{"id":11510,"date":"2010-06-09T17:00:00","date_gmt":"2010-06-09T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11482"},"modified":"2010-06-09T17:00:00","modified_gmt":"2010-06-09T16:00:00","slug":"v-temnote-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/06\/09\/v-temnote-11\/","title":{"rendered":"V temnot\u011b 11."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"391\"<\/div>\n
<\/div>\n
Pr\u00e1zdn\u00e9 hn\u011bd\u00e9  o\u010di bez jak\u00e9koliv jiskry se ho\u0159ce zav\u0159ely, kdy\u017e Bill se slibem, \u017ee z\u00edtra op\u011bt p\u0159ijde, ode\u0161el, a zalily se slzami. Tom si pln\u011b za\u010d\u00ednal uv\u011bdomovat, co se s n\u00edm p\u0159i autonehod\u011b stalo a jak\u00e9 to bude m\u00edt n\u00e1sledky. Oslepl. U\u017e nikdy neuvid\u00ed. Nikoho a nic. Neuvid\u00ed davy rozv\u00e1\u0161n\u011bn\u00fdch fanou\u0161k\u016f. Neuvid\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd hotel. Neuvid\u00ed sv\u00e9ho strakat\u00e9ho \u010dty\u0159noh\u00e9ho mil\u00e1\u010dka. Neuvid\u00ed na kytaru a na struny, nebude u\u017e nikdy schopn\u00fd hr\u00e1t. Jedin\u00e9, co se bude p\u0159ed jeho o\u010dima m\u00edhat a\u017e do konce jeho \u017eivota, bude nepropustn\u00e1 temnota. \u010cerno, pusto. A nic, \u017e\u00e1dn\u00fd paprsek sv\u011btla to neprosv\u00edt\u00ed. Nikdy. U\u017e nikdy neuvid\u00ed Billa…<\/p>\n<\/div>\n
T\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b vzlyknul. Je\u0161t\u011b v\u010dera, kdy\u017e m\u011bl bratrovo t\u011blo pln\u011b k dispozici, si byl naprosto jist\u00fd, \u017ee d\u011bl\u00e1 dob\u0159e, kdy\u017e mu schv\u00e1ln\u011b nalh\u00e1val a tyt\u00e9\u017e l\u017ei pak p\u0159edhazoval Andymu. Ale te\u010f? Pro\u010d to cel\u00e9 vlastn\u011b d\u011blal? Copak si u\u017e odmala nep\u0159\u00e1l p\u0159edev\u0161\u00edm to, aby byl Bill \u0161\u0165astn\u00fd? Pro\u010d mu vlastn\u011b tak ohavn\u011b jeho sen l\u00e1sky po\u0161lapal?  <\/div>\n
Na jednu stranu, kdy\u017e  te\u010f tady nad t\u00edm v\u0161\u00edm tak p\u0159em\u00fd\u0161lel, vlastn\u011b byl docela r\u00e1d, \u017ee ty dva na\u0161el u sn\u00eddan\u011b usm\u00ed\u0159en\u00e9 a op\u011bt v pohod\u011b. Vid\u011bl na tom toti\u017e, \u017ee jejich l\u00e1ska nezn\u00e1 meze, \u017ee si dok\u00e1\u017eou odpustit a \u017ee toho spolu tolik p\u0159ekonaj\u00ed. P\u0159i t\u00e9 vzpom\u00ednce se mu tv\u00e1\u0159e zard\u011bly hanbou, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na jejich rozhovor s Billem, kter\u00fd spolu dvoj\u010data vedla asi tak p\u0159ed hodinou, kr\u00e1tce p\u0159edt\u00edm, ne\u017e Bill ode\u0161el…<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Flashback<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Vn\u00edmal, jak Billova dla\u0148  povzbudiv\u011b tiskne jeho ruku, ale nic to s n\u00edm ned\u011blalo, m\u011bl pocit, jako by ten dotek ani neexistoval. Po\u0159\u00e1d si v hlav\u011b p\u0159em\u00edtal doktorova slova a to, co mu \u0159\u00edkal Bill, jeho \u00fat\u011bchy, to mu \u0161lo jedn\u00edm uchem dovnit\u0159 a druh\u00fdm ven. Uv\u011bdomoval si, \u017ee tohle je da\u0148 za v\u0161echny ty svi\u0148\u00e1rny, kter\u00e9 bratrovi v p\u0159edchoz\u00edch dnech ud\u011blal. Za ty l\u017ei, za to, \u017ee ho b\u011bhem \u010dty\u0159iadvaceti hodin dvakr\u00e1t t\u00e9m\u011b\u0159 zn\u00e1silnil. Ubl\u00ed\u017eil mu, hodn\u011b, a te\u010f za to bude pykat a  to dost trpce…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Budu muset do \u00fastavu, \u017eejo?“ hlesnul dut\u00fdm hlasem. „V tomhle stavu asi nem\u016f\u017eu pat\u0159it nikam jinam…“<\/em><\/div>\n
Bill se na n\u011bj pohor\u0161en\u011b  pod\u00edval.<\/em><\/div>\n
„Tomi, pro\u010d bys musel chodit do \u00fastavu? To jako mysl\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b kv\u016fli slepot\u011b nech\u00e1m zamknout mezi \u010dty\u0159i b\u00edl\u00fd st\u011bny? \u017de se t\u011b d\u00edky tomu z\u0159eknu jako sv\u00e9ho dvoj\u010dete?“<\/em><\/div>\n
„Nic jin\u00fdho si nezaslou\u017e\u00edm,“  \u0161eptnul Tom. „Jsem svin\u011b. Pokusil jsem se tob\u011b a Andymu zni\u010dit va\u0161e \u0161t\u011bst\u00ed, nen\u00e1vid\u011bl jsem ho! Proto\u017ee… proto\u017ee t\u011b miluju, ale dal jsem to najevo dost hnusn\u00fdm zp\u016fsobem a-„<\/em><\/div>\n
„Ne, Tomi,“ hlesnul Bill, zat\u00edmco se do jeho kr\u00e1sn\u00fdch o\u010d\u00ed nahrnuly slzy, jak ho dost\u00e1vala slova, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b sly\u0161el. To, \u017ee Tom pov\u00eddal, \u017ee ho miluje, nebral moc v\u00e1\u017en\u011b, p\u0159i\u010d\u00edtal to bratrov\u011b psychice. Ale mrzelo ho, jak si Tom d\u00e1v\u00e1 v\u0161echno za vinu. V\u017edy\u0165 minulost u\u017e nehodlal \u0159e\u0161it, v\u0161echno si spolu u\u017e vy\u0159\u00edkali, jak s n\u00edm, tak s Andym, tak\u017ee vlastn\u011b o nic tak velk\u00e9ho ne\u0161lo, jenom si t\u00edm dok\u00e1zali, jak moc se miluj\u00ed, a \u017ee jejich l\u00e1ska p\u0159ekon\u00e1 i ohavn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1strahy \u017eivota, ne\u017e jsou jenom „man\u017eelsk\u00e9“ h\u00e1dky. Z toku my\u0161lenek ho vytrhl a\u017e hlas, kter\u00fd pokra\u010doval v sebeobvi\u0148ov\u00e1n\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Tomi, ale j\u00e1-„<\/em><\/div>\n
Vtom ho Tom pevn\u011b  chytil za ruku.<\/em><\/div>\n
„Bill\u00ed, pros\u00edm… v\u00edm, \u017ee jsem se zachoval \u0161patn\u011b… ale nezav\u00edrej m\u011b nikam!“ vyjekl zoufale a p\u0159itiskl si h\u0159bet ruky sv\u00e9ho dvoj\u010dete k obli\u010deji. „Pros\u00edm, nech m\u011b odsud jet dom\u016f… slibuju, \u017ee u\u017e to nikdy neud\u011bl\u00e1m, p\u0159\u00edsah\u00e1m! J\u00e1… slibuju, \u017ee u\u017e v\u00e1m dv\u011bma nic neud\u011bl\u00e1m, u\u017e budu jen r\u00e1d, kdy\u017e spolu budete \u0161\u0165astn\u00ed, ale… ale nezav\u00edrej m\u011b do \u00fastavu,“ \u0161eptnul a ne\u0161\u0165astn\u011b vzlyknul.<\/em>  <\/div>\n
Trhnul sebou, kdy\u017e  mu Bill polo\u017eil dlan\u011b na ramena, proto\u017ee v objet\u00ed kolem krku mu br\u00e1nil l\u00edmec.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Neboj, br\u00e1\u0161ko… to v\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b nikomu ned\u00e1m,“ za\u0161eptal konej\u0161iv\u011b a sna\u017eil se, aby se mu net\u0159\u00e1sl hlas, aby Toma je\u0161t\u011b v\u00edce nestresoval. „Nedovol\u00edm, aby t\u011b n\u011bkam zav\u0159eli… pamatuje\u0161, co jsme si v\u017edycky slibovali? \u017de tu budeme jeden pro druh\u00e9ho, abychom sd\u00edleli v\u0161echny na\u0161e radosti i strasti? Mysl\u00edm, \u017ee je na\u010dase d\u011btsk\u00e9 sliby splnit,“ pousm\u00e1l se a dlouh\u00fdm ukazov\u00e1\u010dkem set\u0159el z Tomovy tv\u00e1\u0159e slzy. „Pamatuj si to, co jsem ti u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t \u0159\u00edkal… text An deiner Seite jsem psal jenom pro tebe a z\u016fstane tomu tak i nad\u00e1le. P\u0159\u00edsah\u00e1m.“<\/em><\/div>\n
„Ale… ale v\u017edy\u0165 jsem ti ubl\u00ed\u017eil, tob\u011b i Andymu…“<\/em><\/div>\n
„Ale vy\u0159e\u0161ilo se to a nic v\u00e1\u017en\u00e9ho se nestalo,“ zakroutil hlavou Bill. „Jenom slib, \u017ee u\u017e to nikdy neud\u011bl\u00e1\u0161 a j\u00e1 ti na opl\u00e1tku sl\u00edb\u00edm, \u017ee budu d\u011blat, j\u00e1 i Andy, \u017ee se nikdy nic takov\u00fdho nestalo… a \u017ee se o tebe budu starat, dokud se to nezlep\u0161\u00ed.“<\/em><\/div>\n
Tomovi se tro\u0161ku rozt\u0159\u00e1sly rty.<\/em><\/div>\n
„Sli… slibuje\u0161?“<\/em><\/div>\n
„Neslibuju,“ zavrt\u011bl hlavou Bill. „P\u0159\u00edsah\u00e1m. Kdy\u017e bude\u0161 p\u0159\u00edsahat i ty…“<\/em><\/div>\n
„P\u0159\u00ed… p\u0159\u00edsah\u00e1m,“  \u0161eptnul Tom, a kdyby jeho o\u010di m\u011bly sv\u011btlo emoc\u00ed, byla by v nich zn\u00e1t nejistota. Bill ji vid\u011bt nemusel, vyc\u00edtil ji.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 taky p\u0159\u00edsah\u00e1m… na \u017eivot a na smrt, jako jsme p\u0159\u00edsahali v\u017edycky,“ pohladil dvoj\u010de po tv\u00e1\u0159i.<\/em><\/div>\n
„Na… na \u017eivot a na smrt,“ zopakoval Tom nejist\u00fdm, ale vd\u011b\u010dn\u00fdm hlasem.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Konec flashbacku<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom ne\u0161\u0165astn\u011b vzdychnul a up\u0159el pr\u00e1zdn\u00fd pohled sm\u011brem, kter\u00fdm tu\u0161il strop. Byl takov\u00fd idiot! Choval se jak mal\u00e9 d\u00edt\u011b, kdy\u017e Billa tak zoufale prosil. Pro\u010d se k tomu vlastn\u011b sni\u017eoval? V\u017edy\u0165 copak si jeho pozornost a p\u00e9\u010di je\u0161t\u011b v\u016fbec zaslou\u017e\u00ed?<\/div>\n
V\u00fd\u010ditky byly hrozn\u00e1  v\u011bc. Nikdy nem\u011bl \u0161anci je po\u0159\u00e1dn\u011b za\u017e\u00edt. Ano, p\u00e1rkr\u00e1t u\u017e si n\u011bco vy\u010detl, ale bylo to takov\u00e9 to vy\u010dten\u00ed si vlastn\u00ed chyby typu Ty debile, kdybys nebyl tak blbej, tak by to nedopadlo takhle<\/em>, bylo to kv\u016fli, d\u00e1 se \u0159\u00edct, banalit\u00e1m a kravin\u00e1m, i kdy\u017e v tehdej\u0161\u00ed dob\u011b to pova\u017eoval za dost d\u016fle\u017eit\u00e9.  <\/div>\n
Jen\u017ee ztr\u00e1ta zraku mu najednou otev\u0159ela na \u017eivot \u00fapln\u011b jina\u010d\u00ed pohled. To, co \u0159e\u0161il a\u017e do v\u010derej\u0161ka, pova\u017euj\u00edc to p\u0159itom za podstatn\u00e9, byly ve skute\u010dnosti jenom trivi\u00e1ln\u00ed hovadiny. Copak n\u011bkoho zaj\u00edmalo, \u017ee nem\u00e1 kytaru nale\u0161t\u011bnou podle sv\u00fdch p\u0159edstav, kdy\u017e u\u017e i tak sama o sob\u011b sv\u00edtila \u010distotou a vysok\u00fdm leskem? Zaj\u00edmalo n\u011bkoho, kdy\u017e nad\u00e1val, \u017ee m\u00e1 Scotty sv\u00e9 b\u011b\u017en\u011b sn\u011bhob\u00edl\u00e9 vod\u00edtko zac\u00e1kan\u00e9 p\u00e1r kapkami pl\u00edskanice, kdy\u017e to p\u0159itom skoro v\u016fbec nebylo vid\u011bt a jeho to roz\u010dilovalo jenom z principu, \u017ee by to n\u00e1hodou n\u011bkdo mohl vyfotit a pr\u00e1sknout tak bulv\u00e1ru, jak se o pot\u0159eby sv\u00fdch zv\u00ed\u0159at nestaraj\u00ed, kdy\u017e on p\u0159itom sv\u00e9ho strakat\u00e9ho psa tak miloval? Zaj\u00edmalo n\u011bkoho, \u017ee vesta, kterou mu brat\u0159i Catenovi navrhli na tour, je na jeho vkus p\u0159\u00edli\u0161 t\u011bsn\u00e1?<\/div>\n
Ne, nikoho to ve skute\u010dnosti nezaj\u00edmalo, jenom jeho. Um\u011bl b\u00fdt kv\u016fli t\u011bmhle a dal\u0161\u00edm podobn\u00fdm prkotin\u00e1m na sv\u00e9 okol\u00ed dost hnusn\u00fd, ale p\u0159itom vlastn\u011b \u00fapln\u011b bezd\u016fvodn\u011b! Nikdo to ne\u0159e\u0161il, jenom on se v tom nimral jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b v j\u00eddle a akor\u00e1t znep\u0159\u00edjem\u0148oval \u017eivot jak sv\u00e9mu okol\u00ed, tak sob\u011b. Prkotiny… Tehdy nad\u00e1val, \u017ee jeho akustick\u00e1 kytara je m\u00e1lo nabl\u00fdskan\u00e1, ale uvid\u00ed on je\u0161t\u011b n\u011bkdy v \u017eivot\u011b jej\u00ed kr\u00e1sn\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd materi\u00e1l? Uvid\u00ed odlesk slune\u010dn\u00edch paprsk\u016f na hladin\u00e1ch \u0159ek? Ne. Neuvid\u00ed nikoho, nikdy a nic, a nikdo u\u017e s t\u00edm nic neud\u011bl\u00e1. Tohle byl ten nejv\u011bt\u0161\u00ed mo\u017en\u00fd trest, kter\u00e9ho se mu mohlo dostat, ale dostalo se mu ho pr\u00e1vem…<\/p>\n<\/div>\n
Bill se zkrou\u0161en\u011b doplou\u017eil do hotelov\u00e9ho pokoje za Andreasem. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee turn\u00e9  p\u0159eru\u0161ili, ale na hotelu budou muset z\u016fstat je\u0161t\u011b minim\u00e1ln\u011b  n\u011bkolik dn\u016f, dokud Tom nebude schopn\u00fd leteck\u00e9ho transportu zp\u011bt do N\u011bmecka. Byl z toho v\u0161eho ne\u0161\u0165astn\u00fd, hodn\u011b ho mrzelo, co se Tomovi stalo. Ano, sice si jasn\u011b vzpom\u00ednal na den, kdy se on s\u00e1m zhroutil na zem v pl\u00e1\u010di kv\u016fli t\u011bm l\u017e\u00edm, co mu Tom nakecal, ale dopadlo to dob\u0159e, vyjasnili si to a sice si Tom men\u0161\u00ed pok\u00e1r\u00e1n\u00ed zaslou\u017eil, ale tohle bylo a\u017e moc. Nikdy nep\u0159\u00e1l \u017e\u00e1dn\u00e9 \u017eiv\u00e9 bytosti jakoukoliv nemoc, zran\u011bn\u00ed \u010di dokonce smrt, nikdy… a te\u010f jeho dvoj\u010de postihlo jedno z nejhor\u0161\u00edch dramat, kter\u00e9 m\u016f\u017ee \u017eiv\u00e9ho \u010dlov\u011bka potkat. Jasn\u011b, byl sice \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee Tom z\u016fstal po t\u00e9 hav\u00e1rii na\u017eivu, ale za tuhle cenu…<\/p>\n<\/div>\n
S povzdechem a sv\u011b\u0161enou hlavou se dovlekl do pokoje a zmaten\u011b zamrkal, kdy\u017e ho do nosu okam\u017eit\u011b ude\u0159ila l\u00e1kav\u00e1 v\u016fn\u011b, kter\u00e1 roze\u0161krundala jeho \u017ealudek. Nech\u00e1pav\u011b zavrt\u011bl hlavou. V\u017edy\u0165 \u0161el p\u0159ece rovnou na pokoj a ne do j\u00eddelny! Av\u0161ak kdy\u017e do\u0161el do hlavn\u00ed \u010d\u00e1sti pokoje, kter\u00e1 slou\u017eila jako ob\u00fdv\u00e1k i lo\u017enice z\u00e1rove\u0148, vid\u011bl, co tu podmanivou v\u016fni vyd\u00e1v\u00e1. Andy sem nechal don\u00e9st ve\u010de\u0159i, a \u017ee se mu to povedlo! Na konferen\u010dn\u00edm stolku dominovala v\u00e1za se sn\u011bhob\u00edl\u00fdmi r\u016f\u017eemi, prost\u0159eno bylo skoro a\u017e slavnostn\u011b, kolem pl\u00e1tku osma\u017een\u00e9ho s\u00fdra se kupily brambory zape\u010den\u00e9 s bylinkami a zeleninov\u00e1 obloha, hr\u00e1la tichou\u010dk\u00e1 relaxa\u010dn\u00ed hudba a cel\u00e9 to podtrhovaly na stole ho\u0159\u00edc\u00ed sv\u00ed\u010dky.<\/p>\n<\/div>\n
„Andy?“ vykulil nech\u00e1pav\u011b o\u010di. „Co to m\u00e1…“<\/div>\n
„P\u0161\u0161\u0161\u0161t,“ polo\u017eil mu Andreas se z\u00e1hadn\u00fdm \u00fasm\u011bvem ukazov\u00e1\u010dek na rty, aby uml\u010del dal\u0161\u00ed jeho ot\u00e1zky. Samoz\u0159ejm\u011b ho\u0159el nedo\u010dkavost\u00ed to v\u0161echno, kv\u016fli \u010demu tuhle n\u00e1dheru chystal, \u0159\u00edct, ale jednak se tro\u0161ku ob\u00e1val odpov\u011bdi, a jednak se cht\u011bl zeptat na Toma. V\u011bd\u011bl, \u017ee ho copat\u00fd chlapec nem\u00e1 posledn\u00ed dobou v l\u00e1sce, po tom, co se stalo na hotelu, mu bylo jasn\u00e9 pro\u010d, ale stejn\u011b – tolik let se znali, tolik let byli nejlep\u0161\u00edmi kamar\u00e1dy, a i kdy\u017e m\u011bl zpo\u010d\u00e1tku chu\u0165 Toma po\u0159\u00e1dn\u011b ztrestat, te\u010f m\u011bl o n\u011bj obavy. Zdrav\u00ed bylo v\u011bc\u00ed, o kter\u00e9 nikdy nevtipkoval, v\u011bd\u011bl, jak moc je d\u016fle\u017eit\u00e9 a rozhodn\u011b necht\u011bl, aby Tom m\u011bl po nehod\u011b n\u011bjak\u00e9 n\u00e1sledky.<\/div>\n
„Jak je Tomovi?“<\/div>\n
Bill se na n\u011bj zmaten\u011b  pod\u00edval. Chvilku mu trvalo, ne\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee Andy vlastn\u011b  dneska u Toma nebyl, a tak o jeho ne\u0161t\u011bst\u00ed nem\u016f\u017ee v\u011bd\u011bt. Str\u00e1vil s n\u00edm takovou dobu, \u017ee m\u011bl pocit, \u017ee se diagn\u00f3zu dozv\u011bd\u011bl u\u017e p\u0159ed n\u011bkolika dny, ne p\u0159ed n\u011bkolika hodinami. Rozechv\u011ble se na Andyho pod\u00edval, na\u010de\u017e se mu do o\u010d\u00ed nahrnuly slzy.<\/div>\n
„Andy, on… on… on je slep\u00fd,“ zachrapt\u011bl a automaticky schoval svou hlavu pod blon\u010f\u00e1kovu bradu a nechal vypracovan\u00e9, p\u0159esto \u0161t\u00edhl\u00e9 pa\u017ee, aby mu objet\u00edm zajistily h\u0159ejiv\u00fd \u00fakryt. „P\u0159i t\u00fd boura\u010dce si prej n\u011bjak hejbnul s p\u00e1te\u0159\u00ed… a te\u010f nevid\u00ed!“ zakv\u00edlel ne\u0161\u0165astn\u011b. „Nevid\u011bl nic, nevid\u011bl doktory, nevid\u011bl m\u011b! Vid\u011bl jenom tmu… tohle si nezaslou\u017eil!“<\/p>\n<\/div>\n
Horoucn\u011b se rozplakal a i Andreas m\u011bl co d\u011blat, aby mu neza\u010daly samovoln\u011b st\u00e9kat slzy. By\u0165 mu to dalo po\u0159\u00e1dnou pr\u00e1ci, stejn\u011b je nakonec udr\u017eel za v\u00ed\u010dky, i kdy\u017e to \u0161lo dost zt\u011b\u017eka. Ta zpr\u00e1va j\u00edm po\u0159\u00e1dn\u011b ot\u0159\u00e1sla, ale nemohl te\u010f plakat, nesm\u011bl. U\u017e jenom kv\u016fli Billovi. Mus\u00ed te\u010f b\u00fdt pro n\u011bj siln\u00fd.<\/div>\n
Chv\u00edli mu trvalo, ne\u017e  \u010dernovl\u00e1ska ukonej\u0161il natolik, aby se mu p\u0159estal klepat v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Pak vyt\u00e1hl z kapsy kalhot \u010dist\u00fd b\u00edl\u00fd kapesn\u00edk, galantn\u011b mu ot\u0159el slzy a nab\u00eddl mu ho k vysmrk\u00e1n\u00ed. Teprve pak se Bill jak\u017e tak\u017e uklidnil a se sklopenou hlavou se vydal k ve\u010de\u0159i. Docela m\u011bl hlad, ale jakmile za\u010dal j\u00edst, n\u011bjak se mu j\u00eddlo za\u010dalo zadrh\u00e1vat v \u00fastech. Bylo v\u00fdborn\u00e9, ale on jeho chu\u0165 nedok\u00e1zal docenit, musel neust\u00e1le myslet na Toma, a na to, co asi zrovna te\u010f d\u011bl\u00e1. No co asi, blb\u00e1 ot\u00e1zka. Je v nemocni\u010dn\u00edm pokoji, s\u00e1m, ne\u0161\u0165astn\u00fd a boj\u00ed se p\u0159\u00edtomnosti i budoucnosti, v\u0161eho a v\u0161ech kolem sebe.<\/div>\n
Byl do sv\u00fdch my\u0161lenek natolik zahlouban\u00fd, \u017ee ani nesly\u0161el, jak ho Andy \u017e\u00e1d\u00e1 o ruku…<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Pr\u00e1zdn\u00e9 hn\u011bd\u00e9  o\u010di bez jak\u00e9koliv jiskry se ho\u0159ce zav\u0159ely, kdy\u017e Bill se slibem, \u017ee z\u00edtra op\u011bt p\u0159ijde, ode\u0161el, a zalily se slzami. Tom si pln\u011b za\u010d\u00ednal uv\u011bdomovat, co se s n\u00edm p\u0159i autonehod\u011b stalo a jak\u00e9 to bude m\u00edt n\u00e1sledky. Oslepl. U\u017e nikdy<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[315],"tags":[],"class_list":["post-11510","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-v-temnote"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11510","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11510"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11510\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11510"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11510"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11510"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}