{"id":1146,"date":"2017-07-15T16:00:00","date_gmt":"2017-07-15T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1139"},"modified":"2017-07-15T16:00:00","modified_gmt":"2017-07-15T15:00:00","slug":"najemnik-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/07\/15\/najemnik-20\/","title":{"rendered":"N\u00e1jemn\u00edk 20."},"content":{"rendered":"
autor: Shefifty<\/strong><\/div>\n
\n

Andreas se nakl\u00e1n\u011bl nad Billov\u00fdm prav\u00fdm ramenem, jak oba \u010detli spole\u010dn\u011b text na obrazovce Billova laptopu. Ta zatracen\u00e1 v\u011bc se st\u00e1le nach\u00e1zela v ob\u00fdvac\u00edm pokoji, tak\u017ee Billovo surfov\u00e1n\u00ed po netu bylo v\u017edy pod dozorem.<\/p><\/div>\n

„Dok\u00e1\u017ee\u0161 si to p\u0159edstavit, Bille. Za m\u00e9n\u011b ne\u017e rok budeme Newyor\u010dan\u00e9.“<\/div>\n
Bill kr\u00e1tce vzhl\u00e9dl ke sv\u00e9mu kamar\u00e1dovi, ne\u017e vr\u00e1til sv\u016fj pohled k obrazovce. „Jen pokud budeme p\u0159ijati.“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee budeme,“ \u0159ekl Andreas optimisticky. „Pro\u010d bychom nebyli?“<\/div>\n
Bill se pousm\u00e1l. Byl to jeho a Andreas\u016fv sen od chv\u00edle, kdy za\u010dali dosp\u00edvat, p\u0159est\u011bhovat se do New Yorku. V posledn\u00ed dob\u011b se v\u0161ak Billovy sny pon\u011bkud zm\u011bnily. St\u00e1le snil o \u017eivot\u011b ve velkom\u011bst\u011b, ale nyn\u00ed se jeho my\u0161lenky ub\u00edraly na jih, kde \u017eil jist\u00fd dredat\u00fd chlapec.<\/div>\n
„Ty v\u00ed\u0161, \u017ee se mus\u00edme p\u0159ihl\u00e1sit na n\u011bkolik univerzit a ne jen na tu jednu, kam bychom cht\u011bli nejv\u00edc,“ pouk\u00e1zal Bill.<\/div>\n
Andreas se narovnal a zk\u0159\u00ed\u017eil si ruce na hrudi, na tv\u00e1\u0159 se mu pomalu pl\u00ed\u017eil \u00fa\u0161klebek. Jeliko\u017e si v New Yorku podali p\u0159ihl\u00e1\u0161ky na t\u0159i univerzity, tak ta ot\u00e1zka byla opravdu zbyte\u010dn\u00e1.<\/div>\n
\n

„Ty chce\u0161 j\u00edt do Kalifornie, vi\u010f?“<\/p><\/div>\n

Bill z\u010dervenal, kdy\u017e zalhal: „Ne, nechci.“<\/div>\n
Andreas nevypadal znepokojen\u011b ani na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n
„Ty bys rad\u011bji byl s Tomem, ne\u017e abys \u0161el do New Yorku?“<\/div>\n
„Nikdy jsem se o Kalifornii ani slovem nezm\u00ednil, to tys s t\u00edm p\u0159i\u0161el,“ protestoval Bill.<\/div>\n
„Jenom proto, \u017ee t\u011b zn\u00e1m, Bille.“ Andreas m\u011bl na tv\u00e1\u0159i st\u00e1le ten stejn\u00fd samolib\u00fd pohled. „Tak\u017ee na kterou \u0161kolu si chce\u0161 d\u00e1t p\u0159ihl\u00e1\u0161ku? UCLA*?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm,“ \u0159ekl Bill a pokr\u010dil rameny, tv\u00e1\u0159il se nevinn\u011b.<\/div>\n
„Je to je\u0161t\u011b cel\u00fd rok, Bille. Kdo v\u00ed, jestli spolu do t\u00e9 doby budete po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b mluvit?“<\/div>\n
„No a co, kdy\u017e nebudeme? Ty v\u00ed\u0161, jak moc nesn\u00e1\u0161\u00edm zdej\u0161\u00ed zimy,“ \u0159ekl Bill a dodal, „a UCLA m\u00e1 p\u00e1r opravdu dobr\u00fdch program\u016f.“<\/div>\n
Andreas si triumf\u00e1ln\u011b odfrkl. „Vid\u00ed\u0161? V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee u\u017e sis to zji\u0161\u0165oval. Ty u\u017e ses rozhodl do New Yorku nej\u00edt, co?“<\/div>\n
„Ne, nerozhodl, ale nevid\u00edm d\u016fvod, pro\u010d si nepodat p\u0159ihl\u00e1\u0161ku,“ \u0159ekl Bill.<\/div>\n
Andreas pokr\u010dil rameny a pod\u00edval se na sv\u00e9ho kamar\u00e1da. „Dob\u0159e, pod\u00e1me si p\u0159ihl\u00e1\u0161ku i na UCLA,“ souhlasil.<\/div>\n
\n
***<\/div>\n
\n

Bill se p\u0159edklonil, nat\u00e1\u010del hlavu vpravo a vlevo a vzh\u016fru nohama, zat\u00edmco plnil celou m\u00edstnost siln\u00fdm od\u00e9rem laku na vlasy, jak d\u016fkladn\u011b proch\u00e1zel ka\u017ed\u00fd pramen sv\u00fdch vlas\u016f. Kdy\u017e se narovnal, pod\u00edval se do zrcadla a posunul je\u0161t\u011b n\u011bkolik pramen\u016f na to spr\u00e1vn\u00e9 m\u00edsto.<\/p><\/div>\n

Ani jeden z jeho rodi\u010d\u016f nebyl nad\u0161en\u00fd z jeho nov\u00e9ho vlasov\u00e9ho stylingu a Jorg zamumlal, \u017ee vypad\u00e1 jako dikobraz, kdy\u017e si Bill upravil vlasy do obrovsk\u00e9 lv\u00ed h\u0159\u00edvy poprv\u00e9. Bill se ale p\u0159\u00edli\u0161 nestaral o to, co si jeho otec mysl\u00ed. Jemu se jeho nov\u00fd vzhled l\u00edbil.<\/div>\n
\n

Jeho vlasy nebyly tou nejv\u011bt\u0161\u00ed zm\u011bnou na jeho vzhledu a ani nebyly t\u00edm, co jeho otce obt\u011b\u017eovalo nejv\u00edce. Postupem \u010dasu se Bill\u016fv make-up m\u011bnil na tmav\u0161\u00ed a st\u00ednovan\u011bj\u0161\u00ed a ned\u00e1vno za\u010dal p\u0159id\u00e1vat i hust\u00e9 fale\u0161n\u00e9 \u0159asy ke sv\u00fdm p\u0159irozen\u011b dlouh\u00fdm, a jeho pln\u00e9 rty byly \u010dasto pokryt\u00e9 leskem. Jeho matka se o tom jednou pokusila zavtipkovat u ve\u010de\u0159e, kdy\u017e byl Jorg v obzvl\u00e1\u0161\u0165 \u0161patn\u00e9 n\u00e1lad\u011b, a \u0159ekla, jak moc si v\u017edycky p\u0159\u00e1la m\u00edt dceru. Bohu\u017eel, ani Billovi ani jej\u00edmu man\u017eelovi to nep\u0159i\u0161lo nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 z\u00e1bavn\u00e9. Bill se na ni u\u0161kl\u00edbl za to, \u017ee jej nazvala holkou, a jeho otec si odfrkl a v\u011bnoval sv\u00e9mu synovi dlouh\u00fd pohled, zat\u00edmco Bill m\u011bl sklopenou hlavu a jeho dlouh\u00e9 namalovan\u00e9 \u0159asy mu zasti\u0148ovaly tv\u00e1\u0159e, kdy\u017e nep\u0159\u00edli\u0161 nad\u0161en\u011b posouval j\u00eddlo po tal\u00ed\u0159i. Jorg pot\u0159\u00e1sl hlavou, ale nechal si sv\u00e9 my\u0161lenky pro sebe a vr\u00e1til pozornost zp\u00e1tky k j\u00eddlu, aby v\u0161ichni t\u0159i ml\u010dky dove\u010de\u0159eli.<\/p><\/div>\n

\n

Telefon mu vesele zap\u00edpal v kapse a Bill ho vylovil a p\u0159ijal hovor, ani\u017e by zkontroloval jm\u00e9no volaj\u00edc\u00edho. Ka\u017edou minutou o\u010dek\u00e1val Andrease a p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee jeho kamar\u00e1d zase nest\u00edh\u00e1, jako obvykle. „Pro\u010d u\u017e tady nejsi?“ Zeptal se a p\u0159itiskl si sluch\u00e1tko k uchu ramenem, zat\u00edmco se sna\u017eil dostat sv\u016fj \u010dern\u00fd ko\u017een\u00fd n\u00e1ramek kolem sv\u00e9ho z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Kdybych mohl, tak v\u00ed\u0161, \u017ee bych tam byl, zlato,“ ozval se na druh\u00e9m konci zast\u0159en\u00fd hlas, a na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i se objevil \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Tomi, ahoj!“<\/div>\n
„Nazdar, krasav\u010de. Co d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Obl\u00edk\u00e1m se. Andreas m\u011b m\u00e1 ka\u017edou chv\u00edli vyzvednout,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a doufal, \u017ee jeho kamar\u00e1d opravdu doraz\u00ed pozd\u011b, aby m\u011bl v\u00edce \u010dasu na mluven\u00ed s Tomem.<\/div>\n
„Jo? Tak co m\u00e1\u0161 na sob\u011b?“ T\u00f3n Tomova hlasu byl ro\u0161\u0165\u00e1ck\u00fd a Bill se zachichotal. V posledn\u00ed dob\u011b na\u0161li zp\u016fsob, jak se vypo\u0159\u00e1dat se svou sexu\u00e1ln\u00ed frustrac\u00ed, a to t\u00edm, \u017ee se ud\u011blali spole\u010dn\u011b, zat\u00edmco byli spolu na telefonu, a v\u017edycky to za\u010dalo t\u00edm, \u017ee se Tom Billa zeptal co m\u00e1 na sob\u011b. Bill brzy zjistil, \u017ee za\u010dalo b\u00fdt mnohem snaz\u0161\u00ed \u0159\u00edkat Tomovi nemravn\u00e9 v\u011bci, kdy\u017e m\u011bl ruku ve sv\u00fdch kalhot\u00e1ch a \u0161k\u00e1dlil sv\u016fj tvrd\u00fd, vzru\u0161en\u00fd penis. Ale obvykle v\u011bt\u0161inu nemravn\u00fdch \u0159e\u010d\u00ed vedl Tom, zat\u00edmco Bill lapal po dechu, sna\u017eil se potla\u010dit sv\u00e9 st\u00e9n\u00e1n\u00ed a v\u017edy se ud\u011blal jako prvn\u00ed.<\/div>\n
\n

„Te\u010f tohle d\u011blat nebudeme. Nechci, aby si Andreas myslel, \u017ee jsem a\u017e tak \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee ho vid\u00edm, a\u017e sem doraz\u00ed,“ \u0159ekl Bill s \u00fasm\u011bvem a tv\u00e1\u0159e se mu nad tou p\u0159edstavou zah\u0159\u00e1ly.<\/p><\/div>\n

Tom se zasm\u00e1l. „Vlastn\u011b ti vol\u00e1m proto, abych ti \u0159ekl, \u017ee tam p\u0159ijedeme na V\u00e1noce.“<\/div>\n
Na druh\u00e9m konci nastala pauza, jak Tom pravd\u011bpodobn\u011b \u010dekal na n\u011bjakou reakci. Bill ho nezklamal a pot\u011b\u0161en\u011b vyp\u00edskl. „Opravdu?“<\/div>\n
„Je n\u011bjak\u00e1 \u0161ance, \u017ee si m\u016f\u017ee\u0161 vy\u0161et\u0159it p\u00e1r minut, abych t\u011b mohl vid\u011bt?“ Zeptal se Tom a Bill m\u011bl n\u00e1hle pocit, \u017ee snad vybuchne radost\u00ed.<\/div>\n
„Ano! Ach, nem\u016f\u017eu tomu uv\u011b\u0159it.“<\/div>\n
„Str\u00e1v\u00edme sv\u00e1tky s mou tetou a str\u00fdcem. Georg a Mel tam nejsp\u00ed\u0161 budou taky,“ pokra\u010doval Tom.<\/div>\n
„Do V\u00e1noc u\u017e jsou jenom \u010dty\u0159i t\u00fddny, ale te\u010f mi to bude p\u0159ipadat jako v\u011b\u010dnost,“ \u0159ekl Bill up\u0159\u00edmn\u011b.<\/div>\n
„Pov\u00eddej mi o tom. Nem\u016f\u017eu se do\u010dkat, a\u017e zase uvid\u00edm tv\u016fj kr\u00e1sn\u00fd obli\u010dej. U\u017e je to tak dlouho,“ \u0159ekl Tom a Bill zvedl o\u010di k zrcadlu na zdi, zat\u00edmco si p\u0159ejel rukou po vlasech. Nikdy Tomovi ne\u0159ekl, \u017ee za\u010dal nosit make-up. Co kdy\u017e se to Tomovi nebude l\u00edbit? Co kdy\u017e si bude myslet, \u017ee Bill vypad\u00e1 jako holka, stejn\u011b jako ho kv\u016fli tomu tr\u00e1pili ve \u0161kole? Jeliko\u017e Tom nebyl na holky, mo\u017en\u00e1 mu bude p\u0159ipadat Bill\u016fv nov\u00fd vzhled neatraktivn\u00ed? Bill se probral ze sv\u00fdch potuln\u00fdch my\u0161lenek.<\/div>\n
\n

„J\u00e1 taky. V\u00ed\u0161, nem\u00e1m ani jedinou tvoji fotku. Nejsem si jist\u00fd, \u017ee si v\u016fbec pamatuju, jak vypad\u00e1\u0161,“ vtipkoval Bill. Byla pravda, \u017ee to byl Tom, kdo neust\u00e1le po\u0159izoval v\u0161echny ty fotky Billa, nebo jich obou pohromad\u011b.<\/p><\/div>\n

„Nem\u00e1\u0161?“ Zeptal se Tom. „Tak to ti po\u0161lu jednu nahou hned, jakmile zav\u011bs\u00edme,“ pokra\u010doval \u017eertem a Bill se rozesm\u00e1l.<\/div>\n
Nane\u0161t\u011bst\u00ed pro Billa, Andreas dorazil v\u010das. O n\u011bkolik minut pozd\u011bji si u\u017e jeho blon\u010fat\u00fd kamar\u00e1d stoj\u00edc\u00ed ve dve\u0159\u00edch ukazoval na hodinky na z\u00e1p\u011bst\u00ed a vypadal netrp\u011bliv\u011b, a oba flirtuj\u00edc\u00ed chlapci museli skon\u010dit. Bill jen sotva sv\u016fj telefon odlo\u017eil a hodil na sebe posledn\u00ed ze sv\u00fdch \u0161perk\u016f, kdy\u017e mu zap\u00edpala nov\u00e1 p\u0159\u00edchoz\u00ed zpr\u00e1va a Andreas proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej mi, \u017ee je to od Toma? Pr\u00e1v\u011b jsi s n\u00edm mluvil.“<\/div>\n
S m\u00edrn\u00fdm chv\u011bn\u00edm v b\u0159i\u0161e Bill sv\u00e9ho kamar\u00e1da ignoroval a otev\u0159el zpr\u00e1vu, aby zjistil, zda mu Tom poslal fotografii, jak sl\u00edbil. V\u011bd\u011bl, \u017ee pohled na jeho tv\u00e1\u0159 jen zn\u00e1sob\u00ed jeho stesk, ale na tom u\u017e nez\u00e1le\u017eelo. Za p\u00e1r t\u00fddn\u016f bude m\u00edt u sebe skute\u010dn\u00e9ho Toma a jeho srdce t\u00e9m\u011b\u0159 praskalo \u0161t\u011bst\u00edm. Nev\u011bd\u011bl, jestli to Tom myslel up\u0159\u00edmn\u011b s tou \u010d\u00e1st\u00ed o nahot\u011b, a tak se od Andrease lehce odvr\u00e1til, aby mu zablokoval v\u00fdhled.<\/div>\n
\n

Fotografie, kterou mu ten dredat\u00fd mlad\u00edk poslal, se uk\u00e1zala b\u00fdt obr\u00e1zkem jich obou, Billa i Toma, jak le\u017e\u00ed na tr\u00e1v\u011b s hlavami u sebe ve st\u00ednu obrovsk\u00e9ho dubu, zat\u00edmco Tom m\u011bl nata\u017eenou ruku se sv\u00fdm iPhonem a cvakal fotky. Oba vypadali tak \u0161\u0165astn\u011b; \u0161iroce se usm\u00edvali, zat\u00edmco Billovy jemn\u00e9 prameny \u010dern\u00fdch vlas\u016f se m\u00edsily s Tomov\u00fdmi dlouh\u00fdmi, tlust\u00fdmi dredy. Bill si ten den pamatoval tak \u017eiv\u011b, a\u017e ho nad tou vzpom\u00ednkou zabolelo srdce. Dv\u011b vte\u0159iny pot\u00e9, co to vyfotil, Tom oto\u010dil hlavu a pol\u00edbil ho, po\u0159\u00eddil p\u0159itom dal\u0161\u00ed fotku a n\u00e1sledn\u011b dal\u0161\u00ed. Bill byl vd\u011b\u010dn\u00fd za to, \u017ee mu Tom neposlal \u017e\u00e1dnou z t\u011bch n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch, proto\u017ee jeho srdce m\u011blo limit v tom, co dok\u00e1zalo vydr\u017eet.<\/p><\/div>\n

\n

Po cest\u011b ven pro\u0161li na chodb\u011b kolem Jorga, kter\u00fd se po dlouh\u00e9m dni v pr\u00e1ci vr\u00e1til dom\u016f s n\u011bkolika hodinami p\u0159es\u010dasu. Odlo\u017eil na zem sv\u016fj kuf\u0159\u00edk a unaven\u011b si povzdechl, ne\u017e si v\u0161iml obou chlapc\u016f. Jeho pohled p\u0159ist\u00e1l na Billov\u00fdch fale\u0161n\u00fdch \u0159as\u00e1ch, namalovan\u00fdch rtech a t\u011b\u017ek\u00fdch st\u0159\u00edbrn\u00fdch \u0159et\u011bzech kolem jeho krku.<\/p><\/div>\n

„Ty se opravdu chyst\u00e1\u0161 j\u00edt ven takhle?“ Zeptal se, v jeho hlase byla evidentn\u00ed nev\u011b\u0159\u00edcnost.<\/div>\n
Bill vzpurn\u011b zvedl hlavu, ale jeho o\u010di vykazovaly respekt, kter\u00fd pro sv\u00e9ho otce m\u011bl. „Jo, a co?“<\/div>\n
„Pro\u010d si rovnou ned\u00e1\u0161 na \u010delo ceduli?“ Zamumlal Jorg a pro\u0161el kolem nich bez dal\u0161\u00edho slova.<\/div>\n
Andreas na Billa opatrn\u011b pohl\u00e9dl, ale tv\u00e1\u0159 \u010dernovlas\u00e9ho chlapce neodhalovala \u017e\u00e1dn\u00e9 pocity, kdy\u017e si upravil popruh sv\u00e9 ta\u0161ky p\u0159es rameno a vy\u0161el ven.<\/div>\n
<\/p>\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

„A co tohle?“ Zeptal se Andreas a zvedl b\u00edl\u00e9 nakade\u0159en\u00e9 tri\u010dko. \u0160kola m\u011bla zimn\u00ed pr\u00e1zdniny a byl jeden den p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e doraz\u00ed Tom. Bill cht\u011bl vypadat co nejl\u00e9pe a str\u00e1vil polovinu dne nakupov\u00e1n\u00edm se sv\u00fdm kamar\u00e1dem a hledal perfektn\u00ed outfit, aby se ujistil, \u017ee z n\u011bj Tom nebude schopen sundat ruce. Bill kr\u00e1tce zvedl pohled, ne\u017e zavrt\u011bl hlavou a pokra\u010doval v proch\u00e1zen\u00ed oble\u010den\u00ed vis\u00edc\u00edho na stojanech. Zvedl do vzduchu \u010dern\u00e9 tri\u010dko na knofl\u00edky s ozdobn\u00fdmi a zcela zbyte\u010dn\u00fdmi zipy na p\u0159edn\u00ed stran\u011b, a kliknul kuli\u010dkou v jazyku proti zub\u016fm. Jeho nov\u00fd piercing byl teprve t\u00fdden star\u00fd a st\u00e1le mu p\u0159ipadal v \u00fastech trochu ciz\u00ed. Alespo\u0148 \u017ee opuchnut\u00ed u\u017e bylo pry\u010d a on mohl znova j\u00edst pevn\u00e9 j\u00eddlo i mluvit, ani\u017e by zn\u011bl, jako by byl po mrtvici.<\/p><\/div>\n

Andreas okukoval st\u0159\u00edbrnou ty\u010dinku, se kterou si Bill ve sv\u00fdch \u00fastech bezd\u011b\u010dn\u011b hr\u00e1l, a u\u0161kl\u00edbl se. „Vsad\u00edm se, \u017ee tohle Tom ocen\u00ed.“<\/div>\n
Bill zvedl jedno obo\u010d\u00ed a pohl\u00e9dl na n\u011bj, ne\u017e vr\u00e1til svou pozornost k tri\u010dku ve sv\u00e9 ruce a st\u00e1le uva\u017eoval, jestli si to m\u016f\u017ee dovolit. „V\u00ed\u0161, preferoval bych, kdybys o m\u011b a m\u00e9 puse t\u00edmto zp\u016fsobem nep\u0159em\u00fd\u0161lel,“ odv\u011btil Bill \u0161k\u00e1dliv\u011b nazp\u011bt a \u00fa\u0161klebek z tv\u00e1\u0159e jeho kamar\u00e1da opadl.<\/p>\n

Andreas vr\u00e1til odm\u00edtnut\u00e9 tri\u010dko na sv\u00e9 m\u00edsto a k\u00fdvl k tomu, kter\u00e9 Bill dr\u017eel v ruce.<\/div>\n

„Chyst\u00e1\u0161 se si tu v\u011bc koupit, a\u0165 u\u017e odsud m\u016f\u017eeme vypadnout? M\u00e1m u\u017e skoro p\u016flhodinov\u00e9 zpo\u017ed\u011bn\u00ed na setk\u00e1n\u00ed s Nat\u00e1li\u00ed, a nem\u00e1\u0161 ty n\u00e1hodou rande s p\u0159\u00edtelem \u010d\u00edslo dv\u011b?“ Zeptal se Andreas s p\u0159\u00e1telsk\u00fdm posm\u011b\u0161kem.<\/div>\n
Bill si otr\u00e1ven\u011b povzdechl. „P\u0159esta\u0148 naz\u00fdvat Adama m\u00fdm p\u0159\u00edtelem. Pom\u00e1h\u00e1m mu dohnat n\u011bjakou \u0161koln\u00ed pr\u00e1ci, proto\u017ee m\u011bl minul\u00fd t\u00fdden ch\u0159ipku, a ty to v\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Ani nechod\u00edte do stejn\u00e9 t\u0159\u00eddy,“ poznamenal Andreas.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 ne,“ \u0159ekl Bill a slo\u017eil si tri\u010dko na p\u0159edlokt\u00ed, ne\u017e zam\u00ed\u0159il k pokladn\u011b. Hodil po Andreasovi samolib\u00fdm pohledem. „Ale v matice jsem \u00fa\u017easn\u00fd.“<\/div>\n
„Jako by ses snad mohl soust\u0159edit na rovnice, kdy\u017e z\u00edtra p\u0159ilet\u00ed Tom,“ \u0159ekl Andreas a Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 pravdu. Byl nerv\u00f3zn\u00ed a byl v tomto stavu u\u017e n\u011bkolik dn\u00ed. Vid\u011bt znovu Toma bylo v\u0161e, na co dok\u00e1zal myslet, ale st\u00e1le se sna\u017eil pomoct Adamovi, proto\u017ee necht\u011bl, aby jeho kamar\u00e1d neusp\u011bl u zkou\u0161ky, jakmile za\u010dne dal\u0161\u00ed semestr.<\/div>\n
\n

Cel\u00fd den bylo v\u011btrno, ale kdy\u017e oba chlapci opustili obchod, za\u010dala venku krut\u00e1 v\u00e1nice. Za\u010dal padat sn\u00edh a sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky byly ve velikosti nehtu na palci. Bill si kolem sebe pevn\u011bji p\u0159it\u00e1hl bundu a zamra\u010dil se nad t\u00edm chladem. Zam\u00e1val Andreasovi na rozlou\u010denou a zam\u00ed\u0159il rovnou dom\u016f tak rychle, jak jen mohl.<\/p><\/div>\n

\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Bill odlo\u017eil pero a dlouze se na \u017eidli prot\u00e1hl, aby si ud\u011blal p\u0159est\u00e1vku od u\u010den\u00ed, zat\u00edmco Adam ode\u0161el do koupelny.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e se pod\u00edval na v\u00e1biv\u011b vypadaj\u00edc\u00ed postel, p\u0159esunul se tam, aby si lehnul a na n\u011bkolik minut zav\u0159el o\u010di. Sotva se uvelebil, kdy\u017e mu zazvonil telefon a on se s nespokojen\u00fdm zabru\u010den\u00edm posadil. Jakmile spat\u0159il jm\u00e9no volaj\u00edc\u00edho, nespokojen\u00e9 pocity r\u00e1zem zmizely.<\/div>\n
„Ahoj, Tome,“ odpov\u011bd\u011bl Bill nad\u0161en\u011b. „U\u017e tvoje letadlo p\u0159ist\u00e1lo?“<\/div>\n
Byly to je\u0161t\u011b hodiny, ne\u017e m\u011blo letadlo p\u0159ilet\u011bt, ale Bill tak trochu doufal, \u017ee se spletl a \u017ee na n\u011bj u\u017e Tom \u010dek\u00e1 dole ve m\u011bst\u011b.<\/div>\n
„K\u00e9\u017e by. Let je zru\u0161en\u00fd kv\u016fli sn\u011bhu,“ \u0159ekl Tom, v jeho hlase bylo sly\u0161et nezam\u011bniteln\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Bill poc\u00edtil, jak se mu sev\u0159ela hru\u010f. „Tak kdy je dal\u0161\u00ed let?“<\/div>\n
Tom byl zticha a Bill \u010dekal se zatajen\u00fdm dechem a m\u00edrn\u00fdm pocitem nevolnosti, kter\u00fd mu nar\u016fstal v \u017ealudku.<\/div>\n
„Je mi to tak l\u00edto, Bille. M\u00e1ma m\u00e1 jen t\u0159i dny volna. \u0158\u00edk\u00e1, \u017ee tentokr\u00e1t se tam nedostaneme.“<\/div>\n
Bill sklouzl dol\u016f na postel za sebou, jak se pod n\u00edm podlomila kolena. „Ne!“ Vydechl zdevastovan\u011b.<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 v\u00edm\u2026“ Tom zn\u011bl stejn\u011b ne\u0161\u0165astn\u011b jako Bill. „Opravdu jsem se t\u011b\u0161il, \u017ee t\u011b zase znovu uvid\u00edm.“<\/div>\n
\n

Billa bolelo na hrudi a sna\u017eil se, aby jeho slzy pln\u00e9 miz\u00e9rie zmizely, ale i p\u0159esto mu z krku unikl vzlyk. Byl tan nat\u011b\u0161en\u00fd, tak vzru\u0161en\u00fd, \u017ee dredat\u00e9ho mlad\u00edka po tolika m\u011bs\u00edc\u00edch odlou\u010den\u00ed kone\u010dn\u011b uvid\u00ed, \u017ee se posledn\u00ed t\u00fdden nebyl schopn\u00fd soust\u0159edit na nic jin\u00e9ho.<\/p><\/div>\n

Oba dlouhou dobu ml\u010deli. Bill bojoval, aby se nezhroutil a neza\u010dal Tomovi bre\u010det do ucha, a Tom si n\u011bkolikr\u00e1t hluboce povzdechl, ne\u017e znovu promluvil.<\/div>\n
„Kdy\u017e n\u00e1m \u0159ekli, \u017ee let byl zru\u0161en\u2026“ \u0159ekl Tom. „Kurva, nemysl\u00edm si, \u017ee jsem byl u\u017e n\u011bkdy za cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot tak zklaman\u00fd.“<\/div>\n
Bill do telefonu souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee to m\u011blo b\u00fdt jen na p\u00e1r dn\u00ed, ale…“ pokra\u010doval Tom. „Otev\u0159elo mi to o\u010di k tomu, jak nerealisti\u010dt\u00ed jsme oba dva byli.“<\/div>\n
Bill ztuhl na m\u00edst\u011b, jak se sna\u017eil t\u011bm slov\u016fm porozum\u011bt. „Co to \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“<\/div>\n
Tom se znovu zhluboka nadechl a vydechl nosem. „Oba v\u00edme, \u017ee to nikdy nebude v\u00edc ne\u017e tohle; ka\u017edodenn\u00ed rozhovory po telefonu. Chyb\u00ed mi b\u00fdt s tebou, Bille. A nemysl\u00edm t\u00edm jen sex.“<\/div>\n
Bill rozt\u0159esen\u011b vydechl. „Taky mi chyb\u00ed s tebou b\u00fdt.“<\/div>\n
Tom si povzdechl a prot\u00e1hle zast\u00e9nal. „Do prdele, tohle je tak t\u011b\u017ek\u00e9, ale nemysl\u00edm si, \u017ee bych ti te\u010f m\u011bl n\u011bjakou dobu volat.“<\/div>\n
\n

Billovi zb\u011bsile bu\u0161ilo srdce, a kdy\u017e se pod\u00edval dol\u016f na ruku ve sv\u00e9m kl\u00edn\u011b, prsty se mu t\u0159\u00e1sly. Zoufale se sna\u017eil vymyslet, co \u0159\u00edct, aby Tom pochopil, jak moc ho Bill ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b pot\u0159ebuje, jak d\u016fle\u017eit\u00e9 pro n\u011bj ty telefonn\u00ed hovory jsou, ale jeho z\u00e1vod\u00edc\u00ed mysl nespolupracovala.<\/p><\/div>\n

„Tak\u017ee\u2026 tohle je konec?“ \u0159ekl, hlas se mu zlomil.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee to tak mus\u00ed b\u00fdt. Mus\u00edm t\u011b nechat j\u00edt, zlato.“<\/div>\n
Sv\u011bt se ot\u0159\u00e1sl p\u0159i my\u0161lence na \u017eivot bez Toma. Bill nev\u011bd\u011bl, jak ho nechat j\u00edt, a nebyla v n\u011bm ani jedin\u00e1 bu\u0148ka, kter\u00e1 by to cht\u011bla.<\/div>\n
V pozad\u00ed se ozval hlas reproduktoru, kter\u00fd se m\u00edsil s hlukem leti\u0161t\u011b.<\/div>\n
„Sakra, mus\u00edm j\u00edt a vyzvednout na\u0161e zavazadla. U\u017e jsme je odbavili. Bude\u0161 na sebe d\u00e1vat pozor, okay? Slib mi to.“ Tom \u0159ekl ta posledn\u00ed slova tak n\u011b\u017en\u011b, \u017ee Bill zav\u0159el o\u010di a nechal sv\u00e9 slzy voln\u011b t\u00e9ct.<\/div>\n
„Jo, ty taky, Tomi,“ sly\u0161el Bill s\u00e1m sebe, jak \u0159\u00edk\u00e1, a pak se linka odml\u010dela. Bill na sv\u016fj telefon n\u011bkolik vte\u0159in z\u00edral a sna\u017eil se zaregistrovat, co se to pr\u00e1v\u011b stalo. Kdy\u017e mu do\u0161lo, \u017ee Tom u\u017e je pry\u010d z jeho \u017eivota prost\u011b jen tak, zhroutil se a zabo\u0159il tv\u00e1\u0159 do pol\u0161t\u00e1\u0159e, pevn\u011b ho obj\u00edmal a sm\u00e1\u010del slzami.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e se Adam vr\u00e1til z koupelny, na\u0161el Billa zhroucen\u00e9ho na posteli a s \u00fa\u017easem sv\u00e9ho kamar\u00e1da sledoval.<\/p><\/div>\n

„Co se stalo?“ Zeptal se s obavami a posadil se vedle n\u011bj, z tv\u00e1\u0159e mu odhrnul n\u011bkolik p\u0159ilepen\u00fdch pramen\u016f.<\/div>\n
Bill se nadechl a sna\u017eil se nabrat zp\u00e1tky svou ztracenou d\u016fstojnost, proto\u017ee zcela zapomn\u011bl, \u017ee v tu chv\u00edli nen\u00ed s\u00e1m.<\/div>\n
„Nic,“ \u0159ekl a zvedl se op\u011bt do sedu. Rukama si ot\u0159el tv\u00e1\u0159e a v rozpac\u00edch sklopil hlavu a odm\u00edtal se pod\u00edvat Adamovi do o\u010d\u00ed. Dok\u00e1zal si p\u0159edstavit, jak mus\u00ed vypadat s make-upem rozmazan\u00fdm po cel\u00e9m obli\u010deji.<\/div>\n
„Je tady jen jedna osoba, o kter\u00e9 v\u00edm, \u017ee je schopn\u00e1 t\u011b p\u0159iv\u00e9st do takov\u00e9ho stavu,“ \u0159ekl Adam ti\u0161e a jednou rukou pohladil Billovu tv\u00e1\u0159. „Co ti \u0159ekl?“<\/div>\n
Billovi se ulevilo, \u017ee jej Adam zn\u00e1 natolik dob\u0159e, \u017ee nepot\u0159eboval vysv\u011btlen\u00ed.<\/div>\n
„Jeho let byl zru\u0161en.“ Bill byl zmaten\u00fd, jak divn\u011b jeho hlas zn\u00ed. Takhle nebre\u010del od chv\u00edle, kdy Tom v l\u00e9t\u011b odjel do San Diega, a doufal, \u017ee u\u017e se takhle nikdy znovu c\u00edtit nebude.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee prost\u011b p\u0159ilet\u011bt dal\u0161\u00edm, a\u017e ta bou\u0159e ustane?“ Zeptal se Adam. Jeho o\u010di byly h\u0159ejiv\u00e9 a n\u011b\u017en\u00e9, zat\u00edmco jemn\u011b hladil Billa po ramenou a z\u00e1dech.<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou, o\u010di m\u011bl st\u00e1le pevn\u011b zam\u011b\u0159en\u00e9 do sv\u00e9ho kl\u00edna. „Ukon\u010dil to.“ Dal\u0161\u00ed vzlyk unikl z jeho hrdla a Adam se p\u0159isunul bl\u00ed\u017e, omotal kolem n\u011bj ruce a hladil ho po vlasech.<\/div>\n
„No, pak je to jeho ztr\u00e1ta,“ prohl\u00e1sil.<\/div>\n
\n

Bill se pokusil o \u00fasm\u011bv, kter\u00fd kompletn\u011b selhal, ale poda\u0159ilo se mu poslat Adamovi vd\u011b\u010dn\u00fd pohled za to, \u017ee tam je s n\u00edm. Adamovy o\u010di byly v\u00e1\u017en\u00e9, kdy\u017e se na n\u011bj d\u00edval nazp\u011bt, zat\u00edmco nad\u00e1le hladil Billa po vlasech. Bill se c\u00edtil uvoln\u011bn\u011b v Adamov\u011b n\u00e1ru\u010di a op\u0159el se o n\u011bj celou vrchn\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed sv\u00e9ho t\u011bla. Adam\u016fv dech byl tepl\u00fd a p\u0159\u00edmo proti jeho tv\u00e1\u0159i a Bill se op\u0159el o jeho hru\u010f. P\u0159ekvapilo ho, \u017ee Adamovo srdce tlu\u010de tak \u0161\u00edlen\u00fdm tempem. Bill se odt\u00e1hl, naklonil hlavu a pohl\u00e9dl zmaten\u011b na sv\u00e9ho kamar\u00e1da, jejich tv\u00e1\u0159e byly od sebe jen n\u011bkolik centimetr\u016f.<\/p><\/div>\n

Adam ne\u0159ekl nic, jen p\u0159esunul ruku od Billov\u00fdch vlas\u016f k jeho tv\u00e1\u0159i a pohladil ho dv\u011bma prsty v pomal\u00e9m, tou\u017eebn\u00e9m doteku. Kdy\u017e Adam\u016fv palec zachytil slzu uniklou z Billov\u00fdch o\u010d\u00ed, jejich pohledy se spojily. Uplynulo n\u011bkolik vte\u0159in, zat\u00edmco se na n\u011bj Adam jen d\u00edval, a Bill s\u00e1m sebe na\u0161el, jak zadr\u017euje dech. Pak se Adam naklonil bl\u00ed\u017e, jejich tv\u00e1\u0159e se dotkly a jeho rty se vzn\u00e1\u0161ely nad koutkem Billov\u00fdch \u00fast, rukou st\u00e1le pohyboval nahoru a dol\u016f po Billov\u00fdch z\u00e1dech. Kdy\u017e se Bill neodt\u00e1hl, Adam se lehce posunul a p\u0159ejel sv\u00fdmi rty po Billov\u00fdch v \u00favodu do polibku. Bill se znovu rozt\u0159esen\u011b nadechl a pootev\u0159el rty, aby Adam\u016fv polibek p\u0159ijal.<\/a><\/p>\n

*University of California Los Angeles<\/p>\n

autor: Shefifty<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Shefifty Andreas se nakl\u00e1n\u011bl nad Billov\u00fdm prav\u00fdm ramenem, jak oba \u010detli spole\u010dn\u011b text na obrazovce Billova laptopu. Ta zatracen\u00e1 v\u011bc se st\u00e1le nach\u00e1zela v ob\u00fdvac\u00edm pokoji, tak\u017ee Billovo surfov\u00e1n\u00ed po netu bylo v\u017edy pod dozorem. „Dok\u00e1\u017ee\u0161 si to p\u0159edstavit, Bille. Za<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[672],"tags":[],"class_list":["post-1146","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-najemnik"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1146","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1146"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1146\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1146"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1146"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1146"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}