{"id":11525,"date":"2010-06-07T18:00:00","date_gmt":"2010-06-07T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11497"},"modified":"2010-06-07T18:00:00","modified_gmt":"2010-06-07T17:00:00","slug":"break-the-ice-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/06\/07\/break-the-ice-8\/","title":{"rendered":"Break the Ice 8."},"content":{"rendered":"
autor: RosePhantom<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill si unaven\u011b sedl na kraj pohovky, z\u00edval a p\u0159ehazoval si kl\u00ed\u010dky od auta z jedn\u00e9 ruky do druh\u00e9. Pod\u00edval se na hodiny a zamra\u010dil se. Jestli si Tom neposp\u00ed\u0161\u00ed, p\u0159ijedou pozd\u011b a zaparkovat bude t\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017en\u00e9. A co mu v\u016fbec trv\u00e1 tak dlouho?<\/div>\n
Vzhl\u00e9dl, kdy\u017e na schodech usly\u0161el kroky a zast\u00e9nal, kdy\u017e to byla jen jeho matka.<\/div>\n
„Bille, ty jsi po\u0159\u00e1d tady?“ za\u0161eptala.<\/div>\n
„\u010cek\u00e1m na Toma.“<\/div>\n
„Oh.“ Simone do\u0161la k pohovce a zapnula si n\u00e1u\u0161nice. „Mil\u00e1\u010dku, Tom je nemocn\u00fd. Dneska do \u0161koly nep\u016fjde.“<\/div>\n
Billovo srdce se zastavilo. „Nemocn\u00fd? Jak?“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee to b\u00fdt jen r\u00fdma, ale nechci to podcenit. Jsme uprost\u0159ed ch\u0159ipkov\u00e9 epidemie.“<\/div>\n
Bill sledoval, jak si matka obl\u00e9kla kab\u00e1t a z poli\u010dky vzala sv\u00e9 kl\u00ed\u010dky. „A kam potom teda jde\u0161? Nez\u016fstane\u0161 s n\u00edm doma?“<\/div>\n
„U\u017e jsem si napl\u00e1novala dovolenou na V\u00e1noce,“ povzdechla si. „Tom je velkej kluk, zvl\u00e1dne to. Stejn\u011b pravd\u011bpodobn\u011b bude cel\u00fd den sp\u00e1t. Budu ho kontrolovat po telefonu.“<\/div>\n
Bill poklesl a upustil kl\u00ed\u010de na zem. Tohle mu nesta\u010dilo. Hlavn\u00ed dve\u0159e se otev\u0159ely a jeho matka se hlasit\u011b ot\u0159\u00e1sla.<\/div>\n
„Skv\u011bl\u00fd, zase sn\u011b\u017e\u00ed,“ zamumlala a nato\u010dila hlavu od v\u011btru. „Bu\u010f opatrn\u00fd na cest\u011b do \u0161koly, Bille. Kr\u00e1sn\u00fd den!“<\/p>\n<\/div>\n
Dve\u0159e se s hlasit\u00fdm bouchnut\u00edm zav\u0159ely a Bill dosedl nevrle na pohovku. M\u011bl by se zvednout a jet do \u0161koly. Pokud vyraz\u00ed hned, mohl by to stihnout akor\u00e1t p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem prvn\u00ed hodiny. Mohl by dodr\u017eet svou perfektn\u00ed doch\u00e1zku, pokud by hned nastartoval auto.<\/div>\n
Ale chce? Ani ne.<\/div>\n
L\u00edbila se mu my\u0161lenka na voln\u00fd den; zaslou\u017e\u00ed si to po v\u0161\u00ed t\u00e9 pr\u00e1ci, kterou odvedl. C\u00edtil se trochu provinile, \u017ee to ne\u0159ekl matce, ale byl si jist\u00fd, \u017ee by to pochopila. Nav\u00edc Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee jednou za \u010das sama r\u00e1da p\u0159edst\u00edr\u00e1 nemoc. Ka\u017ed\u00fd si zaslou\u017e\u00ed pauzu, a pr\u00e1zdn\u00fd tich\u00fd d\u016fm byl pro jednu takovou perfektn\u00ed. Cht\u011bl tady dnes b\u00fdt pro Toma, pokud by cokoliv pot\u0159eboval.<\/div>\n
\n
Proklouznul kolem Tomov\u00fdch pootev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed a ve\u0161el do sv\u00e9ho pokoje. Nejd\u0159\u00edve ze v\u0161eho se cht\u011bl dostat ze sv\u00e9ho oble\u010den\u00ed. Upnut\u00e9 kalhoty s \u0159et\u011bzy nebyly zrovna ide\u00e1ln\u00ed pro relax. Bill vyklouznul ze sv\u00fdch kalhot a nat\u00e1hnul si p\u00e1r \u010dist\u00fdch tepl\u00e1k\u016f, vydechl \u00falevou. Odkopl boty a pono\u017eky stranou a s \u00fasm\u011bvem zapohyboval prsty. Tohle by m\u011bl d\u011blat \u010dast\u011bji.<\/div>\n
Skousnul si ret, jak nakukoval do Tomova pokoje. Tom byl sotva vid\u011bt pod hromadou p\u0159ikr\u00fdvek. Jedin\u00e9, co Bill mohl vid\u011bt, byly jeho o\u010di a nos, a p\u00e1r dred\u016f rozprost\u0159en\u00fdch kolem n\u011bj. K Billov\u00fdm u\u0161\u00edm se doneslo Kazim\u00edrovo vrn\u011bn\u00ed a Bill se zamra\u010dil na kocoura, hov\u00edc\u00edho si na Tomov\u011b pol\u0161t\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Kazim\u00edre, vypadni,“ za\u0161eptal Bill p\u0159\u00edsn\u011b. Kocour mu naprosto nev\u011bnoval pozornost a pokra\u010doval ve sna\u017een\u00ed dostat se bl\u00ed\u017ee k Tomovi. Bill na\u0161tvan\u011b zahu\u010del a po \u0161pi\u010dk\u00e1ch do\u0161el k posteli, kde z pol\u0161t\u00e1\u0159e Kazim\u00edra sebral. Hromada p\u0159ikr\u00fdvek se zavrt\u011bla a Tom pootev\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„Was?<\/em>“ zachrapt\u011bl. Bill bojoval s kocourem, aby ho udr\u017eel proti sv\u00e9 hrudi, ale nakonec jej nechal sko\u010dit na zem, kdy\u017e se na n\u011bj Tom pod\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n
„Promi\u0148,“ za\u0161eptal. „Otravoval t\u011b.“<\/div>\n
„Okay,“ p\u0159ik\u00fdvnul Tom a zn\u011bl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 unaven\u011b na to, aby se otravoval mluven\u00edm v angli\u010dtin\u011b. Op\u011bt zav\u0159el o\u010di a s m\u011bkk\u00fdm povzdechem se zavrtal hloub\u011bji do p\u0159ikr\u00fdvek. Bill si d\u0159epnul a p\u0159it\u00e1hl si kolena k sob\u011b a nahnul se k Tomovi. Zadr\u017eel dech, kdy\u017e opatrn\u011b p\u0159ejel h\u0159betem ruky p\u0159es jeho \u010delo, zalapal po dechu, kdy\u017e c\u00edtil hork\u00e9 kapky potu pokr\u00fdvaj\u00edc\u00ed jeho k\u016f\u017ei.<\/div>\n
„Oh Tomi.“ Bill st\u00e1hnul ruku, kdy\u017e Tom stiskl v\u00ed\u010dka bolest\u00ed a siln\u011b se rozka\u0161lal. „Pot\u0159ebuje\u0161 n\u011bco?“<\/div>\n
„Pro\u010d nejsi ve \u0161kole?“ Tom bolestiv\u011b pootev\u0159el jedno oko. Bill mu z obli\u010deje st\u00e1hnul p\u00e1r dred\u016f.<\/div>\n
„Jsem tu pro tebe,“ za\u0161eptal s \u00fasm\u011bvem. „A \u0161kola je stejn\u011b nudn\u00e1.“<\/div>\n
Tom se slab\u011b zaculil, odstr\u010dil stranou pe\u0159iny a pokusil se posadit, kdy\u017e ho zastavila Billova ruka na rameni.<\/div>\n
„Co to d\u011bl\u00e1\u0161? Lehni si zp\u00e1tky, se\u0161 nemocnej!“<\/div>\n
„Mus\u00edm na z\u00e1chod.“<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 blb\u00fd, z\u016fst\u00e1v\u00e1\u0161. Lehni si.“<\/div>\n
\n

„Bille\u2026“ Bill se zamra\u010dil a s povzdechem se vzdal.<\/p><\/div>\n

„Okay, ale j\u00e1 pom\u00e1h\u00e1m,“ trval na sv\u00e9m.<\/div>\n
„S \u010d\u00edm?“<\/div>\n
„Doj\u00edt do koupelny.“ Bill omotal ruku kolem Tomova pasu a pod jeho pa\u017ei, a p\u0159enesl na sebe jeho v\u00e1hu, jak mu pom\u00e1hal vst\u00e1t. Nakr\u010dil nos, kdy\u017e mu kone\u010dn\u011b do\u0161el v\u00fdznam Tomovy ot\u00e1zky. „Eh, Tome. Mysl\u00edm, \u017ee jsi dost zdrav\u00fd na to, abys tohle<\/em> ud\u011blal s\u00e1m.“<\/div>\n
Tom si odfrknul a polo\u017eil si hlavu na Billovo rameno. „Musel jsem se ujistit.“<\/p>\n<\/div>\n
Do\u0161li ke koupeln\u011b a Bill \u010dekal venku. Zahl\u00e9dl Kazim\u00edra vyb\u011bhnout zp\u011bt po schodech a v\u011bnoval mu tvrd\u00fd pohled. Kocour vypadal, \u017ee ho naprosto nezaj\u00edm\u00e1 a za vrcen\u00ed ocasu zmizel v Tomov\u011b pokoji. Bill proto\u010dil o\u010di a v duchu se rozhodl, \u017ee ho vykopne ven, hned jak bude Tom hotov\u00fd.<\/div>\n
Sly\u0161el spl\u00e1chnut\u00ed a tekouc\u00ed vodu. Tom otev\u0159el dve\u0159e a okam\u017eit\u011b se nat\u00e1hl po Billovi s lehk\u00fdm stenem.<\/div>\n
„Nepot\u0159ebuje\u0161 n\u011bco? Pit\u00ed? Vodu, d\u017eus?“ Bill chl\u00e1choliv\u011b hladil Toma po z\u00e1dech, kdy\u017e mu hned neodpov\u00eddal.<\/div>\n
„\u2026Postel,“ zamumlal. Bill poslechl a prakticky ho odnesl do pokoje. Odehnal Kazim\u00edra z Tomova pol\u0161t\u00e1\u0159e a posadil ho. Sledoval, jak chv\u00edli nehybn\u011b sed\u00ed.<\/div>\n
„Je ti horko?“ zeptal se Bill a okam\u017eit\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee je to blb\u00e1 ot\u00e1zka; nikdy to neum\u011bl s nemocn\u00fdmi lidmi. Tom strnule p\u0159ik\u00fdvl, ale neud\u011blal nic, aby probl\u00e9m vy\u0159e\u0161il. Bill chytil lem jeho obrovsk\u00e9ho tri\u010dka a za\u010dal ho tahat nahoru, poru\u010dil Tomovi, aby zvedl ruce. „Moc o tomhle nep\u0159em\u00fd\u0161lej, pros\u00edm.“<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou a chytil Billa za ruku pot\u00e9, co upustil kus oble\u010den\u00ed. Slab\u011b jej stiskl. „D\u011bkuju ti,“ zamumlal s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
Bill si p\u0159ikleknul a pol\u00edbil ho na rozp\u00e1len\u00e9 \u010delo. „Po\u010d\u016fral by ses do postele, kdybych tu nebyl.“<\/div>\n
„Neboj\u00ed\u0161 se, \u017ee onemocn\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Ne-e.“ Bill pomohl Tomovi si zp\u011bt lehnout. „J\u00e1 nikdy neonemocn\u00edm.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom se kr\u00e1tce zasm\u00e1l, ne\u017e se zachumlal zp\u011bt do sv\u00e9 pokr\u00fdvkov\u00e9 kukly. Bill se nat\u00e1hl na stranu bl\u00ed\u017ee ke st\u011bn\u011b a po Tomov\u011b boku. Postel byl tepl\u00e1 a l\u00e1kav\u00e1, vzhledem k Tomov\u011b hore\u010dce a nespo\u010dtu pokr\u00fdvek. Billovy svaly se okam\u017eit\u011b uvolnily, zapadnul v\u00edce do matrace a t\u00e9m\u011b\u0159 mohl c\u00edtit horko z Tomov\u00fdch zad.<\/p>\n<\/div>\n
———————<\/p>\n<\/div>\n
Prvn\u00ed v\u011bc, kterou si Bill uv\u011bdomil, kdy\u017e se vzbudil, bylo, jak neuv\u011b\u0159iteln\u011b zpocen\u00fd a hork\u00fd byl. Zalapal po vzduchu, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b odt\u00e1hl od Toma a shodil pokr\u00fdvku z hlavy. Nerozum\u011bl tomu, jak Tom mohl m\u00edt hore\u010dku a pohodln\u011b sp\u00e1t, kdy\u017e to vypadalo, \u017ee se mus\u00ed zadusit pod tlust\u00fdmi pe\u0159inami.<\/div>\n
Neuv\u011bdomil si, jak unaven\u00fd byl, kdy\u017e si lehal. Pohled na elektrick\u00e9 hodiny ho p\u0159esv\u011bd\u010dil o tom, \u017ee to bylo mnohem d\u00e9le, ne\u017e pl\u00e1noval. Sly\u0161el jemn\u00fd rachot z kuchyn\u011b, kter\u00fd jej postupn\u011b probouzel. V dom\u011b by te\u010f nem\u011bl b\u00fdt nikdo, krom\u011b n\u011bj a Toma\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Posadil se a opatrn\u011b se p\u0159et\u00e1hl p\u0159es Toma (kter\u00fd vypadal naprosto odpadnut\u011b), aby se dostal ke schod\u016fm. Pomalu p\u0159e\u0161el do kuchyn\u011b a zamrzl na m\u00edst\u011b, kdy\u017e vid\u011bl matku, kter\u00e1 vzhl\u00e9dla od spor\u00e1ku. Zachytil jej\u00ed pohled a zadr\u017eel dech v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed toho nejhor\u0161\u00edho.<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0159ekla bezv\u00fdrazn\u011b. Bill pozvedl obo\u010d\u00ed, kdy\u017e vr\u00e1tila pohled k va\u0159\u00edc\u00ed vod\u011b.<\/div>\n
„Um, ahoj.“ Z\u016fstal st\u00e1t mezi dve\u0159mi a pohupoval za sebou pla\u0161e nohou. „Co d\u011bl\u00e1\u0161 doma?“<\/div>\n
„Byla jsem na ob\u011bd\u011b, tak jsem se rozhodla zaj\u00edt pod\u00edvat na Toma. Pol\u00e9vka by mu mohla pomoct sn\u00ed\u017eit teplotu, h\u00e1d\u00e1m, \u017ee to nakonec nebude jen r\u00fdma.“<\/div>\n
„Jak jsi zjistila, \u017ee m\u00e1 hore\u010dku?“ zeptal se Bill a nemohl si vybavit, \u017ee by sly\u0161el n\u011bkdy zvonit telefon.<\/div>\n
Simone si p\u0159ilo\u017eila k puse va\u0159e\u010dku a ochutnala pol\u00e9vku. „\u0158\u00edkala jsem ti; byla jsem se na n\u011bj pod\u00edvat.“<\/div>\n
Bill c\u00edtil, jak v\u0161echno uvnit\u0159 n\u011bj zalil chlad. „Oh ne, mami\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Jeho matka odstavila hrnec a sev\u0159ela kraj kuchy\u0148sk\u00e9 linky, a\u0165 u\u017e pro podporu nebo pro dramatick\u00fd efekt. „Byl jsi v jeho posteli, Bille; vid\u011bla jsem t\u011b. Nechce\u0161 mi to vysv\u011btlit?“<\/div>\n
„Je nemocn\u00fd,“ zamumlal Bill. „Pot\u0159eboval n\u011bkoho, kdo by se o n\u011bj postaral, a tys byla pry\u010d. Ud\u011blal jsem, co jsem pova\u017eoval za spr\u00e1vn\u00e9.“<\/div>\n
„Tak\u017ee jsi s n\u00edm spal<\/em>?“ Simone chv\u00edli bojovala, aby na\u0161la slova. „Bille, j\u00e1\u2026 kde m\u00e1m za\u010d\u00edt? Co t\u0159eba t\u00edm, \u017ee je nemocn\u00fd<\/em>. I ten nejnepatrn\u011bj\u0161\u00ed kontakt s nemocn\u00fdm m\u016f\u017ee p\u0159en\u00e9st virus; bude\u0161 nemocn\u00fd.“<\/div>\n
„Neonemocn\u00edm.“ \u010cekal, jestli jeho matka bude pokra\u010dovat, ale z\u016fstala potichu. „Je tohle to, pro\u010d jsi na\u0161tvan\u00e1? \u017de m\u016f\u017eu dostat ch\u0159ipku?“<\/div>\n
„Nejsem na\u0161tvan\u00e1.“ Bill byl st\u00e1le nerv\u00f3zn\u00ed a zd\u00e1lo se, \u017ee n\u00e1lada jeho matky se obr\u00e1tila o 180\u00b0. „D\u011blal jsi\u2026 n\u011bco s Tomem?“<\/div>\n
„Um\u2026“<\/div>\n
„Oh bo\u017ee. D\u011blal, \u017ee jo?“<\/div>\n
„Ne, mami. Poslouchej; sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b?“ P\u0159e\u0161el k Simone a chytil ji za ruce, najednou si uv\u011bdomil, \u017ee se lehce t\u0159esou. C\u00edtil, jak se mu st\u00e1hla hru\u010f. „D\u011blali jsme… jist\u00e9 v\u011bci, ale nebylo to nic z\u00e1sadn\u00edho, p\u0159\u00edsah\u00e1m.“<\/div>\n
„Jsi gay?“ zeptala se okam\u017eit\u011b.<\/div>\n
„Pro\u010d to v\u017edycky skon\u010d\u00ed u tohohle,“ za\u0161eptal Bill zran\u011bn\u011b.<\/div>\n
„Jsi?“<\/div>\n
„Bo\u017ee, z\u00e1le\u017e\u00ed na tom? Tom-„<\/div>\n
„Bille!“ O krok ustoupil pod jej\u00edm n\u00e1tlakem a pustil mat\u010diny ruce. St\u00e1l s\u00e1m, c\u00edtil se tak s\u00e1m, kdy\u017e na n\u011bj matka z\u00edrala s roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima, \u010dekaj\u00edc na odpov\u011b\u010f. P\u0159it\u00e1hl si triko t\u011bsn\u011bji kolem sebe a pot\u00e1hl.<\/div>\n
„Jo.“<\/p>\n<\/div>\n
Simone se trhav\u011b nadechla a zk\u0159\u00ed\u017eila si ruce na prsou; vypadalo to sp\u00ed\u0161e jen pro rovnov\u00e1hu, ne\u017e ze vzteku nebo frustrace. Bill st\u00e1l klidn\u011b a tahal za sv\u00e9 tri\u010dko, jak \u010dekal na jej\u00ed nesouhlas nebo alespo\u0148 n\u011bjakou reakci. Ale i p\u0159es strach z mat\u010diny (a brzy i otcovy) reakce na jeho sexualitu, se c\u00edtil opravdu dob\u0159e. Dokonce l\u00e9pe, kdy\u017e jedna holka souhlasila, \u017ee si s n\u00edm vyjde, nebo kdy\u017e dostal sv\u00e9 prvn\u00ed auto. D\u00e1valo to a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u00fd smysl, kdy\u017e tyhle speci\u00e1ln\u00ed pocity byly jen pro n\u011bj; bylo to mnohem v\u00edc, ne\u017e jen v\u00e1ha sebran\u00e1 z jeho ramen.<\/div>\n
„A p\u0159em\u00fd\u0161lel jsi o tom?“ zeptala se. Bill se na ni pod\u00edval.<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee to bylo n\u011bco, o \u010dem bych musel p\u0159em\u00fd\u0161let,“ zamumlal. Nepatrn\u011b se pousm\u00e1l, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na mat\u010dina slova. „Tak n\u011bjak se to prost\u011b stalo.“<\/div>\n
Simone si polo\u017eila ruku na srdce.<\/div>\n
„Oh zlat\u00ed\u010dko\u2026“ Bill c\u00edtil, jak se mu do tv\u00e1\u0159\u00ed nalila barva, odka\u0161lal si a nebyl schopn\u00fd smazat \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv ze rt\u016f. Kr\u00e1tce se zasm\u00e1la a p\u0159ik\u00fdvla. „Dob\u0159e. Okay, Billy, promi\u0148. Nem\u011bla jsem-„<\/div>\n
„To je v pohod\u011b,“ \u0159ekl Bill a zasm\u00e1l se spole\u010dn\u011b s matkou. P\u0159isunul se bl\u00ed\u017e k n\u00ed s rozpa\u017een\u00fdma rukama a nab\u00edzel objet\u00ed.<\/div>\n
„Ne, zapome\u0148!“ Zastavila ho s rukou p\u0159ed sebou. „Tob\u011b je mo\u017en\u00e1 jedno, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161 onemocn\u011bt, ale mn\u011b ne. Nedot\u00fdkej se m\u011b.“<\/div>\n
Bill si odfrknul a proto\u010dil o\u010di. „No jasn\u011b.“<\/p>\n<\/div>\n
Ozvalo se zavrz\u00e1n\u00ed schodu a Bill nakouknul p\u0159es dve\u0159e a zalapal po dechu, kdy\u017e vid\u011bl Toma, jak pomalu sestupuje na dal\u0161\u00ed schod. Rychle k n\u011bmu dob\u011bhl.<\/div>\n
„Tome, okam\u017eit\u011b se vra\u0165 do postele!“ Tom se zaculil a pokra\u010doval ve sv\u00e9 cest\u011b.<\/div>\n
„C\u00edtil jsem j\u00eddlo,“ \u0159ekl. „A m\u00e1m hlad.“<\/div>\n
„Mohl jsem ti to don\u00e9st nahoru,“ na\u0161pulil Bill rty. Omotal pa\u017ei kolem Toma jako u\u017e d\u0159\u00edv a pomohl mu sej\u00edt ze schod\u016f. Tom zast\u00e9nal a posadil se na m\u011bkk\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159 na gau\u010di. „Hned t\u011b obslou\u017e\u00edm. Z\u016fsta\u0148 tady, donesu ti ob\u011bd sem.“<\/p>\n<\/div>\n
Simone odstoupila od spor\u00e1ku a sledovala sv\u00e9ho syna, jak p\u0159ipravuje lehk\u00fd ob\u011bd, zam\u011b\u0159en\u00fd na nejdrobn\u011bj\u0161\u00ed detaily sv\u00e9 pr\u00e1ce. Hodn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, kolik pol\u00e9vky Tom sn\u00ed, a nakonec odhadovan\u00e9 mno\u017estv\u00ed nalil do misky. Pl\u00e1tek topinky um\u00edstil na ubrousek, vyt\u00e1hnul krabici s d\u017eusem a opou\u0161t\u011bl kuchyni s pln\u00fdm t\u00e1cem.<\/div>\n
Op\u0159ela se o futra a sledovala Billa, jak se star\u00e1 a pe\u010duje o Toma, a vypad\u00e1 \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdy v uplynul\u00fdch m\u011bs\u00edc\u00edch. Usm\u00e1la se sama pro sebe, pro Toma i pro Billa. Tohle byla opravdov\u00e1 symbi\u00f3za, kter\u00e1 vznikla d\u00edky n\u00ed a Gordonovi. Kdyby je nenapadl v\u00fdm\u011bnn\u00fd program, nikdy by nevid\u011bla Billa nosit na tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv \u010dast\u011bji ne\u017e kdy d\u0159\u00edv.<\/div>\n
Vzala si sv\u00e9 kl\u00ed\u010de a rozhodla se vr\u00e1tit zp\u011bt do pr\u00e1ce. Zaculila se, kdy\u017e zaslechla Billa, jak Tomovi vysv\u011btluje, \u017ee mu u\u017e kles\u00e1 teplota.<\/p>\n<\/div>\n
autor: RosePhantom<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
original<\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: RosePhantom Bill si unaven\u011b sedl na kraj pohovky, z\u00edval a p\u0159ehazoval si kl\u00ed\u010dky od auta z jedn\u00e9 ruky do druh\u00e9. Pod\u00edval se na hodiny a zamra\u010dil se. Jestli si Tom neposp\u00ed\u0161\u00ed, p\u0159ijedou pozd\u011b a zaparkovat bude t\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017en\u00e9. A co mu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[526],"tags":[],"class_list":["post-11525","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-break-the-ice"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11525","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11525"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11525\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11525"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11525"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11525"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}