{"id":11436,"date":"2010-06-19T17:00:00","date_gmt":"2010-06-19T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11408"},"modified":"2010-06-19T17:00:00","modified_gmt":"2010-06-19T16:00:00","slug":"et-si-tu-n-existais-pas","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/06\/19\/et-si-tu-n-existais-pas\/","title":{"rendered":"Et si tu n’existais pas"},"content":{"rendered":"
\n
\n
autor: Altheaa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ahoj mil\u00e1\u010dkov\u00e9, <\/em><\/div>\n
nen\u00ed  to tak d\u00e1vno, co se k na\u0161emu p\u0159ekladatelsk\u00e9mu t\u00fdmu p\u0159idala v\u00e1m dob\u0159e zn\u00e1m\u00e1 Sab\u010da, ale s t\u00edm, \u017ee by r\u00e1da p\u0159ekl\u00e1dala z francouz\u0161tiny. Dohodly jsme se, \u017ee pov\u00eddky si bude vyb\u00edrat sama, a dneska pro v\u00e1s m\u00e1m prvn\u00ed d\u00edlko od francouzsk\u00e9 autorky Althey s \u010desk\u00fdm n\u00e1zvem „A kdy\u017e jsi neexistoval…“ Autorka se u\u017e ur\u010dit\u011b t\u011b\u0161\u00ed na va\u0161e koment\u00e1\u0159e, a jak psala Sab\u010da, byla my\u0161lenkou p\u0159ekladu do \u010de\u0161tiny nad\u0161en\u00e1, a\u010dkoliv pr\u00fd nemohla pochopit, \u017ee se do toho n\u011bkomu chce. \ud83d\ude00<\/em><\/div>\n
Pov\u00eddka nen\u00ed moc dlouh\u00e1, francouz\u0161tina je t\u011b\u017ek\u00fd jazyk, ale jak Sab\u010da psala, na za\u010d\u00e1tek se necht\u011bla pou\u0161t\u011bt do \u017e\u00e1dn\u00fdch maraton\u016f. V t\u00e9hle lehce twincestn\u00ed pov\u00eddce se j\u00ed l\u00edbilo, jak je v n\u00ed pojato siln\u00e9 pouto dvoj\u010dat. Tak\u017ee… pus\u0165te se do \u010dten\u00ed, komentujte, a u\u017eijte si to. D\u00edky, Sab\u010do, budeme se t\u011b\u0161it na dal\u0161\u00ed tvoje p\u0159eklady. J. :o)<\/em><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Noc byla temn\u00e1 navzdory n\u011bkolika hv\u011bzd\u00e1m, kter\u00e9 se sna\u017eily tu a tam ost\u0159e vyjasnit oblohu. Sp\u00e1nek u\u017e si podmanil v\u0161echny obyvatele tohohle mal\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho m\u011bste\u010dka, no\u0159\u00edc\u00edho se do absolutn\u00edho klidu. V\u0161echny, krom\u011b jednoho.<\/div>\n
Tenhle, stoj\u00edc\u00ed na okraji balkonu, drtil ledabyle posledn\u00ed cigaretu, pohled pono\u0159en\u00fd do pr\u00e1zdnoty. Znova poc\u00edtil nepopsatelnou pr\u00e1zdnotu. Pr\u00e1zdnotu, kter\u00e1 mu zabra\u0148ovala sp\u00e1t a \u017e\u00edt norm\u00e1ln\u011b. Pr\u00e1zdnotu, kterou bylo nemo\u017en\u00e9 zacelit, proto\u017ee to byl on<\/em>, kdo mu chyb\u011bl.<\/div>\n
On<\/em>, jedin\u00e1 v\u011bc, kterou pot\u0159eboval, ale taky jedin\u00e1 v\u011bc, kterou nem\u011bl. Dva plody, ale jenom jedno d\u00edt\u011b. Dva z\u00e1rodky, ale jenom jeden narozen\u00fd. On<\/em>, kter\u00fd se jedinkr\u00e1t nenadechnul, kter\u00fd nikdy neplakal ani nek\u0159i\u010del. On<\/em>, kter\u00fd nep\u0159e\u017eil, a z\u016fstal z n\u011bj pouze jeho duch. <\/div>\n
\n
Povzdechl si a odhodil jeden ze sv\u00fdch dred\u016f zp\u00e1tky v ledabyl\u00e9m gestu. Nemohl si zabr\u00e1nit ve sn\u011bn\u00ed na sv\u00e9ho bratra, dvoj\u010d\u00e1tko, kter\u00e9 by m\u011blo b\u00fdt po jeho boku v tomhle momentu. Vym\u011b\u0148ovali by si spikleneck\u00e9 \u00fasm\u011bvy, zat\u00edmco by koukali na z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed m\u011bs\u00edc, ruku v ruce. Mo\u017en\u00e1 by ho Bill – to m\u011blo b\u00fdt jeho jm\u00e9no – je\u0161t\u011b jednou obejmul, aby mu mohl pop\u0159\u00e1t dobrou noc a vr\u00e1til by se dom\u016f, kde by usnul v jejich posteli. Krom\u011b toho – spali by spolu<\/em>. Dal\u0161\u00ed den by se \u0161li spole\u010dn\u011b v klidu proj\u00edt po b\u0159ehu zast\u00edn\u011bn\u00e9 \u0159eky, ve kter\u00e9 by si m\u00e1chali nohy, sm\u011bj\u00edc\u00ed se spolu<\/em>… spolu na v\u017edy. Nikdy by nebyl s\u00e1m, v\u017edycky by ho m\u011bl po sv\u00e9m boku.  <\/div>\n
Ale ne, tohle nikdy nep\u0159ijde a on to v\u011bd\u011bl. Smrt, krut\u00e1 a podv\u011bdom\u00e1, mu ho vzala d\u0159\u00edv, ne\u017e byl schopen ho poznat. U\u017e od narozen\u00ed mu vzala p\u016flku jeho du\u0161e, polovinu jeho \u017eivota, polovinu jeho sam\u00e9ho. Uzav\u0159el se s\u00e1m do sebe, jeho rodi\u010de u\u017e byli zoufal\u00ed, proto\u017ee nakonec ztratili oba syny a ne jen jednoho. Sledovali, jak dosp\u00edv\u00e1, ale vid\u011bli ho n\u011bkdy sm\u00e1t se up\u0159\u00edmn\u011b? Jeho sm\u00edch, jeho \u00fasm\u011bvy, v\u0161echno bylo fale\u0161n\u00e9, proto\u017ee on nikdy opravdu nebyl \u0161\u0165astn\u00fd. Bolestiv\u011b ne\u00fapln\u00fd, nevysv\u011btliteln\u011b p\u0159ipojen\u00fd k n\u011bkomu, koho v\u0161ak nikdy nepoznal, nemohl skute\u010dn\u011b \u017e\u00edt. Dvoj\u010data maj\u00ed \u017e\u00edt spole\u010dn\u011b, ale on byl s\u00e1m. Stra\u0161n\u011b s\u00e1m. A smutn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille..“<\/div>\n
A kdy\u017e dokonce znal jeho jm\u00e9no… P\u0159i t\u00e9to my\u0161lence slzy jako perly v koutc\u00edch o\u010d\u00ed dlouze st\u00e9kaly po jeho tv\u00e1\u0159\u00edch, ne\u017e m\u011bkce dopadly na podlahu balkonu.  <\/div>\n
„Ano, Tome?“<\/div>\n
Ani nebyl p\u0159ekvapen, \u017ee sly\u0161el tuhle odpov\u011b\u010f. U\u017e dlouh\u00e1 l\u00e9ta sly\u0161el jeho hlas, jako by byl st\u00e1le tady, s n\u00edm, skryt\u00fd kdesi v koutku jeho mysli, doprov\u00e1zej\u00edc\u00ed ho po cel\u00fd \u017eivot.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi m\u011b opustil?“ <\/div>\n
Pokl\u00e1dal mu po\u0159\u00e1d tu stejnou ot\u00e1zku, ale hlas mu nikdy neodpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„P\u0159ipoj se ke mn\u011b…“<\/div>\n
Tentokr\u00e1t naopak \u017eiv\u011b nadsko\u010dil. P\u0159ipojit se? My\u0161lenky mu v\u00ed\u0159ily v mysli, tvo\u0159ily neodd\u011blitelnou sm\u011bs nad\u011bje a obav. P\u0159ipojit se?<\/div>\n
„Kam?“<\/div>\n
\u017d\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f. Samoz\u0159ejm\u011b. P\u0159ipojit se… tam<\/em>? Ne, to nem\u016f\u017ee. To je nemo\u017en\u00e9.<\/div>\n
Na druhou stranu, co ho tady dr\u017e\u00ed? Nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00e1tele ani pl\u00e1ny, nic. Tak pro\u010d ne? Kdy\u017e nechce \u017e\u00edt bez n\u011bj, nemus\u00ed \u017e\u00edt v\u016fbec a m\u016f\u017ee j\u00edt za n\u00edm.<\/div>\n
Sebral v\u0161echnu odvahu, kter\u00e1  mu zbyla, a u\u010dinil kone\u010dn\u00e9 rozhodnut\u00ed.<\/div>\n
„P\u0159ijdu…“<\/div>\n
„\u010cek\u00e1m t\u011b, Tome.“<\/p>\n<\/div>\n
Ani si nevzpomn\u011bl, jak se tam dostal, prost\u011b tam najednou byl. Pozoroval vodu, kter\u00e1 tekla po jeho nohou, jeho pohled byl \u00fapln\u011b bez emoc\u00ed. Byl jako zombie veden\u00fd pouze sv\u00fdm srdcem, kdy\u017e pono\u0159il do vody nejprve jednu a potom druhou nohu, aby pronikl hloub\u011bji do \u0159eky. Voda byla mraziv\u00e1 a chlad prostupoval v\u0161emi \u010d\u00e1stmi jeho t\u011bla, ale jemu to nevadilo. Zav\u00e1hal v posledn\u00ed chvilce, ne\u017e se nechal kompletn\u011b un\u00e9st proudem. V\u011bd\u011bl, \u017ee je zbyte\u010dn\u00e9 bojovat, klidn\u011b \u010dekal a\u017e do p\u00e1du. Jeho t\u011blo se rozt\u0159\u00ed\u0161tilo o sk\u00e1lu a jeho du\u0161e odlet\u011bla.  <\/div>\n
Byl ztracen\u00fd v nicot\u011b, panika\u0159il. Kde je? Nic tu nebylo, jen pr\u00e1zdnota, jenom neposkvrn\u011bn\u00e1 b\u011blost, kter\u00e1 se rozprost\u00edrala v\u0161ude kolem a zabra\u0148ovala rozhledu. M\u011bl pocit, \u017ee zpozoroval \u0161t\u00edhlou postavu mlhav\u011b se r\u00fdsuj\u00edc\u00ed na obzoru. P\u0159ibl\u00ed\u017eila se a Tom ho instinktivn\u011b poznal.  <\/div>\n
„Cel\u00fdch sedmn\u00e1ct let jsem na tebe \u010dekal, Tome. Tak dlouho ti trvalo, ne\u017e ses ke mn\u011b p\u0159ipojil…“  <\/div>\n
autor: Altheaa<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Sab\u010da<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
original<\/a><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Altheaa Ahoj mil\u00e1\u010dkov\u00e9,  nen\u00ed  to tak d\u00e1vno, co se k na\u0161emu p\u0159ekladatelsk\u00e9mu t\u00fdmu p\u0159idala v\u00e1m dob\u0159e zn\u00e1m\u00e1 Sab\u010da, ale s t\u00edm, \u017ee by r\u00e1da p\u0159ekl\u00e1dala z francouz\u0161tiny. Dohodly jsme se, \u017ee pov\u00eddky si bude vyb\u00edrat sama, a dneska pro v\u00e1s m\u00e1m prvn\u00ed d\u00edlko od<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-11436","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11436","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11436"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11436\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11436"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11436"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11436"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}