Viktor jej\u00ed odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
Isis neklidn\u011b poposedla. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee nem\u00e1m city?“<\/div>\n
„Ne, m\u00e1 drah\u00e1. Mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 v\u00edc citu ne\u017e kdokoliv jin\u00fd. Proto jsi pro m\u011b n\u011bkdy takovou z\u00e1hadou.“<\/div>\n
Dhamp\u00fdrka zmlkla a znovu se polo\u017eila do v\u00edru sv\u00fdch my\u0161lenek, a\u010dkoliv nep\u0159est\u00e1vala ostra\u017eit\u011b vn\u00edmat d\u011bn\u00ed kolem sebe. Viktor se s\u00e1m pro sebe pousm\u00e1l a d\u00edvku sledoval, kdy\u017e v tom ho zevnit\u0159 bodly Billovy vyd\u011b\u0161en\u00e9 my\u0161lenky. Prudce se postavil a chytil se za sp\u00e1nky. Isis okam\u017eit\u011b st\u00e1la po jeho boku a dot\u00fdkala se jeho pa\u017ee.<\/div>\n
Jakmile Viktor poznal Bill\u016fv strach, nep\u0159em\u00fd\u0161lel a vyb\u011bhl ze dve\u0159\u00ed s mladou dhamp\u00fdrkou v z\u00e1dech. \u017divot sv\u00e9ho mlad\u00e9ho sv\u011b\u0159ence nem\u011bl zrovna ve sv\u00fdch ruk\u00e1ch.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se kr\u010dil vedle postele a z\u00edral na Toma, kter\u00fd post\u00e1val kousek od n\u011bho u vyhasl\u00e9ho krbu. Od t\u00e9 doby, co Bill tuhle stra\u0161nou m\u00edstnost opustil, u\u017e v krbu nikdo ohe\u0148 nezap\u00e1lil. Nebyl d\u016fvod. A te\u010f se tady \u010dernovlas\u00fd chlapec tiskne ke zdi a t\u0159ese se hr\u016fzou. Nikdy se sem necht\u011bl vracet. Ale s\u00e1m si neuv\u011bdomil, \u017ee na pora\u017een\u00ed Massena pot\u0159ebuje v\u00edc ne\u017e jen pevnou v\u016fli a \u017edibec odvahy.<\/div>\n
Tom ho sledoval jisk\u0159iv\u00fdma o\u010dima. Ned\u00edval se na n\u011bho ani na\u0161tvan\u011b, ani sobecky, ani v\u00fdhru\u017en\u011b. Prost\u011b ho jenom pozoroval a Bill m\u011bl pocit, \u017ee v jeho pohledu na chv\u00edli zahl\u00e9dl l\u00edtost. A mo\u017en\u00e1 ten okam\u017eik mu vlil novou krev do \u017eil a chlapec se odv\u00e1\u017eil vklouznout do jeho my\u0161lenek i za cenu toho, \u017ee je s nimi mo\u017en\u00e1 bude sd\u00edlet Massen.<\/div>\n
Vamp\u00fdr poznal, o co se Bill sna\u017e\u00ed, a tak na n\u011bho zavr\u010del: „Nelez mi do hlavy, Bille!“<\/div>\n
Ale Bill se nenechal odm\u00edtnout a poda\u0159ilo se mu p\u0159ekonat tu k\u0159ehkou barir\u00e9ru v Tomov\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch. A najednou sami sebe sd\u00edleli navz\u00e1jem.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome,“<\/em> ozval se potichu Bill. Tom po n\u011bm st\u0159elil vra\u017eedn\u00fdm pohledem a Bill pokra\u010doval. „Pros\u00edm, bojuj s t\u00edm. Kv\u016fli mn\u011b.“<\/em><\/div>\n
Tom hlasit\u011b vydechl a sklopil hlavu. „O co ti jde? Mn\u011b u\u017e nem\u016f\u017ee\u0161 pomoct. Pat\u0159\u00edm Massenovi.“<\/em><\/div>\n
„Ale nemus\u00ed\u0161, Tome. Jen se mu postav. Pom\u016f\u017eu ti. Vr\u00e1t\u00edme se dom\u016f.“<\/em><\/div>\n
„Bille\u2026“<\/em><\/div>\n
„Tome, pros\u00edm!“<\/em> vydechl nahlas Bill. Jeho hlas zn\u011bl v Tomov\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch zoufale a to zoufalstv\u00ed sd\u00edleli oba dva, jako jedno t\u011blo a jedna du\u0161e.<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 to byla Billova prosba, mo\u017en\u00e1 Tomovo sv\u011bdom\u00ed, ale vamp\u00fdr opravdu uva\u017eoval nad t\u00edm, jak s\u00e1m sebe ochr\u00e1nit p\u0159ed Massenem. P\u0159ece jenom, kdy\u017e  v n\u011bm byla \u010d\u00e1st jeho bratra, bylo mnohem jednodu\u0161\u00ed vn\u00edmat sv\u011bt opravdov\u00fdma o\u010dima a ne o\u010dima n\u011bkoho jin\u00e9ho.  <\/div>\n
„Jak mi chce\u0161 pomoct?“ zeptal se a klekl si p\u0159ed Billa. Ten se p\u0159estal t\u0159\u00e1st a narovnal se. P\u0159esto nep\u0159est\u00e1val b\u00fdt ostra\u017eit\u00fd. Nat\u00e1hl ruku a dotkl se Tomova \u010dela.<\/div>\n
„Tady. Kdy\u017e m\u011b pust\u00ed\u0161 do svoj\u00ed mysli a dovol\u00ed\u0161 mi tam b\u00fdt, pom\u016f\u017eu ti se br\u00e1nit proti Massenovi. Ale mus\u00ed\u0161 ty s\u00e1m cht\u00edt. A\u017e Massen znovu povol\u00ed a p\u0159estane se na tebe soust\u0159edit, otev\u0159i svoje my\u0161lenky. Bude to pro m\u011b jednodu\u0161\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 dost s\u00edly, abys mi mohl pomoci se mu br\u00e1nit,“ odv\u011btil Tom.<\/div>\n
Bill v n\u011bm zase vid\u011bl sv\u00e9ho bratra a ne \u0161kodolibou krvela\u010dnou bestii. Kone\u010dn\u011b to byl ten Tom, kter\u00e9ho znal. Massen ho z\u0159ejm\u011b po\u0159\u00e1d nem\u011bl dost pod kontrolou. Po\u0159\u00e1d j\u00edm byl natolik opil\u00fd, \u017ee ho nedok\u00e1zal ovl\u00e1dnout.<\/div>\n
„Te\u010f,“ za\u0161eptal Bill.<\/div>\n
Tom zav\u0159el o\u010di a jeho mysl se otev\u0159ela Billov\u011b n\u00e1ru\u010di klidn\u00fdm my\u0161lenek. A v ten okam\u017eik, jako kdyby opravdu splynuli a pat\u0159ili jenom sob\u011b a nikomu jin\u00e9mu. Vz\u00e1jemn\u011b poci\u0165ovali s\u00edlu i slabost toho druh\u00e9ho. Ka\u017edou my\u0161lenku a pocit sd\u00edleli spolu. Zase byli jenom oni dva a sv\u011bt kolem p\u0159estal existovat\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bubbly<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bubbly \u010cernovlas\u00fd vamp\u00fdr se na sebe d\u00edval do velk\u00e9ho zrcadla. Dlouh\u00e9 vlasy mu padaly do obli\u010deje a zakr\u00fdvaly unaven\u00e9 a zoufal\u00e9 o\u010di. Rty m\u011bl popraskan\u00e9 a u\u017e si ani nepamatoval, kdy se naposledy usm\u00e1l. \u010cist\u00fd alabastrov\u00fd krk hyzdily jen dv\u011b hlubok\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[325],"tags":[],"class_list":["post-11417","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-midnight-sun-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11417","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11417"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11417\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11417"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11417"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11417"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}