{"id":11434,"date":"2010-06-19T18:00:00","date_gmt":"2010-06-19T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11406"},"modified":"2010-06-19T18:00:00","modified_gmt":"2010-06-19T17:00:00","slug":"a-beautiful-disaster-19-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/06\/19\/a-beautiful-disaster-19-1-2\/","title":{"rendered":"A Beautiful Disaster 19. (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: bmccray<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Je\u0161t\u011b  ne\u017e se pust\u00edte do \u010dten\u00ed, cht\u011bla bych v\u00e1m v\u0161em \u0159\u00edct – jeliko\u017e nejsem sobec \ud83d\ude00 – \u017ee s p\u0159ekladem tohoto d\u00edlu mi pomohla m\u00e1 sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00e1 du\u0161e, a kdy\u017e mi bylo opravdu zle, tak to vzala za m\u011b a p\u0159elo\u017eila v\u00e1m celou druhou \u010d\u00e1st. Tak\u017ee jen d\u00edky Katie m\u00e1te 19. d\u00edl, proto\u017ee b\u00fdt to na mn\u011b, nedostanete ho nikdy \ud83d\ude00 Tak j\u00ed pod\u011bkujte v komentech za to, \u017ee m\u011b m\u00e1 tak r\u00e1da a ud\u011blala to pro v\u00e1s \ud83d\ude42 Deni<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
A j\u00e1 k tomu p\u0159id\u00e1v\u00e1m je\u0161t\u011b n\u011bco. Jeliko\u017e p\u0159eklad v\u00edce m\u00e9n\u011b v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch d\u00edlech p\u0159evzala Katie, ale moment\u00e1ln\u011b m\u00e1 zlomenou ruku, jde j\u00ed to pomalu, bude tu odte\u010f jen jeden d\u00edl t\u00fddn\u011b, aby pak nenastala dlouh\u00e1 mezera, ned\u00e1 se nic d\u011blat… d\u00edly jsou to dlouhat\u00e1nsk\u00e9 a holt, kdy\u017e nefunguje v\u0161echno jak m\u00e1, jde to t\u011b\u017eko… tak te\u010f u\u017e si u\u017eijte extra dlouh\u00fd d\u00edl, dal\u0161\u00ed bude a\u017e v p\u00e1tek, pa J. :o)<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"394\"<\/div>\n
Bill\u016fv pohled<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
S Tomem jsme akor\u00e1t p\u0159ijeli zp\u011bt z Hemptnu. Ve\u0161el jsem do domu a rovnou do koupelny. Opravdu jsem to nutn\u011b pot\u0159eboval. Kdy\u017e jsem skon\u010dil, opl\u00e1chl jsem si ruce a pod\u00edval se na sebe do zrcadla. Odr\u016fstaj\u00ed mi ko\u0159\u00ednky. Povzdechl jsem si, proto\u017ee si vlasy obarvit nem\u016f\u017eu. Vypl\u00e1zl jsem na sv\u016fj odraz jazyk a vr\u00e1til se zp\u011bt do ob\u00fdvac\u00edho pokoje. V\u0161iml jsem si, \u017ee na z\u00e1znamn\u00edku blikaj\u00ed 3 zpr\u00e1vy.<\/p>\n<\/div>\n
Prvn\u00ed zpr\u00e1va: Dobr\u00fd den, pane Kaulitz, tady doktor Michaels z kliniky Svat\u00e9 Marie. Vol\u00e1m, abych potvrdil va\u0161\u00ed kontrolu, des\u00e1t\u00e9ho. A tak\u00e9 prohl\u00eddku nemocnice na ten sam\u00fd den. Pokud m\u00e1te n\u011bjak\u00e9 ot\u00e1zky, pros\u00edm, zavolejte mi. P\u0159eji p\u011bkn\u00fd den. Nashledanou.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Dob\u0159e, tak tohle si mus\u00edm n\u011bkam napsat.<\/p>\n<\/div>\n
D\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
Druh\u00e1 zpr\u00e1va: Hej, Bille, drahou\u0161ku! Tady Celia! Mus\u00edme se sej\u00edt \u010dtvrt\u00e9ho \u0159\u00edjna. V\u00edm, \u017ee jsi na mate\u0159sk\u00e9, ale mus\u00ed to b\u00fdt! Tak\u017ee p\u0159ive\u010f toho tv\u00e9ho n\u00e1dhern\u00e9ho mu\u017ee a dech berouc\u00edho and\u00edlka. Oble\u010dte se kr\u00e1sn\u011b!! Zavolej mi zp\u00e1tky! Pusinky!<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Pro m\u011b za m\u011b, p\u016fjdu.<\/p>\n<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
T\u0159et\u00ed zpr\u00e1va: Tome? Tady Lorraine. Mus\u00edm s tebou hned mluvit. Jde o Serenity. Zavolej mi hned zp\u00e1tky, pros\u00edm!<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Oh sakra.<\/p>\n<\/div>\n
Mus\u00edm naj\u00edt Toma. Sed\u011bl v j\u00eddeln\u011b a ladil si svou kytaru.<\/p>\n<\/div>\n
„Zavolej Lorraine.“ P\u0159estal hr\u00e1t a pod\u00edval se na m\u011b. Podal jsem mu telefon.<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d?“ Nev\u011bnoval mi naprosto \u017e\u00e1dnou pozornost. Dal jsem si ruce v bok.<\/p>\n<\/div>\n
„Jde o Serenity.“  \u0158ekl jsem p\u0159\u00edmo. Jeho prsty za\u010daly okam\u017eit\u011b vy\u0165uk\u00e1vat \u010d\u00edslo. N\u011bjakou chv\u00edli spolu mluvili a pak zav\u011bsil.<\/p>\n<\/div>\n
„Jdeme, Bille. Jedeme si pro Serenity.“ Zvedl se a m\u00ed\u0159il ven. Byl jsem zmaten\u00fd. Vzal jsem si ta\u0161ku s v\u011bcmi a \u0161el za n\u00edm zp\u011bt do auta.<\/div>\n
\n
______________<\/p>\n<\/div>\n
Tom\u016fv pohled<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Nem\u016f\u017eu tomu uv\u011b\u0159it! Nut\u00ed  m\u011b proj\u00edt soudn\u00edm \u0159\u00edzen\u00edm a d\u011bl\u00e1, jak chce b\u00fdt lep\u0161\u00ed matkou. A te\u010f? Nedok\u00e1\u017ee zvl\u00e1dnout p\u011btiletou. Dojel jsem k jej\u00edmu domu a v\u0159\u00edtil se dovnit\u0159. Lorraine sed\u011bla na pohovce se sp\u00edc\u00ed Serenity v kl\u00edn\u011b. Ve\u0161ker\u00fd vztek m\u011b opustil a byl nahrazen z\u00e1jmem a soucitem.<\/p>\n<\/div>\n
Posadil jsem se na pohovku a prohl\u00e9dl si ji. Lorraine vypadala tot\u00e1ln\u011b a kompletn\u011b mimo. Vlasy m\u011bla s\u010desan\u00e9 do rozcuchan\u00e9ho drdolu a jej\u00ed hn\u011bd\u00e9 o\u010di byly podlit\u00e9 krv\u00ed. Byl jsem v\u00edc, ne\u017e jen \u0161okov\u00e1n slzami, kter\u00e9 j\u00ed voln\u011b st\u00e9kaly.<\/p>\n<\/div>\n
„Lorraine? Jede\u0161 na n\u011b\u010dem?“ zeptal jsem se ti\u0161e.<\/p>\n<\/div>\n
Upevnila sv\u016fj stisk kolem Ren a p\u0159ik\u00fdvla. Povzdechl jsem si a zavrt\u011bl hlavou. Vztek se pomalu vracel zp\u011bt.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome, pod\u00edvej. J\u00e1 miluji svoj\u00ed dceru, ale nezvl\u00e1dnu se o ni postarat p\u0159i pr\u00e1ci, kterou d\u011bl\u00e1m. A nav\u00edc od doby, co sem p\u0159i\u0161la, se nep\u0159estala pt\u00e1t na Billa. Nev\u00edm, jak jsem si v\u016fbec mohla myslet, \u017ee na to m\u00e1m pr\u00e1vo. \u0158ekla jsem pr\u00e1vn\u00edkovi, aby vytiskl pap\u00edry a soudce je podepsal. Jedin\u00e9, co pot\u0159ebujeme, je tv\u016fj podpis,“ \u0159ekla a popot\u00e1hla.<\/p>\n<\/div>\n
Nev\u00e1hal jsem s podpisem. Tohle je to, co jsem cht\u011bl, ne? Tak pro\u010d se c\u00edt\u00edm\u2026 \u0161patn\u011b? Dokon\u010dil jsem podepisov\u00e1n\u00ed a pod\u00edval se na ni. Zase bre\u010dela.<\/p>\n<\/div>\n
„V\u017edycky se takhle c\u00edt\u00edm, kdy\u017e ji opou\u0161t\u00edm. I kdy\u017e to neukazuju. Ona je to jedin\u00e9, co mi po Miguelovi zbylo,“ \u0159ekla a siln\u011b ji objala.<\/p>\n<\/div>\n
Vstal jsem a objal ji. Nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtelkyn\u011b, jak jsem ji znal, se vrac\u00ed zp\u011bt.<\/p>\n<\/div>\n
„To je v pohod\u011b. M\u016f\u017ee\u0161 ji vid\u011bt kdykoliv. A a\u017e se usad\u00ed\u0161, budu r\u00e1d, kdy\u017e ji budeme vychov\u00e1vat spolu. V\u00edm, \u017ee t\u011b pot\u0159ebuje. Ale mezit\u00edm mi nech ti pomoct. V\u011b\u0159\u00ed\u0161 mi?“ zeptal jsem se ti\u0161e. P\u0159ik\u00fdvla a vstala. Nat\u00e1hl jsem se pro Ren, a jakmile jsem ji dr\u017eel, zavrt\u011bla se a pootev\u0159ela jedno oko.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj\u2026 tat\u00ed\u2026“ zamumlala a polo\u017eila si hlavu zp\u011bt na moje rameno. Lorraine n\u00e1s s pomoc\u00ed jej\u00edho p\u0159\u00edtele vyprovodila ven. Pol\u00edbila Ren do vlas\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
„Sbohem, srd\u00ed\u010dko. Maminka t\u011b miluje a v\u017edycky bude.“ Odt\u00e1hla se zp\u011bt a pod\u00edvala se na Billa v aut\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„To je Bill?“ zeptala se a pohodila hlavou k autu. P\u0159ik\u00fdvl jsem a nepatrn\u00fd \u00fasm\u011bv se mi usadil na rtech.<\/div>\n
„Je n\u00e1dhern\u00fd, Tome.“ <\/p>\n<\/div>\n
Nemohl jsem v\u00edc souhlasit. Ulo\u017eil jsem Ren do jej\u00ed autoseda\u010dky.<\/p>\n<\/div>\n
„Zastav se, dob\u0159e? Pot\u0159ebuje svou matku, Lorraine.“ Ustoupila o krok dozadu a p\u0159ik\u00fdvla. Nick ji objal do sv\u00e9ho n\u00e1ru\u010d\u00ed.   <\/div>\n
„Postarej se o ni, Tome\u2026 dokud toho nebudu schopn\u00e1 j\u00e1\u2026“ \u0159ekla mi.<\/p>\n<\/div>\n
Vzhl\u00e9dl jsem.<\/p>\n<\/div>\n
„Ty v\u00ed\u0161, \u017ee budu. M\u011bj se dob\u0159e. Kdy\u017e ne kv\u016fli mn\u011b, tak kv\u016fli n\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
„Budu. Slibuju.“ Objal jsem ji, nasedl do auta a zam\u00e1val jim.<\/div>\n
______________<\/p>\n<\/div>\n
**4. \u0158\u00cdJNA**<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill\u016fv pohled<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Pob\u00edhal jsem po pokoji a hledal sv\u00e9 boty. O chvilku pozd\u011bji s nimi Tom vy\u0161el ze \u0161atn\u00edku.<\/p>\n<\/div>\n
„Zlato, uklidni se. Nep\u0159ijdeme pozd\u011b,“ \u0159ekl a p\u0159ed zrcadlem si upravil rozhozen\u00e9 dredy. Vklouzl jsem do bot a \u0161el zkontrolovat Serenity. Pr\u00e1v\u011b si obl\u00e9kala sv\u00e9 \u010dern\u00e9 pun\u010dochy. Usm\u00e1l jsem se a ve\u0161el do pokoje.<\/p>\n<\/div>\n
„Nepot\u0159ebuje\u0161 pomoc?“ zeptal jsem se a sundal z ram\u00ednka jej\u00ed \u0161aty od Diora.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvla a zvedla ruce. P\u0159et\u00e1hl jsem j\u00ed \u0161aty p\u0159es hlavu a uhladil je. Vypadala n\u00e1dhern\u011b. Hust\u00e9 vlnit\u00e9 vlasy m\u011bla v polocul\u00edku. Byly na n\u00ed vid\u011bt jej\u00ed latino-americko-n\u011bmeck\u00e9 ko\u0159eny.<\/p>\n<\/div>\n
Pod\u011bkovala mi, nasadila si boty a odsk\u00e1kala dol\u016f, kde \u010dekal Tom. Pod\u00edval jsem se do zrcadla. Mysl\u00edm, \u017ee vypad\u00e1m v pohod\u011b. Pokr\u010dil jsem rameny a ode\u0161el dol\u016f. Poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b jsem se nestaral o to, jak vypad\u00e1m. Tom n\u00e1s vzal za ruce a spole\u010dn\u011b jsme se vydali na setk\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
______________<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e jsme tam dojeli, Celia st\u00e1la mezi dve\u0159mi v jej\u00edch, opravdu kr\u00e1tk\u00fdch \u010derven\u00fdch \u0161atech od Armaniho. Pot\u0159\u00e1sli jsme j\u00ed rukou.   <\/div>\n
„Tome, dnes ve\u010der vypad\u00e1\u0161 \u00fa\u017easn\u011b. Bille, l\u00edb\u00ed se mi ta bunda. Je od nov\u00e9ho n\u00e1vrh\u00e1\u0159e Phi, \u017ee? Oh, Serenity, l\u00edb\u00ed se mi tv\u00e9 \u0161aty, kdo je navrhoval?“ <\/p>\n<\/div>\n
„John Galliano. Je to z jeho jarn\u00ed kolekce 09,“ odpov\u011bd\u011bla Serenity a p\u0159edvedla se.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. Vypad\u00e1 to na tob\u011b dob\u0159e, d\u011bv\u010de. Oh, tady, m\u00e1m pro tebe p\u0159ekvapen\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
Vyt\u00e1hla svou kabelku a podala j\u00ed malou, \u010dernou krabi\u010dku. Serenity ji otev\u0159ela a usm\u00e1la se. S Tomem jsme se pod\u00edvali dol\u016f, byly to p\u016flkar\u00e1tov\u00e9 n\u00e1u\u0161nice a \u0159et\u00edzek.  <\/div>\n
„D\u011bkuju, Celio!“ Nad\u0161en\u011b ji objala.<\/p>\n<\/div>\n
„Za m\u00e1lo, srd\u00ed\u010dko. V\u0161e nejlep\u0161\u00ed k narozenin\u00e1m.“  <\/div>\n
Objal jsem ji a spole\u010dn\u011b  jsme \u0161li dovnit\u0159.<\/div>\n
______________<\/p>\n<\/div>\n
Po lehk\u00e9 ve\u010de\u0159i se Celia postavila, aby u\u010dinila prohl\u00e1\u0161en\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Pozornost, pros\u00edm!“ \u0159ekla a lehce \u0165ukala na svou sklenici. „Cht\u011bla bych v\u00e1m v\u0161em pod\u011bkovat, \u017ee jste dnes p\u0159i\u0161li. Hodn\u011b to pro m\u011b znamen\u00e1. Tak, byly to hodn\u011b divok\u00e9 roky pro „New Trends“, tak\u017ee bych cht\u011bla pod\u011bkovat v\u0161em, kte\u0159\u00ed v tom jedou od za\u010d\u00e1tku, a\u017e po ty, kte\u0159\u00ed nastoupili na za\u010d\u00e1tku leto\u0161n\u00edho roku. Odvedli jste \u00fa\u017easnou pr\u00e1ci, lidi. Nicm\u00e9n\u011b, dobr\u00e9 v\u011bci se bl\u00ed\u017e\u00ed ke konci.“ Zarazila se.<\/p>\n<\/div>\n
Byl jsem zmaten\u00fd. <\/p>\n<\/div>\n
„Celio, pro v\u0161echno na sv\u011bt\u011b, o \u010dem to mluv\u00ed\u0161?“ zeptal se Micah a usrk\u00e1val sv\u00e9ho v\u00edna.<\/p>\n<\/div>\n
„No, to, co \u0159\u00edk\u00e1m je, \u017ee odch\u00e1z\u00edm.“ V\u0161ichni jsme zalapali po dechu. Zasko\u010dil mi dou\u0161ek vody, tak\u017ee m\u011b Monika pl\u00e1cala po z\u00e1dech, zat\u00edmco Tom dr\u017eel mou ruku.<\/p>\n<\/div>\n
„CO\u017dE?!“ zeptal jsem se pobou\u0159en\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e1m te\u010f naprosto \u00fa\u017easn\u00e9 m\u00edsto. Tak\u017ee „New Trends“ projdou kompletn\u00ed renovac\u00ed. Nov\u00e9 n\u00e1vrhy a vzhled a podobn\u011b,“ \u0159ekla a d\u00edvala se na m\u011b. Rozhl\u00e9dl jsem se, v\u0161ichni se na m\u011b d\u00edvali a Tom se usm\u00edval, jako by v\u011bd\u011bl n\u011bjak\u00e9 \u00fa\u017easn\u00e9 tajemstv\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Unik\u00e1 mi tu n\u011bco?<\/p>\n<\/div>\n
„V\u0161ichni jsme se shodli, \u017ee Bill bude nejv\u00edce kvalifikovan\u00fd,“ ozn\u00e1mila a pozvedla svou sklenici s v\u00ednem.  <\/div>\n
V\u0161ichni ji n\u00e1sledovali.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, p\u0159ij\u00edm\u00e1\u0161?“ zeptala se. Pod\u00edval jsem se na Toma, kter\u00fd se ze\u0161iroka usm\u00edval. Stiskl jsem jeho dla\u0148.<\/p>\n<\/div>\n
„Tipuju, \u017ee nem\u00e1m jinou mo\u017enost,“ \u0159ekl jsem a usm\u00e1l se. Pomalu jsem se postavil a objal ji. „D\u011bkuju, Celio.“ Usm\u00e1la se a po\u0161imrala m\u011b na tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n<\/div>\n
„Zaslou\u017eil sis to. Od praktikanta, p\u0159es m\u00f3dn\u00edho n\u00e1vrh\u00e1\u0159e a editora, a\u017e k hlavn\u00edmu \u0159editeli celosv\u011btov\u00e9 m\u00f3dn\u00ed koncese. Uk\u00e1zal ses ve spr\u00e1vn\u00fdch barv\u00e1ch a z\u016fstal jsi klidn\u00fdm, kdy\u017e se v\u011bci pokazily. Jsem v\u00edc ne\u017e hrd\u00e1, \u017ee ti tohle mohu p\u0159edat. Ud\u011blej m\u011b py\u0161nou, Bille.“ \u0158ekla a podala mi zatracen\u011b tlust\u00fd spis. „Pozorn\u011b si to p\u0159e\u010dti, Bille, v\u0161echno se zm\u011bn\u00ed, a\u017e se miminko narod\u00ed. Jsi p\u0159ipraven\u00fd?“ za\u0161eptala.<\/p>\n<\/div>\n
Pravdiv\u011b jsem p\u0159ik\u00fdvl. Ale byl jsem trochu vyd\u011b\u0161en\u00fd. Monika m\u011b chytla za ruku a Nat\u00e1lie kolem pasu.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsme tu pro tebe, Bille. \u017d\u00e1dn\u00fd strach,“ usm\u00e1la se na m\u011b Monika.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u0159ipijme si na Billa,“  \u0159ekl Micah a v\u0161ichni pozvedli svou skleni\u010dku s v\u00ednem. Jedin\u00e9, na co jsem mohl myslet, bylo, co jsem pr\u00e1v\u011b dostal.<\/div>\n
______________<\/p>\n<\/div>\n
**10 \u0158\u00cdJNA**<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Jsem tak na\u0161tvan\u00fd. Tom musel na n\u011bkolik hodin mimo m\u011bsto. Zrovna v den m\u00e9 posledn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvy u l\u00e9ka\u0159e a prohl\u00eddky nemocnice. Na posledn\u00ed chv\u00edli jsem zavolal Andymu, aby m\u011b odvezl. Serenity prost\u011b MUSELA j\u00edt taky. Vzal jsem Ren za ruku a ve\u0161el na kliniku. M\u011bli jsme zpo\u017ed\u011bn\u00ed, proto\u017ee Andreas musel uklid\u0148ovat Moniku. Nehodlal jsem si st\u011b\u017eovat, v\u00edm p\u0159esn\u011b, jak \u0161patn\u011b sn\u00e1\u0161\u00ed sv\u00e9 rann\u00ed nevolnosti.<\/p>\n<\/div>\n
Vy\u0161li jsme z v\u00fdtahu, st\u00e1hl jsem si br\u00fdle a \u0161el se zapsat. Serenity se d\u00edvala v televizi na poh\u00e1dky a Andy si psal s Monikou. Byl jsem trochu zklaman\u00fd, \u017ee mi Tom je\u0161t\u011b nezavolal. Povzdechl jsem si a uc\u00edtil kopnut\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Doktor Michaels n\u00e1s zavolal dovnit\u0159 a Serenity dostala l\u00edz\u00e1tko.<\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e, Bille. Gratuluji k va\u0161\u00ed svatb\u011b, p\u0159ed dv\u011bma t\u00fddny.“ Usm\u00e1l jsem se a pod\u011bkoval, zat\u00edmco on se pod\u00edval do karty. „\u0160koda, \u017ee u\u017e je to va\u0161e posledn\u00ed prohl\u00eddka. Jak se c\u00edt\u00edte?“<\/p>\n<\/div>\n
„Nafoukl\u00fd v\u00edc, ne\u017e norm\u00e1ln\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl jsem p\u0159\u00edmo. Andy se zachichoval. Zpra\u017eil jsem ho pohledem, a tak se odvr\u00e1til stranou.<\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e, Bille. Postavte se na v\u00e1hu a pak si lehn\u011bte.“ Ud\u011blal jsem to a doktor vydal neidentifikovateln\u00fd zvuk.<\/p>\n<\/div>\n
Vzhl\u00e9dl jsem.<\/p>\n<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem up\u0159\u00edmn\u00fd, ale od posledn\u00ed prohl\u00eddky jste p\u0159ibral 7 a p\u016fl kilo.“ Zmaten\u011b jsem zamrkal. Doktor vypadal stejn\u011b zmaten\u011b, jako j\u00e1. Naopak Andy vypadal zaujat\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Jdeme ud\u011blat sonogram,“  \u0159ekl rychle a nat\u0159el mi b\u0159icho gelem. P\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl mi po b\u0159i\u0161e a najednou zalapal po dechu.<\/p>\n<\/div>\n
„CO?!“ zeptali jsme se s Andym najednou.<\/p>\n<\/div>\n
Doktor Michaels si povzdechl a nato\u010dil obrazovku sm\u011brem k n\u00e1m. Nemohl jsem uv\u011b\u0159it tomu, co jsem vid\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
„DVOJ\u010cATA!!!!!!“ vyk\u0159ikla Serenity a pi\u0161t\u011bla. Pod\u00edvali jsme se na sebe s Andym, oba bled\u00ed v obli\u010deji.<\/p>\n<\/div>\n
„DVOJ\u010cATA?!?!?!?!“ vyk\u0159ikli jsme oba najednou.<\/p>\n<\/div>\n
„Dvoj\u010data holky. Vid\u00edte?“  \u0159ekl doktor a ukazoval n\u00e1m pohlav\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak\u2026 j\u00e1\u2026 myslel jsem, \u017ee tam je jedna!“ k\u0159ikl jsem na doktora.<\/p>\n<\/div>\n
„Jop, dv\u011b hol\u010di\u010dky. Tipuji, \u017ee druh\u00e1 byla schovan\u00e1. Kone\u010dn\u011b se dostala ven, ob\u010das se to st\u00e1v\u00e1. Nemohu uv\u011b\u0159it, \u017ee jsem to p\u0159ehl\u00e9dl. Za 18 let praxe se mi je\u0161t\u011b nestalo, abych p\u0159ehl\u00e9dl znaky dvoj\u010dat. Hrozn\u011b se omlouv\u00e1m, Bille.“<\/p>\n<\/div>\n
Bylo mi zle. Tak proto jsem byl tak zatracen\u011b obrovskej, a to dvojit\u00e9 kop\u00e1n\u00ed. Pod\u00edval jsem se znovu na obrazovku a jen z\u00edral na m\u00e9 miminko\u2026 miminka. Mus\u00edm vymyslet dal\u0161\u00ed jm\u00e9no. Ale je\u0161t\u011b d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc, mus\u00ed se to dozv\u011bd\u011bt Tom.<\/div>\n
______________<\/p>\n<\/div>\n
Jako dal\u0161\u00ed jsem \u0161el na prohl\u00eddku nemocnice. Andy se nemohl z\u00fa\u010dastnit, proto\u017ee ho Monika pot\u0159ebovala. A tak jsme \u0161li se Serenity sami. Se\u0161li jsme se s hlavn\u00ed doktorkou mate\u0159sk\u00e9ho odd\u011blen\u00ed. Jmenovala se Konov\u00e1. Byla to mile vypadaj\u00edc\u00ed star\u0161\u00ed d\u00e1ma. \u0158ekla n\u00e1m, \u017ee b\u011bhem porodu bude p\u0159\u00edtomn\u00fd i doktor Michaels, jeliko\u017e je to m\u016fj hlavn\u00ed l\u00e9ka\u0159.<\/p>\n<\/div>\n
Proch\u00e1zeli jsme se a nahl\u00ed\u017eeli do pokoj\u016f. Vybral jsem si soukromou m\u00edstnost s jednou postel\u00ed nav\u00edc, tak\u017ee m\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy budou moci z\u016fstat p\u0159es noc. O chv\u00edli pozd\u011bji jsme se se\u0161li s porodn\u00ed asistentkou, Sandrou Hopkinsovou. Byla to sv\u011btov\u011b zn\u00e1m\u00e1 porodn\u00ed asistentka, kter\u00e1 u\u017e pomohla porodit miminka dv\u011bma mu\u017e\u016fm. Byl jsem r\u00e1d, \u017ee byla u porodu Kira a Yu minul\u00fd rok.<\/p>\n<\/div>\n
Stanovil jsem si datum c\u00edsa\u0159sk\u00e9ho \u0159ezu. 23. \u0159\u00edjna, m\u00e9n\u011b ne\u017e dva t\u00fddny. Jsem tak zatracen\u011b nerv\u00f3zn\u00ed! Doktorka Konov\u00e1 n\u00e1m vysv\u011btlila, jak to bude prob\u00edhat. P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee se mi cht\u011blo zvracet, zat\u00edmco se Serenity m\u00edsto m\u011b ptala na v\u0161echny ot\u00e1zky.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee oni roz\u0159\u00edznou m\u00e9ho Billyho, aby dostali miminka ven?“ zeptala se se zv\u011bdav\u00fdma o\u010dima.<\/p>\n<\/div>\n
Doktorka Konov\u00e1 se usm\u00e1la a p\u0159ik\u00fdvla.<\/p>\n<\/div>\n
„Bude tam krev?“<\/p>\n<\/div>\n
„Trochu.“<\/p>\n<\/div>\n
„Bude v po\u0159\u00e1dku? Nechci, aby um\u0159el!“ \u0159ekla t\u00e9m\u011b\u0159 v slz\u00e1ch.<\/p>\n<\/div>\n
„Zvl\u00e1dne to, neboj se, srd\u00ed\u010dko,“ \u0159ekla mile.<\/p>\n<\/div>\n
Objal jsem Ren. Dokon\u010dili jsme prohl\u00eddku a j\u00e1 pod\u011bkoval doktorce. Nemohl jsem uv\u011b\u0159it, \u017ee to jsou dvoj\u010data. Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee pot\u0159ebuji v\u00edce d\u011btsk\u00fdch v\u011bc\u00ed. Spole\u010dn\u011b s Ren jsme jeli do Babyshopu. Objednal jsem dal\u0161\u00ed t\u0159e\u0161\u0148ovou post\u00fdlku, komodu a p\u0159ebalovac\u00ed pult. Kdy\u017e jsme byli hotovi, uvedl jsem to jako pohotovostn\u00ed objedn\u00e1vku. Sl\u00edbili, \u017ee n\u00e1bytek p\u0159ivezou dnes kolem sedm\u00e9 ve\u010der, a post\u00fdlku speci\u00e1ln\u011b doru\u010d\u00ed co nejd\u0159\u00edve.<\/div>\n
______________<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e jsme se vr\u00e1tili, Tom u\u017e byl doma spole\u010dn\u011b s kv\u011btinami a ve\u010de\u0159\u00ed z m\u00e9 obl\u00edben\u00e9 \u0161pagetov\u00e9 restaurace.<\/p>\n<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem p\u0159i\u0161el o tvou posledn\u00ed prohl\u00eddku a prohl\u00eddku nemocnice,“ \u0159ekl a posadil se vedle m\u011b s j\u00eddlem.<\/p>\n<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku, Tomi,“ \u0159ekl jsem a pol\u00edbil ho na tv\u00e1\u0159. Serenity si sedla mezi n\u00e1s s dv\u011bma sn\u00edmky z ultrazvuku a podala je Tomovi. S \u00fasm\u011bvem se na n\u011bj zad\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille?! Dvoj\u010data?! Holky?!“ zeptal se \u0161\u0165astn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Ne\u0161t\u011bst\u00ed, co? Co budeme d\u011blat se dv\u011bma d\u011btmi?“ za\u0161eptal jsem potichu a vzal si \u0161pagety, kter\u00e9 mi d\u00e1vala Ren. Tom mi pozvedl bradu a zavrt\u011bl hlavou.<\/p>\n<\/div>\n
„Ne. N\u00e1dhern\u00e9 ne\u0161t\u011bst\u00ed, Bille. To nejlep\u0161\u00ed v\u016fbec! Vychov\u00e1me je a budeme je milovat!“ Musel jsem se na n\u011bj usm\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Tomi,“  \u0159ekl jsem, kdy\u017e mi jemn\u011b mas\u00edroval nohy.<\/p>\n<\/div>\n
„Taky t\u011b miluju,“ usm\u00e1l se a oto\u010dil se na Serenity. „A tebe taky, velk\u00e1 sestro,“ pol\u00edbil ji na \u010delo.<\/div>\n
______________<\/p>\n<\/div>\n
**15 \u0158\u00cdJNA**<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom\u016fv pohled<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
S Billem jsme se rozhodli, \u017ee vezmeme Serenity a jej\u00ed p\u0159\u00e1tele do „Discovery Zone“ na jej\u00ed dne\u0161n\u00ed narozeniny. Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee moj\u00ed mal\u00e9 hol\u010di\u010dce u\u017e je v\u00e1\u017en\u011b p\u011bt. P\u0159ipad\u00e1 mi to, jako bych ji teprve ned\u00e1vno dr\u017eel poprv\u00e9. Povzdechl jsem si a Bill m\u011b chytil za ruku, kdy\u017e m\u011b z m\u00e9ho denn\u00edho snu vytrhla Serenity, kter\u00e1 vytrvale tahala za m\u00e9 triko.<\/p>\n<\/div>\n
„Oh bo\u017ee! Tat\u00ed! Pot\u0159ebuju v\u00edc \u017eeton\u016f!“ \u0159ekla dramaticky.<\/p>\n<\/div>\n
Zasm\u00e1l jsem se a dal j\u00ed  20 dolar\u016f. Odb\u011bhla k p\u0159\u00edstroji a hodila je tam, vr\u00e1tilo se j\u00ed to zp\u011bt. Stoupla si na \u0161pi\u010dky a zkusila to znovu. Zase to ne\u0161lo. Musel jsem se sm\u00e1t, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee v\u00fdbuch bude ka\u017edou chv\u00edli. Zkusila to je\u0161t\u011b jednou, a po\u0159\u00e1d to nefungovalo.<\/p>\n<\/div>\n
„TAT\u00cd!!!“<\/p>\n<\/div>\n
Doopravdy jsem se zasm\u00e1l a vstal jsem. Vzal jsem si od n\u00ed pen\u00edze a nepatrn\u011b je narovnal a zasunul do p\u0159\u00edstroje, fungovalo to. Nafoukla rty. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee mus\u00edm zakro\u010dit.<\/p>\n<\/div>\n
„Hej, zastr\u010d tu pusu zp\u00e1tky a bu\u010f vd\u011b\u010dn\u00e1. Nebo si ty \u017eetony vezmu a d\u00e1m je jin\u00fdm d\u011btem.“ <\/p>\n<\/div>\n
„Okay, tat\u00ed. Omlouv\u00e1m se. M\u016f\u017eu je te\u010f dostat?“<\/p>\n<\/div>\n
„Jak se \u0159\u00edk\u00e1?“<\/p>\n<\/div>\n
Povzdechla si. „Pros\u00edm?“<\/p>\n<\/div>\n
Usm\u00e1l jsem se a podal j\u00ed  \u017eetony, kter\u00e9 si okam\u017eit\u011b vzala a odb\u011bhla za Gabem. Vr\u00e1til jsem se ke stolu a posadil se vedle Billa, kter\u00fd jedl sv\u016fj sal\u00e1t a bavil se s man\u017eelkami G\u00e9\u010dek. Georg byl hr\u00e1t ski-ball se svou nevlastn\u00ed dcerou Zo\u00eb a Alexem, zat\u00edmco Gustav choval sv\u00e9ho novorozen\u00e9ho syna, Spencera.  <\/div>\n
„Kdy p\u0159ijde Lorraine s Nickem?“ zeptal se Gustav.<\/p>\n<\/div>\n
„\u0158\u00edkala, \u017ee brzy. Douf\u00e1m, \u017ee p\u0159ijde,“ odpov\u011bd\u011bl jsem mu a hledal sv\u00e9 d\u00edt\u011b a jej\u00ed p\u0159\u00e1tele.<\/p>\n<\/div>\n
O chv\u00edli pozd\u011bji ke mn\u011b  p\u0159i\u0161la Serenity spole\u010dn\u011b s p\u0159\u00e1teli, Lorraine a Nickem.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj, Tome, ahoj lidi,“ \u0159ekla Lorraine, kdy\u017e si sedala.<\/div>\n
Dala mi do rukou d\u00e1rky a j\u00e1  je polo\u017eil na tu velkou horu d\u00e1rk\u016f. Serenity vylezla Lorraine do kl\u00edna a objala ji p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e sesko\u010dila a ut\u00edkala pry\u010d s Gabem.<\/p>\n<\/div>\n
„Mezi nimi je opravdov\u00e9 pouto, \u017ee?“ zeptala se Lorraine.<\/p>\n<\/div>\n
„Jo. P\u0159ipom\u00edn\u00e1 mi n\u00e1s. Vzpom\u00edn\u00e1\u0161?“<\/p>\n<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b. Jak bych mohla zapomenout, jak jsi m\u011b v\u017edycky pron\u00e1sledoval.“<\/p>\n<\/div>\n
Sm\u00e1li jsme se a Bill se s n\u00ed bavil o m\u00f3d\u011b. N\u011bco, co m\u011b nezaj\u00edm\u00e1. Nicm\u00e9n\u011b, nemohl jsem si pomoci, tak jsem poslouchal.<\/p>\n<\/div>\n
„Hey, chce\u0161 b\u00fdt na ob\u00e1lce „New Trends America“?“<\/p>\n<\/div>\n
„Jo, r\u00e1da bych a zaj\u00edmalo by m\u011b, jestli bych mohla d\u011blat shoot se Serenity. Chci m\u00edt n\u011bco s n\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b.“<\/p>\n<\/div>\n
Usm\u00e1l jsem se, proto\u017ee jsem byl r\u00e1d, \u017ee spolu kone\u010dn\u011b vych\u00e1z\u00edme. V\u0161ichni mluvili do t\u00e9 doby, ne\u017e p\u0159inesli narozeninov\u00fd dort.<\/p>\n<\/div>\n
„Serenity?“ \u0159ekl jsem hledaj\u00edc ji.<\/p>\n<\/div>\n
\u0160el jsem kolem okna a vid\u011bl jsem je, jak mluv\u00ed s n\u011bjak\u00fdm mu\u017eem za plotem. Sp\u011bchal jsem, abych je odtud dostal.<\/p>\n<\/div>\n
„Hey?! Vra\u0165te se hned zp\u00e1tky.“<\/p>\n<\/div>\n
Serenity a Abdullah se vr\u00e1tily dovnit\u0159, ale Gabe ne. I kdy\u017e si mysl\u00edm, \u017ee cht\u011bl…<\/p>\n<\/div>\n
„To je jeho nevlastn\u00ed t\u00e1ta, tat\u00ed,“ za\u0161eptala mi Serenity.<\/p>\n<\/div>\n
„Nen\u00ed tak hodn\u00fd. Jeho prav\u00fd t\u00e1ta je hodn\u011bj\u0161\u00ed,“ \u0159ekla Abdullah.<\/p>\n<\/div>\n
Pod\u00edval jsem se na tu sc\u00e9nu a v\u0161echno mi to do\u0161lo. Gabe p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e ke mn\u011b, ale jeho nevlastn\u00ed  otec se rozzlobil. Sp\u011bchal jsem dovnit\u0159 se t\u0159emi d\u011btmi. Gabe plakal, tak jsem ho zvedl a \u0159ekl d\u011bv\u010dat\u016fm, a\u0165 se vr\u00e1t\u00ed zp\u011bt ke stolu. \u0160el jsem do koupelny a ot\u0159el mu slzy.<\/p>\n<\/div>\n
„Hele, k\u00e1mo, te\u010f nebre\u010d. Chce\u0161, abych zavolal m\u00e1m\u011b?“ \u0158ekl jsem pomalu, aby mi s jeho naslouch\u00e1tky rozum\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
Zavrt\u011bl hlavou, \u017ee ne.<\/p>\n<\/div>\n
„T\u00e1tovi?“<\/p>\n<\/div>\n
Zavrt\u011bl hlavou, \u017ee ano.<\/p>\n<\/div>\n
„Ok, jak\u00e9 je jeho \u010d\u00edslo?“ zeptal jsem se a hledal sv\u016fj telefon.<\/p>\n<\/div>\n
„245-6120,“ uk\u00e1zal mi na prstech.<\/p>\n<\/div>\n
Uk\u00e1zal jsem mu \u010d\u00edslo, ne\u017e  jsem stiskl tla\u010d\u00edtko volat. P\u0159ik\u00fdvl a j\u00e1 zavolal. Chv\u00edli to vyzv\u00e1n\u011blo, ne\u017e mu\u017e odpov\u011bd\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
„Hal\u00f3?“<\/p>\n<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, tady je Tom Tr\u00fcmper a v\u00e1\u0161 syn je u m\u00e9 dcery na narozeninov\u00e9 party, tady v „Discovery Zone“ ve v\u00fdchodn\u00edm Manhattanu. Napadlo m\u011b, jestli by v\u00e1m nevadilo dorazit sem.“<\/p>\n<\/div>\n
„Je tam n\u011bjak\u00fd probl\u00e9m? Je v po\u0159\u00e1dku?“<\/p>\n<\/div>\n
„On je v po\u0159\u00e1dku, ale opravdu v\u00e1s chce vid\u011bt.“<\/p>\n<\/div>\n
„Ok. Budu tam nejrychleji, jak se dostanu z pr\u00e1ce.“<\/p>\n<\/div>\n
„V kolik hodin by to bylo?“<\/p>\n<\/div>\n
„Kolem sedm\u00e9.“<\/p>\n<\/div>\n
„No, v t\u00e9 dob\u011b bychom m\u011bli b\u00fdt u\u017e doma.“<\/p>\n<\/div>\n
„A mohl bych p\u0159ijet tam?“<\/p>\n<\/div>\n
„Jo, klidn\u011b.“<\/p>\n<\/div>\n
„Nebude to vadit? Nerad bych otravoval.“<\/p>\n<\/div>\n
„Nebudete. P\u0159ije\u010fte.“<\/p>\n<\/div>\n
Dal jsem mu na\u0161i adresu.<\/p>\n<\/div>\n
„Ok, pokud to nestihnu tam, tak ho p\u0159ijedu vyzvednout k v\u00e1m. Mimochodem, d\u011bkuji v\u00e1m.“<\/p>\n<\/div>\n
„Nen\u00ed za\u010d.“<\/p>\n<\/div>\n
Zav\u011bsili jsme, zvedl jsem Gaba a postavil ho na podlahu. Umyl jsem mu tv\u00e1\u0159 a on mi pod\u011bkoval.<\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e, a te\u010f jdeme na dort.“<\/p>\n<\/div>\n
Zatleskal a vzal m\u011b za ruku. \u0160li jsme zp\u00e1tky ke stolu a on si sedl vedle Serenity. Zp\u00edvali jsme „Happy Birthday“ a Lorraine mi pomohla nakr\u00e1jet dort. Otev\u0159eli jsme d\u00e1rky a d\u011bti si pak hr\u00e1ly, dokud jsme je od her a hrac\u00edho koutku s balonky nemuseli doslova odtrhnout.<\/p>\n<\/div>\n
Jak jsme \u0161li k autu, Serenity objala m\u011b a Billa.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u011bkuju, \u017ee jste m\u011b sem vzali, tat\u00ed a Billy.“<\/p>\n<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za\u010d, hol\u010di\u010dko,“ \u0159ekl jsem.<\/p>\n<\/div>\n
Bill ji objal a ona \u0161la za svou matkou, aby j\u00ed dala pusu na tv\u00e1\u0159.<\/p>\n<\/div>\n
„Uvid\u00edme se v sobotu. Bu\u010f hodn\u00e1 na tat\u00ednka a Billyho. Ano?“<\/p>\n<\/div>\n
„V\u017edycky jsem, mam\u00ed. Miluju t\u011b. Ahoj Nicku.“<\/p>\n<\/div>\n
Zam\u00e1vali a Gabe j\u00ed chytl za ruku, Abdullah chytla jej\u00ed druhou ruku a v\u0161ichni jsme vlezli do auta a jeli dom\u016f.<\/div>\n
______________<\/p>\n<\/div>\n
**POZD\u011aJI VE\u010cER**<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Abdullah jsme vysadili u n\u00ed  doma a pokra\u010dovali dom\u016f. Kdy\u017e jsme dorazili, Bill vyndal d\u011bti ven a j\u00e1 vzal v\u0161echny d\u00e1rky a dort. \u0160li jsme dovnit\u0159 a d\u011bti se utekly koukat na televizi.<\/p>\n<\/div>\n
„Moment. V\u00edm, \u017ee m\u00e1te dom\u00e1c\u00ed \u00fakoly. Sle\u010dna Woodsov\u00e1 mi to \u0159ekla.“<\/p>\n<\/div>\n
„Tat\u00ed! Jsou to moje narozeniny.“<\/p>\n<\/div>\n
„A? Dom\u00e1c\u00ed \u00fakoly, te\u010f.“<\/p>\n<\/div>\n
Vstali a p\u0159i\u0161li do kuchyn\u011b. Sklidil jsem ze stolu Billovy kn\u00ed\u017eky o d\u011btech a Gabe se posadil a bez probl\u00e9mu za\u010dal pracovat na sv\u00e9m \u00fakolu. Serenity se d\u00edvala do pr\u00e1zdna.<\/p>\n<\/div>\n
„Serenity!“<\/p>\n<\/div>\n
„Hm, tat\u00ed?“<\/p>\n<\/div>\n
„\u00dakoly, te\u010f, pros\u00edm?“<\/p>\n<\/div>\n
Vzdychla a za\u010dala s t\u00edm. Bylo ticho, dokud nezazvonil zvonek. \u0160el jsem tam, ale Bill m\u011b p\u0159edb\u011bhl. Otev\u0159el dve\u0159e a p\u0159iv\u00edtal mu\u017ee, kter\u00fd vypadal jako Gabe, jenom star\u0161\u00ed. Bill za\u0161eptal do m\u00e9ho ucha, \u017ee vypad\u00e1 hezky. Pod\u00edval jsem se na n\u011bj a potom zp\u00e1tky na Gabova otce. Odka\u0161lal jsem si a podal mu ruku.<\/p>\n<\/div>\n
„Dobr\u00fd den. Tohle je Bill, m\u016fj man\u017eel a j\u00e1 jsem Tom.“<\/p>\n<\/div>\n
„R\u00e1d v\u00e1s oba pozn\u00e1v\u00e1m. J\u00e1 jsem Rueben,“ p\u0159edstavil se, zat\u00edmco mi t\u0159\u00e1sl s rukou.<\/p>\n<\/div>\n
Bill \u0159ekl, \u017ee jde dokon\u010dit \u00faklid ob\u00fdv\u00e1ku. Rueben a j\u00e1 jsme \u0161li do kuchyn\u011b. Serenity a Gabe vzhl\u00e9dli, Gabe sesko\u010dil a \u0161el obejmout sv\u00e9ho t\u00e1tu. Odt\u00e1hl se a za\u010dal rychle h\u00fdbat prsty ve znakov\u00e9 \u0159e\u010di. <\/div>\n
  ‚Tat\u00ed, chyb\u011bl jsi mi! Tohle je moje nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1dka, Serenity! A jej\u00ed t\u00e1ta, pan Tom. A u\u017e  jsi vid\u011bl jej\u00edho druh\u00e9ho t\u00e1tu, pana Billa. On je tak kr\u00e1sn\u00fd a cool.\u00b4<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Opravdu? To je \u00fa\u017easn\u00e9, Gabe. Jak se m\u00e1\u0161? Jak se m\u00e1 tv\u00e1 m\u00e1ma?“<\/p>\n<\/div>\n
Gabe se zamra\u010dil.<\/p>\n<\/div>\n
‚Je nemocn\u00e1, ale v pohod\u011b. Chci bydlet s tebou, tat\u00ed. Pros\u00edm? Nem\u00e1m r\u00e1d bydlen\u00ed s Robem. Je na n\u00e1s zl\u00fd, tat\u00ed.‘<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Rueben vypadal zasko\u010den\u011b. P\u0159ik\u00fdvl a pod\u00edval se na m\u011b. \u0158ekl Gabovi, a\u0165 si vezme sv\u00e9 v\u011bci.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u011bkuji, Tome.“<\/p>\n<\/div>\n
„Nen\u00ed za\u010d. Kdykoliv bude cht\u00edt p\u0159ij\u00edt, je tu v\u00edt\u00e1n. Bill a Serenity ho miluj\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
„On je velmi p\u0159\u00e1telsk\u00fd.“<\/p>\n<\/div>\n
Gabe shrom\u00e1\u017edil sv\u00e9  v\u011bci a obl\u00e9kl si bundu, kterou mu koupil Bill.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u011bkuju\u2026 pane\u2026 Tr\u00fcmpere,“ \u0159ekl rozl\u00e1man\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Nen\u00ed za\u010d, Gabe,“ nazna\u010dil jsem mu.<\/p>\n<\/div>\n
Usm\u00e1l se a ode\u0161el naj\u00edt Serenity a Billa. \u0160el jsem s Ruebenem ke dve\u0159\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jednou moc d\u011bkuji. Gabe, jdeme.“<\/p>\n<\/div>\n
Gabe b\u011b\u017eel ke dve\u0159\u00edm se Serenity v pat\u00e1ch.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj, Gabe. Ahoj, pane Santiago,“ \u0159ekla a m\u00e1vala jim.<\/p>\n<\/div>\n
Gabe chytl sv\u00e9ho t\u00e1tu za ruku a oto\u010dil se. Ud\u011blal znak, kter\u00fd jsem neznal a Serenity ho ud\u011blala zp\u00e1tky.<\/p>\n<\/div>\n
„Co to znamenalo?“ zeptal jsem se, kdy\u017e jsem zav\u00edral dve\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
„Tajn\u00fd znak, tat\u00ed. To nem\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt.“<\/p>\n<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu? \u0158ekni to, nebo ti napl\u00e1c\u00e1m.“<\/p>\n<\/div>\n
Hih\u0148ala se a j\u00e1 ji houpal. Posadil jsem ji zp\u00e1tky na jej\u00ed ‚\u017eidli pro dom\u00e1c\u00ed \u00fakoly‘ a pomohl jsem j\u00ed to dokon\u010dit.<\/div>\n
<\/div>\n
pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: bmccray Je\u0161t\u011b  ne\u017e se pust\u00edte do \u010dten\u00ed, cht\u011bla bych v\u00e1m v\u0161em \u0159\u00edct – jeliko\u017e nejsem sobec \ud83d\ude00 – \u017ee s p\u0159ekladem tohoto d\u00edlu mi pomohla m\u00e1 sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00e1 du\u0161e, a kdy\u017e mi bylo opravdu zle, tak to vzala za m\u011b a p\u0159elo\u017eila v\u00e1m celou druhou \u010d\u00e1st. Tak\u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[317],"tags":[],"class_list":["post-11434","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-a-beautiful-disaster"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11434","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11434"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11434\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11434"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11434"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11434"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}