{"id":11497,"date":"2010-06-11T15:00:00","date_gmt":"2010-06-11T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11469"},"modified":"2010-06-11T15:00:00","modified_gmt":"2010-06-11T14:00:00","slug":"otravna-ozdravovna-ne-neco-vic-23-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/06\/11\/otravna-ozdravovna-ne-neco-vic-23-konec\/","title":{"rendered":"Otravn\u00e1 ozdravovna? Ne, n\u011bco v\u00edc! 23. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: Kiki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Cel\u00fd den se t\u00e1hnul. Gustav ve \u0161kole nebyl, tak rad\u011bji sed\u011bl celou dobu ve t\u0159\u00edd\u011b. Najednou zazvonilo. Konec vyu\u010dov\u00e1n\u00ed. Kone\u010dn\u011b!<\/em> Vyk\u0159ikl v duchu Bill, rychle si posb\u00edral v\u011bci, hodil batoh na z\u00e1da a vyb\u011bhl ze t\u0159\u00eddy. N\u00e1sledn\u011b i pomal\u00fdm krokem a se sklopenou hlavou ze \u0161koly.<\/div>\n
„Hej, Tr\u00fcmpere!“ zak\u0159i\u010del n\u011bkdo<\/em>. Bill ale moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, kdo. 
„Co po\u0159\u00e1d chce\u0161? Dej mi u\u017e pokoj!“ vyk\u0159ikl na n\u011bj a \u0161el d\u00e1l.  
„Po\u010dkej, po\u010dkej!“ chytil ho za loket. „Je\u0161t\u011b jsem si nevzal to, co mi pat\u0159\u00ed.“ Usm\u00e1l se \u0161kodolib\u011b. 
Najednou, jako by sly\u0161el Gustavova slova: „\u0158ekni mi, co bude\u0161 d\u011blat, a\u017e ti dva vyrostou.“<\/em> M\u011bl pravdu. Je t\u00e1ta, nem\u016f\u017ee se nechat do smrti poni\u017eovat a nechat si ubli\u017eovat. Mus\u00ed b\u00fdt Sebastianovi A Chrisovi vzorem<\/em>.<\/div>\n
„Tob\u011b nic nepat\u0159\u00ed!“ Kopl ho mezi nohy. Andreas se chytil za posti\u017een\u00e9 m\u00edsto a sesunul se na zem. Nikdy by netu\u0161il, jakou m\u00e1 Bill s\u00edlu. Ten si do n\u011bj pak je\u0161t\u011b kopl, ale pak u\u017e ut\u00edkal pry\u010d, ne\u017e\u2026<\/div>\n
„Bille!“ Usly\u0161el zn\u00e1m\u00fd hlas, okam\u017eit\u011b se zastavil a za\u010dal se rozhl\u00ed\u017eet kolem. P\u00e1r metr\u016f p\u0159ed sebou uvid\u011bl Toma s nov\u00fdm ko\u010d\u00e1rkem. Nemohl tomu uv\u011b\u0159it. M\u00e1 snad halucinace? Ne, to nen\u00ed mo\u017en\u00e9! Tom je tady! Musel se \u0161t\u00edpnout a zav\u0159el o\u010di. Kdy\u017e je otev\u0159el, nic se nezm\u011bnilo. Jen to, \u017ee se k n\u011bmu Tom p\u0159ibli\u017eoval i s ko\u010d\u00e1rkem. Usm\u00e1l se a rozeb\u011bhl se mu naproti. T\u011bsn\u011b p\u0159ed n\u00edm shodil batoh na zem, a potom u\u017e mu jen sko\u010dil<\/em> do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
\n
„Tomi, Tomi…“ \u0161eptal po\u0159\u00e1d dokola a pomalu se mu z o\u010d\u00ed draly slzy. Slzy \u0161t\u011bst\u00ed. „Kone\u010dn\u011b jsi tady.“ Odd\u00e1lil se od n\u011bj a pol\u00edbil ho. „\u0160\u00edlen\u011b jsi mi chyb\u011bl.“  
„To ty m\u011b taky, zlato. Pro\u010d jsi mi ne\u0159ekl, \u017ee t\u011b zase zbil?“ 
„Proto\u017ee dneska jsem se u\u017e nedal. A to jen d\u00edky Gustavov\u00fdm slov\u016fm a t\u011bm dv\u011bma mali\u010dk\u00fdm.“ 
„Jsem na tebe hrd\u00fd, Bille. M\u00e1lokdo by st\u00edhal \u0161kolu, dv\u011b d\u011bti, kamar\u00e1dy, kluka, no, sp\u00ed\u0161 telefony s n\u00edm, a taky\u2026 to nebudu \u0159\u00edkat. Obdivuju t\u011b.“ Pol\u00edbil ho na jeho bezchybn\u00fd nos\u00edk.  
„To nemus\u00ed\u0161. To jen d\u00edky va\u0161\u00ed podpo\u0159e. Tomi, j\u00e1 u\u017e tu nechci b\u00fdt. Ka\u017ed\u00fd na n\u00e1s \u010dum\u00ed.“ Zamra\u010dil se.  
„Nemra\u010d se. Neslu\u0161\u00ed ti to.“ Sehnul se pro jeho batoh, hodil si ho na z\u00e1da, Bill se chopil ko\u010d\u00e1rku a mohlo se j\u00edt. <\/p>\n

„Tome?“ 
„Hm?“ 
„To ty jsi koupil ten ko\u010d\u00e1rek?“ 
„T\u00e1ta. Prej se m\u00e1me zase n\u011bkdy uk\u00e1zat.“ 
„M\u00e1me?“ 
„Pochop\u00ed\u0161 doma.“ 
„Doma?“ 
„Neptej se m\u011b po\u0159\u00e1d a poj\u010f, nebo se nic nedozv\u00ed\u0161.“ 
„Ok, ale v\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161, jak jsem \u0161\u00edlen\u011b zv\u011bdav\u00fd.“ 
„Pr\u00e1v\u011b\u017ee v\u00edm, tak proto t\u011b nap\u00edn\u00e1m, v\u00ed\u0161?“ 
„Ty jsi na sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho br\u00e1\u0161ku p\u011bkn\u011b \u0161karedej.“ Nafoukl tv\u00e1\u0159e. 
„Ne, nejsem.“ 
„Ale jo, jsi.“ 
„Ne, nejsem, jinak bych neud\u011blal tohle.“ Zastavil se, p\u0159it\u00e1hl si k sob\u011b Billa za pas a pol\u00edbil ho na jeho rty. Tohle mu d\u011bsn\u011b chyb\u011blo. Cel\u00fd m\u011bs\u00edc bez jeho rt\u016f. Te\u010fka nech\u00e1pal, jak to dok\u00e1zal.<\/div>\n

„Jsme tu!“ zak\u0159i\u010del Tom na cel\u00fd d\u016fm, ze kter\u00e9ho se valila v\u016fn\u011b ob\u011bda. 
„No kone\u010dn\u011b.“ Ozvala se z kuchyn\u011b Sim. „Pr\u00e1v\u011b v\u010das. Tak se jd\u011bte um\u00fdt, p\u0159evl\u00edknout a a\u0165 tu jste do deseti minut.“ V\u011bd\u011bla, \u017ee stejn\u011b p\u0159ijdou pozd\u011bji. 
„Jasn\u00fd.“ Usm\u00e1l se Tom. 
Bill tohle je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nech\u00e1pal. Byl \u00fapln\u011b mimo.  
„Tak poj\u010f, Bille,“ t\u00e1hl ho Tom do pokoje.  <\/p>\n

„Pro\u010d tady jsou tvoje v\u011bci?“ v\u0161iml si toho Bill.  
„Proto\u017ee\u2026 u\u017e budeme nav\u017edy spolu. Jen ty, j\u00e1 a mali\u010dc\u00ed.“ Usm\u00e1l se Tom na sv\u00e9 vykolejen\u00e9 dvoj\u010de. 
„To jako \u017ee\u2026 V\u00e1\u017en\u011b?“ nemohl tomu uv\u011b\u0159it. 
„Naprosto v\u00e1\u017en\u011b. Jestli chce\u0161.“  
„P\u00e1ni, Tome! J\u00e1 jsem tak \u0161\u0165astnej!“ vyk\u0159ikl, sko\u010dil na n\u011bj a spadli do postele. Na\u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee Bill si trval na man\u017eelsk\u00e9<\/em>.  
„Miluju t\u011b, Bille.“ L\u00edbal ho Tom. 
„J\u00e1 tebe taky, Tome. A nav\u017edy budu.“ Polibky op\u011btov\u00e1val.  <\/div>\n

KONEC<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
autor: Kiki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Kiki Cel\u00fd den se t\u00e1hnul. Gustav ve \u0161kole nebyl, tak rad\u011bji sed\u011bl celou dobu ve t\u0159\u00edd\u011b. Najednou zazvonilo. Konec vyu\u010dov\u00e1n\u00ed. Kone\u010dn\u011b! Vyk\u0159ikl v duchu Bill, rychle si posb\u00edral v\u011bci, hodil batoh na z\u00e1da a vyb\u011bhl ze t\u0159\u00eddy. N\u00e1sledn\u011b i pomal\u00fdm krokem a se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[273],"tags":[],"class_list":["post-11497","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-otravna-ozdravovna-ne-neco-vic"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11497","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11497"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11497\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11497"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11497"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11497"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}