{"id":11458,"date":"2010-06-16T16:00:00","date_gmt":"2010-06-16T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11430"},"modified":"2010-06-16T16:00:00","modified_gmt":"2010-06-16T15:00:00","slug":"v-temnote-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/06\/16\/v-temnote-12\/","title":{"rendered":"V temnot\u011b 12."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"391\"<\/div>\n
Bill sebou cuknul, kdy\u017e  mu Andy zastr\u010dil za ucho pram\u00ednek ofiny, kter\u00e1 se mu uvolnila z natup\u00edrovan\u00e9ho cul\u00edku. Jak byl ztracen\u00fd ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch, tak do\u010dista zapomn\u011bl na to, \u017ee je s n\u00edm v m\u00edstnosti je\u0161t\u011b n\u011bkdo. Popla\u0161en\u011b zamrkal a zad\u00edval se na Andyho.<\/div>\n
„Co… co\u017ee?“ zakoktal se a mali\u010dko zrudnul rozpaky. „J\u00e1… j\u00e1 jsem te\u010f nevn\u00edmal, promi\u0148…“<\/div>\n
Andreas se ch\u00e1pav\u011b pousm\u00e1l. V\u011bd\u011bl, \u017ee zrovna nen\u00ed ta nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed chv\u00edle na to, aby p\u0159edhazoval svatebn\u00ed n\u00e1vrh, ale p\u0159itom mu bylo jasn\u00e9, \u017ee pozd\u011bji u\u017e by k tomuhle t\u00e9matu jen t\u011b\u017eko sb\u00edral odvahu. U\u017e ji sb\u00edral velmi dlouho, ale teprve te\u010f se kone\u010dn\u011b rozhoupal k tomu, aby to \u0159ekl nahlas.<\/div>\n
„Bill\u00ed, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee te\u010f… \u017ee k tomu nen\u00ed zrovna vhodn\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost… Ale… napadlo m\u011b… jestli si m\u011b nechce\u0161 vz\u00edt,“ \u0161eptnul a tro\u0161ku z\u010dervenal. „Samoz\u0159ejm\u011b a\u017e po tom v\u0161em… a\u017e se Tom uzdrav\u00ed a v\u0161echno bude zase v po\u0159\u00e1dku…“<\/div>\n
Bill na n\u011bj chvilku zmaten\u011b  koukal.<\/div>\n
„A ty bys m\u011b… cht\u011bl? Jako a\u017e takhle?“<\/div>\n
Andreas zamrkal.<\/div>\n
„No samoz\u0159ejm\u011b! V\u017edy\u0165 j\u00e1… j\u00e1 t\u011b miluju! Ale jestli nechce\u0161… nemus\u00edme s t\u00edm sp\u011bchat. Nechci t\u011b do toho tla\u010dit, v\u00edm, \u017ee je te\u010f toho na tebe hodn\u011b…“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou. Chv\u00edli nep\u0159\u00edtomn\u011b koukal do plam\u00ednku sv\u00ed\u010dky, na\u010de\u017e postupn\u011b  up\u0159el na Andyho o\u010di.<\/div>\n
\n
„Jestli… jestli mi d\u00e1\u0161 \u010das do doby, ne\u017e to v\u0161echno trochu… trochu polev\u00ed… tak ano,“ \u0161eptnul svou odpov\u011b\u010f a t\u00e1zav\u011b se na blon\u010f\u00e1ka zad\u00edval.<\/div>\n
„To si pi\u0161, \u017ee d\u00e1m,“ v\u011bnoval mu Andy mil\u00fd \u00fasm\u011bv a odm\u011bnou mu byl Bill\u016fv pohled pln\u00fd vd\u011b\u010dnosti, dojet\u00ed a l\u00e1sky. Vid\u011bl ho v\u0161ak jen chv\u00edli, dokud mu pohled nezmizel v z\u00e1plav\u011b \u010dern\u00fdch vlas\u016f, jak mu Bill padnul kolem krku.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u011bkuju… d\u011bkuju ti za to, \u017ee t\u011b m\u00e1m… \u017ee tu jsi se mnou… bez tebe bych to nezvl\u00e1dnul,“  \u0161eptal mu vd\u011b\u010dn\u011b do ucha, b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f mu jemn\u011b mnul k\u016f\u017ei za krkem a na tv\u00e1\u0159 mu s\u00e1zel drobn\u00e9 polibky, asi jako kdy\u017e se rozradostn\u011bn\u00e9 \u0161t\u011b\u0148\u00e1tko sna\u017e\u00ed zavd\u011b\u010dit sv\u00e9mu p\u00e1novi. A tohle p\u0159irovn\u00e1n\u00ed zase nebylo tak moc daleko od pravdy. Bill toti\u017e skute\u010dn\u011b c\u00edtil k Andymu gigantick\u00fd p\u0159\u00edliv vd\u011bku a l\u00e1sky. I p\u0159esto, \u017ee jeho du\u0161e dlela u Toma, tak jako jeho smutn\u00e9 my\u0161lenky, \u010d\u00e1st jeho srd\u00ed\u010dka zaplesala, kdy\u017e sly\u0161el ta kr\u00e1sn\u00e1 slova. Ne\u0159e\u0161il, \u017ee to Andreas \u0159ekl \u00fadajn\u011b v nevhodnou dobu. Naopak, \u0159ekl to v tu nejlep\u0161\u00ed mo\u017enou chv\u00edli. Dal mu toti\u017e jasn\u011b najevo, \u017ee p\u0159i n\u011bm bude st\u00e1t v\u017edycky, a\u0165 se bude d\u00edt cokoliv. A Bill, kdy\u017e dneska vid\u011bl, jak je Tom bezbrann\u00fd, tak m\u011bl pocit, \u017ee na to v\u0161echno tr\u00e1pen\u00ed a truchlen\u00ed bude s\u00e1m, a\u0165 se stane cokoliv, i kdyby se o opak sna\u017eil sebev\u00edc. A ono tomu tak nebylo, Andreas se dobrovoln\u011b nab\u00eddl, \u017ee s n\u00edm bude tr\u00e1vit v\u0161echny mo\u017en\u00e9 minuty, \u0161\u0165astn\u00e9 i ho\u0159k\u00e9, a bude s n\u00edm pro\u017e\u00edvat v\u0161echno, co \u017eivot p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed…<\/div>\n
„No no, a\u0165 m\u011b neuma\u010dk\u00e1\u0161,“ zazubil se Andy a jemn\u011b Billa nasm\u011broval k jeho nedojeden\u00e9mu tal\u00ed\u0159i. „Papkej, moc jsi toho nesn\u011bdl a pot\u0159ebuje\u0161 s\u00edlu, abys ji pak z\u00edtra mohl svou p\u0159\u00edtomnost\u00ed p\u0159edat Tomovi.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a poslu\u0161n\u011b  se dal do j\u00eddla. U\u017e mali\u010dko chladlo, ale po\u0159\u00e1d to bylo v\u00fdborn\u00e9. Oce\u0148oval na tom hlavn\u011b to, \u017ee p\u0159esto\u017ee Andreas byl milovn\u00edk steak\u016f a masn\u00fdch pokrm\u016f, tak kdykoliv byli spolu sami, tak pamatoval na to, \u017ee Bill m\u00e1 rad\u0161i vegetari\u00e1nskou stravu a podle toho objedn\u00e1val j\u00eddla. A kdy\u017e nebyli zrovna na hotelu nebo v restauraci, ned\u011blalo mu probl\u00e9m n\u011bjak\u00fd ten, jak by \u0159ekl, „enormn\u011b zdravej kentus pro kr\u00e1l\u00edky“ uva\u0159it a to tak, \u017ee se to nejen\u017ee dalo j\u00edst, ba dokonce to bylo i v\u00fdborn\u00e9, ale um\u011bl ta j\u00eddla i obm\u011b\u0148ovat, tak\u017ee to nebyly po\u0159\u00e1d jen zape\u010den\u00e9 brambory nebo tak n\u011bjak. Prost\u011b v jeho osob\u011b se k Billovi snesl sh\u016fry and\u011bl a Bill byl za to neskonale vd\u011b\u010dn\u00fd. V\u017edycky tolik snil o tom, \u017ee taky jednou za\u017eije ty kr\u00e1sn\u00e9 chv\u00edle prvotn\u00ed zamilovanosti jako oby\u010dejn\u00ed smrteln\u00edci, ale bylo mu jasn\u00e9, \u017ee tohle mu d\u00edky spln\u011bn\u00ed jeho d\u011btsk\u00e9ho hv\u011bzdn\u00e9ho snu nebude nikdy souzen\u00e9. A p\u0159itom jenom sta\u010dilo, aby tro\u0161ku proz\u0159el, a nejen, \u017ee se mu to najednou t\u00e9m\u011b\u0159 samo od sebe splnilo, ale z\u00e1rove\u0148 se p\u0159ed n\u00edm r\u00fdsovala i p\u0159\u00edjemn\u011b vypadaj\u00edc\u00ed budoucnost.<\/p>\n<\/div>\n
\u017de se nem\u00fdlil, v tom ho Andreas ujistil t\u00edm, \u017ee hned po j\u00eddle mu ovinul ruce kolem pasu, po chv\u00edli lask\u00e1n\u00ed ho zvednul do n\u00e1ru\u010d\u00ed a opatrn\u011b ho odnesl do koupelny. Za\u010dal ho svl\u00e9kat, p\u0159itom v\u0161ak jako v\u017edycky neopom\u00edjel pomazlit ka\u017edi\u010dk\u00fd kousek nov\u011b odhalen\u00e9 k\u016f\u017ee. Bavilo ho to, miloval, kdy\u017e se o Billa mohl starat t\u00e9m\u011b\u0159 jako o mal\u00e9 d\u00edt\u011b. Byl tak k\u0159ehk\u00fd, tak zraniteln\u00fd a tak vyt\u00ed\u017een\u00fd.  <\/div>\n
To potvrdilo i to, \u017ee b\u011bhem p\u00e1r vte\u0159in se zp\u011bv\u00e1kovi rozezvu\u010del mobil, kter\u00fd m\u011bl v zadn\u00ed kapse zpola rozepnut\u00fdch d\u017e\u00edn\u016f a vyklubal se z toho asi desetiminutov\u00fd hovor, p\u0159i n\u011bm\u017e volaj\u00edc\u00ed David ulo\u017eil na Billova bedra ozn\u00e1mit na z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed ne\u010dekan\u00e9 tiskov\u00e9 konferenci ve\u0159ejnosti, \u017ee se turn\u00e9 okam\u017eit\u011b p\u0159eru\u0161uje na dobu zat\u00edm neur\u010ditou, a z jak\u00e9ho d\u016fvodu. Bodej\u0165 by to na n\u011bj nehodil, s\u00e1m m\u011bl starosti s t\u00edm, aby sehnal bezpe\u010dn\u00e9 a p\u0159\u00edhodn\u00e9 m\u00edsto pro tuto akci v tak kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b, aby odp\u00edskal v\u0161ech zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch dvacet jedna koncert\u016f, a nav\u00edc, rozhodn\u011b se mu Tomovo zran\u011bn\u00ed ne\u0159\u00edkalo snadno ani z\u00e1stupc\u016fm koncerty po\u0159\u00e1daj\u00edc\u00edch organizac\u00ed. Musel vyu\u017e\u00edt v tomhle p\u0159\u00edpad\u011b Billovy v\u00fd\u0159e\u010dnosti, i kdy\u017e to d\u011blal nerad, p\u0159ipadal si t\u00edm tak tro\u0161ku jako zr\u00e1dce, jako ten, co nechal zp\u011bv\u00e1ka ve \u0161tychu, m\u00edsto aby mu s t\u00edm ozn\u00e1men\u00edm v\u00edce pomohl. Na stranu druhou, \u0159ada let spolupr\u00e1ce s t\u011bmihle \u010dty\u0159mi neoby\u010dejn\u00fdmi mlad\u00edky ho nau\u010dila, \u017ee je v t\u011bchto p\u0159\u00edpadech lep\u0161\u00ed dr\u017eet hubu a krok a b\u00fdt v\u00edc v pozad\u00ed, jako z\u00e1\u0159n\u00fd p\u0159\u00edklad slou\u017eila tiskovka, kterou vedl pro zm\u011bnu Tom, kdy\u017e Bill musel odlet\u011bt ke specialistovi, aby mu odhalil cystu na hlasivk\u00e1ch. Sna\u017eil se to Tomovi a G\u00e9\u010dk\u00e1m usnadnit, jak jenom mohl, ale kdy\u017e se chud\u00e1k sna\u017eil n\u011bco o Billov\u011b nemoci \u0159\u00edct, Tom mu okam\u017eit\u011b vytrhnul mikrofon z ruky a tehdej\u0161\u00ed vra\u017eedn\u00fd pohled byl jenom slab\u00fdm odvarem Kaulitzova zu\u0159iv\u00e9ho monologu, kter\u00fdm ho po\u010dastoval v backstage.  <\/div>\n
Proto se te\u010f rozhodl, \u017ee krom zaji\u0161t\u011bn\u00ed nezbytn\u00fdch okolnostn\u00edch podm\u00ednek to nech\u00e1  cel\u00e9 na Billovi, i kdy\u017e mu to bylo tak trochu l\u00edto, proto\u017ee zp\u011bv\u00e1ka musela trag\u00e9die zas\u00e1hnout ze v\u0161ech \u010dlen\u016f teamu nejv\u00edc.<\/div>\n
Bill jenom s povzdechem souhlasil, po dokon\u010den\u00ed hovoru v\u0161ak mobil odlo\u017eil na okraj umyvadla a zdrcen\u011b se zhroutil Andreasovi kolem krku. Kdesi v nitru tu\u0161il, \u017ee ho podobn\u00e1 akce, jako ta z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed, o n\u00ed\u017e ho informoval David, z\u0159ejm\u011b nemine. Ale byla moc brzy, po\u0159\u00e1d to pro n\u011bj v\u0161echno bylo p\u0159\u00edli\u0161 \u010derstv\u00e9 a p\u0159\u00edli\u0161 bolestiv\u00e9, ne\u017e aby o tom byl schopn\u00fd bez probl\u00e9m\u016f mluvit p\u0159ed hafo lidmi.<\/p>\n<\/div>\n
„Andy,“ \u0161eptnul podez\u0159ele chraplav\u00fdm hlasem. „J\u00e1… j\u00e1 to nedok\u00e1\u017eu… nedok\u00e1\u017eu jim to \u0159\u00edct…. s\u00e1m to je\u0161t\u011b nedok\u00e1\u017eu pln\u011b pochopit, pln\u011b si to uv\u011bdomit… teda dok\u00e1\u017eu, ale… ale…“<\/div>\n
„Ale nedok\u00e1\u017ee\u0161 jim to \u0159\u00edct, vi\u010f?“ dokon\u010dil za n\u011bj Andreas a smutn\u011b se pousm\u00e1l. „Poj\u010f sem…“<\/div>\n
Jemn\u011b k sob\u011b to chv\u011bj\u00edc\u00ed se klub\u00ed\u010dko p\u0159ivinul a pomohl mu do sprchov\u00e9ho koutu. S\u00e1m se rychle svl\u00e9knul, zapnul p\u0159\u00edjemn\u011b teplou vodu a jal se n\u011b\u017en\u011b mas\u00edrovat Billova z\u00e1da a krk a pe\u010dliv\u011b mu p\u0159itom houbi\u010dkou s vo\u0148avou p\u011bnou \u010distit k\u016f\u017ei. D\u016fkladn\u011b se ope\u010dov\u00e1v\u00e1n\u00ed jeho t\u011bla v\u011bnoval tak dlouho, dokud se zp\u011bv\u00e1k zcela neuvolnil. Teprve pak k n\u011bmu za\u010dal ti\u0161e promlouvat.<\/div>\n
„Bill\u00ed, l\u00e1sko… v\u00edm, \u017ee je to te\u010f pro tebe t\u011b\u017ek\u00fd… stalo se toho tolik, s takov\u00fdmi n\u00e1sledky…“<\/div>\n
Bill ti\u0161e vzlyknul, ale st\u00e1le mu naslouchal. I kdy\u017e to pro n\u011bj bylo st\u00e1le p\u0159\u00edli\u0161 \u010derstv\u00e9, Andreas\u016fv hlas ho i p\u0159es bolestn\u00e1 slova dok\u00e1zal uklid\u0148ovat.<\/div>\n
„…tak jedno v\u00edm ur\u010dit\u011b. Sice to z\u00edtra bude pro tebe n\u00e1ro\u010dn\u00fd… ale kdo jin\u00fd by to m\u011bl lidem \u0159\u00edct ne\u017e ty?“<\/div>\n
Bill k n\u011bmu zvednul o\u010di.<\/div>\n
„Ty si te\u010f sice asi mysl\u00ed\u0161, \u017ee to tak nen\u00ed. Stalo se to v p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1tk\u00fd dob\u011b na to, aby ses s t\u00edm je\u0161t\u011b stihnul vyrovnat,“ pokra\u010doval Andreas. „Mo\u017en\u00e1 se c\u00edt\u00ed\u0161 v tuhle chv\u00edli slab\u00fd a pod tlakem. Jen\u017ee tady,“ dotknul se jemn\u011b m\u00edst, kde tepalo Billovo srdce. „Tady je n\u011bco jin\u00fdho. Pod maskou k\u0159ehk\u00e9ho drobe\u010dka se schov\u00e1v\u00e1 ten nejsiln\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00fdho zn\u00e1m. Ne fyzicky, proto\u017ee to bych t\u011b v tom p\u0159\u00edpad\u011b v na\u0161ich po\u0161\u0165uchova\u010dk\u00e1ch nikdy nep\u0159epral,“ pousm\u00e1l se a i Billovi t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u011b zacukalo v koutc\u00edch. „Ale psychicky. V\u011b\u0159 mi, \u017ee jenom m\u00e1lokdo m\u00e1 v sob\u011b takovou rozhodnost, du\u0161evn\u00ed s\u00edlu, energii a odhodl\u00e1n\u00ed j\u00edt d\u00e1l, tak jako ty. Plno lid\u00ed by tenhle n\u00e1tlak nevydr\u017eelo, ale ty jsi v tomhle sm\u011bru v\u00fdjime\u010dn\u00fd. A dok\u00e1zal jsi to u\u017e tolikr\u00e1t… a z\u00edtra to dok\u00e1\u017ee\u0161 znovu!“ zamrkal na n\u011bj povzbudiv\u011b. „Dok\u00e1\u017ee\u0161 to. J\u00e1 ti v\u011b\u0159\u00edm… a znovu t\u00edm v\u0161em uk\u00e1\u017ee\u0161, jak se um\u00ed\u0161 vzep\u0159\u00edt osudu s hrdost\u00ed tob\u011b vlastn\u00ed!“<\/div>\n
Bill si posmutn\u011ble vzdychnul a sklopil hlavu.<\/p>\n<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b si mysl\u00ed\u0161, \u017ee na to m\u00e1m? \u017de bych to m\u011bl z\u00edtra zvl\u00e1dnout?“<\/div>\n
Andreas se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„J\u00e1 si to nemysl\u00edm… j\u00e1 to v\u00edm,“ opravil Billa.<\/div>\n
Jeho dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edpadn\u00e9  protesty uml\u010del n\u011b\u017en\u00fdm povzbudiv\u00fdm polibkem. Chvilku je\u0161t\u011b Billa om\u00fdval, dokud u\u017e se p\u00e1rou z hork\u00e9 vody koupelna nenaplnila natolik, \u017ee u\u017e jim trochu d\u011blalo probl\u00e9my norm\u00e1ln\u011b d\u00fdchat. Vzal ru\u010dn\u00edk, a zat\u00edmco sebe jen tradi\u010dn\u011b bleskurychle osu\u0161il, Billa zabalil do velk\u00e9 osu\u0161ky jako miminko a jemn\u011b mu krou\u017eiv\u00fdmi pohyby zvlhlou k\u016f\u017ei vysu\u0161oval. Sna\u017eil se p\u0159itom zp\u011bv\u00e1ka tich\u00fdmi sl\u016fvky ukonej\u0161it ke sp\u00e1nku, cht\u011bl, aby usnul co nejd\u0159\u00edv, aby se na z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed n\u00e1ro\u010dnou tiskovku co nejv\u00edce vyspal. A da\u0159ilo se mu to \u00fasp\u011b\u0161n\u011b. Strasti, kter\u00e9 Bill toho dne za\u017eil, jeho nervy na pochodu a do toho hork\u00e1 sprcha spojen\u00e1 s mas\u00e1\u017e\u00ed, zp\u016fsobily to, \u017ee se Bill u\u017e jen st\u011b\u017e\u00ed dr\u017eel na nohou, jak se mu kl\u00ed\u017eila v\u00ed\u010dka, a kdy\u017e ho Andy vzal do n\u00e1ru\u010de a odn\u00e1\u0161el k posteli, okam\u017eit\u011b usnul hlubok\u00fdm sp\u00e1nkem beze sn\u016f. Ani nec\u00edtil, jak ho Andreas vybalil z osu\u0161ky a jak ho naopak pe\u010dliv\u011b zachumlal do pe\u0159iny.  <\/div>\n
Zhasnul a p\u0159itulil si pod pe\u0159inou k\u0159ehk\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko k sob\u011b. Ochranitelsky Billa objal a vyz\u00fdvav\u011b se zamra\u010dil do temnoty kolem nich. Ze v\u0161eho nejrad\u0161i by v\u0161emohouc\u00edmu osudu po\u0159\u00e1dn\u011b vyhuboval. Jo, zloba v\u016f\u010di Tomovi, nehled\u011b na to, co Billovi sl\u00edbil, po\u0159\u00e1d p\u0159etrv\u00e1vala. Ale pot\u00e9, co se dozv\u011bd\u011bl, co se mu stalo, zloba ne\u010dekan\u011b vyprchala a op\u011bt se vr\u00e1til pocit p\u0159\u00e1telstv\u00ed, kter\u00fd m\u011bl a\u017e do posledn\u00edch minut p\u0159ed Tomovou l\u017e\u00ed. Najednou se o sv\u00e9ho kamar\u00e1da op\u011bt b\u00e1l, a cel\u00e9 to umocnilo, kdy\u017e vid\u011bl, jak je z toho Bill \u0161patn\u00fd. Ch\u00e1pal to a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b i c\u00edtil jak\u00fdsi nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit viny. Av\u0161ak v\u0161echno, co c\u00edtil a vn\u00edmal, bylo p\u0159eb\u00edjeno smutkem a utrpen\u00edm, kter\u00e9 zasti\u0148ovalo doned\u00e1vna tak typick\u00fd t\u0159pyt Billov\u00fdch o\u010d\u00ed. To bylo pro n\u011bj to nejhor\u0161\u00ed, co mohl za\u017e\u00edt. Vid\u011bl toti\u017e, jak moc Bill trp\u00ed, a p\u0159itom mu nemohl v\u016fbec nijak pomoci. Bo\u017ee, to si osud nemohl malinko poupravit sc\u00e9n\u00e1\u0159 na pon\u011bkud m\u00edrn\u011bj\u0161\u00ed verzi? Evidentn\u011b nemohl a Andreas jen nazloben\u011b zavr\u010del, na chv\u00edli zav\u0159el o\u010di, a\u010d se mu v\u016fbec necht\u011blo sp\u00e1t a p\u0159itulil si zp\u011bv\u00e1ka je\u0161t\u011b v\u00edc k sob\u011b, aby ho mohl p\u0159ede v\u0161emi a p\u0159ede v\u0161\u00edm chr\u00e1nit, aby mu dodal pocit bezpe\u010d\u00ed, kter\u00fd te\u010f \u010dernovl\u00e1sek tolik pot\u0159eboval.<\/p>\n<\/div>\n
Konej\u0161iv\u011b zamlaskal, kdy\u017e se Bill ze span\u00ed neklidn\u011b zavrt\u011bl a zni\u010den\u011b  zasku\u010del. Za\u010dal ho hladit v havran\u00edch vlasech, v t\u011bch dlouh\u00fdch i na roztomil\u00e9m je\u017ee\u010dkovi po stran\u00e1ch hlavy a mazliv\u00e9 doteky Billa skute\u010dn\u011b po chv\u00edli uklidnily, kdy\u017e se s posledn\u00edm ne\u0161\u0165astn\u00fdm zak\u0148u\u010den\u00edm vys\u00e1pal Andymu na hru\u010f a podv\u011bdom\u011b si schoval hlavu pod jeho bradu.<\/div>\n
To Andreasovi nedalo a musel se nad sv\u00fdm mil\u00e1\u010dkem pousm\u00e1t. U\u017e od po\u010d\u00e1tku jejich vztahu mu p\u0159i\u0161lo vtipn\u00e9, jak se Bill, kter\u00fd byl po\u0159\u00e1d o n\u011bco vy\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e on, v\u017edycky dok\u00e1zal zkroutit tak, aby m\u011bl Andy polo\u017eenou bradu na jeho vlasech. V\u017edycky to od\u016fvod\u0148oval t\u00edm, \u017ee mu je p\u0159\u00edjemn\u00e9 fun\u011bn\u00ed do vlas\u016f a to, jak ho tam dech h\u0159eje, ale ve skute\u010dnosti Andy moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e ho v tom momentu je\u0161t\u011b nav\u00edc pevn\u011b obejme, tak d\u00e1 Billovi pocit bezpe\u010d\u00ed a toho, \u017ee se mu nem\u016f\u017ee nic st\u00e1t, \u017ee je chr\u00e1n\u011bn\u00fd p\u0159ed cel\u00fdm sv\u011btem. Pousm\u00e1l se, pevn\u011b ho objal, zabo\u0159il mu nos do vlas\u016f, aby tam fun\u011bl tak, jak se to Billovi v\u017edycky l\u00edb\u00ed, a kone\u010dn\u011b se i jeho za\u010dal zmoc\u0148ovat sp\u00e1nek…<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Bill sebou cuknul, kdy\u017e  mu Andy zastr\u010dil za ucho pram\u00ednek ofiny, kter\u00e1 se mu uvolnila z natup\u00edrovan\u00e9ho cul\u00edku. Jak byl ztracen\u00fd ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch, tak do\u010dista zapomn\u011bl na to, \u017ee je s n\u00edm v m\u00edstnosti je\u0161t\u011b n\u011bkdo. Popla\u0161en\u011b zamrkal a zad\u00edval se na Andyho.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[315],"tags":[],"class_list":["post-11458","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-v-temnote"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11458","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11458"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11458\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11458"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11458"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11458"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}