{"id":11494,"date":"2010-06-11T17:00:00","date_gmt":"2010-06-11T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11466"},"modified":"2010-06-11T17:00:00","modified_gmt":"2010-06-11T16:00:00","slug":"on-the-other-side-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/06\/11\/on-the-other-side-3\/","title":{"rendered":"On The Other Side 3."},"content":{"rendered":"
autor: Mu\u00dfiQ-May<\/strong>  <\/div>\n
\"400\"<\/div>\n
Bill  <\/div>\n
David na m\u011b nech\u00e1pav\u011b  kouk\u00e1. Hod\u00edm po n\u011bm pohled ve stylu ‚Co je?‘, a vstanu na nohy. Prot\u00e1hnu se, a na\u0161tvan\u011b si odpochoduju na z\u00e1chod. Po cest\u011b si pobrukuju n\u011bjakej song. Z\u00edvnu. Jsem n\u011bjakej ospalej. Docour\u00e1m se k z\u00e1chodu. Nejd\u0159\u00edv zaklepu, ale nikdo se neoz\u00fdv\u00e1, tak vpadnu dovnit\u0159. Zav\u0159u dve\u0159e a svezu se po nich na zem. P\u0159it\u00e1hnu si nohy k t\u011blu a obejmu je. Polo\u017e\u00edm na kolena \u010delo a zav\u0159u o\u010dka. Z\u00edvnu. Po chvilce spokojen\u011b usnu.  <\/div>\n
<\/div>\n
Tom  <\/div>\n
N\u011bjak Petr vy\u0159e\u0161il ten probl\u00e9m. U\u017e jsme v Praze a prej jsme za p\u00e1r minutek na m\u00edst\u011b. M\u00e1m na\u0161tvan\u011b na\u0161pulen\u00e9 rty a zalo\u017een\u00e9 ruce. Po chvilce prudce zabrzdil bus.<\/div>\n
„Aaaaa,“ za\u0159val jsem, a slet\u011bl jsem \u0161ikovn\u011b ze seda\u010dky.<\/div>\n
„Kurva, pro\u010d?“ zanad\u00e1val jsem a pomalu jsem se sesb\u00edral ze zem\u011b. P\u0159i\u0161el ke mn\u011b Petr a tro\u0161ku do m\u011b \u017educhl. U\u0161kl\u00edbl jsem se.<\/div>\n
„Seber se, jsme tady,“ zasm\u00e1l se a vy\u0161el ven. P\u0159ed busem u\u017e byla nastoupen\u00e1 parti\u010dka n\u011bjak\u00fdch t\u00fdpan\u016f. Proto\u010dil jsem o\u010di a poslu\u0161n\u011b, i kdy\u017e neochotn\u011b a l\u00edn\u011b, jsem se vyplazil z busu. V\u0161ichni m\u011b tam za\u010dali v\u00edtat. N\u011bmecky. Hran\u011b jsem se usm\u00edval. ‚Tak kde je ta obluda? No rad\u011bji to v\u011bd\u011bt nechci,‘ \u0159ekl jsem si pro sebe a rozhl\u00eddl jsem se okolo sebe. Vydechl jsem a Petr s t\u011bma t\u00fdpkama \u0161li n\u011bkam k jedn\u00e9 budov\u011b. \u0160el jsem p\u011bkn\u011b za nima a po\u0159\u00e1d jsem zkoumal okol\u00ed.  <\/div>\n
<\/div>\n
Ve\u0161li jsme dovnit\u0159. Maj\u00ed  to tam celkem p\u011bkn\u00e9, to p\u0159izn\u00e1v\u00e1m. \u010cekal jsem n\u011bco hor\u0161\u00edho. Jdeme do n\u011bjak\u00e9 m\u00edstnosti se zelen\u00fdmi zdi. Jsou tady k\u0159esla a pohovka. V\u0161ichni si posedali, jen j\u00e1 jsem s hr\u016fzou z\u016fstal st\u00e1t ve dve\u0159\u00edch. V\u0161ude, kam jsem se pod\u00edval, byly plak\u00e1ty… JEHO! Oklepal jsem se. Budu m\u00edt no\u010dn\u00ed m\u016fry! Ne, ne, ne… Tohle cel\u00e9 je no\u010dn\u00ed m\u016fra. Zhluboka jsem se nadechnul.<\/div>\n
„M\u00e1te tady… Z-z… Z\u00e1chody?“  \u0159ekl jsem potichu a na sucho jsem polknul. Z tohoto okolo se mi d\u011blalo blb\u011b!<\/div>\n
„Ano, po chodb\u011b \u00fapln\u011b dozadu, a pak doleva,“ vysv\u011btlil mi jeden z t\u011bch typan\u016f krkolomnou n\u011bm\u010dinou. Sna\u017eil jsem se pousm\u00e1t, a rychle jsem z t\u00e9 m\u00edstnosti vypadnul. B\u011b\u017eel jsem na konec chodby, a pak teda doleva, jak \u0159\u00edkal. N\u00e1pis WC mi ozn\u00e1mil, \u017ee jsem na m\u00edsto v po\u0159\u00e1dku dorazil. Zhluboka jsem se nadechl a n\u00e1sledovn\u011b vydechl. Zaklepal jsem. Ticho. Otev\u0159el jsem dve\u0159e. Vylekan\u011b jsem usko\u010dil. Hr\u016fzou se mi m\u00e1lem zastavil dech. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
Bill  <\/div>\n
Ze spokojen\u00e9ho sp\u00e1nku m\u011b  probud\u00ed n\u00e1raz. Popla\u0161n\u011b jsem zamrkal a prudce jsem se posadil. Rozhl\u00eddl jsem se okolo sebe. Pusa mi skoro spadla a\u017e na zem, kdy\u017e jsem zaregistroval osobu, kter\u00e1 byla kousek ode m\u011b.<\/div>\n
„No do prdele,“ vyvalil jsem nech\u00e1pav\u011b o\u010di. Pomalu jsem se za\u010dal sb\u00edrat se zem\u011b. Opr\u00e1\u0161il jsem se.<\/div>\n
„Ty vole, co tady d\u011bl\u00e1 tak brzo<\/em>? Hm? By m\u011b teda zaj\u00edmalo, co chce tad-…“ pod\u00edval jsem se na m\u00edstnost, ze kter\u00e9 jsem se vyvalil.<\/div>\n
„Ah\u00e1,“ zasm\u00e1l jsem se pro sebe. Promnul jsem si o\u010di a pod\u00edval jsem se sm\u011brem na n\u011bj.<\/div>\n
„No nic moc,“ sjel jsem ho pohledem. V klidu jsem si mluvil nahlas, p\u0159ece mi nemohl rozum\u011bt. Koukal zmaten\u011b na m\u011b se zvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm.<\/div>\n
„No co tak hled\u00ed\u0161?“ u\u0161kl\u00edbl jsem se. Jen zakroutil hlavou, oto\u010dil se a zmizel na chodb\u011b. Kdy\u017e za\u0161el za roh, vypl\u00e1zl jsem jeho sm\u011brem jazyk a se zvednut\u00fdm prost\u0159edn\u00ed\u010dkem jsem nastavil t\u00edm sm\u011brem ruku. Hm, tak to mi to teda p\u011bkn\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 tohle! Zalo\u017eil jsem ruce na hrudn\u00edku.  <\/div>\n
„Cassies!<\/strong>“ k\u0159ikl na m\u011b n\u011bkdo.<\/div>\n
„No?“ proto\u010dil jsem o\u010di a \u0161el jsem na chodbu, kde st\u00e1l David.<\/div>\n
„No poj\u010f,“ k\u00fdvl sv\u00fdm sm\u011brem na n\u00e1znak, a\u0165 jdu za n\u00edm. Pokr\u010dil jsem rameny a poslu\u0161n\u011b jasem \u0161el za n\u00edm. Ve\u0161el jsem do m\u00edstnosti, kter\u00e1 byla nap\u016fl zapln\u011bn\u00e1 lidmi. Velk\u00e1 v\u011bt\u0161ina pat\u0159ila k na\u0161emu t\u00fdmu, ale zbytek mi nic ne\u0159\u00edkal, teda a\u017e na ten nechutn\u00fd ksicht. Brrr… Oklepal jsem se.<\/div>\n
„Tak\u017ee Cassies, b\u011b\u017e si pro v\u011bci a padej se nas\u00e1\u010dkovat do busu,“ rozk\u00e1zal mi s \u00fasm\u011bvem David. Otr\u00e1ven\u011b jsem p\u0159ik\u00fdvl a ode\u0161el jsem na chodbu. Vzal jsem si svoje dv\u011b ta\u0161ky a vy\u0161el jsem dlouhou chodbou ven p\u0159ed budovu. Proto\u010dil jsem o\u010di, kdy\u017e jsem vid\u011bl ten bus. Vydechl jsem, a m\u00ed\u0159il jsem si to tam. Pomalu jsem tam do\u0161el. Byl tam \u0159idi\u010d a pustil m\u011b teda dovnit\u0159, a \u0159ekl mi, kam si m\u00e1m hodit ta\u0161ky.  <\/div>\n
<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1te si prdel?“ byly moje prvn\u00ed slova, kdy\u017e jsem vid\u011bl to, kde budu muset tr\u00e1vit m\u011bs\u00edc s t\u00fdpkem, kterej si \u0159\u00edk\u00e1 Vexta, a kter\u00e9ho nejv\u00edc nesn\u00e1\u0161\u00edm! Oklepal jsem se. Na jedn\u00e9 posteli u\u017e v\u011bci byly, tak jsem si svoje hodil na tu druhou. Posadil jsem se na ni, a p\u0159it\u00e1hl jsem si nohy k t\u011blu. Z\u00edvl jsem a rozhl\u00ed\u017eel jsem se okolo sebe. Sly\u0161el jsem hluk vedle busu, kter\u00fd se nahrnul dovnit\u0159.<\/div>\n
„Bo\u017ee, bo\u017ee, bo\u017ee,“  \u0161eptal jsem, a bouchal jsem \u010delem do kolen. Usly\u0161el jsem kliku. Bleskov\u011b jsem se oto\u010dil ke dve\u0159\u00edm a skousl jsem si ret. Pros\u00edm, a\u0165 to nen\u00ed on. Pros\u00edm ne, pros\u00edm ne, ne, ne, ne.<\/div>\n
Ve dve\u0159\u00edch se objevil… On! Znovu jsem se musel oklepat. Voln\u00e9 dlouh\u00e9 tri\u010dko, velk\u00e9 kalhoty, \u0161irok\u00e9 boty, k\u0161iltovka s \u010delenkou a dredy. Pierc ve spodn\u00edm rtu. Proto\u010dil jsem o\u010di a odvr\u00e1til jsem od n\u011bj pohled. On se ani neur\u00e1\u010dil se na m\u011b pod\u00edvat, a posadil se k sob\u011b na postel. Bylo ticho. Takov\u00e9 trapn\u00e9 ticho! Koukal jsem do zem\u011b. Z\u00edvl jsem a pohled mi vyjel na n\u011bj. Up\u0159en\u011b na m\u011b koukal a prohl\u00ed\u017eel si m\u011b. Zvedl jsem nech\u00e1pav\u011b obo\u010d\u00ed.  <\/div>\n
<\/div>\n
Tom  <\/div>\n
Posadil jsem se bez z\u00e1jmu k n\u011bmu na svou postel. Ov\u0161em za chv\u00edli mi to nedalo, a musel jsem se na n\u011bj aspo\u0148 pod\u00edvat. Nev\u00edm co, jak a pro\u010d, ale donutilo m\u011b to na n\u011bj hypnotizovan\u011b viset pohledem. Skousnul jsem si ret a zkoumal jsem ho. Jeho o\u010di. \u010cokol\u00e1dov\u011b mandlov\u00e9 velk\u00e9 o\u010di. Rty. Pln\u00e9 nar\u016f\u017eov\u011bl\u00e9 rty sv\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed k polibku. Moment? Po-… Zat\u0159epal jsem hlavou. A\u017e te\u010f jsem si v\u0161imnul, \u017ee na m\u011b kouk\u00e1. Je\u0161t\u011b pevn\u011bji jsem si ret skousnul, ale st\u00e1le jsem na n\u011bm visel pohledem. Zhluboka jsem se nadechl a p\u0159estal jsem si ret, kter\u00fd m\u011b u\u017e i tro\u0161ku bolel, kousat. Nerv\u00f3zn\u011b jsem se zavrt\u011bl. Vp\u00edjel jsem se pohledem do jeho o\u010d\u00ed a naopak. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. I p\u0159es to, \u017ee jsem k n\u011bmu c\u00edtil takov\u00fd odpor, za\u010dal se ve mn\u011b probouzet i jin\u00fd pocit. Mo\u017en\u00e1… Touha, vzru\u0161en\u00ed, n\u011bco mezi t\u00edm. Ol\u00edzl jsem si spodn\u00ed ret a zakroutil jsem nad t\u00edm hlavou. Nad \u010d\u00edm to zase p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm? Tohle mus\u00edm okam\u017eit\u011b vymazat z hlavy. Odtrhnul jsem od n\u011bj pohled, ale st\u00e1le jsem c\u00edtil ten jeho, jak na m\u011b up\u0159en\u011b a nech\u00e1pav\u011b vis\u00ed. P\u0159iv\u0159el jsem o\u010di a sklopil jsem hlavu. Za\u010dal jsem si pohr\u00e1vat s lemem od sv\u00e9ho velk\u00e9ho tri\u010dka.  <\/div>\n
<\/div>\n
Otev\u0159ely se dve\u0159e, a do m\u00edstnosti ve\u0161el n\u011bjak\u00fd chlap\u00edk.<\/div>\n
„Tak\u017ee,  Cassies, Vexta,“ k\u00fdvla na n\u00e1s oba. Oba jsme ml\u010dky p\u0159ik\u00fdvli.<\/div>\n
„S Petrem jsme to vymysleli takhle,“ spr\u00e1skl ruce. Pozorn\u011b jsem poslouchal ten jejich n\u00e1pad. Mysl\u00edm, \u017ee tohle bude asi mana\u017eer Cassies.<\/div>\n
„Proto\u017ee jako prvn\u00ed m\u00e1me v pl\u00e1nu objet Moravu, a potom Moravsko-Slezsk\u00fd kraj, jak jste se ur\u010dit\u011b do\u010detli v pl\u00e1nu, tak to bude trvat d\u00fdl, ne\u017e tam dojedeme. A proto\u017ee se cestou nebudeme nikde zastavovat, vymysleli jsme, \u017ee byste se za\u010dali u\u010dit spole\u010dn\u00e9 pr\u00e1ce.“ P\u0159i slovech spole\u010dn\u00e9 pr\u00e1ce<\/em> jsem na sucho polknul, a zase jsem si skousnul ret.<\/div>\n
„…Spole\u010dn\u011b uva\u0159\u00edte n\u011bco k j\u00eddlu, abychom nebyli o hladu.“ Pootev\u0159el jsem na pr\u00e1zdno pusu.<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1\u0161 si ze m\u011b prdel, \u017ee ano?“ \u0159ekla na\u0161tvan\u011b \u010dernovlas\u00e1 obludka na prot\u011bj\u0161\u00ed posteli.<\/div>\n
„Ne, ned\u011bl\u00e1m. Tak\u017ee si rozum\u00edme?“ z\u00e1\u0159iv\u011b se na n\u00e1s usm\u00e1l. P\u0159ik\u00fdvl jsem. Cassies m\u011bl sice je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 n\u00e1mitky, ale nakonec taky k\u00fdvl.<\/div>\n
„A je\u0161t\u011b,“ p\u00edpl jsem. Oba sjeli pohledem ke mn\u011b. Pod\u00edval jsem se s \u00fa\u0161klebkem na Casiesse, kter\u00fd m\u011bl pr\u00e1v\u011b v o\u010d\u00edch milion otazn\u00edk\u016f.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu poprosit o pl\u00e1n tour? Je\u0161t\u011b jsem ho nedostal,“ pousm\u00e1l jsem se na toho t\u00fdpka. Pousm\u00e1l se, a ze zadn\u00ed kapsy kalhot vyndal n\u011bjakou bro\u017eurku. Vzal jsem si ji.<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ p\u00edpl jsem. K\u00fdvl, vyto\u010dil se ve dve\u0159\u00edch a ode\u0161el. Dve\u0159e se zav\u0159ely. Za\u010dal jsem si to pro\u010d\u00edtat. Brno, Zl\u00edn, Ot-… Naklonil jsem tro\u0161ku hlavu. Otrokovice? Zvedl jsem obo\u010d\u00ed a pousm\u00e1l jsem se. Zakroutil jsem nad t\u00edm hlavou. Z\u00edvl jsem a bro\u017eurku jsem polo\u017eil vedle sebe. Pod\u00edval jsem se na n\u011bj.  <\/div>\n
<\/div>\n
Bill  <\/div>\n
Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b jasem na n\u011bj koukal. Co\u017ee? Zd\u00e1lo se mi to, nebo opravdu mluvil dokonale a plynule \u010desky? Nasucho jsem polknul a zhluboka jsem se nadechnul. Zakroutil jsem nad t\u00edm hlavou. No to snad nen\u00ed mo\u017en\u00fd tohle! Skousnul jsem si ret.<\/div>\n
„No co tak hled\u00ed\u0161?“ u\u0161kl\u00edbl se ke mn\u011b.<\/div>\n
„Debile!“ k\u0159ikl jsem k n\u011bmu, a na\u0161tvan\u011b jsem zk\u0159\u00ed\u017eil na hrudi ruce. Zvedl obo\u010d\u00ed a sjel si m\u011b pohledem. Nab\u011bhla mi z toho jeho pohledu hus\u00ed k\u016f\u017ee a polil m\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit.<\/div>\n
„Probl\u00e9m?“ \u0159ekl bez z\u00e1jmu.<\/div>\n
„Ano,“ odsekl jsem.<\/div>\n
„Budu doufat, \u017ee se\u0161 natolik zodpov\u011bdnej, a vy\u0159e\u0161\u00ed\u0161 si ho s\u00e1m.“ Proto\u010dil jsem o\u010di a pomalu jsem vstal na nohy.<\/div>\n
„Nevy\u0159e\u0161\u00edm ho, dokud nevypadne\u0161!“ u\u0161kl\u00edbl jsem se. Taky vstal a stoupl si p\u0159ede m\u011b.<\/div>\n
„D\u00e1my maj\u00ed p\u0159ednost,“ zasm\u00e1l se. Na\u0161tvan\u011b jsem na\u0161pulil rty.<\/div>\n
„Nejse\u0161 vtipnej.“ <\/div>\n
„Nebyl to vtip, ale fakt,“ proto\u010dil o\u010di. \u017dduchl jsem do n\u011bj. Zvedl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„\u0158ekl jsem, a\u0165 si probl\u00e9my \u0159e\u0161\u00ed\u0161 s\u00e1m!“ odsekl ke mn\u011b, a chytil m\u011b za z\u00e1p\u011bst\u00ed a nama\u010dkal na dve\u0159e. Skousnul jsem si ret.<\/div>\n
„P-pust m\u011b,“ p\u00edpl jsem. Tro\u0161ku jsem se klepal. Znejist\u011bl jsem.<\/div>\n
„Kam zmizelo tvoje sebev\u011bdom\u00ed?“ u\u0161kl\u00edbl se. Zakroutil jsem hlavou. St\u0159etl jsem se pohledem s jeho. V jeho o\u010d\u00edch bylo tolik sebev\u011bdom\u00ed. M\u00e1… M\u00e1 kr\u00e1sn\u00e9 o\u010di. Pln\u00e9  \u010dokol\u00e1dy. Zalapal jsem po dechu, kdy\u017e se na m\u011b v\u00edc natisknul. Proti vlastn\u00ed v\u016fli jsem se zachv\u011bl. Cht\u011blo se mi za\u010d\u00edt bre\u010det. Ne ze strachu, ale z bezmocnosti. Nemohl jsem v\u016fbec nic d\u011blat. Nemohl jsem se pohnout, a od\u017educhnout ho, nemohl jsem ovl\u00e1dat u\u017e ani svoje pocity. Nemohl jsem. Prost\u011b nic!  <\/div>\n
<\/div>\n
Tom  <\/div>\n
Nasucho jsem polknul, a jezdil jsem pohledem po jeho tv\u00e1\u0159i, a\u017e jsem se st\u0159etnul s jeho pohledem. Hluboce jsem se mu zad\u00edval do o\u010d\u00ed. Vid\u011bl jsem v nich n\u011bco jin\u00e9ho, ne\u017e jeho vzhled p\u0159edstavoval. N\u011b\u017enost, nevinnost. N\u011bco, co jsem si od n\u011bj nedok\u00e1zal dote\u010f p\u0159edstavit. Byl tak bl\u00edzko. Na\u0161e t\u011bla se o sebe t\u0159ela a byla na sebe tak… Tak t\u011bsn\u011b nama\u010dkan\u00e1. C\u00edtil jsem, jak se zachv\u011bl. Uvolnil jsem stisk jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed a dlan\u011bmi jsem po nich jel v\u00fd\u0161, a\u017e se mi poda\u0159ilo s n\u00edm propl\u00e9st prsty. Nic nenam\u00edtal, jen mi ruce stisknul a d\u00e1l koukal do m\u00fdch o\u010d\u00ed. P\u0159iv\u0159el jsem o\u010di, a tro\u0161ku jsem se k n\u011bmu naklonil. C\u00edtil jsem dal\u0161\u00ed zachv\u011bn\u00ed z jeho strany, kdy\u017e jsem slab\u011b vydechnul na jeho rty. Zav\u0159el jsem jako on o\u010di, a ot\u0159el jsem se mu sv\u00fdmi rty o ty jeho.  <\/div>\n
<\/div>\n
Btw… Lidi, nemyslete si, \u017ee to budou m\u00edt takhle jednoduch\u00e9 ;D Pr\u00e1v\u011b \u017ee naopak \ud83d\ude00<\/em><\/div>\n
P\u00e1  May \ud83d\ude09<\/em>  <\/div>\n
autor: Mu\u00dfiQ-May<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mu\u00dfiQ-May   Bill   David na m\u011b nech\u00e1pav\u011b  kouk\u00e1. Hod\u00edm po n\u011bm pohled ve stylu ‚Co je?‘, a vstanu na nohy. Prot\u00e1hnu se, a na\u0161tvan\u011b si odpochoduju na z\u00e1chod. Po cest\u011b si pobrukuju n\u011bjakej song. Z\u00edvnu. Jsem n\u011bjakej ospalej. Docour\u00e1m se k z\u00e1chodu. Nejd\u0159\u00edv<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[320],"tags":[],"class_list":["post-11494","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-on-the-other-side"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11494","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11494"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11494\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11494"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11494"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11494"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}