{"id":1143,"date":"2017-07-16T15:00:00","date_gmt":"2017-07-16T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1136"},"modified":"2017-07-16T15:00:00","modified_gmt":"2017-07-16T14:00:00","slug":"tattoo-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/07\/16\/tattoo-19\/","title":{"rendered":"Tattoo 19."},"content":{"rendered":"
autor: Luki<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
B\u011bhem t\u00fddne n\u00e1m to nevych\u00e1zelo se sej\u00edt, proto\u017ee Tomovi se nevedlo ud\u011blat si pauzu v\u00edc ne\u017e p\u016fl hodinky na ob\u011bd a j\u00e1 m\u011bl u\u010den\u00ed a zkou\u0161ky. Chyb\u011bl mi. A j\u00e1 jemu nejsp\u00ed\u0161 taky, soud\u011b podle textovek a dlouh\u00fdch ve\u010dern\u00edch hovor\u016f, kter\u00e9 jsme spolu vedli.<\/div>\n
Nad\u011bje svitla a\u017e v p\u00e1tek, kdy Tomimu ne\u010dekan\u011b vypadla jedna z\u00e1kaznice a j\u00e1 m\u011b odpoledne jenom nudnou hodinu pracovek, ze kter\u00fdch by se mi mohlo pov\u00e9st se vyvl\u00edknout. Gustimu se ta my\u0161lenka z\u00e1\u0161kol\u00e1ctv\u00ed moc nel\u00edbila, ale na\u0161t\u011bst\u00ed byl ochotn\u00fd m\u011b ve v\u0161em podpo\u0159it. Vlastn\u011b ani m\u016fj p\u0159\u00edtel nebyl tou my\u0161lenkou a\u017e tak nad\u0161en\u00fd, jak jsem \u010dekal, i kdy\u017e to byl prvn\u00ed on, kdo mi napsal, jestli se nechci stavit, ale on se zase sna\u017eil si neznep\u0159\u00e1telit m\u00e9 rodi\u010de. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b bu\u010f jak bu\u010f, po matice jsem vyb\u011bhl ze \u0161koly, nasko\u010dil na linku busu jedouc\u00ed k Tomovu studiu a nedo\u010dkavost\u00ed jsem skoro nadskakoval na seda\u010dce. Od pond\u011bl\u00ed jsme se nevid\u011bli a j\u00e1 si po\u0159\u00e1d dokole\u010dka p\u0159ed o\u010dima p\u0159edstavoval sc\u00e9nu n\u00e1s dvou ve spr\u0161e. Ach jo.<\/div>\n
\n

Nad\u0161en\u011b jsem dob\u011bhl do studia a tak n\u011bjak jsem doufal, \u017ee hned za prosklen\u00fdmi dve\u0159mi naraz\u00edm na stejn\u011b nedo\u010dkav\u00e9ho Toma. Bohu\u017eel jsem se do\u010dkal jenom p\u0159ekvapen\u00e9ho Geova pohledu, nejsp\u00ed\u0161 se mu Tom zapomn\u011bl zm\u00ednit, \u017ee se zastav\u00edm.<\/p><\/div>\n

„Ahoj, Geo. Tom je vzadu?“ Zastavil jsem se u pult\u00edku a ze\u0161iroka se na Tomova kolegu usm\u00e1l.<\/div>\n
„Zdrav\u00edm, Bille. Jo, je vzadu, ale je\u0161t\u011b nen\u00ed hotov\u00fd.“ Nejist\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pl. „Hele, po\u010dkej tu, mrknu se tam, jo?“ Ne\u017e jsem se stihl nadechnout, Geo u\u017e byl u z\u00e1v\u011bsu a nakukoval dovnit\u0159. S Tomem prohodili p\u00e1r slov, kter\u00fdm jsem nerozum\u011bl, a pak se ke mn\u011b Georg oto\u010dil a k\u00fdvnul na m\u011b. „M\u00e1\u0161 j\u00edt dovnit\u0159, ale bude\u0161 je\u0161t\u011b muset na chv\u00edli po\u010dkat, a\u017e bude hotovo, mladej.“<\/div>\n
\n

Trochu m\u011b zamrzelo, \u017ee Tom m\u00e1 je\u0161t\u011b pr\u00e1ci, tak\u017ee jsem s povzdechem vstoupil do m\u00edstnosti za z\u00e1v\u011bsem. Na leh\u00e1tku, kde jsem i j\u00e1 s\u00e1m z\u00edskal sv\u00e1 dv\u011b tetov\u00e1n\u00ed, se rozvaloval n\u011bjak\u00fd klu\u010dina. Odhadoval jsem ho tak kolem dvaceti. Havran\u00ed vlasy v m\u00f3dn\u00edm, kr\u00e1tce st\u0159i\u017een\u00e9m st\u0159apat\u00e9m \u00fa\u010desu a ty nejmod\u0159ej\u0161\u00ed o\u010di, jak\u00e9 jsem kdy vid\u011bl. Byl to hezounek, ale z jeho lehce zamra\u010den\u00e9ho pohledu mu nebylo moc po chuti, \u017ee jsem naru\u0161il jejich tat\u00e9rskou chvilku.<\/p><\/div>\n

Okam\u017eit\u011b jsem vyhledal Tom\u016fv obli\u010dej. Co tohle bylo? Ten kluk vypadal, \u017ee by se Tomovi vydal v n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed vte\u0159in\u011b napospas pro cokoliv, s \u010d\u00edm by Tom p\u0159i\u0161el, a to se mi sakra nel\u00edbilo.<\/div>\n
\n

„No ahoj, zlato. Promi\u0148, \u017ee je\u0161t\u011b nejsem hotov\u00fd, ale Jimmy si na posledn\u00ed chv\u00edli rozmyslel motiv, tak\u017ee se to trochu prot\u00e1hlo. Nebude ti vadit, kdy\u017e si na chv\u00edli sedne\u0161 tady vedle m\u011b? U\u017e to nebude dlouho trvat.“ Mrknul na m\u011b a t\u00edm, jak se sklonil zp\u00e1tky nad mlad\u00edk\u016fv prav\u00fd bok, mu unikl nejd\u0159\u00edv \u0161okovan\u00fd a pak na\u0161tvan\u00fd Jimmyho pohled, kter\u00fdm se do m\u011b zavrtal. Jo jo, chlape\u010dku, tady u\u017e je to obsazeno.<\/p><\/div>\n

Prot\u00e1hl jsem se zezadu kolem leh\u00e1tka, abych se dostal na k\u0159es\u00edlko soused\u00edc\u00ed s Tomov\u00fdm. Cht\u011bl jsem si sednout, ale Tom m\u011b zastavil.<\/div>\n
„Nezapomn\u011bl jsi na n\u011bco?“ Nech\u00e1pav\u011b jsem se oto\u010dil, jestli jsem n\u011bco n\u011bkde nemotorn\u011b nesrazil a pak se kouknul na Toma. Tomu pobaven\u011b cukaly koutky. „T\u0159eba ahoj a pusu?“ Je\u017ei\u0161, j\u00e1 jsem jelito. \u010cerve\u0148 se mi nahrnula do tv\u00e1\u0159\u00ed a bylo mi trapn\u011b, ale nenechal jsem si uj\u00edt p\u0159\u00edle\u017eitost na chv\u00edli si p\u0159ivlastnit Tomovy rty pro sebe. Jenom a\u0165 Jimmy, nebo Timmy nebo jak se ten po\u0161uk jmenoval, jenom a\u0165 vid\u00ed.<\/div>\n
A taky \u017ee vid\u011bl a nejsp\u00ed\u0161 se mu to v\u016fbec nel\u00edbilo, proto\u017ee n\u00e1s od sebe odtrhlo jeho odka\u0161l\u00e1n\u00ed a podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00e1 pozn\u00e1mka, jestli u\u017e bychom to nemohli dokon\u010dit.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\n
Tak jsem se kone\u010dn\u011b posadil do k\u0159es\u00edlka a Tom se vrhl na dokon\u010den\u00ed pr\u00e1ce. Byla radost na n\u011bho koukat, hlavn\u011b kdy\u017e m\u011b sledov\u00e1n\u00ed jeho \u0161ikovn\u00fdch prst\u00edk\u016f v\u016fbec nebol\u00ed. Fascinoval m\u011b Tom\u016fv soust\u0159ed\u011bn\u00fd v\u00fdraz na pr\u00e1ci, kter\u00fd byl ka\u017edou chvilkou nahrazen spokojen\u00fdm \u00fasm\u011bvem, to ve chv\u00edl\u00edch, kdy se na m\u011b pod\u00edval. H\u0159\u00e1lo m\u011b to nejen u srdce a mysl\u00edm, \u017ee Jimmy, kter\u00fd si t\u011bch na\u0161ich pohled\u016f v\u0161\u00edmal, byl u\u017e ke konci docela p\u011bkn\u011b vyto\u010den\u00fd. Nejsp\u00ed\u0161 si na Toma d\u011blal z\u00e1lusk, ale m\u011bl sm\u016flu, he\u010d.<\/div>\n
Zad\u00edval jsem se na motiv, kter\u00fd vr\u00fdval Tomi do Jimmyho k\u016f\u017ee, a musel jsem zadr\u017eet sm\u00edch. Nebyl jsem si \u00fapln\u011b jist\u00fd, ale z \u00fahlu, ve kter\u00e9m jsem sed\u011bl, to vypadalo jako hlava jednoro\u017ece s n\u011bjak\u00fdmi \u0161\u00edlen\u00fdmi \u010d\u00ednsk\u00fdmi znaky. Bylo to do sebe zamotan\u00e9 v \u0161\u00edlen\u00e9 zm\u011bti, ale jestli jsem mohl soudit, autor si s t\u00edm dal ur\u010dit\u011b hodn\u011b pr\u00e1ce. Mysl\u00edm, \u017ee pro Toma byla tohle ur\u010dit\u011b velk\u00e1 v\u00fdzva. Pamatuju si, jak \u0159\u00edkal, \u017ee tyhle sl\u00e1taniny naprosto nesn\u00e1\u0161\u00ed. No je\u0161t\u011b \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee to nebylo barevn\u00e9. I kdy\u017e jsem nech\u00e1pal, \u017ee tohle chce m\u00edt ten kluk do konce \u017eivota na k\u016f\u017ei. \u0160\u00edlen\u00e9.<\/div>\n
\n

Trvalo to dal\u0161\u00edch asi patn\u00e1ct minut, ne\u017e Tom p\u0159elepil novou k\u00e9rku f\u00f3li\u00ed a vyslal zklaman\u00e9ho Jimmyho zaplatit ke Georgovi.<\/p><\/div>\n

Pak si rychle svl\u00e9kl rukavice, zahodil je do ko\u0161e k ubrousk\u016fm, kter\u00fdmi ut\u00edral krev z k\u016f\u017ee b\u011bhem tetov\u00e1n\u00ed, a t\u00e9m\u011b\u0159 vz\u00e1p\u011bt\u00ed jsem se ocitl v jeho h\u0159ejiv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed. Na obli\u010deji m\u011b za\u0161imraly vousy. Na chv\u00edli jsem se oddal jeho v prvn\u00edch chv\u00edl\u00edch n\u011b\u017en\u00e9mu l\u00edb\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 b\u011bhem p\u00e1r nadechnut\u00ed mohlo klidn\u011b zp\u016fsobit men\u0161\u00ed torn\u00e1do, proto\u017ee v n\u00e1s obou se za cel\u00fd t\u00fdden nahromadilo hodn\u011b p\u0159ebyte\u010dn\u00e9 energie.<\/div>\n
„Hele, k\u00e1mo, jdu pro ob\u011bd, nechcete vz\u00edt taky- ale sakra, to ze sebe nikdy ty ruce nesund\u00e1te?“ Georg si zalo\u017eil ruce v bok s v\u00fdrazem mravok\u00e1rce na obli\u010deji. „Po\u010dkejte aspo\u0148, a\u017e vypadnu ven, jo?“<\/div>\n
„Po\u010dkej chv\u00edli, jo?“ Za\u0161eptal mi Tom do ucha a u\u017e se ohnal po na\u0161em osobn\u00edm kazi\u0161ukovi. Geo ov\u0161em nebyl v\u010derej\u0161\u00ed a Tomovu \u00fatoku se \u0161ikovn\u011b vyhnul.<\/div>\n
„Ku\u0161uj, Geo. To nem\u016f\u017ee\u0161 m\u00edt trochu toho pochopen\u00ed? Kdy\u017e u\u017e pominu t\u011bch p\u00e1r mozkov\u00fdch bun\u011bk, kter\u00e9 se te\u010f nejsp\u00ed\u0161 poztr\u00e1cely v r\u016fzn\u00fdch z\u00e1kout\u00edch tv\u00e9 \u0161i\u0161ky, tak se zkus zeptat aspo\u0148 sv\u00e9ho p\u00e9ra, cos mohl \u010dekat, kdy\u017e sem te\u010f bez ohl\u00e1\u0161en\u00ed vpadne\u0161?“<\/div>\n
\n

„Je\u017ei\u0161, tak sorry, no. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b jsem na v\u00e1s cht\u011bl b\u00fdt hodn\u00fd a don\u00e9st v\u00e1m n\u011bco k j\u00eddlu. Ale vyseru se na to, kdy\u017e v\u00e1m tu tak vad\u00edm.“ U\u017e to vypadalo, \u017ee je Geo p\u0159ekvapiv\u011b ur\u00e1\u017eliv\u00e1 citlivka, kdy\u017e se Tom nat\u00e1hl a lehce jej bouchl do ramene.<\/p><\/div>\n

„Fajn, tak sorry. Pros\u00edm, donesl bys mi to, co oby\u010dejn\u011b, a Billovi…?“ Oto\u010dil se na m\u011b a j\u00e1, i kdy\u017e jsem m\u011bl trochu hlad, jsem n\u011bjak nev\u011bd\u011bl, na co bych m\u011bl chu\u0165. Teda krom\u011b Toma.<\/div>\n
„Co t\u0159eba pizzu, Bille? Tou se vy mlad\u00ed cpete prakticky po\u0159\u00e1d, ne?“ Necht\u011bl jsem do n\u011bj r\u00fdpat, \u017ee zase tak moc star\u0161\u00ed ode m\u011b nen\u00ed, ale pizza zn\u011bla fajn.<\/div>\n
„Jo, klidn\u011b. Jenom nic ostr\u00e9ho. Nejl\u00edp n\u011bco, kde je co nejv\u00edce s\u00fdra.“<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161, dal\u0161\u00ed vegetari\u00e1n? Fajn, nen\u00ed probl\u00e9m. Hele, budu pry\u010d tak dvacet minut, ale m\u016f\u017eu se s t\u00edm courat, tak\u017ee dvace p\u011bt? Si kdy\u017e tak nastavte bud\u00edka, a\u0165 v\u00e1s zase nep\u0159ekvap\u00edm.“ Vypl\u00e1zl na n\u00e1s jazyk jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b a vypadal legra\u010dn\u011b. „J\u00e1 jdu. Bavte se, d\u011bti.“<\/div>\n
„To se neboj, to my budeme.“ Tom\u016fv v\u0161e\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed \u00fasm\u011bv se mi l\u00edbil. Za ruce si m\u011b p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b, abych si mohl sednout do jeho kl\u00edna. P\u00e9\u010de, kterou mi pak v\u011bnovaly nejen jeho \u0161ikovn\u00e9 ruce, ale i rty, kter\u00e9 ope\u010dov\u00e1valy poko\u017eku m\u00e9ho krku, byla t\u00e9m\u011b\u0159 k nevydr\u017een\u00ed. Na\u0161e kl\u00edny na sob\u011b byly nam\u00e1\u010dknut\u00e9 vinou mal\u00e9ho prostoru na k\u0159esle, ale komu to vadilo? Tak\u017ee nebylo divu, \u017ee jsme ztratili pojem o \u010dase.<\/div>\n
\n

„Hej, d\u011bcka, je tam v\u0161echno slu\u0161n\u00e9? M\u00e1m dlabanec.“<\/p><\/div>\n

Tom se kousek odt\u00e1hl a zmu\u010den\u011b zast\u00e9nal.<\/div>\n
„Slibuju, \u017ee si to vynahrad\u00edme, jo? T\u0159eba z\u00edtra nem\u00e1m pr\u00e1ci a ty nem\u00e1\u0161 \u0161kolu, m\u016f\u017eeme n\u011bco podniknout.“<\/div>\n
„Hele, j\u00e1 to klidn\u011b sn\u00edm s\u00e1m, vy dva nadr\u017eenci.“<\/div>\n
„Je to kret\u00e9n, ale nau\u010d\u00ed\u0161 se ho m\u00edt r\u00e1d.“ Tom na m\u011b mrknul.<\/div>\n
„Abys v\u011bd\u011bl, j\u00e1 to sly\u0161el. A jdu dovnit\u0159.“ Vlastn\u011b byl Geo super. Mysl\u00edm, \u017ee s Tomem m\u011bli takov\u00e9 to p\u0159\u00e1telstv\u00ed, co u\u017e toho hodn\u011b vydr\u017eelo, a m\u016f\u017eou se na sebe spolehnout. N\u011bco jako j\u00e1 s Gustim.<\/div>\n
Pak jsme spolu v\u0161ichni t\u0159i sed\u011bli vzadu, ob\u011bdvali a j\u00e1 se i p\u0159es Tom\u016fv odpor<\/em> dozv\u011bd\u011bl hodn\u011b z jeho obdob\u00ed puberty. Geo se vylo\u017een\u011b vy\u017e\u00edval tr\u00e1pit Toma sv\u00fdmi historkami. J\u00e1 se ov\u0161em v\u00fdborn\u011b bavil.<\/div>\n
\n

U\u017e byl t\u00e9m\u011b\u0159 konec pauzy, ne\u017e m\u011bl dorazit dal\u0161\u00ed Tom\u016fv z\u00e1kazn\u00edk, kdy\u017e za\u010dal Tom\u016fv mobil vyzv\u00e1n\u011bt. Ten se jenom pod\u00edval na \u010d\u00edslo a hovor zam\u00edtnul. \u0158\u00edkal jsem si, \u017ee nechce b\u00fdt ru\u0161en\u00fd, ale podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed v jeho obli\u010deji nejsp\u00ed\u0161 plynulo z n\u011b\u010deho jin\u00e9ho. Necht\u011bl jsem vyzv\u00eddat, ale ve chv\u00edli, kdy Tom telefonuj\u00edc\u00edho nep\u0159ijal je\u0161t\u011b dvakr\u00e1t, u\u017e m\u011b zv\u011bdavost vylo\u017een\u011b u\u017e\u00edrala.<\/p><\/div>\n

Geo sed\u00edc\u00ed naproti mn\u011b nejsp\u00ed\u0161 v\u011bd\u011bl, o co jde, proto\u017ee nebyl zv\u011bdav\u00fd, sp\u00ed\u0161 Toma nejist\u011b pozoroval, jako by nev\u011bd\u011bl, jestli by jeho kamar\u00e1d hovor m\u011bl nebo nem\u011bl zvednout.<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed pokus volaj\u00edc\u00edho u\u017e ale Tom nevydr\u017eel a s nad\u00e1vkami jej p\u0159ijal.<\/div>\n
\n

„CO?“ Chv\u00edli poslouchal, co mu \u0159\u00edkal ten na druh\u00e9 stran\u011b a celou dobu visel pohledem na mn\u011b. V\u016fbec se mi nel\u00edbila zlost, kter\u00e1 zast\u0159ela Tom\u016fv obli\u010dej. „Ne, u\u017e jsem ti \u0159\u00edkal… tys mi nerozum\u011bl? Hele, vydr\u017e-“ Tom se postavil s mobilem na rameni. „Omluv\u00edte m\u011b na chv\u00edli, nechci b\u00fdt sprost\u00fd p\u0159ed v\u00e1mi, hned jsem zp\u00e1tky.“ A p\u0159e\u0161el za z\u00e1v\u011bs dop\u0159edu, kde jsme s Geem u\u017e nemohli sly\u0161et, jak se roz\u010diluje s k\u00fdmkoliv p\u0159es telefon.<\/p><\/div>\n

Sv\u00fdm pohledem jsem visel na z\u00e1v\u011bsu a na zbytek pizzy, kter\u00fd jsem do t\u00e9 doby dr\u017eel v ruce, jsem \u00fapln\u011b zapomn\u011bl. Na sob\u011b jsem c\u00edtil Ge\u016fv pohled, tak\u017ee ani\u017e bych p\u0159eru\u0161il sv\u00e9 z\u00edr\u00e1n\u00ed, jsem se ho musel zeptat.<\/div>\n
„Ty v\u00ed\u0161, o co jde, \u017ee?“ Blesknul jsem po n\u011bm pohledem a narazil na Ge\u016fv omluvn\u00fd pohled.<\/div>\n
„Jo, mysl\u00edm, \u017ee tu\u0161\u00edm, ale tohle byste m\u011bli s Tomem probrat sami mezi sebou.“ Pokr\u010dil rameny a dojedl sv\u00fdch p\u00e1r soust ob\u011bda. „Ale nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t. Jestli to m\u016f\u017eu \u0159\u00edct, mladej, je\u0161t\u011b jsem Toma nevid\u011bl takhle pobl\u00e1zn\u011bn\u00e9ho jako do tebe. Tak\u017ee kl\u00eddek, jo?“<\/div>\n
\n

Bo\u017ee, ani m\u011b nenapadlo, \u017ee bych se m\u011bl b\u00e1t zrovna tohohle. Te\u010f se mi ale v hlav\u011b usadil \u010derv\u00ed\u010dek pochybnost\u00ed. Ne\u017e jsem ov\u0161em stihnul vyvinout ty nejhor\u0161\u00ed mo\u017en\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e, Tom byl zp\u00e1tky. Frustrovan\u011b odhodil mobil na stole\u010dek, kam si odkl\u00e1dal v\u011bci b\u011bhem pr\u00e1ce a svalil se do k\u0159es\u00edlka vedle m\u011b.<\/p><\/div>\n

„No nic, nech\u00e1v\u00e1m v\u00e1s tu o samot\u011b, a\u0165 m\u016f\u017eu bezpe\u010dn\u011b vst\u0159ebat ob\u011bd.“ Zbab\u011ble utekl z m\u00edstnosti pry\u010d.<\/div>\n
Tom\u016fv pohled se mi moc nel\u00edbil, jenom\u017ee jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee se zeptat mus\u00edm. A Tom vypadal, \u017ee s\u00e1m od sebe neza\u010dne. Takhle jsem si to teda dneska nep\u0159edstavoval.<\/p>\n

autor: Luki<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Luki B\u011bhem t\u00fddne n\u00e1m to nevych\u00e1zelo se sej\u00edt, proto\u017ee Tomovi se nevedlo ud\u011blat si pauzu v\u00edc ne\u017e p\u016fl hodinky na ob\u011bd a j\u00e1 m\u011bl u\u010den\u00ed a zkou\u0161ky. Chyb\u011bl mi. A j\u00e1 jemu nejsp\u00ed\u0161 taky, soud\u011b podle textovek a dlouh\u00fdch ve\u010dern\u00edch hovor\u016f,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[667],"tags":[],"class_list":["post-1143","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-tattoo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1143","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1143"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1143\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1143"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1143"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1143"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}