{"id":11457,"date":"2010-06-16T17:00:00","date_gmt":"2010-06-16T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11429"},"modified":"2010-06-16T17:00:00","modified_gmt":"2010-06-16T16:00:00","slug":"zivot-dvojcat-jak-to-vsechno-zacalo-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/06\/16\/zivot-dvojcat-jak-to-vsechno-zacalo-15\/","title":{"rendered":"\u017divot dvoj\u010dat – Jak to v\u0161echno za\u010dalo 15."},"content":{"rendered":"
autor: Nameless Lady<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill u\u017e se za\u010d\u00ednal pomalu smi\u0159ovat se sv\u00fdm osudem. Musel v\u0161ak d\u00e1t v\u011bd\u011bt kluk\u016fm a t\u00fdmu, \u017ee u\u017e nem\u016f\u017ee d\u00e1l, \u017ee tohle je kone\u010dn\u00e1. Necht\u011bl jim to \u0159\u00edct do o\u010d\u00ed, proto\u017ee pak by to jist\u011b nedok\u00e1zal. Sedl proto ke stolu ve sv\u00e9m pokoji a za\u010dal ps\u00e1t dopis.<\/p>\n<\/div>\n
Zdrav\u00edm  V\u00e1s,<\/em><\/div>\n
V prvn\u00ed \u0159ad\u011b se V\u00e1m v\u0161em chci moc omluvit za ten zru\u0161en\u00fd koncert. Posledn\u00ed dobou se nec\u00edt\u00edm nejl\u00edp. V\u00edte, tohle je pro m\u011b ta nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed v\u011bc, kterou jsem musel ud\u011blat, pr\u00e1v\u011b proto je tu tenhle dopis. Kdybych V\u00e1m to m\u011bl v\u0161em \u0159\u00edct do o\u010d\u00ed, nep\u0159e\u017eil bych to.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Hrozn\u011b  si v\u00e1\u017e\u00edm pr\u00e1ce, kterou jste nejen pro m\u011b, ale pro celou kapelu ud\u011blali, d\u011bkuji V\u00e1m za ty \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 roky, za chv\u00edle legrace i za to, \u017ee jste m\u011b dok\u00e1zali podr\u017eet v t\u011b\u017ek\u00fdch okam\u017eic\u00edch.<\/em><\/div>\n
Georgu, Gustave a nakonec i ty, Tome, promi\u0148te mi to, co te\u010f  nap\u00ed\u0161u. Je mi to opravdu stra\u0161n\u011b, stra\u0161n\u011b, stra\u0161n\u011b moc l\u00edto, ale d\u00e1l u\u017e tohle nezvl\u00e1dnu. U\u017e s V\u00e1mi nedok\u00e1\u017eu pracovat, kluci, nen\u00ed to nic proti v\u00e1m, jen mi ten d\u016fvod neust\u00e1le p\u0159ipom\u00edn\u00e1te. Mo\u017en\u00e1, \u017ee jednou budu m\u00edt dost odvahy a s\u00edly, abych V\u00e1m tohle v\u0161echno vysv\u011btlil, ale prozat\u00edm tomu tak nen\u00ed.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Pros\u00edm, \u0159ekn\u011bte fanou\u0161k\u016fm, jak m\u011b to mrz\u00ed, a \u017ee na n\u011b nikdy nezapomenu. Pod\u011bkujte jim za v\u0161echno, tak jako j\u00e1 d\u011bkuji V\u00e1m.<\/em><\/div>\n
D\u00edky, \u017ee jste mi pomohli splnit m\u016fj obrovsk\u00fd  sen. Nic nikdy netrv\u00e1 v\u011b\u010dn\u011b  a ani tenhle sen nez\u016fstane nav\u017edy. V\u011b\u0159ili jsme v to, ale nen\u00ed to tak, bohu\u017eel.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Nakonec bych V\u00e1m cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee V\u00e1s v\u017edy r\u00e1d uvid\u00edm, V\u00e1s v\u0161echny. Vzpom\u00ednejte na tuhle etapu sv\u00e9ho \u017eivota v dobr\u00e9m, to je to posledn\u00ed, co po V\u00e1s \u017e\u00e1d\u00e1m.<\/em><\/div>\n
Tokio Hotel je sice minulost\u00ed, ale v na\u0161ich srdc\u00edch bude \u017e\u00edt nav\u011bky, tomu j\u00e1 v\u011b\u0159\u00edm!<\/em><\/div>\n
Lou\u010d\u00edm se, p\u0159\u00e1tel\u00e9, pros\u00edm, odpus\u0165te mi.<\/em><\/div>\n
S l\u00e1skou a \u00factou,<\/em><\/div>\n
Bill Kaulitz.<\/em><\/div>\n
\n
Kdy\u017e byl se psan\u00edm hotov, ot\u0159el si slzy a dopis zape\u010detil do ob\u00e1lky. Obl\u00e9kl se, na o\u010di si nasadil slune\u010dn\u00ed br\u00fdle a vydal s ven, aby na\u0161el po\u0161tovn\u00ed schr\u00e1nku. Kdy\u017e k n\u00ed kone\u010dn\u011b do\u0161el, nebyl si jist\u00fd, zda to opravdu chce, kapela je cel\u00fd jeho \u017eivot, ale kdy\u017e si znova vzpomn\u011bl na to, \u017ee by denn\u011b potk\u00e1val Toma, bodlo ho u srdce. Zhluboka se nadechl, zav\u0159el o\u010di a hodil dopis do schr\u00e1nky. Usly\u0161el, jak ob\u00e1lka dopadla na dno kovov\u00e9 bedny a do o\u010d\u00ed mu vstoupily slzy.<\/div>\n
A je konec.<\/p>\n<\/div>\n
Toma brzy r\u00e1no probudilo zvon\u011bn\u00ed  jeho mobilu. Zase v n\u011bm vzplanula ta nesmysln\u00e1 nad\u011bje, ale jakmile si p\u0159e\u010detl, kdo vol\u00e1, nad\u011bje byla ta tam.<\/div>\n
„Tome, mus\u00ed\u0161 sem hned p\u0159ij\u00edt!“ ozval se Gustav\u016fv vylekan\u00fd hlas.<\/div>\n
„Co se stalo?“ zeptal se a z\u00edvnul.<\/div>\n
„P\u0159ij\u010f do Davidovy kancel\u00e1\u0159e, fofrem!“ zasy\u010del na n\u011bj Gustav a zav\u011bsil. Jeho hlas zn\u011bl dost nal\u00e9hav\u011b, co kdy\u017e se opravdu n\u011bco d\u011bje? Ale pro\u010d \u0161eptal?<\/p>\n<\/div>\n
Vtom Toma n\u011bco napadlo. Ano, byl si jist\u00fd, \u017ee uva\u017euje spr\u00e1vn\u011b, \u017ee p\u0159ijel Bill\u2026 mohl by se mu kone\u010dn\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b omluvit, d\u00e1t v\u0161echno do po\u0159\u00e1dku. Nic jin\u00e9ho si nep\u0159eje. Rychle vysko\u010dil z postele, obl\u00e9kl se a autem zb\u011bsile uj\u00ed\u017ed\u011bl k mana\u017eerov\u011b kancel\u00e1\u0159i. Smykem zaparkoval a sprintoval do t\u0159et\u00edho patra vysok\u00e9 budovy. P\u0159ed dve\u0159mi se zastavil, zhluboka se nadechl, zaklepal a po kr\u00e1tk\u00e9 pauze ve\u0161el.<\/div>\n
U stolu sed\u011bla polovina TH, Jost naproti nim, av\u0161ak tolik o\u010dek\u00e1van\u00fd Bill nikde. Tomovi bylo r\u00e1zem jasn\u00e9, \u017ee se zase spletl. Sklopil hlavu a \u0161el se posadit vedle sv\u00fdch koleg\u016f, kte\u0159\u00ed se taky tv\u00e1\u0159ili dost ne\u0161\u0165astn\u011b.<\/div>\n
„Tak, co se d\u011bje?“ vyzv\u00eddal na mana\u017eerovi. Ten mu beze slova podal n\u011bjak\u00fd pap\u00edr. Tom si ho nech\u00e1pav\u011b vzal a za\u010detl se.<\/div>\n
„C\u2026 co\u017ee?“ vypravil ze sebe ohromen\u011b, kdy\u017e do\u010detl.<\/div>\n
„Bill s t\u00edm pra\u0161til.“ Vzdychl Georg. Tomovi po tv\u00e1\u0159i stekla slza a n\u00e1sledovaly by dal\u0161\u00ed, kdyby si v\u010das nepromnul o\u010di.<\/div>\n
„Ale\u2026 jak to\u2026 pro\u010d to ud\u011blal?“ Tom zvedl hlavu a d\u00edval se kluk\u016fm p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed. V\u0161ichni byli \u00fapln\u011b zni\u010den\u00ed, tohle nikdo z nich ne\u010dekal a taky je to po\u0159\u00e1dn\u011b sebralo.  <\/div>\n
Gustav se c\u00edtil po\u0159\u00e1dn\u011b  provinile, \u017ee se mu nepovedlo zachr\u00e1nit osud skupiny, Georg, ten ani necht\u011bl p\u0159em\u00fd\u0161let, co se bude d\u00edt d\u00e1l. Tahle kapela byla jeho \u017eivot. A Tom? Ten byl na pokraji nervov\u00e9ho zhroucen\u00ed. D\u00e1val si to v\u0161echno za vinu. Kdyby jeho nebylo, Bill by se neodst\u011bhoval, neskon\u010dil by s kapelou\u2026<\/div>\n
„Je to v\u0161echno kv\u016fli mn\u011b\u2026 omlouv\u00e1m se.“ Za\u0161eptal se sklopenou hlavou.<\/div>\n
„T\u0159eba je\u0161t\u011b nen\u00ed tak pozd\u011b, t\u0159eba bychom ho mohli p\u0159emluvit, aby to nevzd\u00e1val, se v\u0161\u00edm se p\u0159ece d\u00e1 bojovat, nejsou to jeho slova?“ ozval se mana\u017eer, kter\u00fd z toho byl taky dost \u0161patn\u00fd, t\u00e9hle skupin\u011b v\u011b\u0159il, myslel si, \u017ee tu budou pro lidi po\u0159\u00e1d, m\u011bl tyhle kluky stra\u0161n\u011b r\u00e1d.<\/div>\n
„Davide, copak jsi to ne\u010detl?“ oto\u010dil se na n\u011bho Georg a on jen pokr\u010dil rameny.<\/p>\n<\/div>\n
Tom u\u017e je ani neposlouchal. Nevn\u00edmal, co se v m\u00edstnosti d\u011bje, v hlav\u011b mu to \u0161rotovalo na pln\u00e9 obr\u00e1tky. Tohle p\u0159ece nesm\u00ed dopustit! Je mu jedno, co ho to bude st\u00e1t, nebo jak moc se t\u00edm zesm\u011b\u0161n\u00ed, prost\u011b se Billovi omluv\u00ed, p\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed ho, aby se vr\u00e1til zp\u011bt, jak do kapely, tak dom\u016f, tohle je posledn\u00ed \u0161ance a Tom si nem\u016f\u017ee dovolit ji prop\u00e1snout!<\/div>\n
Zvedl se a m\u00ed\u0159il k v\u00fdchodu.<\/div>\n
„Tome, kam to jde\u0161?“ up\u00edraly se na n\u011bho t\u0159i p\u00e1ry nech\u00e1pav\u00fdch a neskute\u010dn\u011b zklaman\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Mus\u00edm to d\u00e1t v\u0161echno zase do po\u0159\u00e1dku. Pak se v\u00e1m ozvu.“ K\u00fdvnul na kluky a ode\u0161el.  <\/div>\n
Nasedl do sv\u00e9ho auta a jel dom\u016f. Nemohl vyjet hned, pro v\u0161echny p\u0159\u00edpady v dom\u011b trochu uklidil. Pak se rychle vysprchoval a dal se do po\u0159\u00e1dku, aby n\u011bjak vypadal.<\/div>\n
Asi za hodinu byl u\u017e  zas na cest\u011b. \u0158\u00edtil se po d\u00e1lnici nejvy\u0161\u0161\u00ed rychlost\u00ed, kterou byl schopen ze sv\u00e9ho sportovn\u00edho auta vym\u00e1\u010dknout. Je\u0161t\u011b\u017ee mu za t\u0159i sta kilometrovou rychlost nemohl nikdo z d\u00e1lni\u010dn\u00ed policie napa\u0159it pokutu.<\/div>\n
Za necelou p\u016flhodinku m\u00edjel ceduli s n\u00e1pisem V\u00edtejte v Magdeburgu<\/em> a o dal\u0161\u00edch p\u00e1r minut pozd\u011bji parkoval u domu jeho rodi\u010d\u016f. Je\u0161t\u011b tak p\u011bt minut ale sed\u011bl v aut\u011b, pot\u0159eboval se uklidnit, a taky se p\u0159ipravit na to, co se tu m\u00e1 st\u00e1t.  <\/div>\n
U\u017e st\u00e1l u dve\u0159\u00ed, ale v tom zmatku si doma zapomn\u011bl kl\u00ed\u010de\u2026 bude muset zvonit, ale co kdy\u017e mu Bill v\u016fbec neotev\u0159e? Risknout to musel. Op\u0159el se o tla\u010d\u00edtko zvonku a \u010dekal. Zanedlouho se za oknem v p\u0159eds\u00edni mihla n\u011bjak\u00e1 postava. Tom byl \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc nerv\u00f3zn\u00ed\u2026  <\/div>\n
<\/div>\n
autor: Nameless Lady<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Nameless Lady Bill u\u017e se za\u010d\u00ednal pomalu smi\u0159ovat se sv\u00fdm osudem. Musel v\u0161ak d\u00e1t v\u011bd\u011bt kluk\u016fm a t\u00fdmu, \u017ee u\u017e nem\u016f\u017ee d\u00e1l, \u017ee tohle je kone\u010dn\u00e1. Necht\u011bl jim to \u0159\u00edct do o\u010d\u00ed, proto\u017ee pak by to jist\u011b nedok\u00e1zal. Sedl proto ke stolu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[322],"tags":[],"class_list":["post-11457","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zivot-dvojcat-jak-to-vsechno-zacalo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11457","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11457"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11457\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11457"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11457"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11457"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}