{"id":11450,"date":"2010-06-17T18:00:00","date_gmt":"2010-06-17T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11422"},"modified":"2010-06-17T18:00:00","modified_gmt":"2010-06-17T17:00:00","slug":"ukryty-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/06\/17\/ukryty-8\/","title":{"rendered":"Ukryt\u00fd 8."},"content":{"rendered":"
autor: Doris<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem se zeptat na Scottyho.“ P\u00edpnul po chv\u00edli a Bill jen nech\u00e1pav\u011b nakr\u010dil \u010delo.<\/div>\n
„Jako na co?“ dopil posledn\u00ed lok k\u00e1vy a hrnek odnesl do d\u0159ezu. Cestou do Toma v\u00fdznamn\u011b str\u010dil, aby mu nep\u0159ek\u00e1\u017eel v cest\u011b. Tom se trochu zamra\u010dil. Bill byl skute\u010dn\u011b p\u0159\u00edjemn\u00fd jak osina v zadku. Ale necht\u011bl se vzd\u00e1vat.<\/div>\n
„No, jak to vypad\u00e1 s t\u00edm obvin\u011bn\u00edm.“ Promluvil Tom znovu a sna\u017eil se, aby to vyzn\u011blo pokud mo\u017eno norm\u00e1ln\u011b. Ne s p\u0159ehnan\u00fdm z\u00e1jmem, ale ani ne ledabyle. Bill ztuhnul a prudce se na Toma oto\u010dil. Jeho pohled se Tomovi ani trochu nezamlouval a snad zalitoval, \u017ee v\u016fbec n\u011bco \u0159ekl.<\/div>\n
„O co ti jde?“ \u0161t\u011bkl po Tomovi. „Ud\u011blal ti snad n\u011bkdy n\u011bco? Ne! Tak se nestarej. \u0158\u00edkal jsem ti, \u017ee m\u00e1\u0161 nechat m\u00fdho psa na pokoji.“ Propaloval Toma snad a\u017e nen\u00e1vistn\u00fdm pohledem a v\u00fdhru\u017en\u011b ho probod\u00e1val ukazov\u00e1\u010dkem. Tom se trochu polekal. Rozhodn\u011b necht\u011bl Billa vyto\u010dit. Na to byl mal\u00fd hrdina. Okam\u017eit\u011b za\u010dal nesouhlasn\u011b kroutit hlavou v obrann\u00e9m gestu.<\/div>\n
„Ne… ne\u2026 Nic mi neud\u011blal. Proto jsem se ptal. Nemyslel jsem to zle.“ Drmolil Tom chvatn\u011b, ale Billa to o\u010dividn\u011b moc neuklid\u0148ovalo. Jak \u0161lo o Scottyho, tak byl velice ned\u016ftkliv\u00fd.<\/div>\n
„Nestarej se. Nestarej se o nic, co se Scottyho t\u00fdk\u00e1.“ Vr\u010del podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b. Toma se tohle neuv\u011b\u0159iteln\u011b dotklo. V\u017edy\u0165 neud\u011blal nic \u0161patn\u00e9ho.  <\/div>\n
„J\u00e1… jen jsem byl zv\u011bdav\u00fd, jak se to stalo a pro\u010d.“ Uhnul Tom pohledem a zabodl ho do podlahy.<\/div>\n
\n
Musel se sna\u017eit, aby neza\u010dal bre\u010det. Tohle ho mrzelo. On to p\u0159eci nemyslel \u0161patn\u011b, tak pro\u010d Bill hned \u0159\u00e1d\u00ed? V krku ho za\u010dalo a\u017e neskute\u010dn\u011b p\u00e1lit, jak se sna\u017eil ovl\u00e1dnout a zvednout zrak se opravdu neodva\u017eoval. Billovi se zrychlil dech jak spla\u0161en\u00e9mu b\u00fdkovi. Siln\u011b tiskl zuby k sob\u011b a zavrt\u00e1val sv\u016fj pohled hluboko do Tomova t\u011bla. Kdyby mohl, asi by mu te\u010f pohledem rozdr\u00e1sal vnit\u0159nosti.<\/div>\n
„Nech si svoj\u00ed zv\u011bdavost pro sebe. Jste skety.“ Prsknul Bill skoro a\u017e zhnusen\u011b, ale hned pokra\u010doval. Nedbaje na to, \u017ee Tomovi cukly ramena pod tlumen\u00fdm vzlykem. „Pro\u010d se star\u00e1te? Scotty nikdy nic neud\u011blal. Umim si sv\u00fdho psa vychovat. A co ud\u011bl\u00e1te vy? Jdete o\u017eral\u00fd z diskot\u00e9ky a jen proto, \u017ee to je M\u016eJ pes, tak ho dr\u00e1\u017ed\u00edte.“ Bill skoro k\u0159i\u010del, ale v jeho hlase byla zn\u00e1t jist\u00e1 d\u00e1vka zoufalstv\u00ed. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, jak se lidi koukaj\u00ed na n\u011bj, a stejn\u011b tak na Scottyho. „Nemysli si, \u017ee nevim, co d\u011bl\u00e1te. Zah\u00e1n\u00edte ho, ani\u017e by se k v\u00e1m n\u011bjak p\u0159ibl\u00ed\u017eil. Jako by v\u00e1s m\u011bl nakazit n\u011bjakou vzteklinou. H\u00e1\u017eete po n\u011bm v\u011btve, kameny, nen\u00ed v\u00e1m ani blb\u00fd ho nakopnout, kdy\u017e se nedej bo\u017ee p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed v\u00edc, ne\u017e byste byli ochotn\u00ed sn\u00e9st.“ Sypal ze sebe d\u00e1l Bill.  <\/div>\n
V\u0161echno tohle v\u011bd\u011bl. P\u00e1rkr\u00e1t to i vid\u011bl, kdy\u017e po ve\u010derech st\u00e1val v z\u00e1kout\u00edch a \u010dekal, ne\u017e se jeho mil\u00e1\u010dek prob\u011bhne. Jeden chlap si dokonce dal jednou tolik pr\u00e1ce, \u017ee Scottyho zahnal a\u017e p\u0159ed d\u016fm. Nezapomn\u011bl ho celou cestou zasyp\u00e1vat nad\u00e1vkami, a pokud mo\u017eno i kamen\u00edm. Bill by snad je\u0161t\u011b pokra\u010doval, kdyby se mu ve\u0161ker\u00e1 slova zoufale nezasekla v krku a jeho o\u010di se nezalily slzami. Nevypustil ani jednu. Nehodlal t\u011bm lidem tady ukazovat, \u017ee ho ni\u010d\u00ed. \u017de to, o co jim jde, se jim da\u0159\u00ed. Nehodlal to te\u010f uk\u00e1zat ani tomuhle mal\u00e9mu dredat\u00e9mu klukovi. Na Toma tohle byla siln\u00e1 slova. Mo\u017en\u00e1 o to v\u00edc, \u017ee sly\u0161el to zoufalstv\u00ed z Billova hlasu. Nedok\u00e1zal se v\u00edc dr\u017eet a nechal slzy st\u00e9kat po tv\u00e1\u0159\u00edch a dopadat na dla\u017edice. B\u00e1l se zvednout zrak. B\u00e1l se zjistit, jak na n\u011bj Bill kouk\u00e1. Mermomoc\u00ed se sna\u017eil nevzlyknout nahlas. Mo\u017en\u00e1 by nem\u011bl b\u00fdt tak vztahova\u010dn\u00fd, ale Bill mluvil tak v\u0161eobecn\u011b, \u017ee si to prost\u011b Tom musel br\u00e1t i na sebe. P\u0159esto\u017ee Scottymu nikdy nic neud\u011blal.  <\/div>\n
„J\u00e1 ne. Nikdy jsem tohle neud\u011blal a ani bych to neud\u011blal.“ P\u00edpnul a ut\u0159el si nos do ruk\u00e1vu. Pomalu se odv\u00e1\u017eil zvednout tv\u00e1\u0159 a pod\u00edvat se tak na Billa. Billovi znateln\u011b cukalo v kr\u010dn\u00ed tepn\u011b, ale jeho pohled byl o n\u011bco m\u00e1lo klidn\u011bj\u0161\u00ed. Po\u0159\u00e1d na\u0161tvan\u00fd a nep\u0159\u00edjemn\u00fd, ale ona d\u00e1vka nen\u00e1visti u\u017e tam nebyla. Nebo si to mo\u017en\u00e1 Tom jen namlouval, proto\u017ee ji prost\u011b vid\u011bt necht\u011bl.<\/div>\n
„Nech\u00e1pe\u0161 to. Nem\u016f\u017ee\u0161 to ch\u00e1pat.“ Vzdychnul Bill, zakroutil hlavou a dosedl zp\u011bt na \u017eidli. Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, \u017ee te\u010f by nejsp\u00ed\u0161 opravdu m\u011bl odej\u00edt, ale tak moc necht\u011bl. Tak moc se b\u00e1l, \u017ee kdy\u017e t\u011bmi dve\u0159mi projde ven, u\u017e nikdy neprojde dovnit\u0159.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1\u2026 mo\u017en\u00e1 kdyby se Scottym n\u011bkdo venku chodil, tak by lidem nevadil.“ Ozval se opatrn\u011b a sedl si na \u017eidli na druh\u00e9m konci stolu. Bill se jen u\u0161kl\u00edbl. Nev\u011bd\u011bl, co v\u0161echno ten kluk o n\u011bm v\u00ed nebo nev\u00ed, a tak cht\u011bl b\u00fdt pokud mo\u017eno opatrn\u00fd. V\u011bd\u011bl ale, \u017ee tohle nen\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed. T\u011bm lidem tady ne\u0161lo o to, \u017ee Scotty n\u011bkde b\u011bh\u00e1 s\u00e1m\u2026 \u0161lo jim o to, \u017ee to je zkr\u00e1tka jeho pes. To jeho nen\u00e1vid\u011bli, a tak nen\u00e1vid\u011bli i jeho psa.<\/div>\n
„A kdo asi? Mo\u017en\u00e1 ti to uniklo, nebo ti to je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e1 zdej\u0161\u00ed \u010darod\u011bjnice ne\u0159ekla, ale j\u00e1 chodim ven pokud mo\u017eno minim\u00e1ln\u011b. A kdy\u017e u\u017e\u2026 tak v noci.“ Kouknul na Toma s v\u00fdrazem jasn\u011b \u0159\u00edkaj\u00edc\u00edm, aby si Tom \u0161el hr\u00e1t s aut\u00ed\u010dkama a o tohle se nestaral. Tom v\u00e1hav\u011b zakroutil pusou.<\/p>\n<\/div>\n
„T\u0159eba j\u00e1 bych mohl.“ Odv\u00e1\u017eil se nakonec vyslovit onu my\u0161lenku. Bill n\u011bkolikr\u00e1t \u0161okovan\u011b zamrkal.<\/div>\n
„Ty jsi asi v\u00e1\u017en\u011b labiln\u00ed, vi\u010f?“ zatv\u00e1\u0159il se co mo\u017en\u00e1 nejnep\u0159\u00edjemn\u011bji a Tom tak uhnul pohledem. „V\u00e1\u017en\u011b nestojim o to, abys mi ven\u010dil psa. Pokud mo\u017eno bych ocenil, aby ses mu vyh\u00fdbal a nev\u0161\u00edmal si ho.“ \u0158ekl Bill rozhodn\u011b a o\u010dek\u00e1val, \u017ee te\u010f u\u017e se Tom kone\u010dn\u011b ur\u00e1\u010d\u00ed zvednout pozad\u00ed a odejde. Tom c\u00edtil, \u017ee tohle nejsp\u00ed\u0161 prohr\u00e1l. Vlastn\u011b co taky \u010dekal. \u017de zrovna k n\u011bmu Bill bude mil\u00fd a vst\u0159\u00edcn\u00fd? K mal\u00fdmu klukovi? Asi byl naivn\u00ed.<\/div>\n
„Kdyby se Scottym n\u011bkdo chodil, lidi by nem\u011bli d\u016fvod ho napadat a pak \u017e\u00e1dat utracen\u00ed.“ Vydechl Tom a zvedl se. C\u00edtil, \u017ee nem\u00e1 cenu se zdr\u017eovat, a \u017ee m\u011bl odej\u00edt u\u017e d\u00e1vno. Pro\u0161el kolem Billa do chodby, usadil se na schody a za\u010dal se obouvat. Bill chv\u00edli sed\u011bl a koukal do pr\u00e1zdn\u00e9ho m\u00edsta na stole. Po t\u00e9hle Tomov\u011b v\u011bt\u011b o tom za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let. Ne kv\u016fli Tomovi. Kv\u016fli Scotty. Scotty pro n\u011bj byl v\u0161echno, a v\u00e1\u017en\u011b se ob\u00e1val toho, \u017ee mu p\u0159ijde soudn\u00ed p\u0159\u00edkaz k utracen\u00ed. Jestli je tohle mo\u017enost, jak tomu p\u0159edej\u00edt, nebo dokonce zabr\u00e1nit, tak by to m\u011bl podstoupit. Ale v\u016fbec se mu nezamlouval fakt, \u017ee jeho psa m\u00e1 ven\u010dit \u010dtrn\u00e1ctilet\u00fd kluk. To znamen\u00e1 nezletil\u00fd.  <\/div>\n
Kdy\u017e lidi nebudou napadat jeho psa, budou napadat Billa jako takov\u00e9ho. Znovu se za\u010dnou \u0161\u00ed\u0159it informace o tom, co ud\u011blal. A p\u0159ibudou k tomu fakta, \u017ee Toma jist\u011b zneu\u017e\u00edv\u00e1. \u017de pro\u010d by jinak nechal sv\u00e9ho psa s mal\u00fdm klukem, kdyby z toho nem\u011bl vlastn\u00ed prosp\u011bch. Tohohle se Bill ob\u00e1val. Na druhou stranu ale tak\u00e9 v\u011bd\u011bl, \u017ee nikoho jin\u00e9ho na ven\u010den\u00ed nese\u017eene a on zkr\u00e1tka ven chodit nemohl. U\u017e ne. Tom zav\u00e1zal i druhou svoj\u00ed botu, prohmatal kapsy, zda m\u00e1 kl\u00ed\u010de i mobil, a otev\u0159el domovn\u00ed dve\u0159e.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e.“ Zarazil ho v ch\u016fzi Bill\u016fv hlas. Tom se prudce oto\u010dil a \u0161okovan\u011b na n\u011bj z\u016fstal koukat. Bill st\u00e1l mezi dve\u0159mi do kuchyn\u011b se sv\u00fdm typick\u00fdch pr\u00e1zdn\u00fdm v\u00fdrazem a d\u00edval se na n\u011bj. „M\u016f\u017ee\u0161 ven\u010dit Scottyho. Ale m\u00e1m podm\u00ednku. Bude\u0161 chodit za m\u011bsto. Nechci, aby t\u011b s n\u00edm n\u011bkdo vid\u011bl v parku nebo kdekoliv jinde ve m\u011bst\u011b. Jasn\u00fd?“ ur\u010dil z\u00e1sadn\u00ed podm\u00ednku a povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed. „Vyven\u010d\u00ed\u0161 ho, j\u00e1 ti zaplat\u00edm, a ty se vypa\u0159\u00ed\u0161. A hlavn\u011b\u2026 bude\u0161 dr\u017eet klapa\u010dku. Nechci, aby lidi v\u011bd\u011bli, \u017ee mi ven\u010d\u00ed\u0161 psa.“ Tom to chv\u00edli vst\u0159eb\u00e1val a asi nemohl ani uv\u011b\u0159it. Jen n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159ik\u00fdvl. Ani ho te\u010f nenapadlo se Billa pt\u00e1t, pro\u010d to m\u00e1 b\u00fdt tak tajn\u00e9. Mo\u017en\u00e1 kdyby ho to tolik nevy\u0161okovalo, tak by mu to i okam\u017eit\u011b do\u0161lo. Ale te\u010f v\u016fbec. Te\u010f mu nedoch\u00e1zelo asi v\u016fbec nic.  <\/div>\n
„P\u0159ijdu pro n\u011bj z\u00edtra po \u0161kole.“ Ozn\u00e1mil Billovi, a pak u\u017e bez jak\u00e9hokoliv zdr\u017eov\u00e1n\u00ed ode\u0161el. V\u011bd\u011bl, \u017ee Bill by ho stejn\u011b z t\u011bch dve\u0159\u00ed vystrkal.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Doris<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris „Cht\u011bl jsem se zeptat na Scottyho.“ P\u00edpnul po chv\u00edli a Bill jen nech\u00e1pav\u011b nakr\u010dil \u010delo. „Jako na co?“ dopil posledn\u00ed lok k\u00e1vy a hrnek odnesl do d\u0159ezu. Cestou do Toma v\u00fdznamn\u011b str\u010dil, aby mu nep\u0159ek\u00e1\u017eel v cest\u011b. Tom se trochu zamra\u010dil.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[324],"tags":[],"class_list":["post-11450","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ukryty"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11450","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11450"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11450\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11450"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11450"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11450"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}